INTERHEART. Rozsáhlá mezinárodní standardizovaná studie případů a kontrol

Podobné dokumenty
Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO V ČESKÉ POPULACI VÝSLEDKY STUDIE EHES

KDY A PROČ VYŠETŘOVAT NELIPIDOVÉ RIZIKOVÉ KARDIOVASKULÁRNÍ FAKTORY? Jan Piťha, FN Motol, CEM IKEM FONS, Pardubice,

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

MUDr. Naďa Čapková Mgr. Michala Lustigová Státní zdravotní ústav Praha 6.říjen 2010

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Ateroskleróza. Vladimír Soška. Oddělení klinické biochemie

KOMPLIKACE V TĚHOTENSTVÍ DALŠÍ RIZIKOVÝ FAKTOR ATEROSKLERÓZY

lní epidemie HIV/AIDS Metodika vytvářen prevalence HIV/AIDS asná epidemiologická situace HIV/AIDS v ČR

JE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ?

ZDRAVOTNÍ STAV ČESKÉ POPULACE VÝSLEDKY STUDIE EHES. Michala Lustigová XI. seminář ZDRAVÍ 2020 Plzeň

Sekundární prevence ICHS - EURASPIRE IV

Státní zdravotní ústav Praha

Determinanty vzniku nemocí oběhové soustavy v české populaci

APKIN Veronika Kulyková Duben 2016

DIABETES EPIDEMIE 21. STOLETÍ;

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ EHIS A EHES 2014 V ČR. Michala Lustigová Diskuzní večer ČDS

Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci

Projekt EHES evropské výběrové šetření zdravotního stavu populace

Státní zdravotní ústav Praha. Milovy 2017

Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci

Výběrové šetření EHES

Vztah mezi obtěžováním hlukem a vybranými ukazateli zdravotního stavu. MUDr. Zdeňka Vandasová Mgr. Ondřej Vencálek Ph.D.

Epidemiologické metody

Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (IHETA) Kolektiv autorů: Jiří Klimeš, Tomáš Doležal, Milan Vocelka

Telemonitoring v diabetologii. Martin Haluzík III. interníklinika 1. LF UK a VFN, Praha

Současný stav hypolipidemické léčby v ČR

LÉČBA RIZIKOVÝCH FAKTORŮ

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha

Pohled genetika na racionální vyšetřování v preventivní kardiologii

Předcházíme onemocněním srdce a cév. MUDR. IVAN ŘIHÁČEK, Ph.D. II. INTERNÍ KLINIKA FN U SVATÉ ANNY A MU, BRNO

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. SHARE Komparativní studie věku odchodu do důchodu v ČR

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. Hodnocení zdravotního stavu

Monitoring Efektivní Terapie ICHDK


ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

Jak indikuje vyšetření lipidů a lipoproteinů preventivní kardiolog? Michal Vrablík

Prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. II. interní klinika, FN u sv. Anny Pekařská 53, Brno

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

CO MŮŽE BÝT ZTRACENO I ZACHRÁNĚNO V MENOPAUZE

Historie. Lokalizace. Úvod. Patogeneze. Ateroskleróza

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

Studie Zdraví dětí MUDr. Kristýna Žejglicová

VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král

Ranní úvahy o statistice

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace

3. SEMINÁŘ MĚŘENÍ FREKVENCE NEMOCÍ V POPULACI

Hodnocení zdravotních rizik expozice hluku

Výcvikový program. Národní program zdraví projekt podpory zdraví č

DIABETOLOGIČTÍ PACIENTI V REGIONECH ČESKA

PRIMÁRNÍ PREVENCE KARDIOVASKULÁRNÍCH ONEMOCNĚNÍ U ZAMĚSTNANCŮ VELKÉ NEMOCNICE PRIMARY PREVENTION OF THE CARDIOVASCULAR DISEASES IN BIG HOSPITAL STAFF

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Podpora veřejného zdraví v České republice. MUDr. Lidmila Hamplová ved. odd. podpory veřejného zdraví MZ ČR

Statistická šetření - PROČ? Žádná věda není skutečnou vědou, není-li podložena matematickými principy. (L.da Vinci)

