Prvky - systematicky s-prvky

Prvky - systematicky s-prvky Toxikologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D.

Zdrojem ilustračních obrázků jednotlivých prvků http://cs.wikipedia.org/ 2

Berylium Be (lat. Beryllium) - tvrdý, šedý kov výskyt v přírodě pouze ve formě sloučenin Be 2+ v zemské kůře málo rozšířené, beryl Be 3 Al 2 Si 6 O 18, chrysoberyl Al 2 BeO 4, fenakit Be 2 SiO 4, vzácné odrůdy berylu drahokamy smaragd, akvamarín využití velmi dobře propouští radioaktivní záření materiálem v jaderné energetice 3

Berylium - toxicita příjem berylnatých solí v potravě nebo pitné vodě - riziko vzniku rakovinného bujení. elementární i sloučeniny vysoce toxické, vytěsňuje některé biogenní prvky (Mg) poškozuje játra, ledviny, nervový systém, narušuje syntézu hemoglobinu, vdechování prachu způsobuje onemocnění plic beryllioza (v popílku z uhelného prachu jsou až 4 % beryllia) >> narušení syntézy hemu, hubnutí, nechutenství, alergické reakce vdechování způsobuje pneumonii a edém plic rozpustné soli lokálně dráždí pokožku, simulují popáleniny I. a II. stupně, špatně se hojí 4

Ba (lat. Baryum) Baryum měkký, velmi reaktivní a toxický kov ve všech svých sloučeninách se vyskytuje pouze v mocenství Ba +2 využití síran při těžbě ropy do vrtů a jako těžší klesá a vytlačuje ropu nahoru, síran v omítkách rentgenových pracovišť pohlcuje záření, BaCO 3 složkou otravných návnad pro hlodavce, BaCl 2 silně jedovatý (0,8-2 g smrtelná dávka) 5

Baryum - toxicita dráždí trávicí ústrojí (zvracení, střevní koliky, vnitřní krvácení), nervový systém (třes), dýchací potíže, smrt nastává za plného vědomí zástavou srdce při paralýze končetinových svalů, chronicky způsobuje zánětlivá onemocnění mozku, degenerativní změny sleziny, jater, hladké a srdeční svalstvo velmi toxický ve všech svých rozpustných sloučeninách BaSO 4 jako kontrastní látka při vyšetření žaludku a střev, první pomoc vypít roztok Na 2 SO 4, ionty síranu vytvoří s baryem nerozpustný a tudíž neúčinný BaSO 4, který se vyloučí z těla 6

Prvky - systematicky p-prvky Toxikologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D.

B (lat. Borum) polokov Bor v rostlinách je bor mikrobiogenním prvkem, limitujícím prvkem pro klíčení pylové láčky využití - ve sklářství jako přísada do skelných vláken a borokřemičitanových skel pro vysokou tepelnou odolnost pod označením Pyrex (u nás Simax) slouží k výrobě chemického i kuchyňského nádobí, - v keramice k výrobě emailů a glazur - k výrobě řídicích tyčí v jaderných reaktorech 8

Bor - toxicita B 2 H 6 diboran samozápalný plyn, dráždí plíce, B 5 H 9 pentaboran (10 toxičtější), oba se mohou vstřebávat kůží, poškozují ledviny, játra, hromadí se v CNS, kyselina boritá H 3 BO 3 a její soli: pro desinfekci 3% borová voda, prostředek při hubnutí, léčení epilepsie, toxická dávka smrtelná 15 g pro dospělé, 2 g pro děti, účinný teratogen i když nemá karcinogenní a mutagenní účinky 9

Hliník Al (lat. Aluminium) - neušlechtilý velmi lehký kov bělavě šedé barvy, velmi dobrý vodič elektrického proudu, nemagnetický, kujný výskyt reaktivní, vyskytuje se pouze v mocenství Al 3+ bauxit Al 2 O 3 2 H 2 O, obvykle bývá doprovázen dalšími příměsmi na bázi oxidů křemíku, titanu, železa a dalších minerál korund Al 2 O 3 je na 9. místě Mohsovy stupnice tvrdosti, technický oxid hlinitý se nazývá také elektrit a je hojně využíván k výrobě brusného papíru červený rubín je zbarven příměsí oxidu Cr, modrý safír obsahuje stopová množství oxidů Ti a Fe využití drobné mince, nádobí a příbory, alobal, společně se stříbrem slouží hliník v kompaktních discích (CD) 10

