VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

ČESKÝ BROD VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Praha, únor 2012 1

VÝCHOZÍ ÚDAJE Název: Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu města ČESKÝ BROD na udržitelný rozvoj území obsahuje: - vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí dle přílohy k zák. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. Část A vyhodnocení na udržitelný rozvoj území; - vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území dle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., a to ve smyslu uplatněného požadavku stanoviska odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví krajského úřadu Středočeského kraje na toto vyhodnocení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Objednatel územního plánu: MĚSTO ČESKÝ BROD sídlem v Českém Brodu, 282 24 Náměstí Husovo 70 Pořizovatel územního plánu: MĚSTO ČESKÝ BROD odbor stavební a územního plánování, adresa dtto. Zhotovitel územního plánu a objednatel Vyhodnocení: Zhotovitel Vyhodnocení: UNITED ARCHITECT STUDIO, s.r.o., zastoupený: Ing. arch. Jaromírem Myškou, jednatelem společnosti sídlem v Praze, 140 00 Nad Obcí II, 1930/7 tel./fax: +420 241 440 637, tel.: +420 241 440 885, mobilní telefon: +420 603 436 098, +420 603 475 812, e - mail: jaromir.myska@atelieruas.cz, radka.myskova@atelieruas.cz, Ing. arch. Willy Hána, CSc. 142 00 Praha 4, Sládkovičova 1266 IČ: 12274135, DIČ: 391202027 e-mail: willy.hana@i-line.cz tel.: 222 743 138, mobil: 602 788 618 - autorizace ke zpracování dokumentace a posudku dle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (osvědčení o odborné způsobilosti č. j. 6892/873/OPVŽ/98, prodloužení autorizace ev. č. 94346/ENV/11 z 20. 12. 2011) - osvědčení o autorizaci České komory architektů 03 168 z 28. 6. 2004; předmět: tvorba a posuzování průřezových koncepcí; - sociálně ekonomické aspekty, osvědčení k hodnocení Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, evidenční č. HOD/NVF/14/45 z 31. 3. 2005. Spolupráce: RNDr. Vítězslav Jiřík, PhDr. 2

Seznam použitých zkratek: ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV Čistírna odpadních vod EIA Posouzení vlivů na životní prostředí CHOPAV Chráněná oblast podzemní akumulace vod k. ú. Katastrální území KÚ Krajský úřad LA Hladina akustického tlaku LBC Lokální biocentrum LBK Lokální biokoridor MČ Městská část MD ČR Ministerstvo dopravy MK Městská (místní) komunikace MMR ČR Ministerstvo pro místní rozvoj MÚK Mimoúrovňová křižovatka MZd ČR Ministerstvo zdravotnictví MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA 2000 Evropsky významná lokalita, ptačí oblasti NO Nebezpečný odpad NPÚ Národní památkový ústav OP Ochranné pásmo POH Plán odpadového hospodářství PP Přírodní památka PÚR Politika územního rozvoje ČR MPZ Městská památková zóna S I, II, III/ silnice I., II. a III. třídy a č. silnice SEA Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí; v textu plní i funkci vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na udržitelný rozvoj území TV Technická vybavenost ÚAP Územně analytické podklady ÚPD Územně plánovací dokumentace ÚPn Územní plán ÚPn Český Brod schválený ÚPn ÚPN VÚC PR Územní plán velkého územního celku Pražský region ÚSES Územní systém ekologické stability (L- lokální, R - regionální, NA - nadregionální, BC - biocentrum, BK - biokoridor, IP - interakční prvek) Vyhodnocení Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území VKP Významný krajinný prvek VPS Veřejně prospěšná stavba ZÚR Stčk Zásady územního rozvoje Středočeského kraje ŽP Životní prostředí 3

OBSAH KAPITOLA: strana ÚVODNÍ ČÁST 06 1. Základní údaje 06 2. Předmět posuzování 06 3. Údaje o pořizování ÚPn a vyhodnocování koncepce 07 4. Legislativní rámec, vybrané podklady a literatura 07 5. Přístup a metodické pojetí 09 PRIMÁRNÍ ZJIŠTĚNÍ POZITIVNÍ PŘÍSTUP K TVORBĚ URBANISTICKÉ KONCEPCE 10 A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚPN NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ 12 1. Obsah a cíle ÚPn a zhodnocení vztahu k cílům ochrany životního prostředí 12 přijatým na vnitrostátní úrovni 2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho 14 předpokládaném vývoji, pokud by nebyl pořízen ÚPn 3., 4. Charakteristiky, současné problémy a jevy životního prostředí, které by 17 mohly být uplatněním ÚPn významně ovlivněny 5., 6. Zhodnocení a porovnání kladných, záporných, stávajících i předpokládaných 17 vlivů navrhovaných variant ÚPn 7. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech 18 závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývající z návrhu ÚPn. 8. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých 19 na mezinárodní a vnitrostátní úrovni do změny ÚPn a jejich zohlednění při výběru variant řešení. 9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu ÚPn na životní prostředí a udržitelný 19 rozvoj 10. Možné vlivy územního plánu na veřejné zdraví 20 11. Netechnické shrnutí vyhodnocení vlivů návrhu ÚPn na životní prostředí, doporučení a závěry B. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚPN NA ÚZEMÍ NATURA 2000 26 C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚPN NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH 1. Charakteristika vlivů návrhu územního plánu na území 26 2. Závazné části navržené koncepce 33 D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ 1. Vlivy na výsledky analýzy silných a slabých stránek 34 2. Vlivy na eliminaci nebo snížení rizik a hrozeb řešeného území 35 3. Vlivy na snížení působnosti slabých stránek řešeného území 36 4. Vlivy na využití silných stránek a příležitostí řešeného území 36 5. Vlivy na stav a vývoj hodnot řešeného území 36 4 21

E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ 1. Politika územního rozvoje 37 2. Zásady územního rozvoje 38 3. Zadání 38 4. Stavební zákon 40 F. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ, SHRNUTÍ 40 1. Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na vyváženost vztahu podmínek 40 pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje 2. Shrnutí příspěvku návrhu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území a zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života generací budoucích 43 3. Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska k návrhu ÚPn 45 TABULKOVÁ PŘÍLOHA Tabulka 1: Úplný seznam výkresů územního plánu Českého Brodu Tabulka 2: Vlivy variant automobilové dopravy na životní prostředí v základních souvislostech Tabulka 3: Zhodnocení a porovnání kladných, záporných, stávajících i předpokládaných vlivů navrhovaných variant obchvatů Tabulka 4: Tabulková část Vyhodnocení GRAFICKÁ PŘÍLOHA VYBRANÉ VÝKRESY ÚZEMNÍHO PLÁNU: 2.1.2. Výkres urbanizmu schéma základní urbanistické koncepce území 2.2.1. Hlavní výkres 2.2.3. Výkres urbanizmu schéma zástavby k morfologii terénu, zvýraznění +230 m n. m. 2.3. Výkres veřejně prospěšných staveb a opatření 2.4.6. Schéma základní dopravní sítě širší oblasti současný stav 2.4.7. Schéma základní dopravní sítě širší oblasti promítnutý návrh 2.4.8. Schéma prověřovaných variant (podvariant) obchvatů 2.5.6. Schéma koncepce technické infrastruktury 2.6. Výkres životního prostředí 4.3. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu OSVĚDČENÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI, Ing. arch. Willy Hána, CSc. 5

