ČESKÝ ROZCESTNÍK K INFORMACÍM O GIS A MOŽNOSTECH VZDĚLÁVÁNÍ

Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra geoinformatiky Jan HANZELKA ČESKÝ ROZCESTNÍK K INFORMACÍM O GIS A MOŽNOSTECH VZDĚLÁVÁNÍ Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Aleš Vávra Olomouc 2011

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci bakalářského studia oboru Geoinformatika a geografie vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Aleše Vávry. Všechny použité materiály a zdroje jsou citovány s ohledem na vědeckou etiku, autorská práva a zákony na ochranu duševního vlastnictví. Všechna poskytnutá i vytvořená digitální data nebudu bez souhlasu školy poskytovat. V Olomouci 23. května 2011

Děkuji vedoucímu práce Mgr. Aleši Vávrovi za podněty a připomínky při vypracování práce. Dále děkuji konzultantu RNDr. Vilému Pechancovi, Ph.D. za poskytnuté konzultace a podnětné návrhy. V neposlední řadě bych rád poděkoval všem, kteří mne podporovali.

OBSAH ÚVOD.........8 1 CÍLE PRÁCE... 9 2 POUŽITÉ METODY A POSTUP ZPRACOVÁNÍ... 10 2.1 Postup zpracování... 10 2.2 Použité programy... 10 2.3 Použité technologie... 12 3 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY... 14 3.1 Webové portály České republiky... 14 3.1.1 ARCDATA PRAHA... 14 3.1.2 GIS do škol... 15 3.2 Zahraniční portály... 16 3.2.1 EduGIS (Educatief GIS - Portaal)... 16 3.2.2 ESRI... 17 3.2.3 GeoCommunity... 17 3.2.4 GIS Lounge... 18 4 VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚŘENÉ NA GIS... 20 5 POPIS TVORBY APLIKACE... 22 5.1 Rešeršní část a návrh aplikace... 22 5.2 Vytvoření aplikace... 22 5.2.1 Vytvoření lokálního serveru... 22 5.2.2 Instalace redakčního systému... 23 5.2.3 Tvorba vzhledu... 25 5.2.4 Návrh rozložení stránek... 26 5.2.5 Instalace nadstavbových funkcí... 27 5.3 Obsahové naplnění portálu... 29 5.3.1 Sekce a kategorie... 29 5.3.2 Tvorba menu... 29 5.3.3 Správa článků... 29 5.4 Revize... 31 5.5 Nahrání aplikace na webový server... 31 6 VÝSLEDKY... 33 7 DISKUZE... 34 8 ZÁVĚR... 36 POUŽITÁ LITERATURA A INFORMAČNÍ ZDROJE 6

SUMMARY PŘÍLOHY 7

ÚVOD I když se s geoinformačními systémy setkáváme pomalu na každém rohu, mnoho osob si přesto moc nedokáže představit, co se skrývá za tímto pojmem, a co si vlastně představit, když se řekne GIS nebo geoinformatika. Proto s přibývajícími a rostoucími možnostmi uplatnění geografických informačních systémů, přibývá také různých akcí, které mají přiblížit geoinformatiku širší veřejnosti. Ať už se jedná o propagační akce, různé soutěže, konference nebo jiné předváděcí akce, například Den GIS. V neposlední řadě se geoinformační systémy a jejich metody pomalu dostávají do základních a středních škol, kde se studenti s GIS mohou setkat již od útlého věku. Statistiky hovoří, že v současnosti má přístup k internetu více než polovina českých domácností, a také že více než polovina obyvatel České republiky je pravidelnými uživateli internetu, tudíž se možnost využití internetu, jakožto prostředí pro prezentování geoinformačních systémů, přímo nabízí. Výhodou internetu je možnost rychle reagovat na novinky a aktuálně informovat o nastálých změnách. Tyto poznatky byly využity při plánování a tvorbě bakalářské práce. 8

1 CÍLE PRÁCE Cílem bakalářské práce je navrhnout a vytvořit webový portál EduGIS, obsahující informace o GIS a možnostech vzdělávání v dané problematice v ČR. Bude obsahovat seznámení s GIS technologií, základní principy, výkladový slovník geoinformatiky. Dále bude nabízet informace o vzdělání v oblasti GIS - kontakty na vzdělávací instituce a vysoké školy, vědecké a popularizační práce včetně absolventských prací, on-line učebnice a tutoriály. Výsledný produkt bude určen širokému spektru návštěvníků; bude personalizován pro jednotlivé typy uživatelů (laik, student, expert). Portál bude reflektovat soudobé trendy v geoinformatice a webových technologiích, současně bude uvádět důležité normy a legislativní opory v oblasti GIS. Bude provedena rešerše a zhodnocení vybraných portálů zaměřených na vzdělávání a popularizaci GIS. Dále bude vytvořen návrh struktury portálu a zohlední se všechny důležité podmínky pro jeho funkcionalitu. Obsahová část se zaměří na uvedení nejdůležitějších informací o vzdělávání s ohledem na skupiny budoucích uživatelů. Na těchto základech bude sestaven komplexní portál podávající informace o GIS a možnostech vzdělání a otestuje se jeho celková funkčnost. 9

2 POUŽITÉ METODY A POSTUP ZPRACOVÁNÍ 2.1 Postup zpracování Práce byla rozdělena do několika základních kroků. Jejich pořadí, bylo následující: 1. rešeršní část a návrh aplikace, 2. vytvoření funkční webové aplikace, 3. naplnění webové aplikace požadovaným obsahem, 4. revize funkčnosti a správnosti obsahu, 5. nahrání aplikace na webový server. Na základě rešeršní části (viz kapitola 3) byl vytvořen návrh portálu. Návrh řešil jak funkční, tak obsahovou část webové aplikace. Tvorba portálu probíhala na lokálním serveru vytvořeném na přenosném počítači autora. Práce s lokálním serverem byla zvolena kvůli výhodám plynoucích z jeho využití. Při práci se vzdáleným serverem by bylo potřeba při jakékoliv úpravě změněné soubory nahrávat na server, což by práci celkem prodlužovalo a komplikovalo. Další výhodou lokálního serveru je to, že nevyžaduje připojení k internetu, takže je možno pracovat téměř kdekoliv (v případě použití přenosných počítačů). Základním kamenem portálu je redakční systém (dále jen RS) Joomla!, tudíž valná většina prací probíhala v administrativním prostředí tohoto systému. Již během období tvorby portálu postupně docházelo k průběžnému získávání textů a informací, které byly posléze začleněny do obsahu stránek (viz Příloha 1). Obsahová část je tematicky dělena do 3 sekcí: sekce pro širší veřejnost, sekce pro studenty a sekce pro odbornou veřejnost. Obsahová část byla rozdělena na základě předpokládaných znalostí skupin uživatelů a oblastí jejich zájmu o konkrétní typy informací. Po dokončení prací na webové aplikaci, byla provedena revize funkčnosti portálu a jeho obsahové správnosti. K tomuto úkonu bylo přizváno několik uživatelů z řad širší veřejnosti a studentů, kteří přišli do kontaktu s tímto portálem poprvé. 2.2 Použité programy Během tvorby bakalářské práce bylo snahou využít v co největší míře nekomerčních a volně šiřitelných softwarových produktů. 10

