Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc?

Transkript

1 Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Marta Jeklová Vyšší odborná škola sociáln právní Praha zástupkyn editele Pedagogická fakulta UK Praha odborná asistentka marta.jekl@seznam.cz 2 SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc? 3 1

2 Co je supervize Definice supervize Typy a cíle supervize Supervizor Zásady vedení supervize 4 Co je supervize? Supervize spoívá pedevším v technice vedení rozhovoru Vnuje pozornost vztahu pracovníka s klientem, pacientem, zákazníkem, žákem, rodiem apod. Objevuje se ve všech profesích, nejastji však v klinické praxi a pomáhajících profesích, tedy v tch, které jsou zátžové a hrozí u nich syndrom vyhoení 5 Supervize je obvykle definována jako odborný dohled, dozor, kontrola. Má mnoho podob a forem, ale také mnoho rzných pojetí 6 2

3 Definice supervize Supervize je interakce mezi dvma nebo více jedinci za úelem sdílení uritých poznatk, oceování profesionálních kompetencí a poskytování zptné vazby s koneným cílem rozvoje nových kompetencí, které usnadují poskytování efektivních /psychologických/ služeb a rozvíjí profesionální kompetence McIntosh,Phelps, Definice supervize Evropské asociace pro supervizi Supervize je pojetí konzultace, pomocí které jedinci, týmy a organizace reflektují své chování a vykonávání práce Havrdová, Kalina, 2003 pojímají supervizi jako vytváení bezpeného prostoru pro získání nadhledu nad tím, co pracovní proces utváí, a podpora pi objevování variantních možností a jejich realizace 8 Supervize kontrola, nebo pomoc? Pojem supervize mže být pojímán jako kontrolníinnost dozor, zásah, hodnocení I jako pomáhání v profesionálním rozvoji /vzdlávání, rozvoj, podpora, poradenství/ 9 3

4 Typy a cíle supervize 10 Základní cíle supervize Hawkins a Shohet /2004/ uvádjí základní cíle supervize a íkají, že supervizor pomáhá v rámci naplování vzdlávací funkce supervidovaným zejména: 11 Lépe klientovi rozumt Více si uvdomovat své reakce a odezvy na klienta Pochopit dynamiku toho, jak probíhají jejich interakce s klientem Podívat se na to, jak pracují a jaké jsou dopady jejich intervencí Posoudit jiné možné zpsoby práce s touto nebo podobnými situacemi klient 12 4

5 Typy supervize Supervize pímá mže nabývat rzných podob Je blízká školní supervizi hospitacím, kolegiálním návštvám v hodinách Jde o pímé pozorování profesionální innosti práce s klientem - s následným rozhovorem 13 Supervize nepímá Má tžišt v rozhovoru a smuje do konkrétní situace, resp. k uritému pípadu, se kterým supervidovaný pracuje klientovi, skupinou, 14 INTERVIZE Je jeden z model supervize Evokuje pomoc a podporu Jedná se o nehodnotící supervizi Má podobu kolegiální podpory 15 5

6 SUPERVIZOR Napomáhá v rámci naplování vzdlávací funkce supervidovaným zejména: Lépe klientovi porozumt Více si uvdomovat své reakce a odezvy na klienta Pochopit dynamiku toho, jak probíhají jejich interakce s klientem Podívat se na to, jak pracují a jaké jsou dopady jejich intervencí Posoudit jiné možné zpsoby práce s touto nebo podobnými situacemi klient Supervizor nesmí zapomínat na supervizi vlastní supervizní práce 16 Vztah v supervizi Pokud je supervize používána jako prostedek kolegiální podpory a tedy profesionálního rozvoje, je dležité vnovat velkou pozornost vzájemnému vztahu supervizora /pracovníka, který supervizi provádí/ a supervidovaného /pracovníka, který se podrobuje supervizi/. Vztah pracovník v supervizi je obvykle možné vyjádit následujícím trojúhelníkem: 17 nadízený odborník pítel/kolega/ 18 6

