Eurotiales - teleomorfy



Podobné dokumenty
Eurotium, řád Eurotiales

Penicillium, řád Eurotiales

Aspergillus, řád Eurotiales

Penicillium podrod Biverticillium. - konidiofor větvený na konci - fialidy štíhlé, protáhlé (acerozní)

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE. Mikroskopické houby - rod Aspergillus

černých plodnic perithecia Graphium, Leptographium, Sporothrix identifikační znaky Doporučená média: Literatura

Aspergillus sekce Flavi - produkce mykotoxinů

Penicillium podrod Penicillium. - asymetricky vyrůstající větve - terverticilátní, příp. quaterverticilátní konidiofory

celulolytické identifikační znaky Doporučená média: Literatura

Fusarium a Cylindrocarpon

Botanika bezcévných rostlin 6. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

IZOLACE A IDENTIFIKACE PLÍSNÍ

plodnic přívěsky Geomyces, Microsporum, Oidiodendron, Scedosporium identifikační znaky Doporučená média: Literatura

Hypocreales další anamorfy

Cvičení: Kultury - kvasinky a mikroskopické houby

Mikroskopické houby a jejich diagnostika. Význam v průmyslu, lékařství a potravinářství.

Plísně. v domě a bytě ODSTRAŇOVÁNÍ A PREVENCE. Kateřina Klánová

Botanika - bezcévné rostliny 4. praktikum Přehled pozorovaných objektů

Mykologie potravin: studium interakcí mikroskopických hub s potravinou nebo krmivem vedoucí ke kontaminaci, k rozkladným procesům nebo k produkci

Hypocreales další anamorfy

kvasinky x plísně (mikromycety)

III. Mikromycety jako původci onemocnění člověka, kontaminanty potravin, producenti mykotoxinů

Možnosti ovlivnění obsahu mykotoxinů v potravním řetězci

Jiří Skládanka a Libor Kalhotka Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně

Lékařská mykologie (Bi3390) Aspergilózy

Identifikace nebezpečí výskytu vláknitých mikroskopických hub (plísní) v potravinách

EKOLOGIE A VÝZNAM NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH PRODUCENTŮ MYKOTOXINŮ. Jan Wipler Ústav klinické mikrobiologie Lékařské fakulty v Hradci Králové UK v Praze

MYKOTOXINY. Jarmila Vytřasová. Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra biologických a biochemických věd

Fylogeneze a morfologie bezcévných rostlin 6. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Systém a evoluce řas a hub - cvičení doprovodný materiál

Mikromycety - vláknité houby - plísně

Mikroskopické vláknité houby jako producenti mykotoxinů Izoláty z mykologické laboratoře a sbírky mikroorganismů Ústavu biochemie a mikrobiologie

Acremonium CCF 2978 venkovní ovzduší, Praha, 1996, izol. a det. A. Kubátová bacillisporum

Venturia inaequalis plodnice (pseudoperithecia) na odumřelých napadených listech na jaře foto: autor

Ústav chemie a analýzy potravin. Mykotoxiny. Prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc. Ing. Marta Kostelanská

ŘÍŠE: Fungi. ODDĚLENÍ: Ascomycota

Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Rybitví

Systém houbových organsimů

SPRÁVNÁ VÝROBNÍ A HYGIENICKÁ PRAXE V ZEMĚDĚLSKÉ PRVOVÝROBĚ A ČINNOSTECH SOUVISEJÍCÍCH. MVDR. VLADIMÍR ČERMÁK KVS PRO JMK v.cermak.kvsb@svscr.

Všechna agarová média se sterilizují v autoklávu při 121 C po dobu 15 minut (při tlaku 1, Pa).

