Rétorická účinnost Pascalovy sázky Mgr. Iva Svačinová KFI FFMU (iva.svacinova@gmail.com)
motivace Kvazi-logické argumenty z pravděpodobnosti získají svůj specifický charakter, jsou-li hodnocení založena zároveň na důležitosti události a na pravděpodobnosti jejich výskytu tj. na velikosti proměnných a jejich četnosti, na matematickém očekávání. Pascalova sázka je typický příklad. (Perelman, Olbrechts-Tyteca 1969: 257)
motivace (1) Jakému čtenáři je Pascalova argumentace adresována? (2) Jaké rétorické strategie Pascal uplatňuje, aby svého čtenáře přesvědčil?
0. Osnova 1. Tři Pascalovy sázky 2. Stopování Pascalova čtenáře ve struktuře argumentu 3. Rétorické efekty Pascalovy sázky a. Společné strategie jednotlivých verzí b. Odlišné strategie jednotlivých verzí c. Tři argumenty jako komplexní rétorická strategie 4. Závěr
1. Tři Pascalovy sázky
1. Tři Pascalovy sázky Blaise Pascal: Myšlenky (1669, 233) Ian Hacking (1972): The Logic of Pascal s Wager 1. Argument z dominance 2. Argument z očekávání 3. Argument z dominujícího očekávání
1. Tři Pascalovy sázky Ano, ale jest nutno vsaditi: není to dobrovolné, není vyhnutí. Co si tedy vybéřete? ( ) Proti svému rozumu se už neprohřešíte, ať zvolíte jedno či druhé, neboť jest nezbytně nutno voliti. Tím jest jedna námitka odbyta. A vaše blaženost? Zvažme zisk i ztrátu, řekneme-li: hlava, Bůh jest. Uvažme o těchto dvou případech: vyhrajete-li, vyhráváte všecko; prohrajete-li neztrácíte nic. Vsaďte tedy, že jest, bez váhání.
1. Tři Pascalovy sázky Argument z dominance Z: Měl bys věřit v Boha. P1: Víra v Boha vede k maximalizaci užitku. P2: Užitek z víry v Boha převyšuje užitek z nevíry.
1. Tři Pascalovy sázky Bůh existuje Bůh neexistuje Víra v Boha (a) věčná spása (c) nic neztrácíme Nevíra v Boha (b) věčné zatracení (d) nic neztrácíme
1. Tři Pascalovy sázky To je obdivuhodné: ano, jest nutno vsaditi; ale snad dávám v sázku příliš mnoho. Hleďme: poněvadž jest stejná možnost výhry i prohry, kdybyste měl vyhráti jenom dva životy za jeden, ještě byste mohl vsaditi. Ale kdybyste měl vyhráti tři, měl byste hráti (protože hráti musíte), a byl byste nerozumný, když jste nucen hráti, kdybyste nedal v sázku svůj život, abyste zaň vyhrál tři ve hře, při níž je stejná možnost ztráty i zisku. Ale je tu věčnost života a štěstí.
1. Tři Pascalovy sázky Argument z očekávání Z: Měl bys věřit v Boha. P1: Víra v Boha vede k maximalizaci užitku. P2: Pokud je pravděpodobnost boží existence 50-50, očekávaný užitek z víry v Boha převyšuje očekávaný užitek z nevíry v Boha.
1. Tři Pascalovy sázky Bůh existuje Bůh neexistuje Víra v Boha (a) + nekonečno (c) konečná hodnota Nevíra v Boha (b) - nekonečno (d) konečná hodnota Očekávaný užitek z víry: (+ nekonečno 0,5) + (konečná hodnota 0,5) = + nekonečno Očekávaný užitek z nevíry: (- nekonečno 0,5) + (konečná hodnota 0,5) = - nekonečno
1. Tři Pascalovy sázky A když je tomu tak, i kdyby bylo nekonečné množství možností, z nichž jedna jediná by byla pro vás, zase byste měl vsadit jednu, abyste měl dvě, a jednal byste nemoudře, jsa přec nucen hráti, kdybyste odmítl vsaditi jeden život proti třem ve hře, při níž z nekonečna možností jest jedna pro vás, kdyby bylo možno vyhráti nekonečnost života nekonečně blaženého. Ale zde jest možnost vyhráti nekonečnost života nekonečně blaženého, možnost zisku proti konečnému množství možných ztrát, a to, co dáváte v sázku je konečné. To je pravidlem v každé hře: všude, kde jest nekonečno a kde naprosto není nekonečnost možností ztráty proti možnosti výhry, není vůbec proč váhati, je třeba dáti vše.
