VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Tvrze, hrady a zámky v bývalém okrese Písek z hlediska přístupu pro handicapované občany bakalářská práce Autor: Tereza Čadová Vedoucí práce: Akad. mal. Vladimír Netolička Jihlava 2019
Copyright 2019 Tereza Čadová
Abstrakt ČADOVÁ, Tereza: Tvrze, hrady a zámky v bývalém okresu Písek z hlediska přístupu pro handicapované občany. Bakalářská práce.. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Akad. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář. Jihlava 2019. 96 stran. Tato bakalářská práce popisuje zhodnocení přístupnosti tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Písek pro handicapované občany. Teoretická část popisuje bývalý okres Písek, sociální turismus a jednotlivé formy postižení. Praktická část popisuje seznam jednotlivých památek a subjektivní zhodnocení přístupnosti pro handicapované založené na předchozí osobní návštěvě. Tato práce je součástí mapování celé České republiky. Klíčová slova Bývalý okres Písek. Hrad. Zámek. Tvrz. Handicap. Abstract ČADOVÁ, Tereza: Strongholds, castles and chateaux of the former Písek county in terms of accessibility for citizens with a handicap. Bachelor s thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor of this thesis: Akad. mal. Vladimír Netolička. Grade of qualification: Bachelor. Jihlava 2019. 96 pages. This bachelor s thesis describes evaluation of accessibility of strongholds, castles and chateaux for citizens with a handicap. The theoretical part describes the former Písek county, social tourism and individual forms of disabilities. The practical part describes the list of individual landmarks and the subjective evaluation of the accessibility for handicapped citizens based on the previous personal visit. This thesis is a part of the mapping of the entire Czech Republic. Key words Former Písek county. Castle. Chateau. Stronghold. Handicap.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou mé bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 1. května 2019. Podpis studenta/ky
Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala hlavně vedoucímu této bakalářské práce, akademickému malíři panu Vladimíru Netoličkovi za jeho vstřícný přístup a za jeho cenné rady při zpracovávání této práce. Dále bych ráda poděkovala své rodině, která mě v průběhu celého procesu cestování a vypracování podporovala a podržela mě. Na závěr patří můj dík i všem pracovníkům navštívených památek, ústavů a úřadů, kteří mi pomohli s nalezením potřebných informací.
Obsah Úvod... 15 Cíl práce... 17 Teoretická část... 18 1 Charakteristika bývalého okresu Písek... 18 2 Sociální cestovní ruch... 20 3 Zdravotní postižení... 22 4 Rozdělení zdravotního postižení... 24 4.1 Osoby s tělesným postižením... 25 4.2 Osoby se zrakovým (smyslovým) postižením... 26 4.3 Osoby se sluchovým (smyslovým) postižením... 27 4.4 Osoby s mentálním postižením... 28 5 Průkazy osob se zdravotním postižením... 30 5.1 Průkaz TP/tělesně postižený... 30 5.2 Průkaz ZTP/zvlášť tělesně postižený... 31 5.3 Průkaz ZTP/P/zvlášť tělesně postižený s průvodcem... 31 6 Projekt Athena na cestách a jeho cíle... 33 Praktická část... 35 7 Metodika výzkumu... 35 8 Seznam vybraných tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Písek... 37 8.1 Tvrze přístupné veřejnosti... 37 8.2 Tvrze nepřístupné veřejnosti... 37 8.3 Hrady přístupné veřejnosti... 37 8.4 Hrady nepřístupné veřejnosti... 37 8.5 Zámky přístupné veřejnosti... 37 8.6 Zámky nepřístupné veřejnosti... 37 6
9 Tvrze přístupné veřejnosti... 39 9.1 Horní tvrz Kestřany a Dolní tvrz Kestřany... 39 10 Tvrze nepřístupné veřejnosti... 42 10.1 Tvrz Klokočín, Maletice... 42 11 Hrady přístupné veřejnosti... 43 11.1 Hrad Písek... 43 11.2 Hrad Zvíkov... 47 12 Hrady nepřístupné veřejnosti... 54 12.1 Hrad Myšenec... 54 13 Zámky přístupné veřejnosti... 55 13.1 Zámek Drhovle... 55 13.2 Zámek Vráž... 58 13.3 Zámek Čimelice... 62 13.4 Zámek Dolní Nerestce... 65 13.5 Zámek Orlík... 69 14 Zámky nepřístupné veřejnosti... 78 14.1 Zámek Strážovice... 78 14.2 Zámek Varvažov... 78 14.3 Zámek Červený Újezdec... 79 14.4 Zámek Protivín... 80 14.5 Zámek Brloh... 81 14.6 Zámek Kestřany... 82 15 Zhodnocení přístupnosti z hlediska jednotlivých druhů postižení... 83 15.1 Osoby na vozíčku... 84 15.2 Osoby se sníženou pohyblivostí... 86 15.3 Osoby se zrakovým postižením... 87 15.4 Osoby se sluchovým postižením... 89 7
15.5 Osoby s mentálním postižením... 90 Shrnutí... 91 Doporučení pro praxi... 92 16 Diskuze... 94 Závěr... 97 Seznam použité literatury... 99 Tištěné zdroje... 99 Elektronické zdroje... 99 8
Seznam obrázků Kde není uveden zdroj, je obrázek prací autorky. Obrázek 1 Administrativní rozdělení bývalého okresu Písek [2]... 18 Obrázek 2 Administrativní rozdělení SO ORP Písek [3]... 19 Obrázek 3 Možnost parkování u zámku Kestřany... 40 Obrázek 4 Přístup k objektu a přední pohled na zámek Kestřany... 40 Obrázek 5 Boční cesta k památce... 40 Obrázek 6 Přední pohled na Dolní tvrz... 41 Obrázek 7 Přední pohled Horní tvrz... 41 Obrázek 8 Pohled na tvrz Klokočín... 42 Obrázek 9 Neudržovaná cesta a zákaz vstupu tvrz Klokočín... 42 Obrázek 10 Přední pohled na hrad Písek... 43 Obrázek 11 Parkovací místa u hradu Písek... 44 Obrázek 12 Přístup do areálu hradu Písek... 44 Obrázek 13 Chodník v areálu hradu Písek... 44 Obrázek 14 Vstup v mírném svahu na radniční nádvoří... 45 Obrázek 15 Vstup do muzea... 45 Obrázek 16 Vstup na recepci - několik schodů... 46 Obrázek 17 Vstup na hrad nízký schod... 46 Obrázek 18 Dlážděná rampa pro vozíčkáře na nádvoří... 46 Obrázek 19 Dlážděný svah k toaletám... 47 Obrázek 20 Vstupní dveře k toaletám... 47 Obrázek 21 Parkoviště u hradu Zvíkov... 48 Obrázek 22 Asfaltová cesta lesem k hradu... 49 Obrázek 23 Asfaltová silnice lesem k hradu... 49 Obrázek 24 Mírný svah u hradu... 50 Obrázek 25 Vstupní brána do areálu hradu... 50 Obrázek 26 Vstup do hradu... 51 Obrázek 27 Schod u vstupu na recepci a obchodu se suvenýry... 51 Obrázek 28 Kamenitá cesta v areálu... 51 Obrázek 29 Mírné schody v areálu... 51 Obrázek 30 Kamenitá cesta vedoucí na vyhlídku... 51 9
Obrázek 31 Příkré schody k hradu... 52 Obrázek 32 Kamenité schody na vyhlídku... 52 Obrázek 33 Příkrý svah a schody na Hlízovou věž... 52 Obrázek 34 Kamenná cesta k toaletám... 52 Obrázek 35 Vstupní dveře na toalety... 52 Obrázek 36 WC kabinka... 53 Obrázek 37 Vyšší umývadla na toaletách... 53 Obrázek 38 Pozůstatky hradu Myšenec... 54 Obrázek 39 Zámek Drhovle, přední pohled... 55 Obrázek 40 Parkovací místa u zámku... 56 Obrázek 41 Vstupní brána do areálu zámku... 56 Obrázek 42 Asfaltové silnice v areálu zámku... 57 Obrázek 43 Zámek Vráž, přední pohled... 58 Obrázek 44 Parkovací místa před areálem, žádný přechod pro chodce... 59 Obrázek 45 Chodník s nízkým obrubníkem... 59 Obrázek 46 Mírný svah vedoucí do zahrad... 60 Obrázek 47 Asfaltová silnice v parku před zámkem... 60 Obrázek 48 Hlavní vchod do zámku... 60 Obrázek 49 Boční vchod s rampou pro vozíčkáře... 60 Obrázek 50 Schody u vchodu do foyer... 61 Obrázek 51 Úzké chodby a ostré zatáčky... 61 Obrázek 52 Bezbariérová toaleta pro handicapované... 62 Obrázek 53 Zámek Čimelice, park... 63 Obrázek 54 Zámek Čimelice, přední pohled... 63 Obrázek 55 Možnost parkování u zámku Čimelice... 63 Obrázek 56 Asfaltová cesta k zámku Čimelice... 64 Obrázek 57 Zámek Čimelice, přední pohled a vchod... 65 Obrázek 58 Pohled na zámek ze zahrady... 66 Obrázek 59 Parkovací místo na cestě u zámku... 67 Obrázek 60 Možnost parkování před areálem... 67 Obrázek 61 Nerovný terén s kamením... 67 Obrázek 62 Schůdek u vstupu do kaple... 67 Obrázek 63 Kamenný chodník do zámecké zahrady... 68 Obrázek 64 Zámecká zahrada s nerovnostmi v půdě... 68 10
Obrázek 65 Uvítací cedule před zámkem... 70 Obrázek 66 Celkový pohled na zámek... 70 Obrázek 67 Parkoviště... 70 Obrázek 68 Parkoviště a schody u něj... 70 Obrázek 69 Kamenné schody u hlavní cesty... 71 Obrázek 70 Hlavní cesta k zámku a spojení všech ostatních cest... 71 Obrázek 71 Hlavní cesta v mírném srázu k zámku... 71 Obrázek 72 Jedna z cest k zámku... 72 Obrázek 73 Cesta přímo před zámkem... 72 Obrázek 74 Kamenitý žlab... 72 Obrázek 75 Dlážděná cesta do areálu zámku... 73 Obrázek 76 Schody do podzámčí... 74 Obrázek 77 Strmá a nerovná cesta v podzámčí... 74 Obrázek 78 Strmá cesta, schody a kameny u břehu Vltavy... 74 Obrázek 79 Vstupní dveře do areálu zámku... 75 Obrázek 80 Kamenný stupínek před vrátnicí... 75 Obrázek 81 Nádvoří zámku... 75 Obrázek 82 Vstup do obchodu se suvenýry, stupínek... 75 Obrázek 83 Velmi úzký vstup na toalety... 76 Obrázek 84 Chodba na toalety v mírném srázu... 76 Obrázek 85 Úzký vstup na toalety... 76 Obrázek 86 Vysoká umyvadla na toaletách... 77 Obrázek 87 Úzký prostor bez podpor na WC... 77 Obrázek 88 Celkový pohled na zámek Strážovice... 78 Obrázek 89 Příjezdová cesta na zámek Strážovice... 78 Obrázek 90 Zámek Varvažov, přední pohled... 79 Obrázek 91 Zámek Varvažov, kaplička... 79 Obrázek 92 Pohled do zahrady, chátrající zámek... 79 Obrázek 93 Pohled do vybydleného zámku... 79 Obrázek 94 Příjezdová cesta k zámku Červený Újezdec... 80 Obrázek 95 Vstupní brána do areálu zámku... 80 Obrázek 96 Pohled do dvora... 80 Obrázek 97 Zrekonstruovaná část zámku... 80 Obrázek 98 Příjezdová cesta k zámku Protivín... 81 11
Obrázek 99 Zámek Protivín, přední pohled a zákaz vstupu... 81 Obrázek 100 Příjezdová silnice k zámku Brloh... 82 Obrázek 101 Zámek Brloh, přední pohled... 82 Obrázek 102 Zámek Kestřany, přední pohled... 82 Obrázek 103 Přístupnost pro osoby na vozíčku, zdroj: google.com/maps + vlastní zpracování... 84 Obrázek 104 Přístupnost pro osoby se sníženou pohyblivostí, zdroj: google.com/maps + vlastní zpracování... 86 Obrázek 105 Přístupnost pro osoby se zrakovým postižením, zdroj: google.com/maps + vlastní zpracování... 87 Obrázek 106 Přístupnost pro osoby se sluchovým postižením, zdroj: google.com/maps + vlastní zpracování... 89 Obrázek 107 Přístupnost pro osoby s mentálním postižením, zdroj: google.com/maps + vlastní zpracování... 90 Seznam tabulek Všechny tabulky jsou prací autorky. Tabulka 1 Názorná tabulka pro zhodnocení přístupnosti památky... 36 Tabulka 2 Zhodnocení přístupnosti Dolní tvrz a Horní tvrz Kestřany... 41 Tabulka 3 Zhodnocení přístupnosti hrad Písek... 47 Tabulka 4 Zhodnocení přístupnosti hrad Zvíkov... 53 Tabulka 5 Zhodnocení přístupnosti zámek Drhovle... 57 Tabulka 6 Zhodnocení přístupnosti zámek Čimelice... 65 Tabulka 7 Zhodnocení přístupnosti zámek Dolní Nerestce... 69 Tabulka 8 Zhodnocení přístupnosti zámek Orlík... 77 12
