MARKETING A MANAGEMENT CESTOVNÍHO RUCHU část 2 RNDr. Aleš Krejčí, CSc. 23134@mail.vsfs.cz 1.
CHARAKTER PRODUKTŮ CESTOVNÍHO RUCHU PRODUKTY CESTOVNÍHO RUCHU # Jsou to SLUŢBY, na trhu a v marketingu pro ně platí (víceméně) stejné zákonitosti jako pro výrobky. # Mají aspekty - hmotné (stravování, dopravní prostředky, ) - nehmotné (záţitky, atmosféra, ) # Jsou zboţím střednědobého charakteru (cca 1 měsíc aţ 1 rok). # Mají pomíjivý charakter, nelze je vlastnit ani skladovat. # Jsou poskytovány konkrétním lidem, týkají se jich doslova fyzicky. # Výrazným aspektem je jejich sezónnost. 2.
MIMOEKONOMICKÉ FUNKCE CESTOVNÍHO RUCHU Funkce cestovního ruchu rekreační (reprodukce fyzických a duševních sil) poznávací (fakta a orientace v dnešním světě) kulturní (vliv na chování, jednání, morální hodnoty) zdravotní (preventivní i léčebná role cestovního ruchu) vědecko-informační (výměna informací, rozvoj obchodních kontaktů) volnočasová (čím dál větší vyplnění mimopracovního času) lifestylová (poznání a utváření ţivotního stylu a spotřebních postojů) světonázorová (rozvoj osobnosti, hodnotového ţebříčku) 3.
PRŮMYSL CESTOVNÍHO RUCHU Význam segmentu CR pro státní rozpočet, platební bilanci a tvorbu HDP. Podíl CR na HDP České republiky 2,9 % (2013). Satelitní účet CR (Český statistický úřad). Incoming přispívá k aktivní platební bilanci státu, outgoing k pasivní bilanci. Incoming turistů, jednodenních návštěvníků a tranzitujících osob přináší do ČR ročně 140 mld Kč, z toho turisté 103 mld Kč (2013). Pozn. Spotřeba DCR vč. sluţebních cest činí 94 mld Kč, z toho turisté 64,3 mld Kč (2013). Zaměstnanost V cestovním ruchu v ČR je zaměstnáno cca 231 tisíc osob (2013), CR vytváří 4,6 % pracovních příleţitostí. Většinou jde o malé a střední firmy a OSVČ (např. průvodci), celkem se jedná o desetitisíce podnikatelských subjektů. 4.
CESTOVNÍ RUCH - POHLED STATISTIKY Definice pojmů CR z hlediska statistiky (Český statistický úřad, UNWTO) Turista je cestovatel, který alespoň jednu noc přenocuje mimo svůj domov v hromadném ubytovacím zařízení (HUZ) jako host. HUZ = min. 5 pokojů nebo 10 lůţek určených k přechodnému ubytování. Návštěvník je jednodenní výletník (bez přenocování). Oficiální metodika nezahrnuje ubytovací zařízení s menší kapacitou, výměnné pobyty škol aj. organizací (ubytování v rodinách, školách, tělocvičnách), návštěvní cesty (ubytování u příbuzných a známých). Oficiální data jsou tím podhodnocena o 20-25 %. 5.
CESTOVÁNÍ ČECHŮ Počet uskutečněných cest rezidentů ČR (2014) [v miliónech] přenocování 4+ přenocování 1-3 sluţební cesty DCR 7,67 18,53 0,85 Outgoing 4,06 1,18 0,41 Hlavní zahraniční destinace Čechů (orientačně v tisících turistů 2014/15): Chorvatsko (797), Rakousko (629), Itálie (526), Slovensko (496), Řecko (339), Německo (320), Turecko (280), Španělsko (185), Francie (149), Maďarsko, Bulharsko (115) Egypt (122), Tunisko (77), Portugalsko, Velká Británie, skandinávské země, Thajsko (32), USA, Emiráty, Dominikánská republika (6), Indie 6.
ZAHRANIČNÍ NÁVŠTĚVNÍCI ČR 1. kvartál 2014 7.
