ÚZEMNÍ PLÁN PERTOLTICE

ÚZEMNÍ PLÁN PERTOLTICE

ÚZEMNÍ PLÁN PERTOLTICE Zstupitelstvo obce Pertoltice, příslušné podle ustnovení 6 odst. 5 písm. c) zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování stvebním řádu (stvební zákon), ve znění pozdějších předpisů, z použití ustnovení 43 odst. 4 stvebního zákon, 171 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, 13 přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně nlytických podkldech, územně plánovcí dokumentci způsobu evidence územně plánovcí činnosti V Y D Á V Á ÚZEMNÍ PLÁN PERTOLTICE jko optření obecné povhy č. 1/2016 ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ORGÁN, KTERÝ ÚZEMNÍ PLÁN PERTOLTICE VYDAL: Zstupitelstvo obce Pertoltice OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY: Název: Územní plán Pertoltice Číslo optření obecné povhy: 1/2016 Dtum nbytí účinnosti optření obecné povhy:.. POŘIZOVATEL: Městský úřd Frýdlnt, Odbor stvebního úřdu životního prostředí, T. G. Msryk 37, 464 01 Frýdlnt Úřd územního plánování Oprávněná úřední osob pořizovtele: Rzítko: Podpis:..

ÚZEMNÍ PLÁN PERTOLTICE Optření obecné povhy TEXTOVÁ ČÁST

POŘIZOVATEL: OBJEDNATEL: Městský úřd Frýdlnt Odbor stvebního úřdu životního prostředí T. G. Msryk 37 464 01 Frýdlnt Obec Pertoltice Dolní Pertoltice 59 463 73 Hbrtice PROJEKTANT: ZHOTOVITEL: AUTORSKÝ KOLEKTIV: Ing. Edurd Žlud (č. utorizce: 4077) ŽALUDA, projektová kncelář Železná 493/20, 110 00 Prh 1 kncelář: Blnická 922/25, 120 00 Prh 2 tel./fx: 737 149 299/225 096 854 e-mil: edurd.zlud@gmil.com Ing. Edurd Žlud Mgr. Vít Holub Ing. rch. Alen Švndelíková Ing. Rent Kšpárková Petr Schejbl Ing. rch. Luboš Križn Mgr. Miroslv Vrtišk DATUM: září 2016

Územní plán Pertoltice 1 VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ (1) Územní plán vymezuje zstvěné území k dtu 31. 05. 2016. Hrnice zstvěného území je zkreslen v grfické části dokumentce (výkres zákldního členění, hlvní výkres). 2 ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT 2.1 Vymezení řešeného území (2) Řešeným územím je správní území obce Pertoltice, tvořené dvěm ktstrálními územími Dolní Pertoltice Horní Pertoltice (ORP Frýdlnt, okres Liberec, Liberecký krj). 2.2 Koncepce rozvoje území obce (3) Územní plán stnovuje následující priority koncepce rozvoje území: b c d e f zohlednit pozici obce v rozvojové ose ndmístního význmu ve specifické oblsti ndmístního význmu; stbilizovt populční situci kolem rámcové hodnoty 330 obyvtel; konsolidovt stv veřejné infrstruktury v obci; podpořit diferencici struktury hospodářství, zejmén využít potenciálu cestovního ruchu rekrece; posilovt vzby obce n centr s vyšší občnskou vybveností to včetně přeshrničních vzthů; respektovt při využívání území jeho výchozí členění n dvě zóny. 2.3 Koncepce ochrny rozvoje hodnot území 2.3.1 Hodnoty urbnistické, rchitektonické, kulturní (4) Územní plán stnovuje ochrnu následujících hodnot: b c d e soustředěná zástvb historicky vázná n Pertoltický potok s přirozeným centrem při křížení komunikcí I/13 III/0357; rozvolněná zástvb s přeshy do volné krjiny v okrjových částech celistvých sídel; solitérní usedlosti Horních Pertoltic jednostrnná ulicovk Nových Pertoltic; občnská vybvenost veřejného chrkteru veřejná prostrnství v rámci celého zstvěného území; kulturní pmátky území s rcheologickými nálezy. (5) Při rozhodování o změnách v území je žádoucí: b c d e respektovt citlivě rozvíjet stávjící kompoziční vzthy historicky vytvořené struktury vzby v sídlech, mezi sídly, v krjině mezi sídlem krjinou; stbilizovt, chránit rozvíjet občnské vybvení veřejného chrkteru veřejná prostrnství; při stvební činnosti posuzovt poždvky n veřejnou infrstrukturu s cílem intenzifikce jejího využití; podporovt integrci občnského vybvení rekrece cestovního ruchu v celém zstvěném území, zejmén v plochách bydlení; respektovt veškeré kulturní pmátky území s rcheologickými nálezy. 2.3.2 Přírodní hodnoty zdroje (6) Územní plán stnovuje ochrnu následujících hodnot: b c d prvky územního systému ekologické stbility všech ktegorií; neregistrovné význmné krjinné prvky; význmnější plochy zeleně krjinné formce, břehové porosty, remízy, meze, solitérní stromy i skupinové porosty ve volné krjině; plochy v nezstvěném území vymezené v územním plánu jko plochy lesní NL, plochy přírodní - NP plochy smíšené nezstvěného území NSpz1 NSpz2. (7) Při rozhodování o změnách v území je žádoucí: b c relizovt optření zvyšující funkčnost vzájemnou propojenost skldebných částí ÚSES; podporovt intervence zvyšující retenční schopnost krjiny; zvyšovt podíl extenzivních forem hospodření zejmén n zemědělské půdě nižší bonity. 2.3.3 Hodnoty civilizční technické (8) Územní plán stnovuje ochrnu následujících hodnot: systémy technické doprvní infrstruktury včetně cestní sítě ve volné krjině; ŽALUDA, projektová kncelář 2

Územní plán Pertoltice b vodohospodářské stvby optření v krjině. (9) Při rozhodování o změnách v území je žádoucí: při řešení přeložky silnice I/13 zvážit dvě vrinty: koridor D10 rezerv doprvní infrstruktury silniční R1; b ctít plochu změny pro těžbu nerostů po ukončení těžby uvžovt o trnsformci části plochy pro účely rekrece cestovního ruchu; c usilovt o regenerci zniklé cestní sítě v krjině. 3 URBANISTICKÁ KONCEPCE, VČETNĚ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ 3.1 Urbnistická koncepce (10) Územní plán stnovuje jko priority urbnistické koncepce: posilovt polyfunkční využívání území (integrce vzájemně se nerušících funkcí) při zchování součsného chrkteru struktury zástvby (viz kpitol 3.2 Chrkter struktur území); b nevytvářet nová sídl izolovné urbnizovné plochy v krjině; c podporovt rekultivci/revitlizci znedbných, neefektivně využívných nemovitostí; d upřednostňovt k zstvění stávjících stbilizovných ploch před plochmi zstvitelnými; e v plochách zeleně přírodního chrkteru (ZP) umožnit relizci stveb zřízení specifikovných v kp. 6 3.2 Chrkter struktur řešeného území (11) Územní plán v řešeném území definuje dvě přirozené, funkčně prostorově odlišné zóny se specifickou strukturou chrkterem. Pro kždou z nich stnovuje zásdy rozvoje. (12) Zón A urbnizční prostor: veškeré zstvěné území včetně přiléhjících zstvitelných ploch povh zástvby převážně kompktní, liniová, v okrjových částech roztroušená s přeshy do volné krjiny; b převh rodinných domů s hospodářským rekrečním zázemím; c přirozené centrum při křížení komunikcí I/13 III/0357; d strší zástvb obdélný, přípdně odvozený půdorys, jedno ž dvoupodlžní s využitelným podkrovím; e měřítko zástvby drobnější s průniky třípodlžních objektů hromdného bydlení při centru obce; f novější stvební formy převážně jednopodlžní s využitelným podkrovím; g služby, rekrece, občnská vybvenost, eventuálně nerušící výrob integrální součástí bydlení; h stvební pozemky neprvidelného tvru v rozmezí výměr od 800 do 6 000 m2; i funkční dominnce nevyprofilovného bydlení. (13) Zásdy rozvoje: b c d respektovt měřítko prostorově-funkční vzby stávjící zástvby; umožnit přirozenou koexistenci vzájemně se nerušících funkcí; umožnit/respektovt veřejná prostrnství občnské vybvení veřejného chrkteru ve všech plochách s rozdílným způsobem využití; podpořit pozvolný přechod urbnizčního prostoru do volné krjiny méně intenzivní zástvbou v zelených rdiálách (plochy ZP). (14) Zón B lesozemědělská krjin: volná krjin včetně rozptýlených smot, která vyplňuje zbytek řešeného území b c d e f (15) Zásdy rozvoje: b c d e f v nprosté většině nezstvitelné území; reltivně dynmický terén s pozůsttky ntropogenní činnosti; louky pole čsto extenzivního chrkteru; rozsáhlejší druhově zjímvé lesy, mnohdy součást ÚSES vyšší ktegorie; z hledisk nerostných surovin (písek) těžebně důležité loklity; prtikulárně zchovlá historická cestní síť. nezkládt nová sídl v krjině; přispívt k heterogennímu chrkteru lesních porostů i obhospodřování zemědělské půdy; podporovt intenzivnější souvzth sídel volné krjiny, zejmén v rámci rozvoje rekrece cestovního ruchu podpořit pozvolný vstup volné krjiny do urbnizčního prostoru zelenými rdiálmi (plochy ZP); revitlizovt dále nvyšovt prostorovou prostupnost krjiny; umožnit v ploše změny Z6 těžbu štěrkopísku s důrzem n následnou funkční resturci; zohlednit rozčlenění ploch NSpz n severní (NSpz1) jižní (NSpz2) část; ŽALUDA, projektová kncelář 3

Územní plán Pertoltice g zkvlitňovt retenční schopnost území. (16) Územní plán vymezuje v rámci urbnistické koncepce následující plochy s rozdílným způsobem využití, jejichž hlvní, přípustné, podmíněně přípustné nepřípustné využití je stnoveno v kpitole 6: b c d e f g h i BH Bydlení v bytových domech BV Bydlení v rodinných domech venkovské OS Občnské vybvení tělovýchovná sportovní zřízení OH Občnské vybvení hřbitovy DS Doprvní infrstruktur silniční TI Technická infrstruktur inženýrské sítě VL Výrob skldování lehký průmysl ZP Zeleň přírodního chrkteru NT Plochy těžby nerostů 3.3 Vymezení zstvitelných ploch (17) Územní plán vymezuje následující zstvitelné plochy: ozn. výměr plochy (h) Z1 2,89 Z2 1,72 Z3 0,47 Z4 0,41 Z5 1,10 ploch s rozdílným způsobem využití Bydlení v rodinných domech venkovské (BV) Z6 22,72 Plochy těžby nerostů (NT) podmínky pro rozhodování - ploch, v níž je rozhodování o změnách v území podmíněno zprcováním územní studie (X1) - ploch, v níž je rozhodování o změnách v území podmíněno zprcováním územní studie (X2) - při umisťování stveb pro bydlení v rámci územních řízení je nutné měřením hluku prokázt nepřekročení hygienických limitů hluku z doprvního provozu v budoucích chráněných venkovních prostorech stveb - relizovt mx. 1 hlvní objekt - koeficient zstvění 0,2 - relizovt mx. 1 hlvní objekt - koeficient zstvění 0,2 - relizovt mx. 6 hlvních objektů - koeficient zstvění 0,4 - v rámci rekultivce vytěžených ploch zvážit částečné přírodněrekreční využití podporující rozvoj šetrného cestovního ruchu v území (npř. geoprk, stezk poznávání funy flory pod.) 4 KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEJÍ UMISŤOVÁNÍ 4.1 Občnské vybvení (18) Územní plán vymezuje v rámci občnské vybvenosti následující plochy s rozdílným způsobem využití stnovuje zásdy pro jejich využívání: (19) Občnské vybvení tělovýchovná sportovní zřízení (OS) stvby zřízení pro sport tělovýchovu umísťovt přednostně v návznosti n osttní veřejnou infrstrukturu (brát zřetel zejmén n kpcitně odpovídjící doprvní technickou infrstrukturu) (20) Občnské vybvení hřbitovy (OH) hřbitov chránit jko význmnou složku kulturního dědictví i sídelní zeleně (21) Územní plán umožňuje relizci občnského vybvení veřejného chrkteru komerčních zřízení mlých středních v zstvěném území zstvitelných plochách s rozdílným způsobem využití: BH, BV, OS, VL. Je třeb dodržovt následující zásdy: b zpřístupnit občnské vybvení veřejného chrkteru obecnému užívání; občnské vybvení v podobě komerčních zřízení mlých středních nesmí mít negtivní vliv n okolí. ŽALUDA, projektová kncelář 4

Územní plán Pertoltice 4.2 Veřejná prostrnství (22) Územní plán umožňuje relizci veřejných prostrnství v zstvěném území zstvitelných plochách. Je třeb dodržovt následující zásdy: b c d chránit rozvíjet prostorotvorný spekt veřejných prostrnství; n veřejných prostrnstvích umožnit relizci stveb zřízení slučitelných s účelem veřejných prostrnství, zejmén stveb zřízení zvyšujících jejich využitelnost, stveb zřízení pro veřejnou rekreci stveb zřízení doprvní technické infrstruktury; zpřístupnit veřejná prostrnství obecnému užívání bez ohledu n jejich vlstnictví; koordinovně vymezovt nové plochy veřejných prostrnství zejmén v zstvitelných plochách bydlení. 4.3 Doprvní infrstruktur (23) Územní plán vymezuje následující plochy doprvní infrstruktury stnovuje zásdy jejich využívání: (24) Doprvní infrstruktur silniční (DS) b c d e respektovt stbilizovný silniční systém; prověřit v zstvitelných plochách v rámci nvzujících řízení potřebu prkovcích odstvných ploch; nesnižovt v rámci relizce doprvních stveb funkčnost prvků ÚSES; respektovt vedení stávjících cyklotrs i pěších turistických trs umožnit jejich trsování po silnicích III. třídy, místních účelových komunikcích; územně chránit koridor D10 obchvt Pertoltice rezervu R1 pro lterntivní vedení obchvtu. (25) Územní plán vymezuje následující koridory pro doprvní infrstrukturu: ozn. využití podmínky využití koridoru D10 CKT1 obchvt Pertoltice cykloturistický koridor - žádným způsobem neznemožnit nebo neztížit relizci obchvtu ve stnoveném koridoru D10 - zchovt funkčnost všech dotčených prvků ÚSES - zohlednit koridor pro relizci protipovodňových optření P1 cykloturistický koridor CTK1 - komunikce pro pěší, cyklisty, hipoturisty vést přednostně po stávjících/ zvykových cestách s minimálními novými územními nároky - podpořit relizci tkových technických optření stveb, které zlepší podmínky využití koridoru pro účely rekrece cestovního ruchu, npříkld cyklostezky, hygienická zřízení, občnské vybvení informční centr - zohlednit koridor pro relizci přeložky silnice I/13 D10 koridory protipovodňových optření P1, P2 *Podmínky stnovené v koridorech pozbývjí pltnosti relizcí stveb optření, pro něž jsou vymezeny. 4.4 Technická infrstruktur (26) Územní plán stnovuje následující zásdy: (27) Zásobování vodou b c d zchovt stávjící koncepci zásobování pitnou vodou; zjistit v mximální možné míře zokruhování vodovodních řdů; umísťovt vodovodní řdy přednostně ve veřejně přístupných plochách; posoudit v koncových úsecích vodovodní sítě nebo u specifických poždvků n potřebu požární vody situci individuálně přípdně řešit dodávku požární vody i jiným způsobem (požární nádrž, pod.). (28) Knlizce odstrňování odpdních vod b c zchovt stávjící koncepci odvádění čištění odpdních vod obecní lokální ČOV, mlé domovní čistírny, bezodtokové jímky s následným vyvážením n ČOV Frýdlnt; řešit likvidci dešťových vod přímo n pozemcích (kumulcí, vskováním); dbát n to, by nedocházelo k výrznému zhoršení odtokových poměrů v území. (29) Zásobování elektrickou energií b c d zchovt stávjící koncepci zásobování elektrickou energií; zjistit poždovný výkon pro distribuci ze stávjících trfostnic, které se dle potřeby přezbrojí osdí většími trnsformátory; umožnit v přípdě deficitu výstvbu nových trfostnic s primární přípojkou; připojovt novou zástvbu kbelovým sekundárním vedením postupně dle možností poždvků kbelizovt stávjící ndzemní rozvodnou síť v zstvěném území. ŽALUDA, projektová kncelář 5

Územní plán Pertoltice (30) Telekomunikce, rdiokomunikce zchovt stávjící koncepci (31) Zásobování teplem plynem b omezit využívání pevných fosilních pliv; podporovt využívání obnovitelných zdrojů energie. (32) Koncepce nkládání s odpdy b zchovt stávjící koncepci; umožnit umístění zřízení pro nkládání s odpdy v rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jko zřízení technické infrstruktury pro obsluhu řešeného území. 5 KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, VČETNĚ VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ, ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOST KRAJINY, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ, OCHRANA PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN APOD. 5.1 Koncepce uspořádání krjiny (33) Územní plán stnovuje následující zásdy: b c d e f umožnit prolínání sportovně-rekreční ekologicko-stbilizční funkce krjiny; podpořit pozvolný vstup volné krjiny do urbnizčního prostoru zelenými rdiálmi (plochy ZP) pomocí jejich specifických podmínek pro využití; nvyšovt biodiverzitu ploch s rozdílným způsobem využití lesních, vodních, zemědělských; zintenzivňovt fyzickou biologickou prostupnost krjiny (při relizci stveb liniového chrkteru relizovt konkrétní optření z účelem zvyšování jejich fyzické prostupnosti); podpořit groenvironmentálně orientovné zemědělství včetně delimitce zemědělských kultur; vytvářet podmínky pro zdržování vody v krjině. (34) Územní plán umožňuje v nezstvěném území umisťovt stvby, zřízení, jiná optření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, pro ochrnu přírody krjiny, pro veřejnou doprvní technickou infrstrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických přírodních ktstrof pro odstrňování jejich důsledků, dále tková technická optření stvby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekrece cestovního ruchu, npříkld cyklistické stezky, hygienická zřízení, ekologická informční centr z podmínky: b c že bude respektován chrkter struktur příslušné zóny; že nebude umožněno trvlé bydlení ni rodinná nebo hromdná rekrece; že v plochách NSpz1 nebude umožněn relizce stveb, zřízení jiných optření živočišné výroby. (35) Územní plán člení nezstvěné území n následující plochy s rozdílným způsobem využití, jejichž hlvní, přípustné, podmíněně přípustné nepřípustné využití je stnoveno v kpitole 6: b c d e W Plochy vodní vodohospodářské NL Plochy lesní NP Plochy přírodní NSpz1 Plochy smíšené nezstvěného území přírodní, zemědělské NSpz2 Plochy smíšené nezstvěného území přírodní, zemědělské (36) Územní plán vymezuje následující koridory pro relizci protipovodňových optření: ozn. využití podmínky využití koridoru P1 P2 P3 protipovodňová optření - podpořit relizci tkových optření stveb, které zohlední podmínky využití koridoru pro účely rekrece cestovního ruchu (zejmén v souvislosti s CTK1), npříkld cyklo/stezky, informční tbule zároveň neztíží využití koridoru pro relizci protipovodňových optření *Podmínky stnovené v koridorech pozbývjí pltnosti relizcí stveb optření, pro něž jsou vymezeny. 5.2 Územní systém ekologické stbility (37) Územní plán vymezuje následující prvky územního systému ekologické stbility: ndregionální biocentrum regionální biocentrum NC 68 Poustecká obor RC 1279 Bulovk ŽALUDA, projektová kncelář 6

Územní plán Pertoltice lokální biocentr lokální biokoridory 1373 Prmeniště Rčího potok, 1374 Pnenský rybník, 1375 Šálkův rybník LK1, LK2, LK3 (38) Územní plán stnovuje v plochách biocenter biokoridorech následující zásdy: b c d upřednostňovt přirozenou obnovu porostů; podporovt původní druhy n úkor invzních; posilovt přirozený vodní režim vznik revitlizčních prvků n vodních tocích (mendry, tůně, pod.); rozšiřovt extenzivní způsob hospodření. 5.3 Těžb nerostů (39) Územní plán vymezuje v rámci koncepce uspořádání krjiny následující plochu s rozdílným způsobem využití, jejíž hlvní, přípustné, podmíněně přípustné nepřípustné využití je stnoveno v kpitole 6: NT Plochy těžby nerostů (40) Územní plán stnovuje pro plochu dobývání nerostných surovin následující zásdy: b respektovt dokumentci Pískovn Dolní Pertoltice schválenou v procesu EIA pro vymezený dobývcí prostor; v rámci rekultivce vytěžených ploch zvážit jejich částečné přírodně-rekreční využití podporující rozvoj šetrného cestovního ruchu v území (npř. geoprk, stezk poznávání funy flory pod.). 6 STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ S URČENÍM PŘEVAŽUJÍCÍHO ÚČELU VYUŽITÍ (HLAVNÍ VYUŽITÍ), POKUD JE MOŽNÉ JEJ STANOVIT, PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ, NEPŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ (VČETNĚ STANOVENÍ, VE KTERÝCH PLOCHÁCH JE VYLOUČENO UMISŤOVÁNÍ STAVEB, ZAŘÍZENÍ A JINÝCH OPATŘENÍ PRO ÚČELY UVEDENÉ V 18 ODST.5. STAVEBNÍHO ZÁKONA), POPŘÍPADĚ STANOVENÍ PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉHO VYUŽITÍ TĚCHTO PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU (NAPŘÍKLAD VÝŠKOVÉ REGULACE ZÁSTAVBY, CHARAKTERU A STRUKTURY ZÁSTAVBY, STANOVENÍ ROZMEZÍ VÝMĚRY PRO VYMEZOVÁNÍ STAVEBNÍCH POZEMKŮ A INTENZITY JEJICH VYUŽITÍ) (41) Územní plán plošně umožňuje ve všech plochách s rozdílným způsobem využití zhrnutých v zstvěném území zstvitelných plochách relizci veřejné infrstruktury zeleně. (42) Územní plán člení řešené území n následující plochy s rozdílným způsobem využití: (43) Bydlení v bytových domech (BH) hlvní využití: bydlení v bytových domech přípustné využití: b c d bydlení v rodinných domech doprvní technická infrstruktur skldebné části ÚSES podmíněně přípustné využití: e f výrob skldování z podmínky, že nebude mít negtivní vliv n okolí stvby zřízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů z podmínky, že se bude jednt o technická zřízení stveb nepřípustné využití: g jiné využití než je uvedeno jko hlvní, přípustné podmíněně přípustné využití podmínky prostorového uspořádání: h respektovt chrkter strukturu příslušné zóny (44) Bydlení v rodinných domech venkovské (BV) hlvní využití: bydlení v rodinných domech přípustné využití: b c rekrece cestovní ruch doprvní technická infrstruktur ŽALUDA, projektová kncelář 7

Územní plán Pertoltice d e vodní plochy toky skldebné části ÚSES podmíněně přípustné využití: f g h výrob skldování z podmínky, že nebude mít negtivní vliv n okolí stvby zřízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů z podmínky, že se bude jednt o technická zřízení stveb chovtelské pěstitelské zázemí provozně související stvby zřízení z podmínky, že nebudou mít negtivní vliv n okolí nepřípustné využití: i jiné využití než je uvedeno jko hlvní, přípustné podmíněně přípustné využití podmínky prostorového uspořádání: j respektovt chrkter strukturu příslušné zóny (45) Občnské vybvení tělovýchovná sportovní zřízení (OS) hlvní využití: občnské vybvení sloužící sportu tělovýchově přípustné využití: b doprvní technická infrstruktur podmíněně přípustné využití: c d e bydlení z podmínky přímé funkční vzby n hlvní využití rekrece cestovní ruch z podmínky, že nebude omezeno hlvní využití stvby zřízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů z podmínky, že se bude jednt o technická zřízení stveb nepřípustné využití: f jiné využití než je uvedeno jko hlvní, přípustné podmíněně přípustné využití podmínky prostorového uspořádání: g respektovt chrkter strukturu příslušné zóny (46) Občnské vybvení hřbitovy (OH) hlvní využití: hřbitovy veřejná pohřebiště přípustné využití: b doprvní technická infrstruktur podmíněně přípustné využití: c není stnoveno nepřípustné využití: d jiné využití než je uvedeno jko hlvní, přípustné využití podmínky prostorového uspořádání: e respektovt chrkter strukturu příslušné zóny (47) Doprvní infrstruktur silniční (DS) hlvní využití: doprvní infrstruktur přípustné využití: b c komunikce pro pěší cyklisty technická infrstruktur podmíněně přípustné využití: d e občnské vybvení z podmínky, že bude funkcí doplňkovou nebude omezovt hlvní využití stvby zřízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů z podmínky, že se bude jednt o technická zřízení stveb nepřípustné využití: f jiné využití než je uvedeno jko hlvní, přípustné podmíněně přípustné využití podmínky prostorového uspořádání: g respektovt chrkter strukturu příslušné zóny ŽALUDA, projektová kncelář 8

Územní plán Pertoltice (48) Technická infrstruktur inženýrské sítě (TI) hlvní využití: technická infrstruktur přípustné využití: b doprvní infrstruktur podmíněně přípustné využití: c d občnské vybvení, z podmínky, že bude funkcí doplňkovou nebude nrušeno či omezeno hlvní využití stvby zřízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů z podmínky, že se bude jednt o technická zřízení stveb nepřípustné využití: e jiné využití než je uvedeno jko hlvní, přípustné podmíněně přípustné využití podmínky prostorového uspořádání: f respektovt chrkter strukturu příslušné zóny (49) Výrob skldování lehký průmysl (VL) hlvní využití: lehký průmysl přípustné využití: b doprvní technická infrstruktur podmíněně přípustné využití: c d občnské vybvení bydlení z podmínky, že bude funkcí doplňkovou nebude omezovt hlvní využití stvby zřízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů z podmínky, že se bude jednt o technická zřízení stveb nepřípustné využití: e jiné využití než je uvedeno jko hlvní, přípustné podmíněně přípustné využití podmínky prostorového uspořádání: f respektovt chrkter strukturu příslušné zóny (50) Zeleň přírodního chrkteru (ZP) hlvní využití: zeleň hospodářského, rekrečního přírodního chrkteru přípustné využití: b c d e vodní plochy toky doprvní technická infrstruktur snižování ohrožení území živelnými nebo jinými pohrommi skldebné části ÚSES podmíněně přípustné využití: f g h i bydlení při splnění následujících podmínek: - minimální velikost stvebního pozemku 3 000 m 2 - mximální podíl zstvěných ploch 10 %, minimální podíl zeleně 70 %, mximální podíl zpevněných ploch 20 % - zchování fyzické prostupnosti území občnské vybvení při splnění následujících podmínek: - minimální velikost stvebního pozemku 3 000 m 2 - mximální podíl zstvěných ploch 15 %, minimální podíl zeleně 70 %, mximální podíl zpevněných ploch 15 % zemědělská výrob, zejmén víceúrovňové zemědělské usedlosti při splnění následujících podmínek: - minimální velikost stvebního pozemku 3 000 m 2 - prokztelná vzb n přilehlé zemědělské pozemky - mximální podíl zstvěných ploch 30 %, minimální podíl zeleně 50 %, mximální podíl zpevněných ploch 20 % - zchování fyzické prostupnosti území stvby zřízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů z podmínky, že se bude jednt o technická zřízení stveb nepřípustné využití: j jiné využití než je uvedeno jko hlvní, přípustné podmíněně přípustné využití ŽALUDA, projektová kncelář 9

Územní plán Pertoltice podmínky prostorového uspořádání: k respektovt chrkter strukturu příslušné zóny (51) Plochy vodní vodohospodářské (W) hlvní využití: vodní plochy toky včetně litorálního pásm přípustné využití: b c stvby související s využitím, revitlizcí, zklidňováním vodního toku nebo vodní plochy doprvní technická infrstruktur podmíněně přípustné využití: d e snižování ohrožení území živelnými nebo jinými pohrommi z podmínky, že nebude omezen hlvní funkce rekrece cestovní ruch z podmínky, že negtivním způsobem nenruší vodní režim v území nepřípustné využití: f jiné využití než je uvedeno jko hlvní, přípustné podmíněně přípustné než je stnoveno v odstvci (34) výroku podmínky prostorového uspořádání: g (52) Plochy lesní (NL) respektovt chrkter strukturu příslušné zóny hlvní využití: pozemky určené k plnění funkce les přípustné využití: b c d e vodní plochy toky komunikce pro pěší cyklisty skldebné části ÚSES doprvní technická infrstruktur podmíněně přípustné využití: f g snižování ohrožení území živelnými nebo jinými pohrommi z podmínky, že nebude omezen hlvní funkce rekrece cestovní ruch z podmínky, že nebude zásdně omezovt hlvní využití nepřípustné využití: h jiné využití než je uvedeno jko hlvní, přípustné podmíněně přípustné než je stnoveno v odstvci (34) výroku podmínky prostorového uspořádání: i (53) Plochy přírodní (NP) respektovt chrkter strukturu příslušné zóny hlvní využití: ochrn přírody krjiny přípustné využití: b c d e pozemky PUPFL, pozemky ZPF skldebné části ÚSES vodní plochy toky doprvní technická infrstruktur podmíněně přípustné využití: f snižování ohrožení území živelnými nebo jinými pohrommi z podmínky, že nebude omezen hlvní funkce nepřípustné využití: g jiné využití než je uvedeno jko hlvní, přípustné podmíněně přípustné než je stnoveno v odstvci (34) výroku podmínky prostorového uspořádání: h respektovt chrkter strukturu příslušné zóny (54) Plochy smíšené nezstvěného území přírodní, zemědělské (NSpz1) hlvní využití: není stnoveno ŽALUDA, projektová kncelář 10

Územní plán Pertoltice přípustné využití: b c d e f pozemky ZPF, pozemky PUPFL skldebné části ÚSES vodní plochy toky doprvní technická infrstruktur nepobytová rekrece cestovní ruch dle odstvce (34) ÚP podmíněně přípustné využití: g občnské vybvení cestovní ruch rekrece, které zásdně neomezí přípustné využití (zejmén informční zřízení, prodejní zřízení, dětská hřiště, veřejná WC, prvky mobiliáře) nepřípustné využití: h jiné využití než je uvedeno jko hlvní, přípustné podmíněně přípustné než je stnoveno v odstvci (34) výroku podmínky prostorového uspořádání: i respektovt chrkter strukturu příslušné zóny (55) Plochy smíšené nezstvěného území přírodní, zemědělské, rekreční nepobytové (NSpz2) hlvní využití: není stnoveno přípustné využití: b c d e f pozemky ZPF, pozemky PUPFL skldebné části ÚSES vodní plochy toky doprvní technická infrstruktur stvby zřízení pro rostlinnou živočišnou výrobu intenzivních forem dle odstvce (34) ÚP podmíněně přípustné využití: g občnské vybvení cestovní ruch rekrece, které zásdně neomezí přípustné využití (zejmén informční zřízení, prodejní zřízení, dětská hřiště, veřejná WC, prvky mobiliáře) nepřípustné využití: h jiné využití než je uvedeno jko hlvní, přípustné podmíněně přípustné využití podmínky prostorového uspořádání: i respektovt chrkter strukturu příslušné zóny (56) Plochy těžby nerostů (NT) hlvní využití: těžb nerostných surovin přípustné využití: b c d e f rekultivce, revitlizce vytěžených prostor doprvní technická infrstruktur pozemky PUPFL, pozemky ZPF skldebné části ÚSES vodní plochy toky podmíněně přípustné využití: g občnské vybvení cestovní ruch rekrece, které zásdně neomezí přípustné využití, zejmén informční zřízení, prodejní zřízení, dětská hřiště, veřejná WC, prvky mobiliáře nepřípustné využití: h jiné využití než je uvedeno jko hlvní, přípustné podmíněně přípustné využití podmínky prostorového uspořádání: i respektovt chrkter strukturu příslušné zóny Dlší podmínky pro rozhodování v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití včetně širšího kontextu jsou uvedeny v kpitole 3.3. ŽALUDA, projektová kncelář 11

Územní plán Pertoltice 7 VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU, PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT (57) Územní plán vymezuje následující veřejně prospěšné stvby optření, pro které lze práv k pozemkům vyvlstnit: Veřejně prospěšné stvby (VPS): oznčení ktstrální území popis VD1 Dolní Pertoltice obchvt Pertoltice D10 b Veřejně prospěšná optření (VPO): oznčení ktstrální území popis VU1 Dolní Pertoltice ndregionální biocentrum NC 68 Poustecká obor VU2 Dolní Pertoltice regionální biocentrum RC 1279 Bulovk VU3 Dolní Pertoltice, Horní Pertoltice lokální prvky ÚSES 1373 Prmeniště Rčího potk, 1374 Pnenský rybník, 1375 Šálkův rybník; LK1, LK2, LK3 8 VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO, S UVEDENÍM V ČÍ PROSPĚCH JE PŘEDKUPNÍ PRÁVO ZŘIZOVÁNO, PARCELNÍCH ČÍSEL POZEMKŮ, NÁZVU KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ A PŘÍPADNĚ DALŠÍCH ÚDAJŮ PODLE PŘÍSLUŠNÝCH USTANOVENÍ KATASTRÁLNÍHO ZÁKONA (58) Územní plán nevymezuje žádné veřejně prospěšné stvby veřejná prostrnství, pro které lze upltnit předkupní právo. 9 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ (59) Územní plán vymezuje následující koridory územních rezerv stnovuje podmínky využití: ozn. možné budoucí využití ktstrální území podmínky pro prověření koridoru územní rezervy R1 doprvní infrstruktur silniční Dolní Pertoltice, Horní Pertoltice posouzení ve vzthu k vrintě sledovné v ZÚR LK (upřesněné v ÚP v podobě koridoru D10) multikriteriální vyhodnocení obou vrint vedení obchvtu 10 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE, STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJÍ POŘÍZENÍ A PŘIMĚŘENÉ LHŮTY PRO VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI (60) Územní plán vymezuje následující plochy, ve kterých je rozhodování o změnách jejich využití podmíněno zprcováním územní studie: ozn. ploch změny ktstrální území podmínky pro pořízení X1 Z1 Dolní Pertoltice - respektovt měřítko strukturu okolní zástvby; - stnovit min. velikost pro vymezování stvebních pozemků v rozmezí od 800 do 4000 m 2 ; - pozornost změřit zejmén n řešení veřejné infrstruktury její účelnost; - definovt postup zástvby území, přípdně nvrhnout její etpizci; - stnovit míru využitelnosti území, npř.koeficient zstvění - zchovt celkovou (fyzickou, biologickou, vizuální) prostupnost území; - do řešení promítnout výstupy podmínky vyplývjící z projektu Podkldová nlýz pro následnou relizci protipovodňových optření včetně přírodě blízkých protipovodňových optření v mikroregionu Frýdlntsko - zohlednit cykloturistický koridor CTK1 ŽALUDA, projektová kncelář 12