Seznam použitých zkratek VŠPJ NPÚ Národní památkový ústav ORP Obec s rozšířenou působností ILO CR Mezinárodní organizace práce Cestovní ruch WHO Světová zdravotnická organizace CRPD Úmluva o právech osob se zdravotním postižením VVV Vrozené vývojové vady ENAT Evropská síť pro dostupné cestování 13
Úvod V této bakalářské práci se budu zabývat přístupností tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Písek pro osoby s různými druhy postižení. Na počátku si vyhledám seznam všech památek, které se v bývalém okresu nacházejí, na oficiálních stránkách Národního památkového ústavu a pro případné doplnění některých informací o objektech se prostřednictvím emailu spojím s pracovníky Jihočeské centrály Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích a úřadu města Písek. Poté si vypracuji úplný seznam těchto památek a také detailní mapu celé mé nadcházející strategické trasy cestování. Do tohoto seznamu již nezahrnu památky, které jsou na stránkách NPÚ uvedené pouze jako archeologické stopy. Ve své práci budu popisovat a hodnotit památky přístupné a nepřístupné, které se nacházejí jak ve městech, tak v lesích či na odlehlých prostranstvích. Text své bakalářské práce rozdělím na dvě části, na praktickou část a na teoretickou část. V teoretické části se zaměřím na vymezení bývalého okresu Písek a také definování pojmu sociální cestovní ruch. Dále zde popíšu a definuji jednotlivé druhy postižení, zmíním a vysvětlím druhy průkazů pro osoby se zdravotním postižením. Nakonec v této části zmíním nějaké zajímavosti a aktuality z Národní rady osob se zdravotním postižením ČR. V praktické části své práce nejdříve popíšu metodiku výzkumu a také vyjmenuji všechny vybrané památky, které nejprve rozdělím na tvrze, hrady a zámky s ohledem na jejich přístupnost. Dále se zaměřím na jednotlivé objekty, které předem navštívím, fotograficky zdokumentuji a na místě zapíšu své postřehy a osobní názory ohledně jejich dostupnosti. U každé památky detailně rozeberu jednotlivé body, které bude daná památka splňovat, nebo ve druhém případě nesplňovat. Na závěr rozboru každé památky vložím mnou vytvořenou jednoduchou a přehlednou tabulku s jednotlivými druhy postižení, jako jsou osoby na vozíčku, osoby se sníženou pohyblivostí, osoby se zrakovým postižením, sluchovým postižením a mentálním postižením, a klasickým známkovacím systémem zhodnotím jejich přístupnost pro takto handicapované občany. Informace do své práce budu čerpat z volně dostupných zdrojů, ať už knižních nebo internetových, navštívím také školní knihovnu VŠPJ a také knihovnu města Jihlavy. 15
Jelikož je zpracování této bakalářské práce celkem zdlouhavý proces, navštívení těchto památek naplánuji s až ročním odstupem mezi cestováním a odevzdáním této práce. Návštěvu objektů mám tedy naplánovanou na léto 2017 a počátek jara 2018. Je potřeba brát zřetel na fakt, že mé zhodnocení je subjektivním názorem a nemohu zcela realisticky danou přístupnost zhodnotit, určitě se ale budu snažit vypracovat co nejobjektivnější a empatický popis daných památek a jejich okolí. Cíl této práce by měl pomoci osobám s handicapem se zorientovat v památkách, který by třeba chtěli navštívit, a také v jejich přístupnosti a dle těchto bakalářských prací si zařídit případnou pomoc a asistenci na cestě i při návštěvě. Myslím si, že jakmile bude vypracovaná kompletní mapa památek a jejich přístupnost v celé České republice, mohlo by to napomoci velkému počtu osob se zdravotním postižením, které by možná neměli možnost tato místa navštívit. 16
Cíl práce Cílem této práce bude zmapování přístupnosti vybraných památek v bývalém okrese Písek pro handicapované občany za pomoci mé fotografické dokumentace a mého subjektivního zhodnocení těchto objektů. Ve své práci plánuji podrobně rozebrat jednotlivé problémy v přístupnosti a dostupnosti, které se pokusím zachytit na fotografiích a také v jednoduchých přehledných tabulkách, které by měly pomoci například přímo handicapovaným lidem při rozhodování, zda danou památku navštívit či nikoliv. Na základě svých osobních pocitů z návštěv vybraných objektů se pokusím navrhnout opatření realizovatelná v praxi, která by mohla napomoci lepší dostupnosti pro handicapované. Důležitým cílem tedy také bude se pokusit nalézt řešení na dané problémy v přístupnosti. 17
Teoretická část 1 Charakteristika bývalého okresu Písek Bývalý okres Písek vznikl v roce 1960. Leží v Jihočeském kraji a sousedí s dalšími jihočeskými okresy jako jsou okres České Budějovice, Tábor a Strakonice a na severu se středočeským okresem Příbram. Hlavní změna přišla 1. 1. 2007, kdy došlo ke zrušení krajů a začaly se používat dle správních obvodů ORP. Rozloha bývalého okresu je 1 127 km 2, jedná se tedy o druhý nejmenší okres v Jihočeském kraji. K roku 2018 bylo v bývalém okrese Písek 71 067 obyvatel, samotné okresní město Písek je třetí největší v kraji a v roce 2018 v něm žilo přesně 30 119 obyvatel. Města s pověřenými obecním a městským úřadem jsou právě město Písek a také Milevsko. V okrese také například působí 5 domovů pro seniory s až 300 místy k ubytování. [1] Obrázek 1 Administrativní rozdělení bývalého okresu Písek [2] 18
Pojmenování okresu pochází z dávných dob, kdy se zde dolovalo zlato z řeky Otavy. [Klimek, 2008, s. 6] Povrch v okrese je mírně zvlněný. Celý kraj poté obklopuje z jihu podhůří Šumavy a také téměř 100 km 2 rozsáhlý masív Píseckých hor, jejich nejvyšším bodem je vrch Mehelník s 632 metry. Nejvyšším bodem celého okresu je ale vrch Kozlov se 708 metry, který leží v Povltavské hornatině. Nejnižším bodem okresu je pak povrch Orlické přehrady s asi 330 m n. m. Nejznámějším a také největším a nejdelším tokem je řeka Vltava, která okresem protéká od jihu, kde na Šumavě pramení, na sever do Středočeského kraje. Leží na ní jedna z největších a nejlákavějších atraktivit, a to Orlická přehrada se zámkem Orlík. Další je řeka Otava s přítoky Blanice, Lomnice a Skalice. Soutok těchto řek se nachází přímo pod hradem Zvíkov, který je opět velice důležitou a hojně navštěvovanou atraktivitou okresu. Zdrojů nerostných surovin v okresu není mnoho, jsou zde malá ložiska živce, kaolínu, jílů a také třeba štěrkopísku. [1] Obrázek 2 Administrativní rozdělení SO ORP Písek [3] 19
2 Sociální cestovní ruch Pojem sociální cestovní ruch, který je také někdy označován jako cestovní ruch pro všechny nebo také solidární cestovní ruch, je relativně novým druhem cestovního ruchu a vznikl zhruba v polovině 20. století. V praxi se zaměřuje na čtyři základní skupiny seniory, mládež, rodiny s nízkými příjmy a osoby se zdravotním postižením. [Linderová, 2018, s. 9] Sociální cestovní ruch byl poprvé vysvětlen v roce 1936, kdy byla sepsaná Úmluva o placené dovolené a byla také odsouhlasena Mezinárodní organizací práce (ILO, International Labour Organzation). Podle Hunzikera sociální cestovní ruch úspěšně bojuje proti diskriminaci a umožňuje zapojení sociálně slabších vrstev obyvatel do cestovního ruchu. [Linderová, 2018, s. 10] Podle Gaworeckiho, který se jako jeden z mála zabýval také financováním v sociálním cestovním ruchu, je sociální cestovní ruch založen na poskytování těchto specifických služeb bez možnosti dosahování zisku a také zafinancování potřeb sociálně slabších vrstev obyvatel prostřednictvím organizaci a institucí, které se tímto přímo zabývají. [Linderová, 2018, s. 12] Mallase, Neumann a Weber také sociální cestovní ruch označují jako cestovní ruch pro všechny, což znamená, že je cestovní ruch dostupný pro všechny osoby, i ty, které jsou postižené, trpí duševními a psychickými poruchami, pro seniory, těhotné ženy a také děti. Tento cestovní ruch je možné úspěšně realizovat pouze za předpokladu, že dojde k realizaci cílených opatření na integraci postižených osob do nabídky cestovního ruchu splněním požadavků jako je bezbariérová infrastruktura v CR. [Linderová, 2018, s. 12] Dle Evropské hospodářské a sociální komise, která vychází z toho předpokladu, že cestovní ruch je právo každého a mělo by být dostupné každému, musí být splněny určité podmínky a kritéria cestovního ruchu pro to, aby se jednalo právě o sociální cestovní ruch: důvody, které znemožňují cestovní ruch, musí být takové, že je zcela nemožné nebo částečně nemožné se plně účastnit cestovního ruchu, ať už z důvodů ekonomických, fyzických, mentálních, rodinných a osobních, nebo také geografických a jiných; 20
osoba, ať už veřejná nebo soukromá, společnost a organizace se rozhodla zrealizovat určité kroky k překonání těchto překážek pro znevýhodněné osoby, které jim brání se zapojit do CR; tyto kroky musí být plně účinné a musí této skupině lidí skutečně pomoci, zároveň ale také musí splňovat a respektovat hodnoty udržitelnosti, solidarity a dostupnosti. [4] Dále komise vydala podmínky sociálního cestovního ruchu a jeho řízení: hlavním cílem sociálního cestovního ruchu je zařídit, aby byl cestovní ruch dostupný všem, kteří jsou z něho z nějakého z uvedených důvodů vyloučeni; sociální cestovní ruch je otevřený co nejširšímu spektru lidí a osobám, soukromým nebo veřejným, realizujícím sociální cestovní ruch. [4] 21
3 Zdravotní postižení Za osobu s postižením se považují lidé, kteří jsou svým postižením tak omezení v životě, že je jejich integrace do života ve společnosti podstatně ztížena. [Pipeková, 2010, s. 113] Nejčastěji uváděnou definicí pro zdravotní postižení je definice, kterou v roce 1980 popsala Světová zdravotnická organizace (WHO, World Health Organization) a také Úmluva o právech osob se zdravotním postižením (CRPD, Convention of the Rights of Persons with Disabilities) v roce 2009, a rozlišují poruchu a postižení: Porucha je jakákoliv ztráta fyziologické, psychologické a anatomické funkce či struktury anebo její abnormality. Zdravotní postižení je poté částečné nebo úplné omezení vykonávat činnosti v plném rozsahu, které jsou pro člověka považované za normální a přirozené v běžném životě. [Buhalis, Darcy, 2011, s. 21] Stupeň postižení se poté dle Pasche určuje podle toho, jaká míra pomoci je postižené osobě poskytovaná. [Novosad, 2000, s. 13] Zdravotní postižení se také dělí do dvou modelů lékařského a sociálního. [Buhalis, Darcy, 2011, s. 24] Lékařský model popisuje postižení jako jakoukoliv ztrátu nebo abnormalitu již zmíněných fyziologických, psychologických a anatomických funkcí, jako může být například poškození míchy, které bylo způsobeno úrazem, tudíž se jedná o poruchu, anebo naopak postižení, kde se jedná již o důsledek omezení, které znemožňuje lidem vykonávat činnosti pro člověka přirozené v každodenní životě. [Buhalis, Darcy, 2011, s. 24] Definice WHO také popisuje zdravotní postižení jako problém jedince, tento lékařský přístup se zde tedy zaměřuje na ztrátu funkčnosti a dysfunkci a předpokládá, že je to pro člověka trvalé a ovlivňuje každý aspekt života těchto lidí. [Buhalis, Darcy, 2011, s. 25] Druhým popisovaným modelem je sociální model, který byl nejdříve popsán Unií tělesně postižených proti segregaci (Union of the Physically Impaired Against Segregation, 1975) jako: 22
