Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení pro sledování veřejného mínění V Bruselu dne 15. září 2013 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB79.5) ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 Hospodářská a sociální část ANALYTICKÁ SYNTÉZA Rozsah: EU28 (27 624 evropských občanů) Populace: evropští občané starší 15 let Metodika: osobní dotazování s přenosným počítačem (CAPI) Doba práce v terénu: 7. 23. června 2013, TNS Opinion ÚVOD...2 A. REAKCE NA KRIZI...13 B. KTERÝ SUBJEKT MŮŽE NEJÚČINNĚJI ZASÁHNOUT VŮČI DŮSLEDKŮM KRIZE?...16 C. PRIORITNÍ POLITIKY V SOUVISLOSTI S KRIZÍ...19 D. ÚLOHA EURA...22 E. JAK BUDE VYPADAT EUROZÓNA V ROCE 2025?...25 F. ROZPOČET EVROPSKÉ UNIE...28 G. PRIORITY ROZPOČTU EVROPSKÉ UNIE...31 H. CELKOVÁ REFORMA BANKOVNÍHO SYSTÉMU...34 I. TŘI INICIATIVY PRO ZLEPŠENÍ VÝKONNOSTI EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ...37 J. EVROPANÉ A GLOBALIZACE DO ROKU 2025...40 1
PROHLÁŠENÍ: Z důvodu přistoupení Chorvatska dne 1. července 2013, tedy 8 dnů po dokončení prací v terénu k tomuto průzkumu, byly některé otázky pro tuto zemi mírně upraveny, aby bylo možné odpovědi na ně účinně začlenit do tohoto průzkumu Eurobarometru. ÚVOD Rok před volbami do Evropského parlamentu 2014 se tento průzkum Eurobarometru snaží posoudit, jak Evropané vnímají hospodářskou a sociální situaci a reformy, které probíhají v rozpočtové a bankovní oblasti. Tato publikace tvoří druhou část průzkumu Eurobarometru Evropského parlamentu nazvaného Rok před volbami do Evropského parlamentu 2014, jehož první část (týkající se institucí) byla zveřejněna dne 5. září 2013. Sběr dat probíhal od 7. do 23. června 2013. Průzkum provedla metodou osobního dotazování společnost TNS Opinion a bylo dotázáno 27 624 občanů ve 28 zemích EU. Výsledky jsou předloženy buď na úrovni EU-28 (v případě nových otázek), nebo jako trendy EU-27. Třetí část, která bude zveřejněna v polovině listopadu, bude jako každý rok věnována tomu, jak Evropané vnímají Evropský parlament (Eurobarometr Evropského parlamentu). Tento průzkum Evropského parlamentu je doplněn řadou otázek publikovaných ve Standardu (EB79.3) u příležitosti průzkumu provedeného pro Evropskou komisi. Upozorňujeme na to, že podobně jako u ostatních výzkumů tohoto typu je třeba mít na paměti, že evropský průměr je vážený a že šest nejlidnatějších členských států tvoří přibližně 70 % tohoto průměru. Rovněž je třeba zdůraznit, že v celkovém průměru Evropské unie představují země eurozóny 64 % a země mimo eurozónu 36 %. Evropský kontext průzkumu Evropský kontext, do něhož spadá tento Eurobarometr, je poznamenán zejména následky měnové, finanční, hospodářské a sociální krize, stejně jako je tomu posledních 6 let. Odpovědi dotazovaných osob pravděpodobně ovlivnilo několik souvisejících událostí, ke kterým došlo v týdnech předcházejících průzkumu nebo během něho. V červnu například Eurostat zveřejnil statistiky týkající se vývoje nezaměstnanosti a HDP v Unii a jejích členských státech, které nebyly příznivé. Ve stejné době Světová banka opět zaznamenala nižší celosvětový růst, než jaký na rok 2013 předpovídala. Politická situace v několika zemích Evropské unie byla navíc během tohoto období poznamenána řadou nepokojů a politických změn: prezidentské volby v Itálii a změna vlády; první volby do Evropského parlamentu v Chorvatsku; regionální nebo místní volby v Rakousku, Spojeném království, Lotyšsku a Itálii; pouliční demonstrace, zejména v Bulharsku a Řecku, změna předsedy vlády v České republice atd. 2