ÚVODNÍ ČÁST 1. Základní údaje Ve smyslu nového zákona č. 183/2006 Sb. z roku 2006 (stavební zákon) a jeho prováděcích vyhlášek má město Český Brod povinnost aktualizovat současný, respektive původní, anebo pořídit nový územní plán města Českého Brodu, a to v termínu do roku 2015. Za tím účelem ve spolupráci s pořizovatelem pořídilo a projednalo Zadání tohoto územního plánu, výběrovým řízením stanovilo zhotovitele územního plánu (projektanta), a na základě smlouvy o dílo byly zahájeny začátkem roku 2011 projekční práce. Prvým krokem projekčních prací bylo zajištění aktuálních mapových podkladů, shromáždění dat v aktuálnosti a podrobnosti větší než obsahují územně analytické podklady, a jejich vyhodnocení. V druhé projekční fázi pak byl vypracován územní plán ve dvou variantách, obsahujících zejména odlišné dopravní řešení, které v rozpracovanosti byly vysvětleny a k dopracování byly v prosinci roku 2011 získány od pořizovatele připomínky, které byly ve výsledném elaborátu, odevzdaném objednateli v únoru 2012, zohledněny. Jedná se o územní plán obytných, smíšených a nebytových částí (zón) města včetně jeho dvou základních okolních sídel Štolmíře a Liblic, situovaný v převážně zemědělské krajině, protkané republikově a krajově významnými komunikacemi, železnicí a nadřazenými sítěmi technické infrastruktury. 2. Předmět posuzování Předmětem posuzování je koncepce územního plánu města. Český Brod je městem o velikosti cca 6800 obyvatel, situovaným jako samostatné sídlo ve Středočeském kraji, rovněž je součástí rozvojové oblasti Prahy v blízkosti jejího východního okraje. Současně je situován ve směru rozvojové urbánní osy souladné s transevropským multimodálním koridorem. Území je protkáno významnými koridory technické infrastruktury. Polohou města jsou funkce výrazně ovlivněny. Rozloha řešeného území je 1971 ha a zahrnuje katastrální území: Český Brod, Štolmíř a Liblice. Pro své zázemí plní funkci pověřené obce s rozšířenou působností. Koncepce je založena na bázi mírného rozvoje. Pro zabezpečení udržitelnosti rozvoje vytváří ÚPn územně technické podmínky ve výhledovém časovém horizontu pro max. 9 000 až 10 000 obyvatel v součtu všech sídel katastru (Český Brod, Štolmíř, Liblice). Obsah ÚPn je zpracován dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., 13 a 14, a přílohy č. 7 k této vyhlášce. Rámec obsahu průvodní zprávy a měřítka grafiky jsou využity pro Vyhodnocení. Obsah základní grafiky ÚPn: - Výkres základního členění území, 1:5000; - Schéma základní urbanistické koncepce území, 1:5000; - Hlavní výkres, 1:5000; - Schéma zástavby ve vztahu k morfologii terénu, 1:5000 (pouze na CD); - Výkres veřejně prospěšných staveb a opatření, 1:5000; - Výkres dopravy, 1:5000 - Schéma vedení pěších a cyklistických tras, 1.5000 (pouze na CD); - Výkres inženýrských sítí a jejich ochranných pásem zásobování vodou, 1:5000; - Výkres inženýrských sítí a jejich ochranných pásem kanalizace, 1:5000; - Výkres inženýrských sítí a jejich ochranných pásem zásobování plynem, 1:5000; - Výkres inženýrských sítí a jejich ochranných pásem zásobování elektrickou energií 1:5000; - Výkres inženýrských sítí a jejich ochranných pásem spoje 1:5000; - Výkres životního prostředí, 1:5000. 6

Úplný seznam výkresů je obsažen v tabulce v Tabulkové příloze tohoto elaborátu, v Grafické příloze jsou výkresy publikovány ve zmenšené podobě na listech A3 nebo A4, na přiloženém CD v úplném rozlišení. 3. Údaje o pořizování ÚPn a Vyhodnocování Územní plán sídelního útvaru Český Brod byl schválen zastupitelstvem města v r. 1994. Celkem bylo pořízeno 5 změn. ÚPn SÚ doznal celkem pěti schválených změn (změna č. 1, 2, 3, 5 a 8), přičemž prvá změna byla schválena v roce 2005, poslední změna v r. 2011. ÚPn SÚ jako celek nebyl ve smyslu těchto změn ani požadavků vyplývajících z legislativních předpisů aktualizován. Změny v řadě případů neznamenaly koncepční přínos; ÚPn SÚ byl již do jisté míry překonán nejen legislativně, ale i ideově a novými realitami života. Zastupitelstvo Města Český Brod rozhodlo pořídit územní plán (dále jen ÚPn) ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Pořizovatelem je Městský úřad Český Brod, stavební odbor, úřad územního plánování. Zadání je zpracováno v souladu se stavebním zákonem a s přílohou č. 6 vyhlášky č. 500/2006 Sb., stavebního zákona, a bylo podkladem pro zjišťovací řízení. Na základě zjišťovacího řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, bylo vydáno stanovisko odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví krajského úřadu Středočeského kraje, Zborovská 11, Praha 5. Ze stanoviska ze dne 10. 9. 2010 pod č. j. 127746/2010/KUSK vyplývá požadavek posoudit ÚPn z hlediska vlivů na životní prostředí. Zastupitelstvo města Český Brod dne 10. 11. 2010 schválilo zadání ÚPn a uzavřelo smlouvu se zhotovitelem. Na podkladě stanoviska odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví krajského úřadu Středočeského kraje pořizuje Město Český Brod, prostřednictvím zhotovitele, současně také Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu Český Brod na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je i vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) ve smyslu zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí respektuje požadavky na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území dle přílohy ke stavebnímu zákonu a přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Požadavky legislativy jsou plněny v souhrnu obsahu dokumentace uváděné termínem Vyhodnocení. Dokumentace Vyhodnocení je pořizována ve fázi návrhu ÚPn. Zvláštní požadavek Zadání se týká procesu pořizování ZÚR: Budou-li v době zpracování návrhu územního plánu Českého Brodu ZÚR schváleny, musí být zapracovány v platném znění. Vyhodnocení, podobně jako ÚPn, zohledňuje ZÚR, do kterých jsou promítnuty dokumenty na regionální úrovni. Současně také vyhodnocuje další požadavky pořizovatele uložené v průběhu pořizování návrhu ÚPn. 4. Legislativní rámec, vybrané podklady a literatura Výchozí legislativní rámec tvoří: - zákon 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů; - zákon č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Hlavními podklady jsou: - Návrh územního plánu Český Brod, únor 2012; - Zadání územního plánu města Český Brod, schválené Zastupitelstvem města, listopad 2010; - Stanovisko ze zjišťovacího řízení Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru ŽP a zemědělství, září 2010; 7