Hliník - toxicita - prakticky se nevyskytuje v žádné živé tkáni, ať již rostlinné nebo živočišné Alzheimerova choroba - předpoklad nebyl doposud prokázán, hromadění Al je sekundárním jevem hlinité sloučeniny zabraňují vstřebávání některých látek z trávicí soustavy: fluoridů, Ca, Fe, P, Zn, cholesterolu - při normální funkci ledvin se množství hliníku přijaté potravou a nápoji bez potíží vyloučí. rozpustné soli KAl(CO 4 ) 2 - adstringentní a protizánětlivý prostředek koloidní Al(OH) 3 - antacidum, antipyretikum Superpyrin 11

Thalium Tl (lat. Thallium, řec. thallos zelená ratolest, podle jasně zelené spektr. čáry), značně toxický měkký, nízkotající 303,5 C, lesklý kov bílé barvy výskyt v mocenství Tl 1+ a Tl 3+ velmi řídce obvykle jako příměs v sulfidických rudách mědi, olova a zinku, pouze ve formě sloučenin. využití malý elektrický odpor => v elektronickém průmyslu, důležitým prvek při výrobě některých polovodičových prvků tranzistorů, fotočlánků 12

Thalium - toxicita mimořádně toxický element rodenticid a na mravence (Tl 2 SO 4 ) dříve k depilačním účelům < degenerativní změny v buňkách, především ve vlasových folikulech, soli thalia jsou pokládány za potenciálně karcinogenní thallium postihuje periferní nervy a později poškozuje mozkové centrum a vnitřní orgány. akutně: velké dávky delirium, křeče, hluboké bezvědomí a smrt, malé dávky krvavé zvracení, bolesti hrudníku, slinění, zrychlený tep chronicky - vzácné, nechutenství, rychlé hubnutí, poruchy zraku, hybnosti, psychózy, hysterie smrtelná dávka je menší než 1 gram absorbovaného thallia, tj. asi 2,5 g Tl 2 SO 4 13

Sn (lat. Stannum) - stříbrolesklý kov Cín výskyt ve sloučeninách v mocenství Sn 2+ a Sn 4+ kovový cín ve dvou alotropních modifikacích: šedý α - cín, krystalizující v kubické soustavě a bílý β - cín, který se vyskytuje v tetragonální krystalické soustavě. přechod mezi těmito dvěma formami nastává při teplotě 13,2 C, k přechodu původně bílého cínu na šedou modifikaci a předmět se rozpadne na prach cínový mor využití součást bronzu Cu/Sn, nízká teplota tání 232 C, dobře kujný a odolný vůči korozi, užití jako plech, slitiny pájka Sn/Pb, supravodivé magnety 14

Cín - toxicita roztoky Sn 2+ a Sn 4+ soli působí dráždivě, kvůli redukčním vlastnostem, organické sloučeniny jsou neurotoxické pro hmyz, fungicidy proti plísním, pronikají všemi cestami, jsou lipofilní, kumulují se, narušují strukturu vitaminu B12 vazbou na jeho methylskupinu zvyšuje propustnost aniontů přes membrány, váže se na thioskupiny, chronicky má imunosupresivní účinky organické sloučeniny lokální dráždivý účinek na kůži a sliznici, v akutních případech dochází k poškození činnosti CNS, výrazné svalové křeče a třes SnH 4 stanan jedovatý plyn SnCl 4 hydrolyzuje na HCl a ta dráždí pokožku a sliznice organické sloučeniny fenyl-, methyl- cín sloučeniny, trifenylcínhydroxid - velmi toxické na rozdíl od anorganických 15

Olovo Pb (lat. Plumbum), těžký toxický kov, dobře kujný a odolný vůči korozi. vlastnosti velmi dobře pohlcuje rentgenové záření (odstínění zdrojů tohoto záření v chemických a fyzikálních aparaturách a především v lékařství) slitiny s cínem, antimonem nebo stříbrem vykazují výborné vlastnosti při mechanickém spojování kovových předmětů pájením a jako pájky jsou doposud široce používány. výskyt ve sloučeninách se vyskytuje v mocenství Pb 2+ a Pb 4+ izotopy olova jsou konečným produktem radioaktivních uranových a thoriové rozpadových řad a obsah olova se v zemské kůře postupně zvyšuje. hlavním minerálem a zároveň olověnou rudou je galenit PbS, méně běžnými minerály olova jsou cerussit (PbCO 3 ) a anglesit (PbSO 4 ) 16

