Investiční oddělení Leden 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem února vzrostly spotřebitelské ceny během ledna o 1,2 procenta. V meziročním srovnání pak spotřebitelské ceny stouply o 0,7 procenta po růstu o 1 procento v prosinci. Lednová inflace byla o 0,3 procenta nižší než činil průměrný odhad analytiků, když vliv vyšších daní byl více než kompenzován poklesem cen potravin. Meziroční inflace tak klesla pod spodní úroveň cílového pásma centrální banky, které od letošního roku činí 2 procenta +/- 1 procento. Měnověpolitická inflace, která je očištěná od vlivu nepřímých daní, dosáhla v lednu hodnoty 0,3 procenta. V dalších měsících by se měla inflace pozvolna posouvat směrem vzhůru nad úroveň 2 procent. Míra registrované nezaměstnanosti v lednu vzrostla na úroveň 9,8 procenta z 9,2 procenta v prosinci. Tento nárůst, největší od začátku roku 2005, byl v souladu s očekáváním analytiků. V následujících měsících se dá očekávat jisté zlepšení s nástupem sezónních prací, nicméně na stabilní obrat trendu si budeme muset počkat možná až do druhé poloviny letošního roku. Do té doby se dá očekávat další nárůst nezaměstnanosti nad úroveň 10 procent. Především pod vlivem rostoucí nezaměstnanosti zaznamenáváme oslabování domácí spotřebitelské poptávky, které se projevuje výrazným poklesem maloobchodních tržeb. Ty v listopadu klesly meziročně o 4,9 procenta, přičemž analytici v průměru očekávali pokles o jedno procento. Pokles malobchodních tržeb tak pokračuje již čtrnáctý měsíc. Vzhledem k tomu, že se očekává další nárůst nezaměstnanosti, nedá se ani na straně spotřebitelské poptávky v nejbližší budoucnosti počítat s nějakým výrazným zlepšením. Bilance zahraničního obchodu vykázala v prosinci opět přebytek, tentokrát ve výši 2,8 miliardy korun. Za celý rok 2009 pak přebytek dosáhl hodnoty 153 miliard korun, což je více než dvojnásobek v porovnání s rokem 2008. Obrat zahraničního obchodu sice klesl na úroveň roku 2006, nicméně i vzhledem k postupnému oživení na straně našich největších obchodních partnerů panuje v této oblasti do budoucna mírný optimismus. Oživení zahraniční poptávky se také pozitivně projevilo na údajích o domácí průmyslové výrobě, která podle předběžných údajů v prosinci zaznamenala meziroční nárůst o 2,1 procenta a vykázala tak první růst od září 2008. Lehce optimisticky také vypadá vývoj nových objednávek, které v prosinci rostly o více než 12 procent meziročně. Zahraniční objednávky přitom rostly o téměř 17 procent. V lednu nebylo na programu měnové zasedání centrální banky, nicméně podle posledních komentářů ze strany ČNB je velmi pravděpodobné, že se nacházíme na konci cyklu uvolňování měnové politiky. Naopak první zvýšení úrokových sazeb se očekává ve třetím čtvrtletí letošního roku. ING Investment Management (C.R.), a.s. Tel.: +420 2 510 91 711 Bozděchova 2/344, 150 00 Praha 5 Fax: +420 2 510 91 720 Czech Republic www.ingfondy.cz
Slovenská republika Finanční trhy po odpočinkovém prosinci začaly v lednu velice aktivně. Akcie zpočátku pozitivně reagovaly na několik lepších výsledků firem, ale na konci měsíce se obrátily do záporných čísel. Zkomírající ekonomiky s nízkou inflací vyhnaly nahoru ceny dluhopisů. Jako hlavní události, které zvýšily rizikovou averzi investorů a hnaly je do bezpečnějších aktiv (pryč z akcií do dluhopisů), by se daly určit následující zprávy: utáhnutí měnové politiky v Číně bojující proti přehřátí ekonomiky, plán prezidenta USA na zpřísnění kontroly bank a problémy některých států EU s extrémním deficitem veřejných financí. Evropská centrální banka neměla jinou volbu než ponechat tzv. wait-and-see mód (refi-rate neměnnou na 1 procentu). Další pokles refi-rate se již nečeká a ekonomové spíše jen odhadují jak rychle a jakým způsobem bude ECB vystupovat z dodatečných měnových stimulů. Nicméně, základní úrokovou sazbu na 1 procentu uvidíme ještě nějaký čas než bude růst ekonomik natolik dostatečný, že se ECB rozhodne upravit sazby na normálnější (míněno vyšší) úrovně. Evropská komise aktuálně odhaduje růst HDP v roce 2010 na +0,8 procentu z původně negativního odhadu růstu. Aktuální makročísla jsou sice stále velmi špatná (průmyslová produkce -7 procent, HDP