JMÉNA A TRADICE V ESKÝCH A NMECKY MLUVÍCÍCH ZEMÍCH

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra eského jazyka a literatury MARTINA MÁŠOVÁ IV. roník prezenní studium Obor: eský jazyk nmecký jazyk JMÉNA A TRADICE V ESKÝCH A NMECKY MLUVÍCÍCH ZEMÍCH (VYUŽITÍ V PEDAGOGICKÉ PRAXI) Diplomová práce Vedoucí práce: doc. PhDr. Milena Krobotová, CSc. OLOMOUC 2007

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatn a použila jen uvedených pramen a literatury. V Olomouci dne

Dkuji doc. PhDr. Milen Krobotové, CSc., za odborné vedení práce, poskytování rad a materiálových podklad k práci, ale i uitelm základních škol, u nichž jsem provádla výzkum.

OBSAH ÚVOD...6 TEORETICKÁ ÁST...8 1 O JMÉNECH...8 1.1 Rodné jméno...8 2 PVOD JMEN...10 2.1 Obecn ke jménm...10 2.2 Typy jmen podle pvodu...10 2.2.1 Slovanský pvod jmen...10 2.2.2 Jména neslovanského pvodu...15 3 HISTORICKÝ PEHLED VÝVOJE JMEN...19 3.1 Období do r. 1300...19 3.1.1 Složená jména...20 3.1.2 Krácená jména složená...20 3.1.3 Jednolenná jména...20 3.1.4 Nmecká jména...21 3.2 Období od 1300 1750...21 3.2.1 Hypokoristika, píjmí a píjmení...23 3.3 Období 1750 1860...24 3.3.1 Vlastenecká jména...25 3.3.2 Církevní postoj k národním jménm...26 3.4 Období 1860 1945...27 3.5 Období od r. 1945...27 3.6 Volba jmen...28 3.7 Nezvyklá kestní jména...30 4 TRADICE...32 4.1 Dlení roku...32 4.2 Advent...33 4.2.1 Tradice a symboly adventu...33 4.2.2 Barbora 4. prosinec...34 4.2.3 Tradice na sv. Barboru...35 4.2.4 Mikuláš 6. prosinec...35 4.2.5 Tradice na sv. Mikuláše v echách...36 4.2.6 Tradice na sv. Mikuláše v nmecky mluvících zemích...37 4.2.7 Lucie 13. prosinec...37 4.3 Vánoce...38 4.3.1 Vánoní strom, jeho pvod...39 4.3.2 Vánoní obdarovávání...39 4.3.3 Štpán 26. prosinec...40 4.3.4 Tradice a zvyky na sv. Štpána...40 4.3.5 Ti králové 6. leden...41 4.4 Hromnice (Nela) 2. únor...42 4.4.1 Tradice na Hromnice...42 4.5 Jií 24. duben...42 4.6 Blahoslav 30. duben...43 4.7 Václav 28. záí...44 4.8 Martin 11. listopad...44 4.8.1 Tradice na sv. Martina v nmecky mluvících zemích...44

PRAKTICKÁ ÁST...46 5 OBECN K PRAKTICKÉ ÁSTI...46 5.1 Cíl...46 5.2 Charakteristika výzkumu...46 5.3 Popis výzkumu...48 5.4 Využití výzkumu...48 6 VÝSLEDKY VÝZKUMU...49 6.1 Konfrontace výsledk ze ZŠ Pibyslav s výsledky ze ZŠ Stupkova...49 6.1.1 Nejastjší chlapecká jména...49 6.1.2 Nejastjší díví jména...49 7 DÍLÍ VÝSLEDKY VÝZKUMU...55 7.1 Spokojenost žák se jmény...55 7.1.1 Spokojenost se jménem ZŠ Pibyslav...55 7.1.2 Spokojenost se jménem ZŠ Stupkova...56 7.2 Nejoblíbenjší oslovení...57 7.3 Oslovování v rodinném prostedí...58 7.4 Oslovování ve školním prostedí...58 7.5 Pezdívky...59 7.5.1 Pezdívky ZŠ Pibyslav...59 7.5.2 Pezdívky ZŠ Stupkova...60 8 PRAKTICKÉ VYUŽITÍ JMEN...62 8.1 Práce s našimi nejfrekventovanjšími jmény...63 8.2 Využití jmen pi seznamování...65 8.2.1 Jména a naše záliby...65 8.2.2 Jména a oblíbené innosti, vci...66 8.3 Využití jmen k motivaním cviením...67 8.3.1 Popletené hlásky...67 8.3.2 Práce s pvodem kestních jmen...67 8.3.3 Využití pranostik v motivaních cvieních...68 8.4 Využití jmen v hodinách mluvnice a slohu...69 8.4.1 Vytváení nových jmen...69 8.4.2 Vytváení slov z kestních jmen...69 8.4.3 Fiktivní píjmení...70 8.4.4 Práce s pezdívkami...72 8.4.5 Hry se jmény...72 8.4.6 Písloví, tradice a pranostiky v hodinách slohu...74 8.5 Využití jmen v hodinách literatury...76 8.5.1 Kestní jména v rýmech...76 8.5.2 Hry se jmény autor a dl...77 8.5.3 Pranostiky v literární výchov...78 8.6 Cviení vhodná pro mluvnici i literární výchovu...79 8.7 Shrnutí...80 ZÁVR...81 SEZNAM LITERATURY...83 PÍLOHY ANOTACE