1. Tři Pascalovy sázky Argument z dominujícího očekávání Z: Měl bys věřit v Boha. P1: Víra v Boha vede k maximalizaci užitku. P2: Pokud je pravděpodobnost boží existence nenulová, očekávaný užitek z víry v Boha převyšuje očekávaný užitek z nevíry v Boha.
1. Tři Pascalovy sázky Bůh existuje Bůh neexistuje Víra v Boha (a) + nekonečno (c) konečná hodnota Nevíra v Boha (b) - nekonečno (d) konečná hodnota Očekávaný užitek z víry: (+ nekonečno 0<0,5) + (konečná hodnota 0<0,5) = + nekonečno Očekávaný užitek z nevíry: (- nekonečno 0<0,5) + (konečná hodnota 0<0,5) = - nekonečno
Argument z dominance Z: Měl bys věřit v Boha. P1: Víra v Boha vede k maximalizaci užitku. --------- P2: Užitek z víry v Boha převyšuje užitek z nevíry v Boha. P3a: Pokud věříš v Boha, a Bůh existuje, získáš věčnou spásu. P3b: Pokud věříš v Boha, a Bůh neexistuje, nic neztrácíš. P3c: Pokud nevěříš v Boha, a Bůh existuje, získáš věčné zatracení. P3d: Pokud nevěříš v Boha, a Bůh neexistuje, nic neztrácíš. Argument z očekávání Z: Měl bys věřit v Boha. P1: Víra v Boha vede k maximalizaci užitku. --------- P2*: Pokud je pravděpodobnost boží existence 50-50, očekávaný užitek z víry v Boha převyšuje očekávaný užitek z nevíry v Boha. P3a: Očekávaná hodnota víry v Boha je nekonečný užitek. P3b: Očekávaná hodnota nevíry v Boha je nekonečná ztráta. Argument z dominujícího očekávání Z: Měl bys věřit v Boha. P1: Víra v Boha vede k maximalizaci užitku. -------- P2**: Pokud je pravděpodobnost boží existence nenulová, očekávaný užitek z víry v Boha převyšuje očekávaný užitek z nevíry v Boha. P3a: Očekávaná hodnota víry v Boha je nekonečný užitek. P3b: Očekávaná hodnota nevíry v Boha je nekonečná ztráta.
2. Stopování Pascalova čtenáře ve struktuře argumentu
2. Stopování Pascalova čtenáře ve struktuře argumentu Argument jako produkt vs. argument jako proces Pragma-dialektika (Snoeck Henkemans 1997, van Eemeren 2010): Argumentační struktura jako záznam průběhu (předjímaného) dialogu s konkrétním čtenářem Argumentační struktura jako záznam strategického manévrování (tj. snahy vést dialog se čtenářem co nejefektivnějším způsobem)
2. Stopování Pascalova čtenáře ve struktuře argumentu Kdy (a proč) vzniká argumentace? kontext pochybnosti Předkládání argumentů jako reakce mluvčího na pochybnost oponenta/publika a snaha o odstranění této pochybnosti
2. Stopování Pascalova čtenáře ve struktuře argumentu Měl bys věřit v Boha. Vážně? Měl bych? Nemyslím si Ano, protože
2. Stopování Pascalova čtenáře ve struktuře argumentu Typy argumentačních struktur vzhledem k typu pochybnosti a. pochybnost se týká pravdivosti premisy sériová b. pochybnost se týká dostatečnosti premisy pro odvození závěru sjednocená c. pochybnost se týká akceptovatelnosti argumentu vícenásobná
2. Stopování Pascalova čtenáře ve struktuře argumentu Sériová: Z: Měl bys věřit v Boha. P1: Víra v Boha vede k maximalizaci užitku. P2: Užitek z víry v Boha převyšuje užitek z nevíry v Boha.