Porucha znamená úplně chybějící nebo částečně chybějící končetiny, nebo jakýkoliv defekt a dysfunkci končetin, organismu nebo mechanismu lidského těla. Zdravotní postižení je naopak jakákoliv nevýhoda nebo omezení činnosti člověku přirozené, způsobené organizacemi a společnostmi, které neberou ohledy na osoby se zdravotním postižením a handicapem a tím pádem je i vylučuje z běžného společenského života. Tato definice zdravotního postižení také popisuje, že míra tohoto vyloučení se odvíjí od typu postižení a také na míře podpory, která se těmto osobám dostává, aby se mohli účastnit běžného společenského života, tudíž i cestovního ruchu. [Buhalis, Darcy, 2011, s. 27] V roce 1997 Světová zdravotnická organizace (WHO) upravila terminologii, která byla užívaná od daného roku 1980 z pojmů poškození, omezení a postižení na pojmy poškození, aktivita a participace. [Pipeková, 2010, s. 113] 23
4 Rozdělení zdravotního postižení Zdravotní postižení je možné rozdělit do několika skupin. Většinou se postižení (handicap) dělí dle druhu anebo dle stupně postižení. Fischer ve své knize rozděluje handicapy a znevýhodnění podle druhu, a to na poruchy: poruchy tělesné neboli somatické, které mohou být vrozené i získané v průběhu života a jsou důsledkem onemocnění, úrazu apod. poruchy komunikace pocházejí z oblasti vnímání smysly, jedná se také o poruchy řeči nebo specifické poruchy učení. poruchy mentální mohou pocházet například z důsledku vrozených vad a také z důsledku vad získaných během života. Jedná se o handicapy z oblasti rozumových schopností. poruchy chování představují různě závažné odchylky od normálních vzorců chování v podobě psaných i nepsaných pravidel naší společnosti, které jsou nežádoucí a nechtěné. [Fischer, Škoda, 2008, s. 20] Fischer dále rozděluje handicapy podle stupně, a to na handicapy a poruchy: handicapy a poruchy lehkého stupně, které jsou buď minimální, anebo téměř nerozeznatelné od normy. handicapy a poruchy středního stupně, u kterých je již zapotřebí specializované péče, speciálních metod a pomoci. Pro tyto osoby je již těžší se integrovat do normální společnosti a jsou nuceni navštěvovat specializované instituce. Handicapy a poruchy těžkého stupně, kvůli kterým již osoby s tímto typem postižení potřebují každodenní a neustálou pomoc a péči od specializovaných profesionálů i okolní společnosti. Tyto typy handicapů již téměř nebo úplně znemožňují integraci jedince do normální společnosti a společenského života. [Fischer, Škoda, 2008, s. 21] Níže se ve své práci budu podrobněji zabývat jednotlivými druhy postižení. Já jsem si pro svou práci vybrala tyto typy handicapu tělesné (somatické) postižení, zrakové postižení, sluchové postižení a mentální postižení. 24
4.1 Osoby s tělesným postižením Ač tělesně postižení ve společnosti představují velmi různorodou skupinu, jejich společným znakem je určitě omezení pohybu a vždy také postižení tělesné motoriky. Jako tělesně postižená osoba se označuje člověk, který je omezen na pohybu z důvodu poškození podpůrného a pohybového aparátu. Jedná se o dlouhodobý a trvaly stav, přičemž téměř vždy a plynule přechází k chronickému onemocnění. Pohyby se dají chápat jako procesy, které jsou spouštěné mozkem, proto jsou pro pohyb velice důležitá tři místa v mozku mozková kůra, mozkový kmen a mozeček. Impulzy tedy vycházejí z mozkové kůry velkého mozku a zapříčiňují pohyb. [Pipeková, 2010, s. 180] Dle Pipekové [2010, s. 181] se za tělesné postižení považují přetrvávající a trvalé nápadnosti v pohybových schopnostech. Příčinou je poškození podpůrného a pohybového aparátu a jiná organická poškození. Podle poškození na rozdílných částech těla rozlišujeme skupinu obrn centrálních a periferních, deformace, malformace a amputace. Obrny centrální a periferní se týkají centrální a periferní nervové soustavy. Centrální část se dotýká mozku a míchy a periferní naopak obvodových nervů. Jednotlivé druhy se ode sebe pak dělí na rozsah a závažnost a rozlišují se parézy (ochrnutí částečné) a plégie (ochrnutí celkové/úplné). Dětská mozková obrna je dalším druhem obrn. Zařazuje se mezi centrální a jedná se o velmi závažné centrální postižení. Příčiny jsou u mozkové obrny prenatální, které jsou způsobeny všemi infekcemi matky v prvních měsících, v pokročilých pak oběhovými poruchami matky (nedostatečné okysličování plodu atd.), perinatální, které jsou způsobeny porodními asfyxiemi, nedonošeností plodu, přenošením, těžkým porodem aj. a nakonec postnatální, které jsou způsobeny infekcemi do 6. měsíce života. [Pipeková, 2010, s. 183] Deformace zahrnují skupinu vrozených nebo i získaných vad. Získané deformační vady mohou nastat jako důsledek nesprávného držení těla. Začínají takto některé druhy skolióz a kyfóz jako navyklé nesprávné držení těla, dále také plochá noha, bočitost kolen aj. [Pipeková, 2010, s. 187] Malformace znamená patologické a neúplné vyvinutí různých částí těla, nejčastěji končetin. Malformace patří do VVV, tedy vrozených vývojových vad. 25
Amputace znamená úplné nebo částečné umělé odnětí údu od trupu těla. Příčinou mohou být úrazy jako různé nehody, autonehody, zásahy elektrickým proudem, zásah výbušninou, také Bürgerova-Winiwarterova choroba, která způsobuje akutní záněty žil a tepen a dochází zde k postupné trombóze těchto žil, zhoubné nádory a akutní infekční nemoci. [Pipeková, 2010, s. 189] 4.2 Osoby se zrakovým (smyslovým) postižením Zrakové postižení v praxi znamená postižení v oblasti přijímání vizuální informace a tato schopnost je omezena nebo velice ztížena. U nevidomých osob, tedy úplně slepých, je tato schopnost úplně vyloučena. Tato postižení mají negativní i na fyzický a psychický vývoj člověka, což způsobuje tzv. senzorickou deprivaci. [Pipeková, 2010, s. 254] Zrakové postižení může být zrakových vad a jedná se o takové zrakové vnímání, které i přes všechnu možnou korekci způsobuje jedinci obtíže v běžném životě. Různý stupeň postižení se může projevit na jedno nebo i na obou očích. Rozdělení zrakových vad je děleno podle některých společných znaků, dochází také k dělení podle různých kritérií doba vzniku a příčina vzniku a také vrozené vady a získané vady. [Pipeková, 2010, s. 256] Zrakové vady lze také řadit podle oblasti poruch: poruchy zrakové ostrosti porucha prostorového vidění, dvojité vidění postižení zorného pole obtíže se zpracováním zrakových vjemů poruchy barvocitu poruchy adaptace na tmu a světlo porucha citlivosti na kontrast Dále se zrakové vady mohou také dělit podle stupně závažnosti: slabozrakost (lehká, středně těžká a těžká) těžce slabý zrak (zbytky zraku) 26
nevidomost (praktická, totální) V České republice by v současné době mělo být zhruba mezi 60 a 100 tisíci osobami s těžkým zrakovým postižením všech věkových kategorií, z toho asi 7 až 12 tisíc úplně nevidomých. [Pipeková, 2010, s. 259] 4.3 Osoby se sluchovým (smyslovým) postižením Dle Pipekové [2010, s. 143] je sluchové postižení jedno z nejrozšířenějších postižení vůbec, vrozená porucha sluchu u novorozenců vůbec nejvíce. Dále Pipeková zmiňuje, že dle Bulové, v České republice žije zhruba kolem 500 tisíc sluchově postižených dětí a dospělých. Většinu z nich ale tvoří nedoslýchaví, u nichž došlo ke zhoršení symptomů až ve vyšším věku života. V současnosti je také velice rozšířený a stále rozšířenější ušní šelest, kterým v dnešní době trpí kolem 15 % až 17 % celé naší populace. Dělení sluchových vad má několik různých klasifikací dle místa vzniku, dle období vzniku a dle stupně postižení. Dle místa vzniku postižení se poruchy dělí na periferní nedoslýchavost či hluchota a centrální nedoslýchavost či hluchota. periferní nedoslýchavost či hluchota se dále dělí na převodní, jejíž příčinou je každá překážka, která ztěžuje nebo zcela brání průniku zvuku z vnějšku k sluchovým smyslovým buňkám, dále percepční, jejíž příčinou může být poškození sluchového orgánu v průběhu prenatálního vývoje plodu v důsledku virového onemocnění matky (zarděnky aj.), a na smíšenou, ta vzniká kombinací převodního a percepčního typu. centrální nedoslýchavost či hluchota zahrnuje komplikované vady způsobené různými procesy, které postihují mozek a jeho kůry. [Pipeková, 2010, s. 145] Dle období vzniku postižení se dělí na vrozené (hereditární) vady sluchu a získané (postnatální) vady sluchu. vrozené vady sluchu se dělí na geneticky podmíněné, kdy se jedná o dědičnou zátěž v rodině, která nese až 2/3 této zátěže. Mohou, ale nemusí, nositelé genu oba rodiče. Dále kongenitálně získané, které jsou bud prenatálně získané, kvůli nemoci matky v těhotenství (zvláště pak v 1. trimestru), rentgenové záření, anebo 27
perinatálně získané, kdy jsou důsledkem protahovaného porodu, nízkou porodní hmotností plodu (pod 1,5 kg), Rh faktor aj. získané vady sluchu se dělí na získané před fixací řeči (tj. do 6. roku života) a způsobují je například infekční choroby (častěji virové), traumata hlavy a mozku a také opakované hnisavé záněty středouší. Dále po fixaci řeči (tj. po 6. roce života), kdy příčinami mohou být poranění hlavy a vnitřního ucha, toxiny a jedy a také dlouhodobá silná zvuková zátěž. [Pipeková, 2010, s. 146] 4.4 Osoby s mentálním postižením Mentální postižení představuje poruchu psychických funkcí postihující postiženého člověka v kompletně všech složkách jeho osobností duševní, tělesné i sociální. Nejvýraznější je trvale porušená poznávací schopnost, zvláště pak v procesu učení a vzdělávání. Mentální postižení se projevuje hlavně celkovým snížením intelektových schopností, k čemuž dochází v průběhu vývoje této osoby. Stav mentálního postižení je trvalý a je buď vrozený anebo získaný v časném stádiu života (do dvou let života). [Pipeková, 2010, s. 289] Demence znamená zastavení procesu mentálního vývoje a jeho rozpad po 2. roce života dítěte. Demence projevující se později v životě bývá zapříčiněna nějakou poruchou, nemocí nebo úrazem mozku. Nejčastěji se jedná o zánět mozku, zánět mozkových blan, poruchy metabolismu, různé intoxikace, nádory na mozku, duševní poruchy ad. Demence má v porovnání s mentální retardací postupující a zhoršující se charakter s postupným prohlubováním symptomů. Demence postihuje pouze nějaké složky osobnosti, ne všechny najednou jako tomu je u mentální retardace. Nejčastějším projevem demence je porucha paměti a orientace, úsudku a pozornosti, motivaci, nálad a emotivity a také samozřejmě chování a komunikace. Demence také bývá označovaná jako získaná mentální retardace. Dělí se na dva typy demence demence dětská a demence stařecká. [Pipeková, 2010, s. 290] U lehké mentální retardace je vývoj řeči opožděn asi o 1 2 roky, bývá snížená slovní zásoba, narušená oblast porozumění, nevyvíjí se schopnosti logického a abstraktního myšlení, do 3. let lehké opoždění, mezi 3. a 5. rokem už jsou rozdíly viditelnější. Velký vliv na to má dědičnost a sociokulturní deprivace. 28