ÚVOD Od narození s sebou neseme oznaení, které nás provází celý život, identifikuje nás a jistým zpsobem poznamenává. Ze svého okolí jsem poznala jistou nespokojenost jedinc se svým jménem. Tato skutenost, pedevším zájem o význam kestních jmen a tradic, jejich využití v hodinách eského i nmeckého jazyka, m pivedly k volb tématu diplomové práce. Cílem pedložené práce je nejen seznámení s kestními jmény, ale také s tradicemi, které jsou s nimi spojeny a které se udržují jak u nás, tak také v nmecky mluvících zemích. Výzkum byl realizován na Základní škole v Pibyslavi a na Základní škole Stupkova v Olomouci. Cílem bylo rovnž srovnat výsledky získané na uvedených dvou školách. Nepedpokládáme, že se výsledky obou výzkum budou výrazn lišit, nebo se domníváme, že vtšina žák bude se svým jménem spokojena. Souástí diplomové práce jsou i praktická cviení, týkající se kestních jmen, v menší míe také píjmení. Uvedené námty mohou pispt k poátení i prbžné motivaci v hodinách eského i nmeckého jazyka. Práce s kestním jménem mže obohatit vyuování mateského jazyka, ale také pispt k rozvoji mezipedmtových vztah. Mnoho možností nabízí rovnž spojení pranostik a kestních jmen, nebo i tímto zpsobem lze žákm piblížit tradice spojené napíklad s meteorologickými zkušenostmi našich pedk. Námty vhodných cviení by mohly pispt k navození píjemné atmosféry pi výuce mateského jazyka. Pi shromažování materiál jsme si uvdomovali, že rznost jmen a jejich skrytý význam mohou být velmi zajímavé. Považujeme proto za vhodné, pedat nco z tchto 6

poznatk i dtem. Snad všechny žáky bude zajímat význam a pvod jejich rodného jména a poskytne nespokojeným jedincm klí k pijetí vlastního jména. Pehled o nejastjších jménech na zmínných základních školách, o spokojenosti se zpsobem oslovování v rodinném a školním prostedí jsme vypracovali podle odpovdí na jednotlivé položky v dotazníku. Zjiš ovali jsme také, zda uitelé oslovují žáky kestním jménem. Nkterá jména pispla k zamyšlení nad rznými tradicemi, jež jsou souástí nejen našeho folklóru, ale také folklóru v nmecky mluvících zemích. K tmto tradicím jsme zaadili i pranostiky a další cviení. Uvádíme také možnosti využití jmen v hodinách mluvnice, slohu i literární výchovy. Práci jsme rozdlili na teoretickou a praktickou ást. V ásti teoretické vysvtlujeme pojem kestní jméno, jeho pvod a historický vývoj podle jednotlivých významných etap v našich djinách. V ásti praktické jsme se zamili na výzkum jmen, provedený v zim roku 2006 v základních školách v Pibyslavi a Olomouci. Díky vedení školy i ochot uitel jsme mohli na obou výše uvedených školách realizovat náš výzkum. Výsledky provedeného výzkumu jsou znázornny pomocí tabulek a graf, které uvádíme v pílohách. 7

TEORETICKÁ ÁST 1 O JMÉNECH 1.1 Rodné jméno Termín rodné (kestní) jméno není v eštin ustálen. Podle názoru Vladimíra Šmilauera, s nímž se mžeme seznámit v úvodu knihy Františka Kopeného Pehled historického vývoje jmen, 1 je úedním termínem jméno. Toto oznaení, zmiované v pedpisech pro matrikáe a v úedních formuláích, vyjaduje jednoznaný termín jen ve spojení se slovem píjmení. Slovo jméno mže být užito v uritých kontextech ve významu pojmenování, název. Nkdy je nazýváno kestním (podle církevního ktu), jindy rodným (dít ho dostane po narození). V kes anských církvích se užívá název kestní jméno (nm. Taufname) odvozené podle kestního obadu, pi kterém se udlovalo. Užívat termínu kestní jméno i v souvislosti s pojmenováním jedinc nepoktných, je podle nkterých znalc, zabývajících se onomastikou, zcela neopodstatnné. Není vhodné ani uplatovat termín osobní jméno. Tento pojem užívá nap. Slovník spisovného jazyka eského a zahrnuje všechny druhy jmen, které nosí jedinec (rodné jméno, píjmení, pezdívky). Podle SSJ jsou osobní jména: Vlastní jména osob (tj. jména rodná a píjmení), id. (v užším smyslu) jména rodná (d. zv. kestní). 2 Osobní jméno vzniklo jako výsledek nutnosti rozlišit jednotlivé leny lidské spolenosti a jeho vývoj i fungování jsou s lidskou spoleností tsn spjaty a bezprostedn závisí na pomrech dané spolenosti. 3 1 KOPENÝ, F. Pehled historického vývoje jmen. 1.vyd. Praha: eskoslovenská akademie vd, 1974. 2 Slovník spisovného jazyka eského II. 2.vyd. Praha : Academia, 1989. 3 HÁJKOVÁ, E. a kol. Vlastní jméno jako prostedek sociální symboliky. Praha : Univerzita Karlova, 2004. 8