2. Stopování Pascalova čtenáře ve struktuře argumentu Měl bys věřit v Boha. Vážně? Měl bych? Nemyslím si Ano, protože víra v Boha vede k maximalizaci užitku. Doopravdy víra vede k maximalizaci užitku? Ano, protože užitek z víry v Boha převyšuje užitek z nevíry v Boha
2. Stopování Pascalova čtenáře Sjednocená: ve struktuře argumentu
2. Stopování Pascalova čtenáře ve struktuře argumentu Pokud je pravděpodobnost boží existence 50-50, očekávaný užitek z víry v Boha převyšuje očekávaný užitek z nevíry v Boha. Doopravdy? Doopravdy? Ano, protože očekávaná hodnota víry v Boha je nekonečný užitek. To ale ještě neznamená, že užitek z víry převyšuje užitek z nevíry A taky ještě platí, že očekávaná hodnota nevíry je nekonečná ztráta.
2. Stopování Pascalova čtenáře Vícenásobná: ve struktuře argumentu
2. Stopování Pascalova čtenáře Vícenásobná: ve struktuře argumentu
2. Stopování Pascalova čtenáře ve struktuře argumentu Užitek víry v Boha převyšuje užitek z nevíry v Boha. Na to nejsem ochoten přistoupit, protože ( ) Ok, chápu. Tak jinak. Pokud je pravděpodobnost boží existence 50-50, pak očekávaný užitek z víry převyšuje očekávaný užitek z nevíry. Ani na to nejsem ochoten přistoupit, protože ( ) Ok, chápu, tak ještě jinak. Pokud je pravděpodobnost boží existence nenulová, pak očekávaný užitek z víry převyšuje očekávaný užitek z nevíry.
2. Stopování Pascalova čtenáře ve struktuře argumentu Jakému čtenáři je Pascalova argumentace adresována? O čem čtenář pochybuje? O čem nepochybuje? Východisko: Různé typy struktur = různé typy pochybností Jednoduchá argumentační struktura = čtenář, který s autorem sdílí východiska Bohatá argumentační struktura = čtenář, který má celou řadu pochybností
3. Rétorické efekty Pascalovy sázky
3. Rétorické efekty Pascalovy sázky a. Společné strategie jednotlivých verzí Obecný argument b. Odlišné strategie jednotlivých verzí Přechod od dominance k očekávání A od očekávání k dominujícímu očekávání c. Tři argumenty jako komplexní rétorická strategie Odmítání předchozích verzí argumentů
Argument z dominance Z: Měl bys věřit v Boha. P1: Víra v Boha vede k maximalizaci užitku. --------- P2: Užitek z víry v Boha převyšuje užitek z nevíry v Boha. P3a: Pokud věříš v Boha, a Bůh existuje, získáš věčnou spásu. P3b: Pokud věříš v Boha, a Bůh neexistuje, nic neztrácíš. P3c: Pokud nevěříš v Boha, a Bůh existuje, získáš věčné zatracení. P3d: Pokud nevěříš v Boha, a Bůh neexistuje, nic neztrácíš. Argument z očekávání Z: Měl bys věřit v Boha. P1: Víra v Boha vede k maximalizaci užitku. --------- P2*: Pokud je pravděpodobnost boží existence 50-50, očekávaný užitek z víry v Boha převyšuje očekávaný užitek z nevíry v Boha. P3a: Očekávaná hodnota víry v Boha je nekonečný užitek. P3b: Očekávaná hodnota nevíry v Boha je nekonečná ztráta. Argument z dominujícího očekávání Z: Měl bys věřit v Boha. P1: Víra v Boha vede k maximalizaci užitku. -------- P2**: Pokud je pravděpodobnost boží existence nenulová, očekávaný užitek z víry v Boha převyšuje očekávaný užitek z nevíry v Boha. P3a: Očekávaná hodnota víry v Boha je nekonečný užitek. P3b: Očekávaná hodnota nevíry v Boha je nekonečná ztráta.
3. Rétorické efekty Pascalovy sázky a. Společné strategie jednotlivých verzí Z: Měl bys věřit v Boha. P1: Víra v Boha vede k maximalizaci užitku. P2: ( ) Užitek z víry v Boha převyšuje užitek z nevíry v Boha. P3: (rozhodovací matrice)
3. Rétorické efekty Pascalovy sázky Z: Měl bys věřit v Boha. Vážně? Měl bych? Nemyslím si P1: Ano, protože víra v Boha vede k maximalizaci užitku.