ZAHRANIČNÍ A DOMÁCÍ HOSTÉ V ČR Ubytovaní hosté v HUZ a incoming do ČR (2014) [v miliónech] hosté ubytovaní v HUZ počet přenocování celkem 15,59 39,57 z toho cizinci 8,10 20,52 Hlavní zdrojové trhy českého incomingu v tisících turistů (2014): Německo (1 553), Rusko (691), Slovensko (493), Polsko (449), USA (441), Velká Británie (397), Itálie (369), Francie (273), Rakousko (245), Čína (211), Nizozemí (204), J. Korea (195), Španělsko (194), Maďarsko (126), Japonsko (125), Izrael (116) atd. 8.
HOTELOVÝ A RESTAURAČNÍ PRŮMYSL I. Hotelová a restaurační zařízení (hospitality) Vyvinuly se v minulých staletích ze zájezdních hostinců. Mezinárodní hotelové řetězce (hotel chains) - např. Hilton, Ibis, Kempinski, NH, Mandarin, Ramada ; některé řetězce jsou (byly) navázané na letecké společnosti a touroperátory (Radisson SAS, Golden Tulip aj.). Národní hotelové sítě - OREA Hotels Jednotná klasifikace ubytovacích zařízení (tzv. hvězdičky): pod patronací Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR) a MMR se označují certifikovaná zařízení samostatně v kategorii hotel, hotel garni, penzion, motel, botel. V současné době na ni přistoupily státy zhruba poloviny EU. Vlastní klasifikace kempů. 9.
HOTELOVÝ A RESTAURAČNÍ PRŮMYSL II. Konfederace HOTREC zastupuje sektor hotelů, restaurací a kaváren na evropské úrovni. Tento sektor čítá 1,7 milionu podniků, přičemţ téměř 92 % z nich je mikro-podniků zaměstnávajících méně neţ 10 osob. V samotné EU toto odvětví zajišťuje přibliţně 9,5 milionu pracovních příleţitostí. 10.
UBYTOVACÍ KAPACITY V ČR Kapacita HUZ v České republice (2014) počty zařízení lůţek míst celkem 9013 z toho hotely 2482 privátní ubytování 3351 celková kapacita (lůžek) kempy, chatové osady, turistické ubytovny 1506 519 909 stany a karavany 50 837 11.
EVROPSKÉ FONDY EU usiluje o rovnoměrný hospodářský a společenský rozvoj členských států a jejich regionů. Cílem je zmírnit rozdíly v ţivotní a ekonomické úrovni a zvyšovat schopnost EU jako celku čelit výzvám 21. století. Tomuto úsilí se říká evropská politika hospodářské a sociální soudrţnosti (HSS) anebo kohezní politika. HSS patří vedle zemědělské politiky k nejvýznamnějším evropským agendám a EU na ni vynakládá více neţ 1/3 svého rozpočtu. Fondy EU představují hlavní nástroj realizace HSS, jejich prostřednictvím se rozdělují prostředky určené ke sniţování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. Strukturální fondy Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Evropský sociální fond (ESF) Fond soudrţnosti (FS) Na programové období 2007-13 mělo ČR z evropských fondů k dispozici 26,69 miliard EUR (cca 3/4 ročního státního rozpočtu ČR). 12.
OPERAČNÍ PROGRAMY Kaţdá členská země si dojednává s Evropskou komisí operační programy (OP), které jsou zprostředkujícím mezistupněm mezi hlavními evropskými fondy (ERDF, ESF, FS) a konkrétními příjemci finanční podpory v členských státech a regionech. Jsou to strategické dokumenty představující průnik priorit politiky hospodářské a sociální soudrţnosti EU a individuálních zájmů členských států. NUTS II Kaţdý OP je řízen samostatně Regionální radou (RR) příslušného regionu soudrţnosti (NUTS II). www.strukturalni-fondy.cz 13.
OPERAČNÍ PROGRAMY II. Alokace ESI fondů (Evropských strukturálních a investičních fondů) mezi programy v období 2014-2020 14.