V eštin se neujalo ani rozlišení jména podle pozice, jako nap. pední, zadní jméno nebo první, druhé jméno. A jak je tomu u jiných jazyk? V nmin, maarštin a francouzštin vznikl název podle postavení jména ve výpovdi (nm. Vorname - píjmení, ma. utónev - zadní jméno, fran. prénom - jméno - kestní). Zavádí se proto termín rodné jméno, obdobou podle pomru termín kestní list - rodný list. Ale i v tomto pípad vzniknou potíže. Zavedený pojem rodné jméno pokládá Píruní slovník jazyka eského (IV, 732) za synonymum k píjmení. Odtud pešlo toto pojetí i do našich velkých dvoujazyných slovník (familija, Familienname, ). František Kopený doporuuje v knize Prvodce našimi jmény 4 užívat do doby, než se nový význam pln vžije, za rodné vysvtlujícího pídavku (kestní). Trvalé obnovování rodných jmen, ve kterých se mohou odrážet spoleenské pomry doby, kulturní proudy, promny cítní náboženského i národního, vede k odlišení jmen od ddiných píjmení. Jméno, spolu s píjmením, které se ddí zpravidla po otci, se stává úedn platným pojmenováním obana našeho státu. Jméno je souástí každého lovka. Identifikuje ho. Ve vtšin pípad nezáleží na tom, zda užijeme termín rodné nebo kestní jméno, oba plní stejnou funkci, pojmenovat jedince. 4 KOPENÝ, F. Prvodce našimi jmény. 1.vyd. Praha : Academia, 1974. 9

2 PVOD JMEN 2.1 Obecn ke jménm Pvod jmen osobních nalézáme ve jménech obecných, tj. oznaení osob, zvíat, vcí, vlastností, inností a stav. Jméno vzniklo jako poteba jedince pojmenovat, individualizovat a odlišit ho od ostatních. Charakterizuje jedince, jeho zaazení do spoleenského života, do pírody, vystihuje jeho skutené, domnlé nebo chtné vlastnosti tlesné i duševní. Ve jmén se mže odrážet vztah k lidem, k pírod, k bohm nebo k bohu, k veškerému okolnímu svtu. Nejprve se u vtšiny národ pojmenovávali jen dosplí lidé, a to pedevším urození, tj. šlechta, vládcové a vojevdci, dti dostávaly jméno obvykle až pozdji. Zpoátku pevládala jednojmennost, postupn se v závislosti na rzných historických, spoleenských a jazykových podmínkách objevila dvoujmennost, pop. i vícejmennost. V následujících kapitolách objasníme tyto termíny a uvedeme typy jmen podle pvodu. 2.2 Typy jmen podle pvodu Podle pvodu dlíme jména do dvou velkých skupin jména slovanského pvodu a jména neslovanského pvodu. 2.2.1 Slovanský pvod jmen Jsou to pedevším jména pocházející hlavn z období slovanského dávnovku, jež se užívají v naší zemi. Tehdy pevládla tzv. jednojmennost. 10

Slovanská jména byla zpravidla vytvoená spojením dvou významových základ. Tímto zpsobem jsou tvoena i jména ek, Germán a píslušník jiných etnických skupin ze spoleného praindoevropského základu. Jde tedy o starobylou tradici indoevropské kultury. Složená slovanská jména, která jsou doložená i v ruštin, polštin, srbochorvatštin a v dalších slovanských jazycích, vyjadují pedevším vznešené pedstavy, pání, výzvy, osudové vštby, touhu po kladných vlastnostech (nap. jméno Vojtch znamená tšitel voje, voják, Vladimír a vládne mír, mírumilovný vládce, Václav více slavný, Ludmila milá lidu, Stanislav staniž se slavným apod.). Jak uvádí M. Knappová v knize Rodné jméno v jazyce a spolenosti 5, jsou nejvíce ze slovanských jmen v eštin zastoupena ta jména, která mají: Substantivní základy oznaující pevážn abstraktní pojmy: kladné jevy, vlastnost: est Ctibor, Ctislav(a), estmír; blah, blaž, blaho Blahomil(a), Blahoslav(a), Blažej, Blažena; vr, víra Vroslava, Vra; mir, mr, sláva, svt Miroslav(a), Jaromír(a), Mirek; slav, sláva Stanislav(a), Slavomír(a); pravda, právo (z obrození) Pravoslav(a), Pravomil(a); krása (z obrození) Krasomil(a), Krasoslav(a); majetek: vlasti, vlastnictví, majetek, panování Vlastimil(a), Vlastislav(a); zlato Zlatomír(a), Zlata, Zlatuše; boh, bož (pvodn š astný údl, bohatství, majetek, bh dárce blahobytu) Bohumil(a), Bohuslav(a), Božídar(a), Bohdan(a); 5 KNAPPOVÁ, M. Rodné jméno v jazyce a spolenosti 1.vyd. Praha : Academia, 1989. 11