Územní plán Pertoltice X2 Z2 Dolní Pertoltice - respektovt měřítko strukturu okolní zástvby; - stnovit min. velikost pro vymezování stvebních pozemků v rozmezí od 800 do 4000 m 2 ; - pozornost změřit zejmén n řešení veřejné infrstruktury její účelnost; - definovt postup zástvby území, přípdně nvrhnout její etpizci; - stnovit míru využitelnosti území, npř. koeficient zstvění - zchovt celkovou (fyzickou, biologickou, vizuální) prostupnost území; - do řešení promítnout výstupy podmínky vyplývjící z projektu Podkldová nlýz pro následnou relizci protipovodňových optření včetně přírodě blízkých protipovodňových optření v mikroregionu Frýdlntsko - zohlednit koridor pro přeložku silnice I/13 D10 cykloturistický koridor CTK1 (61) Územní plán stnovuje lhůtu pro pořízení územních studií n 6 let od nbytí účinnosti optření obecné povhy, jímž se územní plán vydává. Stnovená lhůt se vzthuje k dtu splnění povinností stnovených stvebním zákonem schválení vložení dt o těchto studiích do evidence územně plánovcí činnosti. 11 STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE 50 ODST.6 STAVEBNÍHO ZÁKONA (62) Územní plán nestnovuje kompenzční optření podle 50 odst. 6 stvebního zákon. 12 ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI (63) Územní plán obshuje 7 listů (64) Grfická část územního plánu obshuje 4 výkresy. 1 Výkres zákldního členění území měřítko 1: 5 000 2 Hlvní výkres měřítko 1: 5 000 3 Výkres veřejně prospěšných stveb, optření sncí měřítko 1: 5 000 4 Schém prostorového uspořádání měřítko 1: 15 000 ŽALUDA, projektová kncelář 13

13.1 Záměr ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PERTOLTICE 13 POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Záměr n pořízení územního plánu Pertoltice vychází z povinnosti stnovené ustnovením 188 stvebního zákon, z poždvků obce Pertoltice z návrhů vlstníků pozemků. Tento záměr byl schválen Zstupitelstvem obce Pertoltice n jeho zsedání dne 28.11.2011 (usnesení č. 07/13/11). Jko určený zstupitel, ve smyslu stvebního zákon, byl pověřen strost obce, pn Viktor Podmnický. 13.2 Zdání územního plánu Projednání vystvení návrhu Zdání územního plánu Pertoltice, bylo zhájeno dne 21.8.2012. Pořizovtel projednl návrh zdání v souldu s ustnovením 47 stvebního zákon, resp. jej zsll dotčeným orgánům, sousedním obcím, krjskému úřdu ndřízenému orgánu územního plánování, součsně tké význmným investorům vlstníkům veřejné technické infrstruktury. Součsně zjistil zveřejnění návrhu zdání územního plánu jeho vystvení po dobu 30 dnů ode dne vyvěšení oznámení o projednávání zdání n úřední desce, to i způsobem umožňujícím dálkový přístup. Návrh Zdání územního plánu Pertoltice (dále jen návrh Zdání ÚP) byl dle ustnovení 47 odst. 2 stvebního zákon přístupný v termínu od 10.9.2012 do 10.10.2012 n místech uvedených v oznámení ze dne 21.8.2012 (č.j. 2273/2010/OSUZP/3/Ro). Po uplynutí zákonné lhůty bylo provedeno vyhodnocení připomínkového řízení, včetně vyhodnocení poždvků dotčených orgánů. Sousední obce, které byly v souldu se zákonem vyrozuměny o pořizování územního plánu oznámením o projednávání návrhu zdání ÚP, neupltnily žádné podněty. K návrhu zdání územního plánu Pertoltice nebyl upltněn poždvek n zprcování vyhodnocení vlivů n životní prostředí. N zákldě konečných poždvků provedl pořizovtel ve spolupráci s určeným zstupitelem (dle ustnovení 47 odst. 4 stvebního zákon), úprvu doplnění návrhu zdání pro projednání schválení v zstupitelstvu obce Pertoltice. Zstupitelstvo obce Pertoltice, usnesením č. 02/05/13 ze dne 22.7.2013 schválilo projednné uprvené zdání územního plánu Pertoltice. 13.3 Návrh územního plánu N zákldě schváleného zdání územního plánu Pertoltice, byl zprcován utorským kolektivem ŽALUDA, projektová kncelář, zstoupená Ing. Edurdem Žludou (ČKA 4077), dokumentce Návrhu územního plánu Pertoltice pro společné jednání (05.2015). Dne 19.5.2015 bylo oznámeno konání společného jednání o návrhu územního plánu Pertoltice veřejným oznámením ze dne 19.5.2015 o doručení uvedeného návrhu územního plánu n úřední desce Obecního úřdu Pertoltice, dále úřední desce Městského úřdu Frýdlnt, vč. jeho zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup n elektronických deskách uvedených úřdů. Společné jednání o návrhu územního plánu proběhlo dne 11.6.2015 v souldu s ustnovením 50 stvebního zákon. Pořizovtel oznámil místo dobu konání společného jednání nejméně 15 dnů předem jednotlivě dotčeným orgánům, krjskému úřdu Libereckého krje, obci Pertoltice sousedním obcím. Dotčené orgány byly vyzvány, by upltnily svá stnovisk k uvedenému návrhu změny ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání. Ve stejné lhůtě mohly sousední obce upltnit své připomínky. Žádná ze sousedních obcí neupltnil k návrhu ÚP Pertoltice připomínky. Po tuto dobu bylo možné nhlížet do dokumentce návrhu ÚP Pertoltice n Obecním úřdu Pertoltice v knceláři Úřdu územního plánování městského úřdu Frýdlnt (v knceláři č. 20 budovy B MěÚ) dále v elektronické podobě n webových stránkách MěÚ Frýdlnt http://www.mesto-frydlnt.cz/cs/obcn/podpor-podnikni/uzemni-plnovni/uzemni-plnyobci-orp-frydlnt/pertoltice.html Poždvky upltněné v rámci tohoto společného jednání, spolu s poždvky dotčených orgánů, které upltnily v rámci zákonné lhůty, byly projednány, dohodnuty projektntem ÚP zprcovány do uprvené dokumentce návrhu územního plánu k veřejnému projednání (tj. dokumentce návrhu ÚP Pertoltice z březn 2016). 13.4 Posouzení návrhu krjským úřdem: Pořizovtel předložil návrh ÚP Pertoltice zprávu o jeho projednání dle 12 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně plánovcí dokumentci způsobu evidence územně plánovcí činnosti, k posouzení krjskému úřdu. Stnovisko Krjského úřdu Libereckého krje zn. OÚPSŘ/235/2012/OÚP ze dne 24.7.2015, bez upltnění poždvků v návrhu ÚP Pertoltice, ve kterém povoluje, by byl návrh ÚP Pertoltice veřejně projednán v řízení o územním plánu podle 50 odst. 7 stvebního zákon, obdržel pořizovtel dne 24.7.2015. ŽALUDA, projektová kncelář 14

13.4 Řízení o územním plánu: Řízení o územním plánu spojené s veřejným projednáním zhájil pořizovtel v souldu s ustnovením 52 stvebního zákon jeho vystvením k veřejnému nhlédnutí dne 21.3.2016 s tím, že bylo splněno ustnovení stvebního zákon, tj. návrh byl vystven po dobu 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky. Dokumentce návrhu ÚP Pertoltice, byl fkticky vystven ž do 18.5.2016, tj. do termínu 7 dní po veřejném projednání, kdy bylo možné upltnit námitky připomínky k návrhu ÚP Pertoltice. Veřejné projednání uprveného posouzeného návrhu ÚP Pertoltice se uskutečnilo dne 11.5.2016 v zsedcí místnosti budovy nové hsičské zbrojnice, n drese Dolní Pertoltice č.e. 14, z účsti pořizovtele, zástupce obce, tj. pn strosty Viktor Podmnického zástupců projektnt. O průběhu projednání byl proveden záznm, včetně výpisu stnovisek, námitek připomínek doručených před tímto veřejným projednáním. V průběhu veřejného projednání nebyly upltněny žádné dlší konkrétní písemné námitky k projednávnému návrhu ÚP Pertoltice. V presenční listině je zpsáno 7 občnů zástupců dotčených subjektů. Poždvky dotčených orgánů k uprvené dokumentci, které upltnily v rámci zákonné lhůty, byly projednány, dohodnuty projektntem ÚP zprcovány do uprvené dokumentce návrhu územního plánu pro opkovné veřejné projednání (tj. dokumentce návrhu ÚP Pertoltice z červn 2016). Řízení o územním plánu spojené s opkovným veřejným projednáním zhájil pořizovtel v souldu s ustnovením 52 stvebního zákon jeho vystvením k veřejnému nhlédnutí dne 15.6.2016 s tím, že bylo splněno ustnovení stvebního zákon, tj. návrh byl vystven po dobu 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky. Uprvená dokumentce návrhu ÚP Pertoltice pro opkovné veřejné projednání, byl fkticky vystven ž do 11.8.2016, tj. do termínu 7 dní po opkovném veřejném projednání, kdy bylo možné upltnit námitky připomínky k návrhu ÚP Pertoltice. Opkovné veřejné projednání uprveného posouzeného návrhu ÚP Pertoltice se uskutečnilo dne 3.8.2016 v zsedcí místnosti obecního úřdu Pertoltice, z účsti pořizovtele, zástupce obce, tj. pn strosty Viktor Podmnického zástupců projektnt. O průběhu projednání byl proveden záznm, včetně výpisu stnovisek, námitek připomínek doručených před tímto veřejným projednáním. V průběhu opkovného veřejného projednání nebyly upltněny žádné dlší konkrétní písemné námitky k projednávnému návrhu ÚP Pertoltice. V presenční listině jsou zpsáni 3 zástupci dotčených subjektů. V rámci řízení o návrhu ÚP Pertoltice, byly podány celkem 2 námitky (věcně totožné). V rámci řízení nebyly upltněny připomínky (viz kpitoly 27 28). Ve spolupráci s určeným zstupitelem pořizovtel v souldu s ustnovením 53 stvebního zákon vyhodnotil výsledky projednání návrhu územního plánu Pertoltice. Opkovné veřejné projednání vyhodnocení výsledků tohoto projednání nevyvoll potřebu úprvy dokumentce ÚP. Zstupitelstvu obce byl v souldu s ustnovením 54 odst. 1 stvebního zákon předložen návrh n vydání ÚP Pertoltice s jeho odůvodněním. 14 VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ Z hledisk širších vzthů je v územním plánu řešen návznost jednotlivých funkčních ploch dlších prostorových funkčních vzeb v oblsti systému osídlení, doprvní technické infrstruktury, ochrny přírody nvzujících prvků územního systému ekologické stbility. 14.1 Zákldní údje o obci Pertoltice řešené území (kód k. ú.) Dolní Pertoltice (719498), Horní Pertoltice (719501) kód obce (LAU 2) 546311 počet obyvtel 290 (dle ČSÚ, k 31. 12. 2014) rozloh řešeného území 1016 h (dle ČSÚ k 31. 12. 2013) krj (NUTS3) okres (LAU 1) obec s rozšířenou působností obec s pověřeným obecním úřdem Liberecký (CZ051) Liberec (CZ0513) Frýdlnt Frýdlnt 14.2 Postvení obce v systému osídlení Obec Pertoltice se nchází n severu Čech, v severní části Libereckého krje, při severním pomezí Frýdlntského výběžku. Hrnice řešeného území tvoří v severovýchodní části hrnici státní, s Polskou republikou (okres Zgorzelec, obec Sulików). Z hledisk územně správního uspořádání náleží obec do Libereckého krje, okresu Liberec. Obcí s rozšířenou působností i pověřenou obcí je Frýdlnt. Zmíněná dministrtivní centr plní rovněž plnohodnotnou funkci hierrchicky vyšších sídel. Detilnější rozpis sousedních obcí i jejich vzdálenost z Pertoltic zobrzují následující tbulky. ŽALUDA, projektová kncelář 15

V rámci systému osídlení spdá obec mezi nejperifernější části krje. Situci částečně vyvžuje poloh n krjské rozvojové ose ROS8 kopírující silnici I/13 s výrzným přeshrničním potenciálem zároveň v rekrečně trktivním prostředí (pomezí dvou význmných geomorfologických celků: České vysočiny Středoevropské nížiny). město Čsové prostorové vzdálenosti z Pertoltic do okolních socioekonomických center: Zwidów (PL) Frýdlnt Görlitz/ Zgorzelec (PL) Liberec Mldá Boleslv Dresden (D) Prh Wrocłw (PL) vzdálenost (km) 6 8 20 34 83 131 142 184 238 čs (min) 6 10 27 32 61 90 96 122 179 Sousední ktstrální území/ obce: k. ú. obec krj* hrnice Bulovk Bulovk Liberecký východní Arnoltice u Bulovky Bulovk Liberecký jihovýchodní Poustk u Frýdlntu Višňová Liberecký jihozápdní Předlánce Višňová Liberecký zápdní Černousy Černousy Liberecký severozápdní Hbrtice u Frýdlntu Hbrtice Liberecký severní Háj u Hbrtic Hbrtice Liberecký severní Pozn.: * u polské obce Sulików není uveden krj, le okres (Zgorzelec) Sulików Zgorzelec* severovýchodní Územní plán Pertoltice obecně respektuje pltnou územně plánovcí dokumentci sousedních obcí. Z hledisk širších vzthů je řešen návznost jednotlivých funkčních ploch dlších prostorových funkčních vzeb, zejmén doprvní technické infrstruktury ochrny přírody krjiny včetně veškerých prvků ÚSES, které se v řešeném území nlézjí. 14.3 Širší vzthy ÚSES dlší přírodní systémy Správní území obce Pertoltice je dotčeno následujícími přírodními prvky ndmístního význmu: - ndregionální biocentrum NC68 Poustecká obor - regionální biocentrum RC1279 Bulovk Přírodním determinntem řešeného území je především z východu n zápd tekoucí Pertoltický potok, z jehož mírného údolí se severním i jižním směrem zdvihjí nepříliš příkré svhy. S linií toku je svázán i hlvní urbnizční os obce. 14.4 Širší doprvní vzthy, širší vzthy technické infrstruktury Širší doprvní vzby Řešené území se nchází n trse celorepublikově význmného doprvního thu, silnici I/13. Vede z Krlových Vrů, přes Ústí nd Lbem (jko Podkrušnohorská mgistrál ). V úseku Bílý Kostel Liberec je veden v peáži se silnicí I/35. Z Liberce pokrčuje do Frýdlntského výběžku končí n hrničním přechodu Hbrtice/Zwidów vzdáleného z Pertoltic 5 km. N polském území pokrčuje jko silnice č. 355 (352) do Zgorzelce. Severovýchodně od měst se npojuje n celoevropsky význmnou trsu dálnice A4 Dresden Wrocłw. Silnice v celé trse tvoří páteř rozvojových os celorepublikového, resp. krjského význmu poloh obce je tk předpokldem pro zvýšenou ktivitu v území. Dokldem budiž i záměr obchvtu Pertoltic (D10 dle ZÚR). Dlší význmné doprvní thy se nchází ve městě Frýdlnt. Komunikce I/13 se zde stýká se silnicemi 2. třídy II/290 II/291. Územím neprochází žádná železniční trť. Nejbližší železniční zstávk (Minkovice) se nchází v sousední obci Višňová je vzdálen 6 km. Zstávk se nchází n trti č. 037 (Liberec Frýdlnt Černousy). Širší vzby technické infrstruktury Zásobování vodou, knlizce Obec je zásobován pitnou vodou ze skupinového vodovodu Bulovk, který zásobuje i dlší obce v severozápdní části výběžku. Má tři zdroje Bulovku, Arnoltice Dolní Pertoltice. Mjitelem provozovtelem je Frýdlntská vodárenská společnost.s. Knlizční systémy ndmístního význmu se v území nevyskytují. V obci není vybudován knlizční síť. Berlin (D) ŽALUDA, projektová kncelář 16

Zásobování elektrickou energií, plynem Vzhledem k mkropoloze celého Frýdlntsk leží řešené území mimo hlvní energetická vedení. Elektrická energie je do Pertoltic dodáván z trnsformoven Bezděčín (400/220/110kV) Bbylon (400/110kV) přes trnsformovnu Frýdlnt - Větrov (110/22kV) n úrovni 22 kv. Plyn v obci není zveden. Telekomunikce, rdiokomunikce Obec leží v TO 48 Liberec. Dálkový optický kbel prochází územím obce trsou podél místních komunikcí silnic. V k. ú. Dolní Pertoltice se nchází zákldnová stnice mobilních operátorů T-Mobile Vodfone. 14.5 Účst ve sdružení obcí Obec Pertoltice je členem následujícího svzku obcí, sdružení euroregionu: Mikroregion Frýdlntsko (dobrovolný svzek obcí) zhrnuje celkem 18 obcí. Obecným předmětem činnosti mikroregionu je koordince postupu při relizci společných záměrů, ochrn proszování společných zájmů vytváření předpokldů pro vyvážený rozvoj zájmového území svzku, při ktivním využívání evropských, příhrničních národních krjských rozvojových progrmů. Mikroregion v totožných intencích zložil místní kční skupinu Frýdlntsko. Euroregion Nis - Neisse - Nys propojuje příhrniční území České republiky, Spolkové republiky Německo Polské republiky. Jeho cílem je koordince vzájemné spolupráce jednotlivých obcí, odstrňování negtivních vlivů státní hrnice, rozvoj hospodářského potenciálu euroregionu, zlepšení životního stndrdu obyvtel euroregionu zlepšení přirozených kulturně-politických podmínek život. Rozloh celého území euroregionu je 13 033 km 2, n Česko připdá 3 163 km 2. Sdružení Jizerské hory turistický region Liberecko, Jblonecko, Frýdlntsko Tnvldsko společným cílem všech členů je trvle udržet řízený rozvoj území s podporou rozvoje cestovního ruchu vedoucí k vytvoření rovnováhy mezi ochrnou přírody turistickým ruchem n celém území Jizerských hor. Územní plán Pertoltice je zprcováván v souldu s obecnými zájmy záměry vyplývjícími ze strtegických dokumentů výše uvedených svzků obcí. 15 SOULAD ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM 15.1 Sould územního plánu s Politikou územního rozvoje Územní plán Pertoltice je v souldu s ktulizcí č. 1 Politiky územního rozvoje České republiky 2008 (dále též jen PÚR ČR ), schválenou usnesením vlády České Republiky č. 276 dne 15. 4. 2015. Řešené území neleží v rozvojové oblsti, rozvojové ose ni ve specifické oblsti vymezené PÚR ČR. Řešeným územím nejsou vedeny koridory plochy doprvní technické infrstruktury související rozvojové záměry dle PÚR ČR. Územní plán Pertoltice respektuje obecné zásdy PÚR ČR, vytváří podmínky pro nplnění jejích cílů je v souldu s republikovými prioritmi územního plánování pro zjištění udržitelného rozvoje území. Správního území obce se týkjí zejmén následující body republikových priorit: (14) Ve veřejném zájmu chránit rozvíjet přírodní, civilizční kulturní hodnoty území, včetně urbnistického, rchitektonického rcheologického dědictví. Zchovt ráz jedinečné urbnistické struktury území, struktury osídlení jedinečné kulturní krjiny, které jsou výrzem identity území, jeho historie trdice. Tto území mjí znčnou hodnotu, npř. i jko turistické trktivity. Jejich ochrn by měl být provázán s potřebmi ekonomického sociálního rozvoje v souldu s principy udržitelného rozvoje. V některých přípdech je nutná cílená ochrn míst zvláštního zájmu, v jiných přípdech je třeb chránit, respektive obnovit celé krjinné celky. Krjin je živým v čse proměnným celkem, který vyžduje tvůrčí, všk citlivý přístup k vyváženému všestrnnému rozvoji tk, by byly zchovány její stěžejní kulturní, přírodní užitné hodnoty. Bránit updání venkovské krjiny jko důsledku nedosttku lidských záshů. Územní plán vytváří podmínky pro ochrnu rozvoj hodnot území. Návrh urbnistické koncepce vychází ze stbilizovné struktury území. Zstvitelné plochy jsou vymezovány v přímé vzbě n zstvěné území, doprvní technický systém v území tk, by byly minimlizovány nároky n zábor zemědělského půdního fondu, lesních pozemků především s ohledem n specifický krjinný ráz území. Podmínky nkládání s jednotlivými plochmi s rozdílným způsobem využití vycházejí ze snhy o hrmonickou kohbitci intenzivně extenzivně využívných s důrzem n rozvoj šetrných forem cestovního ruchu rekrece. V souldu s principy udržitelného rozvoje jsou v územním plánu vymezeny funkce umožňující vyvážený rozvoj sociálních hospodářských potřeb součsně ochrnu hodnot území. ŽALUDA, projektová kncelář 17

(14) Při plánování rozvoje venkovských území oblstí dbát n rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrny kvlitní zemědělské, především orné půdy ekologických funkcí krjiny. Územní plán vytváří podmínky pro ochrnu rozvoj hodnot území. Návrh urbnistické koncepce vychází ze stbilizovné struktury V rámci koncepce ochrny rozvoje hodnot území, stnovené v územním plánu byl deklrován jednoznčná priorit ochrny ekologických funkcí krjiny podrobně rozprcovná v příslušných kpitolách textové části, zejmén v kpitole 21.6 Odůvodnění koncepce uspořádání krjiny. Vymezením zstvitelných ploch pouze v nezbytně nutném řádně odůvodněném rozshu, který je podložen podrobnou demogrfickou nlýzou odborným odhdem budoucího vývoje počtu obyvtel, byly vytvořeny podmínky pro ochrnu zemědělské půdy. (15) Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregci s negtivními vlivy n sociální soudržnost obyvtel. Anlyzovt hlvní mechnizmy, jimiž k segregci dochází, zvžovt existující potenciální důsledky nvrhovt při územně plánovcí činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregce nebo snížení její úrovně. Územní plán zřzuje převážnou část urbnizovného území do ploch bydlení v rodinných domech venkovské s důrzem n jejich polyfunkční využívání. Podmínky prostorového uspořádání v zstvěném území i zstvitelných plochách umožňují zchovt kontinuitu urbnistického vývoje předcházet sociální segregci. Územní plán mimo jiné umožňuje plošně relizci veřejných prostrnství vytváří tk předpokld pro posílení sociální soudržnosti. (16) Při stnovování způsobu využití území v územně plánovcí dokumentci dávt přednost komplexním řešením před upltňováním jednostrnných hledisek poždvků, které ve svých důsledcích zhoršují stv i hodnoty území. Vhodná řešení územního rozvoje je zpotřebí hledt ve spolupráci s obyvteli území i s jeho uživteli v souldu s určením chrkterem oblstí, os, ploch koridorů vymezených v PÚR ČR. (16) Při stnovování způsobu využití území byl upřednostněn komplexní řešení před prciálními zájmy. V rámci tvorby územního plánu byly shromážděny vyhodnoceny jednotlivé podněty poždvky n změny v území. S ohledem n estetickou hodnotu území, jeho rozvojové předpokldy, chrkter dlší podmínky byl stnoven optimální rozsh zstvitelných ploch. Zákldní body koncepce byly formulovány ve spolupráci s předstviteli smosprávy. Při územně plánovcí činnosti vycházet z principu integrovného rozvoje území, zejmén měst regionů, který předstvuje objektivní komplexní posuzování následné koordinování prostorových, odvětvových čsových hledisek. Při tvorbě urbnistické koncepce byly koordinovány zejmén oborové záměry osttní podkldy resortů životního prostředí, kultury, doprvy, dlších. Záměrem nvrženého řešení bylo dosáhnout přijtelného kompromisu mezi předstvou smosprávy o strtegickém rozvoji obce, odborným názorem projektnt zhotovitele územního plánu poždvky dotčených orgánů osttních subjektů vstupujících do procesu pořizování územního plánu. Jednotlivé zásdy priority nvržené koncepce byly posuzovány formulovány s ohledem n existenci nesporných přírodních, kulturních, civilizčních estetických hodnot území. Zákldním cílem bylo objektivně komplexně posoudit následně koordinovt prostorová, odvětvová čsová hledisk nvrženého řešení. Koordince projektové činnosti probíhl rovněž n horizontální úrovni s ohledem n sousední obce jevící společné cíle zájmy, zejmén v přípdě koncepčních záměrů v oblsti rekrece cestovního ruchu nebo doprvy. (17) Vytvářet v území podmínky k odstrňování důsledků hospodářských změn loklizcí zstvitelných ploch pro vytváření prcovních příležitostí zejmén v hospodářsky problémových regionech npomoci tk řešení problémů v těchto územích. Územní plán stnovuje tkové záměry v rámci zstvěného území i zstvitelných ploch stnovuje tkové podmínky pro jejich využívání, by byl mximálně zhodnocen potenciál řešeného území pro rozvoj cestovního ruchu rekrece, jkožto trktivního, flexibilního zároveň rcionálního odvětví nejen pro řešené území, le pro celé Frýdlntsko s přeshem do sousedních Německ Polsk. (18) Podporovt polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpokldy pro posílení prtnerství mezi městskými venkovskými oblstmi zlepšit tk jejich konkurenceschopnost. Vymezením zstvěného území zstvitelných ploch přispívá územní plán k rozvoji polycentrické sídelní struktury v dotčené části Libereckého krje. Zstvitelné plochy byly vymezeny v rozshu umožňujícím udržitelný rozvoj obce s ohledem n veškeré přírodní, civilizční kulturní hodnoty území. Z předpokldu využití zstvitelných ploch dojde k mírnému posílení význmu obce její konkurenceschopnosti v rámci sídelní struktury Frýdlntsk. (19) Vytvářet předpokldy pro polyfunkční využívání opuštěných reálů ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského jiného původu). Hospodárně využívt zstvěné území (podpor přestveb, revitlizcí sncí území) zjistit ochrnu nezstvěného území (zejmén zemědělské lesní půdy) zchování ŽALUDA, projektová kncelář 18

veřejné zeleně, včetně minimlizce její frgmentce. Cílem je účelné využívání uspořádání území úsporné v nárocích n veřejné rozpočty n doprvu energie, které koordincí veřejných soukromých zájmů n rozvoji území omezuje negtivní důsledky suburbnizce pro udržitelný rozvoj území. Zstvitelné plochy jsou vymezeny v nezbytném rozshu výhrdně v přímé vzbě n zstvěné území s cílem minimlizovt nároky n veřejné rozpočty chránit nezstvěné území, především zemědělskou lesní půdu. Jejich umístění vychází zejmén ze struktury stávjící zástvby, přírodních (zejmén geomorfologických) dlších podmínek v území. (20) Rozvojové záměry, které mohou význmně ovlivnit chrkter krjiny, umísťovt do co nejméně konfliktních loklit následně podporovt potřebná kompenzční optření. S ohledem n to při územně plánovcí činnosti, pokud je to možné odůvodněné, respektovt veřejné zájmy npř. ochrny biologické rozmnitosti kvlity životního prostředí, zejmén formou důsledné ochrny zvláště chráněných území, loklit soustvy Ntur 2000, mokřdů, ochrnných pásem vodních zdrojů, chráněné oblsti přirozené kumulce vod nerostného bohtství, ochrny zemědělského lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementci respektování územních systémů ekologické stbility zvyšování udržování ekologické stbility k zjištění ekologických funkcí i v osttní volné krjině pro ochrnu krjinných prvků přírodního chrkteru v zstvěných územích, zvyšování udržování rozmnitosti venkovské krjiny. V rámci územně plánovcí činnosti vytvářet podmínky pro ochrnu krjinného rázu s ohledem n cílové chrkteristiky typy krjiny vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. (20) Územní plán respektuje dále rozvíjí stbilizovnou strukturu sídl. Stvební činnost je soustředěn do urbnizovných ploch v návznosti n ně. Cílem je stbilizce pozice obce ve struktuře osídlení posílení vzeb směrem k hierrchicky vyšším centrům. Územní plán n zákldě zprcovných podkldů vymezuje upřesňuje územní systém ekologické stbility. V rámci koncepce uspořádání krjiny jsou v nezstvěném území vymezeny především stbilizovné plochy lesní (NL), přírodní (NP) smíšené nezstvěného území (NS). Ploch těžby nerostů (NT) je vymezen n zákldě dokumentce Pískovn Dolní Pertoltice schválené v procesu EIA. Vytvářet územní podmínky pro zjištění migrční propustnosti krjiny pro volně žijící živočichy pro člověk, zejmén při umísťování doprvní technické infrstruktury. V rámci územně plánovcí činnosti omezovt nežádoucí srůstání sídel s ohledem n zjištění přístupnosti prostupnosti krjiny. Územní plán vytváří územní podmínky pro zjištění migrční propustnosti krjiny v několik vzájemně komplementárně propojených úrovních. Prostupnost pro volně žijící živočichy je posílen vymezením uceleného systému ekologické stbility formulcí podmínek plošného prostorového uspořádání jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, zjišťujících ochrnu před snižováním celkové prostupnosti krjiny. Fyzickou prostupnost krjiny pro člověk posiluje stbilizovný skelet komunikcí všech ktegorií, doplněný cykloturistickým koridorem KT1 osttních trs turistické doprvy. (22) Vytvářet podmínky pro rozvoj využití předpokldů území pro různé formy cestovního ruchu (npř. cykloturistik, groturistik, poznávcí turistik), při zchování rozvoji hodnot území. Podporovt propojení míst trktivních z hledisk cestovního ruchu turistickými cestmi, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (npř. pěší, cyklo, lyžřská, hipo). ÚP povžuje cestovní ruch rekreci z jedno z klíčových témt rozvoje řešeného území. V rámci všech podsttných ploch je explicitně podpořen rozvoj šetrných forem cestovního ruchu rekrece, občnského vybvení i nerušící výroby. Obnovou zniklých cest je nvyšován fyzická i biologická prostupnost krjiny tím i její ekologická estetická hodnot. ÚP přejímá cyklo turistické trsy, které jsou součástí širší turistické sítě. Tuto rozšiřuje o návrh cykloturistického koridoru spojujícího význmné křížení turistické trsy cyklotrsy v Horních Pertolticích (v blízkosti mimo jiné Arboretum koňské stáje), smotné centrum Pertoltic, soustvu rybníků u Ndemlýnského vrchu největší vodní plochu Frýdlntsk zároveň význmný biotop Dubový rybník ve Višňové. ÚP rovněž stnovuje jko podmínku pro rozhodování v ploše Z6 určené pro těžbu štěrkopísků zvážit v rámci rekultivce vytěžených ploch částečné přírodně-rekreční využití podporující rozvoj šetrného cestovního ruchu v území (npř. geoprk, stezk poznávání funy flory pod.). (30) Úroveň technické infrstruktury, zejmén dodávku vody zprcování odpdních vod je nutno koncipovt tk, by splňovl poždvky n vysokou kvlitu život v součsnosti i v budoucnosti. Územní plán řeší dílčí koncepce technické infrstruktury. S ohledem n rozptýlenost zástvby tedy ekonomickou náročnost relizce veškeré infrstruktury pouze vytváří prostor pro vrintní řešení dné problemtiky. Při vymezování zstvitelných ploch byl jedním z kritérií dostupnost provozovných systémů technické infrstruktury. 15.2 Sould územního plánu s územně plánovcí dokumentcí vydnou krjem Obec Pertoltice je součástí Libereckého krje. Krj má pltnou územně plánovcí dokumentci - Zásdy územního rozvoje Libereckého krje (dále též jen ZÚR LK ). ZÚR LK byly vydány Zstupitelstvem Libereckého krje dne 21. 12. 2011, ŽALUDA, projektová kncelář 19

s nbytím účinnosti dne 22. 1. 2012, usnesením č. 466/11/ZK. Koncepce rozvoje řešeného území se dotýkjí tyto poždvky (citce ze ZÚR LK je redukován pouze n poždvky týkjící se řešeného území): Z tohoto dokumentu jsou v územním plánu respektovány následující limity: v oblsti doprvní infrstruktury: o o silnice I/13 včetně ochrnného pásm silnice III/0357 včetně ochrnného pásm v oblsti technické infrstruktury: o OP vodních zdrojů včetně hlvních vodovodních řdů v oblsti ochrny nerostných surovin: o o chráněné ložiskové území výhrdní ložisko Dále jsou respektovány nvrhovné plochy koridory ndmístního význmu: v oblsti doprvní infrstruktury: o koridor pro umístění stvby D10 - obchvt Pertoltic (VPS) v oblsti ochrny přírody: o o ndregionální biocentrum NC 68 Poustecká obor (VPO) regionální biocentrum RC 1279 Bulovk (VPO) ZÚR stnovují priority územního plánování pltné pro celý Liberecký krj. Pro řešené území jsou podsttné především níže uvedené odstvce. Zjištění příznivého životního prostředí (P1) Prostředky nástroji územního plánovní ve veřejném zjmu chránit přírodní hodnoty území krje, zvyšovt funkční účinnost zvláště obecně chráněných území přírody zjistit jejich orgnické doplněni propojeni s prvky ÚSES NATURA 2000. Při stnovováni způsobu využiti území v územně plánovcí dokumentci upřednostňovt komplexní řešeni před upltňováním jednostrnných hledisek poždvků, které ve svých důsledcích zhoršuji stv i hodnoty území. Nepřipouštět tkové záshy ktivity, které by smy o sobě nebo ve svých důsledcích poškozovly stv zvláště chráněných území. (P3) Vhodným přístupem k využívání území, respektováním územních optření, odstrněním strých ekologických zátěži, vhodným využitím devstovných území zmezením nežádoucích civilizčních projevů n kvlitu životního prostředí obytné hodnoty krje zjistit ochrnu ovzduší, vod půdy před znečištěním v území. (P4) Vhodným přístupem k ochrně půdního fondu, upřednostňováním ekologických forem hospodřeni účinným rozvíjením prvků USES zjistit ochrnu zemědělské lesní půdy před vodní větrnou erozi, před svhovými deformcemi neodůvodněnými zábory pro jiné účely ve smyslu ochrny půdy jko prkticky neobnovitelné složky životního prostředí ve smyslu uchováni produkční hodnoty území. (P5) Citlivým přístupem k řešení urbnizce území, odpovědným hospodřením s nerostným bohtstvím krje - obnovitelnými i neobnovitelnými zdroji, minimlizci nevhodných záshů podporou uprv, směrovných ke zkvlitnění krjinných hodnot území, zchovt potenciál, kvlitu jedinečnost kulturní krjiny v její rozmnitosti. (P6) Preventivními záshy pro ochrnu území před přírodními ktstrofmi potenciálními riziky minimlizovt rozsh možných škod z působení přírodních sil v území. Jedním z hlvních principů při tvorbě ÚP je nutnost shromáždění informcí o veškerých (nejen) přírodních hodnotách, kterými řešené území disponuje snh o jeho mximální, trnsprentní ochrnu rozvoj, přípdně revitlizci. Kromě smotného výčtu jk v textové, tk i v grfické části, spočívá ochrn rozvoj rovněž v celistvém přístupu k problemtice. Ohled n ochrnu přírody je tk brán n všech myslitelných úrovních. V rámci koncepce rozvoje území i v přípdě konkrétních regultivů, které ve vhodných přípdech umožňují konzervci nebo nopk zásh zásdně přispívjící k nvýšení žádoucích vlstností prostor. Jelikož řešené území lze rozčlenit n dv zákldní, po všech směrech odlišné prostory, vymezuje ÚP dvě prostorově i funkčně kompktní zóny. Smyslem je podchycení jejich podstty logická, dlouhodobě udržitelná vzájemně komptibilní rekce n ni. ŽALUDA, projektová kncelář 20

