ODDÍL F Vyhodnocení vlivů ZÚR JMK na udržitelný rozvoj území - shrnutí
OBSAH ODDÍLU F. strana F. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ - SHRNUTÍ 1 F.I Vyhodnocení vlivů ZÚR JMK na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje 2 F.II Shrnutí přínosu ZÚR JMK k vytváření podmínek pro předcházení zjištěných rizik ovlivňujících potřeby současné generace obyvatel a předpokládaná ohrožení podmínek života generací budoucích 5
F. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ - SHRNUTÍ V předchozích oddílech C a D tohoto svazku jsou ZÚR JMK vyhodnoceny z hlediska vlivů ZÚR na zabezpečení územních podmínek pro vyváženost základních pilířů udržitelného rozvoje území tak, jak jsou definovány v 18, odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Vlivy na životní prostředí jsou na základě požadavků zvláštních předpisů 1 podrobněji hodnoceny v oddílech A a B tohoto svazku. Níže uvedené shrnutí, zpracované v intencích přílohy č. 5 vyhl. č. 500/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů, je zaměřeno na vyhodnocení ZÚR JMK jako celku. Konkrétní závěry vyhodnocení jednotlivých kapitol ZÚR JMK a jejich dílčích částí z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj území jsou v souladu s ust. 18 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, promítnuty do Odůvodnění Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, kapitoly C. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení. Celková struktura a vzájemná provázanost ZÚR JMK, Odůvodnění ZÚR JMK a jednotlivých oddílů Vyhodnocení vlivů ZÚR JMK na udržitelný rozvoj území je patrná z níže uvedeného schématu. ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE - ZÚR ODŮVODNĚNÍ ZÚR JMK VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÚR NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ 3 PILÍŘE: Hospodářský rozvoj Životní prostředí Soudržnost společenství obyvatel v území C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÚR NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ DLE VYBRANÝCH JEVŮ SLEDOVA- NÝCH V ÚAP D. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÚR NA VÝSLEDKY SWOT ANALÝZ E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ZÚR K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A. HODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽP (SEA) A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ (HIA) B. HODNOCENÍ VLIVÚ NA LOKALITY PO A EVL (NATURA 2000) 1 Zákon č. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Atelier T-plan, s.r.o.; srpen 2011 1
F.I VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÚR JMK NA VYVÁŽENOST VZTAHU PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ, JAK BYLA ZJIŠTĚ- NA V ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE Výsledné vyjádření stavu územního rozložení a úrovně vyváženosti vztahu územních podmínek pro zajištění URÚ Jihomoravského kraje bylo zpracováno v kapitole B.2.3 Souhrnná SWOT analýza udržitelného rozvoje území v ÚAP Jihomoravského kraje. Úroveň vyváženosti vztahu územních podmínek pro zajištění URÚ v rozlohách správních obvodů obcí byla rozčleněna do pěti stupňů hodnocení: dobrá, vyhovující, průměrná, podprůměrná a nevyhovující úroveň vyváženosti podle výsledné pozice obce po součtu analýz silných (+) a slabých ( ) stránek územních podmínek obce pro zajištění jednotlivých pilířů URÚ. Územní rozložení jednotlivých stupňů vyváženosti vztahu územních podmínek pro zajištění URÚ JMK bylo znázorněno v kartogramu č. 77 Výsledná SWOT analýza a bylo využito při zpřesněném vymezování rozvojové oblasti republikového významu OB3 a rozvojových os republikového významu OS9, OS10 a OS11 a při vymezování rozvojových os nadmístního významu N-OS1 až N-OS4 a specifických oblastí nadmístního významu N-SOB1 až N-SOB6 na území kraje. Následující vyhodnocení vychází z porovnání zjištěných výsledků stavu územního rozložení a úrovně vyváženosti vztahu územních podmínek pro zajištění udržitelného rozvoje území z ÚAP Jihomoravského kraje a příslušných částí dokumentace Vyhodnocení