U středně těžké mentální retardace začíná dítě mluvit až později, někdy až po dovršení 6. roku života, časté je opakování v řeči bez porozumění, narušená artikulace, zpomalený rozvoj myšlení a řeči, častý výskyt epilepsie. [Pipeková, 2010, s. 293] Těžká mentální retardace se vykazuje pudovými hlasovými projevy místo řečové komunikace, tímto jedinec dává najevo své emoce a potřeby. Tento druh je buď negenetický anebo genetický. Jsou zde časté tělesné vady a příznaky celkového postižení CNS. Je zde potřeba celoživotní péče. U hluboké mentální retardace již není zachovaná ani schopnost vyjádření emocí, potřeb a citů, těžké omezení motorických pohybů. Je zde časté sebepoškozování, autismus a nerozpoznávání okolí. Je zde již téměř nemožná integrace do okolního normálního společenského života. [Pipeková, 2010, s. 294] 29
5 Průkazy osob se zdravotním postižením Průkazy osob se zdravotním postižením, zkráceně OZP, je speciální průkaz, který získávají lidé s postižením tělesným, smyslovým, duševním (mentálním) a autismem, pokud mají toto postižení diagnostikované alespoň více než je jeden rok. Tyto průkazy lidem s postižením slouží jako doklad, který jim zajišťuje mnoho slev a výhod a ulehčuje jim tak život v běžné společnosti. Jedná se o slevy hlavně z oblasti jízdného, autobusového, vlakového a MHD, slevy na vstupné na různorodé akce (koncerty, výstavy, muzea aj.), parkování atd. Rozlišujeme tři druhy průkazů: tělesně postižený neboli TP zvlášť postižený neboli ZTP zvlášť tělesně postižený s průvodcem neboli ZTP/P [5] Legislativní zakotvení těchto průkazů spočívá v zákonech a vyhlášce. Zákon č. 329/2014 Sb. O poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který nám udává většinu informací týkajících se těchto průkazů. Tento zákon je změnou původního zákona č. 329/2011 Sb. Dále zákon č. 500/2004 Sb. Správní řád ve znění pozdějších předpisů popisuje průběhy řízení o procesu uznávání a udělování průkazů OZP a další řízení. Vyhláška č. 408/2017 Sb. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením ve znění pozdějších předpisů je 4. přílohou k zákonu uvedeném výše. Detailněji popisuje zdravotní stavy, na základě kterých se posuzuje nárok na získání průkazů OZP. Jedná se o pozdější znění vyhlášky č. 388/2011 Sb. [6] 5.1 Průkaz TP/tělesně postižený Tento druh průkazu může být přidělen osobám se středně těžkým postižením pohyblivosti a orientace, včetně lidí s postižením autistického spektra. Středně těžké funkční postižení popisuje stav, kdy je osoba dlouhodobě neschopná samostatně pohyblivosti v domácím prostředí, venku je schopná chůze se sníženým dosahem, má problémy na nerovném terénu a v okolí jakýchkoliv překážek, zároveň je schopná spolehlivé orientace pouze v domácím prostředí, venku a v cizím prostředí však nikoliv. 30
Držitel TP průkazu má nárok na vyhrazené místo k sezení v MHD, autobusové a vlakové dopravě na pravidelných spojích, mimo dopravní prostředky s místem vázaným na nákup místenky. Má přednost v jednání a řešení osobních záležitostí, pokud toto jednání vyžaduje delší čekání, hlavně stání, Nezahrnuje to ale osobní nákup v obchodech, využívání placených služeb či vyšetření ve zdravotnických zařízeních. [7] 5.2 Průkaz ZTP/zvlášť tělesně postižený ZTP průkaz má možnost získat osoba s těžkým funkčním postižením pohybového aparátu nebo postižením v orientaci, včetně lidí s postižením autistického spektra. Těžkým funkčním postižením se rozumí stav, při kterém se postižená osoba nachází dlouhodobě v nepříznivém zdravotním stavu, ve kterém není schopna se pohybovat samostatně ani v domácím prostředí a venku je schopna se pohybovat pouze na krátké vzdálenosti a se značným obtížemi. Dále je tato osoba schopna se dobře zorientovat v domácím prostředí, ale není schopna se spolehlivě zorientovat venku a v cizím prostředí. Držitel ZTP průkazu má nárok na vyhrazené místo k sezení v MDH, autobusové a vlakové dopravě na pravidelných spojích, s výjimkou míst, která jsou vázaná na nákup místenek. Má přednost při jednání a řešení osobních záležitostí, pokud toto jednání vyžaduje delší čekání, hlavně stání. Za toto jednání se ale nepovažuje osobní nákup v obchodech, ani obstarávání placených služeb či návštěva zdravotnických zařízení za účelem vyšetření. Držitel má nárok na bezplatnou dopravu ve veřejné hromadné dopravě, na slevu 75 % jízdného v osobních vlacích a rychlících ve II. vozové třídě vnitrostátní přepravy a také 75 % slevu na jízdné autobusové vnitrostátní dopravy na pravidelných spojích. [7] 5.3 Průkaz ZTP/P/zvlášť tělesně postižený s průvodcem ZTP/P průkaz má možnost získat osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohybového aparátu a orientace s potřebou průvodce, včetně osob s postižením autistického spektra. Tímto typem postižení se rozumí stav, kdy se osoba nachází v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu, při kterém je schopna chůze v domácím prostředím, případně není vůbec schopná chůze a pohyb je možný jen na invalidním vozíku. Tato osoba není schopná samostatné a spolehlivé orientace venku v exteriéru. 31
Osoba s průkazem ZTP/P má nárok na vyhrazené místo k sezení v MHD, autobusové a vlakové dopravě na pravidelných spojích, s výjimkou míst, která jsou vázaná na nákup místenky. Má také přednost při jednání a řešení svých osobních záležitostí, pokud toto jednání vyžaduje delší čekání, zvlášť pak stání. Za toto jednání se nepovažuje nákup v obchodech, ani obstarávání placených služeb či ošetření ve zdravotnických zařízeních. Tato osoba má nárok na bezplatnou dopravu na pravidelných spojích místní veřejné dopravy, 75 % slevu na jízdné v osobních vlacích a rychlících vnitrostátní dopravy ve II. vozové třídě, 75 % slevu na pravidelné spoje autobusové vnitrostátní dopravy, bezplatnou dopravu ve II. vozové třídě, 75 % slevu na hromadnou dopravu v pravidelné vnitrostátní osobní dopravě, bezplatnou dopravu jeho průvodce veřejnou hromadnou dopravou v pravidelné vnitrostátní osobní dopravě a také bezplatnou dopravu vodícího psa, pokud je tato osoba úplně nebo prakticky nevidomá a nedoprovází ji průvodce. [7] 32
6 Projekt Athena na cestách a jeho cíle Projekt příručka Athena na cestách probíhal v letech 2009, 2010 a 2011. Pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí, Evropského sociálního fondu a také Národní rady osob se zdravotním postižením ČR vznikla tato unikátní příručka, která by měla ukázat užitečné a nezbytné informace všem aktérům, kteří se cestovním ruchem zabývají, tedy poskytovatelům služeb CR, vzdělávacím zařízením, ale i institucím státní a veřejné správy a také neziskovým organizacím. Příručka také vznikla za podpory a ve spolupráci s Evropskou sítí pro dostupné cestování (ENAT, European Network for Accessible Tourism). [8] Příručka vznikla ve dvou podobách v tištěné verzi, ale také elektronické verzi, ve formě CD. Obsahuje v sobě základní vysvětlení pojmů, co je to cestování ruch, cestovní ruch dostupný všem, sociální cestovní ruch, ale také zde ukazuje statistiky, co se týče dostupných turistických míst v ČR a také statistiky potencionálních zákazníků/turistů z řad handicapovaných občanů. Dle projektu OSSATE (One Stop Shop for Accessible Tourism in Europe) se v Evropě po analýze v roce 2005 nacházelo kolem 127 milionů osob se zdravotním postižením nad 16 let se zvyšující se tendencí. Potencionální poptávka od těchto osob byla přitom na zhruba 70 % (89 milionů osob), kdy měli zájem cestovat a jejich zdravotní stav i sociální situace jim to umožňovala. [9] V příručce jsou také obsaženy osobní příběhy lidí se zdravotním postižením, kteří zde popisují své zážitky z cestování, kdy se setkávají s řadou překážek, které musí sami překonávat. Příručka chce tímto poukázat na to, že by se měla zvyšovat přístupnost cestovního ruchu související nejen s budovami a dopravou, ale také se vzděláváním institucí a zaměstnanců CR, komunikací a také informacemi. [9] Podle manažerky projektu, paní Ing. Jarmily Šagátové, je hlavním cílem tohoto projektu šířit povědomí o přístupném cestovním ruchu, ale také v tzv. design for all, což je universální design v cestovním ruchu. [9] Hlavními specifickými cíli jsou: vzdělávání zaměstnanců a všech institucí působících v cestovním ruchu motivace k podpoře prosazování bezbariérového cestování a vzájemná spolupráce mezi institucemi 33
poukázání na všechny důvody a způsoby vhodného uplatnění dostupného cestovního ruchu, inovace v podnikání a žádoucí přínosy pro turisty s handicapem získání informací a důležitých podnětů ze zahraničí, zapojení se do evropských aktivit v oblasti bezbariérového cestování podpora sociální integrace osob se zdravotním postižením [8] 34
Praktická část 7 Metodika výzkumu Při vytváření teoretické části mé bakalářské práce bylo hlavním bodem vyhledání a sestavení seznamu vybraných památek a dozajista také osobní navštívení oblasti bývalého okresu Písek v Jihočeském kraji. Ještě předtím, než jsem začala pracovat na svém výzkumu a osobně navštívila dané místní památky, vyhledala jsem si stránky Národního památkového ústavu, kde jsem si našla kontakty na památkářku a také vedoucí útvaru paní Ing. arch. Janu Štorkovou, spojila se s ní prostřednictvím emailu a požádala jí o informace ohledně daných míst. Paní Štorková mi podrobněji bohužel nemohla pomoci, tudíž mě tedy odkázala na seznam všech dochovaných tvrzí, zámků a hradů na území České republiky dohledatelný na oficiálních stránkách NPÚ a popřála mi mnoho štěstí v mé další práci. Po vyhledání celého seznamu jsem si vytvořila elektronický seznam všech přístupných i nepřístupných tvrzí, hradů a zámku v bývalém okrese Písek a sestavila si vlastní mapku cesty po celé oblasti s vyznačením přístupnosti. Mezi přístupné památky jsem si zapsala ty, které bylo možné si prohlédnout jak s průvodcem, tak bez něj po přechozí domluvě. Mezi nepřístupné památky jsem zařadila ty, které byly v soukromém majetku, v havarijním stavu, nebo kde se nepodařil navázat kontakt s majitelem objektu za účelem zjištění přístupnosti. Hlavním bodem mé bakalářské práce tedy byl osobní terénní výzkum daných památek v bývalém okrese Písek, následné osobní prohlédnutí památek a okolí a samozřejmě také fotografické zdokumentování a zhodnocení přístupnosti objektu a toalet pro handicapované osoby, což je hlavním bodem této práce. Terénní výzkum proběhl v létě 2017, kde jsem, s pomocí mé rodiny, strategicky, dle předem sestaveného plánku, procestovala celou oblast. Mé posouzení dané památky spočívalo ve zhodnocení přístupnosti a parkování u objektu, zhodnocení možností pohybu po objektu uvnitř i vně a také přístupnost a pohyb po toaletách. Hodnocení bylo určeno osobám s tělesným, mentálním, zrakovým a sluchovým postižením. 35