boj, válku: boj Bohuslav, Záboj; pluk Svatopluk; rat, boj Ratibo, Ratmír; voj, vojsko, bojovník Vojtch, Slavoj, Boivoj, Vladivoj; pírodní jevy: hvzda Hvzdoslav; kvt Kvtoslav(a), Kvta, Kvtuše; ticho Tichomil(a), Tichomír(a); zora Zoroslav(a), Zoran, Zora; osoby: host (pvodn cizinec) Hostislav(a), Hostimil(a), Hostivít; lud, lidé Ludmila, Ludomír(a), Ludoslav; pojmy týkající se duševního života a lidské existence: duch, duš, duše (ze 17. stol.) Duchoslav(a), Dušan(a); mysl Kesomysl, Pemysl; žit, život Žitoslav(a), Žitomír(a). Slovesné základy, djové, oznaující innost související: s bojem, vítzstvím, uchopením moci: bron(i), bránit Branislav(a), Bronislav(a), Branimír; kazi, niit, kazit Kazimír(a); odol, odolat, zvítzit Odolen; vad, obviovat, vadit Vadim; vlad, ovládat, vládnout Vladimír(a), Vladislav(a), Vladan; vrati, vyvracet, zahánt Vratislav(a); s duševním stavem, inností: žel(i), toužit Želmír(a), Želimír(a), Želislav(a); 12

s psobením, inností zamenou na další osobu: bud, budit, povzbuzovat Budislav(a), Budivoj; kes(i), budit, kísit Kesomysl; tch, tšit Božetch, Vojtch; s existencí, rstem: by, pibývat, množit se Pibyslav(a); rost, rst Rastislav(a), Rostislav(a); zbýti, pozbýti Zbyhnv, Zbynk, Zbyšek; stoj, stát, pevn držet Stojan, Stojmír; vit, bydlit, sídlit nebo mocný Vitoslav, z nho Vítzslav(a). Adjektivní základy oznaující pevážn kladné, kvalitativní vlastnosti: duševní, charakterové: dobr Dobromil(a), Dobroslav(a); draho Drahomír(a), Drahoslav(a), Drahuše; jar, bujný, pevný, silný Jaroslav(a), Jaromír(a), Jarmil(a); lib, milý, drahý Miloslav(a), Milan(a), Milena, Milada, Miloš; rad, rád Radoslav(a), Radomír(a), Radovan(a), Radko, Radka; svat, silný, mocný, svatý Svatoslav(a), Svatopluk, Svatava; tlesné, vzhledové: bil, bl, svtlý, bílý Bla; ist istoslava; mlad Mladen, Milada; živ Živa, Živan. Píslovené základy oznaují: kvantitativní údaje: vele, velmi Veleslav(a), Velimír(a); bole, více Boleslav(a); více Václav(a), Vnceslav(a), Vnek; 13

místo: dále Dalimil, Dalibor; zde, tady Zdeslav(a), Zdislav(a); zpsob: spyti, marn, nadarmo Spytihnv. Zájmenné základy: mj Mojmír; mni, mn Mnislav; sob, se, sob Sobslav(a); vše, všechno Všeslav, Všebor. Jednotlivé sémantické okruhy svdí o rozvinutém myšlenkovém život Slovan v dob vzniku jmen, o jejich bohaté duševní innosti, o existujícím hodnotovém systému, o rozmanitosti abstraktních pojm ve sfée charakterových, duševních i tlesných vlastností, o septí s pírodou. 6 Slovanská jména byla pro denní styk píliš dlouhá, zkracovala se proto asto na domácké podoby, které se v mnoha pípadech osamostatnily, nap. z Radimíra vznikl Radim, ze Sdeslava Sdenk (dnes psaný jako Zdenk), pozdji z Radoslava Radek, z Lubomíra Lubor, z Miloslava Miloš. K oživení a zásti i doplnní zásoby složených jmen došlo v období národního obrození. Tehdy byla podle starých jmen nov vytvoena nap. jména Krasoslav, Sudimír, Mírumil aj. U každé generace lidí se liší obliba jmen. Díve u nás byla jména slovanského pvodu zastoupena ve velkém množství, zatímco v dnešní dob ustupují do pozadí a nahrazují je jména cizí. O tom se pesvdíme v následující kapitole. 6 KNAPPOVÁ, M. Rodné jméno v jazyce a spolenosti 1.vyd. Praha : Academia, 1989. 14