Olovo - toxicita významná pro dětský organismus - je příčinou zpomalení duševního vývoje a nepříznivých změn v chování po vniknutí do organismu se ukládá hlavně v kostech (600-3000 dnů) a v určitém množství se nachází v krvi (20 dnů). bledost obličeje a rtů ( olovnatý lem ), zácpa a nechuť k jídlu, kolika (colica saturnina), anémie, bolesti hlavy, křeče, chronická nefritida ledvin, poškození mozku a poruchy centrálního mozkového systému. asi 95 % cirkulujícího olova je vázáno na erytrocyty (35 dnů), zbytek na plazmatické proteiny, inaktivace určitých enzymatických systémů obsahujících skupiny SH Pb(C 2 H 5 ) 4 tetraethylolovo dříve při spalování olovnatého benzínu psychické poruchy schizoidní povahy 17

Dusík N (lat. Nitrogenium) inertní plyn (79 % v atmosféře), biogenní prvek - aminokyseliny => bílkoviny, nukleové kyseliny, ATP hlavní minerály ledky KNO 3 (sanytr), NaNO 3 (chilský) využití: surovina pro výrobu amoniaku, HNO 3 hnojiva močovina, dusičnan amonný výbušniny dusičnany, nitroglycerin, trinitrotoluen kapalný dusík chladící médium (-196 C) ATP 18

Dusík - toxicita N 2 dusivý plyn, vytěsňující O 2 amoniak NH 3 (čpavek) - inhalovaný dráždí až leptá sliznici dýchacích cest a plic, spojivky, vysoké koncentrace při nadechnutí způsobí křeč a otok hrtanu až udušení, perorálně leptá sliznice, nausea, vomitus, možná perforace jícnu nebo žaludku N 2 O - oxid dusný, dříve se používal jako anestetikum pro celkové znecitlivění, čistý způsobuje cyanózu a hlubokou narkózu, která by vedla ke smrti, proto používán ve směsi se vzduchem jako rajský plyn NO - oxid dusnatý, silně dráždí dýchací cesty, způsobuje cyanózu a hemoglobin mění na oxidovaný methemoglobin, v těle funguje jako jednoduchý plynný hormon způsobující rozšiřování cév, na vzduchu se rychle oxiduje na NO 2 - většinou ve směsi jako NO x (nitrozní plyny - podezřelé z karcinogenity) NO 2 - oxid dusičitý hnědočervený, odporný nasládlý zápach, i nízké koncentrace dráždí dýchací cesty, akutní otrava způsobí úporný kašel, edém plic, v krvi methemoglobin 19

kyseliny a jejich soli Dusík - toxicita HNO 3 - silná žíravina, oxidační a nitrační vlastnosti, poškozená místa jsou zbarvena žlutě, dusičnany nejsou příliš toxické, jen díky biotransformaci na dusitany HNO 2 - dusitá není extra žíravá, její soli jsou možná 100 jedovatější než dusičnany, u člověka 0,5 g dusitanů způsobí akutní otravu, 4 g jsou smrtelné, podezřelé z karcinogenity, protože jsou biotransformovány na nitrososloučeniny, které přecházejí na diazosloučeniny, které jsou silně elektrofilní a snadno napadají DNA estery kyselin dusičné - př. nitroglycerin (glycerol trinitrát) - terapeutická dávka je 0,1 mg tabletka pod jazyk, jinak ale vysoce toxické látky (oxidují hemoglobin, způsobují chudokrevnost, poškození srdečního svalu, ledvin, sleziny), smrtelné desítky mg dusité - př. isoamylnitrit - neurotoxický a kardiotoxický 20

Dusík - toxicita hydrazin NH 2 -NH 2 - dýmavá bezbarvá kapalina, silná zásada s dráždivými až leptavými účinky, toxický pro játra, ledviny i srdce, embryotoxický, podezřelý z karcinogenity, vstřebává se dobře i kůží hydroxylamin NH 2 OH - v těle se přeměňuje na dusitan a amoniak, způsobuje hemolýzu krve, rozkládá myelinové vrstvy nervových vláken 21

výskyt: Fosfor v přírodě se nevyskytuje volný hlavně jako apatit Ca 5 (PO 4 ) 3 X (X = OH, F, Cl) v živých organismech v kostech, zubech, nukleové kyseliny, adenosintrifosfát (ATP) vyskytuje se ve třech modifikacích: bílý (nejreaktivnější, silný jed 0,05 g smrt, na vlhkém vzduchu světélkuje - fosforescence), červený (méně reaktivní, netoxický, nerozpustný ve všech rozpouštědlech), černý (úplně inertní) 22