7 V kolegiální nehodnotící supervizi intervizi se vztah pohybuje po základní linii odborník kolega To znamená, že vztah je vnímán jako partnerský /pátelský/, a pitom v nm má své místo odborný pohled Pátelská tvá supervizora vyjaduje pochopení, podporu, ocenní Odborník vzdlává, poskytuje odborné poradenství a nabízí nápady, návrhy, alternativy i hodnocení /je-li to souást dohody/ 19 Supervize v práci pracovníka Pracovník ve své praxi se neustále pohybuje v síti vztah s kolegy, klienty, rodii klient, lékai, policisty, soudci, psychology, advokáty, sociálními pracovníky, uiteli, apod. Pracuje s jednotlivci i se skupinami Pracovník vykonává záslužnou a potebnou práci, ale zárove jsou v nm i pochybnosti o úinnosti a smysluplnosti své práce 20 Toto iní roli v profesi zátžovou a podpora v podob supervize zde tedy nalezne své opodstatnní Mže jít o supervizi konkrétného postupu v práci na pípadu /práce s díttem, rodiem apod./, o supervizi konkrétního postupu práce se tídou, skupinou nap. supervize pímá, o supervizi vztahu /spolupráce/ nap. s psychologem, výchovným poradcem apod. 21 7

8 Zásady pro vedení supervizního rozhovoru Kolega poskytuje svému nejenom mén zkušenému kolegovi poradenství a konzultace Kolegové s ním rádi své profesionální pochybnosti sdílejí, vyhledávají ho jako svého mentora a mají k nmu dvru Využívání koleg na pracovišti je pro organizace velmi efektivní a hospodárné, jak po stránce asové, tak po stránce finanní a má velký význam pro vzájemnou spolupráci na pracovišti 22 Vedení supervize/intervize Intervizi chápeme jako pomoc, ne jako kontrolu pracovníka, kolegy Supervidovaný je tady žadatelem o pomoc Domlouváme se na okolnostech supervize/intervize místnost, as, poet lidí, téma, ídíme se objednávkou supervidovaného - 23 Obvykle supervizi zamujeme nejen na odborné postupy a chování, ale i na mén uvdomované emoní a vztahové záležitosti, které se mohou projevit teba jen na neverbální úrovni V rámci supervize oceujeme a reflektujeme vzájemný vztah, co se mezi supervidovaným a supervizorem dje 24 8

9 Zásady pro rozvoj supervizní práce v instituci Pro rozvoj supervizní práce je teba ze strany instituce pipravit adu podmínek a dodržovat jisté zásady 25 Organizovaná spolupráce a podpora vedení instituce Supervize by mla být dokumentována reflexe zkušeností a organizována, tedy ásten institucionalizována A to proto, aby jim mohlo vedení vytváet dostatený prostor a poskytovat podporu /nap. ve form vzdlávání/ 26 Dobrovolnost Kolegiální supervize/intervize a i ostatní formy supervize by mly zstat dobrovolnou záležitostí pracovník a vedení instituce by nemlo vyžadovat zprávy o jejich prbhu 27 9

10 Vztahy mezi pracovníky a klima na pracovišti adoví pracovníci a vedoucí pracovníci asto poukazují na možné obavy a zábrany pracovník hovoit oteven o své praxi ped svými kolegy nebo nkdy i nadízenými Odborné kouování není bohužel souástí tradice a kultury eských institucí, organizací Nahlížení do praxe druhého mže být považováno za nco zvláštního, ohrožujícího, za nco, co se nedlá Nkdy je proto žádoucí pozvat na supervizní práci v instituci supervizora zvnjšku, který dokáže zprostedkovat zážitek bezpené supervize 28 Vzdlávání v supervizi 29 Dkuji za pozornost a peji píjemný den