Jak se vyhnout infarktu (a mozkové mrtvici) znovu ateroskleróza

asné trendy rizikových faktorů KVO

Hodnocení zdravotních rizik expozice hluku

Zdravotní stav české populace výsledky studie EHIS/EHES 2014


Státní zdravotní ústav Praha

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha

Analýzy zdravotního stavu obyvatel. pro zdravotní plány města

EPIDEMIOLOGIE ZÁVISLOSTI NA TABÁKU U NÁS A VE SVĚTĚ, PASIVNÍ KOUŘENÍ RIZIKO PRO

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita, spotřeba ovoce a zeleniny

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Kouření a vystavení tabákovému kouři

Kardiovize Brno 2030 I.interní kardioangiologická klinika Mezinárodní centrum klinického výzkumu. MUDr. Ondřej Sochor, PhD.

Non-response bias ve studiích zdravotního stavu; Jak se liší respondenti a non-respondenti v šetření EHES 2014?

Stopové prvky u seniorů v institucionalizované péči

CO JE TO DIABETES Péče o nemocné s diabetem v ČR. Terezie Pelikánová předsedkyně České diabetologické společnosti ČLS JEP

Prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. II. interní klinika, FN u sv. Anny v Brně Pekařská 53, Brno

Výsledky léčby sibutraminem v iniciální šestitýdenní fázi studie SCOUT. MUDr. Igor Karen

Alkohol a tabák v české společnosti: srovnání konzumních zvyklostí na základě dat z celonárodních studií z roku 2006 a 2017

PREVALENCE A KONKORDANCE HPV V PÁRECH, VE KTERÝCH ŽENY MAJÍ GENITÁLNÍ BRADAVICE NEBO CERVIKÁLNÍ INTRAEPITELIÁLNÍ NEOPLAZII

Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace V L A D I M Í R K E B Z A,

Státní Zdravotní Ústav. 23. KONFERENCE ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Praha Jana Kratěnová

Zadání semestrální práce IKTZ 2 letní semestr 2009/2010

OBJEKTIVIZACE PRACOVNÍ SCHOPNOSTI POMOCÍ INDEXU WAI

Na co Češi nejčastěji umírají

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Domácí péče a bydlení v datech projektu SHARE

MUDr. Alena Šteflová, Ph.D. Kancelář WHO v ČR

Chronické nemoci jako hlavní faktor nárůstu nákladů na. faktory. MUDr. Alena Šteflová, PhD. Kancelář WHO v ČR

Kouření je činnost, při které je skrze spalování nějaké látky, nejčastěji tabáku, uvolňován a následně vdechován či ochutnáván její kouř.

Coronary computed tomography versus exercise testing in patients with stable chest pain: comparative effectiveness and costs

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Socioekonomické nerovnosti ve zdraví obyvatel okresů České republiky

Význam spirometrie v diagnostice a sledování pacientů s CHOPN

Strategie Zdraví 2020 v mezinárodním kontextu Změna přístupu k vlastnímu zdraví


NÁRODNÍ REGISTR CMP. Cévní mozkové příhody epidemiologie, registr IKTA Kalita Z.

Věková struktura obyvatelstva, prognózy. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Studie Hluk a zdraví sledování zdravotních účinků hluku. MUDr. Zdeňka Vandasová

Příloha č. 2: Informovaný souhlas

Prediktivní model. Co chrání a co ohrožuje. RNDr. Pavel Charamza, CSc., Bc. Daniel Dvořák, Mgr. & Mgr. Daniel Prokop. 1

Analýzy zdravotního stavu

ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled údajů z Národního kardiochirurgického registru NZIS REPORT č. R/1 (10/2018)

Význam lékařského vyšetření v rámci studií zdravotního stavu výsledky studie EHES

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Transkript:

INTERHEART Rozsáhlá mezinárodní standardizovaná studie případů a kontrol 1999-2003 Uspořádaná v 52 zemích světa s cílem stanovit rizikové faktory ICHS

INTERHEART: kontext Celosvětově jsou kardiovaskulární onemocnění vedoucí příčinou úmrtí a snižování počtu let života prožitých ve zdraví Více než 80% zátěže KVO se vyskytuje v zemích s nízkým a středním příjmem, ale je málo dat o rizikových faktorech KVO v těchto zemích.