2.2.2 Jména neslovanského pvodu Jména neslovanského pvodu tvoí asi 65 70 % repertoáru užívaných jmen. Tato jména k nám zaala pronikat s rozvojem mezinárodních vztah našich pedk s cizinou, pedevším s píchodem kes anství, dále v dsledku válek, obchodních styk, mocenské politiky a v neposlední ad prostednictvím cizích kulturních vliv. Cizí jména staí echové velmi brzy pizpsobili hláskov i tvarov eštin, krátili je a obmovali stejn jako domácí, a proto cizí pvodní podoba je asto zastena (nap. Jií pochází z eckého Georgios). V souasné dob se u nás užívají cizí jména pvodu hebrejského (biblická), eckého, latinského a nmeckého, v menší míe jména germánská, románská, keltská, orientální aj. Vznikala podobn jako jména slovanská ze jmen obecných a vyjadovala rovnž rzné tlesné nebo duševní vlastnosti, pvod a postavení. asto byla motivována i náboženskými a pírodními pedstavami, pomrem k majetku, k boji apod. 2.2.2.1 Hebrejská jména U nás jsou užívána nejen náboženská jména, známá z bible, ale i jména svtská. Jsou to jména jednoduchá, složená i vtná, u kterých se objevují jak náboženské významy, tak i motivy pírodní a motivy oznaující lidské vlastnosti. Mezi hebrejská jména adíme nap. Jakub (druhorozený), Matouš, Matj (boží dar), Adam (pozemš an), Jan (bh je milostiv), Josef (on bh pidá, rozhojní; pidávající), Michal (kdo je jako bh), Daniel (bh je mj soudce), Marta (paní), Anna (milostná, líbezná), Eva (živá, životodárná), Zuzana (lilie), Tamara (datlová palma), Judita, Jitka (židovka), Alžbta (bh je má písaha). 15

Nkterá hebrejská jména se k nám dostala i prostednictvím jiných jazyk, nap. Ivan je ruská podoba jména Jan. 2.2.2.2 ecká jména Doložená jména jsou pevážn složená (byla užívána hlavn svobodnými eky), bžná jsou i jména jednoduchá (patila pevážn otrokm) oznaující zamstnání i postavení lidí a jejich vlastnosti, nap. Alexandr (obránce muž), Filip (milovník koní), Jií (rolník), Štpán (ovnený, vítz), Irena (mírumilovná), Barbora (barbarka), Kateina (istá, cudná). Jméno Tomáš (dvoje), pvodem z hebrejštiny, se k nám dostalo prostednictvím etiny. Naopak nkterá ecká jména se u nás uchytila prostednictvím jiných jazyk, nap. pes ruštinu (Žofie Sophia, moudrá) a (Vasil Basileus, královský). 2.2.2.3 Románské jazyky Latinská jména, která užíváme, k nám pronikala spolu s kes anstvím. Oznaovala nejastji pvod a rzné duševní i tlesné vlastnosti. adíme k nim jména Marek (bojovník; bojovný), Lukáš (z Lukánie), Klement (vlídný, milostivý), Pavel (malý, skromný), Felix (štastný), Magdaléna (z Magdaly), Beatrice (pinášející štstí), Klára (jasná, slavná) atd. Ženská jména vznikala asto pechýlením z jmen mužských (Julie z Julius, Livie z Livius). Prostednictvím latiny se k nám dostala také jména pocházející z jiných jazyk, nap. pvodu orientálního je Kamil (obtní chrámový služebník). V ím se z pvodní jednojmennosti (Romulus) pes dvoujmennost (Targuinius Superbus) vyvinula u vyšších vrstev mnohojmennost (Marcus Tullius Cicero). K nám však z latiny pronikala jako církevní jen jednotlivá jména. V daleko menší míe než z latiny byla jména pejímána z ostatních románských jazyk: 16