Fosfor - toxicita bílý - samozápalný - ukládá se pod vodou, způsobuje popáleniny, destrukce tkání, těžce se hojící popáleniny, narušuje metabolismus cukrů, tuků i bílkovin, brání ukládání glykogenu v játrech, chronické účinky: lámavost kostí, nekróza dolní čelisti PH 3 fosfan - a fosfidy prudce jedovaté sloučeniny, zapáchá rybinou, bývá přítomen v technickém acetylenu, působí dráždivě a neurotoxicky organofosfáty - vysoce toxické, využívány jako insekticidy nebo ve válkách jako nervové plyny, do těla pronikají všemi způsoby, kůží účinek po 2-3 h, nevratně inhibuje acetylcholinesterázu (křeče, zvracení, průjmy, snížení krevního tlaku, svalová slabost, poruchy paměti, v těžších případech smrt následkem křeči průdušek či bránice) první pomoc - atropin, který soutěží s acetylcholinem, nebo reaktivátory acetylcholinesterázy, ale jen do krátké doby, nebo jinak vazba organofosfátů pevná a pevnější a působí týdny až měsíce 23

Arsen As (lat. Arsenicum) - řec. arsen silně působící, vlastnosti: polokovový prvek elementární arsen - ve čtyřech barevných modifikacích: žlutý, šedý, hnědý a černý výskyt: ve svých sloučeninách se vyskytuje v mocenství: As 3-, As 3+ a As 5+ nejvýznamnější rudou arsenu je směsný sulfid železa a arsenu, arsenopyrit (FeAsS), další sirníky arsenu jsou např. realgar As 4 S 4 a auripigment As 2 S 3. využití: součást speciálních slitin (s olovem a mědí zvyšuje tvrdost), v polovodičovém průmyslu (diody) 24

Arsen - toxicita kovový arsen je netoxický - v organismu je však metabolizován na toxické látky, nejčastěji na oxid arsenitý jedovatý akutně i chronicky, některé sloučeniny prokázanými karcinogeny (As 2 O 3 ), mutageny, teratogeny, sloučeniny trojmocného jsou akutně toxičtější než pětimocného As 3+ > As 5+ arseničné sloučeniny jsou ale karcinogennější - nejčastěji rakovina plic po dlouhé době latence (35-45 let), také rakovina kůže - kyslíkaté sloučeniny se snadno resorbují sliznicí trávicího traktu, nepoškozenou pokožkou i plícemi, váže se na thiolové skupiny -SH - poškozuje trávicí trakt (atakuje sliznici), silné průjmy s dehydratací, poškození buněčné membrány stěn krevních kapilár (změna propustnosti), poškozená játra a ledviny, neurotoxické - mozek není dostatečně prokrvován - cílovými orgány jsou ledviny, játra, krev, nervy, kůže, nehty, prochází placentární bariérou - malá porodní váha, kožní projevy jako hyperpigmentace (zmnožení melaninu) 25

Arsen - toxicita! oxid arsenitý As 2 O 3, známý jako arsenik, otrušík, utrejch- silně toxická sloučenina, dobře rozpustná ve vodě, byl používán jako rodenticid smrtelná dávka 120 mg arsenitan draselný K 3 AsO 3 dříve jako roborans, v dávce 1 mg denně dětem jako posilující prostředek - hormese arsan (arsenovodík) AsH 3 páchne po česneku, výskyt v technickém acetylenu, deriváty jsou bojové otravné látky, vysoce toxický, způsobuje hemolýzu krve, plicní edém, selhání srdce další sloučeniny dříve jako pesticidy (insekticidy, herbicidy, fungicidy) 26

Kyslík ozón O 3 - polymerní kyslík, vysoce toxický a reaktivní plyn, asi 90 % atmosférického ozonu je ve stratosféře - v ozonosféře ve výšce 20-25 km, zbytek se vyskytuje níže tvorba reaktivních volných radikálů = oxidační stres přímo dráždí dýchací cesty až k plicnímu edému (přestup kapaliny z cévního systému do alveol), likviduje makrofágní buňky v plicích, oxidace hemoglobinu na methemoglobin peroxid vodíku H 2 O 2 - silné oxidační činidlo, poškozuje tkáně, při poleptání typické zabarvení kůže do běla, jeho 3% roztok v lékařství jako desinfekce, v koncentrovaném stavu 33% lokálně dráždí, bolestivé 27