INTERHEART: cíle 1. Zhodnotit vztah (odds ratio, poměr šancí) rizikových faktorů k IM celkově, v každém regionu a mezi majoritními etnickými skupinami ve světě. 2. Kvantifikovat vliv každého rizikového faktoru samostatně a v jejich kombinaci pomocí populačního rizika (populační atributivní riziko, PAR) celkově, v každém regionu, etnické skupině, u mužů a žen a v různém věku.

INTERHEART: metody Případy: první IM Kontroly: ke každému případu jedna osoba (+/- 5 let a stejného pohlaví) Data shromážděna z 262 lokalit v 52 zemích Dotazník: demografické chrakteristiky, životní styl, zdraví psychosociální faktory, léčba Fyzikální vyšetření: výška, váha, obvod pas a boky, krevní tlak, TF Krevní vzorek: celkový cholesterol, HDL, ApoB, ApoA1 Statistické metody: OR a PAR obojí prezentované s 99% CI. Všechny analýzy byly adjustované na věk, pohlaví a region Koordinátor studie: Population Heath Research Institute, McMaster University, Canada

52 zemí reprezentujících všechny osídlené kontinenty

15 152 případů IM a 14 820 kontrol Distribuce dle regionů Distribuce dle etnicity China/HongKong 21% W Eur 5% CE Eur 14% Oth Asian 6% Latin Am Other 11% 1% Euro 26% N Am 2% S Am 12% ANZ 5% SE Asia 8% S Asia 15% MEC 13% Africa 5% Col Afr 2% Chinese 24% S Asian 18% Bl Afr 2% Arab 10%

70 65 60 55 50 45 40 Průměrný věk případů IM mužů a žen, celkově a v regionech Men Women Overall W Eur C/E Eur MidE/Egypt Africa SAsia China/HongK SE Asia/Japan ANZ S Amer/Mex N Amer Age, years

Závislost rizika akutního IM na rizikových faktorech v celkové populaci Risk factor % Cont % Cases OR (99% CI) adj for all ApoB/ApoA-1 (5 v 1) 20.0 33.5 3.25 (2.81, 3.76) Curr smoking 26.8 45.2 2.87 (2.58, 3.19) Diabetes 7.5 18.4 2.37 (2.07, 2.71) Hypertension 21.9 39.0 1.91 (1.74, 2.10) Abd Obesity (3 v 1) 33.3 46.3 1.62 (1.45, 1.80) Psychosocial - - 2.67 (2.21, 3.22) Veg & fruits daily 42.4 35.8 0.70 (0.62, 0.79) Exercise 19.3 14.3 0.86 (0.76, 0.97) Alcohol Intake 24.5 24.0 0.91 (0.82, 1.02) All combined (extremes) 333.7 (230.2, 483.9)

INTERHEART: pravděpodobnost IM ve vztahu k poměru Apo B/ApoA-1 8 4 OR (99% CI) 2 1 Deciles: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Cont 1210 1206 1208 1207 1210 1209 1207 1208 1208 1209 Cases 435 496 610 720 790 893 1063 1196 1366 1757 Median 0.43 0.53 0.60 0.66 0.72 0.78 0.85 0.93 1.04 1.28

INTERHEART: pravděpodobnost IM ve vztahu k počtu vykouřených cigaret 16 8 OR (99% CI) 4 2 1 Never 1-5 6-10 11-15 16-20 21-25 26-30 31-40 41+ Cont 7489 727 1031 446 1058 96 230 168 56 Cases 4223 469 1021 623 1832 254 538 459 218 OR 1 1.38 2.10 2.99 3.83 5.80 5.26 6.34 9.16

INTERHEART: znásobené riziko AIM při kombinaci rizikových faktorů 512 2.9 2.4 1.9 3.3 13.0 42.3 68.5 182.9 333.7 256 128 OR (99% CI) 64 32 16 8 4 2 1 Smk DM HTN APoB/A 1+2+3 all4 +O +PS All RFs

INTERHEART: nižší riziko AIM u nekuřáků; osob denně konzumujících ovo/zel, pravidelně fyzicky aktivních & pravidelně konzumujících alkohol 0.35 0.70 0.86 0.91 0.24 0.21 0.19 1.0 OR (99% CI) 0.5 0.25 0.125 no smk Frt/Veg Exer Alc Nosmk+fvg +exer +alc