Připomínáme, že sběr dat probíhal předtím, než veřejné mínění mohlo zaznamenat první známky obnovení hospodářské aktivity v některých zemích Evropské unie. Trendy během sledovaného období V průběhu času je možné si povšimnout určitého vývoje, který se průzkum od průzkumu potvrzuje. V první řadě rozbor výsledků v eurozóně a mimo ni ukazuje, že v Evropské unii existují zásadní rozdíly, co se týče některých témat. Jako příklad je možné uvést rozdíl ve výši 14 procentních bodů, který se vyskytl u odpovědi na otázku, zda je třeba k překonání krize přijmout opatření koordinovaně s ostatními členskými státy, pro něž se v zemích eurozóny vyslovilo 55 % a v zemích mimo eurozónu 41 % respondentů, nebo naopak individuální opatření, což si v zemích eurozóny myslí 36 % a v zemích mimo eurozónu 49 % respondentů. Dále můžeme pozorovat několik sociodemografických konstant: Opatření koordinovaná mezi členskými státy by k překonání krize nejčastěji použili nejmladší respondenti, vedoucí pracovníci a studenti. Pocit, že euro celkově zmírnilo negativní dopady krize, je silnější u mužů než u žen. Témata spojená s každodenním životem a sociální otázky zůstávají v kontextu krize prioritami, zejména pro ženy. Nejvíce znevýhodněné skupiny se v největším počtu domnívají, že Evropská unie má ze všech subjektů nejlepší předpoklady pro to, aby jim co nejúčinněji zajistila prospěch z příznivých důsledků globalizace nebo je ochránila před jejími negativními dopady. Pět let po pádu společnosti Lehman Brothers lze stále pozorovat velmi výrazné rozdíly v odpovědích občanů některých zemí nejvíce zasažených krizí a občanů ostatních zemí. Pozn.: Podrobnou sociodemografickou analýzu některých otázek a rozdíly mezi zeměmi eurozóny a zeměmi mimo eurozónu najdete v příloze. 3
Hlavní závěry Velká většina Evropanů se stále domnívá, že k překonání krize je vhodnější koordinace mezi členskými státy než individuální opatření, ačkoli počet odpovědí ve prospěch individuálních opatření se zvyšuje. Každý pátý Evropan si myslí, že Evropská unie je nejvhodnějším subjektem, který může nejúčinněji zasáhnout vůči důsledkům hospodářské a finanční krize. Prakticky stejný počet respondentů si myslí, že nejvhodnějšími subjekty v této otázce jsou vlády členských států. Tři Evropané ze čtyř mají za to, že absolutní prioritou musí být zaměstnanost a boj proti nezaměstnanosti. Navzdory hospodářské a sociální krizi je pocit, že euro zmírnilo dopady krize, na vzestupu, nicméně zůstává pocitem výrazně menšinovým. Dva Evropané z pěti se domnívají, že rozpočet Evropské unie představující přibližně 1 % hrubého domácího produktu (HDP) všech členských států (tedy přibližně 145 miliard EUR) je přiměřený, jeden z pěti jej považuje za příliš nízký a jeden z deseti za příliš vysoký. A pokud jde o to, jaké oblasti by měly být v rozpočtu Evropské unie nejvíce zdůrazňovány, staví Evropané na první místo zaměstnanost a sociální otázky, za nimiž následuje hospodářský růst a vzdělávání a odborná příprava. V době, kdy je v plném proudu diskuse o bankovní unii, dává většina respondentů přednost tomu, aby se opatření zaváděla spíše než na vnitrostátní úrovni na úrovni evropské. Téměř polovina Evropanů se domnívá, že ve výhledu do roku 2025 je Evropská unie nejvhodnějším subjektem, který jim nejúčinněji zajistí prospěch z pozitivních důsledků globalizace. Co se týče otázky, zda je před negativními důsledky globalizace účinněji ochrání Evropská unie, anebo vláda členského státu, jsou Evropané rozděleni na dvě přesné poloviny. Respondenti se domnívají, že výkonnosti evropské ekonomiky by nejvíce napomohly tyto tři iniciativy: zlepšení odborné přípravy a vzdělávání, snížení schodků veřejných rozpočtů a veřejného dluhu a usnadnění zakládání podniků. Téměř tři Evropané ze čtyř se domnívají, že v roce 2025 bude největší světovou hospodářskou mocností Čína, která má výrazný náskok před Spojenými státy americkými a Evropskou unií. 4