Dále jsem vytvořila přehledné a jednoduché tabulky, do kterých jsem zaznamenala získané hodnocení v podobě očíslování památky od 1 do 5, tak jako probíhá známkování ve škole. U jednotlivých památek krátce popíši jejich historii, umístění, přiřadím dané fotografie k jednotlivých podbodům a ve zmíněné tabulce zhodnotím jejich přístupnost. Na závěr přikládám názornou ukázku tabulky. Tabulka 1 Názorná tabulka pro zhodnocení přístupnosti památky Tělesně postižení Snížená pohyblivost Vozíčkáři Zrakově postižení Sluchově postižení Mentálně postižení Parkování Přístup k objektu Pohyb po objektu Toalety/WC 36
8 Seznam vybraných tvrzí, hradů a zámků v bývalém okrese Písek 8.1 Tvrze přístupné veřejnosti Horní tvrz Kestřany a Dolní tvrz Kestřany 8.2 Tvrze nepřístupné veřejnosti Tvrz Klokočín, Maletice 8.3 Hrady přístupné veřejnosti Hrad Písek Hrad Zvíkov 8.4 Hrady nepřístupné veřejnosti Hrad Myšenec 8.5 Zámky přístupné veřejnosti Zámek Drhovle Zámek Vráž Zámek Čimelice Zámek Dolní Nerestce Zámek Orlík 8.6 Zámky nepřístupné veřejnosti Zámek Strážovice Zámek Varvažov Zámek Červený Újezdec 37
Zámek Protivín Zámek Brloh Zámek Kestřany 38
9 Tvrze přístupné veřejnosti V oblasti se nachází pouze dvě částečně přístupné tvrze, a to Dolní tvrz Kestřany a Horní tvrz Kestřany, které sice v seznamu památek byly vedené jako dvě rozdílné památky, ale nachází se v bezprostřední blízkosti, tak si myslím, že je možné je zahrnout do jedné části a zhodnotit jejich přístupnost společně. 9.1 Horní tvrz Kestřany a Dolní tvrz Kestřany Nejdříve musím podotknout, že v době mého cestování a navštívení těchto památek byly všechny tři památky z důvodu oprav uzavřeny, tudíž jsem měla možnost nafotit pouze okolí a jejich přístupnost. Horní tvrz Kestřany, Dolní tvrz Kestřany a zámek Kestřany se nachází v obci Kestřany, zhruba 10 kilometrů od města Písek. Celý komplex se nachází na rozlehlém rovinatém prostranství přímo u hlavní silnice a jen pár metrů od Kestřanského zámku se také nachází další místní památka, a to kostel svaté Kateřiny a také pomník obětem 1. světové války. První zmínka o Kestřanech a těchto památkách pochází z roku 1315, kdy byly v písemných pramenech uvedeny jako majetek a sídlo Alberta z Kestřan. Původně existovaly tvrze tři, Horní tvrz, která byla zbudovaná ve 13. století v gotickém slohu a Dolní tvrz postavená ve století 14., na počátku 30. leté války ale došlo k částečnému zničení všech tří tvrzí. Nakonec byly obnoveny pouze dvě stávající tvrze a místo třetí byl postaven zámek. Od roku 2005 celý komplex patří soukromému majiteli, postupně dochází k jejich rekonstrukci a přístupná je pouze Horní tvrz. [Klimek, 2008, s. 21] Parkování U památky se nenachází žádné vyznačené parkování, ale na několika místech ve vesnici, nedaleko objektu, se nachází místa, kde je možné auto zaparkovat. Nenajdeme tu tudíž ani parkování vyhrazené přímo lidem s handicapem. 39
Přístup k objektu Obrázek 3 Možnost parkování u zámku Kestřany Památky se nacházejí v centru vesnice, přímo u hlavní silnice, není tedy problém se k místu dostat, jediné, co by mohlo být nebezpečnější pro handicapované, je umístění právě u hlavní celkem frekventované silnice. U silnice a ani v nejbližším okolí se nenachází žádná cesta ani řádný chodník, po kterém by se mohli handicapovaní pohybovat, aniž by se cítili ohrožení dopravou. Zvláště pro zrakově a sluchově postižené by toto mohl být problém. Obrázek 4 Přístup k objektu a přední pohled na zámek Kestřany Obrázek 5 Boční cesta k památce 40
Pohyb po objektu Pohyb je vzhledem k rekonstrukci téměř nemožný. Možné bylo pouze projít si okolí památky. Cesta kolem zámku je rovinatá bez větších kamenů, tudíž by bylo možné sem zajet i s vozíčkem, nebo pro zrakově postiženého člověka s asistencí. Kolem Dolní tvrze je neudržovaná pravděpodobně stavební cesta s většími nerovnostmi, tady bych tedy pohyb osob na vozíčku nebo se zrakovým postižením nedoporučovala. Obrázek 6 Přední pohled na Dolní tvrz Obrázek 7 Přední pohled Horní tvrz Toalety V okolí památky ani v areálu se žádné dostupné toalety nenacházejí. Dolní tvrz i Horní tvrz Kestřany bych nyní, v době rekonstrukce, zhodnotila jako částečně přístupnou, vzhledem k probíhajícím stavebním činnostem na Dolní tvrzi. Tabulka 2 Zhodnocení přístupnosti Dolní tvrz a Horní tvrz Kestřany Tělesně postižení Snížená pohyblivost Vozíčkáři Zrakově postižení Sluchově postižení Mentálně postižení Parkování 3 3 3 2 2 Přístup k objektu 2 2 2 1 1 Pohyb po objektu 3 3 3 2 2 Toalety/WC 5 5 5 5 5 41
10 Tvrze nepřístupné veřejnosti 10.1 Tvrz Klokočín, Maletice Tvrz Klokočín se nachází zhruba 9 kilometrů o města Písek nedaleko vesnice Maletice. Tvrz je nyní po změně soukromého majitele plně nepřístupná. První zmínka o této tvrzi se objevila na počátku 14. století a jejími prvními majiteli byli bratři Hynek a Purkart z Klokočína. Manská povinnost tvrze Klokočín se během let měnila z povinnosti k Hluboké na povinnost k nedalekému Zvíkovu. V 15. století byla tvrz připojena k Protivínu a od roku 1989 je již pouze v soukromém vlastnictví. Významnou událostí bylo natáčení filmu Markéta Lazarová, které zde proběhlo po rekonstrukci v 60. letech minulého století. [10] Obrázek 8 Pohled na tvrz Klokočín Obrázek 9 Neudržovaná cesta a zákaz vstupu tvrz Klokočín 42
11 Hrady přístupné veřejnosti 11.1 Hrad Písek Hrad Písek se nachází v centru stejnojmenného města Písek přímo u řeky Otavy. Hrad i město Písek bylo založeno ve 13. století. Jedná se pouze o zachovalou část raně gotického hradu, který byl založen díky českému králi Přemyslu Otakarovi II. Od počátku 16. století hrad patřil městu, ale v roce 1510 hrad vyhořel a nově přestavěn byl až v roce 1632, kdy byl k němu nově připojen pivovar. V roce 1886 vzniklo v části hradu Prácheňské muzeum, které bylo v roce 1996 oceněné Radou Evropy jako Muzeum roku. [Klimek, 2008, s. 8] Parkování Obrázek 10 Přední pohled na hrad Písek Parkování je možné přímo před budovou na malém náměstí, které se jmenuje Velké náměstí. Několik míst je tu také vyhrazené přímo pro handicapované. Možnost parkování je tu zdarma v určitě hodiny. 43
Přístup k objektu Obrázek 11 Parkovací místa u hradu Písek Cesta k hradu vede po dlážděném chodníku přímo z parkovacích míst, myslím si tedy, že projít až k hradu by nebyl problém ani pro osoby na vozíčku nebo se zrakovým postižením. Jediné malé mínus je, že je chodník v určitých místech na mírném svahu, a to by mohlo maličko ztížit cestu k hradu lidem na vozíčku. Celý areál je přímo i oficiálně označen jako bezbariérový, což cesta k památce určitě splňuje. Obrázek 12 Přístup do areálu hradu Písek Obrázek 13 Chodník v areálu hradu Písek 44
Pohyb po objektu Pohyb po památce je opět přizpůsoben pro osoby se znevýhodněním, ať už zrakovým/sluchovým/mentálním, nebo osobám na vozíčku a se sníženou pohyblivostí. V celém areálu jsou sice chodníky z dlážděných kostech a určité části nádvoří se nacházejí v mírném svahu, ale myslím, že by to handicapované osoby zvládli i bez asistence. Vstup do muzea, hradu i přilehlé radnice je taktéž bezbariérový a snadno se do něj dostane každý. Velký problém by ale mohl nastat už při vstupu na recepci a u obchodu se suvenýry, u obou vstupů se nachází několik schodů, které by člověk na vozíčku nepřekonal a pro člověka s postižením zraku i sníženou pohyblivostí by to mohl také být velký problém. Pro mentálně, či sluchově postižené je pohyb po památce příznivý. Obrázek 14 Vstup v mírném svahu na radniční nádvoří Obrázek 15 Vstup do muzea 45
Obrázek 16 Vstup na recepci - několik schodů Obrázek 17 Vstup na hrad nízký schod Toalety Obrázek 18 Dlážděná rampa pro vozíčkáře na nádvoří Toalety v areálu slouží návštěvníkům hradu a radnice za poplatek 5 Kč a jsou plně bezbariérové. Návštěvník se k nim dostane po dlážděném svahu, který by mohl být 46
menším problémem pro osoby na vozíčku. Vstupní dveře na toalety jsou užší a klika je výš, což by opět mohl být problém pro některé osoby, které se pohybují na vozíčku. Obrázek 19 Dlážděný svah k toaletám Obrázek 20 Vstupní dveře k toaletám Hrad Písek bych zhodnotila jako přístupným osobám se všemi typy postižení. Tabulka 3 Zhodnocení přístupnosti hrad Písek Tělesně postižení Snížená pohyblivost Vozíčkáři Zrakově postižení Sluchově postižení Mentálně postižení Parkování 1 1 1 1 1 Přístup k objektu 1 1 1 1 1 Pohyb po objektu 2 3 2 1 1 Toalety/WC 2 2 2 2 2 11.2 Hrad Zvíkov Hrad Zvíkov se nachází nejkratší cestou zhruba 25 kilometrů od Písku. Byl postaven v pozdně gotickém slohu na skalnatém ostrově nad kaňonem, kterým protéká řeka Vltava s kaskádami přehrad. V blízkosti hradu se nachází také známá a velmi oblíbená Orlická přehrada. 47
Historie hradu Zvíkov sahá pravděpodobně až na přelom 12. a 13. století, kdy jej vykoupil Přemysl Otakar I. a Zvíkov se tak díky tomu později stal jedním z velice významných královských hradů a téměř 100 let spadal pod majetky rodu Přemyslovců. Jeho celková výstavba trvala dlouhá léta, ale již v polovině 13. století byl velice oblíbeným místem krále Václava I. V roce 1306 si vlastnictví vydobyli Rožmberkové a v letech vlády Karla IV. byl velice oblíbeným královým útočištěm. Od počátku 17. století prošel vlastnictvím několika rodů, například rodu Eggenbergů, poté rodu Schwarzenbergů, u nichž zůstal ve vlastnictví až do roku 1948. [11] Parkování Parkování se nachází na rozlehlém prostranství asi 1,5 kilometru od hradu. Parkování je zpoplatněno a v hlavní sezóně velmi rychle zaplněno přes celý den, poté je možnost parkovat zdarma asi kilometr od placeného parkoviště u Pivovarského dvoru Zvíkov, parkování by ale bylo ztížené množstvím domů a menšími uličkami, tento způsob bych určitě nedoporučovala lidem na vozíčku nebo se sníženou pohyblivostí a zrakovým postižením, bylo by nejspíš příliš složité najít vhodné místo na zaparkování a poté absolvovat cca kilometrovou cestu, než by se člověk dostal k závoře, který vede k parkovišti a poté další kilometr a půl k hradu. Obrázek 21 Parkoviště u hradu Zvíkov 48