Houby v našich domácnostech aneb o čem doma víte i nevíte

Cvičení z mykologie (pro učitele) 5. praktické cvičení Houby vřeckovýtrusné Ascomycota I

5. HOUBY A NIŽŠÍ ROSTLINY

Klouzek žíhaný Suillus collinitus (Fr.) Kuntze Syn.: Suillus fluryi Huijsman

Izolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014

Metodické doporučení mikrobiologickému zkoušení potravin a pokrmů

Saprofité-rozklad org. zbytků Paraziticky- mykosy... Symbioticky- s cévnatými rostlinami(mykorhiza)- 95% rostlinných druhů, rostlina poskytuje

Cvičení z mykologie (pro učitele) 8. praktické cvičení Houby stopkovýtrusné - Basidiomycota

Klouzek středozemní Suillus mediterraneensis (Jacquetant et Blum) Redeuilh

Mykologie potravin: studium interakcí mikroskopických hub s potravinou nebo krmivem vedoucí ke kontaminaci, k rozkladným procesům nebo k produkci

16792/13 hm 1 DG B 4B

Mikroorganismus Kategorie potravin NMH Nejvyšší mezní hodnota na g(ml)

Již několik let se stále více zabýváme mykotoxiny zejména proto, že je pomocí vyvíjející se techniky daří stále lépe odhalovat

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

N Laboratoř hydrobiologie a mikrobiologie

Seminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie

Mikrobiologické zkoumání potravin. Zákonitosti růstu mikroorganismů v přírodním prostředí, vliv fyzikálních faktorů na růst mikroorganismů

HOUBY A PLÍSNĚ. Mgr. Marie Vilánková. ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Systém a fylogeneze hub a. houbových organizmů

Platné znění od /1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství. ze dne 12. listopadu 1998 ČÁST PRVNÍ SKLADOVÁNÍ HNOJIV

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Vliv plísní na zdraví člověka

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

ČLOVĚK A PŘÍRODA/PŘÍRODOPIS

Otázky pro opakování. 6. ročník

Obilniny. Limitované škodlivé organismy a jejich laboratorní stanovení

MYKOLOGICKÁ ANALÝZA POTRAVIN

Výzkum sterilizačních (protiplísňových) metod Národní knihovna ČR mezinárodní grant s účastí p. Randy Silvermana

Biologicky rozložitelné suroviny Znaky kvalitního kompostu

ODDĚLENÍ: Ascomycota TŘÍDA: Taphrinomycetes řád: Taphrinales, čeleď Taphrinaceae

Příloha č.: 1 ze dne: je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 416/2007 ze dne:

274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu používání hnojiv

Sněť kukuřičná - nejrozšířenější choroba kukuřice. Ustilago maydis (DC.) Corda 1842

Další možná příčina loňského poškození smrkových sazenic v lesní školce Bílá Voda

Plísně. v domě a bytě ODSTRAŇOVÁNÍ A PREVENCE. Kateřina Klánová

SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Profil aktualizovaného znění:

Snižování obsahu cukru v potravinách bariéry a východiska. Ing. Rudolf Ševčík, Ph.D. (VŠCHT Praha)

II. Mikroskopické houby a jejich průmyslové využití

Vláknité mikromycety. Plísně Ing. Libor Kalhotka, Ph.D.

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Mykologická analýza potravin

ASCOMYCOTA. Houby vřeckaté (vřeckovýtrusé)

Bc. Tereza Hyráková. Univerzita Palackého v Olomouci

Potřeba živin pro drůbež

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Text Jana Jirková Photo Jana Jirková Cover Design Jana Jirková. ISBN (ve formátu PDF)

Menstruační cyklus. den fáze změny

Hmyz * * * * * * tři páry nožek = 6 nožek vyrůstají vždy zespodu hrudi křídla, pokud jsou, tak vyrůstají vždy nahoře z hrudi * * *

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.


Produkce je získávána bez použití krmiv a hnojiv (přirozená produkce) nebo s omezeným využitím malých dávek krmiv nebo hnojiv.

Život ve vodě a u vody

Malý vliv na krevní cholesterol. Další zdravotní aspekty

MYKOLOGIE MB120P18 verze 2010

Moniliniová spála a moniliniová hniloba - závažná houbová choroba peckovin. původce Monilinia laxa (Aderh. et Ruhl.)

Smlouva o výpůjčce kompostéru THERMO KING 900l. Schváleno zastupitelstvem obce Horní Olešnice dne , usnesení č.1/25/2016 a 1/26/2016.

Digitální učební materiál

Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra biologie. Aflatoxiny, možný vliv na lidské i zvířecí zdraví.

