8.část: Výškov ková nemoc Aklimatizace Akutní horská nemoc Chronická horská nemoc Výškový otok plic Výškový otok mozku Tomáš Obtulovič ml. 2006
Vysoké hory neznamenají automaticky výškovou nemoc
Co je to výškov ková nemoc a proč vzniká? Patologické stavy organismu, které vznikají v souvislosti s hypobarickou hypoxií, tedy nižší dostupností kyslíku pro organizmus zdůvodu poklesu parciálního tlaku vzduchu se vzestupem nadmořské výšky.
Jak se vyvarovat výškov kové Aklimatizovat se! nemoci? Aklimatizace -je běžný proces, kdy se tělo přizpůsobuje nižšímu parciálnímu tlaku vzduchu a překonává změny chemických procesů, které vyvolává výška. Je to proces stupňovitý, velmi individuální a není nekonečný.
Doba potřebn ebná k aklimatizaci závisí: Rychlosti výstupu Dosažené absolutní výšce Překonaném relativním výškovém rozdílu Zdravotním stavu jedince, nikoliv však na jeho fyzické zdatnosti
Aklimatizace úzce souvisí s : následek vstupu do vyšší šších nadmořských výšek 1. Hyperventilace zrychlení dechové frekvence 2. Zvýšen ená srdeční frekvence 3. Zvýšen ená diuréza zvýšen ené močen ení 4. Změna dýchání během noci periodické dýchání 5. Časté noční probouzení 6. Zvláš áštní sny
Známky dobře e probíhaj hající aklimatizace: Srdeční frekvence se vrací k individuální hodnotě před vstupem do výšky Hyperventilace zůstává během odpočinku i práce Zvýšené močení především v noci Periodické dýchání v noci přetrvává Pozn.: Proces aklimatizace nejde fyzicky ani duševně nijak urychlit!
Formy výškov kové nemoci: 1. Akutní horská nemoc (Acute mountain sickness, AMS) 2. Výškový otok plic (High altitude pulmonary oedema, HAPE) 3. Výškový otok mozku (High altitude cerebral oedema, HACE) 4. * Chronická výškov ková nemoc (Chronic mountain sickness, CMS)
Akutní horská nemoc Acute mountain sickness AMS, AHN Je důsledkem d nepřizp izpůsobení organizmu hypoxickému prostřed edí v dané výšce. Nejčastější forma výškové nemoci Obvykle následkem rychlého výstupu do výšek nad 2500 m a pobytu v nich. Soubor příznaků, které se objevují postupně, typicky 6 až 12 hodin po výstupu do vyšších nadmořských výšek. Obvykle do jednoho až třech dní stav vymizí, pokud ve výstupu osoba nepokračuje.
Akutní horská nemoc Akutní horskou nemoc můžm ůže dostat každý, bez ohledu na věk, v pohlaví,, fyzickou kondici a předchozí zkušenosti s výškou!!!
Rizikové faktory AMS: Rychlý výstup Nadměrná fyzická aktivita Střevní a infekce dýchacích cest Léky proti nespavosti Alkohol Vyšší dávky analgetik Dehydratace
Jak se vyhnout AMS? Přiměřené tempo výstupu! Všeobecné doporučení: a) za den maximáln lně 300 výškových metrů b) odpočinkový den po každých 1000 výškových metrech nebo po třech t dnech výstupu c) * bránit dehydrataci, pít p t denně minimáln lně 2 3 l tekutin
Příznaky akutní horské nemoci: Bolest hlavy ve výšce nad 2500 m a alespoň jeden z následujících ch příznakp znaků: Nechutenství, nauzea (pocit na zvracení), zvracení Únava, slabost Malátnost Nespavost
První pomoc léčba Lehká AMS: Přerušit výstup a odpočívat Tekutiny Slabá analgetika (Paralen, Ibalgin). Těžká AMS: Okamžitý sestup Acetazolamid (obchodní název Diluran, Diamox) v dávce 125 250 mg/den Kyslík Přetlaková komora
Patero zlatých pravidel I. Dostat výškovou nemoc je v pořádku. Není v pořádku na ni zemřít. II. III. IV. Každé onemocnění ve vyšší výšce se považuje za výškovou nemoc, dokud se neprokáže e něco n jiného. S příznaky akutní horské nemoci nikdy nepokračujte ve výstupu. Pokud se Vám V m dělád hůře, okamžit itě sestupte. V. Nikdy nenechávejte osobu s akutní horskou nemocí o samotě.
Chronická výškov ková nemoc Jde o abnormalitu v počtu červených krvinek u obyvatel žijících ch dlouhodobě ve vysoké nadmořsk ské výšce. Množstv ství erytrocytů je vyšší než by mělo m být na příslušnou nadmořskou výšku. Lidé čínské národnosti na Tibetské náhorní plošině, lidé v horách Jižní Ameriky Příznaky: neuropsychické, kožní, slizniční vymizí při sestupu do nižší nadmořské výšky
Výškový otok mozku High altitude cerebral oedema (VOM, HACE) Vzácn cná ale život ohrožuj ující forma výškov kové nemoci. Nemocní mají obvykle současn asně příznaky akutní horské nemoci (AHN). Proto lze výškový edém m mozku považovat ovat za nejzáva važnější formu AHN!!! Vzniká na podkladě poruchy bariéry mezi krví a mozkovou tkání závažná porucha nervových funkcí Průběh pozvolný a nebo naopak velmi rychlý během noci!!! (do 12 hod) Obvykle se vyskytuje ve výškách nad 3500 m, ale byly popsány i případy z výšek okolo 2500 m. Výskyt je v rozmezí 1 5 % ze všech dokumentovaných případů výškové nemoci.