Zjištění hospodářského rozvoje území (P7) Podporovt rozvoj hospodářských sociálních funkci ve vymezených rozvojových oblstech v rozvojových osách krje zjištěných odpovídjící doprvní obsluhou technickou infrstrukturou s minimem negtivních dopdů n životni prostředí. Rozvoj ekonomických ktivit zjistit odpovídjící kpcitou obytných obslužných funkci. (P8) Podporovt únosný rozvoj hospodářských sociálních funkci ve specifických oblstech krje řešit specifické problémy, které jsou příčinou jejich vymezeni. (P9) Chránit přiměřeně využívt přírodní surovinové zdroje. (P10) Zjistit kvlitní doprvní npojeni Libereckého krje n evropskou doprvní síť, kvlitní propojeni Libereckého krje s okolními regiony zlepšení dostupnosti Liberce ze všech částí krje. (P14) Důsledně přistupovt k zjištění efektivní likvidce odpdních vod bez negtivních dopdů n životni prostředí. (P15) Zjistit územní podmínky pro efektivní zásobování území energiemi hospodřeni s nimi. (P16) Vytvářet územní podmínky pro upltnění ekologicky šetrnějších primárních energetických zdrojů relizci rozsáhlého progrmu využiti obnovitelných zdrojů energie. Z nejpodsttnější momenty v rámci polohy řešeného území povžuje ÚP přítomnost doprvního koridoru celostátního význmu (silnice I/13), přírodně hodnotného území poloze n pomezí tří států. N zákldě těchto chrkteristik potom ÚP stnovuje zákldní koncepci rozvoje, která je shrnut v jednoduchém mottu celého dokumentu: Pertoltice jsou demogrficky stbilizovná obec se zchovlou urbnistickou strukturou přiměřenou nbídkou socioekonomické infrstruktury, která kromě kždodenních potřeb obyvtel odráží zejmén potenciál cestovního ruchu jkožto pilíře místního hospodářství. Konkrétními záměry, které reprezentují předešlé jsou zejmén obchvt Pertoltic včetně jeho východní lterntivy, zstvitelné plochy Z1 ž Z5 (bydlení) Z6 (těžb štěrkopísku) i nově vymezený cykloturistický koridor CTK1. V plochách bydlení je plošně umožněn výrob bez negtivního vlivu n své okolí. ÚP rovněž vymezuje chrání veškeré prvky technické infrstruktury ve většině ploch s rozdílným způsobem využití umožňuje její dlší rozvoj. Specifikem je výrob energie z obnovitelných zdrojů, která je umožněn reltivně plošně, le z podmínky, že bude funkcí doplňkovou nebude omezovt hlvní využití příslušné plochy. Zjištění sociální soudržnosti obyvtel území (P20) Prostředky nástroji územního plánovní vytvářet předpokldy pro udržitelný rozvoj území. (P21) V optimální prostorové orgnizční struktuře území upevnit integritu krje součsně zlepšit jeho integrci v republikových středoevropských vzbách. (P22) Podporovt polycentricky rozvoj sídelní struktury. Vytvářet předpokldy pro posílení prtnerství mezi urbánními venkovskými oblstmi zlepšit tk jejich konkurenceschopnost v rámci republiky i EU. (P23) V rozvojových koncepcích diferencovně zohledňovt rozdílné chrktery jednotlivých čsti krje podmínky pro jejich využívní - oblsti s převhou přírodních hodnot, oblsti s vysokou koncentrcí socioekonomických ktivit oblsti venkovského prostoru. (P24) Bránit updáni venkovské krjiny jko důsledku nedosttku lidských záshů. (P25) Koncentrci hlvních ekonomických ktivit v rozvojových oblstech podél rozvojových os zjistit ochrnu nezstvěného území podmínky nerušeného vývoje venkovského prostoru přírodního potenciálu území krje. (P27) Ve veřejném zjmu chránit rozvíjet přírodní, civilizční kulturní hodnoty území, včetně urbnistického, rchitektonického rcheologického dědictví. Zchovt ráz jedinečné urbnistické struktury území, struktury osídleni jedinečně kulturní krjiny, které jsou výrzem identity území, jeho historie trdice. Dbát n vyváženost všech třech pilířů udržitelného rozvoje území nepřipustit snížení jedinečných hodnot území. (P28) Vytvářet podmínky pro rozvoj využiti předpokldů území pro odpovídjící formy cestovního ruchu, obzvláště ve specifických oblstech - vždy při zchováni přírodních kulturních hodnot území. (P29) Vytvářet podmínky pro preventivní ochrnu území obyvtelstv před potenciálními riziky přírodními ktstrofmi v území s cílem minimlizovt rozsh přípdných škod. (P30) Vytvářením územních podmínek pro rozvoj vzdělnosti obyvtelstv rozmnité struktury hospodářské zákldny území, zložené n spolupráci v širším evropském prostoru, snížit riziko důsledků náhlých hospodářských změn. (P31) Při změnách nebo vytváření urbánního prostředí předcházet prostorově-sociální segregci s negtivními vlivy n sociální soudržnost obyvtel. ŽALUDA, projektová kncelář 21

Primárním smyslem ÚP jkožto dokumentu s dlouhodobým výhledem je stnovit tkovou koncepci dlšího rozvoje, která bude sledovt sould všech tří pilířů udržitelného rozvoje. Zřetel je brán n spekty sociálního, přírodního i hospodářského chrkteru. Územní plán respektuje konsolidovnou strukturu obce n rozvojové ose i ve specifické oblsti. Územní ktivity jsou soustředěny výhrdně v rámci urbnizovných ploch. Cílem je stbilizce pozice obce ve struktuře osídlení, upevnění primární socioekonomické svébytnosti posílení vzeb směrem k hierrchicky vyšším centrům. Neoddělitelnou součástí předešlého je i kvlittivní kvntittivní rozvoj veškeré veřejné infrstruktury. Zstvitelné plochy jsou loklizovány v jejím doshu. Rozvoj cestovního ruchu, resp. terciéru obecně, je jedním z hlvních cílů koncepce ÚP. Nutnou podmínkou je zchování šetrné nkládání s výjimečnými přírodními prvky, le zároveň i podpor socioekonomických ktivit rozmnité struktury. To vše n pozdí kulturní krjiny, kterou ÚP umožňuje využívt v intencích poučeného priméru. Sociální segregce je eliminován loklizcí rozvojových ploch výhrdně v návznosti n stávjící zástvbu. Systém veřejné infrstruktury propojuje tyto plochy s jádrem obce. Relizce výstvby v rozsáhlejších zstvitelných plochách je zároveň podmíněn vytvořením detilní studie, která podrobným způsobem vyřeší zejmén uspořádání veřejné infrstruktury zjistí její účelné využití. ZÚR vymezují rozvojovou osu ndmístního význmu ROS8, která zshuje do řešeného území. (Z5) ZÚR stnovují tyto úkoly pro územní plánování: ) připrvit uzemní podmínky pro zlepšeni dostupnosti centr osídlení Frýdlnt z vnitrozemí ČR přeshrničního spojení s Polskem b) upřesnit chránit silniční koridor I/13 v úseku Liberec - Frýdlnt - Hbrtice (hrnice ČR), řešit uzemni souvislosti vedeni koridoru n území jednotlivých obcí V rámci ROS8 tvoří kostru dlšího rozvoje řešeného území obchvt Pertoltic. V rámci nemotorové doprvy ÚP kromě stbilizovných turistických trs vymezuje trsu multifunkčního turistického koridoru. Ten by měl do Pertoltic přitáhnout ve spojení s celkovou koncepcí změřenou n růst šetrného cestovního ruchu více rekrentů. V souvislosti s deklrovným rozvojovým potenciálem území vymezuje ÚP rovněž pět zstvitelných ploch pro bydlení. ZÚR vymezují specifickou oblst SOB4 Frýdlntsko, která zhrnuje řešené území. (Z10) ZÚR stnovují tyto úkoly pro územní plánování: ) nvrhovt rozvojová optření směřující ke zvyšovní trktivity území pro investory, zlepšování stvu veřejné vybvenosti zjištění podmínek pro zvyšování vzdělnosti tím k socioekonomickému povzbuzeni cele oblsti b) zohledňovt polohu n rozvojových osách ROS8 ROS9 s přeshem do sousedního Polsk n potenciál výhodných vzeb n rozvojovou oblst ROB1 Liberec specifickou oblst SOB5 Jizerské hory c) zlepšovt doprvní dostupnost území. Respektovt upřesnit význmné doprvní koridory: - koridor silnice I/13 Polsko Hbrtice - Frýdlnt - Liberec d) regulčními nástroji územního plánovní zjistit koncepční koordinovný rozvoj obci v sídelní struktuře. Upřednostňovt intenzifikci využiti zstvěných území před zástvbou volných ploch tk minimlizovt nároky n rozsh nových zstvitelných ploch n úroveň nezbytných potřeb. e) využívt kulturních přírodních hodnot území pro rozvoj cestovního ruchu s ním spojenou nbídkou nových prcovních míst. Zjistit ochrnu přírodních kulturních hodnot území preferenci šetrných forem cestovního ruchu zmezit expnzi nevhodných forem cestovního ruchu význmně ohrožujících hodnoty území. Rekce n pozici řešeného území v této specifické oblsti bezprostředně souvisí s předešlými odstvci vzthujícími se k rozvojové ose ROS8. Kromě výše řečeného klde ÚP důrz n kvlittivní trnsformci hospodářské zákldny. Žádoucí je rostoucí význm terciérních ktivit zejmén ve vzthu ke kvlitním přírodním podmínkám, kulturnímu dědictví i extenzivně obhospodřovným plochám ZPF, to vše v koordinci se sousedními obcemi n české, německé i polské strně. Rozvoj zástvby je v mximální míře umožněn v rámci zstvěného území, kde pnuje i určitá tvůrčí volnost v koncepci ploch s rozdílným způsobem využití. Součsně jsou všk stnoven specifik chrkteru struktury zástvby pomocí zonce řešeného území tk, by byly zchovány zákldní typické rysy historicky utvořené urbnistické struktury. ZÚR vymezují koridor pro doprvní stvbu D10, obchvt Pertoltic. (Z17) ZÚR stnovují tyto úkoly pro územní plánování: ) v ÚPD dotčených obcí upřesnit, stbilizovt řešit územní souvislosti vedení koridoru Územní plán vymezuje zpřesňuje jko veřejně prospěšnou stvbu koridor D10 pro obchvt Pertoltic. V rámci koridoru je zjištěn chráněn dosttečný prostor pro relizci dosud nijk podrobněji nespecifikovné doprvní stvby. V souvislosti ŽALUDA, projektová kncelář 22

s jeho průchodem zstvěným územím byly stnoveny podmínky jeho využití vytvářející předpokldy pro budoucí relizci doprvní stvby součsně byl minimlizován zásh do stbilizovné zástvby. Ke koridoru je dále jko lterntiv n zákldě terénních průzkumů vymezen koridor územní rezervy R1 pro vedení východního obchvtu obce, zcel mimo urbnizovné území. ZÚR vymezují v řešeném území ÚSES ndregionální regionální úrovně: (Z37) ZÚR stnovují tyto úkoly pro územní plánování: ) prvky USES respektovt jko plochy koridory nezstvitelné, s využitím pro zvýšení biodiverzity ekologické stbility krjiny, kde lze výjimečně umístit protipovodňová optření stvby doprvní technické infrstruktury; b) prvky USES (bez ohledu n jejich biogeogrficky význm, či jejich příslušnost k V-ZCHU) upřesňovt dle ktstru nemovitosti jednotek prostorového rozděleni les, jejich vymezeni koordinovt ve vzájemných návznostech propojenosti systému zohlednit geomorfologické ekologické podmínky dného území; c) přípdné územní překryvy střety prvků USES s loklitmi těžby nerostů řešit v rámci zohledněni vzájemných potřeb využiti území - pro potřeby USES i pro těžbu surovin. Situci řešit n zákldě projektové dokumentce rekultivcí dotčených území po ukončení těžby v souldu se zájmy ochrny přírody krjiny. V tomto procesu budou prvky USES povžovány dočsně s omezenou funkčnosti, cílem optřeni je podpor funkci USES při smotné těžbě zejmén obnov dotčených prvků USES po jejím ukončení. V rámci mpování krjiny, vytváření zpřesňování kostry ekologické stbility byly v řešeném území vymezeny prvky územního systému ekologické stbility ndregionální, regionální i lokální ktegorie. Jko podkld sloužil ÚAP ORP Frýdlnt, ZÚR LK, ktuální ortofoto snímky terénní průzkum zhotovitele. V rámci ndregionálního biocentr NC 68 je vymezeno zstvitelné území pro těžbu štěrkopísku. ÚP v tomto přípdě respektuje schválenou dokumentci EIA po ukončení těžby umožňuje rekultivci ploch. ZÚR zřzují Pertoltice do oblsti krjinného rázu OKR 01 Frýdlntsko podoblsti POKR 01-2 Hbrticko Bulovsko. (Z64) ZÚR stnovují tyto úkoly pro územní plánování: ) respektovt zákldní jednotky krjinného rázu, hrnice oblsti krjinného rázu (OKR) podoblsti krjinného rázu (POKR) upřesňovt dle místních podmínek, tyto vyšší celky v rámci ÚAP obcí ve spolupráci s orgánem ochrny přírody dále členit n míst krjinného rázu i dle krjinné typologie (význčnosti unicity krjinných typů). b) stnovením podmínek pro využívání ploch s rozdílným využitím v ÚP vytvořit podmínky pro ochrnu krjinného rázu (dle zjištěných podmínek ÚAP). c) vytvářet územní podmínky pro zemědělské lesnické hospodření pro údržbu půdního fondu krjiny. Územním plánem je respektován diferencice území n jednotlivé oblsti podoblsti krjinného rázu dle chrkteristiky v ZÚR LK. Ochrn krjinného rázu je v územním plánu zjištěn stnovením podmínek využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití (zejmén ploch lesních, přírodních smíšených nezstvěného území), resp. stnovením zákldních podmínek ochrny krjinného rázu struktur chrkter zástvby, min. výměr pro vymezování stvebních pozemků. V rámci podmínek stnovených pro plochy v nezstvěném území, zejmén plochy smíšených nezstvěného území, je umožněn obnov prvků optření směřujících mimo jiné k posílení ekologické stbility území. ZÚR zřzují Pertoltice do krjiny dle způsobu využití lesozemědělská. (Z65) ZÚR stnovují tyto úkoly pro územní plánování: ) vytvářet podmínky pro obnovu přirozeného vodního režimu n v minulosti nevhodně meliorovných zemědělských pozemcích nebo n plochách s nefunkčním systémem odvodnění. b) vytvářet podmínky pro územní rozvoj v hrmonickém vzthu sídelní struktury volné krjiny. c) nezkládt nová odloučená sídl ve volné krjině. Lesní pozemky jsou vymezeny převážně jko plochy lesní (NL), přípdně jko plochy přírodní (NP), pokud jsou součástí prvků ÚSES. Stbilit ploch lesních porostů je zjištěn stnovením podmínek využití těchto ploch. Vymezením jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití v nezstvěném území respektuje ÚP hrmonické uspořádání krjiny, vytváří podmínky pro ochrnu rozvoj přírodních hodnot zároveň umožňuje její hospodářské rekreční využívání. Obnov zvýšení retenčních schopností krjiny přirozeného vodního režimu území je ÚP zjištěn v rámci stnovených podmínek ploch s rozdílným způsobem využití, zejmén ploch smíšených nezstvěného území (NS) ploch vodních vodohospodářských (W). Územním plánem nejsou zkládán nová odloučená sídl ve volné krjině. Relizce optření vedoucích k obnově krjinné zeleně ke zvyšování zejmén ekologické stbility retenčních schopností krjiny je umožněn v rámci stnovených podmínek využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, zejmén ploch NS, DS. Územním plánem je v rámci těchto ploch umožněn rovněž obnov cestní sítě v krjině, převážně zniklých zemědělských (polních) cest s nimi souvisejících chrkteristických krjinných prvků. ŽALUDA, projektová kncelář 23

ZÚR zřzují Pertoltice do ploch (US1, US4), ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování. V součsné době je zprcován pouze studie US1, tedy Prověření rozvoje potenciálu cestovního ruchu oblstí cestovního ruchu Frýdlntsko Jizerské hory. ÚP Pertoltice tímto dokumentem rgumentuje ve prospěch zásdní změny hospodářské struktury řešeného území (mnohem spíše jde všk o změnu týkjící se víceméně celého Frýdlntsk). Vzhledem ke kvlitnímu životnímu prostředí má řešené území dobrý potenciál pro rozvoj dlouhodobě udržitelných forem cestovního ruchu (šetrných k životnímu prostředí), zvláště pro rozvoj venkovské turistiky spojené s ideou zkládání ekologických zemědělských frem, hipoturistiky tké pro význmnější rozvoj cykloturistiky. Pro větší rozvoj tohoto nejperspektivnějšího hospodářského odvětví je v rámci všech relevntních ploch explicitně podpořen rozvoj šetrných forem cestovního ruchu rekrece, občnského vybvení i nerušící výroby (Pertoltice v součsné době nbízejí turistům pouze zákldní občnskou vybvenost ubytování, strvování.). Je podpořen obnov zniklých cest. Stávjící cyklo turistické trsy ÚP rozšiřuje o návrh cykloturistického koridoru spojujícího význmné křížení turistické trsy cyklotrsy v Horních Pertolticích, smotné centrum Pertoltic, soustvu rybníků u Ndemlýnského vrchu největší vodní plochu Frýdlntsk zároveň význmný biotop Dubový rybník ve Višňové (v duchu tzv. Frýdlntské klínovky). Z důvodu efektivnější komunikce zstvěného území volné krjiny jsou vymezeny zelené pásy tvořící jkási extrvilánová veřejná prostrnství. 16 VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE ( 43 ODST.1 STAVEBNÍHO ZÁKONA), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ Územní plán Pertoltice nevymezuje záležitosti ndmístního význmu, které nejsou řešeny v Zásdách územního rozvoje Libereckého krje. 17 VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Sould s cíli úkoly územního plánování tk, jk je stnovují 18 19 zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování stvebním řádu (stvební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen stvební zákon ). Pro ÚP Pertoltice vyplývjí zejmén následující cíle úkoly územního plánování: 17.1 Sould s cíli územního plánování (1) Cílem územního plánování je vytvářet předpokldy pro výstvbu pro udržitelný rozvoj území, spočívjící ve vyváženém vzthu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj pro soudržnost společenství obyvtel území uspokojující potřeby součsné generce, niž by ohrožovl podmínky život genercí budoucích. ÚP vytváří předpokldy pro výstvbu vymezením zstvěného území zstvitelných ploch. Z účelem mírného posílení pilířů soudržnosti společenství obyvtel území hospodářského rozvoje jsou v územním plánu vymezeny zstvitelné plochy bydlení plošně umožněn rozvoj veřejných prostrnství zeleně. V rámci koncepce ochrny rozvoje hodnot území jsou stnoveny zásdy ochrny zejmén přírodních civilizčních hodnot. (2) Územní plánování zjišťuje předpokldy pro udržitelný rozvoj území soustvným komplexním řešením účelného využití prostorového uspořádání území s cílem dosžení obecně prospěšného souldu veřejných soukromých zájmů n rozvoji území. Z tím účelem sleduje společenský hospodářský potenciál rozvoje. Územní plán doshuje souldu s cílem (2) respektováním obshového rámce metodického postupu prcí stnovených legisltivou (včetně souvisejících judikátů) n úseku územního plánování. Zásdním předpokldem pro dosžení souldu s cílem (2) je splnění poždvků vyplývjících ze zdání územního plánu schváleného zstupitelstvem obce. Vyhodnocení splnění zdání územního plánu se uvedeno v smosttné části odůvodnění územního plánu. Obecně prospěšného souldu veřejných soukromých zájmů rozumného využití společenského hospodářského potenciálu rozvoje území bude dosženo závěrečnou dohodou účstníků procesu pořizování územního plánu (projektnt, pořizovtele, smosprávy, dotčených orgánů, veřejnosti, td.). (4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání rozvíjí přírodní, kulturní civilizční hodnoty území, včetně urbnistického, rchitektonického rcheologického dědictví. Přitom chrání krjinu jko podsttnou složku prostředí život obyvtel zákld jejich totožnosti. S ohledem n to určuje podmínky pro hospodárné využívání zstvěného území zjišťuje ochrnu nezstvěného území nezstvitelných pozemků. Zstvitelné plochy se vymezují s ohledem n potenciál rozvoje území míru využití zstvěného území. Územní plán stnovuje koncepci ochrny rozvoje kulturních, přírodních i civilizčních hodnot území formou závzných úkolů. Zákldním členěním řešeného území n zstvěné území, zstvitelné plochy nezstvěné ŽALUDA, projektová kncelář 24

území územní plán stimuluje využívání již urbnizovných ploch vytváří podmínky pro ochrnu krjiny. Hospodárné, dlouhodobě udržitelné využívání veškerých ploch s rozdílným způsobem využití je zjištěno stnovením podmínek plošného prostorového uspořádání. Zstvitelné plochy jsou vymezeny n zákldě potenciálu rozvoje, vyhodnocení jejich potřeby je součástí odůvodnění územního plánu. (5) V nezstvěném území lze v souldu s jeho chrkterem umisťovt stvby, zřízení, jiná optření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochrnu přírody krjiny, pro veřejnou doprvní technickou infrstrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických přírodních ktstrof pro odstrňování jejich důsledků, dále tková technická optření stvby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekrece cestovního ruchu, npříkld cyklistické stezky, hygienická zřízení, ekologická informční centr. Uvedené stvby, zřízení jiná optření včetně stveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezstvěném území umisťovt v přípdech, pokud je územně plánovcí dokumentce výslovně nevylučuje. V rámci koncepce řešení krjiny člení ÚP nezstvěné území n plochy vodní vodohospodářské, lesní, přírodní, smíšené nezstvěného území stnovuje zásdy jejich využívání (kp. 5. 1). V těchto plochách je umožněno umísťovt stvby optření pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, ochrnu přírody krjiny, veřejnou infrstrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických přírodních ktstrof pro odstrňování jejich důsledků, dále technická optření stvby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekrece cestovního ruchu z předpokldu, že bude respektován chrkter struktur příslušné zóny že nebude umožněno trvlé bydlení. (6) N nezstvitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrstrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosvdní užívání. N nezstvitelných pozemcích je v rámci přípustného využití umožněn relizce technické infrstruktury. 17.2 Sould s úkoly územního plánování (1) Úkolem územního plánování je zejmén: ) zjišťovt posuzovt stv území, jeho přírodní, kulturní civilizční hodnoty, ÚP n zákldě informcí uvedených v ndřzených územně plánovcích dokumentcích dt poskytnutých dotčenými orgány vymezuje přírodní, kulturní civilizční hodnoty území člení řešené území dle terénního průzkumu skutečného stvu v území n jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití. b) stnovovt koncepci rozvoje území, včetně urbnistické koncepce s ohledem n hodnoty podmínky území, ÚP stnovuje zákldní koncepci rozvoje území obce (kp. 2.2) dále podrobněji vyjmenovává chrání hodnoty urbnistické, rchitektonické kulturní (kp 2.3.1), přírodní (2.3.2) i civilizční technické (kp. 2.3.3). c) prověřovt posuzovt potřebu změn v území, veřejný zájem n jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizik s ohledem npříkld n veřejné zdrví, životní prostředí, geologickou stvbu území, vliv n veřejnou infrstrukturu n její hospodárné využívání, Územní plán prověřuje posuzuje potřebu změn v území zejmén s ohledem n předpokládný demogrfický vývoj, polohu význm obce v rámci sídelní struktury její strtegické cíle. Podrobné vyhodnocení účelného využití zstvěného území je uvedeno v odůvodnění územního plánu. d) stnovovt urbnistické, rchitektonické estetické poždvky n využívání prostorové uspořádání území n jeho změny, zejmén n umístění, uspořádání řešení stveb, Územní plán v mezích stnovených stvebním zákonem jeho prováděcími právními předpisy definuje poždvky n plošné prostorové uspořádání využívání řešeného území. Územní plán specifikuje chrkter strukturu území stnovuje zásdy pro umísťování, uspořádání řešení stveb. e) stnovovt podmínky pro provedení změn v území, zejmén pk pro umístění uspořádání stveb s ohledem n stávjící chrkter hodnoty území, Pro vymezené plochy je v územním plánu stnoven podmínk zprcování územních studií s cílem prověřit nvrhnout podrobnější podmínky pro umístění uspořádání stveb zejmén s ohledem n stávjící chrkter hodnoty území. f) stnovovt pořdí provádění změn v území (etpizci), V rámci územních studií je územním plánem doporučeno prověřit stnovení pořdí změn v území (etpizci) zejmén s ohledem n účelné využití vymezených zstvitelných ploch ochrnu nezstvěného území. g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických přírodních ktstrof pro odstrňování jejich důsledků, to přírodě blízkým způsobem, ŽALUDA, projektová kncelář 25

Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou formulovány tk, by bylo v zstvěném i nezstvěném území umožněno relizovt přírodě blízká optření pro snižování nebezpečí ekologických přírodních ktstrof pro odstrňování jejich důsledků. h) vytvářet v území podmínky pro odstrňování důsledků náhlých hospodářských změn, Podmínky pro odstrňování důsledků náhlých hospodářských změn jsou územním plánem vytvořeny zejmén v rámci koncepce rozvoje. Je deklrován snh umožnit širší využívání území pružně regovt n hospodářské společenské změny. Npř. ekonomické ktivity jsou umožněny v rámci přípustného podmíněně přípustného využití ve většině ploch. i) stnovovt podmínky pro obnovu rozvoj sídelní struktury pro kvlitní bydlení, Podmínky pro obnovu rozvoj sídelní struktury jsou vytvořeny vymezením zstvěného území zstvitelných ploch stnovením odpovídjících podmínek pro jejich využití. Územní plán zjišťuje podmínky pro kvlitní individuální bydlení s trktivním dobře dostupným přírodním zázemím bez nároku n bezprostřední kontkt s městským, přípdně velkoměstským prostředím. j) prověřovt vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynkládání prostředků z veřejných rozpočtů n změny v území, Územní plán respektuje tento úkol především formulcí urbnistické koncepce, která klde mimořádný důrz n loklizci zstvitelných ploch ve vzbě n infrstrukturní kostru obce, jejich přímou návznost n zstvěné území komunikční systém. Cílem řešení je minimlizovt nároky n veřejné rozpočty zjišťující v převážné míře investice do infrstruktury. k) vytvářet v území podmínky pro zjištění civilní ochrny, Poždvky civilní ochrny jsou v územním plánu zohledněny. Řešeny jsou zejmén oblsti týkjící se ukrytí obyvtelstv v důsledku mimořádné události, evkuce obyvtelstv jeho přechodného ubytování, skldování mteriálu civilní ochrny humnitární pomoci, záchrnné, likvidční obnovovcí práce nouzové zásobování obyvtelstv vodou elektrickou energií. l) určovt nutné snční, rekonstrukční rekultivční záshy do území, ÚP umožňuje v rámci zstvěného území (v mezích regultivů dných funkcí) rekultivční záshy, které přispějí k opětovnému využití nevyužívných ploch. m) vytvářet podmínky pro ochrnu území podle zvláštních právních předpisů před negtivními vlivy záměrů n území nvrhovt kompenzční optření, pokud zvláštní právní předpis nestnoví jink, Územní plán nevymezuje zstvitelné plochy umožňující umísťovt záměry vyvolávjící negtivní vlivy n území (v přípdě plochy těžby respektuje dokumentci Pískovn Dolní Pertoltice schválenou pro vymezený dobývcí prostor v procesu EIA). V přípdě relizce tkových záměrů ve stbilizovných plochách, bude postupováno v souldu se zvláštními právními předpisy zejmén n úsecích ochrny veřejného zdrví, přírody krjiny pmátkové péče. n) regulovt rozsh ploch pro využívání přírodních zdrojů, Viz bod m). o) upltňovt pozntky zejmén z oborů rchitektury, urbnismu, územního plánování ekologie pmátkové péče, Při zprcování územního plánu byly upltněny pozntky zejmén z výše uvedených oborů, le i dlších technických, přírodovědných humnitních disciplín. Součsně byly přiměřeně plikovány metodické podkldy zprcovné n úrovni zinteresovných resortů výsledky závěry výzkumné činnosti. 18 VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Územní plán Pertoltice je zprcován pořízen v souldu s poždvky stvebního zákon č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů jeho prováděcích vyhlášek č. 500/2006 Sb. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tuto skutečnost lze dokldovt n vlstní dokumentci průběhu jejího pořizování. ŽALUDA, projektová kncelář 26

19 VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ 19.1 Vyhodnocení souldu s poždvky zvláštních právních předpisů Při zprcování návrhu ÚP Pertoltice bylo postupováno v součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních předpisů (mj. zákon č. 257/2001Sb., 114/1992Sb., 20/1987Sb., 289/1995Sb., 13/1997Sb., 334/1992Sb., 258/2000Sb. dlší vždy v pltném znění). Návrh ÚP Pertoltice je v souldu s poždvky zvláštních právních předpisů. 19.2 Sould se stnovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípdě s výsledkem řešení rozporu 19.2.1 Vyhodnocení stnovisek krjského úřdu, dotčených správních orgánů připomínek dle 50 stvebního zákon Návrh územního plánu byl projednán s dotčenými orgány chránícími zájmy podle zvláštních právních předpisů dle jejich upltněných stnovisek byl náležitě uprven. Rozpory, ve smyslu ustnovení 4, odst. 7 stvebního zákon ve smyslu ustnovení 136, odst. 6 správního řádu, při projednávání návrhu územního plánu nebyly řešeny. Dotčené orgány měli možnost upltnit svá stnovisk ve lhůtě 30-ti dnů ode dne společného jednání, které se uskutečnilo dne 11.6.2015. Ve stejné lhůtě měli možnost sousední obce podt připomínky. Okruh obeslných dotčených orgánů nebyl mezi fázemi Společné jednání Řízení o návrhu ÚP Pertoltice zúžen. Mimo dotčené orgány byl smosttně obeslán Krjský úřd Libereckého krje, který byl požádán o koordinovné stnovisko, sousední obce dále byly obeslány i některé dlší subjekty se zájmy v řešeném území. Poždvky dotčených orgánů chránící zájmy podle zvláštních právních předpisů (v pltném znění), upltněné v zákonem stnovené lhůtě dle 50 odst. 2 stvebního zákon, k návrhu ÚP Pertoltice, byly projednány dohodnuty. Po dohodě byly zprcovány do dokumentce návrhu územního plánu pro veřejné projednání. 19.2.2 Posouzení návrhu územního plánu krjským úřdem dle 50 odst. 7 stvebního zákon Po ukončení všech dohodovcích jednání s dotčenými orgány provedením souvisejících úprv dokumentce Návrhu ÚP Pertoltice projednného ve společném jednání byl dne 21.7.2015 podán pod č.j. 16885/2015 žádost o stnovisko krjského úřdu ve smyslu ustnovení 50 odst. 7 stvebního zákon. N zákldě této žádosti všech podkldových mteriálů, které byly nedílnou součástí podání uvedené žádosti, vydl Krjský úřd Libereckého krje pod zn. OÚPSŘ/325/2012/OÚP ze dne 24.7.2015, souhlsné stnovisko, ve kterém povoluje, by byl návrh ÚP Pertoltice veřejně projednán v řízení o územním plánu podle 52 odst. 1 stvebního zákon. 19.2.3 Vyhodnocení stnovisek dotčených správních orgánů dle 52 53 stvebního zákon Poždvky dotčených orgánů chránící zájmy podle zvláštních právních předpisů (v pltném znění), upltněné v zákonem stnovené lhůtě dle 52 odst. 3 stvebního zákon, byly vypořádány po dohodě zprcovány do dokumentce návrhu územního plánu Pertoltice pro opkovné veřejné projednání. Konkrétní průběh viz kpitol 13. Všechn stnovisk osttní dokldy z jednání jsou uložen v dokldové části spisové dokumentce procesu pořizování územního plánu Pertoltice, uložené u pořizovtele. Po ukončených dohodovcích jednáních, nebyl zznmenán žádný rozpor se stnoviskem dotčeného orgánu bylo možno konsttovt, že Návrh ÚP Pertoltice, připrvený k opkovnému veřejnému projednání v rámci Řízení o Návrhu ÚP Pertoltice je v souldu s poždvky zvláštních právních předpisů se stnovisky dotčených orgánů zodpovídjících z tyto zvláštní právní předpisy. 20 VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ Územní plán Pertoltice je vyprcován n zákldě zdání zprcovného pořizovtelem územního plánu (MěÚ Frýdlnt, odbor stvebního úřdu životního prostředí, oddělení územního plánování). Jednotlivé poždvky ze schváleného zdání územního plánu byly v územním plánu respektovány následujícím způsobem: d ) Poždvky vyplývjící z politiky územního rozvoje, územně plánovcí dokumentce vydné krjem, popřípdě z dlších širších územních vzthů. ÚP veškeré priority stnovené PÚR ČR ZÚR LK respektuje (viz smosttná kpitol 15). V průběhu zprcování ÚP bylo přihlíženo k řdě dlších rozvojových dokumentů jko npř. Strtegie rozvoje LK, Surovinová politik LK, koncepce odpdového hospodářství n území LK, Koncepce ochrny přírody krjiny LK, Plán rozvoje vodovodů knlizcí LK. ŽALUDA, projektová kncelář 27

d b) d c) d d) d e) Poždvky n řešení vyplývjící z územně nlytických podkldů. Poždvky vyplývjící z ÚAP pro obec Pertoltice jsou promítnuty do celkové koncepce rozvoje území obce i do dílčích koncepcí v oblstech doprvní technické infrstruktury, uspořádání krjiny ochrny rozvoje hodnot území. Při vymezování zstvitelných ploch byly územním plánem respektovány zohledněny hodnoty limity využití území vyplývjící z územně nlytických podkldů. Poždvky n rozvoj území obce. V rámci tvorby územního plánu byl brán zřetel n dosvdní bsenci územně plánovcí dokumentce v souldu s vymezeným zstvěným územím, relevntní ndřzenou dokumentcí i směrodtnou legisltivou byl nvržen koncepce zjišťující podmínky pro novou výstvbu udržitelný rozvoj území. Poždvky n plošné prostorové uspořádání území (urbnistickou koncepci koncepci uspořádání krjiny). Urbnistická koncepce Řešené území je členěno n plochy s rozdílným způsobem využití v souldu se Zákldními prvidly pro pořizovtele digitálních územních plánů, která umožní sdílení dt s Krjským úřdem Libereckého krje. Plochy jsou zprvidl vymezeny o rozloze větší než 2 000 m 2. Plochy smíšené nezstvěného území jsou z důvodu potřeby stnovení specifických podmínek plošného prostorového uspořádání podrobněji členěny v souldu s ust. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Územní plán respektuje stbilizovnou strukturu území. Stávjící chrkter sídl, hldin zástvby urbnistické krjinné dominnty jsou zchovány. Zstvitelné plochy doplňují urbnizovné území, především proluky okrje s cílem minimlizovt záshy do krjiny. Pro vymezené plochy s rozdílným způsobem využití jsou stnoveny podmínky plošného prostorového uspořádání. Koncepce uspořádání krjiny Podmínky plošného prostorového uspořádání ploch v nezstvěném území jsou formulovány s ohledem n estetickou hodnotu krjiny. Stvby zřízení doprvní technické infrstruktury jsou zřzeny do přípustného využití. V územním plánu jsou vymezeny zpřesněny skldebné části ÚSES v souldu se ZÚR LK. Plochy k zlesnění nejsou vymezeny. Po prověření sítě účelových komunikcí byly pro plochy v nezstvěném území stnoveny podmínky umožňující jejich celkovou obnovu relizci zejmén pro účely zemědělství, lesnictví rekrece. Relizce zemědělských účelových komunikcí (polních cest) je umožněn v plochách v nezstvěném území, niž jsou tyto komunikce zřzeny do ploch doprvní infrstruktury. Poždvky n řešení veřejné infrstruktury. Územní plán respektuje stávjící veřejnou infrstrukturu její dlší rozvoj pokládá z jeden z pilířů budoucí existence obce. Doprvní infrstruktur Koncepce doprvy zůstává zchován. Zstvitelné plochy nvzují n stávjící doprvní plochy (silnice místní komunikce). Nová prkovcí míst jsou nvržen v rámci ploch bydlení občnského vybvení. Z ndřzené dokumentce ZÚR LK je převzt zpřesněn koridor D10 pro obchvt Pertoltic. K tomuto koridoru je dále jko lterntiv n zákldě názoru zhotovitele vymezen rezerv R1 pro vedení obchvtu východní větví, mimo urbnizovné území. Územní plán respektuje znčené cyklistické pěší trsy. Vedení nových trs je umožněno v plochách v rámci přípustného využití. Explicitně zdůrzněno je větší npojení Pertoltic n cykloturistickou síť to pomocí cykloturistického koridoru CTK1. Technická infrstruktur Koncepce zásobování pitnou vodou se nemění. Řešení je v souldu se schváleným PRVK Libereckého krje. V oblsti koncepce odvádění čištění odpdních vod byl prověřen možnost relizce veřejné knlizce centrální ČOV. S ohledem n hustotu zástvby, relizční provozní podmínky schválenou krjskou koncepci (PRVK) bylo nvrženo zchovt individuální způsob likvidce odpdních vod. Likvidce dešťových vod bude řešen v souldu s pltnými právními předpisy (zákon č. 254/2001 Sb., v pltném znění). Koncepce zásobování el. energií bude zchován, elektroenergetická zřízení budou relizován n zákldě ktuálních poždvků v zstvěném i nezstvěném území. Systém nkládání s odpdy zůstne zchován. Zstvitelné plochy jsou vymezeny v doshu provozovných systémů technické doprvní infrstruktury. Občnské vybvení Územní plán záměrně vymezuje jko smosttné funkce v rámci občnské vybvenosti pouze tělovýchovu sport plochy veřejných pohřebišť. Jedná se totiž o zcel svébytné prvky občnského vybvení. Nopk součsný i potenciální výskyt veřejné vybvenosti (obecní úřd, knihovn, hsičská zbrojnice, dům s pečovtelskou službou ) komerčních zřízení (obchody, ubytování, strvování, ) je rozpuštěn v rámci celého zstvěného území i zstvitelných ploch. Tímto krokem je podtržen vribilit umístění výše zmíněných prvků občnské vybvenosti. ŽALUDA, projektová kncelář 28