Populační atributivní riziko IM v regionech a celkově LIFESTYLE FACTORS Region Smoke % Fr/vg % Exer % Alc % All LS W. Europe 28.9 12.9 38.8 18.9 67.8 E/C Europe 30.2 10.2 11.3 12.9 49.6 Middle East 44.8 8.1 4.0-4.4 45.5 Africa 38.0 3.8 11.1 27.3 63.2 S. Asia 37.5 18.4 24.3-5.3 55.2 China 35.8 17.8 21.1 5.3 62.4 S.E. Asia 36.2 11.2 31.4 27.9 69.9 Australia/NZ 44.7 10.7 23.8 18.5 65.8 S. America 38.5 6.7 27.2-3.1 56.9 N. America 26.3 19.8 25.3 25.3 59.8 Overall 35.7 13.7 12.2 6.7 54.6

Populační atributivní riziko IM v regionech a celkově NON-LIFESTYLE RISK FACTORS Region HTN % Diab % Abd Obes % All PS% Lipids % All 9 RF W. Europe E/C Europe Middle East Africa S. Asia China S.E. Asia Australia/NZ S. America N. America 22.0 24.5 9.7 29.9 19.4 22.1 38.4 22.8 32.8 18.9 14.9 9.1 15.5 17.1 12.1 10.0 21.0 7.2 12.8 7.9 63.6 28.0 26.7 58.3 37.0 5.5 58.0 61.6 45.4 59.6 38.9 4.9 41.6 40.0 15.9 35.6 26.7 28.9 35.6 51.4 44.6 35.0 70.5 74.1 58.7 43.8 67.7 43.4 47.6 50.5 94.0 72.5 95.0 97.4 89.4 89.9 93.7 89.5 89.4 98.7 Overall 17.9 9.9 20.1 32.5 49.2 90.4

Významnost rizikových faktorů u mladých a starých osob Odds Ratio Young Old Smoking 3.33 2.44* Fruit/Veg 0.69 0.72 Exercise 0.95 0.79 Alcohol 1.00 0.85 Hypertension 2.24 1.72* Diabetes 2.96 2.05* Abd Obesity 1.79 1.50 All Psych 2.87 2.43 ApoB/ApoA-1 4.35 2.50* All 9 RF 216.47 81.99* P for interactions: *p<0.001 PAR Young Old 40.7 33.1 16.9 11.9 7.5 13.4-4.1 11.1 19.2 17.0 12.4 8.6 24.8 18.1 43.5 25.2 58.9 43.6 93.8 87.9

INTERHEART: asociace rizikových faktorů s AIM u mužů & žen (1) Risk Factor Gender Case % Smoking F 20.1 M 53.1 Diabetes F 25.5 M 16.1 Hypertension F 53.0 M 34.6 Abd Obesity F 45.6 M 46.5 0.25 0.5 1 2 4 8 OR (99% CI)

Risk factors by sex INTERHEART: asociace rizikových faktorů s AIM u mužů & žen (2) Risk Factor Gender Case % PS Index F - M - Fruits/Veg F 39.4 M 34.7 Exercise F 9.3 M 15.8 Alcohol F 6.3 M 29.6 ApoB/ApoA-1 Ratio F 27.0 M 35.5 0.25 0.5 1 2 4 8 OR (99% CI)

INTERHEART: souhrn 1. Devět snadno měřitelných rizikových faktorů bylo silně asociováno s akutním IM celosvětově. 2. Tyto rizikové faktory mají větší význam u mladých, a jejich efekty jsou srovnatelné u mužů i žen, napříč etnickými skupinami a regiony. 3. Abnormální poměr Apo-B/ApoA-1 a kouření jsou nejvýznamnějšími faktory a představují více než 2/3 PAR IM. Všech 9 rizikových faktorů odpovídá za více než 90% PAR IM celkově a ve většině regionů. PŘEDPOKLAD: přístupy k prevenci mohou být celosvětově založeny na podobných zásadách a jejich využitím je možné zabránit většině předčasných případů IM. Nekuřáctví, zvýšená spotřeba ovoce a zeleniny, střední fyzická aktivita (společně se snížením koncentrací lipidů) by měla být základním kamenem prevence ICHS ve všech světových populacích.