Sociální služby Vsetín, příspěvková organizace, Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín I SM 29/2016 PRUŽNÁ PRACOVNÍ DOBA SMĚRNICE Proces Funkce Jméno a příjmení Datum Podpis Zpracování personalistka Jitka Vilémová, DiS. 26.07.2016 Přezkoumání koordinační a projektový pracovník T. Žamboch, DiS. 26.07.2016 Schválení ředitelka Mgr. M. Pavlůsková 26.07.2016 Verze 01 Účinnost 01.08.2016 Platnost 26.07.2016 Nahrazuje: směrnici č. 21 - Pružná pracovní doba, účinnou od 01.02.2012, včetně dodatku Stránka 1 z 6
1. Účel Tento předpis upravuje systém organizace pracovní doby formou pružné pracovní doby. 2. Rozsah platnosti, závaznost Tento předpis platí pro všechny zaměstnance organizace, kterým je umožněno pracovat v režimu pružné pracovní doby. 3. Vymezení pojmů (1) Pracovní doba - doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. (2) Směna část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat. (3) Stanovená týdenní pracovní doba doba, která je určována poměrem hodin k týdnu v závislosti na pracovním režimu zaměstnance. Zaměstnanci přísluší taková stanovená týdenní pracovní doba, která odpovídá režimu jeho práce. (4) Týden každé období sedmi na sebe navazujících kalendářních dnů. (5) Vedoucí zaměstnanec rozumí se ti zaměstnanci zaměstnavatele, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomuto účelu závazné pokyny. 4. Pravomoci a odpovědnosti (1) Odpovědnost za seznámení zaměstnanců, kterým je umožněno pracovat v režimu pružné pracovní doby, s předpisem a pravomoci kontrolovat dodržování tohoto vnitřního předpisu mají všichni vedoucí zaměstnanci. (2) O zavedení režimu pružné pracovní doby rozhoduje ředitel organizace. Režim pružné pracovní doby je stanoven pro ředitele organizace, vedoucí jednotlivých zařízení a zaměstnance na ředitelství organizace. Stránka 2 z 6 Verze 01
(3) Ostatní zaměstnanci jednotlivých zařízení mohou uplatňovat pružnou pracovní dobu na základě žádosti schválené vedoucím zařízení a následně ředitelem organizace, přitom se bere zřetel především na provozní zájmy organizace. 5. Rozvržení pružné pracovní doby (1) Pružná pracovní doba umožňuje, aby si zaměstnanec sám volil začátek a konec pracovní doby v jednotlivých pracovních dnech, v rámci časových úseků stanovených zaměstnavatelem jde o tzv. volitelnou pracovní dobu. Časový úsek vložený mezi dva úseky volitelné pracovní doby tvoří tzv. základní pracovní dobu, v níž je zaměstnanec povinen být na pracovišti. (2) Základní pracovní doba, která představuje časový úsek povinné přítomnosti na pracovišti, se naplní v časovém intervalu od 8:00 hod. do 13:00 hod. (3) Délka denní provozní doby (základní + volitelné pracovní doby) je stanovena v rozsahu nejvýše 12 hodin a může být odpracována v pracovní dny v časovém úseku od 7:00 hod. do 20:00 hod., nestanoví-li jiný interní dokument jinak. (4) U vedoucích zaměstnanců je délka denní provozní doby (základní + volitelné pracovní doby) stanovena v rozsahu nejvýše 12 hodin a může být odpracována v pracovní dny v časovém úseku od 6:00 hod. do 19:00 hod., nestanoví-li jiný interní dokument jinak. (5) Ustanovení, předchozího bodu (4), neplatí pro vedoucí zaměstnance ředitelství organizace. Těmto zaměstnancům je stanovena délka denní provozní doby (základní + volitelné pracovní doby) v rozsahu nejvýše 12 hodin a může být odpracována v pracovní dny v časovém úseku od 7:00 do 20:00 hodin., nestanoví-li jiný interní dokument jinak. (6) Přestávka v práci, která se do pracovní doby nezapočítává, je stanovena v celkovém rozsahu 30 min. Čerpání je stanoveno v předpisech k rozvržení pracovní doby pro jednotlivá zařízení organizace, případně je čerpána podle provozních možností přerušení práce zaměstnancem, nejdéle po každých 6 hodinách nepřetržité práce. (7) Při pružném rozvržení pracovní doby musí být průměrná týdenní pracovní doba naplněna v zaměstnavateli určeném vyrovnávacím období. Pružná pracovní doba se uplatní jako vyrovnávací období kalendářní měsíc. (8) Vedoucí zaměstnanci mohou přerušit režim pružné pracovní doby zaměstnance z důvodu zajištění neodkladných úkolů a zajištění chodu organizace po dobu pracovní doby ve smyslu bodu (10). Stránka 3 z 6 Verze 01