Výsledky 1. Reakce na krizi Jednat společně, nebo každý zvlášť? V porovnání s březnem 2012 Evropané stále, ač v menším počtu, upřednostňují k překonání krize koordinaci mezi členskými státy před individuálními opatřeními. Každý druhý Evropan (50 %, 5 procentních bodů) se tedy domnívá, že by byl vůči současné krizi lépe chráněn, pokud by jeho země přijala opatření v koordinaci s ostatními státy Evropské unie, oproti 41 % (+3 procentní body), které by se cítily lépe chráněny, pokud by země přijala individuální opatření. o Pokud jde o opatření uplatňovaná koordinovaně s ostatními členskými státy, lze pozorovat rozdíl 14 procentních bodů mezi zeměmi eurozóny (55 %) a mimo eurozónu (41 %). o Na úrovni členských států se ke koordinovaným opatřením více přiklánějí respondenti v Estonsku (71 %, +9 procentních bodů), v Německu (66 %, 1), na Maltě (66 %, 1) a ve Finsku (66 %, 3). Naopak ve Spojeném království (61 %, 1 procentní bod), na Kypru (53 %, +4), v Maďarsku (48 %, +6) a v České republice (48 %, 4) se občané vyjadřují spíše pro individuální opatření k překonání krize. o Na sociodemografické úrovni lze konstatovat, že: muži (52 %) upřednostňují koordinovaná opatření v o něco větší míře než ženy (49 %). Vedoucí pracovníci (61 %) a studenti (58 %) jsou skupinami, které se nejvíce vyslovují pro koordinaci mezi členskými státy, zatímco nezaměstnaní (46 %) a dělníci (44 %) upřednostňují spíše individuální opatření. 2. Který subjekt může nejúčinněji zasáhnout vůči důsledkům krize? Evropská unie (22 %) a vlády členských států (21 %) jsou v očích Evropanů subjekty, které mohou nejúčinněji zasáhnout vůči důsledkům hospodářské a finanční krize. Na sociodemografické úrovni lze pozorovat, že mladí lidé jsou těmi, kteří nejčastěji (25 %) považují Evropskou unii za subjekt, jež může čelit krizi nejúčinněji. 3. Prioritní politiky v souvislosti s krizí Na konkrétnější otázku, které prioritní politiky by provedly v souvislosti s krizí, Evropané hromadně odpovídají zaměstnanost a boj proti nezaměstnanosti (74 %, +2 procentní body v porovnání s červnem 2012) a dále pak obnova růstu (35 %, =) a kupní síla a boj proti inflaci (34 %, 1), které zůstávají daleko za první odpovědí. 5
Dále je možné v porovnání s minulým rokem zaznamenat zřetelný pokles respondentů uvádějících snížení veřejného dluhu členských států (32 %, 5). Naopak u jiných každodenních starostí je procento odpovědí na vzestupu: důchody (31 %, +3) a bydlení (21 %, +3). 4. Úloha eura I když pocit, že euro celkově nezmírnilo negativní dopady krize, klesá, stále zůstává většinovým pocitem (51 %, 3), přestože názor, že negativní dopady krize zmírnilo, stoupá (38 %, +4). o Na úrovni členských států lze mezi těmi, jejichž občané se domnívají, že euro zmírnilo negativní dopady krize, pozorovat nejvýraznější nárůst v Polsku (42 %, +15), v Německu (41 %, +13) a v Estonsku (40 %, +12). Naopak k nejvýraznějšímu poklesu došlo v Nizozemsku (26 %, 7), ve Španělsku (27 %, 5) a v Řecku (37 %, 3). o Na sociodemografické úrovni: - Muži (41 %) si ve větší míře než ženy (35 %) myslí, že euro celkově zmírnilo dopady krize. To je i případ vedoucích pracovníků (43 %), zaměstnanců (41 %) a studentů (41 %). - Naopak nezaměstnaní (55 %) a osoby v domácnosti (53 %) se v největší míře domnívají, že euro celkově nezmírnilo dopady krize. Je třeba upozornit, že respondenti, kteří bydlí ve venkovských oblastech (55 %), se v tomto smyslu vyjadřují častěji, než obyvatelé malých a středně velkých měst (50 %) nebo velkých měst (48 %). 