Veřejná prostrnství Plochy veřejných prostrnství specifikovné v ustnovení 2 odst. 1 písm. k) stvebního zákon 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb. nejsou v územním plánu vymezeny jko smosttné plochy s rozdílným způsobem využití. Veřejná prostrnství jsou součástí všech ploch s rozdílným způsobem využití urbnizovného území. V měřítku dné obce není záhodno stnovovt přesné rozshy jednotlivých veřejných prostrnství. d f) d g) d h) d i) d j) d k) d l) d m) Poždvky n ochrnu rozvoj hodnot území. Přírodní hodnoty ÚP rozvíjí rozmnitost krjiny, její přirozenou prováznost s roztroušenou zástvbou soustvou rybníků. Postupuje citlivě s ohledem k ochrně pozemků určených k plnění funkce les. Územní plán umožňuje do velké míry plošně relizci zeleně tk, by bylo možno obnovovt nebo zkládt interkční prvky, leje, remízy pod. Zvláštní důrz je klden n prostupnost krjiny. Kulturní hodnoty Územní plán respektuje dvě nemovité kulturní pmátky (kostel sv. Jošt venkovská usedlost č. p. 198) zpsné n seznmu NKP, ÚAN II. ktegorie. Jejich loklizce je ptrná z grfické části odůvodnění. Územním plánem jsou dále vytvořeny podmínky pro ochrnu urbnisticky význmných objektů. Stnovením podmínek prostorového uspořádání je zjištěn ochrn dominnt hrmonického měřítk krjiny. Poždvky n veřejně prospěšné stvby, veřejně prospěšná optření snce. Územní plán zřzuje mezi prospěšná optření (VPO) skldebné části územního systému ekologické stbility (ÚSES) ndregionální, regionální i lokální úrovně. Jednotlivá VPO vymezená územním plánem jsou uveden jk v textové, tk v grfické části. Stejně tk veřejně prospěšné stvby (VPS), mezi které ptří koridor D10 pro obchvt Pertoltic (možnost vyvlstnění). Poždvky vyplývjící ze zvláštních právních předpisů (poždvky n ochrnu veřejného zdrví, civilní ochrny, obrny bezpečnosti státu, ochrny ložisek nerostných surovin, geologické stvby území, ochrny před povodněmi jinými rizikovými přírodními jevy). Vzth ÚP k ochrně zdrví, zájmům civilní i požární ochrny vyjdřuje zejmén kpitol 21.10 odůvodnění. Veškeré podmínky jsou respektovány. Poždvky pokyny pro řešení hlvních střetů zájmů problémů v území. Z hlvní střety v území bylo identifikováno řešení obchvtu Pertoltic těžb štěrkopísků v ndregionálním ÚSES. Ztímco těžb byl řádně schválen v rámci procesu EIA její vymezení v ÚP n tento proces pouze reguje, v přípdě doprvní stvby si zhotovitel ÚP dovolil nbídnout lterntivní vedení obchvtu Pertoltic východním směrem, mimo urbnizovné území (rezerv R1). Poždvky n vymezení zstvitelných ploch ploch přestvby s ohledem n obnovu rozvoj sídelní struktury polohu obce v rozvojové oblsti nebo rozvojové ose. Jko zstvitelné bylo vymezeno celkem šest ploch. V pěti přípdech se jedná o plochy bydlení, které jsou vymezeny tk, by respektovli stnovenou urbnistickou koncepci rovněž jsou řádně zdůvodněny n zákldě vyhodnocení účelného využití zstvěného území vyhodnocení potřeby vymezení zstvitelných ploch včetně demogrfických předpokldů v území. Zstvitelná ploch Z6 je vymezen pro těžbu štěrkopísků v rekci n řádně schválenou dokumentci EIA. Poždvky n vymezení ploch koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií. ÚP vymezuje dvě plochy, ve kterých je uloženo zprcování územní studie. Jedná se o plochy X1 X2. Důvodem vymezení těchto ploch je zejmén jejich plošný rozsh, potřeb detilněji v podrobnějším měřítku prověřit plošné prostorové uspořádání plochy s ohledem n stávjící strukturu okolní zástvby význmné estetické, kulturní přírodní hodnoty území. Poždvky n vymezení ploch koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stnoveny regulčním plánem. V územním plánu nejsou tyto plochy ni koridory vymezeny. Poždvky n vyhodnocení vlivu územního plánu n udržitelný rozvoj území. Krjskému úřdu Libereckého krje byl doručen dne 21. 8. 2012 výzv k upltnění poždvků k řešení v rámci Zdání územního plánu Pertoltice. Krjský úřd upltnil poždvek n vyhodnocení vlivů n životní prostředí vzhledem k tomu, že návrh zdání územně plánovcí dokumentce nvrhuje mimo jiné plochy, jejichž funkční využití stnovuje rámec pro budoucí umístění záměrů podléhjících posouzení dle přílohy č. 1 zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů n životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. ŽALUDA, projektová kncelář 29

Dne 10. 2. 2015 obdržel krjský úřd žádost o opětovné posouzení územního plánu. N zákldě nově doložených skutečností krjský úřd jkožto příslušný správní úřd k posuzování vlivů n životní prostředí ve smyslu 10i zákon č. 100/2001 Sb. konsttovl, že není nezbytné účelné komplexně posuzovt ÚP Pertoltice podle 10i zákon č. 100/2001 Sb. d n) d o) Poždvek n zprcování konceptu, včetně poždvků n zprcování vrint. Dle novely stvebního zákon 183/2006 Sb., která vstoupil v pltnost k 1. 1. 2013, se koncept územního plánu nezprcovává. Poždvek n zprcování vrintního řešení nebyl v zdání upltněn. Poždvky n uspořádání obshu konceptu návrhu územního plánu n uspořádání obshu jeho odůvodnění s ohledem n chrkter území problémy k řešení včetně měřítek výkresů počtu vyhotovení. Poždvek n uspořádání obshu textových i grfických částí ÚP odůvodnění vyplývjící ze schváleného zdání byl splněn, kromě poždvku n vymezení plochy veřejného prostrnství v centrální části obce, ve které bude prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování. Plochy veřejných prostrnství specifikovné v ustnovení 2 odst. 1 písm. k) stvebního zákon 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb. nejsou v územním plánu vymezeny jko smosttné plochy s rozdílným způsobem využití. Veřejná prostrnství jsou součástí všech ploch s rozdílným způsobem využití urbnizovného území je klden důrz n vribilitu jejich využití (více viz kpitol 21.5.2). Výkres širších vzthů je zprcován souldu s 13 odst. 2 vyhlášky č. 500/2006 Sb. v měřítku Výkresu ploch koridorů Zásd územního rozvoje Libereckého krje, tj. v měřítku 1: 100 000. 21.1 Vymezení řešeného území 21 KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ Řešeným územím je správní území obce Pertoltice, tvořené dvěm ktstrálními územími i dvěm zákldními sídelními jednotkmi Dolní Pertoltice Horní Pertoltice. Obec náleží dle dministrtivního členění do Libereckého krje, okresu Liberec spdá pod správu obce s rozšířenou působností Frýdlnt (dlší informce viz kpitol 14). 21.2 Odůvodnění stnovené koncepce rozvoje území obce 21.2.1 Východisk koncepce rozvoje území obce Zákldním východiskem pro koncepci území obce je mximální respektování, ochrn odůvodnitelný rozvoj přírodních, krjinných, urbnistických i civilizčních hodnot limitů. Jedná se převážně o zkvlitnění stávjícího prostředí, koordinovný růst osídlení v souldu se zchováním chrkteru krjiny i přírodního prostředí respektování důležitých rozvojových dokumentů. Fyzickogeogrfickým determinntem je v širších souvislostech hrdb Jizerských hor, která převážnou část Frýdlntského výběžku přirozeně nutí do kontktu s polskou německou částí zdejšího trojmezí. Mírně zvlněný chrkter řešeného území je východozápdním směrem zásdně rozrušený Pertoltickým potokem. V údolí podél něj se sídlo historicky koncentrovlo. Nd obcí se nchází řd rybníků, které společně s převážně extenzivně obhospodřovnou, málo lidskou činností nrušenou krjinou reltivně mírným klimtem vytvářejí podmínky pro rozvoj specifických forem turistiky. Sociogeogrficky Pertoltice negtivně ovlivňuje postvení v periferním horským msivem prostorově vyčleněném výběžku, který si s sebou nvíc nese minulost bohtou n politické turbulence. Jko kld lze nopk brát polohu n silnici I/13. T umožňuje reltivně sndný dosh ekonomicky správního centr regionu, Frýdlntu, le i větších německých zejmén polských měst, která jsou čím dál dostupnější nejen prostorově. Ve spojení s řdou přírodních historických hodnot tkví největší potenciál rozvoje v terciérních odvětvích, která nejsou plně využit. Koncepce rozvoje vychází zejmén z následujících chrkteristik řešeného území: ndmístní determince funkčně-prostorového uspořádání fyzicko- i sociogeogrfickými limity; poloh n význmném doprvním koridoru silnici I/13; poloh v oblsti s vysokým rekrečním potenciálem, specifik vyplývjící z polohy v blízkosti státních hrnic s Polskem Německem; pokles obyvtel z posledních 100 let o více než dvě třetiny; mrginální pozice v rámci součsné hierrchie sídelní struktury. ŽALUDA, projektová kncelář 30

místní liniová reltivně rozptýlená urbnistická struktur náročná n obsluhu území veřejnou infrstrukturou; vysoké, kldné sldo pohybu obyvtel z poslední dekádu (4 obyvtele/rok); chrkteristický lesozemědělský krjinný typ; stávjící veřejná infrstruktur v území (doprvní systém, technické občnské vybvení). Odůvodnění koncepce rozvoje území Mottem rozvojové koncepce ÚP je Pertoltice jsou demogrficky stbilizovná obec se zchovlou urbnistickou strukturou přiměřenou nbídkou socioekonomické infrstruktury, která kromě kždodenních potřeb obyvtel odráží zejmén potenciál cestovního ruchu jkožto pilíře místního hospodářství. Koncepce rozvoje území obce stnovená územním plánem vychází z následujících priorit: zohlednit pozici obce v rozvojové ose ndmístního význmu ve specifické oblsti ndmístního význmu (dle Zásd územního rozvoje Libereckého krje); Rozvojová os ndmístního význmu ROS8 sleduje trsu silnice I/13, která tvoří hlvní komunikční koridor celého Frýdlntského výběžku v menším měřítku potom součást silniční páteře Česk s přeshem do okolních států. Žádoucím efektem, který se ÚP snží zohlednit, je intenzifikce přeshrničních vzthů. Tbulk Čsové prostorové vzdálenosti z Pertoltic do okolních socioekonomických center hovoří více než výmluvně. Čím dál tím větší smzávání (do určité míry historicky neexistujících) hrnic povžuje ÚP z výrzný socioekonomický impuls. Při součsném zohlednění fyzickogeogrfických dností se potom jko zákldní hospodářský pilíř jeví rozvoj terciéru, v největší míře cestovního ruchu. Vymezení specifické oblsti, chrkterizovné obecně horšími demo sociogeogrfickými vlstnostmi, nutnost zmíněných záměrů pouze potvrzuje. stbilizovt populční situci kolem rámcové hodnoty 330 obyvtel; ÚP stnovil pro výhledový rok 2025 hodnotu 330 obyvtel jkožto metu. Hodnot je rámcová. Její explicitní stnovení má vytvářet uchopitelný, dohlédnutelný horizont. Zároveň se jedná o číslo vytyčené n zákldě odborného vyhodnocení účelného využití zstvěného území vyhodnocení potřeby vymezení zstvitelných ploch jko rekce n kldné sldo pohybu obyvtel z posledních deset let i n příslušnost řešeného území do celokrjsky význmného rozvojového koridoru. ÚP proto vymezuje pět zstvitelných ploch pro bydlení, rozsáhlé možnosti výstvby nbízí rovněž stbilizovné zstvěné území. konsolidovt stv veřejné infrstruktury v obci; Územní plán přichází s tezí, že součsný i potenciální výskyt veřejné vybvenosti je třeb nesvzovt do momentálních prostor, náld, hospodářských čísel, le umožnit vribilní nkládání s ním. ÚP, jk je řečeno v kpitole 6, umožňuje ve všech plochách s rozdílným způsobem využití zhrnutých v zstvěném území zstvitelných plochách relizci veřejné infrstruktury zeleně.. Tímto krokem je podtržen vribilit umístění všech prvků veřejné infrstruktury. Smyslem je nepřekážet. Z součsného postihnutí sevření výjimečného chrkteru území do prostorově vymezené urbnizovné zóny umožnit v tkovémto celku logickou vribilitu užití. V metforické rovině se jedná o rekci n dobu náhlých změn, kdy je jeden rok plánován domov s pečovtelskou službou druhý rok nmísto toho dojde n druhém konci obce k relizci detšovného prcoviště pečovtelské služby. podpořit diferencici struktury hospodářství, zejmén využít potenciálu cestovního ruchu rekrece; Snhou ÚP je nebránit prolínní funkcí, které se vzájemně negtivně neovlivňují. Zcel plošně je tk v rámci zstvěného území zstvitelných ploch umožněn relizce veřejné infrstruktury zhrnující doprvní technickou infrstrukturu, občnské vybvení veřejná prostrnství. V plochách bydlení je v rámci regultivů podmíněně připuštěn výrob skldování. ÚP vytváří podmínky pro co nejvribilnější nejúčelnější využívání území v rámci zstvěného území zstvitelných ploch z součsného kcentu n relevntní podobu plošné, prostorové i funkční hrmonie s dosvdním vývojem. Pro větší zpojení do ktivit cestovního ruchu slouží mimo jiné cykloturistický koridor CTK1, jehož význm je vzhledem ke stnoveným podmínkám především symbolický, iniciční. Vychází ze stávjících polních cest, přípdně historických zvykových trs. posilovt vzby obce n centr s vyšší občnskou vybveností to včetně přeshrničních vzthů. ÚP vychází z historicky vytvořených kompozičních i sociogeogrfických vzthů se sousedními obcemi. Aby byl posílen váh/čitelnost obce Pertoltice v odpovídjící hierrchické vrstvě, podporuje ÚP jednoznčné vyprofilování obce. To spočívá ve stbilizci počtu obyvtel vytvoření zákldní funkční veřejné infrstruktury, která společně s drobným obchodem bude rovněž cílit n rozvoj specifických přírodě blízkých forem turistického ruchu rekrece. Z vyšší občnskou vybveností, dministrtivními úkony do velké míry i změstnáním budou obyvtelé Pertoltic dojíždět do regionálních středisek n české, polské i německé strně. ŽALUDA, projektová kncelář 31

respektovt při využívání území jeho výchozí členění n dvě zóny. ÚP v rámci plošného uspořádání v řešeném území stnovuje dvě elementární prostorově specifické zóny urbnizční prostor lesozemědělská krjin (viz grfická část dokumentce schém prostorového uspořádání). Kždá zón zhrnuje plochy s rozdílným způsobem využití bez ohledu n jejich funkční zřzení. Podsttou tohoto členění území je vystihnout zejmén specifik chrkterů, tedy souboru typických znků vlstností struktur. V jednotlivých zónách je usilováno o chrkterovou, tedy prostorovou jedinečnost bez ohledu n funkční uspořádání. Záměrem je, by plochy s rozdílným způsobem využití vyskytující se v obou zónách byly v rámci nvzujících řízení posuzovány nejen z hledisk funkčního, le zejmén z hledisk prostorového uspořádání to ve vzájemných souvislostech. 21.2.2 Odůvodnění stnovené urbnistické koncepce Východisk urbnistické koncepce Urbnistická koncepce vychází zejmén z následujících východisek: stávjící chrkter struktur zástvby; intenzit využití zstvěného území; existence stávjící veřejné infrstruktury (zejmén doprvní technické infrstruktury); potřeb vymezení zstvitelných ploch; limity využití území (ÚSES, CHLÚ, technická doprvní infrstruktur); přírodní podmínky (zejmén morfologie terénu, množství ploch PUPFL); snh o stbilizci populční situce. Odůvodnění stnovené urbnistické koncepce Územní plán je koncipován s ohledem n funkční, plošné prostorové předpokldy obce. Respektuje stávjící urbnistickou strukturu sídl, limity využití území, geomorfologické podmínky zohledňuje výhledové předpokldy obce. Při vymezování zstvitelných ploch územní plán respektuje kompoziční vzthy v území vytváří předpokldy pro zchování přírodních, rchitektonických dominnt fyzické prostupnosti území. Preferováno je využívání rozsáhlého, stbilizovného zstvěného území před zástvbou zshující do volné krjiny. Návrh zstvitelných ploch vychází zejmén ze snhy zchovt v co největší míře stávjící strukturu urbnizovného území novou zástvbou ji citlivě doplnit. Vymezením stbilizovných i zstvitelných ploch stnovením podmínek jejich využití je definován priorit intenzifikce funkční vribility z účelem polyfunkčního užívání. Zejmén pro plochy bydlení v rodinných domech venkovské (BV) jsou stnoveny tkové podmínky využití, které umožňují integrci bydlení, rekrece, občnského vybvení, přípdně nerušící výroby. Rozvoj průmyslové zemědělské výroby rozsáhlejšího chrkteru není v řešeném území nvrhován. Ekonomické ktivity v obci jsou směřovány především do sektoru služeb v oblsti cestovního ruchu rekrece, zejmén ubytování, strvování, lterntivní formy cestovního ruchu (groturistik, ekoturistik, ), pod. 21.2.3 Odůvodnění rozčlenění území n zóny se souvztžným funkčním využitím, chrkter struktury území Územní plán v rámci celistvé urbnistické koncepce identifikuje dv zákldní funkčně prostorově sevřené celky, tzv. zóny. V nich stnovuje specifické zásdy rozvoje, které tvoří plnohodnotný přívlstek k primárním regultivům využití ploch s rozdílným způsobem využití. Důvodem vymezení je postihnutí výjimečného chrkteru prostor, jež zóny reprezentují jejich odpovídjící využití. Pomocí většího měřítk je umožněno plstičtější využití pojmenovných, logicky sevřených celků. Součsně jsou všk účelně zpřesněny podmínky prostorového uspořádání, v rámci mezí stnovených stvebním zákonem. Prostorové vymezení je stnoveno pomocí grfické části ÚP (schém prostorového uspořádání) i textové části ÚP (kpitol 3.2 výroku). Do zóny A spdá veškeré zstvěné území včetně bezprostředně přiléhjících zstvitelných ploch, do zóny B zbytek řešeného území. Znesené zóny jsou chápány jko žádoucí vhodné doplnění v rámci eventulit využití výše zmíněných prvků. A) urbnizční prostor dlouhodobě rostlá, geomorfologicky podmíněná, stbilizovná sídl Horních, Dolních Nových Pertoltic včetně bezprostředně přiléhjících zstvitelných ploch. V tomto prostorovém celku dochází k logickému svázání zstvěného území s dílčími zstvitelnými plochmi rcionálně vymezenými n principu dice do výsledné kompktní formy oblové křivky. Jedním z východisek návrhu tohoto řešení bylo Vymezení zstvěného území obce Pertoltice z roku 2007, vymezené smosttným postupem v souldu s ust. 59, odst. 1. Hlvním cílem bylo stnovit v dlouhodobém horizontu pevné zřetelné hrnice mezi urbnizovným územím krjinou. Územní plán tk ctí dřívějšími dokumenty stnovené, reltivně prostorné, zstvěné území, které pouze logicky doplňuje šesti zstvitelnými plochmi, z nichž jedn zhrnuje těžbu štěrkopísku, osttní předstvují výhrdně bydlení v rodinných domech venkovské. Tto funkce v urbnizčním prostoru zcel dominuje její využití je záměrně koncipováno s přeshem do nerušících činností podporujících rozvoj terciérních ktivit jko je ubytování, resturční zřízení, kulturní i sportovní vyžití pod. V přípdě rozsáhlejších ploch je pro detilnější zostření nvzujících kroků stnoven urbnistická studie. ŽALUDA, projektová kncelář 32

Rozsáhlé stbilizovné plochy ZP je v tomto přípdě nutné vnímt jko nedílnou součást urbnizčního prostoru v souldu se stnovenými regultivy umožňovt v duchu konkrétní zóny stvby bydlení občnského vybvení včetně jejich zázemí dle odpovídjícího chrkteru struktury. Důvodem jejich vymezení je nepopírt smysl, tedy součást rozsáhlých zelených rdiál spojujících jk prostorově, tk funkčně urbnizovné jádro se zázemím, le zároveň ctít jejich výrzné ekonomické zhodnocení, ke kterému došlo jejich zhrnutím do zstvěného území výše zmiňovnou dokumentcí Vymezení zstvěného území obce Pertoltice z roku 2007. Do této zóny rovněž zshuje koridor D10 pro přeložku silnice I/13, zpřesněný v územním plánu n podkldu ZÚR Libereckého krje. B) lesozemědělská krjin okolní lesozemědělská krjin včetně rozptýlených smot disponující z hledisk ochrny přírody nejhodnotnějšími prvky v rámci celého území Zásdní využití půdy v této zóně spočívá v zemědělských lesnických ktivitách. Jedná se o dv soustředné prstence. N smotné urbnizovné jádro nvzují plochy intenzivně i extenzivně využívných zemědělských ploch, které jsou dále obemknuty plochmi les. PUPFL zároveň předstvuje rozhodující fundment všech úrovní ÚSES v řešeném území. Plochy smíšené nezstvěného území přírodní, zemědělské (NSpz) jsou vymezeny v souldu se stávjícím způsobem využití území pokrývjí nejrozsáhlejší část nezstvěného území. Územní plán tyto plochy dále člení n dvě ktegorie s ohledem n jejich poždovné využívání: NSpz1 v severní části území obce, s omezením stveb zřízení uvedených v 18, odst. 5 stvebního zákon, to zejmén stveb zřízení pro zemědělství. Důvodem pro omezení je vysoký rekreční potenciál této části území jednoznčná priorit jeho využití ve vzbě n procházející turistický koridor, jižní expozici svhů, převládjící severozápdní proudění vzduchu s ním spojené riziko emisní zátěže zstvěného území, pod. NSpz2 v jižní části území obce s možností umísťovt stvby zřízení uvedené v 18, odst. 5 stvebního zákon bez zásdního omezení. Podrobnější členění ploch NSzp dále vychází ze situce v území, kde jsou ktivity vytvářející potenciální riziko hygienické zátěže (těžb nerostných surovin, sportovní střelnice) loklizovány v jižní části území obce. Zákldním východiskem návrhu je tedy soustředit přípdné záměry ztěžující území v místech, kde podobná (potenciálně riziková) činnost v součsnosti probíhá chránit osttní části území, zejmén obytnou zástvbu krjinu s vysokým rekrečním potenciálem. Ve volné krjině jsou rovněž vymezeny stbilizovné plochy solitérních smot bez mbic n jejich budoucí rozvoj. Dlšími zásdními momenty je rozhodující část koridoru D10 pro přeložku přeložky silnice I/13 zpřesněného n zákldě ZÚR Libereckého krje, rezerv R1 jkožto lterntiv vůči koridoru D10 nvržená zhotovitelem ÚP zstvitelná ploch Z6 pro těžbu štěrkopísku v Poustecké oboře. 21.3 Odůvodnění vymezení ploch s rozdílným způsobem využití V souldu s pltnými předpisy n úseku územního plánování jsou v rámci stnovené urbnistické koncepce územním plánem vymezeny následující plochy s rozdílným způsobem využití: Plochy bydlení jsou smosttně vymezeny v přípdě, kdy bydlení převžuje nd osttními funkcemi. Umožňují nerušený bezpečný pobyt kždodenní rekreci obyvtel, dostupnost veřejných prostrnství občnského vybvení. o o BH bydlení v bytových domech vyskytují se ve dvou loklitách v centrální části obce. Jedná se o stbilizovné plochy zhrnující bytové domy o třech ndzemních podlžích. BV bydlení v rodinných domech venkovské jedná se o plochy, v nichž převládjí rodinné domy s chovtelským pěstitelským zázemím. Od menších stvení v reltivně sevřené zástvbě ž po (bývlé) zemědělské usedlosti zejmén při okrjích urbnistického celku i ve volné krjině. Plochy občnského vybvení jsou vymezeny zejmén z účelem ochrny zákldního občnského vybvení veřejného chrkteru. Smosttně jsou vymezeny význmnější specifické objekty reály, tedy fotblové hřiště kostel se hřbitovem. Zbylé stvby zřízení občnské vybvenosti jsou zhrnuty v plochách bydlení, by tk byl zdůrzněn jejich bezprostřední prováznost s životem v obci, tedy osttními funkcemi zároveň umožněn/ usndněn jejich plošná relizce v těchto příbuzných funkcích. o OS občnské vybvení tělovýchovná sportovní zřízení fotblový stdión zápdně od silnice I/13 ploch dětského hřiště se zázemím ve středu obce o OH občnské vybvení hřbitovy stbilizovná ploch východně od plochy výroby zhrnující hřbitov kostel sv. Jošt Plochy doprvní infrstruktury zhrnují pozemky stveb zřízení pozemních komunikcí drh. Vymezují se smosttně v přípdech, kdy využití pozemků doprvních stveb zřízení vylučuje jejich zčlenění do ploch ŽALUDA, projektová kncelář 33

jiného způsobu využití dále v přípdech, kdy je vymezení ploch doprvy nezbytné k zjištění doprvní přístupnosti. o DS doprvní infrstruktur silniční zhrnují zejmén stbilizovné plochy silnice první třetí třídy, místních účelových komunikcí, mnipulčních odstvných ploch. Pro potřeby silniční doprvy jsou rovněž vymezeny koridor D10 pro přeložku silnice I/13 rezerv pro lterntivu této přeložky. Plochy technické infrstruktury zhrnují pozemky vedení, stveb s nimi provozně související zřízení technického vybvení pro vodovody, knlizce, elektrické vedení, plynovody, komunikční vedení pod. Vymezují se v přípdech, kdy využití pozemků pro tuto infrstrukturu vylučuje jejich zčlenění do ploch jiného způsobu využití. o TI technická infrstruktur inženýrské sítě v řešeném území zhrnuje stvbu vodojemu Plochy výroby skldování jsou určené pro průmyslovou nebo zemědělskou výrobu, skldování, pro výrobní služby pro činnosti spojené s provozováním sítí technické infrstruktury. o VL výrob skldování lehký průmysl jedná se o jediný, le rozsáhlý reál bývlého státního sttku. V součsné době slouží převážně jko utovrkoviště. Plochy zeleně jsou plochy s vysokým podílem zeleně, vodních ploch toků v zstvěném území, zstvitelných plochách i v nezstvěném území. o ZP zeleň přírodního chrkteru jedná se o osobité plochy uvnitř zstvěného území umožňující chrkteristické formy zemědělství, dále bydlení či občnskou vybvenost, všk s důrzným kcentem n rozvoj přírodně-krjinných kvlit n pomezí urbnizovného území volné krjiny. Specifikem jsou plochy zbořenišť. Plochy těžby nerostů jsou ploch, kde probíhl, probíhá nebo lze očekávt těžbu nerostných surovin. o NT plochy těžby nerostů zstvitelná ploch Z6 stnovená n zákldě dokumentce Pískovn Dolní Pertoltice schválenou v procesu EIA pro vymezený dobývcí prostor; ÚP v rámci rekultivce vytěžených ploch doporučuje zvážit částečné přírodně-rekreční využití podporující rozvoj šetrného cestovního ruchu v území (npř. geoprk, stezk poznávání funy flory pod.). Plochy s rozdílným způsobem využití, n které ÚP člení nezstvěné území jsou detilně rozebrány v kpitole 21.6 Odůvodnění koncepce uspořádání krjiny. Odůvodnění podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití Územním plánem je pro výše uvedené plochy s rozdílným způsobem využití stnoveno hlvní, přípustné, podmíněně přípustné nepřípustné využití podmínky prostorového uspořádání: hlvní využití přípustné využití podmíněně přípustné využití nepřípustné využití podmínky prostorového uspořádání je tkové využití území, které v dné ploše s rozdílným způsobem využití umožňuje umísťovt povolovt stvby zřízení jejich změny, změny v užívání rozhodovt o využití území, které v území nebo ploše převládjí. stnovuje dlší možné využití nd rámec hlvního využití v podmínkách využití ploch s rozdílným způsobem využití kde je stnoveno. Jde zejmén o činnosti, stvby zřízení doplňující hlvní využití, s ním související slučitelné. je tkové využití, pro jehož přípustnost jsou stnoveny podmínky, z jkých lze stvby, činnosti zřízení v území umístit. Při nesplnění těchto podmínek je umísťování činností, stveb zřízení nepřípustné. jsou stvby, jejich změny, změny v užívání využití území, které neodpovídjí hlvnímu (pokud je stnoveno), přípustnému či podmíněně přípustnému využití území stnovenému pro dnou plochu s rozdílným způsobem využití nelze je v dné ploše umísťovt povolovt. tvoří chrkter struktur příslušné zóny tk, jk je stnoveno v kpitole 3.2 územního plánu. 21.3.1 Plochy jiného využití než stnovuje 4-19, vyhlášky č. 501/2006 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že některé součsné i nvrhovné způsoby využití není možné do okruhu ploch uvedených ve Vyhlášce č. 501/2006 Sb., o obecných poždvcích n využívání území ni při jejich podrobném členění zřdit, zvláště z důvodu upřesnění podmínek jejich využívání, vznikl potřeb stnovit plochu s jiným způsobem využití než stnoví 4 ž 19 Vyhlášky č. 501/2006 Sb. Tto ploch je v územním plánu vymezen z účelem stnovení podrobných podmínek pro využití ploch systému sídelní zeleně: ŽALUDA, projektová kncelář 34