BRUSINKA. americká hopsinka. Klikva neboli cranberry

Úvod Teoretická část... 3

Transkript:

Eurotiales - teleomorfy Houby charakteristické tvorbou plodnic (kleistothecií, gymnothecií, aj.) a nepohlavního stadia v rodech Aspergillus, Penicillium, Paecilomyces, Basipetospora, Polypaecilum aj. Některé jsou xerofilní (vyskytují se na suchých substrátech) nebo osmofilní (na substrátech s omezenou dostupností vody, s vysokým obsahem cukrů nebo solí) viz Eurotium. Některé druhy jsou termotolerantní. Hlavní identifikační znaky se týkají pohlavního stadia, tj. plodnic a askospor. Doporučená média: CZ, CYA, MEA; pro osmofilní druhy: CY20S, DG18. Literatura: Pitt et Hocking (1997), Samson et al. (2004), Domsch et al. (1993)

Ascosphaera apis Kolonie: Rychle rostoucí, bělavé. Brzy je pozorovatelná tvorba tmavých plodnic (pouze v případě přítomnosti odlišných párovacích typů mycelia heterothalický druh). Mikroskopické znaky: Plodnice (cysty se sporami) kulovité, 45-120 µm v průměru, na povrchu s šedohnědou membránou. Vřecka ( spore balls, synasky) kulovitá, s mnoha askosporami, 7-18 µm v průměru. Askospory oválné, hyalinní, hladké, 1-2 x 2-3,5 µm. Výskyt: Včelíny, larvy včel. Význam: Původce onemocnění larev včel zvaného zvápenatění. Na povrchu mrtvých larev se v přítomnosti různých párovacích typů mycelia tvoří tmavé cysty. Onemocnění se vyskytuje v Evropě, od roku 1971 se šíří i v USA. Projevuje se hlavně v chladných a vlhkých letech.

Ascosphaera apis kolonie, CCF 3031 MEA 21 dní, 25 C Plodnice na MEA pozorované lupou

Zralé plodnice se synasky, DIC Ascosphaera apis mikroznaky, CCF 3031 Nezralé plodnice, DIC Synaskus a askospory

Byssochlamys nivea, anamorfa Paecilomyces niveus Kolonie: Rychle rostoucí při 25 i 37 C, bělavé, později krémové. Po několika dnech je v myceliu pozorovatelná tvorba malých bílých plodnic. Netvoří se žádné pigmenty. Mikroskopické znaky: Plodnice kulovité, až 350 µm v průměru, tvořené shlukem vřecek, s redukovaným vláknitým obalem. Vřecka kulovitá, s 8 askosporami, 8-11 µm v průměru. Askospory světlé, elipsoidní, 4-5,5 x 2,5-3,5 µm. Konidiofory jsou zřídka pozorovatelné. Konidie v řetízcích, kulovité až široce elipsoidní, 3-5,7 x 2,2-4 µm. U starších kmenů produkovány ve větším množství nahnědlé silnostěnné chlamydospory, až 10 µm velké. Výskyt: Zvláště na kazících se potravinách (ovocné šťávy, protlaky apod.). Izolován i z půdy. Význam: Produkuje mykotoxin patulin aj. Je termotolerantní (teplotní maximum 40 C). Významná kontaminta potravin.

Kolonie pozorované lupou, primitivní plodnice Byssochlamys nivea kolonie, CCF 2913 CYA 7 dní, 25 C CYA 7 dní, 37 C MEA 7 dní, 25 C

Vznik vřecek s askosporami hákováním, DIC Byssochlamys nivea mikroznaky, CCF 2913 Závitky tvorba mladých plodnic, DIC

Byssochlamys nivea mikroznaky, CCF 2913 Část plodnice s vřecky obsahujícími 8 askospor, DIC Askospory, DIC

Dichotomomyces cejpii Kolonie: Rychle poměrně rostoucí, bělavé, později krémové. Po několika dnech je v myceliu pozorovatelná tvorba malých bílých plodnic. Netvoří se žádné pigmenty. Roste při 37 C. Mikroskopické znaky: Plodnice (kleistothecia) kulovité, bílé, s 1- vrstevnou pseudoparenchymatickou stěnou. Kleistothecium vzniká z nápadně dlouhého závitku. Vřecka kulovitá, s 8 askosporami, 8-10 µm v průměru. Askospory hyalinní, zploštělé, se dvěma velmi jemnými obvodovými hřebínky, 3-3,5 x 4-4,5 µm. Konidiofory jsou na konci vidličnaté. Konidie v krátkých řetízcích, hyalinní, hladké, téměř kulovité až hruškovité, 6-10 µm. Výskyt: Zřídka izolovaný druh, většinou z půdy, řidčeji z ovoce. Význam: Termotolerantní druh.