Síra biogenní prvek, součást sirných aminokyselin (cystein, methionin), sama o sobě nejedovatá, ale tvoří řadu toxických sloučenin sulfan H 2 S - bezbarvý plyn těžší než vzduch, v nižších koncentracích páchne po zkažených vejcích, ve vyšších není postřehnutelný, vstřebává se plícemi, v krvi se rychle oxiduje na sírany a thiosírany inhibuje cytochromoxidázu vazbou na trojmocné železo, poškozuje buněčný metabolismus, inhibice acetylcholinesterázy, postihuje nervovou soustavu - bolesti hlavy, únava, křeče, bezvědomí, při vyšší koncentraci ochrnutí dýchacího centra oxid siřičitý SO 2 - vzniká při spalování méně kvalitního uhlí dráždivý plyn pro horní cesty dýchací, v těžších případech až edém plic, chronicky negativně na krvetvorbu, rozedma plic (hromadění plynu v tkáních), toxický pro rostliny - reaguje s chlorofylem a narušuje tak fotosyntézu oxid sírový SO 3 - dráždivější než SO 2, ve vlhkém vzduchu tvoří mlhu kyseliny sírové, která leptá dýchací cesty kyselina sírová H 2 SO 4 - dehydratační účinky, leptá pokožku, sliznice 28

Halogeny fluor, chlor, brom a jod a jejich sloučeniny chemicky velmi podobné látky silná oxidační činidla methemoglobinemické účinky tvorba korozivních kyselin (leptavé účinky) - součást mnoha anorganických i organických struktur s výraznými toxickými vlastnostmi 29

Fluor vlastnosti a výskyt: žlutozelený plyn těžší než vzduch kondenzuje na hnědou kapalinu, v minerálu kazivec CaF 2, ve fluoroapatitu, v živočiších v kostech, zubech halogenů nejreaktivnější s nejvýraznější elektronegativitou ve sloučeninách vždy v oxidačním čísle -1 použití: většina vyrobeného fluoru na UF 6 pro jaderné elektrárny 30

Fluor - toxicita klasifikován jako nejtoxičtější irritant; dráždí kůži - podráždění má charakter popálenin a velmi pomalu se hojí; nejprve silné prokrvení kůže, pak zblednutí a otok, dráždí nosní a oční sliznici fluorovodík HF - páchnoucí bezbarvý plyn, vodný roztok kyselina fluorovodíková - leptají sklo a proto v plastových lahvích silně leptají, hluboká pálivá bolest i mimo místo kontaktu, bílé skvrny na kůži - odebírají vodu - dehydratace, ionty fluoru odebírají vápník z tkání na CaF 2 akutně plicní edém chronicky degenerativní změny na játrech a ledvinách, snížení objemu kostní dřeně mohutněním kostí, hubnutí, neurotoxicita toxický pro fytocenózu kumulace v koncových částech stonku a listů zánik rostliny fluoridy jsou protoplasmatické jedy ovlivňující v intracelulárních prostorech činnost řady enzymů 31

Chlor Cl 2 - žlutozelený plyn charakteristického zápachu, těžší než vzduch, vyskytuje se pouze ve sloučeninách, největší zásoby chloridů v mořské vodě (př. halit NaCl) při inhalaci kašel, bolesti na prsou, zvracení, bolest hlavy, edém nebo zánět plic, při chronické expozici bronchitidy, při chlorování vody znečištěné organikou dochází k její chloraci (př. fenoly, huminové kyseliny) - vznikají karcinogeny elementární při koncentracích 1-2 ppm lze ještě nepřetržitě pracovat při koncentracích 15-20 ppm je pobyt delší než 30 min nebezpečný při koncentracích nad 30 ppm nebezpečí edému plic spolu s poškozením sliznic a kůže toxický pro fytocenózu nedostatečná tvorba chlorofylu tzv. chloróza 32

Chlor chlorovodík HCl a jeho kyselina - silně dráždivý plyn, leptavý, záněty spojivek, zakalení rohovky, chronicky poškození zubní skloviny, perforace nosní přepážky, lámavost nehtů a vlasů krátkodobě mohou být tolerovány i koncentrace několika set ppm lidský organismus si na něj velmi dobře zvyká chloridy - normální součástí živé hmoty, chloridový hlavní aniont mezibuněčné tekutiny ClO 2 - pro výrobu papíru, bělení celulózy, vysoce toxický a výbušný, je smrtelný, v nižších koncentracích zasažení rohovky chlorečnany - při styku s organickými látkami výbušné směsi dráždí kůži a sliznice, edém plic, podání perorální - cyanoza, poškození ledvin, křeče, hemolýza, methemoglobinémie NaClO 3 - herbicid, KClO 3 - hlavičky zápalek 33