- Politika územního rozvoje ČR; - Územní plán velkého územního celku Pražského regionu; - Zásady územního rozvoje Středočeského kraje, 2011; - Schválený ÚPn města, 1997, pět změn, poslední v roce 2011; - Strategický plán města Český Brod, aktualizace 2011; - Zásady územního rozvoje Středočeského kraje, schválené dne 19. prosince 2011; - Územně analytické podklady - Generel cyklotras a cyklostezek Středočeského kraje; - Místní agenda 21; - Regulační plán městské památkové zóny 1. fáze průzkumy a rozbory, 1996; - Plán odpadového hospodářství - Využitá oznámení pro zjišťovací řízení pro stavby: STC1341, Stavba skladu papíru a komerčních prostor, Liblice STC1202, Obchodní centrum Český Brod; STC1013, Zvýšení kapacity jatek, rekonstrukce ČOV Jatky Český Brod; STC736, Bytové domy Český Brod; STC396, Lakovna MULTITEC Bohemia, a.s., lokalita Liblice; STC090, Prodejna potravin LIDL Český Brod. - Použitá literatura: AŢD, spol. s r.o., DAST Brno (Ing. Robert Janko, Ing. Jan Panáček): DOPRAVNÍ STUDIE MĚSTA ČESKÝ BROD. Dopravní průzkumy, rozbory a analýza současné dopravní situace a návrhy řešení. Praha, srpen 2011. Bc. Marek Binko: Návrh trasy silničního obchvatu v Českém Brodě. Listopad 2010, aktualizace březen 2011. KÚ Středočeského kraje: ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí): Prodejna potravin LIDL Český Brod. Červenec 2003. KÚ Středočeského kraje: ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí): Lakovna MULTITEC Bohemia, a.s., lokalita Liblice. Březen 2006. KÚ Středočeského kraje: ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí): Bytové domy Český Brod. Listopad 2007. Stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje v Praze podle 10 zákona číslo 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, v aktuálním znění k záměru Zvýšení kapacity jatek, změna kapacity stájí a rekonstrukce ČOV, Jatky Český Brod. 2009. KÚ Středočeského kraje: ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí): Obchodní centrum Český Brod. Leden 2010. Využity byly dále mj. legislativní předpisy související s Vyhodnocováním, dílčí podklady objednatele, webové stránky města, ministerstev, institucí a další výše nejmenované podklady a zdroje informací. 8

5. Přístup a metodické pojetí Základním zákonným nástrojem ochrany a tvorby životního prostředí je stále územní plánování. Navržená koncepce se proto vyznačuje plněním cílů a úkolů svěřených do péče ÚPn. Metodika je orientována tímto směrem. Zjednodušeně se dá říci, že předmětem Vyhodnocení jsou tři roviny problematiky. Jsou určeny výchozími podmínkami a předpoklady, a navrhovanými parametry předpokládaných změn, jež jsou vloženy do modelu udržitelného vývojového procesu. Tvoří jej vzájemně integrované okruhy: - podmínek a poměrů přírodního prostředí, struktur a systémů přírody; - urbánních podmínek, struktur a systémů osídlení; - životních podmínek, k nimž náleží zohlednění vlivů, dopadů i potenciálních rizik vyplývajících z hrozeb přírody i činností člověka. Metodika Vyhodnocení je upravena a podřízena smyslu specifik, ale také prostředků, kterými disponuje ÚPn ve vymezené části procesu ochrany a tvorby životního prostředí. Předmět vyhodnocení je definován obsahem a rozsahem ÚPn. Schválený ÚPn, současný stav a návrh nového ÚPn vytvářejí základnu pro vyhodnocování. Metodika byla částečně založena na dialogu mezi zpracovateli ÚPn a Vyhodnocení s využitím metody ex ante. Hodnocení vlivů na životní prostředí je vztaženo k obsahu ÚPn v dané míře podrobnosti ve vazbě na měřítko řešení (nejpodrobnější grafika v 1 : 5 000). Hodnocení vlivů na obyvatelstvo a složky životního prostředí vychází z expertního odhadu. Zásadně jsou rozlišeny na podkladě hierarchie významu. Dílčí hodnocení jsou uváděna v Příloze v tabulkových sestavách. Obsahují: - Dílčí záměry koncepce a jejich umístění; - Sestavu vybraných vlivů navržených elementů koncepce na životní prostředí a jejich možné ovlivnění. Sestava vybraných vlivů na životní prostředí a jejich možné ovlivnění obsahuje hodnocení: - obyvatelstva z hlediska zátěží exhalacemi, hlukem, vibracemi, nehodovostí a z pohledu psychického a estetického působení; - vztahu k ochraně přírody a krajiny; - urbánního prostředí; - vztahu k vodě, jako prvku životního prostředí, i suroviny z pohledu hospodaření; - Geologických a hydrogeologických poměrů, zdrojů nerostných surovin: - ZPF/ PUPFL. Hodnocení a porovnání variant z hlediska vlivu na životní prostředí využívá stupně pozitivních a negativních potenciálních vlivů: - 2 potenciálně zásadní negativní vliv - 1 potenciálně mírně negativní vliv 0 bez vlivu +1 potenciálně mírně pozitivní vliv +2 potenciálně významně pozitivní vliv Komentář k elementárním prvkům koncepce je zaměřen i na opatření týkající se druhu či fáze přípravy nebo prostorového uspořádání, sledující např. požadavky na vymezení navržených koridorů či územní ochrany. Odkazuje také na nutnost podrobnějšího řešení, tj. takového, které bude dořešeno ve fázi projektové přípravy, event. s vyhodnocením záměru s využitím EIA. Hodnocení dílčích záměrů koncepce je uvedeno ve třech úrovních. Přispívá k formulaci: 9

- souhlasného stanoviska, návrh proměny je pozitivní či únosný; - souhlasného stanoviska s podmínkami, doporučeními či poznámkami k prověření a ke zvážení úprav; - nesouhlasného stanoviska, navržená proměna s výrazně negativními vlivy, dopady a důsledky Hodnocení sleduje výsledný celek, tj. koncepci urbánního i přírodního prostředí ve vymezeném území a pro řešení ve významných kontextech. V tomto pojetí nemůže nahrazovat závěry vyplývající z projektových řešení. Vlivy v úrovni záměru investice nebo opatření na danou složku životního prostředí či urbánního prostředí musí být podrobně prověřeny v rámci zpracování navazující projektové dokumentace, případně posuzovány v rámci EIA. PRIMÁRNÍ ZJIŠTĚNÍ POZITIVNÍ PŘÍSTUP K TVORBĚ URBANISTICKÉ KONCEPCE Od prvopočátku, kdy se stal dnešní Český Brod městem, získává pevný význam ve struktuře sídel Čech. Jeho poloha na trstenické stezce, blízkost Prahy a velmi dobrá časová dostupnost hlavního města v každé etapě vývoje mu vtiskly rámec významu, jenž dosud determinuje jeho postavení, funkčnost, snahu o výkonnost a také životaschopnost. Od realizace železnice v trase Praha Kolín Pardubice trvale rostou nároky na území. V současnosti plní území města řadu požadavků vyplývajících z mezinárodních úmluv, ze zabezpečení republikových i regionálních priorit. Zvýšila se gravitační síla Prahy, vzrostla a dále stoupá náročnost na zabezpečení požadavků z funkcí koridorů dopravy i technické infrastruktury. Český Brod je navíc situován v území s vysokou bonitou orné půdy. Ocitá se tak v sevření limitů mnoha úrovní. Na druhé straně se město snaží o prosazení svých potřeb. Území města je součástí rozvojové oblasti Prahy, je situováno ve směru dvou rozvojových os, transevropského multimodálního koridoru a významných koridorů technické infrastruktury. V této zvyšující se zátěži je klíčovým problémem pro koncepční pojetí dokumentu návrh na uspořádání dopravního řešení, které bude vyhovovat i městu. V ČR zřejmě neexistuje další ohnisko o velikosti Českého Brodu, které by se mohlo prezentovat četností směrů a koncentrací dopravní sítě mezinárodního, republikového a regionálního významu a také stejně hierarchicky uspořádané sítě technické infrastruktury. Z pohledu dopravy je území přímo dotčeno: - mezinárodním železničním koridorem zabezpečujícím směr na Prahu nebo Kolín Pardubice; - státní silnicí I. třídy v úrovni státní péče; zabezpečuje oba uvedené směry, jako železnice; - 5. silnicemi II. třídy, které plní regionální funkce a propojují dálkové směry nebo uzlové body na dálnicích, rychlostních komunikacích a silnicích I. třídy. Tranzit zabezpečovaný silnicemi II. třídy nachází uzlový bod v zastavěném území města, což je velkým problémem. Silnice regionálního významu tvoří:. S II/245 ve směru Čelákovice - Neratovice Mělník;. S II/272 je napojena na MÚK D 11 a dále sleduje směr Lysá n/l MÚK R 10 Benátky;. S II/330 je napojena na MÚK D 11 - Nymburk (resp. Poděbrady); S I/38 a S I/32;. S II/113 propojuje D 1 u Mirošovic a I/3 ve směru na Benešov Tábor (D 3);. S II/108 v dálkovém směru zpřístupňuje Posázaví; Požadavky z mezinárodních úmluv a republikových zájmů obsažené v Politice územního rozvoje ČR (PÚR), podobně jako upřesnění uvedená v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje (ZURStčk), nezohledňují v dostatečné míře nároky na vyváženost města a nevytvářejí tak pro jeho stabilitu a další kvalitativní rozvoj pozitivně laděné podmínky. Nůžky nerovnováhy mezi potřebami udržení kvality prostředí a celkového zhodnocování prostředí města na straně jedné a 10