Zeleň přírodního chrkteru (ZP) hlvními důvody pro vymezení plochy je stbilizce ochrn stávjící, přípdně zložení nové, specifické kulturně-přírodní složky. Zstvitelnost ploch je úzce vymezen. Jedná se o jednotlivé rozsáhlejší plochy zhrd, sdů nebo ZPF, které plní součsně funkci ochrnnou, izolční, estetickou, prostorotvornou, ekologicko-stbilizční i rekreční. 21.4 Vyhodnocení účelného využití zstvěného území vyhodnocení potřeby vymezení zstvitelných ploch S ohledem n ochrnu přírody krjiny, jkožto podsttné složky prostředí život obyvtel, určuje územní plán účelné využívání zstvěného území s ohledem n chrkter efektivitu využití zstvěných území vytváří podmínky pro opětovné funkční využití vybrných ploch. 21.4.1 Odůvodnění vymezení zstvěného území Zstvěné území bylo vymezeno v souldu s ust. 58 stvebního zákon s vzbou n ktstrální zákon k dtu 31. 5. 2016. Vychází ze skutečného stvu zstvěnosti území zjištěného terénním průzkumem, z evidence zstvěných ploch nádvoří v ktstru nemovitostí z níže rozepsných dokumentů. Podsttným východiskem při vymezování zstvěného území bylo optření obecné povhy č. 1/2015 Vymezení zstvěného území obce Pertoltice, vydného k dtu 31. 1. 2015 v souldu s ust. 59, odst. 1. Smosttným postupem bylo zstvěné území vymezeno pořizovtelem (úřdem územního plánování, MěÚ Frýdlnt) řádně projednáno v souldu se zněním 59. odst. 3. Dotčené orgány hájící veřejné zájmy n úsecích ochrny přírody krjiny, ochrny ZPF, ochrny les státní pmátkové péče upltnily svá stnovisk uprvené zstvěné území bylo vydáno formou optření obecné povhy. Projektnt posuzovl význm tohoto dokumentu ve vzthu k osttním dostupným podkldům, zejmén ve vzthu k vymezenému intrvilánu z roku 1966 dokumentu Vymezení zstvěného území obce Pertoltice z roku 2007 v souldu s ust. 59, odst. 1. Dále ve vzthu k zstvěným stvebním pozemkům, dlším pozemkům, které jsou obklopeny pozemky zstvěného území tké ve vzthu k prolukám. Po celkovém posouzení vyhodnocení všech dostupných podkldů dospěl projektnt k závěru, že zstvěné území bylo vymezeno projednáno v souldu se stvebním zákonem. Tkto vymezené zstvěné území bylo v pěti přípdech doplněno o logicky nvzující zstvitelné plochy, které respektují oblovou křivku ctí tk logiku urbnistických celků. 21.4.2 Vyhodnocení potřeby vymezení zstvitelných ploch pro bydlení Rozsh vymezených zstvitelných ploch pro bydlení vychází z následujících východisek: - odborný odhd budoucího demogrfického vývoje; - potřeb vymezení zstvitelných ploch dle ktuálních poždvků; - rostoucí trktivit přírodně zjímvé oblsti n pomezí tří států. Situování zstvitelných ploch vychází zejmén z následujících principů: - plošná prostorová vzb stbilizovných zstvitelných ploch s rozdílným způsobem využití; - obecné respektování všech složek limitů využití území, - vzby n stávjící i nvrhovnou doprvní technickou infrstrukturu; - respektování historicky vytvořené urbnistické struktury sídl. Rozsh zstvitelných ploch pro bydlení odpovídá odhdovnému demogrfickému vývoji k roku 2025: Počet obyvtel v roce 2001 238 Počet obyvtel v roce 2007 275 Počet obyvtel v roce 2013 286 Průměrný roční přírůstek mezi lety 2001 2007 + 5,3 Průměrný roční přírůstek mezi lety 2007 2013 + 1,6 Průměrný roční přírůstek mezi lety 2001 2013 + 3,5 Z předpokldu, že bude ndále docházet ke stbilnímu přírůstku dle odhdu demogrfického vývoje s ohledem n součsný trend návrtu obyvtel do menších nestřediskových obcí se zákldní občnskou vybveností umístěných v dojezdové vzdálenosti spádových center, územní plán očekává do roku 2025 nárůst počtu obyvtel o cc 41 obyvtel. K roku 2025 Celkový přírůstek obyvtel + 41 Odhdovný počet obyvtel celkem 41 + 286 = 327 ŽALUDA, projektová kncelář 35

Odborný odhd potřeby zstvitelných ploch pro bydlení: - poždvky vyplývjící z demogrfického vývoje 15 BJ - poždvky vyplývjící z nechtěného soužití 10 BJ - poždvky vyplývjící z polohy obce (blízkost doprvní dostupnost spádových center) 15 BJ Celkem S ohledem n chrkter strukturu zástvby n limity využití území je počítáno s průměrnou potřebou cc 1 800 m 2 n 1 BJ. Tto rozloh v sobě zhrnuje potřebné plochy doprvní infrstruktury, veřejných prostrnství ploch zeleně. Výpočet potřeby zstvitelných ploch pro bydlení: - potřeb ploch bydlení v rodinných domech (40 BJ x1 800) 72 000 m 2 - rezerv 5% 3 600 m 2 Potřeb ploch pro bydlení celkem 75 600 m 2 Zstvitelné plochy pro bydlení vyplývjící z návrhu ÚP 65 900 m 2 V obci je celková potřeb ploch pro bydlení odhdnut n cc 7,5 h (včetně rezervy 5%). Rozsh zstvitelných ploch vymezených územním plánem předstvuje hodnotu o 1 h nižší. Tento deficit bude sturovt rozsáhlé zstvěné území. 21.4.3 Odůvodnění vymezení zstvitelných ploch Zstvitelné plochy vyjdřují žádoucí směr rozvoje. Cílem ÚP je celistvě podchytit dlouhodobě usměrnit chrkteristiky výstvby v řešeném území. Rozsh funkční využití vymezených zstvitelných ploch předstvuje účelný sttus quo. Principem je využívání zstvěného území střídmý růst urbnizovného území v několik logických prostorech. Jde o veskrze logický rozvoj co nejméně náročný n relizci koordinci veškeré infrstruktury zároveň podporující její smysluplný kvntittivní i kvlittivní růst. Tb. Zstvitelné plochy v obci Pertoltice 40 BJ ozn. plochy výměr plochy ploch s rozdílným způsobem využití odůvodnění vymezení plochy, limity využití, pozn. Z1 2,89 h Bydlení v rodinných domech venkovské (BV) odůvodnění: nově vymezená zstvitelná ploch pro bydlení, vhodně uzvírá severní segment zstvěného území; přímé npojení n doprvní infrstrukturu, stnoven podmínk zprcování územní studie X1 limity: OP PUPFL, území s rch. nálezy Z2 1,72 h Bydlení v rodinných domech venkovské (BV) odůvodnění: zstvitelná ploch pro bydlení; přímé npojení n veškerou veřejnou infrstrukturu, z důvodu rozshu plochy stnoven podmínk zprcování územní studie X2 ploch byl vymezen n podkldu urbnistické studie Ing. rch. Sedlák (výřez č.1), všk ve výrzně redukovném rozshu (cc o 1/3 rozlohy n 1,72 h) to zejmén z důvodů vyhodnocení potřeby vymezení zstvitelných ploch pro bydlení minimlizci záboru ZPF (výřez č.2); po společném jednání došlo n zákldě stnovisk MD ČR k dlší úprvě rozshu umístění plochy tk, by nezshovl do OP silnice I. tř. zároveň zůstl zchován původní myšlenk urbnistické studie i prostorové prmetry umožňující účelné (urbnisticky, ekonomicky) využití jedné ze dvou hlvních rozvojových ploch pro bydlení (výřez č.3); v rámci následného dohodovcího jednání s odborem OŽPZ KÚ LK byl tímto odborem vyjádřen nesouhls s nárůstem rozshu zstvitelné plochy n 2,38 h stnoven poždvek n zchování původní hodnoty 1,72 h, zhotovitelem byl tedy zprcován podob zstvitelné plochy, která již nevychází z prostorového uspořádání původní studie Ing. rch. Sedlák, le která splňuje stnovený plošný limit, dále svou prostorovou trnsformcí minimlizuje zásh do volné krjiny, respektuje dokumentci Podkldová nlýz pro následnou relizci protipovodňových optření včetně přírodě blízkých protipovodňových optření v mikroregionu Frýdlntsko, umožňuje lterntivní npojení zstvitelné plochy z jihozápdu dále zchovává i dlší prostorové prmetry umožňující účelné využití (výřez č. 4) limity: území s rch. nálezy ŽALUDA, projektová kncelář 36

Z3 0,47 h Bydlení v rodinných domech venkovské (BV) odůvodnění: zstvitelná ploch pro bydlení, z velké části využívá v součsné době kultivovné zázemí sousedních obytných ploch limity: území s rch. nálezy Z4 0,41 h Bydlení v rodinných domech venkovské (BV) odůvodnění: zstvitelná ploch pro bydlení, vhodně doplňuje stávjící zástvbu; přímé npojení n doprvní infrstrukturu limity: území s rch. nálezy Z5 1,1 h Bydlení v rodinných domech venkovské (BV) odůvodnění: zstvitelná ploch pro bydlení, logicky propojuje dv historicky související celky, využívá kultivovných ploch, dotváří uzvírá urbnistický celek; přímé npojení n doprvní infrstrukturu Z6 22,72 h Plochy těžby nerostů (NT) odůvodnění: zstvitelná ploch těžby vymezená n zákldě dokumentce Pískovn Dolní Pertoltice schválené v procesu EIA limity: PUPFL, OP PUPFL, ndregionální biocentrum Výřez č. 1 Výřez č. 2 Výřez č. 3 Výřez č. 4 ŽALUDA, projektová kncelář 37

21.5 Odůvodnění koncepce veřejné infrstruktury 21.5.1 Občnské vybvení Plochy občnského vybvení jsou specifikovné v 2 odst. 1 písm. k) stvebního zákon 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných poždvcích n využívání území (dále jen vyhlášk č. 501/2006 Sb. ). V územním plánu Pertoltice předstvují následující plochy s rozdílným způsobem využití: Občnské vybvení tělovýchov sport (OS) plochy pro tělovýchovu sport. Občnské vybvení pohřebiště související služby (OH) plochy veřejných pohřebišť. Územní plán záměrně vymezuje jko smosttné funkce v rámci občnské vybvenosti pouze tělovýchovu sport plochy veřejných pohřebišť. Jedná se totiž o zcel svébytné prvky občnského vybvení. Nopk součsný i potenciální výskyt veřejné vybvenosti (obecní úřd, knihovn, hsičská zbrojnice, dům s pečovtelskou službou ) komerčních zřízení (obchody, ubytování, strvování, ) je rozpuštěn v rámci celého zstvěného území i zstvitelných ploch. Respektive ÚP, jk je řečeno v kpitole 6, umožňuje ve všech plochách s rozdílným způsobem využití zhrnutých v zstvěném území zstvitelných plochách relizci veřejné infrstruktury zeleně. Tímto krokem je podtržen nejen vribilit umístění výše zmíněných prvků občnské vybvenosti, le celková fluidnost první (intenzivně urbnizovné) zóny. Smyslem je nepřekážet. Z součsného postihnutí sevření výjimečného chrkteru prostor do prostorově vymezené zóny umožnit v tkovémto celku logickou vribilitu užití. V metforické rovině se jedná o rekci n dobu náhlých změn, kdy je jeden rok plánován domov s pečovtelskou službou druhý rok nmísto toho dojde n druhém konci obce k relizci detšovného prcoviště pečovtelské služby. 21.5.2 Veřejná prostrnství Jk již bylo zmíněno výše, on fluidnost se týká celé veřejné infrstruktury, tedy i veřejných prostrnství. Plochy veřejných prostrnství specifikovné v ustnovení 2 odst. 1 písm. k) stvebního zákon 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., tedy nejsou v územním plánu vymezeny jko smosttné plochy s rozdílným způsobem využití. Obdobná je i rgumentce smosttného nevymezení. Veřejná prostrnství jsou součástí všech ploch s rozdílným způsobem využití urbnizovného území. V měřítku dné obce nelze stnovit, kde veřejné prostrnství zčíná kde končí, kde může vzniknout kde nikdy vzniknout nesmí. Pospolitost sdílení, které by měl veřejná prostrnství obecně zhmotňovt, nejsou omezeny prcelním číslem. V rámci celého zstvěného území zstvitelných ploch je tedy umožněn i relizce prvků s veřejným prostrnstvím těsně spjtých jko npř. obecní mobiliář (lvičky, odpdkové koše, pítk, výtvrné rtefkty pod. dále pk nezbytně nutné prvky technické infrstruktury, stánek pro drobný prodej nebo veřejné WC). V zstvitelných plochách bydlení v rodinných domech venkovského (BV) je rovněž nezbytné v rámci územních studií nvzujících projektových dokumentcí v souldu s 7 odst. 2 Vyhlášky 501/2006 Sb. vymezit odpovídjící plochy veřejných prostrnství. 21.5.3 Rekrece cestovní ruch Přesh do několik různých funkcí se týká i rekrece cestovního ruchu jkožto potenciálního hospodářského pilíře celého území. Je tedy nutné osvětlit hlvní důvody vedoucí k tomuto kroku blíže specifikovt hlvní směry rozvoje v tomto odvětví. Podle České centrály cestovního ruchu CzechTourism spdá Frýdlntsko do turistického regionu Český sever, který se dále člení do čtyř oblstí. Řešené území se nlézá v oblsti č. 17 Frýdlntsko v podoblsti cestovního ruchu Frýdlntsko Údolí Smědé. Polyfunkčním střediskem v blízkosti řešeného území je Frýdlnt. Oblst je velmi málo zlidněná (hustot zlidnění se pohybuje okolo 72 ob./km 2 ). Podnikání v oblsti cestovního ruchu v Pertolticích není dosud n význmné úrovni. Vzhledem ke kvlitnímu životnímu prostředí má řešené území dobrý potenciál pro rozvoj dlouhodobě udržitelných forem cestovního ruchu (šetrných k životnímu prostředí), zvláště pro rozvoj venkovské turistiky spojené s ideou zkládání ekologických zemědělských frem, hipoturistiky nebo pro význmnější rozvoj cykloturistiky. Specifické možnosti tkví v příhrničních ktivitách. Ať už v lákání turistů z okolních zemí nebo v širší kooperci s loklitmi v Polsku Německu (viz npř. ztopený povrchový důl Berzdorfer See). Územím, i přes jeho trktivitu, prochází pouze jedn znčená turistická trs (zelená), která spojuje Nové Město pod Smrkem Frýdlnt. Trs prochází územím od východu k zápdu, u rozcestí Horní Pertoltice se stáčí k jihu. Obcí dále prochází tké cyklistická trs č. 3006 (Stráž nd Nisou Filipovk), která v části kopíruje zelenou turistickou trsu, n rozcestí Horní Pertoltice všk pokrčuje zápdním směrem poté se obrcí n sever. Pro větší rozvoj tohoto nejperspektivnějšího hospodářského odvětví je v rámci většiny ploch explicitně podpořen rozvoj šetrných forem cestovního ruchu rekrece, občnského vybvení i nerušící výroby (Pertoltice v součsné době nbízejí turistům pouze zákldní občnskou vybvenost ubytování, strvování.). Je podpořen obnov zniklých cest. ŽALUDA, projektová kncelář 38

ÚP rozšiřuje stávjící cyklo turistické trsy o návrh cykloturistického koridoru CTK1 spojujícího význmné křížení turistické trsy cyklotrsy v Horních Pertolticích, smotné centrum Pertoltic, soustvu rybníků u Ndemlýnského vrchu největší vodní plochu Frýdlntsk ( zároveň význmný biotop) Dubový rybník ve Višňové. Z důvodu vysokého rekrečního potenciálu posílení vzeb zstvěného území volné krjiny jsou v severní části nezstvěného území vymezeny plochy NSpz1 kcentující možnosti rozvoje cestovního ruchu rekrece v souldu s 18, odst. 5 zákon 183/2006 Sb. V těchto plochách je zároveň znemožněn relizce stveb zřízení pro intenzivní, zejmén živočišnou zemědělskou výrobu. ÚP rovněž stnovuje jko podmínku pro rozhodování v ploše Z6 určené pro těžbu štěrkopísků zvážit v rámci rekultivce vytěžených ploch částečné přírodně-rekreční využití podporující rozvoj šetrného cestovního ruchu v území (npř. geoprk, stezk poznávání funy flory pod.). Pěší, turistické cyklistické trsy hipostezky Komunikce pro pěší Historicky vytvořená cestní síť struktur zástvby umožňují využívt většinu místních účelových komunikcí pro pohyb pěších. Chodníky pro pěší nejsou v řešeném území relizovány. V zstvěném území existuje několik smosttných pěších propojení. Smosttné chodníky nejsou v územním plánu nvrženy, jejich relizce je umožněn v rámci hlvního přípustného využití vybrných ploch s rozdílným způsobem využití. Turistické trsy Řešeným územím prochází zelená turistická trs, která spojuje Nové Město pod Smrkem Frýdlnt. Trs prochází územím od východu k zápdu, u rozcestí Horní Pertoltice se stáčí k jihu. Obnov rozvoj turistických (cyklistických, pěších, lyžřských, hipo, pod.) trs jsou územním plánem umožněny ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. Cyklistická doprv Řešeným územím prochází cyklistická trs č. 3006, která ž k rozcestí Horní Pertoltice kopíruje zelenou turistickou trsu, odkud pokrčuje směrem n sever. Průběh cyklotrsy: č. 3006 (75,5 km) Stráž nd Nisou Liberec-Rdčice Fojtk Mníšek Oldřichov v Hájích Ferdinndov Hejnice Lázně Libverd Rspenv Ludvíkov pod Smrkem Nové Město pod Smrkem (nejvyšší bod 465 m n. m.) Jindřichovice pod Smrkem Horní Řsnice Dolní Oldříš Horní Ves Horní Pertoltice Háj Hbrtice Černousy Boleslv Filipovk Uvedená cyklotrs je územním plánem stbilizován. Trsy místního chrkteru lze vést obecně po všech komunikcích v řešeném území po většině zpevněných částečně zpevněných cest. Kvlitu cykloturistických trs lze zvyšovt jejich oddělením od společného vedení se silniční doprvou. Hipostezky Pertolticemi prochází severozápdní větev sítě hipostezek, která jink pokrývá výhrdně východní část Frýdlntského výběžku. N této síti se nchází i několik jezdeckých stnic, přípdně úvzišť pro koně. Ubytování ustájení koní nbízí i jedn jezdecká stnice přímo v Pertolticích (Podhor). Vzhledem k reltivně (n poměry Česk) rozvinuté infrstruktuře příznivým přírodním podmínkám se dlší rozvoj hipoturistiky nbízí jko jeden z hlvních pilířů cestovního ruchu v území. Cykloturistický koridor CTK1 Z předchozího shrnutí se jko jedn ze zákldních překážek plného využití potenciálu cestovního ruchu (nejen) v řešeném území jeví nerozvinutá zákldní infrstruktur. Tohoto problému si všímá i Studie rozvoje cestovního ruchu Jizerské hory zprcovná krjským úřdem Libereckého krje n konci roku 2013. Poukzuje mimo jiné n bsenci odpovídjící sítě turistických trs v tzv. oblsti Frýdlntské klínovky. Smyslem je větší prticipce této oblsti n rozvoji cestovního ruchu celého Frýdlntsk včetně Jizerských hor. ÚP proto vymezuje cykloturistický koridor CTK1. Jedná se o jeden frgment z širší škály optření, která by měl npomoci k progresi dynmicky se rozvíjejícího hospodářského odvětví (dlšími je umožnění ktivit cestovního ruchu v odpovídjících plochách s rozdílným způsobem využití, plošná legitimizce veřejných prostrnství, podrobnější členění ploch smíšených nezstvěného území n NS1pz NS2pz). Koridor CTK1 s sebou všk nese i určitou symbolickou rovinu ptrnou i z grfické části ÚP (koordinční výkres), kdy pomocí něho dochází k propojení celého území z východu n zápd rovněž npojení n okolní obce. Z tohoto pohledu by se měly Pertoltice n severu Frýdlntského výběžku stát v rámci (nejen) turistických trs mostem mezi východní zápdní částí. Trsování koridoru ve velké míře využívá stávjící či zniklé (zvykové) cesty nároky n zábor ZPF, přípdně les budou minimální. Rovněž jeho využití v nezstvěném území nijk nevybočuje ze stndrdů nstvených 18, odst. 5 zákon 183/2005 Sb. ŽALUDA, projektová kncelář 39

21.5.4 Doprvní infrstruktur Silniční doprv Širší vzthy Koncepce doprvy vychází z následujících dokumentů podkldů: - ZÚR Libereckého krje - ÚAP SO ORP Frýdlnt - Doprv v Libereckém krji - Progrm rozvoje cyklistické doprvy v Libereckém krji - Registr cyklotrs Libereckého krje Řešené území se nchází republikově význmném doprvním thu silnici I/13. Silnice vede z Krlových Vrů do Teplic (jko Podkrušnohorská mgistrál ), dále pokrčuje východním směrem do Děčín, Nového Boru, Frýdlntu končí n hrničním přechodu Hbrtice Zwidów (PL). V úseku Bílý Kostel Stráž nd Nisou je veden v peáži se silnicí I/35. N polském území pokrčuje jko silnice č. 355 (352) do Zgorzelce. Severovýchodně od měst se npojuje n celoevropsky význmnou dálnici A4 Dresden Wrocłw. Silnice v celé trse tvoří páteř rozvojových os republikového, resp. krjského význmu poloh obce je tk předpokldem pro zvýšenou ktivitu v území. Dokldem je celá řd záměrů Ministerstv doprvy n optimlizci tohoto silničního thu v úseku Děčín Hbrtice včetně plánovného obchvtu Pertoltic (koridor D10 dle ZÚR). Dlší méně význmné doprvní silniční thy procházejí Frýdlntem (silnice II/290, II/291, III/03511) spojují Frýdlntsko se sousedními regiony v České republice, Polsku Německu. Řešeným územím procházejí následující silnice: I/13 Krlovy Vry (I/6) Ostrov (I/25) Chomutov (I/7) Most (I/15, I/27) Teplice (I/8) Chlumec (I/30) Děčín (I/62) Nový Bor, Svor (I/9) Bílý Kostel n/n, Stráž n/n (I/35) Hbrtice - Polsko III/0357 Intenzity doprvy Višňová Pertoltice Intenzity silniční doprvy jsou jedním z primárních vstupních údjů při posuzování nvrhování silniční sítě či jejích úseků. Sčítání doprvy je cyklicky prováděno Ředitelstvím silnic dálnic ČR prvidelně jednou z pět let. Zhrnuje dálnice, všechny silnice I. II. třídy vybrné úseky silnic III. třídy místních komunikcí. Výhledové intenzity jsou extrpolovány pomocí růstových koeficientů dle ŘSD ČR Prh. N silnici I/13 bylo v řešeném území prováděno sčítání doprvy n sčítcím úseku 4 1380. Tbulk intenzit doprvy n sčítcím úseku 4 1380 v letech 2000, 2005 2010: Místní komunikce Rok Nákldní Osobní Motocykly Celkem 2000 140 1198 14 1352 2005 248 1340 11 1599 2010 199 1625 18 1842 Pro místní doprvu jsou využívány průthy silnic I. i III. třídy, které rovněž umožňují obsluhu jednotlivých objektů. N tyto silnice nvzují místní komunikce různé délky proměnlivých prmetrů. Stávjící rozsh sítě místních komunikcí je územním plánem stbilizován. Komunikce mjí většinou chrkter cest se zpevněným nebo částečně zpevněným povrchem vycházejí z terénních podmínek uspořádání zástvby. Silnice místní komunikce jsou v územním plánu vymezeny jko plochy doprvní infrstruktury (DS) s jednoznčně převžující doprvní funkcí. Přípdně jsou součástí osttních ploch s rozdílným způsobem využití. V zstvěném území mohou plnit úseky místních komunikcí funkci veřejných prostrnství. Síť místních komunikcí doplňují účelové komunikce, které umožňují obsluhu jednotlivých částí obce mimo souvislou zástvbu. Účelové komunikce jsou zprvidl součástí osttních ploch s rozdílným způsobem využití nejsou smosttně funkčně vymezeny. Ktegorizce silnic funkční skupiny Dle Ktegorizce dálnic silnic I. třídy do roku 2040 (ŘSD ČR, 2010) je pro silnici I/13 stnoven ktegorie S9,5/70. ŽALUDA, projektová kncelář 40

Dle Normové ktegorizce krjských silnic II. III. třídy, kterou schválilo Zstupitelstvo LK usnesením č. 46/04/ZK ze dne 16. 3. 2004, má silnice č. III/0357 návrhovou ktegorijní šířku S 7,5/60. Ktegorie místních komunikcí jsou v závislosti n funkční skupině určeny ČSN 73 6110 Projektování místních komunikcí. Dle ČSN je nejmenší šířk mezi obrubmi u dvoupruhové obousměrné komunikce 6,0 m (MO 7/30, funkční třídy C2, C3), chodník při vozovce má mít minimální šířku 2,0 m, v odůvodněných přípdech lze šířku snížit n 1,5 m. Šířkové uspořádání dle ČSN je u některých místních komunikcí nevyhovující. S ohledem n přenášenou doprvní intenzitu lze povžovt tyto prmetry z postčující. Tento rozpor je možné řešit změnou způsobu provozu motorových vozidel jejich souběhu s pěšími ve společném prostoru místní komunikce. Přeložk silnice I/13 obchvt Pertoltic Silnice I/13 ptří mezi republikově význmné thy s podsttným přeshem do německo-polského pomezí. Z širší geogrfické perspektivy tvoří po celé své trse páteře jednotlivých rozvojových os republikového, resp. krjského význmu. Ve Frýdlntském výběžku je tento význm dále umocněn její výrznou dominncí ve vzthu k osttním doprvním thům, lze ji dokonce povžovt z jkousi ortu širšího území spojující tuto geogrficky i geomorfologicky odlehlou část území republiky s vnitrozemím tké s německo-polským pohrničím. N zákldě posouzení doprvního význmu silnice I/13, jejího ztížení doprvních prmetrů, zejmén n průthu zstvěným územím, v souldu s ndřzenou dokumentcí ZÚR LK je v územním plánu vymezen zpřesněn koridor D10 pro silniční obchvt Pertoltic o šířce 100 m. V souvislosti s jeho průchodem zstvěným územím byly stnoveny podmínky jeho využití vytvářející předpokldy pro budoucí relizci doprvní stvby součsně byl minimlizován zásh do stbilizovné zástvby. Výsledným řešením je respektování stávjících stveb evidovných v ktstru nemovitostí možnost jejich údržby zároveň vyloučení umísťování stveb nových tk, by nebyl ztížen přípdná relizce doprvní stvby. Koridor D10 je v územním plánu vymezen o šířce 50 m mimo zstvěné území 25 m v zstvěném území. Důvodem je minimlizovt zásh do zstvěného území n přijtelnou úroveň součsně umožnit budoucí relizci doprvní stvby. Územní plán při vymezování koridoru vychází kromě ZÚR LK tké ze zprcovávné studie I/13 Pertoltice přeložk (Vlbek s.r.o.), která řeší doprvní problemtiku průthu silnice I/13 pouze dílčím způsobem. Koridor D10 je z tohoto důvodu rozšířen tk, by umožňovl relizci řešení nvrženého studií v severní části obce. Dlšími kritérii pro stnovení šířky koridoru jsou silniční ktegorie (S9,5/70), mximální výšky násypů zářezů silničního těles, možnost výsdeb pásů ochrnné izolční zeleně, ochrnných protihlukových optření, odvodňovcích dlších souvisejících stveb optření. Územní plán do určité míry s tímto řešením polemizuje (silnice i ndále prochází zstvěným územím, estkád jko nezbytná součást stvebního řešení, negtivní efekt frgmentce urbnizovného území, pod.) jko lterntivu vymezuje koridor územní rezervy R1 o šířce 100 m vedený po východním okrji souvislé zástvby. Záměrem je vytvořit podmínky pro budoucí prověření lterntivní trsy přeložky v přípdě, že se v rámci projektové příprvy zápdního obchvtu nepodří uspokojivě vyřešit potenciální negtivní vlivy nvrhovné doprvní stvby. Doprv v klidu Prkování odstvování vozidel je v obci uskutečňováno převážně n soukromých pozemcích, přípdně v profilu místních komunikcí. Grážová stání jsou reprezentován převážně objekty individuálních gráží n soukromých pozemcích. Individuální i hromdné gráže lze v rámci přípustného využití relizovt v dlších plochách s rozdílným způsobem využití, zejmén v plochách doprvní infrstruktury silniční (DS) plochách bydlení v rodinných domech venkovské (BV) bydlení hromdné (BH). Plochy pro odstvování vozidel jsou zjišťovány n pozemcích souvisejících se stvbou, doplňkově pro krátkodobé prkování stání n dispozičně rchitektonicky uprvených plochách, veřejných prostrnstvích (v centru obce), ve vybrných úsecích v přidružených pásech podél komunikcí. U nových ploch pro bydlení budou veškeré nároky n prkování zjišťovány n pozemcích, které budou součástí stveb. Dosttečné plochy pro prkování odstvování osobních vozidel je nutno dimenzovt u všech potenciálních cílů doprvy, ploch bydlení, ploch občnského vybvení. Potřeb prkovcích odstvných stání se stnoví výpočtem dle normy ČSN 73 6110 změny Z1 ČSN 73 6110. Vliv n životní prostředí Hluková zátěž z doprvy n pozemních komunikcích se stnoví dle Nřízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochrně zdrví před nepříznivými účinky hluku vibrcí (dále jen nřízení vlády č. 272/2011 Sb. ). Dle uvedeného nřízení jsou stnoveny limitní hodnoty hluku stnovené pro jednotlivé druhy chráněného venkovního prostoru. Hygienický limit v ekvivlentní hldině kustického tlku A je stnoven součtem zákldní hldiny kustického tlku A LAeq,T = 50 db korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru denní noční době podle přílohy č. 3 k nřízení vlády č. 272/2011 Sb. Dle uvedeného předpisu se pro hluk z doprvy n pozemních komunikcí ekvivlentní hldin kustického tlku A LAeq,T stnoví pro celou denní (LAeq,16h) celou noční dobu (LAeq,8h). V následující tbulce jsou uvedeny nejvyšší přípustné hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru u pozemních komunikcí (doplněná tbulk z přílohy č. 3 k nřízení vlády č. 272/2011 Sb.) pro denní noční dobu. ŽALUDA, projektová kncelář 41

Tbulk limitních hldin hluku pro venkovní prostor pro pozemní komunikce: Způsob využití území korekce (db) 1 2 3 4 Chráněný venkovní prostor stveb lůžkových zdrvotnických zřízení včetně lázní -5 0 +5 +15 Chráněný venkovní prostor lůžkových zdrvotnických zřízení včetně lázní 0 0 +5 +15 Chráněný venkovní prostor osttních stveb chráněný osttní venkovní prostor 0 +5 +10 +20 Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor stveb přičítá dlší korekce -10 db, s výjimkou hluku z doprvy n železničních drhách, kde se použije korekce -5 db. Body limitních hldin hluku: 1. Použije se pro hluk z provozu stcionárních zdrojů, hluku z veřejné produkce hudby, dále pro hluk n účelových komunikcích hluk ze železničních stnic zjišťujících vlkotvorné práce, zejmén rozřďování sestvu nákldních vlků, prohlídky vlků oprvy vozů. 2. Použije se pro hluk z doprvy n silnicích III. třídy místních komunikcích III. třídy drhách. 3. Použije se pro hluk z doprvy n dálnicích, silnicích I. II. třídy místních komunikcích I. II. třídy v území, kde hluk z doprvy n těchto komunikcích je převžující nd hlukem z doprvy n osttních pozemních komunikcích. Použije se pro hluk z doprvy n dráhách v ochrnném pásmu dráhy. 4. Použije se v přípdě stré hlukové zátěže z doprvy n pozemních komunikcích s výjimkou účelových komunikcí drhách uvedených v bodu 3) 4). Tto korekce zůstává zchován i po položení nového povrchu vozovky, prováděné údržbě rekonstrukci železničních drh nebo rozšíření vozovek při zchování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikce, nebo dráhy, při kterém nesmí dojít ke zhoršení stávjící hlučnosti v chráněném venkovním prostoru, pro krátkodobé objízdné trsy. Tto korekce se dále použije i v chráněných venkovních prostorech stveb při umístění bytu v přístvbě nebo nástvbě stávjícího obytného objektu. Nebudou li splněny limity hlukové zátěže podle 12 nřízení vlády č. 272/2011 Sb. v zstvitelných plochách v blízkosti silnic I. III. třídy, bude zřejmé, že překročení limitů hlukové zátěže pochází z provozu po silnici I. nebo III. třídy stvebník bude následně povinen v rámci stvby provést tková optření, která povedou k odstrnění negtivních vlivů z provozu po silnici I. nebo III. třídy, učiní tk n vlstní nákldy. Tto podmínk se vzthuje n všechny přípdné stvby n zstvitelných plochách, které by mohly být ohroženy hlukem z dných silnic, nikoli jen n ty, které se vyskytují v jejich ochrnném pásmu. Podmínk provedení výše uvedených optření n nákldy stvebník se vzthuje i n přípdy, kdy by výstvb n zstvitelných plochách způsobil ve spojení s doprvou n předmětných silnicích (npř. odrzem) ohrožení nepříznivými účinky hluku v zstvěném území. Obnov mimosídelních cest Místní účelové komunikce mimo zstvěné území (cesty v krjině) jsou vymezeny jko plochy doprvní infrstruktury silniční (DS), přípdně jsou součástí osttních ploch s rozdílným způsobem využití (zejmén NS, NL, NP). Integrovnou součástí cest jsou ochrnná protierozní optření ve formě liniových trvních porostů, solitérní, liniové skupinové výsdby dřevin, zskovcích (trvntých) pásů, mezí, průlehů, příkopů, pod. Stbilizce obnov struktury cest, obnov chrkteristických krjinných prvků, zvýšení prostupnosti krjiny pro rekreční sportovní účely je obecně umožněno v rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití (NS, NL, NP). Cestní síť v krjině se doporučuje zpojit do systému protipovodňových protierozních optření (obnov krytu, úprv odvodnění komunikce, výsdb liniové zeleně pod.) rovněž do plánovného cykloturistického koridoru CTK1. Z hledisk biologické prostupnosti mjí význm skldebné části ÚSES, vodní toky, plochy zhrd sdů, extenzivní formy trvlých trvních porostů osttní plochy zeleně. Železniční doprv Územím neprochází žádná železniční trť. Nejbližší železniční zstávk (Minkovice) se nchází v sousední obci Višňová je vzdálen 6 km. Zstávk se nchází n trti č. 037 (Liberec Frýdlnt Černousy). Hromdná doprv osob Hromdná doprv osob je n území obce zjišťován utobusovou doprvou. N území Libereckého krje je od 1. 7. 2009 zveden Integrovný doprvní systém Libereckého krje IDOL. Jeho úkolem je zjištění veřejné doprvy ve spolupráci s různými doprvci. V Pertolticích je utobusová doprv provozován firmou ČSAD Liberec,.s. n následujících linkách: číslo linky 000669 540660 540662 540669 Trs Zgorzelec Liberec Frýdlnt Hbrtice Frýdlnt Višňová Liberec Hbrtice ŽALUDA, projektová kncelář 42