pro 3Q meziročně -4,1 procenta, pokles maloobchodních tržeb o -4 procenta, celoevropská nezaměstnanost na 10-ti procentech), nicméně některá čísla již naznačují možný odraz ode dna (HDP ve 3Q již kladné, sentiment indikátory na několikaletých maximech a kladná a zatím rostoucí inflace). Statistiky Slovenska vypadají prozatím také velmi špatně. I přesto očekává Národní banka Slovenska v roce 2010 růst o +3,1 procenta a v roce 2011 dokonce 4,3 procenta, což znamená posun odhadu směrem nahoru. Poslední údaje o růstu HDP ve 3Q 2009 ukazují, že ekonomika poklesla o -4,8 procenta (anualizováno). Do budoucích let se tedy slovenská ekonomika může velmi pravděpodobně dívat mnohem optimističtěji než na letošní rok. Očekávaný deficit rozpočtu vzrostl z 1 procenta HDP v roce 2008 na cca 4,4 procenta v roce 2009, což například oproti Řecku s deficitem 13 procent nezní tak zle. Z dalších slovenských makroekonomických čísel je také výrazně cítit, že rok 2009 si nikdo nebude chtít zopakovat. Nezaměstnanost dále roste a pomalu se blíží 13-ti procentům (před rokem to bylo ještě 8,4 procenta). Harmonizovaná inflace již není záporná a udržuje si nulu. Mírně se zlepšila čísla z průmyslové produkce (+1,5 procenta meziročně oproti poklesu minulý měsíc). Maloobchodní tržby jsou stále velmi chabé (-10 procent meziročně!!!) a ukazují na jasný trend zastavení růstu ekonomiky a omezení spotřeby domácností.
VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH A) DEVIZOVÉ TRHY Česká republika V první polovině ledna česká koruna korigovala oslabování z konce roku, nicméně ve druhé polovině měsíce začala opět oslabovat v souvislosti s globálně zvýšenou averzí investorů vůči riziku, která byla vyprovokována problémy Řecka. Investoři se uchylovali do bezpečí dolaru, což se projevilo v jeho výrazném posílení. Graf vývoje kurzu české koruny oproti euru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená oslabení koruny vzhledem k euru a naopak) Graf vývoje kurzu české koruny oproti dolaru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená oslabení koruny vzhledem k dolaru a naopak)
Slovenská republika Trend posilujícího kurzu eura vůči dolaru úplně zmizel a nastoupil opačný. Problémy Řecka a dalších tzv. periferních států způsobily odklon od vetchého eura a investoři upřeli svůj pohled směrem za oceán. Dolar začal posilovat a od prosincových hodnot získal na euro 8 procent. Další vývoj bude dán hlavně tím, jak se Evropská unie vypořádá s problémy svých členů, kteří ohrožují samotnou existenci eura jako měny. Graf vývoje devizového kurzu eura oproti dolaru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená posilování eura vzhledem k dolaru a naopak)
B) PENĚŽNÍ TRHY Česká republika Tržní sazby peněžního trhu v lednu postupně klesaly v doznívající reakci na prosincové snížení sazeb ze strany ČNB. Vzhledem k tomu, ze se nacházíme na konci cyklu snižování sazeb, je další výraznější pokles tržních sazeb nepravděpodobný. Vývoj dvoutýdenní repo-sazby ČNB a jednoroční tržní sazby PRIBOR v posledních 12 měsících: Slovenská republika Peněžní trh na Slovensku resp. v Eurozóně se v lednu neprobudil z letargie a dál volně přešlapoval blízko svých minim bez jakéhokoliv náznaku vydat se nějakým směrem. Avšak ECB více a více akcentuje postupnou možnost ukončení některých výjimečných monetárních opatření a tím pádem možnost pomalého růstu velmi krátkých sazeb. Roční Euribor se drží na hodnotě 1,22 procenta a sazby do 2 měsíců jsou stále pod půl procentem! Graf vývoje tzv. refi-rate ECB (zelená) a 1M (bílá) resp. 12M Euriboru (červená) za posledních 12M:
C) DLUHOPISOVÉ TRHY Česká republika V lednu jsme byli svědky korekce na domácím dluhopisovém trhu, a to především na dlouhém konci výnosové křivky. Důvodem byla jednak nejistota ohledně fiskálního vývoje a částečně také globální vliv řeckých potíží. Graf změny výnosové křivky českých státních dluhopisů za poslední měsíc: Následující graf ukazuje srovnání výnosů do splatnosti českých státních dluhopisů s německými. Výrazný růst výnosů českých státních dluhopisů a naopak pokles výnosů německých státních dluhopisů znamenal výrazné rozšíření výnosového rozdílu mezi českou a německou křivkou.