nároky nadnárodních, republikových i regionálních zájmů svírajících v obruči město na straně druhé se rozevírají. Český Brod si zaslouží úměrné sladění krytí potřeb, od úrovně mezinárodní a státní až po lokální. Nevyvážená péče o území s neúměrně nízkým pozitivním podílem, jenž se v současném stupni společenského i technického rozvoje promítá méně do uspokojování potřeb města, náleží k výchozímu zjištění. Nerovnováha se následně projevuje brzdnými účinky a nepříznivými vlivy na život města, jeho obyvatel i na kvalitu prostředí. Gordickým uzlem se v současnosti stává doprava. Městem je veden průtah mezinárodního železničního koridoru a v souběhu na jižním okraji města je vedena silnice I/12. Oba významné tahy sledují směr západ východ a soustavně jsou modernizovány. Ve směru sever jih je celkově svedeno do centra města 5 silnic regionálního významu. V nárůstu požadavků na kvalitu rozvoje města ustrnula právě osnova silniční sítě, kterou zatěžuje zvyšující se význam tranzitu. Silniční síť dlouhodobě tvarovala město, založila historickou osnovu a následně se podílela na rostlém půdorysu města zástavbou v osách komunikací. Modernizace S I/12 na čtyřpruh s upravovaným směrovým vedením dospěla, v rámci rozpracovanosti projektové přípravy, do bodu napojení Českého Brodu v návrhu MÚK ve styku dvou silnic II. třídy. Také v severním směru dochází k i novačnímu procesu. V plánu je obchvat silnice S II/272, jež je napojená na dálnici D 11, což zvýší dopravní zátěže, negativní vlivy a s nimi spojená rizika. V koncepci ÚPn byla velmi pečlivě analyzována závažnost dopravního sevření města a rostoucích zátěží tranzitem těžké nákladní dopravy. Probíhající přípravy modernizace S I/12 a S II/272 a jejich propojení vytváří příležitost nabídky historického významu, tj. nabídky, jež se často ve vývoji města nevyskytuje. Nabídka otevírá, z výběru variant, zcela nový pohled na možnosti směrového vedení silnic II. třídy prostřednictvím obchvatů. Zvýšený tlak na město a málo vyhovující struktura zástavby prostě vyžaduje radikální dopravní řešení. Silniční síť je vedena mimo zastavěné území. Umožní dopravní zklidnění města a tím snížení všech zátěží a rizik, které tranzitní doprava přináší. Řešením obchvatů získá město více volnosti a pohody. Tyto vlastnosti se promítnou do kvality stávajícího zastavěného území. Umožní zásahy do uspořádání městského organismu. Celek centra bude rozšířen. K historickému jádru se ve směru posunu nového těžiště na pomezí Českého Brodu a Liblice přiřadí nová část s občanskou vybaveností, službami a dalšími aktivitami doprovázenými bydlením. Prostor přednádraží je vysoce cenný také jako městský dopravní uzel. K výhodám náleží i krajinný prvek Šembery, i skutečnost, že území je uvolňované po bývalé průmyslové zástavbě. Hodnotné území bude řešeno v rámci regulačního plánu. Vedení obchvatů současně zamezí živelnému rozpínání města. Dlouhodobě určí hranice zastavitelného území. Tyto limity vnesou řád do výstavby rodinných domků a také do pořadí připravovaných lokalit s ohledem na zábory kvalitní orné půdy. Věcná stránka řešení je provázána s plánovacím procesem. Koncepce nového ÚPn vychází z požadavků zadání, z Politiky územního rozvoje ČR, ze Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, Strategického plánu města a také ze schváleného ÚPn z r. 2004. Přístup se prezentuje snahou po tvorbě promyšlené syntetické urbanistické koncepce s přidanou hodnotou vize a uchopitelné strategie pro realizaci cílů. Podle názoru zhotovitele Vyhodnocení předkládá projektant návrh dokumentu v podobě dlouhodobé urbanistické koncepce, z něhož je odvíjena střednědobá, jež je uplatněna v ÚPn. Taková dokumentace městu dosud chybí. Přístup k radikálnímu zásahu do řešení dopravy, a to i v současných nepříznivých finančních, ekonomických i společenských podmínkách, je z pohledu Vyhodnocení chápán jako oprávněný a pozitivní. 11

Dlouhodobý pohled na provázaný, vyvážený územní rozvoj je přirozený a vysoce potřebný. ÚPn se prezentuje vstřícností města vůči státní a regionální politice. Vytváří nabídku odpovídající potřebám města a předkládá tak dlouhodobou koncepci s uchopitelnou strategií sledující dosažení navržených cílů v etapách. ÚPn je charakteristický komplexním řešením současných i budoucích potřeb města. Řešení je sladěno s hierarchicky uspořádanými mezinárodními, republikovými a regionálními prioritami. Komplex je transformován tvůrčím způsobem do urbanistické koncepce. ÚPn předkládá vstřícnou kvalitní nabídku na uspořádání území města pro uspokojování současných i výhledových potřeb území v rámci snahy po dosažení kvality urbánního i přírodního prostředí. ÚPn řešením splňuje požadavky ochrany veřejného zdraví obyvatel, ochrany i tvorby urbánního i přírodního prostředí. Řeší požadavky na zmírnění zátěží na území, snižuje míru negativních vlivů a dopadů na životní prostředí i míru rizik ohrožujících veřejného zdraví. ÚPn posiluje pozitiva životních podmínek obyvatel města. Kvalitní koncepcí vytváří předpoklady vyváženosti vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Řešení je ve smyslu diferenciovaných požadavků komplexní. Pojetí a faktografii koncepce se přizpůsobuje i Vyhodnocení. A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ 1. Obsah a cíle návrhu ÚPn a zhodnocení vztahu k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni Obsah a cíle návrhu ÚPn Zastupitelstvo města Český Brod dne 10. 11. 2010 schválilo Zadání územního plánu. K úkolům územního plánování náleží také hodnocení vlivů ÚPn na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Tímto celkem se rozumí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (dále jen Vyhodnocení ). Komplex sestává z: - vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů, tj. Část A; - vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území dle přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., a to ve smyslu uplatněného požadavku příslušného orgánu na toto vyhodnocení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (SEA) a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ostatní části respektují vyhodnocení na udržitelný rozvoj území dle Přílohy č. 5 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., do které je transformováno hodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. V Zadání jsou stanoveny hlavní cíle a požadavky na řešení. Dokument ukládá využít Politiku územního rozvoje ČR 2008 a vyjmenované územně plánovací dokumentace, zpracované pro Středočeský kraj a pro region Prahy. Z širších vztahů ještě požaduje zohlednění funkčnosti mikroregionu Pošembeří. Zadání v souvislostech a podrobnostech území zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje a se zásadami územního rozvoje. Zdůrazňovány jsou požadavky na vymezení ploch a koridorů, a také požadavky vyplývající ze 12