WampServer 2.0 WampServer je open source program vytvořený pro operační systém Windows. Jedná se o vývojové prostředí, které umožňuje tvorbu dynamických webových aplikací založených na využití technologií webového serveru Apache, programovacího jazyku PHP a databázového systému MySQL. Součástí instalačního balíku je také program phpmyadmin (WampServer, 2004). phpmyadmin Program phpmyadmin je nástroj pro správu databáze MySQL. Jedná se o jeden z nejčastějších nástrojů užívaných na webových serverech s širokou škálou operací zprostředkovaných pomocí MySQL (PhpMyAdmin, 2003). Joomla! 1.5.15 Open source program Joomla! je RS (Content Management System CMS), který umožňuje snadnou správu dynamicky generovaných stránek. RS pracuje na principu generování obsahu stránek na základě komunikace s databází pomocí programovacího jazyka PHP, odkud jsou volána uložená data. Skrze administrátorské prostředí umožňují RS snadné vkládání obsahu. Joomla! je jeden z nejoblíbenějších dostupných RS. Nezanedbatelnou výhodou je lokalizace do češtiny a intuitivní ovládání administrátorského prostředí (Joomla!, 2005). PSPad 4.5.4 PSPad je freeware program poskytující možnost tvorby a editování jakéhokoliv textu. Může jít o prostý text, ale nejčastější využití je při tvorbě webových aplikací všeho druhu. PSPad byl využit při úpravách vzhledu i kódu portálu (Fiala, 2001). HotPotatoes 6 Tento software slouží pro tvorbu kvízů, doplňovaček, klasických křížovek nebo spojovaček. Ve zkratce řečeno pro vytvoření něčeho, co prověří znalosti. V rámci portálu byl tento program využit pro zvýšení uživatelské interaktivity a atraktivity obsahu formou kvízu. 11

2.3 Použité technologie Apache HTTP Server 2.2.11 Apache, jakožto webový server, vyřizuje požadavky uživatelů vyslané skrze internetové prohlížeče. Po přijetí žádosti od internetového prohlížeče získá webový server požadovaná data z databáze a posléze odesílá výslednou stránku s konkrétním obsahem uživateli, který si ji vyžádal. PHP 5.3.0 PHP (Hypertext Preprocessor) je serverový skriptovací jazyk podporující tvorbu dynamických webových stránek. Server získá od klienta (nejčastěji internetový prohlížeč) požadavek a pomocí PHP komunikuje s databází. Ve výsledku ovšem server odesílá zpracované požadované stránky v běžném formátu http (Hypertext Transfer Protocol) (Ponkrác, 2007). MySQL 5.1.36 MySQL je nejrozšířenější databázový relační systém využívaný při tvorbě webů. Mezi největší výhody MySQL lze zařadit vysoký výkon, spolehlivost a snadné používání. Již podle názvu je snadno odvoditelné, že tento databázový systém využívá dotazovací jazyk SQL (Structured Query Language) (MySQL, 2010). HTML Značkovací jazyk HTML (HyperText Markup Language) je hypertextový jazyk určený pro tvorbu webových stránek. Stránky jsou tvořeny pomocí značek (tagů) uzavřených v ostrých závorkách. Příklad párového tagu: <strong>párový tag</strong> a nepárového tagu <br /> (Tvorba webu, 2003). CSS Kaskádové styly, známé také pod zkratkou CSS (Cascading Style Sheets), jsou metody pro grafickou úpravu stránek. Umožňují definici stylů a tudíž jednoduché a časově méně náročné formátování internetových stránek (Janovský, 2003). Lytebox 3.2 Jedná se o technologii poskytující možnost zatraktivnění zobrazování obrázků dostupných na stránkách. Lytebox je JavaScriptový efekt, kdy po kliknutí na obrázek ztmavne plocha stránek a v popředí se zobrazí konkrétní snímek, na který uživatel 12

kliknul. Ovládání je jednoduché a intuitivní, takže by jej měl zvládnout každý uživatel bez větších problémů (DonD's Demo/Help pages, 2010). Pomocí Lyteboxu je možné tvořit i provázané galerie se sériemi snímků ovladatelné přímo v Lyteboxu myší nebo směrovými klávesami. Této technologie bylo využito pro atraktivnější prezentaci obrázků umístěných na portále. 13

3 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY V rámci rešerše byly hodnoceny webové stránky, které se zaměřují na propagaci geoinformačních systémů (poskytnutí informací o GIS). Mezi vybranými portály se nalézají jak stránky komerčních subjektů (ARCDATA PRAHA, ESRI, GeoCommunity), tak stránky nekomerční, primárně vytvořené se vzdělávacími úmysly (EduGIS, GIS do školy) nebo stránky spravovány dobrovolníky (GIS Lounge). Pořadí níže uvedených portálů je stanoveno dle abecedy. 3.1 Webové portály České republiky Webových portálů provozovaných českými subjekty zaměřených na GIS není mnoho. Není problém nalézt definice GIS, jejich nejzákladnější principy nebo využití v praxi, protože tyto informace bývají součástí stránek většiny firem podnikajících v oblasti GIS. Tyto informace většinou postačí pouze uživatelům, kteří se s nimi dosud nesetkali. Níže popsané portály poskytují informace nejen o základech GIS, ale i další vhodné informace spojené s propagací a studiem geoinformačních systémů v praxi. 3.1.1 ARCDATA PRAHA Dostupné z www: http://www.arcdata.cz/ Stránky firmy ARCDATA PRAHA, s.r.o. (dále jen ARCDATA) nejsou sice primárně zaměřeny na vzdělání, objevují se zde však sekce zahrnující rozšířené informace o geoinformačních systémech a geoinformačních technologiích. Tyto sekce obsahují úvod do GIS, školení, podporu, probíhající akce nebo dostupné publikace. Úvod do geoinformačních systémů obsahuje vysvětlení pojmu GIS a ukázky dotazů, které GIS mohou řešit, uvedení oborů, ve kterých se mohou GIS uplatnit, a jejich rozsáhlé rozepsaní s uvedením konkrétních příkladů. Případové studie poskytnou náhled na konkrétní projekty řešení pomocí GIS v České republice. Jedná se o příklady správy inženýrských sítí, veřejné správy a samosprávy nebo ochrany obyvatelstva. Posledními ukázkami z uvádějící sekce jsou příklady prací vytvořených pomocí softwaru firmy ESRI. Jde například o Atlas životního prostředí Libereckého kraje, Data200 národní topografická databáze České republiky, Mapu světové hydrosféry nebo Topografickou mapu Armády ČR. Další sekce je školení. Mezi nabízenými školeními jsou převážně kurzy na osvojení si produktů firmy ESRI. Sekce podpora nabízí tipy a triky, odpovědi 14