vlivů ZÚR JMK na udržitelný rozvoj území. Výsledky souhrnné SWOT analýzy Vlivy ZÚR Dobrá a vyhovující úroveň vyváženosti vztahu Dobrá a vyhovující úroveň vyváženosti vztahu ZÚR podchycují tato území zvláště zpřesňujícím územních podmínek pro zajištění URÚ Jihomoravského kraje byla zjištěna jako dominantní zvláště v oblasti a rozvojových os republikového nebo nad- vymezením nebo vlastním vymezením rozvojové centrální části kraje v prostoru Brněnské aglomerace, s radiálními výběžky na východ do prostoru - rozvojové oblasti republikového významu OB3 místního významu: Vyškova a Vyškovské brány, na sever do prostorů Brno (zahrnuje mj. kladně hodnocené území Brněnské aglomerace a jejího suburbánního zázemí Tišnova, resp. Blanska, Kunštátu a Letovic, na jih do prostorů Židlochovic a Pohořelic (až Mikulova), včetně prostoru Tišnova), případně Moravského Krumlova, a podél dálnice - rozvojové osy republikového významu OS9 D2 z Židlochovic na Hustopeče a Břeclav. (zahrnuje mj. kladně hodnocená území Blanska, Z ostatních území bylo větší soustředění dobré až Kunštátu a Letovic podél silnice I/43), vyhovující vyváženosti územních podmínek zjištěno na rozhraní ORP Kyjov a Veselí nad Moravou - rozvojové osy republikového významu OS10 (zahrnuje mj. kladně hodnocené území prostoru (zvláště obce Vracov a Bzenec), na rozhraní ORP Vyškova a Vyškovské brány podél dálnice D1 a Hodonín a Břeclav (zvláště obce Josefov a Mikulčice), a na Znojemsku (zvláště při silnici I/53 a I/38). území od OB3 na Hustopeče a Břeclav podél dálnice D2), - rozvojové osy republikového významu OS11 (zahrnuje mj. kladně hodnocená území Veselí nad Moravou a Hodonín podél silnice I/55), - rozvojové osy nadmístního významu N-OS1 Znojemská (zahrnuje mj. kladně hodnocená území v jižním a severozápadním prostoru Znojma podél silnice I/38), - rozvojové osy nadmístního významu N-OS2 Pohořelická (zahrnuje mj. kladně hodnocená území v severovýchodním prostoru Znojma při silnici I/53), - rozvojové osy nadmístního významu N-OS3 Vídeňská (zahrnuje mj. kladně hodnocená území v prostoru Pohořelic a Mikulova podél silnice I/52), Atelier T-plan, s.r.o.; srpen 2011 2
Výsledky souhrnné SWOT analýzy Vlivy ZÚR - rozvojové osy nadmístního významu N-OS4 Kyjovská (zahrnuje mj. kladně hodnocená území v prostoru Bučovice - Brankovice a Kyjov Dubňany. S ohledem na již existující nebo očekávané rozvojové trendy v takto klasifikovaných územích a na možná další posilování jejich hospodářského a sociálního významu, jsou v částech ustanovení ZÚR týkající se požadavků na využití těchto území, kritérií a podmínek pro rozhodování o změnách v jejich území a v úkolech pro územní plánování uplatněny též zvláštní pokyny pro ochranu či posílení přírodních a krajinných hodnot v území tak, aby v nich stávající vyváženost územních podmínek pro zajištění URÚ zůstala zachována. Dále lze u většiny území kraje, která mají výrazně kladná hodnocení územních podmínek pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost obyvatel území očekávat jejich difúzní působení do okolního území s pozitivními účinky zvláště na sociální a případně hospodářskou stabilizaci dosud socioekonomicky slabších obcí. Zesílení podpůrných rozvojových účinků je možné předpokládat zvláště v prostorech navazujících na vedení kapacitní dopravní infrastruktury a pokrytých IDS. Do rozvojové oblasti i rozvojových os byly proto zahrnuty i obce dnes socioekonomicky méně výrazné, a dále obce ležící podél významných krajských silničních tahů. Za charakteristicky iniciační návrhy ZÚR lze v té souvislosti označit vymezení rozvojových os nadmístního významu N-OS2 Pohořelická N-OS4 Kyjovská v jejichž území se obce s průměrnou až nevyhovující úrovní vyváženosti vztahu územních podmínek pro zajištění URÚ vyskytují a kde lze zlepšení zvláště socioekonomických poměrů do budoucna očekávat. ZÚR podporují mimo to stabilizaci a budoucí dosažení dobré úrovně vyváženosti vztahu územních podmínek pro zajištění URÚ také stanovením řady příslušně orientovaných krajských priorit územního plánování a