zvláštních právních předpisů. V obecné poloze Zadání ukládá konkretizovat požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů. Na území města Zadání ukládá respektovat požadavky na ochranu a rozvoj hodnot v plošném a prostorovém uspořádání území v urbánním i krajinném prostředí. Požaduje zvláštní péči věnovat vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti a v návaznosti na rozvojovou osu. V souhrnu konkrétních akcí Zadání ukládá zkvalitnění bydlení ve městě stávajícího i nově navrhovaného, zklidnění dopravy v centru města, požaduje více zeleně do ulic a veřejných prostor, a podporu volno časových aktivit vycházkové trasy cesty pro pěší, cyklistické stezky. Dále požaduje prověřit možnost propojení kompaktní zástavby Českého Brodu a sídla Liblice se sídlem Štolmíř, specifikuje vymezení zastavitelných ploch v řešeném území, vedení nových tras komunikací a technické infrastruktury, ukládá změny na plochách určených pro regeneraci, posílení vybavenosti a významu městské zeleně. Požaduje vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a ploch pro asanace a změnu jejich využití. Z konkrétních akcí Zadání požaduje především vymezení ploch pro: - Bydlení, včetně ploch určených pro přestavbu; - Občanskou vybavenost (zejména MŠ, ZŠ vzhledem k nárůstu počtu obyvatel); - Smíšenou obytnou a občanskou vybavenost; - Výrobu a skladování v návaznosti na stávající v severovýchodní části města; - Novou komunikaci vedoucí mimo historické centrum města (přeložka silnice II/272), úpravy stávajících a návrh nových místních komunikací; - Síť hlavních účelových komunikací zajišťující zlepšení prostupnosti krajiny, včetně cyklostezek; Dopravu a technikou infrastrukturu, specificky nový vodovodní přivaděč; - Veřejné prostranství, zeleň a městský park; - Sportovní areál, přírodní koupaliště se zázemím; S ohledem na požadavky udržitelného rozvoje Zadání požaduje tvorbu podmínek pro mírný růst obyvatel města jako celku a pro harmonický rozvoj. Dále ukládá využít koncepci stávajícího územního plánu a zohlednit záměry a požadavky strategického plánu města Český Brod. Zhodnocení vztahu obsahu a cílů návrhu ÚPn k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni V ČR existuje značné množství koncepcí na národní úrovni, například Státní politika životního prostředí ČR, Strategie udržitelného rozvoje, Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti, Strategie regionálního rozvoje ČR, Zásady urbánní politiky, Státní program ochrany přírody a krajiny ČR, Dopravní politika ČR, Státní surovinová politika, Národní program snižování emisí ČR. Některé jsou překonané a připravují se nové nebo jejich aktualizace, např. Státní energetická koncepce ČR. Mírnější je výčet dokumentů v úrovni Středočeského kraje. Zde je nutné uvést zejména Koncepci ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje, Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje, Územní energetickou koncepci. V souhrnu jsou koncepce na národní a krajské úrovni, reprezentované v dokumentech územního plánování, a to: - v Politice územního rozvoje ČR 2008; - v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje, 2011. Oba dokumenty respektují cíle ochrany životního prostředí přijaté na vnitrostátní i krajské úrovni. Skutečnost dokládají vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území resp. SEA. Vyhodnocení cílů návrhu ÚPn Český Brod je proto vztaženo k těmto klíčovým dokumentům. 13

Obsah i cíle návrhu ÚPn respektují požadavky vyplývající z mezinárodních úmluv a ze zabezpečení republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Současné i nové mezinárodní požadavky na dotčené území, podobně jako nároky vyplývající z republikových priorit, jsou v cílech návrhu chápány jako determinanty obsažené v Politice územního rozvoje. Potenciál města Český Brod i jeho přírodního prostředí, poloha v OB 1 - rozvojové oblasti Praha s velmi dobrou časovou dostupností centra, a situování na rozvojové ose OS 5 Praha Kolín Pardubice, vytvářejí předpoklady promítající se do zvýšené náročnosti změn v území. Složitost uspořádání a funkčního využití území navyšuje průtah železniční trati zastavěným územím (I. tranzitní železniční koridor) ve směru Praha Kolín Pardubice, trasa ropovodu Družba v jižní část města a koridor plynovodu. Cíle návrhu ÚPn zohledňuje republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území uložené v Politice územního rozvoje ČR formou územní ochrany. Současně jsou vytvářeny předpoklady pro vytváření vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území. Požadavky na zajištění regionálních priorit jsou uvedeny v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚRStčk). Obsah a cíle návrhu ÚPn vytvářejí podmínky pro život obyvatel de facto dlouhodobou, strategickou koncepcí územního rozvoje. V ní vytvářejí předpoklady pro vyvážený rozvoj základních pilířů udržitelného rozvoje v dlouhodobém časovém horizontu. Z tohoto pohledu je vnímán i dvojí vztah k ZÚR. Návrh navazuje na koncepci regionální, avšak současně ji upravuje z pohledu dlouhodobého rozvoje města. Cíle návrhu se při zohlednění zpětných vazeb na požadavky Zadání i ZÚR se v jediném závažném případě dostávají do konfliktu. Obsah a cíle Zadání i Zásad územního rozvoje požadují úpravy směrového vedení Silnice II/272 (spojnice mezi silnicemi I/16 a I/12). V řešeném území se předpokládá přeložka v prostoru Kounic a krátká přeložka v Českém Brodě. Částečná přeložka je uvažována i v místě jejího připojení na silnici I/12, kde je výhledově uvažována mimoúrovňová křižovatka, do které je od jihu výhledově připojena silnice II/108. Cíle Zadání ve věci průtahu silnice nejsou exaktně definovány. Na straně jedné cíle Zadání ukládá úpravy směrového vedení Silnice II/272, avšak současně požadují například vytvořit územní podmínky pro řešení slabých stránek a hrozeb. K nim náleží vedení tranzitní dopravy v blízkosti centra města. V souladu se Strategickým plánem požaduje také zklidnění centrální části, zamezit tranzit přes centrum. Projektant řeší výhody a nevýhody prostřednictvím hodnocení variant. Výsledkem je návrh na zklidnění centrální části města vymístěním tranzitní dopravy. Návrh opouští od požadavku průtahu silnice II/272 městem. Předkládá náročné, ale z pohledu udržitelného rozvoje perspektivní řešení. Vyhodnocení se variantami samostatně zabývá. Obsah a cíle návrhu ÚPn vytvářejí podmínky pro život obyvatel de facto dlouhodobou, strategickou koncepcí územního rozvoje. V ní vytváří předpoklady pro vyvážený rozvoj základních pilířů udržitelného rozvoje v dlouhodobém časovém horizontu. Z tohoto pohledu je vnímán i dvojí vztah k ZÚR. 2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyl pořízen ÚPn. Současný stav životního prostředí je ovlivňován jednak externími vlivy, které jsou do řešeného území emitovány z širšího okolí, a které nelze v řešeném území nikterak ovlivnit, vlivy, které sem pronikají z širšího okolí, a které lze do jisté míry ovlivnit, a dále je ovlivňován vlivy vznikajícími přímo v řešeném území z různé antropogenní činnosti. 14