na často kladené dotazy nebo třeba užitečné odkazy, ale také vesměs pouze v rozsahu nabízených produktů. Webové stránky firmy ARCDATA, navzdory tomu, že se jedná o komerční stránky, nabízejí zajímavé informace pro osoby, které se teprve s geoinformačními systémy pomalu seznamují. Za nevýhodu by možná šlo považovat orientaci na využití pouze produktů firmy ESRI, ale toto nelze distributorovi tohoto softwaru vlastně ani vyčítat. 3.1.2 GIS do škol Dostupné z www: http://gisdoskol.fp.tul.cz/ Celý název je GIS do škol aneb Průvodce učitele geografickými informačními systémy na základních a středních školách. Jedná se o český webový portál, který vznikl jakou součást diplomové práce na katedře geografie Technické univerzity v Liberci. Stránky jsou celkově zaměřeny na propagaci a podporu výuku geoinformačních systémů na základních a středních školách. Základní část webu přibližuje pojem GIS, jeho funkcionalitu, jak se s GIS pracuje, jaké jsou jeho základy, využití GIS v dnešním světě (příklady využití geoinformačních systémů v praxi), a využití GIS ve výuce (možnost začlenění do výuky na ZŠ a SŠ). Následně jsou stránky rozděleny podle profilu přistupujícího uživatele. Zda se jedná o učitele, žáka nebo rodiče. Podle tohoto dělení stránky nabízí tematické obsahy. V sekci pro učitele jsou například k dispozici články na téma pozice GIS ve výuce a didaktika, mapové servery, výukové materiály, literatura a jiné. Dohromady by tato sekce měla tvořit minimální základ pro seznámení s GIS, výuku žáků a studentů, kteří se vědomě s GIS setkávali minimálně. Sekce pro žáky nabízí GIS hry založené na určování polohy v mapách a stránky nabízející mapy nebo snímky Země (například mapy.cz společnosti Seznam nebo Google Earth). V případě, že obsah žáka dostatečně nenaplňuje, je odkázán do sekce pro učitele. Část pro rodiče pak už jen poskytuje doporučení co udělat, chtějí-li rodiče poskytnout svému synovi či dceři seznámení s technologií GIS. Slabou stránkou tohoto webu by mohl být fakt, že zmíněné informace jsou k dispozici v omezeném množství. Po rozšíření by mohl web být platnou součástí geoinformačního vzdělávání na základních a středních školách. 15

3.2 Zahraniční portály Převážná většina zahraničních portálů zaměřených na GIS je lokalizována na území USA, tudíž jsou dostupné v angličtině. 3.2.1 EduGIS (Educatief GIS - Portaal) Dostupné z www: http://www.edugis.nl/ Tento holandský portál byl vytvořen na podporu vzdělávání o geoinformačních systémech v Nizozemsku. Na počátku vzniku stály univerzity, které poukázaly na potřebu vzdělávání obyvatelstva v oblasti GIS. Tento portál byl v minulých letech pro Nizozemsko významný především tím, že nebyla dostupná vhodná data využitelná ve vzdělávání. Z pohledu zaměřeného na dostupnost dat je potřeba zmínit, že samotný portál obsahuje velké množství dostupných mapových aplikací postavených na mapách GoogleMaps. Mapy jsou primárně rozděleny podle velikosti území na Nizozemsko, Evropu a celý svět. Mezi nadstavbové prvky těchto map patří třeba možnost si zapnout vybrané historické nebo tematické mapy konkrétních míst. Například mapy zaměřené na půdní typy, obyvatelstvo, katastrální území nebo povodně. Vzdělávací část portálu je zastoupena texty zaměřenými na obecnější seznámení s geoinformačními systémy, globálním navigačním satelitním systémem GPS, souřadnicovým systémem a kartografickými projekcemi. K dispozici je také předpřipravený projekt pro prezentaci studentům, zaměřený na říční síť Nizozemska. Tento projekt poskytuje možnost zobrazení hranic toků a záplavová území v prostředí programu Google Earth a také v softwaru Blokkendoos, který zobrazuje informace o dané řece a mimo jiné pomáhá vytvořit rozhodnutí týkající se opatření zaměřených na ochranu před povodněmi. Dále je určitá část portálu věnována informacím, návodům a praktickým ukázkám GIS softwaru ArcGIS. Dalším, již zmíněným softwarem je Google Earth, což vlastně není klasický GIS software, ale jedná se o populární program hlavně v řadách širší veřejnosti, vzhledem k možnostem prohlížení satelitních snímků celého světa. K softwaru Google Earth jsou k dispozici základní informace i dostupné nadstavbové prvky zobrazující například tornáda nebo ledovce. Nevýhodou pro cizince může být fakt, že stránky jsou dostupné pouze holandsky. Dále by nebylo na škodu rozšíření a prohloubení informací zaměřených na principy a funkcionalitu geoinformačních systémů. 16

3.2.2 ESRI Dostupné z www: http://www.esri.com/ Produkty firmy ESRI inc., která v roce 1982 vydala první komerčně dostupný GIS software, patří mezi nejvyužívanější GIS programy na světě, tudíž jsou tomuto dominantnímu postavení upraveny i internetové stránky. Nejedná se pouze o prostor pro nabízení svých produktů, ale stránky, dostupné v angličtině, jsou zaměřeny také na šíření informací o možnostech geoinformačních systémů. Vzdělávací a popularizační část je zastoupena kratšími články na téma co vlastně GIS je, na jakých principech funguje a co umožňuje. Tato část je doplněna o videa s názornými ukázkami a doprovodným textem. Nechybí také přehledem oborů, ve kterých se v současnosti využívá služeb GIS (například doprava, životní prostředí, obrana státu a dále). Jednotlivé obory jsou rozpracovány také na podobory (například v dopravě na letectví, železniční a dálniční dopravu a další), které jsou ještě specifikované jednotlivými úlohami využívající technologie GIS. Součástí webu firmy ESRI jsou také zdarma dostupná data. Tyto data lze využít online nebo si je stáhnout a využít dle svého uvážení. Atraktivitu stránek by zvýšil větší počet informací zaměřený na vysvětlení, co geoinformační systémy jsou. Uživatelé by měli lepší představu, s čím vlastně přichází do kontaktu. 3.2.3 GeoCommunity Dostupné z www: http://www.geocomm.com/ Web GeoCommunity je portál zabývající se geoinformačními systémy, CAD systémy (Computer Aided Design) a mapováním. Stránky nejsou primárně určeny pro uživatele bez základních znalostí, i když uvádějí některé základní informace spojené s GIS. Web je provozován subjektem MindSites Group jako komerční podpora odborníků, přesto je možné zde nalézt dostatek bezplatných informací. Z počátku se může zdát, že stránky nejsou co do množství obsahu něčím nadprůměrným, ale po bližším prozkoumání je potřeba tento názor přehodnotit. Jako hlavní kategorie jsou například dostupné novinky z oblasti geoinformačních systémů, GIS data, letecké a družicové snímky, software, informace spojené se zaměstnáním 17