četnými návrhy podporující realizace potřebných prvků dopravní a technické infrastruktury, vybraných průmyslových zón a brownfields, protipovodňových opatření a zvláště ochrany a koncepce rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot v území kraje, zachování místně typického krajinného rázu a realizace ÚSES. Průměrná, podprůměrná a nevyhovující úroveň vyváženosti vztahu Průměrná, podprůměrná a nevyhovující úroveň vyváženosti vztahu územních podmínek pro zajištění URÚ Jihomoravského kraje převažuje především v jižní, zemědělsky využívané polovině kraje (nejvíce při severním až jihovýchodním okraji ORP Znojmo a jihozápadním až jižním okraji ORP Moravský Krumlov, v severní části ORP Hodonín a západní části ORP Kyjov), projevuje se však také v okrajových partiích kraje při hranici s krajem Vysočina a Pardubickým krajem, výrazněji též v prostoru Litenčické pahorkatiny při rozhraní ORP Vyškov a Bučovice, případně na rozhraní ORP Tišnov, Blansko, Boskovice. ZÚR podchycují tato území zvláště vymezením specifických oblastí nadmístního významu: - specifické oblasti N-SOB1 Vranovsko (zahrnuje mj. záporně hodnocené území západního cípu správního obvodu ORP Znojmo v sousedství Jihočeského kraje, kraje Vysočina a Dolního Rakouska), - specifické oblasti N-SOB2 Jevišovicko (zahrnuje mj. záporně hodnocené území na rozhraní ORP Moravský Krumlov a Znojmo v sousedství s Jihočeským krajem, krajem Vysočina a Dolním Rakouskem), - specifické oblasti N-SOB3 Střední Podyjí (zahrnuje mj. záporně hodnocené území v jihovýchodním až východním okraji ORP Znojmo v sousedství s ORP Mikulov a územím Dolního Rakouska), Atelier T-plan, s.r.o.; srpen 2011 3
Výsledky souhrnné SWOT analýzy Vlivy ZÚR - specifické oblasti N-SOB4 Hovoransko (zahrnuje mj. záporně hodnocené území na rozhraní ORP Břeclav a Hodonín), - specifické oblasti N-SOB5 Horňácko (zahrnuje mj. záporně hodnocené území v jihovýchodním cípu kraje na území ORP Veselí nad Moravou v sousedství se Slovenskem), - specifické oblasti N-SOB6 Olešnicko (zahrnující mj. záporně hodnocená území v severním okraji kraje na území ORP Boskovice a v sousedství s územím kraje Vysočina a Pardubického kraje). S ohledem na stávající socioekonomické problémy těchto marginálních území Jihomoravského kraje, na pokračující úbytky obyvatelstva, nízká zastoupení podnikatelských aktivit a nedostatečné využívání přírodních, kulturních a krajinných hodnot pro rozvoj rekreace, poznávacích forem cestovního ruchu a přírodě šetrné turistiky, jsou v částech ustanovení ZÚR týkající se požadavků na využití těchto území, kritérií a podmínek pro rozhodování o změnách v jejich území a v úkolech pro územní plánování uplatněny též zvláštní pokyny pro podporu rozvoje především socioekonomických funkcí, veřejné infrastruktury a kvalitního dopravního propojení těchto oblastí s centry ORP a dalšími silnějšími sídly v jejich nejbližším okolí, na vymezení sítí cyklostezek pro rozvoj cykloturistiky apod. Jistou šancí pro posílení socioekonomické stability těchto území může být též jejich blízká poloha k rozvojovým osám republikového i nadmístního významu na území kraje, tzn. možnost profitovat sociálně a případně i hospodářsky z působení možných rozvojových aktivit v těchto prostorech. ZÚR podporují mimo to stabilizaci a budoucí dosažení dobré úrovně vyváženosti vztahu územních podmínek pro zajištění URÚ také stanovením řady příslušně orientovaných krajských priorit územního plánování, četnými návrhy podporující realizace potřebných prvků dopravní a technické infrastruktury, protipovodňových opatření a zvláště ochrany a koncepce rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot v území kraje, zachování místně typického krajinného rázu a realizace ÚSES. SHRNUTÍ ZÚR JMK podporují pozitivně ze shora uvedených důvodů příslušnými prostředky a nástroji územního plánování dosažení vyváženosti vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Jihomoravského kraje. Atelier T-plan, s.r.o.; srpen 2011 4