V řešeném území jsou provozovány 2 utobusové zstávky: Pertoltice, Dolní Pertoltice, host. Pertoltice, Dolní Pertoltice, můstek. Docházkové vzdálenosti k jednotlivým zstávkám jsou vyhovující, počet spojů utobusové doprvy je všk velmi nízký. Relizce zstávek hromdné doprvy je obecně umožněn zejmén v plochách doprvní infrstruktury silniční (DS). Ochrnná pásm Problemtiku silničního ochrnného pásm uprvuje zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikcích, ve znění pozdějších předpisů. Silniční ochrnná pásm slouží k ochrně silnice provozu n ní mimo souvisle zstvěné území obcí. Je v nich zkázán nebo omezen stvební činnost, která by mohl ohrozit vlstní komunikce nebo provoz n ní. Výjimky uděluje v odůvodněných přípdech příslušný silniční správní orgán. Silničním ochrnným pásmem se rozumí prostor ohrničený svislými plochmi vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti: silnice I. třídy silnice III. třídy 21.5.5 Technická infrstruktur 50 m od osy vozovky 15 m od osy vozovky Koncepce technické infrstruktury vychází z následujících dokumentů podkldů: - ÚAP SO ORP Frýdlnt (úplná ktulizce 2014) - Plán rozvoje vodovodů knlizcí Libereckého krje (2004) - Plán odpdového hospodářství Libereckého krje (2004) - Územní energetická koncepce Libereckého krje (2010) Zásobování pitnou vodou Obec Pertoltice (obě ktstrální území) je zásoben pitnou vodou ze skupinového vodovodu Bulovk. Výstvb vodovodu v obci byl dokončen v roce 2006 v součsné době je pokryto téměř 90 % domácností. Rozvodné řdy v obci jsou z potrubí PVC PE v profilech DN 80 ž 100. Nenpojení obyvtelé využívjí svých vlstních domovních studní. Vod pro zásobování obyvtel je získáván z vrtu Bulovk. Mximální měsíční objem odběru je stnoven n 15 000 m 3, roční mximální odběr pk n 160 000 m 3. Poslední rozbor pro prověření kvlity zdroje (dle Vyhlášky 252/2004 Sb. o poždvcích n pitnou vodu četnost její kontroly) byl proveden zkušební lbortoří Zdrvotního ústvu v Liberci v květnu 2011. Vzorek byl odebrán v Požární zbrojnici. V řešeném území leží tké vrt Pertoltice, který je situován v k. ú. Dolní Pertoltice, u hrnic s obcí Černousy. Vydtnost tohoto zdroje je 4,5 l/s. Mximální měsíční objem odběru je stnoven n 11 000 m 3, roční mximální odběr pk n 105 000 m 3. Z tohoto vrtu jsou zásobovány Černousy, Hbrtice z 1/6 tké obec Višňová. Nouzové zásobování obyvtelstv pitnou užitkovou vodou Nouzové zásobování pitnou vodou bude zjišťováno doprvou pitné vody v množství mximálně 15 l/den n obyvtele cisternmi ze zdrojů pro úprvnu vody Frýdlnt ze zdroje Lázně Libverd. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno blenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zjišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovt podle pokynů územně příslušného hygienik. Ochrnná pásm vodních zdrojů V souldu s ustnovením 30 zákon č. 254/2001 Sb., o vodách o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, je v řešeném území nutné respektovt ochrnná pásm vodních zdrojů II. stupně. Ochrnné pásmo II. stupně je vyhlášeno pro zdroje Bulovk (skupinový vodovod Bulovk) i Pertoltice. Zásobování požární vodou Veřejný vodovod slouží i pro zjištění požární ochrny zásobovného území. Kpcit zdrojů je pro přípd požáru dosttečná. V koncových úsecích vodovodní sítě menších profilů nebo u typických poždvků n potřebu požární vody je nutno situci posoudit individuálně přípdně řešit dodávku požární vody i jiným způsobem (požární nádrž, individuální zdroj). Koncepce knlizce odstrňování odpdních vod Obec nemá vybudovánu knlizční síť. Některé objekty mjí vybudovány domovní čistírny odpdních vod, dlší odpdní vody od trvle bydlících obyvtel odtékjí po individuálním předčištění v septicích přímo do drenážních podmoků zemních filtrů. Část rodinných domků má vybudovány bezodtokové jímky s následným vyvážením n ČOV Frýdlnt. Odpdní vody od přechodně bydlících odtékjí po individuálním předčištění v septicích do podmoků 24% nebo jsou kumulovány v bezodtokových jímkách s následným vyvážením n ČOV Frýdlnt se svozovou vzdáleností do 10 km 76 %. ŽALUDA, projektová kncelář 43

Dle Progrmu rozvoje vodovodů knlizcí LK měl obec záměr n vybudování ČOV se splškovou knlizcí. Výhled počítá s relizcí záměru mezi léty 2020 2030. Při relizci nové zástvby je třeb postupovt v souldu s ustnovením 5 zákon č. 254/2001 Sb., o vodách o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, tzn. zbezpečit zásobování těchto loklit vodou zjistit odvádění, čištění, popřípdě jiné zneškodňování odpdních vod. Ochrnná pásm vodovodních knlizčních řdů K bezprostřední ochrně vodovodních řdů knlizčních stok před poškozením se dle zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech knlizcích pro veřejnou potřebu o změně některých zákonů (zákon o vodovodech knlizcích), ve znění pozdějších předpisů, vymezují ochrnná pásm vodovodních řdů knlizčních stok. Ochrnná pásm jsou vymezen vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo knlizční stoky n kždou strnu, to: ) u vodovodních řdů knlizčních stok do průměru 500 mm včetně 1,5 m b) u vodovodních řdů knlizčních stok nd průměr 500 mm 2,5 m c) u vodovodních řdů nebo knlizčních stok o průměru nd 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod uprveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene ) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. Výjimku z ochrnného pásm může v odůvodněných přípdech povolit vodoprávní úřd. Při povolování výjimky přihlédne vodoprávní úřd k technickým možnostem řešení při součsném zbezpečení ochrny vodovodního řdu nebo knlizční stoky k technicko-bezpečnostní ochrně zájmů dotčených osob. V ochrnném pásmu vodovodního řdu nebo knlizční stoky lze provádět některé činnosti jen s písemným souhlsem vlstník vodovodu nebo knlizce, popřípdě provozovtele (pokud tk vyplývá z provozní smlouvy). Jedná se zejmén o následující činnosti: ) provádět zemní práce, stvby, umísťovt konstrukce nebo jiná podobná zřízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řdu nebo knlizční stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stv nebo plynulé provozování b) vyszovt trvlé porosty c) provádět skládky mimo jkéhokoliv odpdu d) provádět terénní úprvy Pro potřeby správy údržby vodních toků je nutné zchovávt po obou strnách toku pro možnost užívání volný nezstvěný mnipulční pruh o šířce 6 m od břehové čáry dle ustnovení 49 zákon č. 254/2001 Sb., o vodách o znění některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 470/2001 Sb., kterou se stnoví seznm význmných vodních toků způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků. Zásobování elektrickou energií Obec je zásoben elektrickou energií pomocí venkovního vrchního vedení VN 35 kv. Provozovtelem elektrické sítě je ČEZ Distribuce.s. K trnsformci VN n NN slouží ve správním území obce celkem 6 venkovních trfostnic. Systém rozvodů nízkého npětí (NN) v území obce je po rekonstrukci, která byl proveden v 70. letech. Vedení je ndzemní n betonových stožárech s vodiči ALFe, částečně všk tké podzemní. Elektrická energie je v obci využíván ve velké míře tké k vytápění rodinných domů. Ochrnná pásm Dle 46 Zákon č. 458/2000 Sb. ( energetický zákon ) se stnovují ochrnná pásm. T jsou u ndzemních vedení vymezen svislými rovinmi po obou strnách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené od krjního vodiče kolmo n vedení. Pro zřízení vybudovná před 1. 1. 2000 po 1. 1. 1995 pltí ochrnná pásm: Vrchní primární vedení do 35 kv - 7 m od krjních vodičů (ochrnné pásmo je vymezeno po obou strnách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo n vedení). Vrchní primární vedení do 400 kv - 20 m od krjních vodičů. Trfostnice vn/nn do 35 kv stožárová jko vrchní vedení do 35 kv. Trfostnice vn/nn do 35 kv zděná 20 m od obvodové zdi. Kbelové vedení všech druhů (do 35 kv) 1 m n kždou strnu od krjního kbelu. Pro zřízení vybudovná před 1. 1. 1995 pltí ochrnná pásm: Vrchní primární vedení do 35 kv 10 m od krjních vodičů (ochrnné pásmo je vymezeno po obou strnách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo n vedení). ŽALUDA, projektová kncelář 44

Vrchní primární vedení do 400 kv 25 m od krjních vodičů. Trfostnice vn/nn do 35 kv stožárová jko vrchní vedení do 35 kv. Trfostnice vn/nn do 35 kv zděná 30 m od obvodové zdi. Kbelová vedení všech druhů (do 35 kv) 1 m n kždou strnu od krjního kbelu. Zásobování teplem plynem Obec není plynofikován. V řešeném území nejsou provozován plynárenská zřízení. Telekomunikce, rdiokomunikce Obec je součástí TO 48 Liberec. Dálkový optický kbel prochází územím obce v trsách podél místních komunikcí silnic. V k. ú. Dolní Pertoltice se nchází zákldnová stnice mobilních operátorů T-Mobile Vodfone. V obci byl proveden ve 2. pol. 90. let rekonstrukce telefonní sítě. Televizní vysílání je zjištěno zákldním televizním vysílčem Liberec Ještěd. Dále je zde možno přijímt televizní signál z televizního převděče Frýdlnt. Ob zdroje poskytují v součsné době pouze digitální vysílání. Anlogový signál byl z obou zdrojů vypnut k 30. 6. 2011. Ochrnná pásm Ochrnné pásmo podzemního kbelového vedení je 1,5 m n kždou strnu od krjního vodiče. Nkládání s odpdy Nkládání s odpdy vychází ze závzné části Plánu odpdového hospodářství Libereckého krje, který byl schválen zstupitelstvem Libereckého krje dne 16. 4. 2004. Při nkládání s odpdy je nutné respektovt zákon č. 185/2001 Sb., o odpdech o změně některých dlších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpdech ), zákon č. 201/2012 Sb., o ochrně ovzduší o změně některých dlších zákonů (zákon o ochrně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Odstrňování odpdů zjišťuje obec prostřednictvím osoby oprávněné k nkládání s odpdy podle zákon o odpdech (FCC ČR, s.r.o.). V obci jsou k těmto účelům instlovány sběrné nádoby pro komunální odpd kontejnery pro seprovný odpd (plsty, sklo, ppír). Svoz nebezpečného velkoobjemového odpdu zjišťuje rovněž firm FCC ČR, s.r.o.). Stávjící koncepce nkládání s odpdy je vyhovující, ve lhůtě ktulizce se předpokládá její zchování. V obci nebude zložen žádná skládk. Důležité je též sledovt všechny producenty průmyslových odpdů, zd s nimi nkládjí dle zákon o odpdech. V součsné době se v území nenchází žádná registrovná tzv. černá skládk. Všechny přípdné, v budoucnu vzniklé tzv. černé skládky budou snovány s ohledem n ochrnu složek životního prostředí (především ochrnu vod) v souldu se zásdmi stnovenými zákonem o odpdech. 21.6 Odůvodnění koncepce uspořádání krjiny Priority koncepce uspořádání krjiny Návrh koncepce uspořádání krjiny vychází z následujících priorit: - respektovt funkční prostorové včlenění volné krjiny do zóny B; - umisťovt stvby zřízení dle 18 odst. 5 stvebního zákon dle odstvce (34) výroku; - chránit ekologicky stbilnější frgmenty krjiny; - vytvářet podmínky pro zdržování vody v krjině; - rehbilitovt udržet rozvolněnou strukturu usedlostí ve východní části Horních Pertoltic; - zchovt ( dále postupně zvyšovt) fyzickou i biologickou prostupnost krjiny. Koncepce rozvoje se promítá do následujících řešení v oblsti uspořádání krjiny: - vymezení upřesnění prvků územního systému ekologické stbility; - účelné členění krjiny n jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využívání; - nvyšování retenční schopnosti krjiny zvyšování její celkové prostupnosti; - zkládání rekrečně trktivních míst loklit pro krátkodobý pobyt ve volné krjině; ŽALUDA, projektová kncelář 45

- obecné podporování vzájemné kombince zemědělských, ochrnných, rekrečních přírodních funkcí; - umožnění plynulé trnsformce využívání zemědělských půd z intenzivního n extenzivní (viz obrázek níže); - podpor zkládání prvků liniové zeleně; - vymezení rozptýlených stbilizovných ploch bydlení v Horních Pertolticích; Odůvodnění vymezení ploch s rozdílným způsobem využití Vymezení jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití v nezstvěném území vychází z historických i součsných funkcí krjiny, respektuje její hrmonické uspořádání převžujícího lesozemědělského typu, vytváří podmínky pro ochrnu rozvoj přírodních hodnot zároveň umožňuje její hospodářské rekreční využívání. Celé nezstvěné území spdá do zóny B, tedy lesozemědělská krjin okolní lesozemědělská krjin včetně rozptýlených smot disponující z hledisk ochrny přírody nejhodnotnějšími prvky v rámci celého území. Více o smyslu členění řešeného území n zóny i o zóně B smotné viz kpitolu 21.2.3. V souldu s pltnými právními předpisy n úseku územního plánování člení územní plán nezstvěné území n následující plochy s rozdílným způsobem využití: Plochy vodní vodohospodářské (W) zhrnují vodní toky plochy v zstvěném i nezstvěném území. Jejich funkce je především ekologicko - stbilizční, ochrnná estetická. Vodní plochy jsou čsto součástí chráněných přírodních ploch (ÚSES). Plochy lesní (NL) jsou plochy s převžujícím využitím pro činnost les, zhrnují zejmén pozemky určené k plnění funkce les (PUPFL), pozemky stveb zřízení lesního hospodářství pozemky související doprvní technické infrstruktury. Lesní pozemky, které jsou součástí biocenter jsou vymezeny jko plochy přírodní (NP) s převhou ekologicko stbilizční funkce. Plochy přírodní (NP) jsou vymezeny z účelem zjištění podmínek pro ochrnu přírody krjiny ucelených území se zvýšenou ochrnou krjinného rázu. V řešeném území předstvují plochy prvků územního systému ekologické stbility (biocenter). Plochy smíšené nezstvěného území (NS) jsou vymezeny jko plochy, kde nelze jednoznčně stnovit převžující způsob využití. V řešeném území jsou ve smíšených plochách nezstvěného území zstoupeny následující funkce: o o přírodní, zemědělské (NSpz1) jedná se o plochy obklopující urbnizovné území ze severu. Z hledisk klimtických, geomorfologických, krjinotvorných podmínek i vzby n ndmístní rozvojové osy rekrece cestovního ruchu je v těchto plochách kcentován důrz právě n rozvoj šetrných stvebně nenáročných prvků podporujících tyto ktivity. Nopk je eliminován relizce stveb pro intenzivní živočišnou výrobu. Specifikem je jejich vzb n vymezené koridory P1, P2 pro relizci protipovodňových optření cykloturistický koridor CTK1. Obecně se zde má prolínt zejmén přírodní funkce, kde je nutné respektovt poždvky n ochrnu přírody krjiny funkce mimoprodukční (půdoochrnná, protierozní, vodoochrnná, krjinotvorná). přírodní, zemědělské (NSpz2) zujímjí jižní část nezstvěného území. Prolíná se v nich přírodní funkce, kde je nutné respektovt poždvky n ochrnu přírody krjiny, funkce zemědělské prvovýroby ( to včetně relizce stveb zřízení pro živočišnou výrobu), rovněž funkce mimoprodukční (půdoochrnná, protierozní, vodoochrnná, krjinotvorná). Plochy jsou vymezeny zejmén n pozemcích zemědělského půdního fondu (ZPF), n okrjových prtiích lesních pozemků, přechodových plochách mezi lesními, přírodními zemědělskými plochmi, n pozemcích stveb jiných optření pro zemědělství, pozemcích související doprvní technické infrstruktury pod. ŽALUDA, projektová kncelář 46

Prostupnost krjiny Jedním z cílů územního plánu je zchovt dále nvyšovt prostupnost krjiny jk pro člověk, tk i pro volně žijící živočichy. Prostupnost krjiny zjišťuje migrci vzájemnou komunikci populcí, přímé komunikční propojení sídel v krjině je tké nutná pro zjištění hospodárného využívání krjiny i žádoucí rozvoj specifických forem cestovního ruchu. Pro člověk je prostupnost krjiny zjištěn zejmén cestní sítí, přičemž je snhou obnovovt logická spojení nejdůležitějších bodů v krjině pěšími či cyklistickými cestmi (největší roli hrjí v tomto ohledu plochy s rozdílným způsobem využití ZP, NSpz1 NSpz2, le i plochy DS), pro osttní orgnismy je prostupnost zjištěn zejmén územním systémem ekologické stbility. Protierozní revitlizční optření v krjině, ochrn před povodněmi Protierozní revitlizční optření jsou územním plánem umožněn jko technická infrstruktur, přípdně specifická podob vodních ploch toků. Jsou přípustně umožněn z důvodů zmírnění negtivních projevů zejmén vodních erozí, k odvedení povrchových vod z povodí, k retrdci povrchového odtoku zchycování smyté zeminy ochrně zstvěného území sídel před povrchovým odtokem smytou zeminou zejmén v rámci ploch míšených nezstvěného území zemědělské, přírodní (NS). Územní plán vymezuje koridory P1, P2 P3. Vycházejí z dokumentu Podkldová nlýz pro následnou relizci protipovodňových optření včetně přírodě blízkých protipovodňových optření v mikroregionu Frýdlntsko zprcovného pro celé území dobrovolného svzku obcí Frýdlntsko. Bude se jednt o relizci terénních úprv v podobě průlehů. ÚP tedy v tomto přípdě zohledňuje již pokročilou fázi projektu. I přesto jsou koridory vymezeny velkoryse, by byl umožněn vribilit relizce optření. Územní systém ekologické stbility Odůvodnění návrhu systému ÚSES je uvedeno v kpitole 21.8.4 Ochrn přírody krjiny. 21.6.1 Vývoj počtu obyvtel V prosinci 2013 bylo v obci Pertoltice dle ČSÚ evidováno 286 obyvtel. Při výměře řešeného území 1016 h je hustot osídlení Pertoltic cc 28 obyv./km 2, to je zhrub čtvrtin oproti celorepublikovému i krjskému průměru. Grf: Vývoj počtu obyvtel v obci Pertoltice v letech 2003 2013 Zákldní údje o historickém vývoji počtu obyvtelstv v řešeném území jsou shrnuty v tbulkách grfu popisujících sčítání obyvtel v letech 1869 2011 (desetileté intervly) v letech 1992 2013 (roční intervly). Z hledisk dlouhodobého vývoje nepřekvpí, že zlomovým obdobím jsou třicátá čtyřicátá lét 20. století, kdy došlo k ftálním přesunům obyvtelstv v oblsti Sudet. V následujících letech pk počet obyvtel ndále pozvoln klesl, což lze přiřknout perifernosti celého Frýdlntsk. Ke stbilizci došlo ž po revoluci v roce 89. Posledních dvcet let je ptrný mírný populční nárůst, který v ndcházejících letech bude prvděpodobně pokrčovt. Důvodem by mohlo být znovuobjevování zpomenutého ( tedy i zchovlého, zkonzervovného) koutu Česk to nejen Čechy, le rovněž cizinci, zejmén Němci Holnďny. Tb. Vývoj počtu obyvtel obce Pertoltice v letech 1869 2011 (údje ke dni sčítání) rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Pertoltice 1225 1108 1034 987 932 897 926 438 372 326 269 229 237 274 ŽALUDA, projektová kncelář 47

Tb. Vývoj počtu obyvtel v letech 1992 2012 (údje k 31. 12.) Rok 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Pertoltice 234 225 220 217 220 218 215 219 229 238 247 Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Pertoltice 255 256 259 271 275 282 282 287 284 290 286 Celkový počet obyvtelstv význmně ovlivňuje mimo přirozený pohyb (nrození, zemřelí) též mechnický pohyb (stěhování) oznčovný jko migrce. Konkrétní hodnoty přírůstku přirozeného migrčního jsou uvedeny níže v tbulce. Ptrná je dominnce migrčního přírůstku, který nbývá hodnot -6 ž +10 mírně převyšuje přirozený přírůstek obyvtel. Z vyššího sld migrce (3,2 oproti 0,7 sld přirozeného přírůstku) lze usuzovt n zásdní vliv součsného trendu desurbnizce. Lze očekávt, že tento pozitivní demogrfický vývoji obce bude s drobnými výkyvy pokrčovt. Tb. Migrční vývoj v letech 2003 2013 Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Přirozený přírůstek 3-4 -5 2 6-2 -1 3 3 1 2 Migrční přírůstek 5 5 8 10-2 9 1 2-2 5-6 Celkový přírůstek 8 1 3 12 4 7 0 5 1 6-4 Průměrný věk obyvtel Pertoltic je poměrně nízký (38,7 let) ve srovnání s průměrem v Libereckém krji (41,1 let). Podle pohlví mírně převžuje počet žen nd počtem mužů (mužů je 49 %). Zstoupení věkových skupin v Pertolticích bylo v roce 2013 dle ČSÚ následující: obyvtelé ve věku 0 14 let 20 %, 15 64 let 69 % 65 více 11 %. Z Pertoltic vyjíždí do změstnání celkem 54 obyvtel, z nichž většin v rámci okresu (87 %). Vzhledem k tomu že se v obci nenchází zákldní ni mteřská škol, do škol mimo obec vyjíždí celkem 19 lidí. Nejbližší zákldní mteřská škol je v Hbrticích, zde všk nefunguje 2. stupeň ZŠ, ten nbízejí zákldní školy ve Frýdlntu. Středoškolské kpcity zjišťují Frýdlnt, Liberec dlší měst v krji. Hlvními směry vyjížďky celkově jsou centr ORP krje, tedy Frýdlnt Liberec. Tb. Vyjížďk obyvtel do změstnání do škol Z toho Z toho Vyjíždějící do Vyjíždějící do škol v rámci v rámci v rámci do jiného mimo změstnání celkem celkem v rámci obce obce okresu krje krje obec 54 2 47 2 3 19 0 19 21.6.2 Odhd budoucího demogrfického vývoje Potenciál demogrfického rozvoje Pertoltic vycházejí zejmén z dobré doprvní dostupnosti spádových center s nbídkou vyšší občnské vybvenosti prcovních příležitostí (Frýdlnt, Liberec, polský Zwidów). Podsttná je rovněž reltivní zchovlost přírodního prostředí blízkost trktivit z hledisk cestovního ruchu (lokální ktivity tohoto ržení fungují i v smotné obci). Z údjů vývoje počtu obyvtel je zřejmé, že v posledních letech dochází k jeho pozvolnému, kontinuálnímu nárůstu obyvtel (průměrný roční přírůstek obyvtel v období 2002 2012 činí + 4,3 ob.). Obec v posledních letech (od r. 2000) vykzuje rovněž pozitivní sldo migrce obyvtel, to potvrzuje zájem o trvlé bydlení v obci. Do budoucn lze vzhledem ke celospolečenským tendencím očekávt pokrčování tohoto trendu. Úkolem územního plánu je n zákldě těchto fkt vytvořit podmínky pro udržení pozitivního demogrfického vývoje, popřípdě pro jeho stbilizci, to zejmén vymezením dosttečného množství zstvitelných ploch pro bydlení v souvislosti s posílením ploch pro občnskou vybvenost turistickou infrstrukturu. Význmným fktorem rozvoje může být tké velmi dobrá dostupnost Polsk, resp. blízkost příhrničního měst Zwidów. 21.6.3 Bytový domovní fond Vývoj počtu domů v Pertolticích přibližuje následující tbulk. Ve sledovném období (1869 2011) poklesl počet domů z mxim v roce 1900 (228) n minimum v roce 1980 (75). Od 90. let dochází opět k mírnému nárůstu počtu domů v obci, to lze přisuzovt jk návrtu k bydlení n venkově, tk trendu tomizce rodiny, kdy je stále méně čsté, by byly domy vícegenerční v neposlední řdě tké s rekonstrukcí některých objektů pro rekreční využití. Tb. Vývoj počtu domů 1869 2011 rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Pertoltice 224 225 226 228 226 223 220 185 101 89 75 83 86 92 Při Sčítání lidu, domů bytů v březnu roku 2011 bylo v Pertolticích evidováno celkem 92 domů, jejichž průměrné stáří činilo 65 let, nejvíce domů pk bylo postveno před rokem 1945. Z pohledu vlstnictví je drtivá většin rodinných domů v soukromém vlstnictví, bytové domy jsou ve vlstnictví obce nebo v jiném vlstnictví. Z celkového počtu 92 domů jich bylo 71 trvle obydlených (cc 77 %), 7 bytů sloužilo k rekreci celkem 21 domů bylo neobydlených. ŽALUDA, projektová kncelář 48

Tb. Bytový fond celkem z toho domy trvle obydlené z toho domy neobydl. s byty z toho rodinné bytové, osttní rodinné bytové, osttní k rekreci nezpůs. k bydlení 92 71 21 85 4 64 4 7 2 V řešeném území je poptávk po novém bydlení minimální, čemuž odpovídá i množství nově dokončených bytů. Mezi lety 1997 2012 byl v obci dokončený pouze 1 byt, v roce 2002. Nová výstvb v Pertolticích prkticky neprobíhá, pro bydlení se využívjí stávjící objekty, které se ncházejí v zstvěném území obce. Mnohé z těchto objektů jsou rchitektonicky význmné. 21.7 Ochrn kulturních, hospodářských přírodních hodnot 21.7.1 Ochrn kulturních pmátek V ústředním seznmu nemovitých kulturních pmátek České republiky jsou zpsány následující objekty: číslo rejstříku pmátk ktstrální území (pozn., umístění) 51053/5-5908 Kostel sv. Jošt reál se hřbitovem Dolní Pertoltice 104794 Venkovská usedlost čp. 198 Dolní Pertoltice Nemovité kulturní pmátky v řešeném území jsou vyznčeny v grfické části odůvodnění územního plánu (koordinční výkres). V řešeném území se dále ncházejí objekty volně rozptýlené v krjině, které sice nepodléhjí režimu pmátkové ochrny, le jedná se o objekty s historickou, uměleckou či obecně kulturní hodnotou, které si zslouží zvýšenou pozornost mohou být nzývány pmátkmi místního význmu (boží muk, smírčí kříže, objekty lidové rchitektury, pod.). Vymezením nemovitých kulturních pmátek, jko limitů využití území, respektuje územní plán tyto význmné kulturní hodnoty. Konkrétní podmínky ochrny nemovitých kulturních pmátek stnovují zvláštní právní předpisy n úseku pmátkové ochrny. 21.7.2 Archeologické loklity V řešeném území se dle Státního rcheologického seznmu ČR nchází území s rcheologickými nálezy Pertoltice typu ÚAN II. Pořdové číslo 03-12-12/1. Celé správní území obce Pertoltice je územím s rcheologickými nálezy (ÚAN) je zde nutné postupovt v souldu s ustnovením 22 zákon č. 20/1987 Sb., o státní pmátkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o státní pmátkové péči ). Kromě jmenovné loklity náleží zbylé území obce do ktegorie ÚAN III. Proto je nutné dále upozornit n 23 zákon o státní pmátkové péči, ve kterém jsou uprveny povinnosti potenciálního nálezce obce, v jejímž územním obvodu k rcheologickému nálezu došlo. Území s rcheologickými nálezy tké splňují podmínky pro to, by mohl být povžován z území s výskytem rcheologického dědictví ve smyslu Úmluvy o ochrně rcheologického dědictví Evropy (revidovné) vyhlášené pod č. 99/2000 Sb. m. s. V souldu s příslušnými právními předpisy, především s Úmluvou o ochrně rcheologického dědictví Evropy (č. 99/2000 Sb. m. s.) se zákonem č. 20/1987 Sb., o státní pmátkové péči, je při relizci všech stvebních či jiných ktivit prováděných n správním území Pertoltic bezpodmínečně nutné zjistit provedení záchrnného rcheologického výzkumu. V grfické části odůvodnění územního plánu (koordinční výkres) jsou zkresleny rcheologické loklity dle Státního rcheologického seznmu. 21.7.3 Ložisk nerostných surovin, poddolovná sesuvná území V souldu s ustnovením 15 odst. 1 zákon č. 44/1988 Sb., o ochrně využití nerostného bohtství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou v řešeném území respektovány následující jevy: Chráněná ložisková území Poddolovná území číslo CHLÚ název surovin 00080000 Arnoltice - Pertoltice štěrkopísky číslo (klíč) název rozsh stáří rok pořízení záznmu 2706 Dolní Pertoltice ojedinělá neznámé 1984 ŽALUDA, projektová kncelář 49

Ložisko nerostných surovin Pískovn Dolní Pertoltice číslo identifikční číslo název surovin způsob těžby Ložisk výhrdní ploch 3000800 300080000 Arnoltice-Pertoltice štěrkopísky dřívější povrchová Schválené prognózní zdroje nevyhrzených nerostů ploch 9035300 903530000 Nové Pertoltice štěrkopísky dosud netěženo 9035200 903520000 Pertoltice štěrkopísky dosud netěženo Posuzovný záměr ( Pískovn Dolní Pertoltice ) byl poprvé předložen k posouzení vlivů n životní prostředí (ještě dle zákon č. 244/1992 Sb.) v roce 2001. Tto dokumentce posuzovl záměr dobývcího prostoru o rozloze cc 75 h, přičemž v průběhu procesu EIA byl záměr redukován n rozlohu cc 60 h. V roce 2010 byl zprcovná dokumentce EIA, která posuzovl dobývcí prostor o rozloze 51,22 h to již dle zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů n životní prostředí o změně některých souvisejících zákonů (zákon). Dopisem ze dne 18. 10. 2010 byl v souldu s ustnovením 8 odst. 2 zákon dokumentce z ministerstv životního prostředí (MŽP) vrácen oznmovteli, to z důvodu nesouldu údjů o kpcitě těžby s pltným výkldem MŽP k bodu 2.3 (Těžb osttních nerostných surovin nový dobývcí prostor; těžb osttních nerostných surovin nd 1 000 000 tun/rok; těžb ršeliny n ploše 150 h více) ktegorie I přílohy č. 1 k zákonu. Dne 23. 12. 2010 byl n MŽP předložen druhá dokumentce EIA, ve které došlo k úprvě vrint těžební činnosti ve smyslu výše uvedeného výkldu dne 7. 1. 2011 byl rozeslán ke zveřejnění k vyjádření. Dne 28. 2. 2011 byl dokumentce, včetně kopií všech vyjádření, které MŽP obdrželo, zslán zprcovteli posudku, který tyto obdržel 2. 3. 2011. Dne 11. 4. 2011 byl dokumentce vrácen oznmovteli k přeprcování n zákldě doručených vyjádření k dokumentci EIA doporučení zprcovtele posudku. Dne 15. 11. 2012 byl n MŽP předložen třetí dokumentce EIA, ve které došlo k dlší dílčí úprvě vrint těžební činnosti i k jiným úprvám doplnění informcí ve smyslu poždvku MŽP, které byly uvedeny v dopisu ze dne 11. 4. 2011. Dne 29. 11. 2012 byl dokumentce EIA rozeslán ke zveřejnění k vyjádření. Dne 18. 1. 2013 byl dokumentce, včetně kopií všech vyjádření, které MŽP obdrželo, zslán zprcovteli posudku, který tyto obdržel 23. 1. 2013. Dne 27. 2. 2013 byl i tto třetí dokumentce EIA vrácen oznmovteli k doplnění n zákldě doručených vyjádření k dokumentci EIA doporučení zprcovtele posudku. Dne 8. 4. 2014 obdrželo MŽP doplněk dokumentce, který byl dne 23. 4. 2014 rozeslán ke zveřejnění k vyjádření. Dne 5. 6. 2014 byl doplněk dokumentce, včetně kopií všech vyjádření, které MŽP obdrželo, zslán zprcovteli posudku, který tyto obdržel 18. 6. 2014. Zprcovtel posudku požádl dopisem ze dne 16. 7. 2014 o prodloužení lhůty pro zprcování posudku. Žádosti bylo ze strny MŽP vyhověno dopisem ze dne 21. 7. 2014. Dne 17. 9. 2014 obdrželo MŽP zprcovný oponentní posudek dne 6. 11. 2014 se konlo veřejné projednání záměru. N zákldě dokumentce, přeprcovné dokumentce (3. verze), doplňku dokumentce, posudku, veřejného projednání, vyjádření k nim upltněných doplňujících informcí vydlo ministerstvo životního prostředí jko příslušný úřd podle ustnovení 10 zákon, z hledisk přijtelnosti vlivů záměru n životní prostředí SOUHLASNÉ STANOVISKO k záměru Pískovn Dolní Pertoltice dne 16. 1 2015 (č. j. 89555/ENV/14). Předmětem záměru po všech změnách doplnění je stnovení DP Dolní Pertoltice těžb štěrkopísků n výhrdním ložisku Arnoltice-Pertoltice včetně rekultivce. Dobývcí prostor je umístěn v severovýchodní části ložisk Arnoltice-Pertoltice. V území DP Dolní Pertoltice o rozloze 22,8265 h se nchází cc 1 800 000 m3 vytěžitelných zásob suroviny. Průměrný roční objem těžby se předpokládá ve výši 90 000 m3 (144 000 tun) suroviny. Hrnice dobývcího prostoru byly nvrženy tk, by byly v souldu s ustnovením 25 odst. 1 horního zákon. Dále se při návrhu hrnic dobývcího prostoru Dolní Pertoltice vycházelo z předchozích připomínek dotčených orgánů státní správy, proto byly z původního návrhu z roku 2001 vypuštěny z hledisk ochrny přírody cennější prtie, npř. jižní jihozápdní části plochy ložisk, okrjové prtie les, pod. Územní plán vymezuje dobývcí prostor jko plochu s rozdílným způsobem využití NT Plochy těžby nerostů. Její hlvní, přípustné, podmíněně přípustné nepřípustné využití je stnoveno v kpitole 6 výroku. V rámci následné rekultivce vytěžených ploch územní plán doporučuje zvážit částečné přírodně-rekreční využití podporující rozvoj šetrného cestovního ruchu v území (npř. geoprk, stezk poznávání funy flory pod.), což rezonuje s prioritmi koncepce rozvoje území. 21.7.4 Ochrn přírody krjiny Územní ochrn je zkotven v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochrně přírody krjiny, ve znění pozdějších předpisů (dále tké zákon o ochrně přírody krjiny ), jeho prováděcích vyhláškách 395/1992 Sb. 60/2008 Sb. Z hledisk výše uvedeného zákon prováděcích vyhlášek se v řešeném území ncházejí následující přírodní krjinné hodnoty (znázorněné v grfické části - v Koordinčním výkrese): ŽALUDA, projektová kncelář 50