v oblasti GIS nebo obchod umožňující nákup zboží souvisejícím s GIS (data, literatura, hardware, software a jiné). Web přináší zajímavé informace a možnosti, přesto jej není možné plně využít. Některé části webu jsou více než několik let zastaralé (neaktualizované) a tudíž (v poměrně rychle se vyvíjejícím oboru, jakým jsou geoinformační systémy) nepoužitelné, nebo pouze v omezené míře. V případě, že by byl web plně aktuální, nelze jinak než tyto stránky doporučit. 3.2.4 GIS Lounge Dostupné z www: http://gislounge.com/ GIS Lounge je americký informační portál týkající se převážně geoinformačních systémů. Web byl vytvořen za účelem poskytnutí informací o geoinformačních systémech, zveřejňování zajímavých novinek, tipů a manuálů. Stránky provozuje Caitlin Dempsey. Z celkového pohledu na tyto stránky lze říct, že jsou hodně rozmanité. Obsahují informace od základů GIS, přes software, novinky, události, data až po další jiné údaje. Část stránek, zaměřená na přiblížení a vysvětlení pojmu geoinformační systémy je oproti jiným portálům vcelku rozsáhlá. Jsou zde uvedený základy a poté odkazy k dalším informacím k jednotlivým součástem GIS. Část hardware přibližuje například dostupné GPS přístroje nebo digitizéry. Pod odkazem k softwaru se nalézá výčet dostupných softwarových GIS balíků, internetových GIS aplikací, recenzí GIS softwaru nebo třeba také odkazy na GIS komponenty. Článek zabývající se daty vysvětluje a názorně ukazuje rozdíly mezi vektorovými a rastrovými daty. Trochu překvapivě může působit fakt, že webové stránky poskytují také informace zaměřené na kartografii. Další pozitivně hodnocené informace, jsou zaměřené na rady a tipy spojené se zaměstnáním v oblasti GIS. Například jde o instrukce jak zvládnout pohovor na pozici pracovníka s GIS, jaké znalosti by měl uchazeč v lepším případě ovládat a o další vhodné tipy. Zajímavou částí je přehled nejrůznějších map. Například přehled několika map dopravní sítě metra ve městech po celém světě nebo mapa nálady občanů USA určována podle sociální sítě Twitter. Dále v obsahu stránek nechybí přehled tutoriálů, informace spojené s komunitou kolem webu GIS Lounge a diskusní fórum, kde právě může probíhat interakce komunity v rámci samotných stránek. 18

Webový portál GIS Lounge nabízí široké spektrum zajímavých informací, ovšem jeho nevýhodou je grafická podoba. Stránky jsou laděny do světlých barev a v kombinaci s reklamami podobných barev se důležité informace a obsah ztrácí a web působí značně nepřehledně. 19

4 VZDĚLÁVÁNÍ ZAMĚŘENÉ NA GIS Samostatnou kapitolou bakalářské práce je uvedení základních informací o vzdělávání zaměřeném na geoinformační systémy. V současnosti lze ve velkém počtu oborů lidské činnosti nalézt prostor, ve kterém je možné aplikovat geoinformační systémy. Samozřejmě, že větší uplatnění skýtají obory zaměřené na využívání polohy v prostoru. Tudíž prostor pro využívání GIS stále roste a je třeba se tomu také přizpůsobit, aby uživatelé, ať už aktivní nebo pasivní, byli schopni tyto systémy pochopit, a v lepším případě aktivně využívat. Netřeba zmiňovat, že mladší uživatelé mají většinou s příjímáním nových technologií většinou menší obtíže, tudíž je výhodné začít s geoinformačním vzděláváním na základních nebo středních školách. Jako nejvhodnější předmět, pro seznámení s GIS, se jeví zeměpis, ve kterém lze snadno a názorně využívat prostorové informace. Mezi první nejaktivnější subjekty v České republice zaměřené na podporu vzdělávání geoinformačních systémů pro studenty, nejen na úrovni vysokých škol, patřily Masarykova univerzita v Brně, Technická univerzita v Liberci, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Univerzita Palackého v Olomouci, Západočeská univerzita v Plzni a firma ARCDATA Praha. Na přelomu tisíciletí bylo vzdělávání GIS výhradně výsadou vysokých škol. V současnosti se geoinformatika a GIS vyučuje na více než desítce českých vysokých škol a tato problematika zavádění vzdělávání na úrovni VŠ nebude v následujících částech rozebírána. Jako hlavní problémy, které zapříčiňují obtížné a pomalé začleňování výuky geoinformačních systémů na základní a střední školy, lze vidět vyšší finanční náklady potřebné na pořízení adekvátních dat a hardwarového a softwarového vybavení, ne vždy dostatečné vzdělání v oblasti GIS samotných vyučujících na základních a středních školách a v neposlední řadě problémy spojené s nutností změnit nebo upravit stávající školní osnovy (Lloyd, 2001). Podle J. Šmídy a M. Dolanské (2005) mezi hlavní pozitiva, vedoucí k zařazení vyučování geoinformačních systémů, patří fakt, že GIS neustále proniká do každodenního života nás všech a je vhodné a žádoucí, připravit společnost již od útlého věku na práci s těmito systémy. Škola je vhodné prostředí pro názorné ukázky a využití různých GIS aplikací. Dále jsou tímto způsobem studenti vedeni k aktivnímu 20

přístupu a samostatnému využití informací založených na své poloze. Získané znalosti a zkušenosti jsou prakticky využitelné. Mnoho každodenních aktivit je spojeno s geografickými informačními systémy. Například jde o předpověď počasí, plánování trasy nebo nalezení konkrétního místa na mapě. V neposlední řadě výuka GIS podporuje současné trendy na zvýšení znalostí informačních technologií a schopnosti je běžně využívat. Samotnou výuku na základních a středních školách lze pojmout dvěma způsoby. Jedná se o přístup učit o GIS a učit s GIS. Metoda učit o GIS zahrnuje prezentování studentům principy GIS pomocí zjednodušené reality do různých vrstev reprezentující složky našeho světa (silnice, lesy, města a další), kombinací jednotlivých vrstev, úprav jejich grafického vyjádření a získání informací jednotlivých prvků ve vrstvách. Postup učit s GIS využívá hlavně možnost využívání GIS aplikací přímo studenty. Většinou jako jednu z částí posloupnosti hledaní řešení zadaného úkolu nebo jako nástroj pro vizualizaci výsledku. V ideálním případě (stav, kterého je v úmyslu dosáhnout) jsou tedy geoinformační systémy plnohodnotnou součástí výuky, avšak v současné době se stále jedná pouze o nadstavbu k probíranému učivu, tudíž GIS nemají zatím zajištěnou pevnou pozici ve vzdělávání na všech vhodných základních a středních školách na území ČR (Šmída a Dolanská, 2005). Školy, které začlenily GIS mezi vzdělávací metody, jsou například: Gymnázium Františka Palackého ve Valašském Meziříčí, Gymnázium F. X. Šaldy v Liberci, Gymnázium Nad Alejí Praha, Gymnázium v Novém Městě na Moravě. O zvýšení zájmu žáků o geoinformační systémy se dlouhodoběji snaží také různá sdružení, například olomoucké sdružení Buď Geo o.s. se svou každoroční akcí GeoKačer. Jako nejvýznamnější akci zaměřenou na prezentaci GIS lze s jistotou považovat Den GIS (GIS Day), který rok co rok probíhá v desítkách států světa, a seznamuje studenty poutavou formou s využitím GIS a jeho technologiemi. Vzdělávání v oblasti geoinformačních systémů si jistě cestu na základní a střední školy najde, ovšem vše je otázka času, financí a také v neposlední řadě ochoty pedagogů samotných chtít GIS začlenit do své výuky. 21