5. Jak bude vypadat eurozóna v roce 2025? Má euro budoucnost v zemích mimo eurozónu? Aby bylo možné posoudit v tomto ohledu pocit občanů ze zemí mimo eurozónu, byla jim položena otázka, zda si myslí, že jejich země skutečně do roku 2025 přijme euro: Většina respondentů si myslí, že jejich země do roku 2025 euro přijme. Je tomu tak v sedmi zemích mimo eurozónu: v Lotyšsku (90 %), Chorvatsku (79 %), Litvě (75 %), Rumunsku (67 %), Polsku (60 %), Maďarsku (55 %) a Bulharsku (52 %). Naopak ve dvou zemích tomu tak není: ve Spojeném království (71 %) a ve Švédsku (62 %). V Dánsku a v České republice jsou odpovědi přesně rozděleny: v Dánsku tvrdí 49 % ano a 49 % ne; v České republice tvrdí 47 % ano a 47 % ne. 6
6. Rozpočet Evropské unie Práce v terénu k tomuto průzkumu probíhaly ve dnech, které předcházely politické dohodě o rozpočtu na období 2014 2020 uzavřené mezi 3 evropskými orgány. Dohody bylo dosaženo dne 27. června 2013 po měsících plných náročných vyjednávání a četných debat v rámci jednotlivých orgánů a mezi nimi. Dotazovaným bylo nejdříve vysvětleno, že rozpočet Evropské unie představuje přibližně 1 % hrubého domácího produktu (HDP) všech členských států (tedy přibližně 145 miliard EUR). Evropští občané byli na tento poměr dotázáni: pro téměř dva Evropany z pěti (39 %) je tento poměr rozpočtu Evropské unie nejsprávnější. o Na úrovni členských států najdeme největší počet respondentů, kteří se domnívají, že tento poměr 1 % HDP je přiměřený, v Dánsku (59 %), České republice (56 %) a v Rakousku (56 %). Naopak zeměmi, kde je míra této odpovědi nejslabší, jsou Španělsko (23 %), Francie (26 %) a Kypr (28 %). o Rozdíl mezi zeměmi eurozóny (36 %) a mimo eurozónu (45 %) je 9 procentních bodů. o Na sociodemografické úrovni muži (42 %) považují ve větší míře než ženy (37 %) rozpočet Unie za přiměřený. To samé platí pro zaměstnance (49 %) a vedoucí pracovníky (47 %), naopak je tomu u osob v domácnosti (29 %) a nezaměstnaných (32 %). Pro 22 % respondentů je poměr rozpočtu Evropské unie příliš nízký. o Na úrovni členských států se odpověď příliš nízký nejčastěji objevuje ve Francii (39 %), v Lucembursku (37 %) a na Kypru (31 %). Nejméně je uváděna v Bulharsku (13 %), Spojeném království, Rakousku a Nizozemsku (každá z těchto zemí 14 %). o Rozdíl mezi zeměmi eurozóny (25 %) a zeměmi mimo eurozónu (17 %) je 8 procentních bodů. o Na sociodemografické úrovni považují muži (25 %) opět ve větší míře než ženy (19 %) rozpočet Unie za příliš nízký. To samé platí pro studenty (26 %) a vedoucí pracovníky (25 %), naopak je tomu u důchodců a osob v domácnosti (každá z těchto skupin 19 %) a zaměstnanců (21 %). Pro 13 % respondentů je poměr rozpočtu Evropské unie příliš vysoký. o Na úrovni členských států nalezneme nejvíce respondentů, kteří se vyslovují v tomto smyslu, ve Spojeném království (22 %), Belgii (19 %) a Nizozemsku (19 %). Naopak zeměmi, kde se tato odpověď vyskytuje v nejmenší míře, jsou Estonsko (4 %), Litva (5 %), Malta a Lotyšsko (každá ze zemí 6 %). 7