Slovenská republika Dluhopisový trh na Slovensku jakoby v lednu po prosincové korekci ožil a ceny dluhopisů stabilně rostly (výnosy klesaly). Díky obecně nižšímu veřejnému dluhu a nižšímu loňskému deficitu oproti jiným státům Eurozóny nebyly slovenské státní dluhopisy postiženy poklesem ceny (růstem rizikové prémie). Výnosová křivka mírně poklesla a nejvíce získaly dluhopisy se splatností kolem 10-ti let. Graf změny výnosové křivky slovenských státních dluhopisů za poslední měsíc: (posun výnosové křivky vzhůru je negativní pro tržní ceny dluhopisů a naopak)
Následující graf ukazuje relativní srovnání výnosu slovenského 10-ti letého státního dluhopisu a německého státního dluhopisu. Je zřejmé, že slovenské dluhopisy aktuálně nesou asi o 85bps větší výnos než německé. Za poslední měsíc se riziková přirážka lokálních dluhopisů takřka nezměnila. D) AKCIOVÉ TRHY Akciové trhy v prvním měsíci roku 2010 měly dva úplně rozdílné období. V první polovině měsíce navázaly na svůj vývoj z předchozích období a pokračovaly v růstu. Růst byl v prvních dvou týdnech velmi výrazně podpořený zejména pozitivní náladou a optimistickým výhledem na vývoj ekonomiky. Dalším faktorem, který v tomto období pozitivně ovlivnil vývoj akciových trhů, byl start výsledkové sezóny, kdy na počátku výsledkové sezóny oznamované výsledky byly mírně lepší či v souladu se všeobecnými očekáváními investorů. Druhá polovina měsíce měla, co se týče vývoje na akciových trzích, naprosto odlišný charakter. Akciové trhy postihla vlna negativní nálady spojená s poklesem většiny akciových indexů z pozitivní výkonnosti do červených čísel. Tento pokles se nesl ve znamení vybírání zisků. Byla to první větší korekce akciových trhů po téměř nepřetržitém 9 měsíčním růstu. Impulsem pro pokles akciových trhů byla oznámení prezidenta Obamy o jeho plánech na regulaci a reformu bankovního sektoru v USA a také zprávy z Číny o omezení poskytování úvěrů čínskými bankami, což vyvolalo velké obavy ze zpomalení růstu čínské ekonomiky, která se stavá tahounem ekonomiky světové. Zprávy o rozpočtových problémech Řecka a jeho vysokém deficitu měly také negativní dopad na akciové trhy. Středoevropské trhy v měsíci lednu výrazně překonaly ve výkonnosti vyspělé akciové trhy, kdy na rozdíl od nich dosáhly pozitivní výkonnosti. Nejlépe si vedl český akciový index následovaný maďarským a polským indexem. Graf znázorňuje měsíční bilanci středoevropského indexu CECE (v EUR, tmavá) a MSCI World indexu (v USD, světlá)
Výkonnost vybraných akciových trhů vyjádřená v české koruně Polský Maďarský Americký Západoevropský Český WIG BUX S&P 500 Eurotop 100 PX index Index Index index index MSCI World index Měsíc +5,32% +1,13% +1,75% -1,31% -4,38% -1,81% Od 1.1.2010 +5,32% +1,13% +1,75% -1,31% -4,38% -1,81% VÝHLED I přes pokles akciových trhů v druhé polovině měsíce, který považujeme za dlouho očekávanou korekci jejich růstu, očekáváme, že rostoucí trend na akciových trzích po odeznění této korekce bude nadále pokračovat. Důvodem je přetrvávající přetlak likvidity, který pramení z extrémně uvolněné měnové politiky hlavních centrálních bank, jež se snaží masivním pumpováním peněz do ekonomiky podpořit křehké oživení. Makroekonomické údaje, především velmi nízká inflace bez známek výraznějšího vzlínání, by zároveň měly udržovat výnosy dluhopisů na relativně nízkých úrovních. Vidíme nicméně rostoucí riziko, že zhoršující se fiskální pozice států zasažených recesí a prohlubující se deficity státních rozpočtů povedou k vyšší emisní aktivitě a růstu reálných úrokových výnosů. Toho jsme již v současnosti svědky u takzvaných periferních zemí eurozóny (Řecko, Portugalsko, Itálie, Španělsko). Vzhledem ke křehkosti oživení a prohlubování negativních vlivů recese na finanční zdraví některých států se dá i v blízké budoucnosti očekávat zvýšená volatilita na trzích.
Tato publikace má pouze informační charakter a její text není právně závazný. Nejedná se o investiční doporučení ani nabídku nebo výzvu k nákupu či prodeji jakéhokoli investičního nástroje. Přestože byl výše uvedený text připraven s nejvyšší pečlivostí a na základě důvěryhodných zdrojů, nelze zaručit dokonalou spolehlivost údajů zde uvedených. Za jakoukoli ztrátu, která by čtenáři mohla případně vzniknout použitím informací uvedených v této publikaci, nenese ING Investment Management žádnou zodpovědnost.