5 POPIS TVORBY APLIKACE Jak již bylo uvedeno výše (kapitola 2.1), postup prací se skládal z několika dílčích kroků (rešeršní část a návrh aplikace, vytvoření funkční webové aplikace, naplnění webové aplikace požadovaným obsahem, revize funkčnosti a správnosti obsahu a nahrání portálu na webový server). 5.1 Rešeršní část a návrh aplikace První z úkonů, potřebných pro vytvoření aplikace, bylo provedení rešerše (viz kapitola 3). Na základě rešerše byly stanoveny okruhy funkcí a možností, které by měl portál poskytovat svým uživatelům, a návrh obsahu, který by měl být zmíněn, aby uživatelé měli přístup k relevantním informacím, které jim mohou dále sloužit. Takto stanovené okruhy dohromady tvořily, z hlediska funkcí a obsahu, celkový návrh portálu. Ten byl ovšem ještě částečně upravován na základě podnětů a konzultací s vedoucím práce a konzultantem. Návrh byl tvořen seznamem témat, která by bylo vhodné v obsahové části zmínit, přehledem možností, které by měly být uživatelům portálu poskytnuty, přibližným rozložením stránek a návrhem grafického vzhledu. 5.2 Vytvoření aplikace 5.2.1 Vytvoření lokálního serveru Základem tvorby portálu bylo zprovoznění lokálního serveru na počítači autora. Na základě osobního doporučení a internetových referencí byl zvolen WampServer. Jedná se o instalační balíček nástrojů pro tvorbu web aplikací, který po nainstalování v počítači vytvoří lokální server, který lze využít právě pro tvorbu dynamických webových aplikací (založených na komunikaci serveru s databází). Bez tohoto předkonfigurovaného serveru by bylo zapotřebí instalovat samotné prvky potřebné pro bezproblémový chod serveru jednotlivě skriptovací jazyk PHP, databázový systém MySQL a webový server Apache. Takto je vše potřebné součástí instalačního balíku programu WampServer a uživatel nemusí uvažovat, co vše musí získat a nainstalovat, a v jakém pořadí. Použitím WampServeru problémy samotných jednotlivých instalací a následné konfigurace odpadají úplně nebo se značně minimalizují. Po spuštění tohoto nástroje proběhne kompletní instalace a nakonfigurování serveru bez zásahu uživatele. Základní 22

nastavení serveru není samozřejmě úplně univerzální pro všechny případy a pro specifické a složitější úkony je potřeba provádět určité změny, ale pro většinu případů je původní konfigurace serveru dostačující. Součástí instalace je také zprovoznění programu phpmyadmin, který je využíván pro tvorbu a správu databází, pracující pod serverem. 5.2.2 Instalace redakčního systému Pro účely portálu byl jako RS zvolen software Joomla!. Pro instalaci je potřeba mít stáhnutý vhodný instalační balík rozbalený v adresáři webu. Neopomenutelnou částí přípravy je vytvoření databáze, se kterou bude RS spolupracovat. K vytvoření databáze posloužil phpmyadmin. Samotný průběh instalace začne po zadání cesty, k instalačním souborům, do internetového prohlížeče a potvrzením. Instalace čítala 7 základních kroků. 1. Jazyk 2. Předinstalační kontrola 3. Licence 4. Databáze 5. Nastavení FTP 6. Nastavení 7. Ukončení Prvním krokem se volí jazyk. Nabídka je široká a nechybí čeština. V kroku 2 předinstalační kontrola prověřuje minimální požadavky RS Joomla! na nastavení a konfiguraci systému. Krok 3 uživateli předkládá licenční smlouva GNU GPL, se kterou je potřeba souhlasit, aby bylo možno využít tento software. Během kroku 4 probíhá konfigurace MySQL databáze, která byla pro tyto účel dříve vytvořena. Je potřeba nastavit správně typ databáze (mysql), jméno hostitele (localhost), uživatelské jméno ke správě MySQL, která bude RS využívána, heslo k této databázi a nakonec jméno databáze. Krok 5 slouží pro nastavení FTP. Při povolení bude Joomla! schopna přistupovat k souborům přes FTP. 23

Krok 6 obsahuje nastavení základních údajů spojených s názvem stránek, nastavením mailu, uživatelského jména a hesla administrátora webu. Jedna z dalších možností tohoto kroku umožňuje nahrát do RS ukázková data, použitelná pro nováčky jako základ pro učení se pracovat s RS Joomla! a pro vytvoření představy o jeho možnostech a funkcích. Krok 7 je závěrečná část instalace. Tento krok vlastně už jen ukončuje předchozí kroky bezpečnostní výzvou k smazání hlavního instalačního souboru, aby nemohlo dojít, v případě smazání konfiguračního souboru, k opětovné instalaci RS a tudíž ke ztrátě fungujícího webu (NETzin.cz, 2009). Po úspěšném nainstalování RS Joomla! má uživatel přístup do administrátorského prostředí a je pak už pouze na vůli a cílech administrátora, co bude chtít vytvořit jako obsah a funkcionalitu stránek. Náhled na administrátorské prostředí lze vidět na Obr. 1. Přístup k RS je možný ve více úrovních odstupňovaných dle poskytnutých práv. Od nejmenších práv, po největší, lze uživatele rozdělit následovně: 1. autor, 2. redaktor, 3. vydavatel, 4. manažer, 5. administrátor, 6. super administrátor. Autor má přístup k obsahu pro registrované a může zasílat články. Redaktor má stejná práva jako autor a navíc může upravit publikované články nebo ty, které čekají na publikování. Vydavatel navíc oproti redaktorovi může zveřejňovat a zneveřejňovat články. Manažer dědí práva od vydavatele a na rozdíl od předchozích má také přístup do administrátorského rozhraní, kde může vykonávat omezené množství funkcí. Administrátor má k dispozici téměř všechny práva. Super administrátor je úroveň s nejvyššími právy (Webové aplikace, 2007). V případě portálu této bakalářské práce tvorba uživatelských účtu a jejich správa spadá pod pravomoci super administrátora. Ten vytvoří účet, uživatelské jméno s heslem a poskytne ho dotyčné osobě. Uživatel má pak na základě poskytnutých pravomocí možnost web spravovat. 24