Pmátné stromy V řešeném území jsou evidovány následující pmátné stromy: kód název, pozn. ktstrální území typ objektu dotčené prcely 104720 Pertoltická líp (u Václvíků) Horní Pertoltice jednotlivý strom 289/2 104654 Vlstíkův dub v Horních Pertolticích Horní Pertoltice jednotlivý strom 503/2, 1008, 1016 Význmné krjinné prvky (VKP) V území se ncházejí význmné krjinné prvky vyplývjící z 3 odst. b) zákon o ochrně přírody krjiny. Význmnými krjinnými prvky jsou lesy, ršeliniště, vodní toky, rybníky, jezer údolní nivy. Tyto prvky jsou ekologicky, geomorfologicky esteticky hodnotnou částí krjiny, utváří její typický vzhled přispívjí k udržení její stbility. Migrčně význmné území Území obce Pertoltice je součástí migrčně význmného území. Migrčně význmné území slouží zejmén pro ochrnu průchodnosti krjiny pro volně žijící živočichy, především velké svce. Zákldem vymezení migrčně význmného území jsou dt o výskytu migrcích los evropského, rys ostrovid, vlk obecného medvěd hnědého n území ČR (jejichž nároky pokrývjí rovněž potřeby osttních živočichů do velikosti jelen) struktur krjiny s důrzem n přírodně zchovlá území s vyšší lesntostí. V tomto území by měl být zohledněn problemtik migrce volně žijících živočichů v procesu územního plánování, tj. mělo by být zjištěno zchování migrční prostupnosti krjiny omezeno tkové využití území (včetně umisťování stveb), které by bránilo volnému pohybu zvěře. V místech výskytu migrce uvedených zvláště chráněných živočichů je omezení migrční prostupnosti území škodlivým záshem do jejich přirozeného vývoje ve smyslu 50 odst. 2 zákon o ochrně přírody krjiny. Územní systém ekologické stbility (dále též jen ÚSES ) Pro zchování vysoké trvlé ekologické stbility je nutné vymezení ekostbilizčních prvků jejich vzájemné propojení. Kostr ekologické stbility je nvržen n zákldě srovnání potenciálního ktuálního přírodního stvu ekosystémů v krjině. Při návrhu ÚSES jsou důležité směry migrčních trs (vodní toky, údolí, hřbety pod.), reprezenttivnost stnoviště, zstoupení ekologicky význmných prvků, předpokládné ntropogenní záshy do krjiny, návznost n sousední ktstry vzájemné provázání návrhů ÚSES. Pro skldebné prvky ÚSES jsou vymezovány zbytky přírodních přirozených společenstev s nejvyšší ekologickou stbilitou. Tyto segmenty krjiny mjí příznivý vliv n okolní méně stbilní části krjiny jsou nezbytné pro ochrnu druhové genové diverzity. Podle ustnovení 4 zákon o ochrně přírody krjiny zjišťuje vymezení ÚSES uchování reprodukci přírodního bohtství, příznivého působení n okolní méně stbilní části krjiny n vytvoření zákldů pro mnohostrnné využívání krjiny. Ochrn ÚSES je povinností všech vlstníků uživtelů pozemků tvořících jeho zákld. Jeho vytváření je veřejným zájmem, n kterém se podílejí vlstnící pozemků, obce i stát. Návrh ÚSES Řešení ÚSES vychází ze zprcovných podkldů dokumentů. Jednotlivé prvky byly v souldu s principy projektování ÚSES s ohledem n stv v území ktulizovány upřesněny v měřítku územního plánu tk, by co nejvíce využívly stávjících frgmentů ekologicky stbilnějších ploch v krjině. Pro vymezení skldebných částí ÚSES v řešeném území sloužily následující podkldy: ÚAP Libereckého krje ÚAP ORP Frýdlnt ZÚR Libereckého krje (2011) Koncepce ochrny přírody krjiny LK (2004) Terénní průzkum zprcovtele ÚP Většin skldebných částí ÚSES má vyhovující prostorové prmetry zjištění jejich funkčnosti spočívá ve vhodném způsobu hospodření (n lesní půdě obnov přirozené dřevinné skldby dle stnoviště, n zemědělské půdě obnov druhové skldby luk, obnov doplnění břehových porostů vodotečí rozptýlené zeleně). Je nezbytné koordinovt řešení s návrhem komplexních pozemkových úprv. Vzby ÚSES jsou koordinovány s územně plánovcí dokumentcí okolních obcí se ZÚR Libereckého krje, dle kterých do správního území obce Pertoltice zshuje ndregionální biocentrum NC 68 Poustecká obor regionální biocentrum RC 1279 Bulovk. Všechny skldebné části ÚSES ndmístního význmu jsou územním plánem respektovány upřesněny n hrnice prcel dle ktstru nemovitostí. Funkční, částečně funkční i nově zložená biocentr jsou v územním plánu vymezen jko plochy přírodní (NP) s jednoznčnou převhou funkcí zjišťujících podporujících uchování reprodukci přírodního bohtství příznivé působení n okolní méně stbilní části krjiny. Biokoridory jsou vymezeny tzv. překryvnou funkcí, neboť kromě výše uvedených funkcí plní i množství osttních funkcí. ŽALUDA, projektová kncelář 51

Zvýšení ekologické stbility krjiny je územním plánem dále podpořeno vymezením ploch smíšených nezstvěného území NS ploch zeleně přírodního chrkteru ZP. Přehled skldebných částí ÚSES N zákldě mpování krjiny vytvoření kostry ekologické stbility byly v řešeném území ktulizovány upřesněny v měřítku územního plánu skldebné části ÚSES ndregionálního, regionálního lokálního chrkteru: Ndregionální biocentrum oznčení název rozloh (h) zákldní chrkteristik NC 68 Poustecká obor 126,4 Jedná se o jedno z nejrozsáhlejších biocenter v celém Frýdlntském výběžku rozkládjící se n správním území šesti obcí. Do (Dolních) Pertoltic zshuje z jihu zápdu je zde zstoupeno lesním komplexem smíšeného chrkteru s převhou jehličntých, zejmén smrkových porostů. V tomto biocentru je vymezen zstvitelná ploch Z6 pro těžbu štěrkopísků. Regionální biocentrum oznčení název rozloh (h) zákldní chrkteristik RC 1279 Bulovk 24,8 N severozápdu vytváří druhou největší plochu ÚSES v řešeném území jihovýchodní výběžek regionálního biocentr Bulovky. Stejně jko v přípdě Poustecké obory se jedná o smíšený les s převhou jehličnnů. Jsou zde všk ptrnější pozůsttky těžby dřev opětovné (většinou nevhodné monokulturní) zlesňování větších celků. Lokální biocentrum oznčení název rozloh (h) zákldní chrkteristik LC 1373 Prmeniště rčího potok 7,7 Převážně monokulturní (smrk) frgment rozsáhlejších lesních ploch n severu řešeného území. Ptrné holiny (dosud nezlesněné) po intenzivní těžbě dřev. LC 1374 Pnenský rybník 5 Jediný výsostně vodní biotop v rámci biocenter. V reltivně nedávně době došlo k revitlizci v souvislosti s protržením hráze. Břehové porosty křovinného ž stromového ptr. LC 1375 Šálkův rybník 7,1 Soustv dvou uměle vytvořených vodních nádrží prostorově propojených menším reltivně přirozeně rostlým smíšeným lesem. Rybníky redistribuují vodu z Pertoltického potok do dvou větších vodotečí. Kočičího potok n severu Bulovského potoku n zápdě. Lokální biokoridor oznčení délk/šířk (m) zákldní chrkteristik LK1 1300/20 Vychází z LC Šálkův rybník ve stopě Pertoltického potoku po soutoku pokrčuje při hrnicích s Polskem v trse Kočičího potoku. LK2 500/20 Rovněž vystupuje z LC Šálkův rybník, le ze střední, zlesněné části pokrčuje východním směrem n pomezí les volné krjiny. Řešené území opouští vstupem do rozsáhlého lesního celku. LK3 900/20 Stejně jko v přípdě LC 1375 se jedná o uměle vytvořené vodní dílo, tok vzniknuvší postupným updáváním dříve intenzivního zemědělství. Ve své severní části vytváří prmeniště vodoteče, kterou poté dále n jihozápd sleduje. Plochy význmné zeleně plnící funkci interkčních prvků (dále též jen plochy význmné zeleně ) V řešeném území je systém ÚSES doplněn plochmi význmné zeleně. Plochy význmné zeleně jsou nepostrdtelné krjinné segmenty obvykle ekotonového chrkteru, které zprostředkovávjí n lokální úrovni příznivé působení osttních ekologicky význmných krjinných segmentů. Jedná se o liniové prvky (stávjící, k doplnění, nově nvržené), zejmén zlesnění v pruzích stromovým keřovým ptrem, obnov krjinných formcí podél zchovlých lánů, doplnění obnovení stromořdí podél cest, břehových porostů, ozelenění udržování tůní podpor skupin stromů ve volné krjině. Důležité jsou též trvnté pruhy po vrstevnici, které mjí protierozní chrkter jsou význmné pro živočišnou funu. Význmné plochy zeleně jsou vymezeny jko součást ploch smíšených nezstvěného území (NS) ploch doprvních. Jejich obnov funkčnost souvisí především s relizcí komplexních pozemkových úprv v území. 21.8 Přírodní podmínky Přírodní podmínky jsou jedním z výchozích podkldů pro koncepci uspořádání krjiny i pro urbnistické řešení. Jedná se zvláště o podmínky klimtické, geologické geomorfologické, hydrologické fytogeogrfické. 21.8.1 Klimtické podmínky Dle chrkteristiky klimtických oblstí ČSSR (Quitt, Geogrfický ústv ČSAV Brno, 1971) leží řešené území v klimtickém regionu v MT9, přičemž region MT je klsifikován jko mírně teplý. ŽALUDA, projektová kncelář 52

MT9 mírně teplé, mírně suché klim s mírnou zimou, průměrné roční teploty kolem 7 C. Dlouhé léto, teplé, suché ž mírně suché. Přechodné období krátké s mírným ž mírně teplým jrem mírně teplým podzimem. Krátká zim, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Tb. Přehled klimtických chrkteristik pro řešené území klim. chr. počet letních dnů počet dnů s tepl. >10 C 140-160 počet mrzových dnů počet ledových dnů Ø tepl. v I Ø tepl. v IV Ø tepl. v VII Ø tepl. v X úhrn srážek ve veget. období úhrn srážek v zimním období počet dnů se sněhovou pokrývkou počet zmrče ných dnů počet jsných dnů MT9 40-50 110-130 30-40 -3 ž -4 6-7 17-18 7 8 400-450 250-300 60-80 120-150 40-50 21.8.2 Geologické geomorfologické podmínky Geologicky je řešená oblst postupně součástí Českého msivu, Krkonošsko-Jesenické jednotky Zápdosudetské (Lužické) oblsti. Plošně dominující zstoupení mjí v Pertolticích mldší sedimenty, zstoupené především pleistocenními relikty v souvislosti s rozšířením ledovce ze severu během poslední doby ledové. Sedimentční vrstv je čsto prostoupen intruzemi biotické žuly, ortorulmi proterozoického stáří či trchyty terciérního stáří. V celém Frýdlntském výběžku se tk nchází řd ložisek štěrkopísků, jedno s již vydným povolením k jejich těžbě i v smotných Pertolticích. Dle Zeměpisného lexikonu ČR Hory nížiny (Jromír Demek kol.) leží řešené území v provincii Česká vysočin (Český msiv), subprovincii Krkonošsko-jesenické, oblsti Krkonošské celku Frýdlntská phorktin. 21.8.3 Hydrologické podmínky Území obce přísluší do úmoří Bltského moře, povodí 1. řádu Odry 2. řádu Lužické Nisy. Přirozenou páteří celého řešeného území je Pertoltický potok, směřující přibližně od SV k JZ. Do řešeného území dále zshuje povodí Kočičího potok, tvořící hrnici mezi ČR Polskem. Velkou hrozbou i pro mlé vodní toky jsou náhlé vzestupy hldin po intenzivních srážkách v letních měsících. Díky nižším ndmořským výškám i převýšením nopk nehrozí vyšší stvy n vodních tocích v souvislosti s táním sněhové pokrývky. Z hydrogeologického pohledu zde převžují n mírných svzích sedimenty. Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o tzv. deluviální (svhové) sedimenty, pod kterými se ncházejí odolné horniny (npř. grnity, mnohde vystupující nd povrch), je propustnost kumulce vod velmi mlá. Vodní toky Dle Vyhlášky č. 267/2005 Sb. je mezi význmné vodní toky řzen Kočičí potok (2-04-10-031), který protéká k. ú. Horní Pertoltice ve znčné délce svého toku vytváří státní hrnici mezi Českem Polskem. Délk toku v ktegorii význmný je 11,8 km, funkce toku je hrniční. Kočičí potok prmení v lesntém terénu v ndmořských výškách cc 430 440 m n. m., ztímco Pertoltický potok převážně v lučním porostu ve výšce c. 350 m n. m. Celý Frýdlntský výběžek je význmnou tzv. návětrnou strnou Jizerských hor. Žádný dlší vodní tok protékjící řešeným územím není řzen mezi význmné vodní toky dle Vyhlášky č. 267/2005 Sb. Význmným tokem v území je Pertoltický potok. Územím dále protéká bezejmenný potok (v některých mpách chybně pojmenován jko Pnenský potok), který se v zstvěném území Dolních Pertoltic vlévá do Pertoltického potok. K. ú. Dolní Pertoltice se dotýká i tok Rčího potok, jež n tomto ktstrálním území prmení, jehož prmeniště je biocentrem místního význmu. Vodní plochy v území N území obce Pertoltice se nlézá několik vodních nádrží místního význmu. Pnenský rybník se nlézá v jižní části k. ú. Dolní Pertoltice, u silnice I. třídy I/13. Celkový obvod hráze je si 850 metrů. Rybníkem protéká bezejmenný potok. Rybník je v mjetku Rybářského svzu Libereckého krje. V roce 2011 došlo k protržení hráze následné zvláštní povodni. V součsné době je hráz rekonstruován. Šálkův rybník se nlézá v k. ú. Horní Pertoltice u hrnic s k. ú. Bulovk. Je silně znesený, n východě n něj nvzuje rozsáhlejší lesní ploch. Celkový obvod hráze je si 530 metrů. Rybníkem protéká Pertoltický potok. Hrniční rybník leží v severní části k. ú. Horní Pertoltice, blízko hrnic s Polskou republikou. Celkový obvod hráze je si 400 metrů. Rybník má výrzně lichoběžníkový tvr. Jko vodní ploch je evidován celá prcel dvě sousední prcely, které jsou všk v součsné době trvle ztrvněny. Protéká jím Pertoltický potok. Eflerův rybník leží tké v k. ú. Horní Pertoltice, přibližně v jeho středu. Protéká jím Pertoltický potok. Celkový obvod jeho hráze činí si 430 metrů. Rybník leží v blízkosti roztroušené zástvby dvou středně velkých lesních ploch. Slouží pro chov ryb sportovní rybření. ŽALUDA, projektová kncelář 53

V jižní části území u střelnice se nchází mlé rybníky, zvné Jílové nebo někdy tké Mlá Šjb. Rybníky jsou velmi zneseny jíly. Rybníky vznikly v 50. letech bílý rybník (podle brvy jílu) slouží tké ke koupání. Celkový obvod hráze je si 200 metrů. Požární nádrž v centru obce (k. ú. Dolní Pertoltice) je umělá vodní nádrž lichoběžníkového tvru s celkovou délkou hráze si 150 metrů. V obecním mjetku je nevelká vodní nádrž v zápdní části k. ú. Dolní Pertoltice. Rybník je ve velmi šptném stvu, prkticky jko vodní nádrž nefunkční. 21.8.4 Fytogeogrfie fytocenologie Dle regionálně fytogeogrfického členění (Sklický, 1988) spdá řešené území do oblsti Mesophyticum obvod Českomorvské Mesophyticum okrsku 49 Frýdlntská phorktin. Z hledisk geobotnické rekonstrukce (Mikyšk 1972) se v území ncházejí následující vegetční jednotky: F Květnté bučiny (zápd sídl v k. ú. Dolní Pertoltice, jihozápd řešeného území, východ řešeného území) LF Bikové bučiny (většin řešeného území, centrální část) Podle lesnického členění se řešené území nchází v přírodní lesní oblsti (PLO) 20 Lužícká phorktin, podoblsti 20b Frýdlntská phorktin. V území se vyskytuje lesní vegetční stupeň LVS 3 dubovo-bukový. Biogeogrfické členění Dle Biogeogrfického členění České republiky (Mrtin Culek kol., 2005) je řešené území ktegorizováno následovně: biom biogeogrfická provincie biogeogrfická subprovincie biochory bioregion geobiom opdvých Středoevropských listntých hercynská 3PI, 3PR, 3BN, 4BN 1.56 Žitvský listntých lesů lesů Dle biogeogrfického členění se Pertoltice ncházejí v Žitvském bioregionu. Ten se rozkládá n severní hrnici Čech, zbírá geomorfologické celky Žitvskou pánev, Frýdlntskou phorktinu východní část Šluknovské phorktiny. Převážná část bioregionu leží v SRN v Polsku. Ploch bioregionu v ČR je 439 km 2. Bioregion je tvořen plochou vrchovinou n žulách ledovcových sedimentech s proniky neovulknitů. Převžuje biot 4. bukového vegetčního stupně. Potenciální vegetce je řzen do cidofilních doubrv, dubohbrových hájů bikových bučin. Území má poměrně nízkou biodiverzitu související s nevýrzným reliéfem reltivně oceánským podnebím, hojné jsou subtlntské demontánní druhy. V rámci Čech se zde nejsilněji projevuje vliv Severoněmecké nížiny objevují se i prvky polonské. Netypická část je tvořen uzvřenou chldnou Libereckou kotlinou vyššími kopci, tvořícími přechod k Jizerským horám. V bioregionu převžuje orná půd, v lesích kulturní bory (borovice je všk utochtonní) smrčiny. 21.9 Civilní ochrn, obrn státu, požární ochrn dlší specifické poždvky 21.9.1 Civilní ochrn, veřejné zdrví Dle zákon č. 239/2000 Sb., o integrovném záchrnném systému o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byl pro Liberecký krj zprcován Hvrijní plán Libereckého krje předstvující souhrn optření k provádění záchrnných likvidčních prcí k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení ohrožení vzniklých mimořádnou událostí k odstrnění následků způsobených mimořádnou událostí. Hvrijní plán je zákldním dokumentem krje pro řešení mimořádných situcí v přípdě živelních pohrom, ntropogenních hvárií nebo jiných nebezpečí, která ohrožují životy, zdrví, znčné mjetkové hodnoty nebo životní prostředí. Hvrijní plán je určen k plánování řízení postupu integrovného záchrnného systému je závzným dokumentem pro všechny obce, správní úřdy, fyzické i právnické osoby ncházející se n území krje. Dle nřízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení 27 odst. 8 28 odst. 5 zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nřízení vlády č. 36/2003 Sb., byl pro Liberecký krj zprcován Krizový plán obshující souhrn krizových optření postupů, které krj zprcovává k zjištění připrvenosti n řešení krizových situcí v dné působnosti. Poždvky uvedené v 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k příprvě provádění úkolů ochrny obyvtelstv, jsou územním plánem respektovány v těch bodech, které se týkjí řešeného území dle hvrijního plánu krizového plánu Libereckého krje. Územní plán je zprcován v souldu se Zdrvotní politikou Libereckého krje, ktuálním zněním 2014. Zdrvotní politik Libereckého krje je zásdní strtegický politický dokument přijtý usnesením Zstupitelstv krje č. 221/02/ZK 17. prosince 2002. ŽALUDA, projektová kncelář 54

Ochrn území před průchodem povodňové vlny vzniklé zvláštní povodní V řešeném území se nchází několik vodních toků nádrží. Je znám situce, při které bylo nutné chránit území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. Obec má z tohoto důvodu zprcovný povodňový plán. Uzemní plán připouští ve všech relevntních plochách s rozdílným způsobem využití technickou infrstrukturu, do které spdjí i stvby ke snižování ohrožení území živelními nebo jinými pohrommi. Zóny hvrijního plánování Do řešeného území nezshuje žádná zón hvrijního plánování. V řešeném území se nenchází žádný subjekt nkládjící ve větším rozshu s nebezpečnými látkmi. Ukrytí obyvtelstv v důsledku mimořádné události V řešeném území se nenchází žádný stálý úkryt. V přípdě vzniku mimořádné události vyždující ukrytí, budou v mírové době využity přirozené ochrnné vlstnosti stveb. V období válečného stvu se pro ukrytí obyvtelstv budou budovt improvizovné úkryty. Evkuce obyvtelstv jeho ubytování Evkuce obyvtelstv jeho ubytování: obyvtelé postižení mimořádnou událostí budou ubytováni v určených objektech n území obce Pertoltice i mimo něj dle zprcovného Hvrijního plánu Libereckého krje. Jedná se o objekty občnského vybvení zejm. obecní úřd, resturční zřízení. Vlstní orgnizce technické řešení není úkolem územního plánu. Skldování mteriálu civilní ochrny humnitární pomoci N území obce se nencházejí skldy mteriálu civilní obrny humnitární pomoci jko smosttné objekty zřízení. V přípdě nutnosti bude pro jejich skldování výdej využit objekt obecního úřdu. Vyvezení uskldnění nebezpečných látek V přípdě úniku nebezpečných látek budou tyto odvezeny mimo řešené území (v řešeném území se objekty či plochy vhodné pro jejich uskldnění nencházejí). V přípdě hvárie bude vyvezení uskldnění nebezpečných látek řízeno Obecním úřdem. Záchrnné, likvidční obnovovcí práce V přípdě vzniku mimořádné události se n záchrnných, likvidčních obnovovcích prcích budou podílet právnické osoby i fyzické osoby dle chrkteru mimořádné události v koordinci s Obecním úřdem. V řešeném území se nevyskytuje ni není nvrhováno žádné zhrboviště. Pro dekontminci budou užívány vhodné zpevněné plochy s odpdem přívodem vody. Ochrn před vlivy nebezpečných látek skldovných v území V řešeném území se nevyskytují skldy nebezpečných látek. Územní plán relizci tkových skldů neumožňuje. Nouzové zásobování obyvtelstv vodou elektrickou energií Nouzové zásobování pitnou vodou vychází ze schváleného Plánu rozvoje vodovodů knlizcí Libereckého krje (PRVK LK). Nouzové zásobování pitnou vodou bude zjišťováno doprvou pitné vody v množství mximálně 15 l/den/obyvtel cisternmi ze zdrojů pro úprvnu vody Frýdlnt ze zdroje Lázně Libverd. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno blenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zjišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovt podle pokynů územně příslušného hygienik. V přípdě potřeby nouzového zásobování elektrickou energií budou n určené objekty připojeny mobilní zdroje energie. 21.9.2 Obrn státu V řešeném území se nencházejí žádné vojenské inženýrské sítě. Z obecného hledisk budou respektovány prmetry příslušné ktegorie komunikcí včetně ochrnných pásem stávjícího i plánovného doprvního systému. Územním plánem ni jeho důsledky nejsou dotčeny přípdné nemovitosti ve vlstnictví Ministerstv obrny ČR. 21.9.3 Požární ochrn Stávjící vodovodní řdy umožňují jejich využití k protipožárním účelům. Profily hlvních řdů zjišťují v součsné době dodávku požární vody v potřebném tlku prostřednictvím požárních hydrntů n síti. Dlšími zdroji vody potřebné pro přípdný požární zásh jsou vodní plochy, přípdně vodní toky v obci. Pro uvžovnou výstvbu v rámci zstvitelných ploch bude zjištěn dosttečný zdroj požární vody podle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost stveb zásobování vodou ČSN 75 2411 Zdroje požární vody příjezdové komunikce pro požární vozidl podle ČSN 73 0802, resp. ČSN 73 0804 dle vyhlášky č. 268/2011 Sb., o technických podmínkách požární ochrny stveb, ve znění pozdějších předpisů. ŽALUDA, projektová kncelář 55

21.9.4 Rdonový index geologického podloží Problemtiku ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření způsoby úprv vedoucí ke snížení ozáření z přírodních zdrojů uprvuje vyhlášk č. 307/2002 Sb., o rdiční ochrně, ve znění pozdějších předpisů. Ob ktstry obce spdjí do území ohrožené rdonem střední rdioekologická zátěž (kvrtér, hlubší podloží, střední). 21.9.5 Ochrn před povodněmi V řešeném území nebylo Krjským úřdem Libereckého krje stnoveno záplvové území. Nchází se zde všk několik vodních toků nádrží je znám situce, při které bylo nutné chránit území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. Obec má z tohoto důvodu zprcovný povodňový plán. Uzemní plán připouští ve většině ploch s rozdílným způsobem využití technickou infrstrukturu, do které spdjí i stvby ke snižování ohrožení území živelními nebo jinými pohrommi. 22 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA 22.1 Zemědělský půdní fond 22.1.1 Struktur využití pozemků Zemědělský půdní fond je zstoupen n ploše cc 669 h (65,8 % rozlohy obce) ve většině jej tvoří orná půd (331 h, tj. 32,6 %) trvlé trvní porosty (327 h, tj. 32,2 %). Nezemědělská půd předstvuje cc 34,2 % rozlohy obce je zstoupen zejmén lesy (27,4 % rozlohy). Tb. Využití pozemků v obci Pertoltice k dtu 1. 1. 2013 (dle ČSÚ) druh pozemku výměr (h) podíl z celkové výměry (%) výměr celkem 1016 100 zemědělská půd 669 65,8 orná půd 331 32,6 zhrdy 11 1 trvlé trvní porosty 327 32,2 nezemědělská půd 347 34,2 lesní půd 278 27,4 vodní plochy 17 1,7 zstvěné plochy 9 0,9 osttní plochy 43 4,2 22.1.2 Pedologie, bonitovné půdně ekologické jednotky Z hledisk půdních poměrů jsou v řešeném území nejvíce zstoupeny půdní typy: kmbizemě districká (v SV, SZ, JV V částech území), kmbizemě kyselá (střední část území), pseudoglej modální (v JV, Z S částech území), pseudoglej luvická (v jižní části území) glej modální (v zápdní části území. Bonitovné půdně ekologické jednotky jsou výchozím podkldem pro ochrnu půdního fondu při územně plánovcí činnosti. Kód BPEJ se skládá z kódu klimtického regionu (číslo n první pozici), kódu hlvní půdní jednotky (následující 2 číslice) oznčení vedlejší půdní jednotky (poslední 2 číslice). V řešeném území se vyskytují půdy zřzené do následujících BPEJ: Kódy BPEJ n území obce tř. ochrny 61400 I. 61410, 62210, 62901, 62911, 64300, 65800 II. 62212, 63211, 64400, 64410, 64600, 64610, 64700, 64702, 64710, 65001, 65011, 66401 III. 62110, 62112, 62113, 62242, 62914, 63204, 64612, 64712, 64742, 64752, 65041 IV. 62142, 62152, 62213, 62252, 62954, 63214, 63244, 63716, 63746, 64068, 64167, 64168, 64177, 64178, 66811, 67201, 67769, 67789 V. Zemědělské půdy I. třídy ochrny ZPF se vyskytují okrjově. Zhrub polovinu zemědělské půdy v řešeném území zujímjí pozemky spdjící do IV. V. třídy ochrny ZPF. 22.1.3 Zdůvodnění vhodnosti nvrženého řešení Zemědělský půdní fond v řešeném území je tvořen převážně půdmi nižších tříd ochrny ZPF. Dominuje pátá, nejnižší tříd společně s třetí čtvrtou. Výjimečně lze nrzit n druhou nebo první. Územní plán vychází zejmén ze stávjící urbnistické struktury sídl, limitů využití území, terénní konfigurce výhledových předpokldů obce pro rozvoj obnovu. Rozsh zstvitelných ploch odpovídá předpokládnému demogrfickému vývoji obce ve čtyřletém cyklu ktulizce. Umožněn je smozřejmě intenzifikce využití zstvěného území. Soustředění zstvitelných ploch výhrdně ve vzbě n zstvěné území stávjící sytém veřejné infrstruktury ŽALUDA, projektová kncelář 56

vychází z předpokldu zjištění komplexní obsluhy území. Výrznými limity rozvoje obce jsou obecně prvky ochrny přírody krjiny geomorfologické poměry. Snhou je přednostně loklizovt těžiště zstvitelných ploch zcel mimo síť skldebných částí ÚSES, respektovt plochy PUPFL dlší prvky ochrny přírody upřednostnit loklizování zstvitelných ploch n půdách nižší třídy ochrny. Zábor ZPF je loklizován kromě návznosti n zstvěné území i s ohledem n eliminci okrjových zbytkových ploch bez možnosti obhospodřování. Důsledky nvrženého řešení n ZPF jsou vyhodnoceny podle zákon č. 334/1992 Sb., o ochrně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se uprvují některé podrobnosti ochrny zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů společného metodického doporučení Ministerstv pro místní rozvoj Ministerstv životního prostředí Vyhodnocení předpokládných důsledků nvrhovného řešení n zemědělský půdní fond v územním plánu. Tb. Přehled odnětí půdního fondu plochy změn oznčení plochy celková výměr plochy (h) ZPF výměr ZPF (h) kultur třídy ochrny plochy bydlení Z1 2,89 2,89 orná půd II, IV, V Z2 1,72 1,72 orná půd III Z3 0,47 0,43 TTP III, V Z4 0,41 0,38 TTP II, III Z5 1,10 1,10 orná půd III 6,59 6,52 plochy těžby ktstrální území Dolní Pertoltice Z6 22,72 0,01 orná půd III Dolní Pertoltice 22,72 0,01 celkem 29,31 6,53 Tb. Přehled odnětí půdního fondu koridory využití oznčení rozsh (h) odhd výsledného záboru přeložk silnice I/13 obchvt Pertoltice D10 17,5 cc 1,5 h relizce protipovodňových optření P1; P2; P3 38; 29; 12 cc 25; 20; 15 m 2 cykloturistický koridor CTK1 1,5 koridor veden mimo ZPF 22.1.4 Pozemkové úprvy V ktstrálním území Dolní Pertoltice byly v roce 2006 ukončeny jednoduché pozemkové úprvy. V ktstrálním území Horní Pertoltice dosud nebyly žádné pozemkové úprvy relizovány ni zhájeny. 22.1.5 Investice do půdy N území obce Pertoltice jsou provedeny investice do půdy z účelem zlepšení půdní úrodnosti (tzv. meliorční optření). N celkem 44 h půdy byl proveden optření před rokem 1968, n dlších 98,2 h byly investice prováděny po roce 1968. Celkem tto výměr předstvuje přibližně 20 % z celkové výměry ZPF. Meliorční optření byl prováděn především n hodnotných půdách I. II. třídy ochrny v severní části správního území obce, v minimální míře i v jižní části k. ú. Dolní Pertoltice. Většin optření, provedených před rokem 1968, byl proveden v severní části k. ú. Horní Pertoltice. Vzhledem k teoretické funkčnosti po čtyřiceti letech lze odůvodněně předpokládt, že funkčnost znčné části těchto zřízení je již z svým zenitem. 22.1.6 Zemědělské účelové komunikce Systém zemědělských účelových komunikcí není územním plánem dotčen. Jko stávjící plochy doprvní infrstruktury jsou vymezeny užívné (zvykové) cesty ve volné krjině. Nové zemědělské komunikce nejsou nvrhovány, v plochách smíšených nezstvěného území (NS) je umožněn přípdná relizce nezbytných přístupových komunikcí. 22.1.7 Zemědělská prvovýrob Plochy zemědělské výroby n území obce nejsou zstoupeny. Drobná zemědělská výrob je zstoupen v rámci ploch bydlení v rodinných domech venkovské (BV). S význmnějším rozvojem zemědělské výroby územní plán neuvžuje. Drobná zemědělská výrob, která nemá negtivní vliv n okolní zástvbu je umožněn v rámci dlších ploch s rozdílným způsobem využití v zstvěném území nezstvěném území v rámci ploch smíšených nezstvěného území přírodní, zemědělské (v rámci NSpz2 je umožněn i intenzivní zemědělská výrob). ŽALUDA, projektová kncelář 57