3. Rétorické efekty Pascalovy sázky Felicity Conditions řečového aktu rady: Měl bys věřit v Boha. Přípravné podmínky: a. Autor má důvod věřit, že víra v Boha bude pro čtenáře přínosná. b. Autor věří, že čtenář je v principu ochoten věřit v Boha. c. Autor věří, že čtenář je v principu schopen věřit v Boha. d. Autor má znalost a/nebo zkušenost s vírou v Boha a efekty víry v Boha. e. Není zřejmé autorovi a čtenáři, že čtenář bude v normálním sledu událostí věřit v Boha. f. Autor věří, že čtenář ještě nevěří nebo nevěřil v Boha.
3. Rétorické efekty Pascalovy sázky Z: Měl bys věřit v Boha. P1: Víra v Boha vede k maximalizaci užitku. 1. Je maximalizace užitku žádoucí? 2. Vede víra doopravdy k maximalizaci užitku? 3. Existují ještě nějaké další faktory, které musí být přítomny spolu s vírou v Boha, aby nastala maximalizace užitku? P2: Užitek z víry v Boha převyšuje užitek z nevíry v Boha.
3. Rétorické efekty Pascalovy sázky Rozhodovací matrice: Argument z dominance P2: Užitek z víry v Boha převyšuje užitek z nevíry v Boha. P3a: Pokud věříš v Boha, a Bůh existuje, získáš věčnou spásu. P3b: Pokud věříš v Boha, a Bůh neexistuje, nic neztrácíš. P3c: Pokud nevěříš v Boha, a Bůh existuje, získáš věčné zatracení. P3d: Pokud nevěříš v Boha, a Bůh neexistuje, nic neztrácíš.
3. Rétorické efekty Pascalovy sázky Jednotná linie argumentu: Z: Měl bys věřit v Boha. P1: Víra v Boha vede k maximalizaci užitku. Doopravdy vede víra k maximalizaci užitku? P2: Užitek z víry v Boha převyšuje užitek z nevíry v Boha. Doopravdy převyšuje užitek z víry užitek z nevíry? P3: (rozhodovací matrice)
3. Rétorické efekty Pascalovy sázky Intermezzo I: Co víme o Pascalově čtenáři? Na základě Felicity conditions: Osoby pochybující o tom, že víra v Boha jim přinese užitek (= jediná relevantní pochybnost) Osoby v principu ochotné a schopné věřit v Boha (bude-li odvolána jejich jediná pochybnost) Dosud v Boha nevěřily/nevěří, Pascal nepředpokládá, že začnou sami od sebe Na základě strategie jednotně realizované všemi argumenty Nejsou zarytými odpůrci (Pascal jim nepřipisuje proti-stanovisko, pouze pochybnost) Publikum velmi nedůvěřivé vzhledem k akceptaci rady jako užitečné A to vzhledem k extrémní pochybnosti ohledně přijatelnosti kauzálního prvku
3. Rétorické efekty Pascalovy sázky b. Odlišné strategie jednotlivých verzí Reformulace premisy P2: Argument z dominance: P2: Užitek z víry v Boha převyšuje užitek z nevíry v Boha. Argument z očekávání: P2*: Pokud je pravděpodobnost boží existence 50-50, očekávaný užitek z víry v Boha převyšuje očekávaný užitek z nevíry v Boha. Argument z dominujícího očekávání: P2**: Pokud je pravděpodobnost boží existence nenulová, očekávaný užitek z víry v Boha převyšuje očekávaný užitek z nevíry v Boha.
3. Rétorické efekty Pascalovy sázky Od dominance k očekávání (čtenář): To je obdivuhodné: ano, jest nutné vsaditi, ale snad dávám v sázku příliš mnoho. Pascal čtenáři vkládá do úst protiargument napadající premisu P1: Víra vede k maximalizaci užitku.
3. Rétorické efekty Pascalovy sázky Z: Víra v Boha nevede k maximalizaci užitku. P1: Užitek z víry nedominuje nad užitkem z nevíry. P2a: Věřím-li v Boha a on neexistuje, pak něco ztrácím. P3: Vírou v Boha a přijetím zbožného způsobu života přicházím o hodnotu světského života. P2b: Nemáme jistotu, že Bůh existuje.