Obr. 1 Úvodní stránka administrátorského prostředí Joomla! V tuto chvíli, po zprovoznění RS, se naskýtají možnosti přidávat funkce stránek, například instalováním dostupných komponent a modulů. Také je možné přidat pravomoci uživatelům nebo to nejdůležitější, vytvářet a zveřejňovat články. 5.2.3 Tvorba vzhledu Finální vzhled aplikace byl vyřešen až nad funkčním portálem, jelikož bylo předtím potřeba vyřešit základní otázky funkcionality. Vzhled webových stránek byl zajištěn pomocí templatu (šablony) sunshine vytvořeného autorem Vio (dostupné z www: http://vonfio.de/lab/joomla/item/6-sunshine.html). Template je volně šířen pod licencí Creative Commons a obsahuje 2 dostupné barevné varianty červenou a modrou. Pro nastavení šablony je potřeba se přihlásit do administrace RS, zvolit soubor šablony, nahrát ho a nainstalovat do RS. Dalším nutným krokem k nastavení změny vzhledu, je potřeba zvolit šablonu, přes správce šablon, označit jí a nastavit jako výchozí používanou. Ve správcovském prostředí šablon lze přímo měnit některá z výchozích nastavení například barevnou variantu šablony (byla zvolena modrá), barvu pozadí, obrázek na pozadí, font nebo velikost a barvu písma Ačkoliv byl template stažen jako hotový produkt a byl připraven k přímému užití, bylo potřeba pro účely bakalářské práce provést několik nezbytných úprav, aby byly splněné některé stanovené požadavky. 25

Nejvýznamnější změny jsou naznačeny v Obr. 2 pomocí žlutých obdélníků. V místě obdélníku číslo 1 bylo do vzhledu přidáno logo. Obdélník číslo 2 znázorňuje původní rozsah pole s obsahem pro rozlišení 1280 x 800 pixelů. Vzhledem k faktu, že v současnosti rozlišení monitoru 1024 x 768 stále používá přes 10 % uživatelů a 800 x 600 a nižší pouze kolem 1 %, bylo jako minimální rozlišení zvoleno 1024 x 768 pixelů (W3Schools, 1999). Nižší rozlišení bylo zamítnuto kvůli malému využití a kvůli přehlednosti a čitelnosti obsahu v případě vyššího rozlišení. Úpravami bylo dosáhnuto stavu, kdy při minimálním rozlišení je pole s obsahem přes celou šířku monitoru, a při vyšším je pole s obsahem stránek vycentrováno na střed (lze vidět na Obr. 2 při rozlišení 1280 x 800 pixelů). Dalšími provedenými změnami bylo odstranění původního podkladového obrázku, odstranění odkazů na menu v spodní části stránek (v tomto místě se zdály nadbytečné) a změna barvy odkazů ze zelené barvy na světle modrou. Zelená barva byla posléze použita pro důležité nadpisy. Obr. 2 Úpravy vzhledu portálu 5.2.4 Návrh rozložení stránek Jednotlivé prvky vzhledu portálu (zmíněny v seznamu níže) jsou znázorněny žlutými obdélníky v Obr. 3. 26

Obr. 3 Rozložení stránek Ve zkratce je možné tyto prvky charakterizovat následovně. 1. Datum ukazuje aktuální den v týdnu a datum ve formátu dd.mm.rrrr 2. Cesta stránky ukazuje, kde se v rámci portálu právě uživatel nachází (například cesta Hlavní strana Pro studenty Přehled softwaru oznamuje, že uživatel se nachází na stránce Přehled softwaru, ke které se lze dostat z Hlavní strany přes odkaz Pro studenty a posléze přes odkaz Přehled softwaru) 3. Vyhledání vyhledávání v rámci webu (požadovaný výraz stačí jednoduše zapsat a potvrdit klávesou ENTER) 4. Rychlé menu poskytuje rychlé menu (obsah menu vypsán v Příloze 2) 5. Hlavní menu označuje hlavní obsahové menu. (obsahu menu vypsán v Příloze 2) 6. Odběr novinek odkaz na stahování novinek z portálu skrze technologii RSS 7. Přihlášení vymezuje přihlašovací formulář 8. Obsah hlavní pole s obsahem 9. Náhodný obrázek označuje modul náhodného obrázku, který náhodně vybere obrázek ze zvoleného adresáře 10. Anketa ukazuje anketu 5.2.5 Instalace nadstavbových funkcí Pokud se zdá základní funkčnost tohoto RS nedostačující, k doplnění slouží již zmíněné moduly a komponenty. Komponenta je speciální rozšiřující prvek ve formě skriptu, pro přidání funkčnosti. Typickou ukázkou komponenty je třeba obrázková galerie, internetový obchod nebo diskusní fórum. Dalším typem rozšíření jsou moduly. 27

Moduly mají spíše vliv na vzhled než na funkčnost samotnou. Příkladem mohou být moduly upravující první písmeno v každém článku, změny vypsaného data na list v kalendáři (Linux E X P R E S, 2004). Proces rozšíření webu začíná stáhnutím vhodné komponenty nebo modulu. Ke stažení mohou posloužit například internetové stránky Joomla Extensions dostupné z www: http://extensions.joomla.org/. Po stáhnutí zabaleného souboru se přejde k administrativnímu prostředí, kde se v záložce Rozšíření vybere možnost instalovat. Soubor se vybere, potvrdí a proběhne samotné nainstalování a od tohoto okamžiku lze vybrané rozšíření využívat. Základní funkčnost portálu byla doplněna využitím několika užitečných komponent. Konkrétně jde o komponenty My RSS Reader, JFUploader, RSGallery2 a Xmap. Níže je vysvětlení, jaké funkce poskytují. Komponenta My RSS Reader umožňuje spravovat RSS kanály (přehled aktualit) jiných webů. Při začlenění do stránek může zobrazovat novinky od nejnovější po nejstarší. JFUploader poskytuje možnost nahrávání libovolných dat do složky s RS skrze administrátorské prostředí. V tomto případě, lze tak na web nahrávat například obrázky do článků, upravené systémové soubory, přidávat pdf soubory nebo nahrávat nové verze kvízu. Rozšíření RSGallery2 umožňuje vytvářet fotogalerie. Při nahrávání obrázků skrze RSGallery2 lze nastavit mimo jiné také zobrazení průsvitného copyrightu pro ochranu zveřejněných obrázků. Xmap jednoduše vytváří mapu stránek. Pro členitější stránky, co se týče odkazů, jde o vhodný přehled obsahu, díky kterému se lze velmi rychle orientovat. Původní komponenty, které byly součástí RS Joomla!, a které byly využity, jsou Hledání a Ankety. První zmiňovaná komponenta umožňuje zaznamenávání všech výrazů, které byly zadány do vyhledávácího okna na webu. Toto může posloužit jako zdroj informací o požadovaném obsahu stránek. Druhá komponenta, Ankety, slouží ke klasickému vytvoření anket, ve kterých lze odpovědět na zadanou otázku. Následný výběr konkrétní ankety probíhá přes modul Anketa. 28