22.2 Pozemky určené k plnění funkce les Obecně je hospodření n lesní půdě uprveno zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích o změně některých předpisů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen lesní zákon ). Hospodření v lesích je řízeno lesním hospodářským plánem (LHP výměr nd 50 h) nebo lesními hospodářskými osnovmi (LHO výměr pod 50 h) zprcovné n období deseti let (decenium). Podle lesního zákon jsou do pozemků určených k plnění funkcí les zřzeny i bezlesí (drobné vodní plochy, loučky pro zvěř, lesní skládky, nezpevněné cesty, průseky) osttní lesní plochy (zpevněné lesní cesty, políčk pro zvěř). 22.2.1 Aktuální stv les Řešené území se vyznčuje průměrnou lesntostí, lesy zujímjí rozlohu 274 h, tj. 27,4 % (ČR 33,3 %) z celkové rozlohy obce. Souvislé lesní plochy tvoří komplexy lesů v jihozápdní, severní severovýchodní části území. Lesy jsou tvořeny zejmén dubobukovým porostem. 22.2.2 Přírodní lesní oblst (PLO), lesní vegetční stupeň (LVS) Podle lesnického členění náleží celé území do přírodní lesní oblsti (PLO) 20 Lužická phorktin, podoblsti 20b Frýdlntská phorktin. Vegetční stupňovitost vyjdřuje vzth mezi klimtem biocenózou (souvislost sledu rozdílů vegetce se sledem rozdílů výškového expozičního klimtu). V řešeném území je zstoupen následující lesní vegetční stupeň (LVS): 3 dubobukový: vyskytuje se v phorktinách vrchovinách, nejčstěji v rozmezí ndmořské výšky 300 500 m. Z půdních typů převládjí kmbizem n spršových hlínách kombince hnědozemí, v lesích vlhčích oblstech luvizem. Z dřevin převládá buk lesní, s příměsí dubu zimního hbru obecného. Méně se vyskytují lípy, jvory, jilmy jsn ztepilý. 22.2.3 Ktegorie lesů Podle zákon o lesích se lesy člení dle převžující funkce do tří ktegorií, to n lesy ochrnné, lesy zvláštního určení lesy hospodářské. V řešeném území se vyskytují dvě ktegorie: Les hospodářský Les zvláštního určení 22.2.4 Přehled souborů lesních typů 9 lesního zákon - lesy hospodářské jsou lesy, které nejsou zřzeny v ktegorii lesů ochrnných nebo lesů zvláštního určení. 8 odst. 2 písm. e - lesy (briérové) se zvýšenou funkcí půdoochrnnou, vodoochrnnou, klimtickou nebo krjinotvornou V řešeném území se ncházejí následující soubory lesních typů: SLT 0K 3K 3I 3S 3H 3D 3L 6T 1G 4G 5G Název souboru lesních typů Ltinský ekvivlent KYSELÝ (DUBOBUKOVÝ) BOR (podzoly) Querceto-Fgi-Pinetum cidophilum KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA Querceto-Fgetum cidophilum ULÉHAVÁ DUBOVÁ BUČINA Querceto-Fgetum illimerosum cidophilum SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA Querceto-Fgetum mesotrophicum HLINITÁ DUBOVÁ BUČINA Querceto-Fgetum illimerosum trophicum OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA Querceto-Fgetum cerosum deluvium JASANOVÁ OLŠINA Frxineto-Alnetum lluvile PODMÁČENÁ CHUDÁ SMRKOVÁ JEDLINA Piceeto-Abietum pludosum oligotrophicum (VRBOVÁ) OLŠINA Sliceto-Alnetum PODMÁČENÁ DUBOVÁ JEDLINA Querceto-Abietum piceosum pludosum mesotrophicum PODMÁČENÁ JEDLINA Abietum quercinopiceosum pludosum mesotrophicum Přirozená druhová skldb (dle Mcků, 1999) SM 0+ BO 8-9 DBZ+2 BK 0-1 BŘ+1 JD+2 BO 0+ DBZ+3 BK 5-7 LP+1 (BŘ HB) 0+ JD+2 BO 0+ DBZ+3 BK 5-7 LP+1 (BŘ HB) 0+ JD+2 DBZ+3 BK 5-7 HB 0-1 JV 0-1 LP+2 (JS JL)+ (TŘ OS) 0+ JD+2 DBZ+3 BK 5-7 HB 0-1 JV 0-1 LP+2 (JS JL)+ (TŘ OS) 0+ JD+2 DBZ+3 BK 5-7 HB 0-1 JV 0-1 LP+2 (JS JL)+ (TŘ OS) 0+ SM 0-3 JS 1-3 OL 4-8 (JV OS VR OLŠ)+ SM 7-9 JD+2 náhorní BO 0-1 (BŘP JŘ OL) 0+ OL 5-8 VR 1-4 (TP TPČ TPB) 0-1 OS JS SM+1 JD 3-7 BO+1 DBZ 3-7 LP+ BŘ+ OL+1 SM 2-6 JD 3-7 BO+2 BK+ BŘ+ OL+1 KL 0+ Pozn: zkrtky DB (dub Z-zimní, L-letní), BK (buk lesní), HB (hbr obecný), JL (jilm hbrolistý), JS (jsn ztepilý), LP (líp srdčitá), JV (jvor klen, mléč), JD (jedle bělokorá), OS (topol osik), BŘ (bříz bělokorá), OL(Š) (olše šedá), VR (vrb bílá), TŘ ŽALUDA, projektová kncelář 58

(třešeň ptčí), TP (topol bílý), BO (borovice lesní), JŘ (jeřáb ptčí), SM (smrk ztepilý), BŘP (bříz pýřitá), TPČ (topol bílý), TPB (topol černý) 22.2.5 Zábor pozemků určených k plnění funkce les (PUPFL) V územním plánu je vymezen následující zstvitelná ploch vyždující zábor pozemků určených k plnění funkce les: Tb. Přehled odnětí PUPFL plochy těžby oznčení plochy celková výměr plochy (h) výměr záboru PUPFL (h) ktstrální území Z6 22,72 22, 71 Dolní Pertoltice Tto ploch respektuje dokumentci schválenou v procesu EIA pro vymezený dobývcí prostor. V rámci následné rekultivce vytěžených ploch územní plán doporučuje zvážit částečné přírodně-rekreční využití podporující rozvoj šetrného cestovního ruchu v území (npř. geoprk, stezk poznávání funy flory pod.). 22.2.6 Ochrn les Do zstvěného území zstvitelných ploch zshuje pásmo 50 m od hrnice les. Stvby v tomto pásmu podléhjí souhlsu státní správy lesů (dle 14 odst. 2 lesního zákon). 22.3 Odůvodnění vymezení veřejně prospěšných stveb veřejně prospěšných optření Územním plánem jsou vymezeny plochy koridory pro umístění veřejně prospěšných stveb (VPS) optření (VPO), pro které lze práv k pozemkům vyvlstnit: ozn. VPS/VPO druh odůvodnění zřzení VD1 VU1 VU2 VU3 VPS VPO koridor doprvní infrstruktury silniční obchvt Pertoltice D10 (VPS) ndregionální biocentrum NC 68 Poustecká obor regionální biocentrum RC 1279 Bulovk lokální prvky ÚSES 1373 Prmeniště Rčího potok, 1374 Pnenský rybník, 1375 Šálkův rybník; LK1, LK2, LK3 respektování ndřzené dokumentce ZÚR LK, elimince negtivních vlivů doprvy n veřejné zdrví, zkvlitnění doprvní dostupnosti periferních částí území republiky, zrychlení doprvy v ose Stráž nd Nisou Hbrtice celkové posílení vzeb širšího území n glomerci Görlitz-Zgorzelec dálnici A4 Dresden - Wroclw Skldebné částí ÚSES byly jko VPO vymezeny z účelem jejich relizce ochrny. Vytváření uceleného systému ÚSES je veřejným zájmem, n kterém se podílejí vlstníci pozemků, obce i stát. 22.4 Odůvodnění vymezení ploch koridorů územních rezerv Územní plán vymezuje následující koridory územních rezerv stnovuje podmínky využití: oznčení přípdné funkční využití ktstrální území odůvodnění vymezení R1 doprvní infrstruktur silniční (DS) Dolní Pertoltice, Horní Pertoltice lterntiv ke koridoru D10, omezení záshu do urbnizovného území elimince negtivních vlivů doprvy n veřejné zdrví snížení briérového efektu v zstvěném území vyloučení snčních záshů V koridoru územní rezervy R1 jsou vyloučeny jkékoliv stvby (včetně stveb dočsných), zřízení, optření úprv krjiny (zlesnění, vodní plochy, pod.), jejichž relizce by výrzně znesndnil nebo podsttným způsobem zvýšil nákldy n přípdnou budoucí relizci doprvní stvby. 22.5 Odůvodnění vymezení ploch, v nichž je rozhodování o změnách v území podmíněno zprcováním územní studie V rozsáhlých zstvitelných plochách Z1 Z2 v koridorech P1 P2 je jkákoliv ktivit podmíněn zprcováním územní studie. Ploch, kterou bude pojímt územní studie, ve všech přípdech přeshuje rozsh návrhových ploch. Důvodem je nutnost přihlédnout k širším souvislostem v území, neřešit hermeticky uzvřený výsek, le součást celku. ŽALUDA, projektová kncelář 59

Tb. Seznm ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zprcováním územní studie oznčení studie oznčení plochy plochy s rozdílným způsobem využití odůvodnění vymezení X1 X2 Z1 Z2 bydlení v rodinných domech venkovské (BV) bydlení v rodinných domech venkovské (BV) Důvodem vymezení této plochy, v níž je rozhodování o změnách jejich využití podmíněno zprcováním územní studie je zejmén její plošný rozsh, potřeb detilněji v podrobnějším měřítku prověřit plošné prostorové uspořádání plochy s ohledem n stávjící strukturu okolní zástvby i volné krjiny význmné estetické, kulturní přírodní hodnoty území (npř. návrh etpizce, stnovení minimální velikosti pro vymezení stvebních pozemků, stnovení míry využitelnosti území, pod.). Je nutné vymezit odpovídjící plochy veřejných prostrnství návrh optimální doprvní obsluhy ploch i npojení n sítě technické infrstruktury. Dále je nutné prověřit podobu nvrhovných protipovodňových optření plynoucích z dokumentu Podkldová nlýz pro následnou relizci protipovodňových optření včetně přírodě blízkých protipovodňových optření v mikroregionu Frýdlntsko brát zřetel i n prostorově i funkčně související cykloturistický koridor. 23 VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PODLE 53 ODST.4, PÍSM. A) AŽ D) 23.1 Vyhodnocení souldu návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje ÚPD vydnou krjem Pořizovtel ÚPD přezkouml sould Návrhu ÚP Pertoltice s ndřzenou dokumentcí v rozshu obshu dle 53 odst. 4 stvebního zákon konsttuje, že je zprcován v souldu s dokumentem Politik územního rozvoje ČR, ve znění ktulizce č. 1 (dále ktulizce č. 1 PUR ČR_2015), schválené usnesením vlády č. 276 ze dne 15.4.2015 zveřejněné ve Sbírce zákonů ČR sdělením č. 121/2015 Sb., dále dokumentcí Zásdy územního rozvoje Libereckého krje (ZUR LK), které vydl Liberecký krj dne 21.12.2011 s nbytím účinnosti dne 22.1.2012 (o vydání rozhodlo Zstupitelstvo Libereckého krje usnesením č.466/1/11/zk ze dne 13.12.2011). Vyhodnocení: Územní plán Pertoltice je v souldu s PÚR ČR, ve znění ktulizce č. 1. Záměry vyplývjící z Politiky územního rozvoje ČR pro řešené území, jsou do textové i grfické části územního plánu Frýdlnt převzty zprcovány. Konkrétní řešení je zřejmé z textové části Odůvodnění Územního plánu Pertoltice (kpitol 15.1). Vyhodnocení: Územní plán Pertoltice je v souldu se ZÚR LK, záměry vyplývjící ze Zásd územního rozvoje LK pro řešené území, jsou do textové i grfické části územního plánu Frýdlnt převzty zprcovány. Konkrétní řešení je zřejmé z textové i grfické (výkresy č. 1, 2 3) části územního plánu textové grfické (výkresy č. 1 3) části jeho odůvodnění. 23.2 Vyhodnocení souldu návrhu územního plánu s cíli úkoly územního plánování Pořizovtel ÚPD přezkouml sould Návrhu ÚP Pertoltice s cíli úkoly územního plánování v rozshu obshu dle 53 odst. 4 stvebního zákon konsttuje, že sould s cíli úkoly územního plánování tk, jk je stnovují 18 19 zákon č. 183/2006 Sb., stvebního zákon byly dodrženy. Konkrétní řešení je zřejmé z obshu textové části Odůvodnění Územního plánu Pertoltice (kpitol 17). 23.3 Vyhodnocení souldu návrhu územního plánu s poždvky stvebního zákon jeho prováděcích právních předpisů Pořizovtel ÚPD přezkouml sould Návrhu ÚP Pertoltice s poždvky stvebního zákon v rozshu obshu dle 53 odst. 4 stvebního zákon konsttuje, že je územní plán Pertoltice zprcován pořízen v souldu s poždvky stvebního zákon č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů jeho prováděcích vyhlášek č. 500/2006 Sb. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tuto skutečnost lze dokldovt n vlstní dokumentci průběhu jejího pořizování. 23.4 Vyhodnocení souldu návrhu územního plánu s poždvky zvláštních právních předpisů se stnovisky dotčených orgánů, přípdně s výsledky řešení rozporu Pořizovtel ÚPD přezkouml sould Návrhu ÚP Pertoltice s poždvky zvláštních právních předpisů se stnovisky dotčených orgánů v rozshu obshu dle 53 odst. 4 stvebního zákon konsttuje, že byl sould dodržen. Konkrétní vyhodnocení je zřejmé z obshu textové i grfické části Územního plánu Pertoltice i jeho odůvodnění. ŽALUDA, projektová kncelář 60

24 ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Při upltnění poždvků odborných složek dotčeného orgánu Krjského úřdu Libereckého krje ze dne 19.9.2012 k návrhu zdání územního plánu z hledisk posouzení vlivu n životní prostředí podle 10i zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů n životní prostředí, v pltném znění, byl upltněn poždvek n zprcování vyhodnocení vlivu n udržitelný rozvoj, se změřením n okruhy těchto problémů: vyhodnocení kumultivních vlivů nvržených ploch sportu (motokrosová dráh), těžby štěrkopísku, stnovení dobývcího prostoru, silnice I/13 ploch výroby skldování n jednotlivé složky životního prostředí. Zároveň bylo konsttováno, že návrh zdání ÚP Pertoltice nemůže mít smosttně, ni ve spojení s jinými záměry, význmný vliv n evropsky význmné loklity (EVL), ni n ptčí oblsti. Zdání ÚP Pertoltice se nedotýká území chráněného v rámci soustvy 2000. Nejbližším prvkem soustvy Ntur 2000 je EVL Smědá. Toto území je vzdáleno minimálně 1,8 km od obce. V návrhu Zdání nejsou nvrhován funkční využití, u nichž by v této fázi procesu nebylo možné vliv n soustvu Ntur 2000 vyloučit. N zákldě žádosti pořizovtele o opětovné posouzení ÚPD Pertoltice dle 4 odst. 2 písm. b) 47 odst. 2 zákon č. 183/2006 Sb., doložení nových skutečností, vydl Krjský úřd Libereckého krje, odbor životního prostředí zemědělství dne 16.2.2015 pod č. j. KULK 12433/2015 vyjádření z hledisk posuzování vlivu n životní prostředí, ve kterém n zákldě nových skutečností přehodnotil své původní stnovisko uvádí, že ve smyslu 10 i odst. 3) zákon, není nezbytné účelné komplexně posuzovt Územní plán Pertoltice podle 10i zákon. Dotčené orgány státní správy n úseku ochrny přírody veřejného zdrví nevznesly zásdní připomínky. Vliv n evropsky význmné loklity ptčí oblsti byl vyloučen. Oproti zdání projednnému návrhu územního plánu nedoznl uprvený posouzený návrh tkových změn, které by vyvolly nutnost posouzení vlivů n životní prostředí veřejné zdrví. Vzhledem ke skutečnosti, že nebylo Vyhodnocení vlivů územního plánu n udržitelný rozvoj území zprcováváno, se tento bod neupltňuje. ŽALUDA, projektová kncelář 61

25 STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE 50 ODST.5 STAVEBNÍHO ZÁKONA ŽALUDA, projektová kncelář 62

ŽALUDA, projektová kncelář 63

26 SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE 50 ODST.5 STAVEBNÍHO ZÁKONA ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY Z hledisk stnovisk Krjského úřdu dle 50 odst. 5 stvebního zákon nebyly k dokumentci ÚPD upltněny žádné poždvky. Z tohoto hledisk se tento bod neupltňuje. 27 ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ Návrh rozhodnutí o námitkách vyhodnocení připomínek upltněných k návrhu ÚP Pertoltice byl projednán s dotčenými orgány dle ustnovení 53 odst. 1 stvebního zákon. N zákldě stnovisek dotčených orgánů upltněných v zákonné lhůtě, nebyl k návrhu tohoto dokumentu poždován úprv. Projednání dle 53 odst. 1 stvebního zákon nevyvollo potřebu úprvy dokumentce Územního plánu Pertoltice. 27.1 Rozhodnutí o námitkách jejich odůvodnění k Návrhu ÚP pro veřejné projednání: Námitk č. 1A: Podli: pn Ing. Jiří Rezler, bytem: Sokolovská 837/31, 460 01 Liberec 12, pní Lucie Rezlerová, bytem: Sokolovská 837/31, 460 01 Liberec 12. Podání bylo doručeno n podtelnu Městského úřdu Frýdlnt dne 17.5.2016 pod č.j. 11324/2016. Dotčené pozemky: p.p.č. 664/1 v k.ú. Horní Pertoltice. NÁMITKA: Vznáším námitku n veřejně projednávný návrh územního plánu obce Pertoltice dne 11.5.2016 prosím o zpětné zřzení pozemkové prcely p.č. 664/1 do Plánu zstvěného území obce Pertoltice. ODŮVODNĚNÍ: Dne 2.9.2008 bylo obecním zstupitelstvem obce Pertoltice usnesením č. 6/116/08 schváleno zřzení pozemkové prcely č. 664/1 do Plánu zstvěného území obce Pertoltice. Potvrzení obce Pertoltice je uvedeno v příloze. N úřdu územního plánování městského úřdu Frýdlnt bylo v září 2008 osobní návštěvou nhlédnuto do Plánu zstvěného území obce Pertoltice, kde v souldu s rozhodnutím zstupitelstv obce Pertoltice, byl p.p.č. 664/1 i vyznčen v Plánu zstvěného území obce Pertoltice. Dotčený pozemek p.č. 664/1 který v souldu se zákldní koncepcí rozvoje území obce Pertoltice byl obcí Pertoltice schválen usnesením č. 6/116/08 do Plánu zstvěného území obce Pertoltice, se v ktuálním návrhu územního plánu obce Pertoltice nenchází v nvrhovném zstvitelném území. V souldu s usnesením obce Pertoltice č. 6/116/08 v souldu s prostorovým uspořádáním obce, kdy pozemek p.č. 664/1 jednou svou strnou tvoří hrnici s vedlejším pozemkem p.č. St. 68 n kterém jsou umístěny stvební objekty včetně rodinného domu, vznáším námitku n veřejně projednávný návrh územního plánu obce Pertoltice prosím o zpětné zřzení pozemkové prcely č. 664/1 do Plánu zstvěného území obce Pertoltice. N zákldě uvedeného usnesení č. 6/116/08 byly dále ve stejném roce vynloženy nákldy n pořízení nového geometrického plánu č. 136-364/2008, který byl ověřen ktstrálním úřdem dne 27.11.2008. Tímto GP se původní pozemek p.č. 664/1 rozdělil n p.č. 664/5, p.č. 664/1 p.č. 664/6. viz. přiložená kopie GP v příloze. Nvíc nově vzniklý pozemek p.č. 664/5 je plně v souldu s uspořádáním krjiny místní infrstruktury, obdobně vytváří ucelenou plochu obdobného chrkteru sousedního zstvěného pozemku p.č. St. 68. V souldu s usnesením č. 6/116/08 vydného zstupitelstvem obce Pertoltice, prosím o zpětné zřzení pozemkové prcely p.č. 664/1 do Plánu zstvěného území obce Pertoltice nebo lespoň nově vzniklého pozemku p.č. 664/5 dle GP č. 136-364/2008. (Identit utor podpisu) Podepsli pn Jiří Rezler pní Lucie Rezlerová, dne 16.5.2016. Podání splňuje veškeré náležitosti podání námitky dle 52 odst. 3 stvebního zákon. Návrh rozhodnutí o námitce č. 1A Námitce č. 1A se nevyhovuje. Odůvodnění: Pořizovtel posoudil námitku z hledisk oprávněnosti k upltnění námitky, přičemž vycházel z ustnovení 52 odst. 2 stvebního zákon Námitky proti návrhu územního plánu mohou podávt pouze vlstníci pozemků stveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor zástupce veřejnosti. N zákldě posouzení dospěl k závěru, že předmětné podání je námitkou dle stvebního zákon, neboť jej podli vlstníci pozemku, kteří v rámci podání nmítjí skutečnosti, jk bylo s pozemkem v Návrhu Územního plánu Pertoltice nloženo (jko vlstníci uvedeného pozemku jsou dotčeni řešením Návrhu Územního plánu Pertoltice). ŽALUDA, projektová kncelář 64

Pořizovtel určený zstupitel prověřili stv v území zjistili, že se jedná o pozemek p.č. 664/1 v k.ú. Horní Pertoltice o celkové výměře 7465 m 2, který je v ktstru nemovitostí vedený jko trvlý trvní porost. Poznámk: vyhotovený GP č. 136-364/2008, předložený jko příloh námitky, nebyl nikdy vlstníky pozemku vložen do KN. Z tohoto důvodu je v rámci předmětné námitky rozhodováno k ploše prcely p.č. 664/1, shodně s poždvkem uvedeným v smotné námitce. Pořizovtel dále k pozemku uvádí, že z hledisk doprvního npojení je uvedený pozemek p.č. 664/1 v k.ú. Horní Pertoltice přístupný z místní komunikce (p.p.č. 998) ve vlstnictví obce Pertoltice. Pořizovtel posoudil dné záměry z hledisk souldu s cíli úkoly územního plánování dle 18 stvebního zákon, kde hodnotil zejmén vliv rozvojové plochy n přírodní, kulturní civilizční hodnoty území s ohledem n stávjící chrkter území. Cílem úkolem územního plánování je učinit tkové kroky, které dlším vývojem nezhorší či nenruší stávjící chrkter území, jeho krjinný ráz hodnoty, tj. Územní plánování ve veřejném zájmu chrání rozvíjí přírodní, kulturní civilizční hodnoty území, včetně urbnistického, rchitektonického rcheologického dědictví. Přitom chrání krjinu jko podsttnou složku prostředí život obyvtel zákld jeho totožnosti. Z hledisk skutečností uvedených v námitce ohledně příslibu obce vydného usnesením č. 6/116/2008 uvádíme následující: Zstupitelstvo obce Pertoltice, v rekci n žádost pn Jiřího Rezler ze dne 20.8.2008 (uvedená žádost nebyl pořizovteli doložen), vydlo dne 1.9.2008 usnesení č. 6/116/08, kterým (dle přiloženého vyjádření čj. K 166/2008) rozhodlo o zřzení pozemkové prcely p.č. 664/1 do Plánu zstvěného území Pertoltice (tj., dle citce usnesení). A součsně pověřilo strostu obce, provést kroky, které povedou k vyhotovení změny. K výše uvedenému uvádíme následující skutečnosti: Pro rozhodování v území byl v té době projednán vydán dokumentem Vymezení zstvěného území obce. Uvedený dokument byl pro dné území projednán dle ustnovení 58-60 stvebního zákon. Tento dokument byl vydán n zákldě usnesení Zstupitelstv obce Pertoltice č. 3/32/08 ze dne 9.4.2008 (s nbytím právní moci dne 29.4.2008). Z uvedeného jednoznčně vyplývá, že byl dokument Vymezení zstvěného území obce vydán cc 5 měsíců před podáním žádosti pn Jiřího Rezler vydáním usnesení ZO č. 6/116/08 ze dne 1.9.20208 o souhlsu se žádostí pn Jiřího Rezler, k zřzení jeho pozemku p.č. 664/1 do zstvěného území. Tedy v době, kdy byl již dokument Vymezení zstvěného území obce prvomocným. Podle zmíněné dokumentce Vymezení zstvěného území obce nebyl nikdy pozemek p.č. 664/1 v k.ú. Horní Pertoltice vymezen jko součást zstvěného území. Nelze tedy v tomto přípdě hovořit o zpětném zřzení pozemku p.č. 664/1 do zstvěného území obce Pertoltice, jk je v námitce poždováno. Vymezení zstvěného území lze vydt pouze v souldu s výsledky projednání, nelze jej bez nového projednání měnit. Uvedený pozemek není zstvěn stvbmi. Nově vymezené zstvitelné plochy jsou vymezovány územně plánovcí dokumentcí. Z tohoto důvodu byl uvedený poždvek (ze strn obce) řešen jko poždvek n vymezení rozvojové plochy n p.p.č. 664/1 v rámci projednání nového územního plánu Pertoltice. Pořizovtel v této věci pouze konsttuje, že byl s poždvkem n zřzení plochy p.č. 664/1 v k.ú. Horní Pertoltice seznámen ž v průběhu projednání návrhu ÚP Pertoltice pro společné jednání. Přesto, že tto připomínk nebyl podán oficiálně ve lhůtě stnovené zákonem, tj. v termínu do 13.7.2015 u pořizovtele územního plánu, le byl dresován Obecnímu úřdu Pertoltice podán n obci dne 20.7.2015 (elektronickou podtelnou, přiděleno č.j. 273/2015) jko Územní plán pozemek p.č.664/1, k.ú. Horní Pertoltice - žádost o potvrzení provedené změny, rozhodl pořizovtel územního plánu, že bude v rámci této fáze projednání uvedená písemnost vyhodnocen jko připomínk dle 50 odst. 3 stvebního zákon. Pořizovtel připomínku projednl s dotčenými orgány ochrny přírody krjin dotčeným orgánem ochrny zemědělského půdního fondu (KULK), dále s projektntem územního plánu určeným zstupitelem obce Pertoltice. N zákldě jednání s dotčenými orgány, zejmén pk s orgánem ochrny ZPF byl nvržená rozvojová ploch bydlení n ploše pozemku p.č. 664/1 zmítnut s následujícím odůvodněním: Vyjádření z hledisk orgánu ochrny ZPF k upltněnému poždvku (připomínce) - z KULK odbor OŽP zemědělství ze dne 30.11.2015: Dle ktstru nemovitostí se jedná o pozemek p.č. 664/1 v k.ú. Horní Pertoltice, který je v KN veden pod druhem pozemku trvlý trvní porost o výměře 0,7465h. Jedná se o plochu zemědělské půdy, které bylo vyhláškou č. 48/2011 Sb., o stnovení tříd ochrny, přidělen III. tříd ochrny (BPEJ 64700). Jedná se o půdy s průměrnou produkční schopností středním ŽALUDA, projektová kncelář 65

stupněm ochrny, které je možno územním plánováním využít pro eventuální výstvbu. Ploch leží mimo centrální část obce v roztroušené zástvbě n okrji obce. V dném rozshu předstvuje zásh do uspořádání zemědělského půdního fondu řešeného území, nrušení půdních bloků, umístění nevhodně zshuje do volné krjiny. Dle plošných zásd ochrny ZPF ( 4 zákon o ochrně ZPF) je pro nezemědělské účely nutné použít především nezemědělskou půdu, nezstvěné nedosttečně využité pozemky v zstvěném území nebo nezstvěné plochy stvebních pozemků stveb mimo tto území, stvební proluky plochy získné zbořením přežilých budov zřízení. Dle posouzení orgánu ochrny ZPF se nejedná o dlší nezbytný zábor ZPF pro dné funkční využití to ploch pro bydlení. Návrhem plochy by došlo k rozšiřování zstvitelných ploch do volných ploch zemědělského půdního fondu, jehož ochrn jko zákldní složky životního prostředí je obecným zájmem. V dné loklitě je možné pro plochy bydlení využít nedosttečně využité zemědělské pozemky, které jsou zhrnuty do zstvěného území, tj. nedosttečně využité pozemky v zstvěném území npř. p.p.č. 699/8, 699/1, 699/9 v k.ú. Horní Pertoltice. N zákldě výše uvedeného Krjský úřd Libereckého krje, odbor životního prostředí zemědělství, z hledisk ochrny ZPF nesouhlsí s vyznčením pozemku p.č. 664/1 v k.ú. Horní Pertoltice v územním plánu jko zstvitelné plochy pro bydlení. Po tomto jednání projednání dlších upltněných poždvků ze strny orgánu ochrny ZPF KULK, sjednl pořizovtel schůzku s projektntem určeným zstupitelem v rámci tohoto jednání byl nvržen úprv koncepce ÚP, která spočívl v nové formulci regultivu loklit K1-K9, z nichž právě loklit K4 řešil možný rozvoj poždovného území (plochy p.č. 664/1) viz. obr. Výřez koordinčního výkresu NÚP_SJ (05.2015) Výřez koordinčního výkresu NÚP_SJ uprvená verze v rámci dohodovcího jednání (01.2016) Tto urbnistické koncepce všk byl v rámci dlších dohodovcích jednání ze strny orgánu ochrny ZPF KULK opkovně zmítnut. I v dlších fázích jednání byl ze strny dotčeného orgánu upltněn následný poždvek: Z hledisk ochrny ZPF nesouhlsíme s předloženými úprvmi poždujeme z návrhu ÚP vypustit návrhové loklity K1,K2, K5, K6, K9 rozšířenou K4, které jsou nvrženy v plochách změn v krjině - ZP. Tk, jk je nvrženo jejich využití zejmén umožnění stveb, neodpovídá zásdám ochrny ZPF dle ustnovení 4 zákon o ochrně zemědělského půdního fondu. Dle plošných zásd ochrny ZPF je pro nezemědělské účely nutné použít především nezemědělskou půdu, nezstvěné nedosttečně využité pozemky v zstvěném území nebo nezstvěné plochy stvebních pozemků stveb mimo tto území, stvební proluky plochy získné zbořením přežilých budov zřízení. Zájmové území toto vše nbízí proto se u nvržených ploch zeleň - přírodního chrkteru (ZP) s indexem K umožňujících dle podmíněně přípustného využití i výstvbu, z hledisk ochrny ZPF nejedná o dlší nezbytné zábory ZPF pro dné účely. Specifikem území je přítomnost velkého množství zbořenišť mimo centrální část obce. I to je jedním z kritérií, které orgán ochrny ZPF zohlednil při posuzování návrhů změn u ploch ZP. V plochách zbořenišť lze relizovt nvrhovné - zejmén víceúrovňové zemědělské usedlosti, to n plochách lidskou činností již ovlivněných. V těchto loklitách je prokztelná návznost n přilehlé zemědělské pozemky. Npř.: p.p. č. 94, 93, 916/2, 70, 69, 68, 89, 1005/1, 102, 77, 73, 72 v k.ú. Dolní Pertoltice, p.p.č. 36/2, 36/1, 92, 103 v k.ú. Horní Pertoltice. Dlší pozemky, které lze využít k nvrhovným záměrům jsou zemědělské pozemky, které jsou zhrnuty do zstvěného území, tj. nedosttečně využité pozemky v zstvěném území. Npř.: p.p.č. 563/2 561 v k.ú. Dolní Pertoltice, p.p.č. 699/8, 699/1, 699/9 v k.ú. Horní Pertoltice. N zákldě těchto dlších jednání byl uprven dokumentce Návrhu ÚP pro veřejné projednání, ze které byl koncepce ploch K1 K9 z hledisk poždvku orgánu ochrny ZPF KULK vypuštěn. Přes opkovná jednání posouzení předložených řešení (viz vyhodnocení připomínky ze dne 23.2.2016) byl v závěru vysloven nesouhls orgánu ochrny ZPF s uvedenou rozvojovou plochou. N zákldě upltněné námitky ze dne 17.5.2016 vyvoll pořizovtel spolu s pověřeným zstupitelem opkovné jednání o poždvku pn Jiřího Rezler pní Lucie Rezlerové, spolu s doložením přílohové části jeho námitky (viz výše) s orgánem ochrny ZPF, které proběhlo dne 7.6.2016. N zákldě výsledků všech provedených jednání, šetření posouzení zejmén z hledisk souldu s cíli úkoly územního plánování dle 18 stvebního zákon, je uvedený záměr v rozporu: ŽALUDA, projektová kncelář 66

- se zchováním hrmonicky utvářené krjiny ve smyslu 25 zákon č.114/1992sb., o ochrně přírody krjiny, v pltném znění (dále jen ZOPK), - s ochrnou krjinného rázu míst ve smyslu 12 ZOPK, Jk již bylo uvedeno, pozemek v dném rozshu předstvuje zásh do uspořádání zemědělského půdního fondu řešeného území, nrušení půdních bloků, umístění nevhodně zshuje do volné krjiny. Dle plošných zásd ochrny ZPF ( 4 zákon o ochrně ZPF) je pro nezemědělské účely nutné použít především nezemědělskou půdu, nezstvěné nedosttečně využité pozemky v zstvěném území nebo nezstvěné plochy stvebních pozemků stveb mimo tto území, stvební proluky plochy získné zbořením přežilých budov zřízení. Z hledisk krjinného rázu je prioritou: - zchovt venkovský chrkter sídl s liniovou volnější strukturou v okrjových částech s rozvolněnou zástvbou, zástvbu doplňovt spíše dílčím způsobem, - zchovt udržovt stávjící louky pstviny, podporovt extenzivní využití, - chránit zemědělskou krjinu před rozšiřováním zástvby, nezstvovt pohledově exponovné plochy n svzích, - zchovt ráz hrmonické kulturní krjiny podhorského typu se zchovlými venkovskými sídly členění zemědělské krjiny, - uchování volné krjiny, - koncentrovt zástvbu do souvisleji zstvěných částí do ploch přímo n ně nvzujících, vyloučit rozvoj zhušťování rozptýlené zástvby v krjině, - chránit volnou krjinu před urbnizcí. Pořizovtel tedy n zákldě výše uvedeného sptřuje umístění předmětné zstvitelné plochy ve volné krjině jko zásh do přírodních, kulturních civilizčních hodnot území přičemž vyhodnotil, že ochrn volné krjiny nezstvěného území jko podsttné složky prostředí život obyvtel v této části obce (s ohledem n míru využití zstvěného území) je širším veřejným zájmem (zejmén ochrn přírodních hodnot vyplývjící ze zvláštních právních předpisů) převžujícím nd zájmem jednotlivce. Z uvedených důvodu nebylo dné námitce vyhověno. Vymezení poždovné plochy prcel ve výřezu koordinčního výkresu návrhu ÚP Pertoltice: 27.2 Rozhodnutí o námitkách jejich odůvodnění k Návrhu ÚP pro opkovné veřejné projednání: Námitk č. 1B: Podli: pn Ing. Jiří Rezler, bytem: Sokolovská 837/31, 460 01 Liberec 12, pní Lucie Rezlerová, bytem: Sokolovská 837/31, 460 01 Liberec 12. Podání bylo doručeno n podtelnu Městského úřdu Frýdlnt dne 8.8.2016 pod č.j. 18181/2016. Dotčené pozemky: p.p.č. 664/1 v k.ú. Horní Pertoltice. NÁMITKA: Vznáším námitku n veřejně projednávný návrh územního plánu obce Pertoltice jeho opkovné veřejné projednání, které se nposledy uskutečnilo 3.8.2016. Nvrhovný územní plán nezhrnuje v zstvěném území pozemkovou prcelu č. 664/1 do Plánu zstvěného území obce Pertoltice, přitom tto prcel byl již v roce 2008 do tohoto území obcí zhrnut. Dotčeným orgánům včetně krjského úřdu, nebyly předloženy všechny podkldy, které se vzthují k dné problemtice k dotčenému pozemku, prokzující zřzení pozemku p.č. 664/1 do zstvěného území obce to již v roce 2008. Žádám o doložení všech podkldů vzthujících se k pozemku p.č. 664/1 to v souldu s usnesením č. 6/116/2008 ze dne 2.9.2008 obce Pertoltice, kdy bylo obecním zstupitelstvem obce Pertoltice schváleno zřzení pozemkové prcely č. 664/1 do Plánu zstvěného území obce Pertoltice to všem dotčeným orgánům, včetně krjského úřdu k novému projednání návrhu územního plánu obce Pertoltice o zpětné zřzení pozemku p.č. 664/1 do zstvěného území obce. ŽALUDA, projektová kncelář 67