3. Rétorické efekty Pascalovy sázky Čtenářův protiargument = souhrn faktorů, za nichž neplatí P2: a. S kontextem boží neexistence je spojena ztráta b. Nemáme jistotu, která by tuto ztrátu vylučovala Pascalova reakce: uznává protiargument, reformuluje premisu P2: P2*: Pokud je pravděpodobnost boží existence 50-50, očekávaný užitek z víry v Boha převyšuje očekávaný užitek z nevíry v Boha.
3. Rétorické efekty Pascalovy sázky Od očekávání k dominujícímu očekávání Pascal předpokládá napadení antecedentu (podmínky platnosti) premisy P2* ze strany čtenáře: P2*: Pokud je pravděpodobnost boží existence 50-50, očekávaný užitek z víry v Boha převyšuje očekávaný užitek z nevíry v Boha.
3. Rétorické efekty Pascalovy sázky Z: Není pravda, že pokud je pravděpodobnost boží existence 50-50, tak očekávaný užitek z víry v Boha převyšuje očekávaný užitek z nevíry v Boha. P1: Nemáme žádný důvod připsat boží existenci pravděpodobnost 50-50.
3. Rétorické efekty Pascalovy sázky Pascalova reakce: uznává, že nemáme důvod trvat na striktně formulované podmínce 50-50, formuluje obecnější podmínku P2**: Pokud je pravděpodobnost boží existence nenulová, očekávaný užitek z víry v Boha převyšuje očekávaný užitek z nevíry v Boha.
3. Rétorické efekty Pascalovy sázky Intermezzo II: Co víme o Pascalově čtenáři? Na základě rekonstrukce protiargumentu I: Důvody toho, proč čtenář dosud nevěří v Boha: čtenářovo vysoké hodnocení světského života (oproti zbožnému životu jako ztrátě ) nejistota ohledně boží existence, která umožňuje, že stavy věčné ztráty či spásy nastanou Na základě rekonstrukce protiargumentu II: čtenář je kritický, nepřijímá monstrózní premisu o padesátiprocentní pravděpodobnosti boží existence Odmítá silné závazky ohledně jistoty existence Boha
3. Rétorické efekty Pascalovy sázky c. Tři argumenty jako komplexní rétorická strategie Pascalova strategie: Formuluje tři argumenty na základě předjímané diskuze se čtenářem Pascal připíše čtenáři námitku ohledně akceptovatelnosti premisy P2 Tuto námitku následně akceptuje jako relevantní. Následně reformuluje P2 a její podporu (tak, aby se vyrovnala s původní námitkou) Toto následně opakuje. V jakém smyslu by mohla být taková strategie úspěšná? Proč formuluje právě tři argumenty? Proč nepředloží až tu třetí verzi?
3. Rétorické efekty Pascalovy sázky Argument z dominance: Pascal: P2 ( Užitek z víry v Boha převyšuje užitek z nevíry ). Čtenář: P2 neplatí, protože X. ( Nemáme jistotu boží existence. ) Pascal: OK. Argument z očekávání: Pascal: (I pokud X 1, pak) P2. Čtenář: Nemáme důvod zvolit X 1 jako adekvátní interpretaci X. Pascal: OK. Argument z dominujícího očekávání: Pascal: (I pokud X 2, pak) P2. Čtenář: OK.
3. Rétorické efekty Pascalovy sázky Dialekticky: Takový postup mu umožňuje vyrovnat se s potenciálními námitkami k platnosti P2, tj. specifikovat podmínky P2 Rétoricky? Umožňuje mu formulovat argument tak, aby byl přijatelný pro co nejširší publikum = tj. publikum třetí verze, které má nejmenší závazky s ohledem na existenci Boha Práce s publikem: postupná (re)formulace argumentu v přímé reakci na námitky formulované jakoby čtenářem mu umožňuje vést čtenáře k sebe-identifikaci s publikem vymezeným třetí verzí. Konzistentní rozvíjení jediné linie (opakované ve třech verzích) = odvedení pozornosti od jiných možných námitek