(9) Pružné rozvržení pracovní doby se zejména neuplatní: a) při vyslání zaměstnance na pracovní cestu, b) v době důležitých osobních překážek v práci, po kterou zaměstnanci přísluší náhrada platu nebo dávky podle předpisů o nemocenském pojištění, c) při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec je pevně stanoven, nebo brání-li jejímu uplatnění provozní důvody. d) v dalších případech, které určí zaměstnavatel. O případech, v nichž se neuplatní pružné rozvržení pracovní doby, rozhoduje vedoucí zaměstnanec. (10) V případech, kdy se pružná pracovní doba neuplatní podle předchozího bodu (9) a v případech, kdy je režim pružné pracovní doby přerušen dle bodu (8), platí pro zaměstnance stanovené rozvržení pracovní doby do směn, které zaměstnavatel určil. 6. Překážky v práci na straně zaměstnance (1) Překážky v práci se posuzují jako výkon práce pouze v rozsahu, ve kterém nezbytně zasáhly do základní pracovní doby. (2) Překážky v práci, které zasáhly do volitelné pracovní doby, se posuzují jako omluvené, nikoliv však jako výkon práce (nezahrnují se do odpracované doby) a neposkytuje se za ně náhrada platu. (3) Pokud právní předpis u překážek v práci stanoví přesnou délku nezbytně nutné doby, po kterou zaměstnanci přísluší pracovní volno, posuzuje se jako výkon práce celá tato doba. U celodenních překážek se za dobu jednoho dne považuje doba průměrné délky směny, tj. 8 hodin. (4) Jestliže zaměstnanec pro omluvené překážky v práci neodpracoval ve vyrovnávacím období celou nebo část volitelné pracovní doby, protože mu v tom bránila překážka v práci na jeho straně, je povinen tuto neodpracovanou dobu napracovat bez zbytečného odkladu v následujících pracovních dnech, nejpozději však do konce příštího kalendářního měsíce, pokud si s vedoucím zaměstnancem nedohodli jinou dobu napracování. Napracování je možné pouze ve volitelné pracovní době, jestliže nebyla dohodnuta jiná doba. Toto napracování není prací přesčas. (5) Jestliže zaměstnanec konal práci v rozsahu větším, než činí průměrná délka pracovní směny (8 hodin) na každý jednotlivý pracovní den ve vyrovnávacím období a tuto práci mu nadřízený zaměstnanec nenařídil, ani k ní nedal souhlas, a bez svého zavinění nemohl takto odpracovanou pracovní dobu v průběhu zbývající části Stránka 4 z 6 Verze 01
vyrovnávacího období využít ke splnění své povinnosti odpracovat stanovenou pracovní dobu, protože mu v tom zabránily důvody, které se posuzují jako výkon práce, započte se mu tato doba do odpracované doby ve vyrovnávacím období bezprostředně následujícím po odpadnutí uvedených důvodů. 7. Překážky v práci na straně zaměstnavatele Překážky v práci na straně zaměstnavatele se posuzují jako výkon práce, pokud zasáhly do pracovní směny zaměstnance, a to nejvýše v rozsahu průměrné délky pracovní směny (8 hodin), za každý jednotlivý pracovní den. 8. Práce přesčas (1) Prací přesčas při pružné pracovní době je práce konaná nad základní pracovní dobu, stanovenou na příslušný den, pokud ji zaměstnanec konal na předchozí, schválený příkaz nebo souhlas vedoucího zaměstnance nad stanovenou týdenní pracovní dobu (40 hodin). (2) O práci přesčas nejde, jestliže zaměstnanec konal práci nad stanovenou pracovní dobu, kterou mu vedoucí zaměstnanec jako práci přesčas nenařídil, ani k ní nedal souhlas. Další případy, kdy nejde o práci přesčas, vyplývají z kapitoly 6., bodu (3) a (5). (3) Vedoucí zaměstnanec může určit čerpání náhradního volna za práci přesčas teprve po vzniku nároku na něj, tedy na konci vyrovnávacího období. Před jeho uplynutím může jít pouze o vyrovnání práce konané nad délku pracovní směny v uvedeném období, neboť dosud není známo, zda práce přesčas vznikne. Vedoucí zaměstnanec určí zaměstnanci čerpání tohoto nároku nejpozději ve vyrovnávacím období bezprostředně následujícím po vzniku nároku. Ve výjimečných případech z provozních důvodů nejpozději v době tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Související dokumenty: Pracovní řád Kolektivní smlouva Organizační řád Stránka 5 z 6 Verze 01
SEZNAM REVIZÍ Datum Popis revize Jméno a příjmení Podpis ZÁZNAM O SEZNÁMENÍ ZAMĚSTNANCŮ S DOKUMENTEM Svým podpisem potvrzuji, že jsem se s dokumentem seznámil/a, obsahově rozumím popsanému procesu a povinnostem, které mi z dokumentu vyplývají. Datum Jméno a příjmení Pracovní pozice Podpis Stránka 6 z 6 Verze 01