Přístup k objektu Od parkoviště, které je vzdálené od hradu asi 1 kilometr, vede asfaltová udržovaná silnice, která je v určitých místech v mírném svahu. Myslím, že cesta je schůdná a sjízdná pro všechny typy postižení, jen větší vzdálenost by mohla být problémem, jak pro vozíčkáře a osoby s omezenou pohyblivostí, tak pro osoby se zrakovým postižením. Obrázek 22 Asfaltová cesta lesem k hradu Obrázek 23 Asfaltová silnice lesem k hradu 49
Obrázek 24 Mírný svah u hradu Obrázek 25 Vstupní brána do areálu hradu Pohyb po objektu Celý areál hradu se nachází na opravdu rozmanitém terénu. Vstup do areálu se nachází na mírném kopečku na udržované kamenité cestě, poté ale opět přechází do mírného svahu. Po celém areálu se nachází daná kamenitá cesta, která si myslím nepřináší žádné překážky a je vhodná pro všechny typy postižení. Bohužel, hned první překážka přichází u vstupu do recepce a obchodu se suvenýry, kde se nachází schod, který by osoba na vozíčku nebyla schopná překonat. Odtud vede cesta dlážděná masivními kameny, které by mohly představovat malý problém pro osoby na vozíčku nebo pro osoby se zrakovým postižením. Bohužel, žádný z prohlídkových okruhů uvnitř hradu není přístupný pro osoby na vozíčku a nedoporučovala bych to ani osobám se sníženou pohyblivostí a zrakovým postižením, jelikož je zde velké množství příkrých schodů. 50
Obrázek 26 Vstup do hradu Obrázek 27 Schod u vstupu na recepci a obchodu se suvenýry Obrázek 28 Kamenitá cesta v areálu Obrázek 29 Mírné schody v areálu Obrázek 30 Kamenitá cesta vedoucí na vyhlídku Bohužel, prohlídky jsou vhodné pouze pro člověka s mentálním postižením nebo se sluchovým postižením, jelikož se všechny prohlídkové trasy nacházejí na velmi vyvýšených místech a místech, kam se dá dostat pouze po schodech nebo nesjízdné stezce. 51
Obrázek 31 Příkré schody k Toalety hradu Obrázek 32 Kamenité schody na vyhlídku Obrázek 33 Příkrý svah a schody na Hlízovou věž Toalety jsou oficiálně značeny jako bezbariérové, vede k nim kameny vydlážděná příkrá cesta, která by mohla znamenat problém pro osobu na vozíčku nebo se zrakovým postižením a sníženou pohyblivostí. Toalety jsou zpoplatněné i pro návštěvníky, chodby uvnitř jsou dle mého názoru úzké a mohlo by hrozit, že by do kabiny nevjel vozíček. Na záchodech také chybí madla, kterých by se mohla osoba na vozíčku nebo se sníženou pohyblivostí zachytit, také umývadla na záchodech jsou vyšší. Obrázek 34 Kamenná cesta k toaletám Obrázek 35 Vstupní dveře na toalety 52
Obrázek 36 WC kabinka Obrázek 37 Vyšší umývadla na toaletách Hrad Zvíkov bych zhodnotila jako částečně přístupný pro některé typy postižení. Tabulka 4 Zhodnocení přístupnosti hrad Zvíkov Tělesně postižení Snížená pohyblivost Vozíčkáři Zrakově postižení Sluchově postižení Mentálně postižení Parkování 1 1 1 1 1 Přístup k objektu 3 3 3 2 2 Pohyb po objektu 3 4 3 1 1 Toalety/WC 2 2 2 1 1 53
12 Hrady nepřístupné veřejnosti 12.1 Hrad Myšenec Pozůstatky po hradu Myšenec se nacházejí ve stejnojmenné vesnici Myšenec, ta leží zhruba 11 kilometrů od Písku. Hrad jsem zvolila jako nepřístupný, protože se ve vsi nachází opravdu jen pozůstatky zdí mezi místními domy, přístupnost pro osoby s handicapem je dle mého názoru velice špatná a návštěvu bych tedy nedoporučovala. Hrad Myšenec byl zbudován pravděpodobně ve 13. století rodem Přemyslovců v gotickém slohu. Již na počátku 20. století už ale z hradu zbývaly pouze pozůstatky a do dnešního dne se zachovalo pouze několik kamenných zdí mezi domy ve vsi. Obrázek 38 Pozůstatky hradu Myšenec 54
13 Zámky přístupné veřejnosti 13.1 Zámek Drhovle Zámek Drhovle se nachází zhruba půl kilometru od vesnice Drhovle a asi 13 kilometrů od Písku. Jedná se o rozlehlé panství, o němž se objevila první zmínka už v roce 1323, kdy jej dostal darem nejvyšší komorník českého krále od Jana Lucemburského. Až do 17. století se na panství vystřídalo mnoho majitelů, v první polovině 17. století se však zámek Drhovle stal součástí panství Kestřany, které v té době vlastnili Švamberkové. Na počátku 18. století zámek odkoupila hraběnka Černínová pro své potomky, Lobkowitzové poté byli posledními soukromými majiteli zámku. Od roku 1995 je ze zámku Drhovle domov pro seniory, který v roce 2000 prošel náročnou rekonstrukcí. [12] Obrázek 39 Zámek Drhovle, přední pohled Parkování Přímo před areálem se nachází vymezené parkoviště pro několik aut. Uvnitř areálu je další parkoviště, ale to je vymezené pouze pro personál, klienty a návštěvy, ne pro veřejnost. Nachází se na rovinatém terénu na vyasfaltované, kamenité silnici. Parkoviště je zdarma a nachází pouze několik desítek metrů od areálu. 55
Přístup k objektu Obrázek 40 Parkovací místa u zámku Od parkoviště vede asfaltová silnice a je asi 20 metrů od vstupní brány do areálu. Vstup do areálu je možný zdarma v době návštěvních dob či po domluvě. V areálu se nachází nová asfaltová silnice zcela bez obrubníků či schodů, přístupnost je tedy velice příznivá pro jakýkoliv druh postižení. Pohyb po objektu Obrázek 41 Vstupní brána do areálu zámku 56
Prohlídka uvnitř zámku bohužel není možná, vzhledem k zachování soukromí seniorů, kteří zde žijí. Pohyb po areálu je ale bezproblémový po všechny druhy postižení. V celém areálu jsou nové asfaltové silnice a silničky, které vedou kolem celého zámku. Toalety Obrázek 42 Asfaltové silnice v areálu zámku V okolí zámku se nenacházejí žádné přístupné bezbariérové toalety. Zámek Drhovle bych doporučila lidem s všemi druhy postižení, neshledávám, že by zde mohla být nějaká závažná překážka, která by znemožňovala návštěvu. Tabulka 5 Zhodnocení přístupnosti zámek Drhovle Tělesně postižení Snížená pohyblivost Vozíčkáři Zrakově postižení Sluchově postižení Mentálně postižení Parkování 1 1 1 1 1 Přístup k objektu 1 1 1 1 1 Pohyb po objektu 1 1 1 1 1 Toalety/WC 5 5 5 5 5 57
13.2 Zámek Vráž Zámek Vráž sídlí zhruba 15 kilometrů od Písku mezi vesnicemi Stará Vráž a Nova Vráž. Zámek Vráž byl postaven až v druhé polovině 19. století rodem Lobkowitzů v novogotickém slohu a měl sloužit jako letní sídlo tohoto rodu. V roce 1881 zámek ale vyhořel a Lobkowitzové byli nuceni vystavět zámek znovu, v tomtéž slohu. V roce 1932 byl zámek odkoupen od Lobkowitzů tehdejší pojišťovnou pro soukromé úředníky a v roce 1936 jej přestavěli, spolu s dostavbou léčebných a ubytovacích pavilonů, na ozdravné sanatorium. V období 2. světové války byl zámek obsazen nacisty a znovu byl jako sanatorium otevřen až po osvobození. Od roku 1993 až dodnes slouží jako privatizované lázně se specializací na nervové choroby, choroby pohybového aparátu a dýchací onemocnění. [13] Parkování Obrázek 43 Zámek Vráž, přední pohled Parkoviště vyhrazené pro návštěvníky a pacienty lázní se nachází přímo před areálem zámku. Nachází se na kamenitém, rovném terénu a je zdarma. Bohužel se nachází přímo u hlavní silnice a přes tuto silnici na druhou stranu nevede žádný přechod pro chodce. Lidé jsou tedy nuceni na vlastní nebezpeční přebíhat silnici na chodník na druhé straně silnice, který už vede přímo k zámku. Toto by mohl být velký problém snad pro všechny 58
druhy postižení. Osoby na vozíčku, se sníženou pohyblivostí, mentálním a zrakovým postižením by nemuseli mít dostatek času na to dostat se bezpečně na chodník na druhé straně silnice. Sluchově postižení by zase neměli šanci zaslechnout přijíždějící auto, jelikož areál stojí přímo vedle levotočivé zatáčky. Celkově parkovací místa stojí zhruba 200 metrů od zámku. Obrázek 44 Parkovací místa před areálem, žádný přechod pro chodce Přístup k objektu Pokud se návštěvník s postižením bezpečně dostane na chodník vedoucí do areálu, mohl by zde nastat menší problém hlavně pro osoby na vozíčku, chodník odděluje od silnice nízký obrubník, přes který by mohlo být těžší přejet vozíčkem. Obrázek 45 Chodník s nízkým obrubníkem 59
V areálu lázní se nachází lehce sjízdné a schůdně asfaltové cesty, které vedou kolem celého areálu a okolních zahrad a parku. Myslím, že nepředstavují žádné riziko pro osoby se všemi druhy postižením. Obrázek 46 Mírný svah vedoucí do zahrad Obrázek 47 Asfaltová silnice v parku před zámkem Do zámku vede několik vchodů přizpůsobených lidem s handicapem. Hlavní vchod do zámku je dostatečně široký a bez prahu, neměl by tedy představovat žádný problém pro osoby se všemi druhy postižení. Boční vchod vedoucí přímo do ozdravné části lázní je přizpůsoben i vozíčkářům, je u nich přistavena široká rampa pro vjezd dovnitř. Problémem by mohly být pouze těžké, železné dveře u bočního vchodu. Obrázek 48 Hlavní vchod do zámku Obrázek 49 Boční vchod s rampou pro vozíčkáře 60
Pohyb po objektu Uvnitř zámku přichází první problém hned u hlavního vchodu. V podstatě nemožný je vstup pro osoby na vozíčku, vchodové dveře sice jsou bezbariérové, ale hned za dveřmi ve foyer se nachází dva vysoké schody, které vedou po obou stranách recepce. Problém by to mohl být i pro osoby se sníženou pohyblivostí a pro osoby se zrakovým postižením, jelikož se po stranách schodů nenachází žádné úchyty nebo zábradlí a schody jsou nejen vysoké, ale také široké. I u vedlejšího vchodu přichází velký problém pro osoby na vozíčku a se sníženou pohyblivostí. Do dveří sice vede rampa a osoba se tak dostane dovnitř zámku, ale chodby uvnitř jsou úzké, do vyšších pater zámku vede výtah, ale opět se odtud člověk na vozíčku nedostane do foyer zámku. Problém by to mohl být i pro osoby se sníženou pohyblivostí a zrakovým postižením. Toalety Obrázek 50 Schody u vchodu do foyer Obrázek 51 Úzké chodby a ostré zatáčky Toalety se nacházejí ve spodní částí zámku, kam se osoba s handicapem dostane pouze přes boční vchod s rampou. Jsou zdarma a otevřené téměř pořád, ale sídlí v suterénu zámku, kam by se člověk na vozíčku z foyer nedostal a mohl by to být problém i pro osoby se sníženou pohyblivostí a zrakovým postižením, jelikož do suterénu vede z foyer několik schodů. Já sama jsem se musela na toalety ptát na recepci, protože nebyly nikde značené, což by mohl být problém pro osoby se všemi druhy postižení. Uvnitř toalety je jen velmi málo místa, myslím, že člověk s vozíčkem by sem nejspíš nedokázal vjet. Také se zde nenachází se umývadlo. Druhá toaleta byla v době mé přítomnosti uzamčena, byl by to tedy tudíž velký problém pro osoby se všemi druhy postižení a zároveň by tento člověk musel počítat i s větší časovou rezervou. 61