5.3 Obsahové naplnění portálu Druhou klíčovou částí tvorby portálu bylo naplnění relevantním obsahem. Strukturu tematického obsahu lze vidět v Příloze 2. Než byla plně vytvořena tato struktura, bylo potřeba provést několik nezbytných úkonů. 5.3.1 Sekce a kategorie Z technického hlediska byl obsah, až na pár výjimek, nahráván ve formě článků. Před začátkem tvorby prvních článků je potřeba vytvořit sekce a kategorie, pod které budou všechny spadat. Pro tento web byly vytvořeny 4 sekce, které obsah personalizovaly pro předpokládané cílové skupiny. Sekce byly vytvořeny s označením Pro širší veřejnost, Pro studenty, Pro odbornou veřejnost a Ostatní. První tři sekce jsou charakterizovány již svým názvem a poslední, Ostatní, zahrnuje úvodní stránku a aktuality zveřejněné v rámci portálu. Názvy odkazů v Hlavním menu (viz kapitola 5.2.4) byly zvoleny stejně jako názvy sekcí (Pro širší veřejnost, Pro studenty a Pro odbornou veřejnost). Další úrovní jsou kategorie. Každá kategorie spadá pod nějakou zvolenou sekci. V případě tohoto webu byly zvoleny názvy kategorií tak, aby mohly být využity také jako názvy odkazů. Celkově bylo využito 20 kategorií. Stejně jako kategorie jsou podmnožinou sekcí, tak i odkazy související s kategoriemi jsou podřízeny odkazům korelujícím se sekcemi. 5.3.2 Tvorba menu Když byla vytvořena vnitřní struktura sekcí a kategorií, mohlo dojít k vytváření položek (odkazů) nabídky v rámci Hlavního a Rychlého menu. Při tvorbě položky je potřeba vhodně zvolit typ, dle obsahu či funkce, který se má nacházet pod odkazem. Základní možnosti volby jsou Článek nebo některé z přichystaných či doinstalovaných komponent. V tomto případě byly využity komponenty zmíněné v kapitole 5.2.5. Při zvolení typu položky Článek je dále potřeba vybrat styl zobrazení. Styl určí, zda bude po kliknutí na odkaz článek hned k dispozici (náhled celého článku nebo pouze náhled úvodu článku) nebo bude zastupován pouze názvem (možno zobrazit dle názvu více článků pod sebou). Možnosti, zobrazit více článků pod sebou názvem, bylo v rámci webu využito několikrát. Tento postup byl zvolen z důvodu lepší přehlednosti. 5.3.3 Správa článků Klíčovou a nejdůležitější funkcí redakčních systémů je jistě schopnost spravovat a vkládat články na web. Možnost pracovat s články mají uživatelé dle své přístupové 29

úrovně a jim stanovených pravomocí. Úrovním přístupu a pravomocím je věnována část kapitoly 5.2.2. Po přihlášení uživatele s přístupem lze články vytvářet a upravovat jak v okně samotných stránek, tak i v administrátorském prostředí. Jak bylo zmíněno dříve, uživatelé s přístupem autora, redaktora a vydavatele mohou pracovat pouze v prostředí webových stránek (nemají přístup do administrátorského prostředí), jelikož jejich pravomoci se vztahují pouze na práci s články, nikoliv na další funkčnost a nastavení RS. Po přihlášení se registrovaným uživatelům s pravomocemi zpřístupní odkaz, který otevře editační prostředí článku. Postup vkládání článku je stejný jako postup pro administrátorské prostředí uvedený níže. Obr. 4 Prostředí editace článků v administrátorském prostředí Na Obr. 4 lze vidět prostředí pro vkládání a editaci článků v administrátorském prostředí. Vzhled stránky je rozdělen do 3 částí. Žlutý obdélník číslo 1 označuje hlavičku článku. Zde se vyplňuje titulek článku, a zda bude článek zveřejněn. Dále se určí, do které sekce a její kategorie bude článek zařazen. Nabídka pod číslem 2 umožňuje upravovat nastavení související se zobrazením článku. V tomto nastavení lze upravit autora, přístupovou úroveň uživatelů (zda je článek veřejný nebo je určen jen pro registrované uživatele) a platnost článku (kdy začíná a končí doba zveřejnění článku). V pokročilém nastavení lze upravovat parametry, které ovlivní informace a funkce 30

u zobrazeného článku. Jedná se například o zpřístupnění hodnocení článku, jména autora, datum vytvoření, ikona pdf (vytvoření souboru pdf z článku), ikona tisku nebo emailu. Pole 3 vyznačuje samotné okno pro psaní textu článku. Články je možno zadávat pomocí jednoduchého výchozího stylu, kdy text lze upravovat pomocí několika tlačítek odsazení, seznamy, zarovnání, nadpisy několika úrovních, vložení odkazu, obrázku či symbolu, nebo jiné základní úpravy formátu textu. Druhou možností vkládání textu je zápis ve formě HTML kódu. Jde sice o mírně složitější a většinou časově náročnější způsob, jak pracovat s textem, ale výhodou tohoto způsobu je možnost přesného nastavování parametrů (konkrétní hodnoty odsazení). Dále například ve zjednodušeném editoru nelze tvořit některé prvky či měnit některé parametry. Pomocí HTML editoru je možné vytvořit tabulky, měnit barvy textu a odrážek seznamu. Takže pro uživatelé znalé programování webových stránek pomocí HTML je doporučitelné využívat tento způsob, který svou funkčností a poskytovanými možnostmi předčí základní rozhrání. Po dokončení editování lze využít možnosti náhledu, kdy si uživatel může prohlédnout výsledek ještě před zveřejněním, a případné chyby opravit. 5.4 Revize Po vytvoření aplikace byla kontrolována její funkčnost, obsahová správnost a srozumitelnost. Revize se zúčastnilo několik osob z řad širší veřejnosti a studentů geoinformatiky. Uživatelé z širší veřejnosti byli využiti především pro otestování srozumitelnosti obsahové části. Zvláště se pak jednalo o sekci zaměřenou na seznámení s GIS. Studenti testovali funkčnost, obsahovou správnost a celkovou srozumitelnost obsahové části. Zejména pak byla testována sekce Pro studenty. Na základě získaných podnětů byly provedený lehké obsahové a funkční korekce, které by měly stránky zpřehlednit. Portál je optimalizován pro webové prohlížeče Mozilla Firefox 3.0 a vyšší, Internet Explorer 7.0 a vyšší, Google Chrome 10.0 a vyšší, Opera 11.0 a vyšší a Safari 5.0 a vyšší. 5.5 Nahrání aplikace na webový server Poslední fází práce bylo nahrání aplikace na webový server (přenos z lokálního serveru na webový server). Tento proces je možno provést dvěma způsoby. Základem obou způsobů je exportování databáze pomocí programu phpmyadmin. Tato databáze v sobě nese informační hodnotu stránek. 31

Prvním způsobem je využití komponenty Akeeba Backup, která vytvoří z aplikace zabalený soubor, který je posléze nahrán na server a je k němu poté přidána exportovaná databáze. Po provedení nutných úprav v souboru configuration.php lze pokračovat v exportu. Po spuštění webového prohlížeče a zadání cesty k souboru se spustí instalace a po jejím dokončení by měly být stránky provozuschopné. Druhý způsob, využitý v tomto případě, spočívá v nahrání kompletního adresáře s aplikací z lokálního serveru na webový server. Dále je potřeba provést import databáze a v souboru configuration.php úpravu parametrů související s uživatelem spravujícím databázi (jméno, heslo, název databáze a jiné). Po těchto krocích by měly být stránky plně funkční (Redakční systémy zdarma, 2009). Kompletní postup je blíže popsán v Příloze 3 (DVD). 32