o Rozdíl mezi zeměmi eurozóny (12 %) a mimo eurozónu (14 %) dosahuje 2 procentních bodů. Pokud srovnáme tato čísla, vidíme, že rozpočet je považován za příliš nízký ve všech členských státech s výjimkou Spojeného království, Rakouska a Nizozemska. 26 % Evropanů odpovídá, že neví. o Na úrovni členských států je míra odpovědi neví nejvyšší na Maltě (47 %), v Bulharsku (47 %) a ve Španělsku (39 %) a nejnižší v Belgii (9 %), Dánsku (12 %) a ve Švédsku (14 %). o Rozdíl mezi zeměmi eurozóny (27 %) a zeměmi mimo eurozónu (24 %) je 3 procentní body. 7. Priority rozpočtu Evropské unie Poté, co byli Evropané dotázáni na rozpočet Evropské unie v souvislosti s jejím HDP, byli vyzváni, aby se vyjádřili k prioritám, jež by měl tento rozpočet mít. Nepřekvapí, že v souvislosti se současnou hospodářskou a sociální krizí se vyslovují ve prospěch: sociálních věcí a zaměstnanosti (50 %) hospodářského růstu (48 %) vzdělávání a odborné přípravy (43 %) veřejného zdraví (41 %) Sociální věci a zaměstnanost uvádí 75 % občanů ve Španělsku, 73 % v Portugalsku, 71 % na Slovensku a 70 % ve Finsku. o Rozdíl mezi zeměmi eurozóny (53 %) a zeměmi mimo eurozónu (43 %) je 10 procentních bodů. Hospodářský růst je nejčastěji uváděn na Kypru (78 %), v Řecku (69 %), Bulharsku a Maďarsku (každá ze zemí 64 %). o Rozdíl mezi zeměmi eurozóny (49 %) a zeměmi mimo eurozónu (47 %) činí pouhé 2 procentní body. Vzdělávání a odborná příprava je zmiňována nejčastěji v Německu (59 %), ve Španělsku (57 %), na Kypru, v Lucembursku a Nizozemsku (každá ze zemí 56 %). o Rozdíl mezi zeměmi eurozóny (48 %) a zeměmi mimo eurozónu (36 %) dosahuje 12 procentních bodů. 8
8. Celková reforma bankovního systému Již více než rok se Evropský parlament při různých příležitostech vyjadřuje ve prospěch urychleného vytvoření bankovní unie na úrovni EU. Rada ve složení pro hospodářství a finance ve dnech 26. 27. června (několik dnů po skončení prací v terénu k tomuto průzkumu) vydala obecný postoj k tomuto tématu. Dne 12. září 2012 Evropský parlament dal svůj konečný souhlas k vytvoření evropského mechanismu bankovního dohledu, jehož cílem je předcházet budoucím selháním bank v Evropské unii a který představuje významnou etapu při směřování k budoucí evropské bankovní unii. Bez ohledu na to, jaká možnost bude předložena, většina Evropanů upřednostňuje opatření zaváděná na úrovni EU před opatřeními na úrovni členských států. Lze však pozorovat výrazné rozdíly mezi zeměmi eurozóny a zeměmi mimo eurozónu, které dosahují 11 až 18 procentních bodů v závislosti na předložené možnosti. Dohled a dozor nad bankovními institucemi: 54 % respondentů ve prospěch odpovědi účinnější na evropské úrovni Zeměmi, kde se pro opatření zaváděná na evropské úrovni respondenti vyslovují v největší míře, jsou Nizozemsko (72 %), Německo (70 %), Lotyšsko (65 %) a Slovinsko (65 %). Nejnižší výskyt této odpovědi byl zaznamenán ve Spojeném království (32 %), v Rumunsku (35 %) a na Maltě (44 %). Regulace bonusů pro bankéře a stanovení jejich horní hranice: pro 54 % respondentů je účinnější na evropské úrovni Země, které v největší nebo nejmenší míře odpovídají, že tato regulace by byla účinnější na evropské úrovni, jsou stejné jako v předešlé otázce: Nizozemsko (69 %), Německo (68 %), Lotyšsko (64 %) a na opačném konci pak Spojené království (34 %), Malta (39 %) a Rumunsko (46 %). Pojištění bankovních vkladů občanů: pro 47 % respondentů je účinnější na evropské úrovni (oproti 45 %, podle nichž je účinnější na úrovni členských států) Toto pojištění bankovních vkladů na evropské úrovni nejvíce podporují občané Lotyšska (65 %), Litvy (61 %) a Slovinska (57 %). Nejméně jej naopak podporují občané Spojeného království (29 %), Finska (31 %) a Malty (36 %). Podpora bank potýkajících se s problémy: pro 57 % respondentů je účinnější na evropské úrovni Nejvíce respondentů se ve prospěch opatření zaváděných na evropské úrovni vyslovilo ve třech baltických zemích Lotyšsku (72 %), Estonsku (70 %) a Litvě (69 %) a ve Slovinsku (69 %). Nejméně respondentů ve prospěch opatření 9