* ze španlštiny jsou u nás známá jména jako Elvíra, Manuel(a), Ramon(a), Karmen, Alma, Izabela, Rozita; * z italštiny Alois(ie), František, Bianka, Sandra, Rita, Gina, Rozálie, Neda; * z francouzštiny René, Iveta, Ivona, Nikol(a), Andrea, Denis(a), Simon(a). Jde tedy pedevším o jména ženská, pejatá v dob nedávné. 2.2.2.4 Germánská jména Germánská jména jsou jména pevážn nmecká oznaující vládu, sílu, bohatství, boj apod. Pronikala k nám již od nejstarších dob a pinášely je k nám nmecké manželky Pemyslovc, nmetí mniši, pozdji rytíi a kolonisté. Jsou to nejen jména svtc, ale i svtská, složená a obdobná složeným jménm slovanským. Mezi nejstarší germánská jména patí Jindich (pán domu, otiny), Oldich (vládce ddiným statkem), Bedich (mírumilovný vlada). Z pozdjšího období nap. Konrád (smlý rádce), Vilém (ochranou je má vle), Karel (svobodný muž, chlap), Otakar (stežící majetek), Richard (mocný, silný vládce), Adolf (ušlechtilý vlk), Robert (slávou ozáený), Ludvík (slavný bojovník), Rudolf (slavný vlk), Albertvznešený, nádherný, urozený, skvjící se pednostmi), Norbert (slavný Sevean), Hubert (duchaplný, jasného ducha), Otmar (majetkem slavný), Arnold (orlí vládce, silný jako orel), Ervín (pítel cti, pítel vojska), Zikmund (vítzná ochrana, ochránce vítzství), Hedvika (vítzící v boji), Amálie (pracovitá), Hilda (bojovnice), Matylda (silná v boji, mocná bojovnice). 2.2.2.5 Ostatní jazyky Vliv ostatních jazyk se v repertoáru jmen u nás užívaných uplatuje v menší míe. Keltského pvodu jsou nap. jména Alan, Artur, Brigita, Dag, Donald. 17

Z maarštiny se k nám v nedávné dob dostalo nkolik jmen, pevážn prostednictvím slovenštiny, jsou to nap. jména Aranka, Ilona, Marika, Tibor, Zoltán, Atila. Došlo také k pronikání jmen orientálních, pedevším vlivem rozšiování mezinárodních vztah, a to i s rozvojovými zemmi, nap. Mohamed, Omar, Aram, Alina, Zeva, Fatima, Lejla. Jména Alfréd, Eduard, Edvín, Osvald, Evelýna k nám byla pejata z anglitiny. Ze severských jazyk se u nás objevují jména Ivar, Olaf, Ralf, Sven, Dagmar, Gréta, Gerda, Ingrid, Helga, Nora aj. Akoli tato jména nepatí u nás mezi nejoblíbenjší a moc se nevyskytují, obohacují soubor našich slovanských jmen. 18

3 HISTORICKÝ PEHLED VÝVOJE JMEN V této ásti diplomové práce se budeme vnovat vývoji jmen. Jako všechny skutenosti, mají i jména svou historii a procházely rznými zmnami i obdobími, kdy se mnila jejich oblíbenost. Pro práci jsme využili dlení vývoje našich jmen podle knihy Pehled historických jmen od Františka Kopeného. Ve vývoji jmen lze rozlišit pt období: do 1300 - charakterizované jednojmenností 1300-1750 - charakterizované církevními jmény 1750-1860 - charakterizované pronikáním barokních jmen 1860-1945 - charakterizované pronikáním národních jmen od 1945 - charakterizované jmény módními. Pechody mezi jednotlivými obdobími jsou velmi pozvolné. 3.1 Období do r. 1300 Toto období je charakterizované jednojmenností a jmény slovanskými, dkladn je zpracoval J. Svoboda v knize Staroeská osobní jména a naše píjmení. 7 Volbu jména ovlivovala víra v jeho význam. Jméno se poci ovalo jako dležitá souást osobnosti, ztlesující vlastnosti svého nositele. Dostal-li vnuk jméno po ddovi, mly v nm ožít jeho vlastnosti. Jména mla ochránit ped nepízní osudu, ped smrtí. Byla rozdlena stavovsky. 7 SVOBODA, J. Staroeská osobní jména a naše píjmení. 1.vyd. Praha: Nakladatelství eskoslovenské akademie vd, 1964. 19

3.1.1 Složená jména Jedná se o jména vytvoená spojením dvou významových základ. Složená jména píslušela knížecí rodin (Boleslav, Václav, Ludmila, Drahomíra) a šlecht (Budivoj), jednoduchá jména užíval pedevším poddaný lid (Dobroš, Odolen). Základ je v eštin asi 135. Podle J. Svobody jsou nejastjší jména konící se na: slav (-slava): 100 jmen mužských (Jaroslav) a 8 ženských (Jaroslava); mír: 77 mužských (Jaromír); bor (-bora): 51 mužských (Dalibor), 1 ženské (Barbora); mysl: 35 mužských (Pemysl); mil (-mila): 27 mužských (Bohumil), 6 ženských (Bohumila); rad: 30 mužských (Ctirad); voj: 26 mužských (Boivoj). 3.1.2 Krácená jména složená Jelikož byla složená jména pro denní použití píliš dlouhá, zaala se krátit a ke zkráceným podobám pistupovaly rzné pípony. Hlavní typy jsou: Rostislav Rost; Svatopluk Pluk; Radomír Radim; Sbyslav Sbych; Sdeslav Sdeš, Sdenk (Zdenk); Dobromil Došek; Pemysl Pek; Budihost Bu. 3.1.3 Jednolenná jména Vznikla z apelativ 8 a jejich odvozenin. Tato jednoduchá jména užíval pedevším poddaný lid: Baba, Bobr, Rak, Hlava, Stla, Ddoš, Hádek, Nosek, Stromata, Dobr, Chor, Blec, rnek, Hlúpata, Mlado aj. 8 Podstatné jméno obecné. 20