4. Závěr (1) Jakému čtenáři je Pascalova argumentace adresována?
4. Závěr (aktuálně) nevěřící, ale v principu schopný a ochotný věřit v Boha Není zarytým odpůrcem s vlastním proti-stanoviskem, pouze pochybuje (a bude-li odstraněna jeho pochybnost, měl by stanovisko přijmout) Jediným důvodem jeho pochybností je užitečnost rady (extrémně) nedůvěřivý s ohledem na kauzální prvek pragmatického argumentu Pochybuje o P1, jejím zdůvodnění P2 i jejím zdůvodnění P3 Pochybuje i o akceptovatelnosti podmínek, za nichž by argumentace platila Důvody pochybnosti: Vysoké hodnocení světského života Vysoká nejistota ohledně existence Boha (vyjádřená třetí verzí argumentu) Kritický partner v dialogu Explicitně formuluje námitky, útočí na přijatelnost argumentace, námitky vedou k odvolání Pascalovy argumentace
4. Závěr (2) Jaké rétorické strategie Pascal uplatňuje, aby svého čtenáře přesvědčil?
4. Závěr Dva rétorické nástroje: Formulace explicitních protiargumentů a jejich vkládání čtenáři do úst Předkládání selhávajících verzí a jejich reformulace vede čtenáře k sebe-identifikaci s publikem třetí verze argumentu (třetí verze jako přizpůsobení se čtenářovu kritickému pohledu na svět ) Konzistentní sledování jediné linie argumentu = odvádí čtenářovu pozornosti od jiných možných námitek: námitka nejistoty boží existence je pojata jako jediná relevantní pro toto publikum: Pascalovi čtenáři se k ní totiž zavazují svou proti-argumentací i reakcí na její interpretaci Nezmínění jiných námitek = mlčení čtenáře, resp. čtenář tyto námitky nemá; ohledně ostatních východisek mezi ním a Pascalem panuje shoda
Literatura van Eemeren, Frans H. (2010) Strategic Maneuvering in Argumentative Discourse: Extending the pragma-dialectical theory of argumentation. Amsterdam: John Benjamins Publishing Company. van Eemeren, Frans H., Grootendorst, Rob. (2004) A Systematic Theory of Argumentation: The Pragma-Dialectical Approach. Cambridge: Cambridge UP. van Eemeren, Frans H., Grootendorst, Rob. (1992) Argumentation, Communication, and Fallacies: A Pragma-dialectical Perspective. Hillsdale, New Jersey: Lawrence Erlbaum Associates, Inc. van Eemeren, Frans H., Grootendorst, Rob. (1984) Speech Acts in Argumentative Discussions: A Theoretical Model for the Analysis of Discussions Directed towards Solving Conflicts of Opinion. Berlin: De Gruyter. van Eemeren, Frans H., Houtlosser, Peter, Snoeck Henkemans Francisca. (2007) Argumentative Indicators: A Pragma-dialectical Study. Dordrecht: Springer. Garssen, Bart J. (2001) Argument Schemes. In Frans H. van Eemeren (ed.). Crucial Concepts in Argumentation Theory. Amsterdam: Sit Sac, 81-100. Gerlofs, Janne Maaike. (2009) The Use of Conditionals in Argumentation: a Proposal for the Analysis and Evaluation of Agumentatively Used Conditionals.
Literatura Hacking, Ian. (1972) The Logic of Pascal s Wager. American Philosophical Quarterly 9/2, 186-192. Hájek, Alan. (2012) Pascal s Wager. In Edward N. Zalta (ed.). The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Winter 2012 Edition), URL = <http://plato.stanford.edu/archives/win2012/entries/pascal-wager/> Jordan, Jeff. (2006) Pascal s Wager: Pragmatic Arguments and Belief in God. Oxford: Oxford University Press. Pascal, Blaise. (1951) Pensées: Textes. Éd. du Luxembourg. van Poppel, Lotte. (2013) Getting the vaccine now will protect you in the future! A pragma-dialectical analysis of strategic maneuvering with pragmatic argumentation in health brochures. Saka, Paul. (2005) Pascal's Wager about God. In James Fieser and Dowden, Bradley (eds.). Internet Encyclopedia of Philosophy. URL = <http://www.iep.utm.edu/pasc-wag/> Snoeck Henkemans, Francisca. (1997) Analysing Complex Argumentation: The Reconstruction of Multiple and Coordinatively Compound Argumentation in a Critical Discussion. Amsterdam: Sit Sac.