Brom Br 2 - tmavě červená kapalina, pronikavý zápach, reaktivní a proto ve sloučeninách, bromidy v mořské vodě intenzivně dráždivé účinky, kapalný leptá sliznice i kůži; inhalace par může způsobit krvácení z nosu bromidy - působí tlumivě na CNS, vyvolávají ospalost, prakticky netoxické bromičnany - hemolýza, methemoglobin, poškození ledvin a jater, útlum CNS, smrt na selhání ledvin bromované organické sloučeniny pesticidy, retardéry hoření 34

Jod pevná sublimující červenofialová látka biogenní prvek obsažen v hormonu štítné žlázy thyroxinu, který ovlivňuje především vývoj pohybové soustavy a mozku nedostatek negativně ovlivňuje inteligenci zvětšení štítné žlázy (endemická struma) vyvoláno nedostatkem jodu vyvolán tělesný i duševní úpadek (endemický kreténismus);dříve zdravotní problémy lidí z horských oblastí, kde je výskyt přírodního jodu omezen (Podkarpatská Rus, Alpy); proto jod přidáván do potravin např. jodizace kuchyňské soli akceptovatelná je dávka 10 mg jodu/den 35

Jod elementární jod při styku s kůží těžko hojitelné vředy až rakovina kůže inhalace par dráždivý účinek na plíce větší než v případě chloru nebo bromu může být vyvolán edém plic závratě, poruchy vidění, methemoglobinemie smrtná dávka: 2-4 g jodu HI stejné leptavé účinky jako HCl jodidy čtyřnásobná toxicita ve srovnání s chloridy; chronická otrava hubnutí, poruchy spánku, ovlivnění srdeční činnosti jodičnany methemoglobinemie, vyšší toxicita než jodidy, chlorečnany i bromičnany 36

Vzácné plyny Charakteristika skupiny: inertní nehořlavé plyny He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn senzoricky nedetekovatelné jednoduché asfyxianty dusivý účinek v případě jejich vysoké koncentrace ve vdechovaném vzduchu (množství kyslíku tím klesá pod potřebnou hranici pro normální frekvenci dýchání) 37

Radon radioaktivní plyn po vdechnutí z velké části vydechnut, zbytek rozpuštěn ve vlhkých plicních tkáních v ovzduší příspěvek k radiační zátěži obyvatelstva primární zdroj radonu 238 U v horninách (rozptýlen v zemské kůře v průměrné koncentraci cca 4ppm, lokálně zmnožen v příslušných uranových rudách) uranová rozpadová řada postupně vzniká: 238 U, 234 Pa, 234 U, 230 Th, 226 Ra, 222 Rn následuje rozpad radonu na jeho dceřinné prvky - 218 Po a 210 Pb - oba alfa-zářiče kovové dceřinné produkty rozpadu radonu mají elektrický náboj 38

Radon - toxicita depozice na prachových částicích v atmosféře = radioaktivní prach možná inhalace inhalovat je možno i radon jako plyn k jeho rozpadu pak dochází v těle alfa záření velmi záludné po proniknutí do organismu; kůže zabrání jeho zpětnému vyzáření ven trvalé ozařování plicních hrotů rakovina plic K rakovině plic přispívá radon z 10-15 %, ale kouření ze 70 %! 39

Radon - toxicita součástí půdního vzduchu a půdní vody zvláště v půdách vznikajících z vyvřelých nebo metamorfovaných hornin (žula, rula) souvislost s kontaminací bytových prostor, hlavně rodinných domů v lokalitách se zmíněným podložím nebezpečí málo větraných prostor! specifickým zdrojem radonu mohou být stavební materiály např. tvárnice obsahující popel nebo škváru (škvárobeton) s obsahem radia nadloží některých uhelných slojí nebo rudných nalezišť obsahuje smolinec (UO 2 ) společné vytěžení a zpracování přechod nežádoucích příměsí do odpadního popele a škváry radioaktivní přeměna U Ra Rn př.: rynholecká škvára stavební prefabrikáty Prefa Hýskov 40