3.1.4 Nmecká jména V období do 13. století se objevují i jména cizí, pedevším nmecká, v dsledku poínajících mezinárodních styk upevovaných satky Pemyslovc s cizími ženami. Nmecká jména dostávali také eští knží pi vysvcení: sv. Vojtch pejal jméno svého uitele Adalberta, Jaromír a Zdík nesli jako biskupové jména Gebhart a Jindich. Nmecká jména se dávala pi bimování (Pemysl dostal jméno Otakar). Nejoblíbenjší byla ve staré dob jména Konrád, Bedich, Dtich, Jindich, Oldich. 3.2 Období od 1300 1750 Toto období pineslo první vlnu jmen kes anských (Bohuslav, Kišan, Kižan), vedle nichž u nás zdomácnla i kes anská jména cizího pvodu, a to hebrejská (Daniel, Jan, Jakub), ecká (Ondej, Mikuláš, Jií, Petr, eho) i latinská (Pavel, Silvestr, Florián). Kes anská jména se zpoátku vyskytovala jen v klášterech (Radla se jako bevnovský opat jmenoval Anastazius, Mlada jako abatyše Marie), mezi duchovenstvem (biskup Daniel, pvodn Milík; biskup Tobiáš, Jan) a nkterými šlechtici (Beneš, Bartolomj). Ale už r. 1057 nese jméno Damián obyejný kucha. Jména se rozlišovala na starozákonní (Daniel, Tobiáš), apoštolská (Jan, Ondej), ecká (Mikuláš, eho) a latinská (Silvestr, Florián). S nmeckou kolonizací, zvlášt mstskou, k nám zasáhl evropský proud kultu svatých. Vycházel z Itálie a Francie, byl nesen zvlášt ádem františkánským a dominikánským a snažil se o zvýšení zbožnosti tím, že mezi Boha s andly a vící vkládal vrstvu konkrétních svtc (s tím souviselo uctívání jejich ostatk v chrámech). Tito svtci se stávali ochránci národ (patronem eského národa je sv. Václav, patronem národa nmeckého archandl Michael), patrony krajin (Klatovsko bylo pod ochranou 21

sv. Wolfganga), patrony jednotlivých stav, povolání a skupin (Mikuláš kupc, Barbora horník, Jií rytí, Hubert lovc, Anna matek apod.). Pro 14. století, dobu gotickou, je typická druhá vlna kes anských jmen. Jména slovanská ustupují do pozadí, rozšiuje se kult svatých, výrazn upevovaný katolickou církví. lovk si zajiš oval ochranu konkrétního svtce tím, že pijal jeho jméno. Proto se bhem 14. století stalo užívání svteckých jmen samozejmostí, akoli slovanská pímo zakazována nebyla. Od 14. století jsou v naší vlasti nejvíce rozšíena jména Jan, Mikuláš a Petr. Ke jménm Jan a Petr postupn pibývají další apoštolská jména (Ondej, Bartolomj, Tomáš, Jakub, Matj, pozdji i Pavel). Tato jména u nás pevládají v podstat až do 18. století, s rzným kolísáním dobovým i místním. Nejdležitjším jménem se od 15. století stává jméno Jií (vlivem oblíbeného Jiího z Podbrad), od 16. století Adam, a proto ustupují z pedních míst jména Mikuláš a Petr. Podobn je tomu u jmen ženských. Vedle sv. Anny se nacházejí v popedí jména svtic sv. Kateiny a Doroty, propagovaných Karlem IV. V této dob též vznikají kalendáe a zaíná se datovat podle svátk, nap. na sv. Václava (28. záí). V období humanismu a renesance (16. stol.) se stávají znovu oblíbenými stará jména jako Vojtch, Jií. Pod vlivem reformace se k nám dostávají nov i jména starozákonní (Amos aj.). Od 16. stol. se ve vtší míe uplatuje užívání více kestních jmen, nap. Jan Václav (z Lobkovic), Jan Jetich (ze Žerotína). Zpoátku byla dv kestní jména astá jen u šlechty, pozdji se rozšíila k mš anm a k úednictvu, odtud i mezi prostý lid. Na venkov mli lidé nejvýše tyi jména, zatímco u šlechty jich bývalo mnohem více 22