Obrázek 52 Bezbariérová toaleta pro handicapované Zámek Vráž bych označila jako částečně přístupný pro všechny druhy postižení. Tělesně postižení Snížená pohyblivost Vozíčkáři Zrakově postižení Sluchově postižení Mentálně postižení Parkování 4 4 4 3 2 Přístup k objektu 3 3 3 3 2 Pohyb po objektu 3 4 3 1 2 Toalety/WC 3 4 2 1 2 13.3 Zámek Čimelice Zámek Čimelice leží cirka 25 kilometrů od Písku ve stejnojmenné vesnici Čimelice. Zámek byl postaven mezi lety 1728 a 1730 v barokním slohu italským stavitelem Canevallem. I zámek Čimelice v 18. století vyhořel, ale podařilo se ho s lehčími stavebními úpravami v podobě dvou vížek obnovit. Zámek Čimelice patřil po dvě staletí původnímu rodu Vratislavů a jejich potomkům. Posledním dědicem byl Karel Schwarzenberg, potomek rodu Vratislavů, který držel zámek až do osudného roku 1948, kdy mu byl zámek zkonfiskován komunisty. Během let ve 20. století se ze zámku stalo 62
filmové učiliště. Dnes je zámek uzavřen a neobydlen. Návštěva je možná po předchozí domluvě pouze příležitostně. [14] Parkování Obrázek 53 Zámek Čimelice, park Obrázek 54 Zámek Čimelice, přední pohled U památky se nenachází žádné přímo označené parkoviště, je ale možné zaparkovat asi 200 metrů od zámku na konci asfaltové silnice. Prostor na parkování je celkem malý a vejdou se sem maximálně dvě vozidla. Myslím, že s parkováním by neměly mít osoby se všemi druhy postižení. Obrázek 55 Možnost parkování u zámku Čimelice 63
Přístup k objektu K zámku vede asi 150 metrů dlouhá asfaltová silnice do mírného kopce. Nenachází se na ní žádné překážky, které by mohly ohrozit pohyb osob na vozíčku nebo se sníženou pohyblivostí. Myslím, že cesta k zámku by neměla být problémem pro osoby se všemi druhy postižení. Pohyb po objektu Obrázek 56 Asfaltová cesta k zámku Čimelice Jelikož majitelé nenabízí žádnou prohlídku uvnitř zámku, pouze příležitostně v případě nějakých výstav, není možné se dostat dovnitř památky. V okolí zámku a parku vede ale rovinatý terén s asfaltovou silnicí, která umožňuje se dostat se kolem celého zámku a prohlédnout si ho i osobám na vozíčku nebo se sníženou pohyblivostí. 64
Toalety Obrázek 57 Zámek Čimelice, přední pohled a vchod V objektu ani v okolí se nenachází žádné přístupné bezbariérové toalety. Zámek Čimelice bych zhodnotila jako přístupný pro osoby se všemi druhy postižení. Tabulka 6 Zhodnocení přístupnosti zámek Čimelice Tělesně postižení Snížená pohyblivost Vozíčkáři Zrakově postižení Sluchově postižení Mentálně postižení Parkování 2 2 2 2 2 Přístup k objektu 1 1 1 1 1 Pohyb po objektu 1 1 1 1 1 Toalety/WC 5 5 5 5 5 13.4 Zámek Dolní Nerestce Zámek Dolní Nerestce se nachází zhruba 30 kilometrů od města Písek ve vsi Horní Nerestce. Návštěva je možná pouze po předchozí domluvě a pouze v zahradách a v kapli. První zmínka o vesnici Dolní Nerestce pochází již z počátku 13. století, zámek byl ale postaven až zhruba o 200 let později jako tvrz, která byla poté přestavěna na nynější 65
zámek. V 18. století byla přistavěna k zámku kaple sv. Anny. Ve 20. letech 20. století byl vnitřek zámku přestavěn na byty, které tam jsou dodnes. [15] Parkování Obrázek 58 Pohled na zámek ze zahrady Parkování je možné buď přímo na příjezdové cestě k zámku, kde je ale horší terén a méně místa, nebo na trávníku u silnice. Obě místa se nacházejí v bezprostřední blízkosti, zhruba 20 metrů od zámku. Parkování na příjezdové cestě by mohl být problém pro osoby na vozíčku nebo se sníženou pohyblivostí, jelikož je na cestě hodně nerovností a větší, vyviklané kamení. 66
Obrázek 59 Parkovací místo na cestě u zámku Přístup k objektu Obrázek 60 Možnost parkování před areálem Od parkování vede zhruba 20 metrů dlouhá příjezdová cesta, která ale nemá úplně příznivý terén pro osoby na vozíčku nebo se zrakovým postižením a sníženou pohyblivostí. Cesta je plná kamení a nerovností, které by mohly ohrozit pohyb těchto osob. Při vstupu do kaple se nachází asi 5 až 10 centimetrů vysoký schůdek, který by osoby na vozíčku s vozíkem nepřejely. Obrázek 61 Nerovný terén s kamením Obrázek 62 Schůdek u vstupu do kaple 67
Pohyb po objektu Kolem zámku je táž kamenitá cesta jako je ta příjezdová, není tedy úplně vhodná pro osoby na vozíčku, se zrakovým postižením a sníženou pohyblivostí. Podél zámku a k zahradě zámku poté vede chodník s kamennými deskami, které jsou v mírném srázu, toto by ale nemělo představovat překážku ani pro osoby na vozíčku. Pohyb po zahradě bych úplně nedoporučila osobám na vozíčku a se zrakovým postižením, nachází se v mírném svahu, je zcela zatravněná bez chodníku nebo cesty a v určitých místech se nacházejí prohlubně v půdě. Obrázek 63 Kamenný chodník do zámecké Toalety zahrady Obrázek 64 Zámecká zahrada s nerovnostmi v půdě Na zámku ani v okolí se nenachází žádné přístupné toalety. Zámek Dolní Nerestce hodnotím jako přístupné s výhradami pro osoby se všemi druhy postižení. 68
Tabulka 7 Zhodnocení přístupnosti zámek Dolní Nerestce Tělesně postižení Snížená pohyblivost Vozíčkáři Zrakově postižení Sluchově postižení Mentálně postižení Parkování 2 2 2 2 2 Přístup k objektu 3 3 2 1 1 Pohyb po objektu 2 3 1 1 1 Toalety/WC 5 5 5 5 5 13.5 Zámek Orlík Zámek Orlík leží zhruba 32 kilometrů od města Písek kousek v obci jménem Orlík nad Vltavou. Zámek Orlík byl postaven na samém břehu Orlického jezera u řeky Vltavy a těsné v blízkosti kaskád přehrad právě na Vltavě. První zmínka o pravděpodobném založení Orlíku pochází již ze 13. století, kdy zde byla založena obranná pevnost. Na počátku 14. století byl Orlík přestaven na gotický hrad, který se stal centrem královské moci. Ve druhé polovině 14. století král Karel IV. předal hrad svému tehdejšímu kancléři jako jeho nové honosné sídlo. Až do počátku 16. století byl hrad majetkem rodu Zmrzlíků, vypukl na něm ale obrovský požár a hrad z velké části zničil. Roku 1512 tedy padl hrad do rukou rodu Švamberků. V 17. století hrad od císaře Ferdinanda II. koupil rod Eggenbergů, později v 18. století hrad dále zůstával v majetcích potomků Eggenbergů, tedy Schwarzenbergů. V 18. století byl také hrad přestavěn na zámek, na počátku 19. století ho ale opět zasáhl ničivý požár, Schwarzenbergům se ho ale podařilo zcela obnovit. V roce 1948 byl, jako i další majetky Schwarzenbergů, hrad zkonfiskován. V 60. letech 20. století se také změnil celkový vzhled zámku a jeho okolí, kdy byla dostavěna Orlická přehrada, hladina Vltavy se tedy zvedla asi o 60 metrů a ze zámku, původně stojícího na vysokém útesu, se téměř vodním zámkem. [16] 69
Obrázek 65 Uvítací cedule před zámkem Parkování Obrázek 66 Celkový pohled na zámek Parkování je zde zpoplatněno. Parkovací místa se nacházejí na rovinatém pozemku s asfaltovou silnicí, dle mého názoru se sem dostat není problém pro osoby se všemi druhy postižení. V letních měsících, kdy je hlavní sezóna, je ale parkování rozšířeno až na vyvýšený lesnatý parčík za parkovištěm, kde nejsou vyznačena parkovací místa a dostat se sem například s vozíčkem, by mohl být velký problém. Parkoviště se nachází celkem daleko od zámku, zhruba 1 kilometr, a problém nastává už při odchodu z parkoviště na hlavní cestu k zámku, nachází se zde kamenné schody, které by neměl šanci sjet člověk na vozíčku a ztíženou cestu by měl i člověk se sníženou pohyblivostí a se zrakovým postižením. Obrázek 67 Parkoviště Obrázek 68 Parkoviště a schody u něj 70
Přístup k objektu Obrázek 69 Kamenné schody u hlavní cesty Od parkoviště až k zámku vede několik cest, všechny jsou ale v průměru kilometr dlouhé a ne všechny úplně vhodné pro handicapované. Pod kamennými schody vede hlavní a asi nejkratší cesta k zámku. Cesty jsou částečně asfaltované a částečně s dlažebními kostkami. Hlavní cesta je asfaltovaná v mírném svahu, neměla by být ale problémem pro osoby se všemi postiženími. Druhá cesta je vydlážděná dlažebními kostkami. Měla jsem to štěstí zde potkat pána na invalidním vozíčku, který mi velice ochotně sdělil, že zde byl již po několikáté, že má velice rád místní krajinu a dlažební kostky na cestě i v areálu zámku celkem zvládá, měl ale vozíček se speciálními pneumatičkami. Obrázek 70 Hlavní cesta k zámku a spojení všech ostatních cest Obrázek 71 Hlavní cesta v mírném srázu k zámku 71
Obrázek 72 Jedna z cest k zámku Před zámkem se silnice mění na kamenitou širokou cestu, na kterou se ale člověk musí dostat přes širší kamenný žlábek, který by mohl představovat menší problém hlavně pro osoby na vozíčku a se zrakovým postižením. Cesta k zámku je pak ale na rovinatém terénu s malými kamínky a myslím, že nepředstavuje žádný větší problém pro osoby se všemi druhy postižení. Obrázek 73 Cesta přímo před zámkem Obrázek 74 Kamenitý žlab 72
Obrázek 75 Dlážděná cesta do areálu zámku Další problém přichází v momentě, kdy by se chtěla osoba na vozíčku nebo osoba se sníženou pohyblivostí a osoba se zrakovým postižením dostat na neplacenou prohlídkovou trasu kolem zámku a ke břehu Vltavy. Na tuto trasu nejdříve vede několik běžných schodů, kam by se možná ještě osoba se sníženou pohyblivostí nebo se zrakovým postižením dostala, dolů do podzámčí a ke břehu Vltavy bych to už ale doporučila možná jen osobám se sluchovým postižením a s mentálním postižením, ale pouze s doprovodem. Cesty jsou totiž strmé, klikaté, kamenité a na nerovném, místy hliněném, povrchu. 73
Obrázek 76 Schody do podzámčí Pohyb po objektu Obrázek 77 Strmá a nerovná cesta v podzámčí Obrázek 78 Strmá cesta, schody a kameny u břehu Vltavy Pohyb po objektu by sice měl být dle slov zaměstnankyně na vrátnici bezbariérový, ale tím to také končí. Měla jsem možnost si s paní na vrátnici popovídat o přístupnosti zámku pro handicapované a dostalo se mi odpovědi, že pro handicapované není v zámku vhodné snad nic. Veškeré prohlídky jsou v patrech se strmými schody, areál také není oficiálně bezbariérový a totéž platí o toaletách. Ani prohlídky nejsou uzpůsobené lidem se sluchovým postižením nebo mentálním postižením. Jediná možnost, pokud by takový případ nastal, by prý byla, dle slov paní na vrátnici, pro osoby na vozíčku či se sníženou pohyblivostí, kdy by pro tuto osobu musel přijít některý ze zaměstnanců zámku a osobně ho vynést, či vyvést a také provést všemi vnitřními prostory. Vstup do areálu by neměl představovat žádný problém pro osoby se všemi druhy postižení, malý problém by mohl být u vrátnice, kde je přímo před okýnkem nízký stupínek, člověk na vozíčku by se tedy hůře natahoval pro vstupenku. Celý areál je vydlážděn dlažebními kostkami, což by mohlo pro osoby na vozíčku vyžadovat trošku úsilí při průjezdu. Další problém pro osoby na vozíčku a také pro osoby se zrakovým postižením představuje stupínek do obchodu se suvenýry. 74