6 VÝSLEDKY Hlavním výsledkem bakalářské práce je plně funkční webový portál, textová část a její přílohy a www stránky o bakalářské práci. Webová aplikace je výstupem praktické části. Portál je umístěn na serveru Katedry geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci a je dostupný z internetové adresy http://gislib.upol.cz/educagi/. Webový portál byl navržen na základě poznatků získaných v rešeršní části a je optimalizován pro rozlišení 1024 x 768 pixelů a internetové prohlížeče Mozilla Firefox 3.0 a vyšší, Internet Explorer 7.0 a vyšší, Google Chrome 10.0 a vyšší, Opera 11.0 a vyšší a Safari 5.0 a vyšší. Samotný portál je vytvořen a spravován pomocí redakčního systému Joomla! verze 1.5. Součástí portálu jsou informace zaměřené na seznámení s geoinformačními systémy a jejich funkčností (co je GIS, jak funguje, využití v praxi a jiné), informace o možnostech vzdělání v oblasti GIS (vzdělávací instituce s výukou GIS, dostupný software, doporučená literatura a jiné) a informace spojené s normami a zákony zaměřenými na oblast geografických informací (ISO normy, standardy OGC a jiné). Portál je z celkového hlediska dělen do 3 základních sekcí Pro širší veřejnost, Pro studenty a Pro odbornou veřejnost. Sekce Pro širší veřejnost obsahuje informace spojené se základy GIS a jejich využitím. V sekci Pro studenty jsou informace zaměřené na vzdělávání a sekce Pro odbornou veřejnost obsahuje informace zaměření na legislativu geografických informací. Textová část obsahuje rešerše na internetové stránky zaměřené na podobnou problematiku, jako je zadané téma bakalářské práce (informace o GIS a možnosti vzdělávání), část věnovanou problematice vzdělávání geoinformačních systémů na základních a středních školách a část, která popisuje postup prací potřebných pro vznik webové aplikace. O bakalářské práci byly vytvořené www stránky dostupné ze stránek Katedry geoinformatiky. Obsahem těchto stránek je stručná charakteristika bakalářské práce (cíle, postup, metody, výsledky). Portál bude sloužit jako vzdělávací a informační rozcestník pro uživatele geoinformačních systémů. 33

7 DISKUZE Cílem bakalářské práce bylo vytvořit funkční webový portál sloužící veřejnosti jako zdroj informací o geoinformačních systémech a možnostech vzdělávání v této oblasti v České republice. Pro tvorbu byl zvolen redakční systém Joomla!. Před tvorbou portálu proběhlo testování několika redakčních systémů. Jako nejvhodnější byl zvolen právě systém Joomla!. K tomuto výběru došlo na základě oblíbenosti mezi uživateli a rozsáhlé komunity, která je aktivní v tvorbě nadstavbových prvků, využitelných při rozšíření funkcí a možností redakčního systému samotného. Stránky jsou dostupné pouze v češtině. Vzhledem k informačnímu potenciálu by možná bylo vhodné vytvořit anglickou verzi těchto stránek. Toto ovšem nebylo cílem ani jednou z hlavních priorit při tvorbě webu. Další z překážek kompletního překladu obsahu by mohly být specifické výrazy využívané v geoinformatice, které by musely být konzultovány s širší odbornou komunitou a projít delší časovou revizí. Při tvorbě aplikace byl kladen důraz na plnou funkčnost a validitu. Většina problémů s validitou se povedlo vyřešit, přesto zbylo pár prvků, vlivem kterých není aplikace striktně validní vůči nejaktuálnějším standardům. Většinou se jedná o chyby validace v nadstavbových souborech, které lze odstranit jen za cenu ztráty funkčnosti. V tomto případě bylo využito XHTML 1.0 Transitional. Tyto malé nedostatky ve validitě stránky celkově neomezují a jsou plně funkční a normálně použitelné. Stránky byly tvořeny tak, aby je bylo možno využívat prostřednictvím všech současně dostupných internetových prohlížečů. Portál byl testován pomocí internetových prohlížečů Mozilla Firefox (verze 3), Google Chrome (verze 11), Safari (verze 5), Opera (verze 11) a Internet Explorer (verze 7 a 8). Stránky by se měly při použití těchto prohlížečů chovat korektně. Komplikace se zobrazením se mohou objevit při použití prohlížeče Internet Explorer, který ne vždy podporuje (podporoval) obecně platné W3C standardy pro tvorbu webových stránek. S novějšími verzemi Internet Exploreru se tyto problémy postupně zmenšují, přesto nelze pro prohlížení portálu doporučit internetový prohlížeč Internet Explorer verze 6 a nižší. Obsah aplikace, zvláště v sekci Pro širší veřejnost, byl ze začátku tvořen jako jednoduché a rychlé seznámení s geoinformačními systémy. V průběhu obsahového naplňování byly provedeny některé změny, zejména přidání rozšiřujících textů. V těchto 34

doplňujících dokumentech se již objevují podrobnější informace, které by měly posloužit jako rozšíření základních informací. Přesto zůstala zachována přehledná struktura kapitoly, která pomůže uživateli k lepšímu pochopení základních principů daného tématu. Funkcionality a udržitelnosti portálu bude zajištěna i po odevzdání bakalářské práce. Využití redakčního systému umožňuje snadnou správu portálu či editaci obsahu. Po předání správy do rukou budoucích administrátorů, je možné stránky případně doplňovat a udržovat stále aktuální. 35

8 ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo navrhnout a vytvořit webový portál EduGIS, obsahující informace o GIS a možnostech vzdělávání v dané problematice v ČR a provést řešerši na několik portálů podobně zaměřených na tuto problematiku. Portál má sloužit jako rozcestník k různým informacím spojených s GIS. Ať už se jedná o propagační tak i vzdělávací texty. Z celkového hlediska je portál personalizován do 3 úrovní. Pro širší veřejnost, Pro studenty a Pro odbornou veřejnost. Sekce Pro širší veřejnost je zaměřena na informace spojené se základy GIS a jejich využitím. V sekci Pro studenty jsou zmíněny informace zaměřené na vzdělávání a sekce Pro odbornou veřejnost obsahuje informace zaměření na legislativu geografických informací. Na počátku bylo potřeba zvolit vhodné technologie pro tvorbu webu. Bylo využito programovacího jazyka PHP, webového serveru Apache, databázového systému MySQL a redakčního systému Joomla!. Většina prací na portálu byla vytvořena na lokálním serveru. Za pomoci redakčního systému došlo k naplnění obsahem a zajištění požadované funkčnosti. Koncem dubna 2011 byly stránky přeneseny na katedrální server a byl na ně umožněn veřejný přístup. Hlavním výstupem bakalářské práce je funkční portál. Tyto stránky jsou optimalizovány pro dnes běžně využívané internetové prohlížeče. V textové části se dále nachází zhodnocení vybraných internetových stránek podobného zaměření jako vytvořený portál. Využití redakčního systému dovoluje následnou údržbu, doplňování a správu portálu pomocí administrátorského prostředí a přístupu uživatelů s různými pravomocemi (od tvorbu článků přes celkovou správu webu). 36