Dichotomomyces cejpii kolonie, CCF 2871 CYA 7 dní, 25 C MEA 7 dní, 25 C

Konidiofor s konidiemi, Ph Dichotomomyces cejpii, anamorfa Paecilomyces sp. mikroznaky, CCF 2871 Závitek tvorba mladé plodnice, Ph

Dichotomomyces cejpii mikroznaky, CCF 2871 Prasklá plodnice s vřecky, DIC Vřecka, askospory, ME, DIC

Emericella nidulans, anamorfa Aspergillus nidulans Kolonie: Relativně rychle rostoucí při 25 i 37 C, sametové, zelené. Po delší době je na povrchu kolonií pozorovatelná tvorba plodnic se žlutým obalem z hülle cells. Spodní strana různě intenzivně pigmentovaná, až červenohnědá. Mikroskopické znaky: Plodnice kulovité, 100-300 µm v průměru, obalené vrstvou světle žlutých až béžových hülle cells. Hülle cells kulovité nebo oválné, silnostěnné, až 25 µm velké. Vřecka kulovitá, s 8 askosporami, 10-12 µm v průměru. Askospory červené, čočkovitě zploštělé, 3-4,5 x 3,2-3,5 µm, hladké, se 2 obvodovými hřebínky. Konidiofory biseriátní, s kulovitým měchýřkem a nahnědlou hladkou stopkou. Konidie v řetízcích, kulovité, bradavčité, 3-3,5 µm v průměru. Výskyt: Potraviny, krmiva, skladované plody, obilí, půda apod. Význam: Významná kontaminta potravin - produkuje mykotoxin sterigmatocystin aj. Je termotolerantní, schopný dobře růst při 37 C. Může způsobovat onemocnění člověka a jiných živočich ů.

Emericella nidulans, anamorfa Aspergillus nidulans kolonie, CCF 2912 CZ 7 dní, 25 C CYA 7 dní, 25 C CYA 7 dní, 37 C MEA 7 dní, 25 C SAB 7 dní, 25 C GKCH 7 dní, 25 C

Plodnice a konidiofory pozorované lupou Emericella nidulans, anamorfa Aspergillus nidulans mikroznaky, CCF 2912 Plodnice obalené vrstvou hülle cells DIC

Emericella nidulans, anamorfa Aspergillus nidulans mikroznaky, CCF 2912 Vřecka, askospory, DIC Konidiofory s konidiemi, DIC

Emericella rugulosa, anamorfa Aspergillus rugulovalvus Kolonie: Rychleji rostoucí při 37 C než při 25 C. Kolonie béžově až šedofialově zelenavé v závislosti na intenzitě tvorby plodnic a konidioforů. Na povrchu kolonií pozorovatelná vrstva plodnic s béžovým až nafialovělým obalem z hülle cells. Spodní strana až tmavě červenohnědá. Mikroskopické znaky: Plodnice (kleistothecia) kulovité, 225-350 µm v průměru, obalené světle šedofialovou vrstvou hülle cells. Hülle cells kulovité nebo oválné, silnostěnné, 12-22 µm velké. Stěna plodnice tmavě červená. Vřecka s 8 askosporami, 10-11 µm v podélné ose. Askospory červené, čočkovitě zploštělé, 5-6,5 x 3-4,5 µm, s bradavčitou stěnou a se 2 obvodovými hřebínky. Konidiofory biseriátní, s kulovitým měchýřkem a nahnědlou hladkou stopkou. Konidie v řetízcích, kulovité, bradavčité, 3-4 µm v průměru. Výskyt: Izolován poměrně zřídka z půdy. Zaznamenán také v hnoji, netopýřím trusu. U nás izolován z klinického materiálu. Význam: Může produkovat mykotoxin sterigmatocystin aj. Je termotolerantní, schopný dobře růst při 37 C. Příležitostný patogen člověka.