Obrázek 79 Vstupní dveře do areálu zámku Obrázek 80 Kamenný stupínek před vrátnicí Toalety Obrázek 81 Nádvoří zámku Obrázek 82 Vstup do obchodu se suvenýry, stupínek Toalety v zámku nejsou oficiálně značené jako bezbariérové, ale reálně by mohli představovat menší problém pouze pro osoby na vozíčku. Vstup dovnitř je totiž velmi úzký a taktéž i vstup přímo na WC, je možné, že by sem člověk na vozíčku ani nevjel. Zároveň jsou umyvadla na toaletách celkem vysoká a osoba na vozíčku by nemusela dosáhnout na baterii a mýdlo. Přímo na WC se nenachází ani podpůrný systém pro osoby na vozíčku nebo osoby se sníženou pohyblivostí v podobě záchytných tyčí. Myslím si, že krom osob na vozíčku, se sníženou pohyblivostí a možná i pro osoby se zrakovým postižením jsou toalety zcela přístupné osobám se všemi ostatními druhy postižení. 75
Obrázek 83 Velmi úzký vstup na toalety Obrázek 84 Chodba na toalety v mírném srázu Obrázek 85 Úzký vstup na toalety 76
Obrázek 86 Vysoká umyvadla na toaletách Obrázek 87 Úzký prostor bez podpor na WC Zámek Orlík bych zhodnotila jako částečně přístupný pro osoby se všemi druhy postižení. Tabulka 8 Zhodnocení přístupnosti zámek Orlík Tělesně postižení Snížená pohyblivost Vozíčkáři Zrakově postižení Sluchově postižení Mentálně postižení Parkování 1 1 1 1 1 Přístup k objektu 3 4 3 1 1 Pohyb po objektu 2 3 2 1 1 Toalety/WC 2 4 2 1 1 77
14 Zámky nepřístupné veřejnosti 14.1 Zámek Strážovice Zámek Strážovice se nachází ve stejnojmenné vsi asi 20 kilometrů od Písku a je v soukromém vlastnictví. Na místě zámku byla v roce 1577 postavena nejdříve stejnojmenná tvrz, na konci 17. století ale byla přestavěna na barokní zámeček rodem Běšínů. Ve 20. století v období po 2. světové válce zde působilo JZD, dnes patři soukromému majiteli, který zde zbudoval ubytování. [17] Obrázek 88 Celkový pohled na zámek Strážovice Obrázek 89 Příjezdová cesta na zámek Strážovice 14.2 Zámek Varvažov Zámek Varvažov leží ve vesnici Varvažov asi 22 kilometrů od Písku. Je neobydlený a v soukromém vlastnictví. Tento barokní zámek pochází z 18. století, stejně jako vedlejší kaplanka. Zámeček sloužil k hospodářským a zemědělským účelům a zajímavostí je, že se zde natáčel film Je třeba zabít Sekala. V posledních letech zámek chátrá a postupně dochází k demolici okrajových budov. [Klimek, 2008, s. 25] 78
Obrázek 90 Zámek Varvažov, přední pohled Obrázek 91 Zámek Varvažov, kaplička Obrázek 92 Pohled do zahrady, chátrající zámek Obrázek 93 Pohled do vybydleného zámku 14.3 Zámek Červený Újezdec Zámek Červený Újezdec se nachází v malé vesnici Vlastec zhruba 12 kilometrů od Písku. Až do počátku 17. století vesnice náležela pod Zvíkov, i přes to si zde v 16. století rod Švamberků postavil tento renesanční zámeček. V 17. století Švamberkové zámek i s celým panstvím a vsí prodali Dětrichu Germersheimu, ten ho pak prodal rodu Eggenbergů, až se nakonec dostal do vlastnictví rodu Schwarzenbergů. Ve 20. století pak zchátral a stal se skladištěm nebo později i byty. Dnes je v rukou soukromého majitele a prochází rekonstrukcí. [18] 79
Obrázek 94 Příjezdová cesta k zámku Červený Újezdec Obrázek 95 Vstupní brána do areálu zámku Obrázek 96 Pohled do dvora Obrázek 97 Zrekonstruovaná část zámku 14.4 Zámek Protivín Zámek Protivín leží v centru města Protivín asi 15 kilometrů od Písku. Momentálně je plně nedostupný a ve vlastnictví soukromého majitele. První písemné zmínky o stavbě hradu, který byl později přestavěn na zámek, pocházejí z konce 13. století. Zámek byl velice oblíbeným místem Karla IV. Od 15. století začal zámek měnit majitele a postupem let pomalu chátral. V druhé polovině 15. století byl zámek spojen s Hlubokou a přestaven do renesančního slohu. Posledními majiteli byl 80
opět rod Schwarzenbergů a po roce 1948 přešel do vlastnictví státu a stala se z něj škola. V současnosti je v soukromém vlastnictví a již několik let je veřejnosti dlouhodobě nepřístupný. [19] Obrázek 98 Příjezdová cesta k zámku Protivín Obrázek 99 Zámek Protivín, přední pohled a zákaz vstupu 14.5 Zámek Brloh Zámek Brloh se nachází ve vsi Drhovle necelých 16 kilometrů od Písku. V současné době se zámek nachází v soukromém vlastnictví a není přístupný veřejnosti. Zámek Brloh byl poprvé písemně zmíněn ve 14. století a byl ve vlastnictví Petra z Brloha. Zámek byl nejdříve tvrzí, ale později byl přestaven na renesanční zámeček. V 17. století byl od Brlohů zámek odkoupen Mikulášem Deymem ze Stříteže. Později v 17. století se dostal do vlastnictví rodu Černínů, kdy byl připojen k Drhovli a posledními vlastníky byl rod Lobkowitzů, kteří ho přestali jako své sídlo užívat a zámek začal upadat, nakonec sloužil jako sýpka. Dnes je v soukromém vlastnictví a je plně obnoven, ale není přístupný veřejnosti. [20] 81
Obrázek 100 Příjezdová silnice k zámku Brloh Obrázek 101 Zámek Brloh, přední pohled 14.6 Zámek Kestřany Zámek Kestřany leží ve stejnojmenné vesnici Kestřany asi 10 kilometrů od Písku v těsné blízkosti Horní a Dolní tvrze Kestřany v jednom spojeném komplexu. Je v soukromém vlastnictví a je plně nepřístupný. Zámek Kestřany byl postaven v barokním slohu až po dokončení obou tvrzí. Po dostavbě plně převzal hlavní sídelní funkci rodu Švamberků. Na přelomu 16. a 17. století byl zámek i celé panství prodáno do rukou rodu Schwarzenbergů, kde zůstal až do roku 1924, kdy byl znárodněn. V době komunismu byl zámek využíván jako sklad nebo ubytovna. Od roku 2005 je v soukromém vlastnictví ve značně havarijním stavu. [21] Obrázek 102 Zámek Kestřany, přední pohled 82
15 Zhodnocení přístupnosti z hlediska jednotlivých druhů postižení V této části své práci se pokusím dle svého subjektivního názoru zhodnotit přístupnost z pohledu jednotlivých druhů postižení, z důvodu odlišnosti požadavků na přístupnost jednotlivých druhů postižení. Ke každému druhu postižení přiřadím mapku s vyznačenými tvrzemi, hrady a zámky, které jsem navštívila, a barevně odlišenými body vyznačím jejich vhodnost pro všechna postižení. Červené body budou označovat místa, která nejsou k návštěvě vhodná. Zelené body budou naopak označovat místa, která k návštěvě vhodná jsou. Dále vysvětlím, proč jsou dle mého názoru nepřístupné památky k návštěvě nevhodné a jednotlivě je rozepíši. Nepřístupné památky jsem vybírala podle toho, jaké aspekty nesplňovaly pro ten daný druh postižení, byly nějakým způsobem nebezpečné, měly náročný terén, nebo by vyžadovaly přílišné úsilí se k nim dostat, či se po nich pohybovat. Vzhledem k aspektům, které by památky v přístupnosti měly splňovat, jsem usoudila, že pro sluchově a mentálně postižené jsou k návštěvě vhodně všechny přístupné památky. 83
15.1 Osoby na vozíčku Obrázek 103 Přístupnost pro osoby na vozíčku, zdroj: google.com/maps + vlastní zpracování Hrad Zvíkov Hrad Zvíkov je dle mého názoru nevhodný k návštěvě osob na vozíčku z toho důvodu, že se nachází celkem daleko od parkování, což by například v horkém létě nebo v nepříznivém počasí mohlo být pro vozíčkáře bez asistence velice nepohodlné a v některých částech cesty i nebezpečné. Cesta k hradu je místy velmi příkrá. V areálu se nachází velká spousta hrbolatého a nerovného terénu, který by člověku na vozíčku určitě znepříjemnil návštěvu, některá místa v areálu by byla i zcela nepřístupná, včetně vnitřních prohlídek hradu. Horní a Dolní tvrz Kestřany Jelikož v době mé návštěvy byly obě tvrze nepřístupné, nebyly ani vhodné k návštěvě osobami na vozíčku, jelikož okolní terén byl bahnitý a nerovný. Uvnitř tvrzí se nachází opět nerovný terén s množstvím příkrých kopečků, kamenů na cestě a dalších nepříjemnostech, které by mohly být pro vozíček nepřekonatelné. V okolí se ani 84
nenachází žádné označené parkovací místo, takže by bylo velmi nevhodné parkovat u hlavní silnice. Zámek Dolní Nerestce V okolí zámku se nenachází žádné značené parkovací místo. Cesta k zámku je navíc na neudržované, kamenité a nerovné příjezdové cestě, která by byla pro osobu na vozíčku složitá na překonání. U vchodu do kaple se nachází menší schodek, přes který by se nedalo přejet vozíčkem. Zámek Orlík Zámek Orlík ve svém areálu nemám téměř nic přístupné pro vozíčkáře. Zámek se nachází celkem daleko od parkovací plochy a na hlavní cestě k zámku je hodně překážek. Toalety také nejsou uzpůsobené vozíčkářům a jsou hodně úzké, je tedy možné, že by vozíček chodbou neprojel. Zámek Vráž Zámek se nachází za frekventovanou silnicí, přes kterou od parkovací plochy nevede žádný přechod pro chodce. V zámku se pak nachází velké množství schodů a nepřístupných chodeb, přes které se osoba na vozíčku nedostane. 85
15.2 Osoby se sníženou pohyblivostí Obrázek 104 Přístupnost pro osoby se sníženou pohyblivostí, zdroj: google.com/maps + vlastní zpracování Hrad Zvíkov Nachází se zde velké množství schodů, jak v okolí hradu, tak uvnitř na prohlídkách, a nerovný terén po celém areálu. Od parkovací plochy až k hradu je to cca až 1 kilometr, v nepříznivém počasí a horkém počasí by to mohlo být velice namáhavé se k hradu dostat. Horní a Dolní tvrz Kestřany Nachází se zde nerovný a kamenitý terén, jak v okolí tvrzí, tak uvnitř areálu. Je zde také několik prudších srázů, což by mohlo být namáhavé zdolat bez asistence. Na cestách se nachází prohlubně, kameny a cesty nejsou zpevněné asfaltem nebo dlaždicemi. Zámek Orlík Zámek se nachází ve větší vzdálenosti od parkovací plochy a hlavní cesty k zámku mají i menší výškové rozdíly, které by mohly být namáhavé. V okolí zámku je mnoho schodů 86
a nerovný terén, které by mohly být až nebezpečné. Prohlídky uvnitř hradu a interiér se nachází ve vyšších patrech, tudíž to představuje složitější cestu po příkrých schodech. Zámek Vráž Zámek se nachází za frekventovanou silnicí bez přechodu pro chodce, což by mohlo být nebezpečné, než by osoba se sníženou pohyblivostí přes silnici přešla. Uvnitř zámku se nachází mnoho schodů a úzkých, špatně osvětlených chodeb. 15.3 Osoby se zrakovým postižením Obrázek 105 Přístupnost pro osoby se zrakovým postižením, zdroj: google.com/maps + vlastní zpracování Hrad Zvíkov Cestou na hrad se nachází příkrá silnici bez opor na přichycení. V areálu hradu se pak nachází velmi nerovný terén a cesty, které by mohly být pro osobu se zrakovým postižením nebezpečné. Vnitřní prohlídky se nachází ve vyšších patrech. Horní a Dolní tvrz Kestřany 87