Příznaky Výškový edém mozku definován jako stav, při kterém má postižená osoba příznaky akutní horské nemoci a duševn evní změny nebo poruchy rovnováhy a nebo u ní pozorujeme duševn evní změny a poruchu rovnováhy a příznaky akutní horské nemoci u nín nejsou patrné. Musí být splněna podmínka pohybu do vyšší nadmořské výšky u takto nemocné osoby.
Příznaky Obvykle příznaky p akutní horské nemoci Změny chování a myšlen lení: Zmatené až iracionální jednání Halucinace Desorientovanost a jistá otupělost Osoba bývá neobvykle tichá nebo naopak velmi hlučná Neohrabané nebo nejisté pohyby rukou Spavost až upadání do bezvědomí Porucha rovnováhy: hy: Chůze je vrávoravá, podobná opilému člověku, až nemožná (test chůze po rovné čáře) Nejistý postoj Ztráta koordinace Porucha rovnováhy (ataxie) (+ výškový edém plic)
První pomoc léčba Sestup, evakuace Kyslík k (2 4 4 l/min) Dexametason (8 mg p.o. ústy, dále d 4 mg á 6 h) Přetlaková komora
Prevence Podezřen ení na mozkový edém považujeme raději tuto osobu za takto postiženou a jednáme podle toho! Záchrana a případný transport nemocné osoby je pak daleko složitější!
Výškový otok plic High altitude pulmonary oedema (VOP, HAPE) Závažná forma výškov kové nemoci Není tak úzce spojená s akutní horskou nemocí jako výškový otok mozku Velmi často se totiž vyskytuje samostatně Akutní nedostatek kyslíku ku v krvi porucha plicní cirkulace prosakování tekutiny do plicních ch sklípk pků plíce otékaj kají porucha jejich funkce klesá množstv ství kyslíku ku v krvi se všemi v další šími závaz važnými důsledkyd sledky. Často se vyskytuje u osob po rychlém výstupu do vyšší nadmořské výšky Incidence je ve 4000 m kolem 2 %
Rizikové faktory vzniku výškov kového otoku plic: Prodělání VOP v minulosti Rychlost výstupu spolu s velkým výškovým rozdílem Infekce dýchací soustavy Alkohol Léky na spaní Výška v kombinaci s chladem
Příznaky VOP soubor několika n z následujn sledujících ch příznakp znaků V nedávné minulosti prodělaná AHN Extrémní únava a nesnesitelnost fyzické námahy Klidová dušnost osoba nemůže v klidu popadnout dech (obzvlášť v noci) Suchý kašel Sevření a tlak na prsou Bublavé nebo chrčivé dýchání Vykašlávání zpěněného nebo krvavého sputa Cyanóza promodralé rty a nehty Rychlejší dechová frekvence Rychlejší srdeční frekvence
První pomoc léčba Sestup, evakuace Poloha v sedě,, minimáln lní námaha, teplo Kyslík k (4-6 6 l/min) Nifedipin (10 mg p.o., dále d Nifedipin ret. 20 mg á 6 h) Přetlaková komora
Prevence Podezřen ení na plicní otok považujeme raději tuto osobu za takto postiženou a jednáme podle toho! Záchrana a případný transport nemocné osoby je pak daleko složitější!
Kombinace výškov kového otoku mozku a plic Život ohrožuj ující stav neprodlené zahájen jení léčby nebo evakuace nemocného!!! Léčba: Sestup, evakuace Kyslík Dexametason (8 mg p.o., dále 4 mg á 6 h) Nifedipin (10 mg p.o., dále Nifedipin ret. 20 mg á 6 h) Acetazolamid 500 mg Přetlaková komora
Zdroje: 1. Internationale Kommission für Alpines Rettungswesen (IKAR): www.ikar-cisa.org 2. Lékařská komise UIAA: www.uiaa.ch 3. Společnost horské medicíny: www.horska-medicina.cz 4. Mezinárodní společnost horské medicíny www.ismmed.org 5. Honzík, M., Kubalová, J., Neumann, P.: Studijní materiály pro školení instruktorů www.horosvaz.cz 6. Rotman, I., Machold, P., Voborníková, J.: Základy zdravovědy pro instruktory horolezectví 7. Rotman, I.: Aklimatizace v horách 8. Pleskot, R., Bláha, J., Dušková, L., Kvapil, F., Bureš, M., Novák, F., Rossman, Z.: Studijní texty pro účastníky kurzu standard: www.zdrsem.cz 9. Pollard, J.,A., Mudroch R.,D.: The High Altitude Medicine Handbook 10. J. S. Keystone, S, P. E. Kozarsky, D. O. Freedman, H. D. Nothdurft and B. A. Connor: Travel medicine 11. Basnyat, B.: Altitude Illness 12. Baertsch, P., Beghold, F., Herry, JP., Oelz, O.: Portable hyperbaric chambers 13. Carlsten, C., Swenson, ER., Ruoss, S.: A Dose-Response Study of Acetazolamide for Acute Mountain Sickness, High Alt Med Biol. 2004 Spring;5(1):33-9. Fotografie, kresby: 1. Tomáš Obtulovič 2. Oliver Günther 3. Vojtěch Dvořák
Děkuji za pozornost.