Emericella rugulosa kolonie, CCF 3089 CZ 14 dní, 25 C CYA 14 dní, 25 C CYA 14 dní, 37 C

Emericella rugulosa mikroznaky, CCF 3089 Část plodnice s askosporami obalené vrstvou hülle cells, DIC

Emericella rugulosa mikroznaky, CCF 3089 Askospory, DIC Vřecka, DIC

Monascus ruber, anamorfa Basipetospora rubra Kolonie: Relativně rychle rostoucí, šedohnědé, vlnaté. Pod myceliem se tvoří tmavé plodnice (pozorovatelné lupou). Spodní strana kolonií hnědá až červenohnědá. Mikroskopické znaky: Plodnice (typu kleistothecia) na stopce, kulovité, 20-70 µm v průměru, s hnědavým obalem. Vřecka téměř kulovitá, s 8 askosporami, 7,5-10 µm v průměru. Askospory nažloutlé, elipsoidní, hladké, 5-6 x 3-4 µm. Konidie v krátkých řetízcích, oválné až hruškovité s uťatou bazí, hladké, 6-8(-11) x 5,6 (-10) µm. Výskyt: V našich podmínkách nepříliš častý. Potraviny, krmiva, skladované plody, obilí, půda apod. Význam: Termotolerantní, schopný růst při 37 C. Blízký druh M. purpureus se využívá k získávání červeného barviva a látek snižujících hladinu cholesterolu v krvi (monakolin).

Monascus ruber, anamorfa Basipetospora rubra kolonie, CCF 2910 MEA 10 dní, 25 C MEA 10 dní, 25 C, revers

Monascus ruber, anamorfa Basipetospora rubra mikroznaky, CCF 2910 Mladé plodnice, ME, DIC Zralá plodnice, ME, DIC Konidiofory s konidiemi, ME, DIC

Neosartorya fischeri, anamorfa Aspergillus fischerianus Kolonie: Rychle rostoucí při 25 i 37 C, bělavé, později na okraji nazelenalé (tvorba konidioforů). Po několika dnech je v myceliu pozorovatelná tvorba malých bílých plodnic. Konidiofory jsou lépe pozorovatelné při 37 C. Mikroskopické znaky: Plodnice (kleistothecia) kulovité, 80-150(-400) µm v průměru, s 2-3 vrstevnou stěnou. Vřecka kulovitá až oválná, s 8 askosporami, 8-12 µm v průměru. Askospory světlé, elipsoidní, 6-7 x 4 µm, se dvěma obvodovými hřebínky. Konidiofory uniseriátní, se široce kyjovitým měchýřkem. Konidie v řetízcích, subglobozní až elipsoidní, nevýrazně jemně bradavčité, 2-3 µm velké. Výskyt: Půda, skladované produkty rostlinného původu i živočišné produkty (k že). Izolován též z klinického materiálu. ů Význam: Produkuje mykotoxin verruculogen a fumitremorginy. Je termotolerantní (teplotní maximum 52 C). Patogen člověka i jiných živočichů.

Neosartorya fischeri, anamorfa Aspergillus fischerianus kolonie, CCF 1734 CZ 14 dní, 25 C, CCF 1734 Kolonie pod lupou, CCF 3544

Neosartorya fischeri - mikroznaky, CCF 1734 Askospory, DIC Vřecka, askospory, DIC

Neosartorya fischeri, anamorfa Aspergillus fischerianus -mikroznaky,ccf 3300 Konidiofory s konidiemi, DIC Konidie, DIC

Talaromyces avellaneus, anamorfa Merimbla ingelheimensis Kolonie: Rychle rostoucí, sametové, béžové. Po několika týdnech se na povrchu kolonií tvoří světle žluté plodnice (gymnothecia). Při 37 C roste rychleji než při 25 C. Mikroskopické znaky: Plodnice (gymnothecia) kulovité, do 400-500 µm v průměru, s vláknitým obalem. Vřecka vejčitá, s 8 askosporami, 12-15 x 9-10 µm. Askospory elipsoidní, 6-7.5 x 4-5 µm, se silnou stěnou. Konidiofory bohatě terminálně větvené, s 8-10 metulami nesoucími i více než 5 fialid. Konidie elipsoidní, hladké, 3-4 x 2-3 µm. Výskyt: Izolován nejčastěji z půdy, příležitostně také z klinického materiálu. Význam: Termotolerantní druh, schopný růst i při 37 C.