(r. 1743 dostal novorozený hrab Schaffgotsch patnáct jmen, rakouská arcivévodkyn dostala r. 1891 dvacet jmen, kníže Lichtenštejnska Franz Joseph II. ml tináct jmen, anglický král Eduard VIII. sedm jmen, ti podle pedk, tyi od patron jednotlivých zemí Velké Británie: George Anglie, Andrew Skotsko, Patrick Irsko, David Wales). Více jmény bylo možno získat i více patron ochránc a uctít více píbuzných a kmotr. Z historického pozorování mžeme vyvodit, že se v naší vlasti již více než 600 let užívají se stejnou oblibou nkterá ženská jména (nap. Kateina, Alžbta a nyní znovu populární Anna). Opt se potvrzuje pravidlo, že tzv. módní výstelky ve volb jmen (s nimiž se setkáváme i dnes) a které se snažili propagovat humanisté, nemají dlouhého trvání, nebo obliby u obyvatelstva nedosáhnou. 3.2.1 Hypokoristika, píjmí a píjmení Vzhledem k malému množství církevních jmen a rstu potu obyvatel vznikla poteba lidi téhož jména rozlišovat. Vytváením domáckých podob, jednak pipojováním rzných oznaení podle místa pvodu, podle jména otcova nebo matina, podle zamstnání, podle rzných znak vznikala tzv. píjmí. Tvoení domáckých podob bylo velmi bohaté (Vašíek, Honzík, Jeník, Pavelka, Beneš, Martínek). Rozmanitá píjmí, nezávazná a nestálá, se postupem doby promovala ve stálá a ddiná, závazná a nemnná píjmení: Palacký (z Palaova), Martin, Maák (syn Máin), Švec, Hlava, Suchý, Sýkora. 23

Od 13. stol. se objevují další oznaení osob podle: pvodu (Skalský, Horský, Zlesák) zamstnání (Sedlák, Mlyná, Ková) jména otcova (Janák, Jiroušek, Davídek) jména matina (Maák) vlastností tlesných (Hlava, Kolenatý, Malý) vlastností duševních (Mudra, Zkoumal) pírody (Sýkora, Jedlika). Tvoení píjmení byl dlouhodobý proces, který probíhal od 13. století, postupoval od šlechty do mst a na venkov. Teprve v 18. století za vlády Josefa II. se stává píjmení hlavní složkou jména. Dlíme je podle pvodu, rzných podob, výskytu v rzných oblastech apod. Prbhem asu se píjmení mnila a pibývala nová s píchodem cizího obyvatelstva. Dnes je píjmení samozejmou souástí našeho jména. 3.3 Období 1750 1860 Velké zmny pináší v 18. stol. doba barokní, která pináší tetí vlnu kes anských jmen. Podle kultu Panny Marie a sv. Josefa, matky a pstouna Ježíšova, se rozšíila jména Marie a Josef. Mariánský kult byl od rytíských dob velmi silný. Ale jméno Panny Marie se dlouho nestávalo bžným jménem kestním (stedovké Maky, Manky, Machny byly spíše pojmenovány podle Máí Magdalény). Ostych nedovoloval také pijímat jméno Ježíšovo. Teprve doba barokní uinila jméno Marie tak obecné, že se pistoupilo k rozlišování rznými pívlastky: Karmel Panna Maria karmelská, Dolores Panna Maria bolestná, 24

Mercedes Panna Maria chránící vykupování otrok atd. Také každá ádová sestra má první eholní jméno Marie, teprve druhé jméno se rozlišuje. Jménu Marie patí v našem kalendái tyi dny. Církevn to jsou Zvstování Panny Marie (25. bezen), Navštívení Panny Marie (2. ervenec), Narození Panny Marie (8. záí), Jména Panny Marie (12. záí). Jméno Josef, pokládané však spíše za židovské, se u nás objevuje ojedinle od 15. století. Jeho rozšíení není závislé jen na vdnosti k císai Josefu II., je už starší. Kult sv. Josefa zavedla ve Španlsku sv. Terezie, odtud se rozšíilo po celé Evrop. U nás se jeho jméno uplatnilo výrazn do druhé poloviny 18. století. Pední místo si jméno Josef udržovalo do nejnovjší doby, i když v míe stále menší. Dsledkem kanonizace nových barokních svtc se u nás také objevují jména Terezie, Karel, František, Antonín. Habsburský rod se stává vzorem tchto jmen. Rozmach mžeme pozorovat také na jménech našich buditel Josef Dobrovský, Josef Jungmann, František Martin Pelcl, Karel Ignác Thám, Antonín Jaroslav Puchmajer. Starší jména (s výjimkou Václav a Jan) Habsburkové potlaují. Neuplatnila se jména jezuitská, Ignác, Xaver a ani jména reprezentovaná neoblíbenými císai, Ferdinand a Leopold. Módními jmény se stávají i ženská jména Karolína, Viktorie, Eleonora, Barbora a pechýlená jména barokních svtc Josefa (Josefína), Františka, Karla, Karolína, Antonie. Pední místa však zaujímají do roku 1790 Anna a Kateina, roku 1815 mezi n vstupuje Mariana, i když obliba tohoto jména rychle klesá. 3.3.1 Vlastenecká jména Na módu vícejmennosti navazuje zvyk projevit své vlastenectví pipojením národního jména k prvnímu jménu církevnímu. Tato vlastenecká jména propagoval zvlášt dkan 25