zaváděných na evropské úrovni se našlo ve Spojeném království (36 %), v Rumunsku (49 %) a v Rakousku (51 %). Existují velké rozdíly mezi zeměmi eurozóny a zeměmi mimo eurozónu: země eurozóny se vždy ve větší míře domnívají, že tato opatření by byla účinnější na evropské úrovni. Naopak v zemích mimo eurozónu by podle respondentů byla tři opatření ze čtyř účinnější na úrovni členských států. 9. Tři iniciativy pro zlepšení výkonnosti evropského hospodářství Evropané byli též dotázáni, jaká jsou podle nich tři opatření, která by nejvíce zlepšila výkonnost evropského hospodářství. Odpovídali takto: Zlepšit odbornou přípravu a vzdělávání (47 %) o Na úrovni členských států je tato možnost nejvíce uváděna na Kypru (66 %), v Německu (64 %) a v Lucembursku (59 %). Nejméně byla zmiňována v Litvě (34 %), Itálii a ve Slovinsku (každá ze zemí 35 %). o Rozdíl mezi zeměmi eurozóny (49 %) a zeměmi mimo eurozónu (43 %) je 6 procentních bodů. Snížit schodek veřejných rozpočtů a veřejný dluh (32 %) o Na úrovni členských států byla tato iniciativa nejvíce volena na Kypru (53 %), v Řecku (44 %), na Maltě, ve Francii, České republice a ve Finsku (každá ze zemí 41 %). Nejméně byla uváděna v Bulharsku (16 %), Estonsku (17 %), v Polsku a Rumunsku (každá ze zemí 20 %). o Rozdíl mezi zeměmi eurozóny (33 %) a zeměmi mimo eurozónu (30 %) činí 3 procentní body. Usnadnit zakládání podniků (32 %) o Na úrovni členských států je zakládání podniků nejčastěji zmiňováno v Litvě (47 %), ve Španělsku (45 %), v Bulharsku a Francii (každá ze zemí 44 %). Nejméně jej uvádí ve Slovinsku (15 %), Nizozemsku (18 %) a na Slovensku (20 %). o Rozdíl mezi zeměmi eurozóny (34 %) a zeměmi mimo eurozónu (29 %) činí 5 procentních bodů. 10
10. Evropané a globalizace do roku 2025 V rámci tohoto rozsáhlého průzkumu bylo položeno několik otázek týkajících se toho, jak si Evropané představují svou budoucnost a budoucnost Evropské unie. Některé z nich byly součástí první části týkající se institucí, jež byla zveřejněna dne 5. září. V této druhé, hospodářské a sociální části, byli respondenti požádáni, aby se vyjádřili ke globalizaci. Kdo je podle vás nejvhodnějším subjektem, který do roku 2025 Evropanům zajistí prospěch z pozitivních důsledků globalizace? Pro téměř jednoho Evropana ze dvou (49 %) je to Evropská unie, za níž následují vlády členských států (43 %) a soukromé podniky (30 %). o Na úrovni členských států zmiňovali Evropskou unii nejčastěji respondenti v Rumunsku (68 %), Belgii (66 %) a na Maltě (65 %). Nejméně ji uváděli ve Spojeném království (33 %), Lotyšsku (40 %) a ve Slovinsku (40 %). o Na sociodemografické úrovni jsou respondenty, kteří si myslí, že Evropská unie je nejvhodnějším subjektem, jež jim nejúčinněji zajistí prospěch z pozitivních důsledků globalizace: muži (52 %) častěji než ženy (46 %). studenti (57 %) a vedoucí pracovníci (55 %) více než důchodci (46 %), nezaměstnaní (43 %) a ženy v domácnosti (43 %). Který subjekt by mohl rovněž do roku 2025 Evropany nejúčinněji ochránit před negativními důsledky globalizace? Tentokrát Evropané volí rovným dílem