Nejzávažnějšími vlivy, které v řešeném území existují a ovlivňují stav životního prostředí, jsou vlivy chování člověka vůči přírodě i vůči svému okolí v městském prostředí, dále vliv hluku a vliv imisí chemických látek a prašných částic do ovzduší. Z hlediska přírodních daností jsou v současnosti ve špatném stavu veškeré plochy přírodní zeleně, zejména výskytem skládek, odpadů odpadků, devastace lidskou činností. Z tohoto pohledu nejsou vynakládány žádné prostředky k nápravě a neexistují řádné dokumenty k tomu pomáhající. Územní plán k hranicím konkrétních parcel stanovuje územní systém ekologické stability a podmínky k jeho vzniku a udržení, zejména formou veřejně prospěšných opatření. Územní plán stanovuje podél komunikací, cest, vodních ploch a toků zakládat pásy zeleně doprovodné, aleje, stromořadí formou stanovení plochy s rozdílným způsobem využití stanovené k tomu účelu. Pokud by tento dokument nebyl k dispozici, nemohlo by být v předmětné věci nic vykonáno, nebyla by právní podpora vzniku jednoho z nejzávažnějších systémů. Z hlediska hluku je situace v řešeném území dlouhodobě vážná a neřešená, hluk vzniká zejména z provozu na nadřazených komunikacích protínajících město Český Brod i sídla Štolmíř a Liblice. Pokud by nebyl pořízen územní plán, stav by nebylo možno koncepčně postupně měnit k lepšímu (vybudováním nových komunikací mimo hygienicky chráněné funkční plochy a realizací protihlukových opatření podél těchto nových komunikací), a stav by se zákonitě stále zhoršoval spolu s nárůstem zátěží. Obdobně je tomu s hlukem z provozu po železničním koridoru. Územní plán předepisuje vybudování protihlukových opatření podél železnice v městském prostředí, kde trať koridoru protíná město s výskytem obytných staveb, a to nejpozději současně s výstavbou zkapacitnění plánovaného koridoru. Schválení územního plánu Českého Brodu bude podkladem pro vymahatelnost tohoto opatření na provozovateli dráhy a investoru stavby v procesu povolování stavby. V opačném případě by mohlo být záměrem investora protihluková opatření nebudovat nebo realizovat jen v omezeném rozsahu. Z hlediska čistoty ovzduší přinesla nedávná likvidace nebo útlum výroby v řešeném území i dílčí zlepšení čistoty ovzduší, pokud se jedná o vznik emisí spalováním při výrobě tepla a teplé užitkové vody, při výrobních procesech, apod. Některá výrobní zařízení zanikla zcela (cukrovar), některá činnost utlumila, u některých byly kotelny na tuhá paliva nahrazeny v poměrně nedávné době spalováním zemního plynu. Z tohoto pohledu územní plán umožňuje koncepčně zásobování celého území i okolí řešeného území zemním plynem, s cílem vyloučit ve veškeré, a to i v obytné zástavbě rodinnými domy, vytápění nekvalitními palivy. Závažným zdrojem znečištění, zejména v blízkosti vzniku znečištění, je provoz automobilové dopravy po pozemních komunikacích. Pokud by nebylo umožněno vedení automobilové dopravy plynule po nově navrhovaných komunikacích, stav by se pouze zhoršoval, a to i přes to, že parametry spalovacích motorů je snaha stále s ohledem na produkci škodlivin zlepšovat. Z hlediska čistoty povrchových vod i podpovrchových vod územní plán navrhuje odvod splaškových vod na centrální čistírnu odpadních vod, a to nejen v sídlech řešeného území (nutno dokončit odkanalizování řešeného území sídla Štolmíř), ale i v širším řešeném území. Nezákonné vypouštění znečištěných vod do vodotečí kvalitu vod zhoršuje, a tím zhoršuje i kvalitu přírodního a rekreačního území v městě i v okolních sídlech. Stav, pokud by nebyl řešen, by způsoboval stále větší koncentraci znečištění. Územní plán stanovuje koncepci, dle které je možno tuto problematiku řešit. Předpokládaný vývoj vyhrocuje střet dvou protichůdných procesů, dříve v prostředí města souladných. Nadřazený dopravní systém, který byl pro město v jeho vývoji životadárný a zhodnocoval jej, se stává stále méně funkčním a únosným. 15

Město, které bylo na nadřazeném dopravním systému životně závislé, stále více pociťuje negativní vlivy a dopady, které snižují kvalitu jeho prostředí a snižují míru udržitelnosti rozvoje. Změna trendů, dříve souladně vyvážených a pozitivně působících, se mění ve směru snižující se únosnosti. Životní prostředí, pokud jej v urbanistické koncepci budeme chápat jako celek urbánního, přírodního prostředí a životních podmínek, je dotčen v převaze urbánního prostředí a životních podmínek. Pokud by nebyl uplatněn územní plán, pak v současném stavu životního prostředí ohniskem zhoršujících se životních podmínek je růst zátěží z dopravy. Železniční doprava Železniční doprava (viz část C Vyhodnocení vlivů ÚPn na stav a proměnu území) zvyšuje přepravní intenzity plánovanou 4. kolejí. Zvyšuje se i hladina hluku. Měření nebyla provedena. Územní plán navrhuje urbanistická (sekundární) a doporučuje i technická (primární) opatření ke snížení hladiny hluku v prostředí města, především v působení na lokality bydlení. Pokud by nebyl uplatněn územní plán, péče o kvalitu prostředí by se snížila, byla méně koordinovaná a v důsledcích také méně účinná a více nákladná. Požadavky nadřazeného systému železniční dopravy musí být zapracovány do ÚPn. Silniční doprava a zátěže prostředí Mimo místních šetření prováděných zcela výjimečně v rámci dokumentace investorů ke zjišťovacím řízením, neexistuje podklad, který by vyhodnotil hlukové zátěže. ÚPn vychází proto ze zadání a z dalších dokumentů k životnímu prostředí a legislativy, které přikazují zklidnění města a snížení hlukových zátěží. Ze zátěží z automobilové dopravy v prostředí města (viz přehled v části C) je patrné rozložení a růstový trend zátěží. Mimo vlivů na organismus města vystupují do popředí aspekty ohrožující veřejné zdraví. Pokud by nebyla uplatněna předkládaná koncepce ÚPn, rostla by i nadále hladina hluku. Také změna systému dopravy ÚPn vyžaduje. Jiným řešením než obchvaty by se zhoršovala se také kvalita ovzduší. Ve městě Český Brod není umístěna žádná měřící stanice; imisní koncentrace znečišťujících látek v ovzduší se nesleduje. Nejbližší stanice je v Kolíně a šetří imisní koncentrace SO 2, NO, NO 2, NO x a PM 10. Pro území města nejsou údaje dostatečně směrodatné. Nejblíže jsou větší stacionární zdroje situovány v Kolíně (25 km) a v Neratovicích (29 km). Z hlediska ochrany ovzduší se dá předpokládat, že nejvíce problematické jsou znečišťující látky a jejich zdroje: - suspendované částice PM10 překračování imisních limitů, hlavním zdrojem je automobilová doprava, podíl má lokální vytápění v částech, kde není zaveden plyn; - benzo(a)pyren dlouhodobé a plošné překračování cílového limitu nehrozí; - oxidy dusíku / oxid dusičitý lokální překračování limitu pro ochranu zdraví obyvatel i limitu; - u dalších škodlivin (arsen, přízemní ozón) se nepředpokládá překračování limitů. Závěr: Vyhodnocení shledává, že ÚPn navrhuje postupný útlum zdrojů škodlivin plynofikací. Návrh sleduje dodržení parametrů hygieny v oblasti čistoty vod i nakládání s odpady. Koncepce usměrňuje i technické parametry funkčních složek území s negativními vlivy na životní prostředí. Prostřednictvím regulativů navrhuje parametry a dimenze zabezpečující funkčnost systémů v požadované kvalitě. Ochranná pásma doprovázejí koridory a zařízení technické infrastruktury i inženýrských sítí. 16

