Organizované zájmy v politice Liberálně-konzervativní akademie 2006/2007 Struktura přednášky Odlišnost zájmových a nátlakových skupin od politických stran Typy skupin Současné vývojové trendy Základní směry vlivu ZNS na politiku Modely reprezentace zájmů Pluralismus Neokorporativismus ZNS v České republice 1
Literatura a jiné zdroje Brokl, Lubomír: Hledání občanské společnosti, Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky č.12., Praha 2002 Brokl, Lubomír: Reprezentace zájmů v politickém systému ČR, SLON, Praha 1997 Klaus, Václav: Směřuje Česká republika ke korporativismu?, CEVRO 3/2001 (on-line verze: http:///dwn/10139/10154_d_cs_cevro_03.pdf) Mrklas, Ladislav: Reprezentace zájmů jako politický a zároveň politologický problém, CEVRO 3/2001 (on-line verze: http:///dwn/10139/10154_d_cs_cevro_03.pdf) Říchová, Blanka: Přehled moderních politologických teorií, Portál, Praha 2000 Wilson, James, Q.: Jak se vládne v USA, Victoria Publishing, Praha, 1995 www.vlada.cz, www.spcr.cz, www.kzps.cz, www.cmkos.cz, www.asocr.cz Odlišnost zájmových a nátlakových od stran Zájmové a nátlakové skupiny chtějí moc ovlivňovat, nikoli ji získat a vykonávat Zájmové a nátlakové skupiny se nezúčastňují voleb Ale existují i výjimky, a to velmi významné 2
Typy skupin Zájmové skupiny reprezentují ekonomické zájmy zájmy určité skupiny osob (části společnosti) Zejména: zaměstnanecké (odbory, profesní komory) zaměstnavatelské (komory, svazy podniků a podnikatelů) Nátlakové skupiny reprezentují ideologické (politické zájmy) zájmy všech ( blaho všech, veřejné zájmy ) Např.: konfesně vymezené skupiny, obhájci lidských práv, ekologické skupiny, feministické hnutí Zájmové a nátlakové skupiny soudobé trendy vzrůst počtu nátlakových skupin a rozšiřování jejich působnosti výrazné politické angažmá zájmových skupin v klíčových sektorech ekonomiky posilování vazby na státní instituce propojení s vládou a naopak oslabení vazeb s občanskou společností formalizace kontaktů mezi státními institucemi a zájmovými skupinami výrazná orientace na spolupráci s politickými stranami přímý podíl na formování reprezentace: finanční podpora, kandidatura za stranu 3
Základní směry vlivu na politiku Stát Parlament mluvčí Veřejná správa informace spolupráce Společnost Politické strany finanční podpora podpora kandidátů Masová média šíření názoru přímé akce Eastonův model politického systému 4
Eastonův model politického systému - zjednodušení Modely reprezentace zájmů Pluralismus Neokorporativismus (liberální korporativismus) 5
Pluralitní model mnohost, odlišnost, konkurence neexistuje hierarchie zájmů vláda vystupuje pouze jako arbitr Příklad: USA historie, struktura společnosti, ústavní systém (prezidentský režim, federace), charakter politických stran (strany volebního typu) Neokorporativní model kořeny: středověká stavovská společnost, katolická sociální nauka (encyklika Rerum novarum) meziválečný autoritářský korporativismus hierarchie zájmů nejvýše stojí zájmy zaměstnanců a zaměstnavatelů tripartita sociální partnerství odborů, zaměstnavatelských svazů a vlády (v některých zemích vláda jen prostředník) ZNS přímo rozhodují; parlament a vláda ustupují do pozadí etapy vývoje: vzestupy a pády nyní výrazně na ústupu! Příklady: Rakousko, Švédsko, Norsko 6
Schéma neokorporativního modelu Reprezentace zájmů v ČR nedůvěra vůči většině organizací po pádu komunistického režimu neokorporativní rysy: tripartita Rada hospodářské a sociální dohody profesní komory s povinným členstvím (ČLK, ČAK ) delegování zástupců ZS do rad veřejnoprávních korporací (ČT, ČRo) pluralitní rysy: slabá tripartita jen konzultativní funkce nepovinné členství v Hospodářské a Agrární komoře nízká provázanost odborů a zaměstnavatelských svazů, resp. dalších Z a NS s politickými stranami velká konkurence v oblasti volnočasových ZS Český model reprezentace je spíše pluralitní s určitými korporativními prvky! 7
Rada hospodářské a sociální dohody ČR Rada hospodářské a sociální dohody České republiky je společným dobrovolným dohadovacím a iniciativním orgánem odborů, zaměstnavatelů a vlády České republiky pro tripartitní vyjednávání s cílem dosáhnout shody v zásadních otázkách hospodářského a sociálního rozvoje. (Status RHSD) Oblasti zájmu: hospodářská politika pracovněprávní vztah, kolektivní vyjednávání a zaměstnanost sociální otázky mzdy a platy veřejné služby a veřejná správa bezpečnost práce rozvoj lidských zdrojů a vzdělávání postavení ČR v rámci EU Děkuji za pozornost a těším se na Vaše otázky a diskusi! Ladislav Mrklas mrklas@cevro.cz 8