Talaromyces avellaneus kolonie, CCF 2923 CZ 14 dní, 25 C CYA 14 dní, 25 C CYA 14 dní, 25 C, revers

Talaromyces avellaneus, anamorfa Merimbla ingelheimensis - mikroznaky Konidiofory, CCF 3240, DIC Konidiofory, CCF 2923, DIC

Talaromyces flavus, anamorfa Penicillium dangeardii Kolonie: Poměrně rychle rostoucí při 25 i 37 C, světle žluté až narůžovělé. Po několika dnech je v myceliu pozorovatelná tvorba malých kulovitých plodnic (gymnothecií). Mikroskopické znaky: Plodnice (gymnothecia) kulovité, cca 200-300 µm v průměru, s vláknitým obalem. Vřecka kulovitá, s 8 askosporami, 10-11 µm v průměru. Askospory žluté, elipsoidní, s jemně ostnitou stěnou, 4-5 µm dlouhé. Konidiofory jsou zřídka pozorovatelné, biverticilátní, s acerózními fialidami. Konidie v řetízcích, elipsoidní až fusiformní, 2,5-4 µm dlouhé. Výskyt: Izolován nejčastěji z půdy, případně ze dřeva. Nalézán též na kazících se potravinách. Význam: Je termotolerantní. Produkce mykotoxinů není známa.

Talaromyces flavus kolonie, CCF 3576 CYA 14 dní, 25 C Kolonie pozorovaná lupou, plodnice MEA 14 dní, 25 C MEA 21 dní, 25 C

Talaromyces flavus mikroznaky, CCF 3576 Závitek tvorba plodnice, Ph Plodnice s askosporami, DIC

Talaromyces flavus mikroznaky, CCF 3576 Vřecka s askosporami, DIC Askospory, DIC

Talaromyces wortmannii, anamorfa Penicillium kloeckeri Kolonie: Poněkud pomaleji rostoucí než u T. flavus, žlutozelené. Mikroskopické znaky: Plodnice (gymnothecia) kulovité, cca 75-300 µm v průměru, s vláknitým obalem. Vřecka kulovitá, s 8 askosporami, 7,5-10 µm v průměru. Askospory žluté, elipsoidní, s jemně ostnitou stěnou, 4-4,5 x 3-3,3 µm. Konidiofory biverticilátní, s acerózními fialidami. Konidie v řetízcích, elipsoidní až fusiformní, 3-3,5 x 1,8-2,2 µm. Výskyt: Nejčastěji izolován z půdy. Význam: Produkce mykotoxinu rugulosinu.

Talaromyces wortmannii kolonie, CCF 2822 CYA 14 dní, 25 C MEA 14 dní, 25 C MEA 21 dní, 25 C

Talaromyces wortmannii mikroznaky, CCF 2822 Vřecka s askosporami, DIC Askospory, DIC

Thermoascus aurantiacus Kolonie: Rychle rostoucí při 25 i 45 C, světlé, později rezavé až hnědavé. Po několika dnech je v myceliu pozorovatelná tvorba splývajících plodnic. Mikroskopické znaky: Splývající plodnice oranžově hnědé, s plstnatým obalem. Vřecka kulovitá, s 8 askosporami, 9-12,5 µm v průměru. Askospory nahnědlé, elipsoidní, 5,2-6,2 x 3,4-4,6 µm. Anamorfa není známa. Výskyt: Izolován nejčastěji z půdy, kompostu, ptačích hnízd i jiných substrátů. U nás izolován zřídka. Význam: Termofilní houba, schopná růstu i při 55-62 C. Produkce významných mykotoxinů není známa.

Thermoascus aurantiacus kolonie, CCF 3457 CYA 14 dní, 25 C CYA 14 dní, 37 C MEA 14 dní, 37 C Kolonie pozorovaná lupou

Thermoascus aurantiacus mikroznaky, CCF 3457 Askospory, DIC Vřecka s askosporami, DIC