Pokud by nebyla uplatněna koncepce územního plánu, řešící hierarchicky uspořádané potřeby ve veřejném zájmu, nedala by se hodnotit péče o veřejné zdraví obyvatel města, kvalita urbánního prostředí nebo racionálními prostředky upravovaná udržitelnost vývoje a rozvoje. 3., 4. Charakteristiky, současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním ÚPn významně ovlivněny V předcházejících kapitolách byl charakterizován problém, který vyvolal rozhodující zásah do vyhrocujícího se střetu dvou protichůdných procesů v územním rozvoji. Vyhodnocení ctí princip hierarchie. Ctí také dosažený stupeň kvality životního prostředí dosažený překonanou koncepcí. Pod tímto zorným úhlem jsou hodnoceny klady a zápory změn, které koncepce ÚPn přináší. Návrh ÚPn významně pozitivně ovlivní charakteristiky životního prostředí v okruhu: - životních podmínek; - urbánního prostředí. Přírodní prostředí ovlivní podstatně méně. Stávající realizovaná koncepce dle ÚPn se zaměřila na ochranu přírodního prostředí, zohlednila ÚSES, limitovaná území z hledisek ochrany přírody i ložisek surovin a také území s omezenou mírou využití v důsledku ochranných pásem. Předcházející koncepce zohlednila také zátopová území. Nebylo zjištěno, že by navrhovaná koncepce neposilovala silné stránky koncepce předcházející, a v tomto směru upravila disproporce, které přinesl vývoj. Nový dopravní systém automobilové dopravy, vyvolaný tranzitem, je veden mimo zastavěná území s využitím obchvatů. Hodnocení ÚPn shledává, že koncepce umožní výrazně zvýšit kvalitu životních podmínek v prostředí města. Ze složek se nejvyšší stupeň závažnosti týká ochrany ovzduší. Koncepce sleduje snížení objemu i rozsahu působnosti znečišťujících látek z dopravy: - suspendovaných částic PM10; - benzo(a)pyrenu; - oxidů dusíku / oxidu dusičitého; - dalších škodlivin, arsenu a přízemního ozónu. Závěr: Tvorbou kvalitního urbánního i přírodního prostředí koncepce svými prostředky sleduje snížení hladiny hluku a znečišťujících látek v ovzduší, tj. zásadních negativních jevů životního prostředí. Celkově pozitivně přispívá k ochraně veřejného zdraví. Komplexní řešení tak současné, ale i předvídatelné problémy a jevy životního prostředí pozitivně ovlivňuje. 5., 6. Zhodnocení a porovnání kladných, záporných stávajících i předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPn Struktura města Český Brod a osnova uliční sítě neodpovídá současným požadavkům na kvalitu funkčnosti automobilové dopravy v prostředí zástavby. Jelikož situace nepředpokládá snížení dopravních zátěží, řešením jsou obchvaty. ÚPn navrhuje: - Severozápadní obchvat; - Východní obchvat. Z Vyhodnocení vyplývá, že obě varianty v zásadě řeší vyloučení tranzitní dopravy ve směru sever jih zastavěným územím a centrální částí města. Východní varianta obchvatu je příznivější urbanisticky, hygienicky a technicky. Řeší přímou vazbu na S II/108 a mimo města řeší lépe dopravní obsluhu sídel v zázemí ve východním směru. Území navrhovaného koridoru se prolíná s koridorem 17

technické infrastruktury. Může vytvořit smysluplnější celek v jediném koridoru. Řešení je poněkud ohleduplnější k záborům kvalitní orné půdy. Nevýhodou je situování MÚK až ve vzdálené etapě výstavby, která zřejmě může vyvolat a podmiňovat realizaci Východního obchvatu. Český Brod však vyžaduje řešení v bližším časovém horizontu. Směrové vedení obchvatu méně zohledňuje vazby ve směru Český Brod Praha a propojení v dálkových směrech R 10 D 11 D 1 D 3. Časový posun by zvyšoval napětí, poškozoval zájmy města a obyvatel, včetně veřejného zdraví. Vyhodnocení respektuje potřeby města v čase. Východní obchvat, v mnoha ohledech přínosný, není hodnocen jako prioritní. Severozápadní varianta se lépe přibližuje akutním potřebám města a aktuálnímu řešení. Zachycuje zátěže všech silnic II. třídy již severně od železničního koridoru. V první fázi inovace tak může přispět již k perspektivnímu řešení silniční dopravy. Lépe zohledňuje propojení v dálkových směrech R 10 D 11 D 1 D 3. Nevýhodou je vyšší zábor kvalitní orné půdy. Severozápadní varianta však může přispět k dlouhodobému stanovení hranice zastavitelného území, a také ke snížení erozních vlivů na město. Varianty jsou vyhodnoceny v části C podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech. Závěry: Přehled Zhodnocení a porovnání kladných, záporných, stávajících i předpokládaných vlivů navrhovaných variant je uveden v Příloze. Ukazuje, že varianty obchvatů mají velmi podobnou základnu. Jsou situovány na kvalitním ZPF. Rozdíly vlivů a zásahů do přírodního prostředí nejsou výrazné. Při porovnávání omezení působící na biologickou rozmanitost, zásahů do flory, omezení působící ve svých důsledcích na faunu a vlivy na krajinu, docházíme ke stejným závěrům. Obchvaty navazují z větší části na zastavitelné území města při stejných dopravních intenzitách. Další vlivy nebyly zjištěny. V celkovém hodnocení se prosazuje jako priorita Severozápadní varianta. 7. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývající z návrhu ÚPn. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývají z koncepce ÚPn. Opatření jsou fixována regulativy a limity funkčního a prostorového uspořádání území v úrovni ÚPn. Jsou patrny z grafiky hlavního výkresu, přiloženému ve zmenšení k textu v závěru Vyhodnocení. Regulativy a limity jsou významným nástrojem prosazování koncepce ÚPn, tj. nástrojem ochrany a tvorby životního prostředí, který transformuje stanovené cíle zákonnými prostředky stavebního zákona do specifické úrovně pro rozhodování o rámcích kvality přetvářeného přírodního i urbánního prostředí při respektování determinující kvality životních podmínek. ÚPn obsahuje závazné a směrné části řešení. Závazné jsou základní zásady uspořádání území a limity jeho využití, které jsou stanoveny v regulativech funkčního a prostorového uspořádání území; ostatní části řešení jsou směrné. Regulativy ÚPn jsou navrhovány v souladu s cíli udržitelného rozvoje a s požadavky podle zvláštních předpisů. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí jsou součástí dokumentace a v jejím rámci jsou řešena. Na jejich podkladě lze stanovit podmínky, kterými se zabezpečí soulad veřejně prospěšných a dalších zájmů v území, podobně jako věcnou, prostorovou a časovou koordinaci jednotlivých staveb a jiných opatření pod zorným úhlem ochrany a tvorby životního prostředí. 18