Evropskou unii (49 %) a vlády členských států (49 %). Za nimi následují nevládní organizace (19 %) a soukromé podniky (18 %). Při analýze odpovědí uvádějících možnost Evropská unie zaznamenáme tyto rozdíly: o na úrovni členských států se tato možnost nejčastěji objevuje v Belgii (67 %), na Maltě (64 %) a v Lucembursku, Dánsku a Rumunsku (každá ze zemí 62 %). Nejméně byla zaznamenána ve Spojeném království (34 %), Lotyšsku (37 %) a ve Španělsku (38 %). o V zemích mimo eurozónu jsou za subjekt, který může do roku 2025 občany nejúčinněji ochránit před negativními důsledky globalizace, považovány vlády členských států (53 % oproti 47 %, které obdržela Evropská unie). V zemích eurozóny je tomu naopak (46 % oproti 49 %). 11
o Na sociodemografické úrovni opět nalezneme obvyklé rozdíly: muži (52 %) uvádějí Evropskou unii častěji než ženy (46 %). to samé platí pro vedoucí pracovníky (56 %), zaměstnance (54 %) a studenty (54 %), kteří ji uvádějí častěji než nezaměstnaní (42 %) a osoby v domácnosti (43 %). Která země bude největší hospodářskou mocností do roku 2025? V rámci tohoto průzkumu bylo rovněž užitečné zabývat se představou, kterou Evropané mají ohledně hospodářské mocnosti ve výhledu do roku 2025. Tři Evropané ze čtyř (73 %) se domnívají, že největší světovou hospodářskou mocností v roce 2025 bude Čína, za kterou následují Spojené státy americké (51 %) a Evropská unie (24 %). Oddělení pro sledování veřejného mínění Jacques Nancy +32 2 284 24 85 EPEurobarometer@europarl.europa.eu 12
A. REAKCE NA KRIZI 1) Evropský průměr 13
2) Výsledky na úrovni států 14
3) Vývoj na úrovni států 15
B. KTERÝ SUBJEKT MŮŽE DŮSLEDKŮM KRIZE? NEJÚČINNĚJI ZASÁHNOUT 1) Evropský průměr Tato otázka pochází z průzkumu Eurobarometr Standard EB79 provedeného v květnu 2013 16 VŮČI
2) Výsledky na úrovni států Tato otázka pochází z průzkumu Eurobarometr Standard EB79 provedeného v květnu 2013 17
3) Vývoj na úrovni států Tato otázka pochází z průzkumu Eurobarometr Standard EB79 provedeného v květnu 2013. 18
C. PRIORITNÍ POLITIKY V SOUVISLOSTI S KRIZÍ 1) Evropský průměr 19
2) Výsledky na úrovni států 20
3) Vývoj na úrovni států 21
D. ÚLOHA EURA 1) Evropský průměr 22
2) Výsledky na úrovni států 23
3) Vývoj na úrovni států 24
E. JAK BUDE VYPADAT EUROZÓNA V ROCE 2025? *Otázka položená pouze v zemích MIMO EUROZÓNU 25
1) Výsledky na úrovni států *Otázka položená pouze v zemích MIMO EUROZÓNU 26
2) Vývoj na úrovni států *Otázka položená pouze v zemích MIMO EUROZÓNU 27
F. ROZPOČET EVROPSKÉ UNIE 1) Evropský průměr 28
2) Výsledky na úrovni států 29
3) Vývoj na úrovni států 30
G. PRIORITY ROZPOČTU EVROPSKÉ UNIE 1) Evropský průměr 31
2) Výsledky na úrovni států 32
3) Vývoj na úrovni států 33
H. CELKOVÁ REFORMA BANKOVNÍHO SYSTÉMU 1) Evropský průměr 34
2) Výsledky na úrovni států 35
3) Vývoj na úrovni států 36
I. TŘI INICIATIVY PRO ZLEPŠENÍ VÝKONNOSTI EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ 1) Evropský průměr 37
2) Výsledky na úrovni států 38
3) Vývoj na úrovni států 39
J. EVROPANÉ A GLOBALIZACE DO ROKU 2025 1. Subjekty, které mají nejlepší předpoklady zajistit prospěch z příznivých důsledků globalizace 1) Evropský průměr 40
2) Výsledky na úrovni států 41
3) Vývoj na úrovni států 42
2. Subjekty, které mají nejlepší předpoklady chránit před negativními důsledky globalizace 1) Evropský průměr 43
2) Výsledky na úrovni států 44
3) Vývoj na úrovni států 45
3. Největší světová hospodářská mocnost v roce 2025 1) Evropský průměr 46
2) Výsledky na úrovni států 47
3) Vývoj na úrovni států 48