Vyhodnocení konstatuje, že ÚPn zabezpečuje výslednou kvalitu urbánních i přírodních struktur a systémů, jejich vztahů a vazeb, např.: - lokalizací variant; - úpravou, rozmístěním a lokalizací nových prvků do přetvářeného prostředí nebo proměnu elementů stávajících; - určuje zastavěné a zastavitelné území, zásadní limit oddělující krajinu a volnou přírodu; - specifikuje funkční plochy a vymezuje jejich rozsah, obsah a tím stanoví rámce tvorby prostředí jednotlivých funkčních složek; - určuje optimalizaci vztahů v území jako jeden z nejvýznamnějších principů šetrnosti ke zdrojům a způsob zacházení se zdroji prostředí (například opomíjenou šetrnost k plochám urbánního prostředí); - určuje ochranná a bezpečnostní pásma; - podporuje biodiverzitu, upravuje návrh územního systému ekologické stability; - prostřednictvím regulativů určuje přípustnost staveb a souvisejících opatření, podmiňuje výjimečnou přípustnost staveb a souvisejících opatření z hledisek funkčnosti, udržitelnosti při prioritním zabezpečení kvality prostředí; - stanoví další regulační prvky uspořádání prostoru, zastoupení zastavěných a volných ploch a ploch zeleně; - stanoví zvláštní požadavky ochrany životního prostředí s ohledem na životní podmínky a dodržení jejich limitních podmínek, atp. Dílčí opatření Vyhodnocení doporučuje, aby pro centrální část města s novou polyfunkční výstavbou a občanskou vybaveností byl zpracován regulační plán. Dále doporučuje upřesnit řešení ÚPn územními studiemi, zejména významných lokalit bydlení. 8. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní a vnitrostátní úrovni do změny ÚPn a jejich zohlednění při výběru variant řešení. Zhodnocení je uvedeno v kapitole A., 1. Obsah a cíle změny koncepce a zhodnocení vztahu k cílům ochrany životního prostředí. 9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu ÚPn na životní prostředí a udržitelný rozvoj Projekt Společné evropské indikátory disponuje vybranými deseti indikátory, které budou sloužit šíření informací o nejlepších postupech k udržitelnému rozvoji. Zapojení Českého Brodu do této soustavy Vyhodnocení neuvažuje. Za velmi spolehlivou základnu pro výběr indikátorů pro sledování vlivů ÚPn na životní prostředí a udržitelný rozvoj lze trvale považovat monitoring proměny území, jeho struktur a systémů. Vývoj kvantitativních a kvalitativních stránek vlastností struktur a systémů přírodního i urbánního prostředí je spjat s regulativy funkčního a prostorového uspořádání území. Vývoj hodnotových systémů lze i nadále usměrňovat. Klíčem k uplatnění ukazatelů pro sledování a regulaci vlivu změn koncepce na životní prostředí a na udržitelný rozvoj je soustava regulativů funkčního a 19

prostorového uspořádání území. Této soustavě by měla být věnována maximální pozornost. Měla by být využita při vyhodnocování potřeb změn ÚPn. 10. Možné vlivy územního plánu na veřejné zdraví Z možných vlivů (environmentálních, tj. fyzikálních, chemických a biologických faktorů), které připadají v úvahu, a které by mohly mít nezanedbatelný vliv na veřejné zdraví, je tomto případě nutno jmenovat hluk, škodliviny v ovzduší, zásobování pitnou vodou a potřebnými energiemi, odstraňování odpadů. Vliv dalších faktorů lze vyloučit (specifické toxické chemické látky vznikající při určitých výrobách nebo technologiích v okolí větších průmyslových podniků) nebo odhadnout na malý (ionizující záření radonu a jeho dceřiných produktů, či zanedbatelný (neionizující záření blízkých vysílačů u Liblice). Těmito aspekty se územní plán však nemusí zabývat. Hluk Dominantním zdrojem hluku ve městě je automobilová doprava. Územní plán v návaznosti na dopravní studii (viz podklady) se zabývá variantním dopravním řešením (vypracována dopravní studie s návrhem čtyř variant pro úpravu stávajícího městského okruhu pro vedení tranzitní dopravy mimo centrum města), které by mělo vyřešit problémy s navyšujícím se počtem automobilů projíždějící městem. Vzhledem k uváděným průjezdnostem v současnosti (např. silnice II. třídy č. 272 a č. 113 okolo 7000 vozidel v obou směrech za 24 hodin) a předpokladu dalšího navyšování počtu automobilů, měla by řešení této otázky být prioritní. Hluk má při nízkých intenzitách prokazatelně negativní vlivy na veřejné zdraví, proto by mu měla být věnována mimořádná pozornost. Dále jsou uvedeny nejdůležitější negativní účinky hluku na obyvatelstvo, přičemž je nutno zdůraznit, že i při dodržování hygienických limitů podle nařízení vlády č. č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací dochází k nepříznivým účinkům hluku u citlivější části populace (nemocní a starší lidé), a to zvláště v noci. Škodliviny v ovzduší Škodliviny v ovzduší by neměly být v řešeném území hlavním problémem týkající se negativních environmentálních vlivů na veřejné zdraví. Město nepatří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, ovšem to neznamená, že k občasnému zvýšení koncentrací škodlivin v ovzduší města nemusí docházet. Je známo, že zvláště v zimním období při spalování pevných paliv a rovněž jiných materiálů (např. odpadů), které není povoleno spalovat v domácích topeništích, dochází ke krátkodobějším nárůstům koncentrací polétavého prachu, které pak znamenají zvýšení zdravotních rizik, zvláště signifikantní zvýšení úmrtnosti na některé plicní a kardiovaskulární choroby. Zásobování vodou a energiemi, odstraňování odpadů Zásobování pitnou vodou je zajištěno veřejným vodovodem. Koncepce zásobování pitnou vodou vychází z využití stávajících pramenišť, ze zapojení do vodárenské soustavy Středních Čech, a z napojení na skupinový vodovod Poříčany Kounice. Z pramenišť to jsou: Prameniště Štolmíř, Prameniště Zahrady, Prameniště Vrátkov, Prameniště Pivovar (není v současnosti využíváno, slouží jako rezerva v případě nutnosti vyřazení některého z využívaných zdrojů). Veřejný vodovod do sídla Štolmíř je navržen novým vodovodním řadem. Výpočet výhledové orientační spotřeby pitné vody v územním plánu není zcela jasný, ale orientačně jeví jako v podstatě správný. Výroba pitné vody a její spotřeba v domácnostech (specifická spotřeba obyvatelstva) jsou rozdílné ukazatele, přičemž dostupnost dat o spotřebě je obtížná. Český statistický úřad udává pro tento parametr pouze omezené údaje (podle oblastí v ČR od cca 70 do 140 litrů na osobu a den), kdežto údaje o množství vyrobené pitné vody jsou dostupnější. Podle Českého 20