F.II SHRNUTÍ PŘÍNOSŮ ZÚR JMK K VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO PŘEDCHÁZENÍ ZJIŠTĚNÝCH RIZIK OVLIVŇUJÍCÍCH POTŘEBY SOUČASNÉ GENERACE OBY- VATEL A PŘEDPOKLÁDANÁ OHROŽENÍ PODMÍNEK ŽIVOTA GENERACÍ BU- DOUCÍCH Jednou z rozhodujících vlastností ZÚR je jejich strategický plánovací charakter. Ten se projevuje zpřesněním celostátních územně plánovacích záměrů a zájmů stanovených v PÚR ČR 2008 ve specifických podmínkách a nadmístních souvislostech konkrétního kraje a zvláště stanovením dlouhodobých priorit územního plánování kraje a určením konkrétních požadavků na využití území kraje, kritérií a podmínek pro rozhodování o změnách v území a úkolů pro územní plánování v konkrétně vymezovaných oblastech, osách, plochách a koridorech kraje s mezinárodním, republikovým či nadmístním významem. ZÚR se tím zařazují mezi zásadní strategické dokumenty kraje, mezi důležité krajské politiky, jimiž je rozvoj kraje usměrňován v krátko, středně, i dlouhodobých horizontech. Z takto pojatého poslání a charakteru lze označit ZÚR za přínosné k rozvoji území kraje apriori. Druhou podstatnou schopností ZÚR, která je výrazným přínosem pro včasnou eliminaci případně nově evidovaných územních rizik či ohrožení, vzniklých z nových poznatků anebo záměrů rozvoje v období po vydání ZÚR, je podle 42 odst. 1) stavebního zákona a Vyhlášky č. 500/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, průběžná kontrola jejich uplatňování nejpozději do 2 let po vydání ZÚR nebo jejich poslední aktualizace, včetně povinnosti zpracovat tuto aktualizaci nebo nový návrh ZÚR v případě potřeby podchycení většího rozsahu změn v území. Tím má být zajištěna schopnost ZÚR reagovat pravidelně a včas na dodatečné potřeby nebo na nová zjištění a podchycovat je a vyhodnocovat v zájmu cílů, k nimž jsou ZÚR určeny, tzn. podpoře zajištění potřeb života generace současné i generací budoucích. Z těchto hledisek lze za konkrétní přínosy ZÚR JMK označit tyto: Stanovení strategicky zaměřených priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území JMK pro celé území kraje. ZÚR prioritami vyjadřují vybrané a dlouhodobě směrované oborové cíle pro podporu udržitelného rozvoje území kraje v porovnání s republikovými prioritami PÚR ČR 2008 a na základě zjištěných nedostatků, rizik nebo možných ohrožení v území JMK. ZÚR tím vytváří základ pro usměrnění všech podrobnějších územně plánovacích strategií, zásad, požadavků a úkolů krátko a střednědobého charakteru, které územní rozvoj kraje vyžaduje. Vymezení rozvojové oblasti a rozvojových os podle PÚR ČR 2008 a rozvojových oblastí a os nadmístního významu na území kraje v souladu s výsledky souhrnné SWOT analýzy z RURÚ územně analytických podkladů JMK a stanovení zásad a úkolů pro usměrňování jejich územního rozvoje se zvláštním zřetelem na zachování a rozvoj přírodních a krajinných složek v jejich území. ZÚR tím podporují dosaženou vyváženost vztahu územních podmínek pro zajištění URÚ v těchto územích. Vymezení specifických oblastí nadmístního významu na území kraje v souladu s výsledky souhrnné SWOT analýzy z RURÚ územně analytických podkladů JMK a stanovení zásad a úkolů pro usměrňování jejich územního rozvoje se zvláštním zřetelem na podporu rozvoje veřejné infrastruktury a socioekonomických aktivit v jejich území. ZÚR tím reagují na stěžejní rozvojové problematiky tohoto typu území a podporují dosažení vyváženosti vztahu územních podmínek pro zajištění URÚ i v těchto územích. Atelier T-plan, s.r.o.; srpen 2011 5
Vymezení ploch a koridorů podle PÚR ČR 2008 a ploch a koridorů nadmístního významu na území kraje a stanovení zásad a úkolů pro zpřesnění jejich územního vymezení a pro zajištění jejich budoucí bezkolizní funkce se zvláštním zřetelem zejména na zájmy ochrany přírodních a krajinných hodnot v jejich území. Stanovení územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot v území kraje se zvláštním zřetelem na označení hodnot nadmístního významu. Vymezení cílových charakteristik krajiny JMK se zvláštním zřetelem na diferenciaci přístupů k využívání krajiny podle jejích typových charakteristik a krajinných znaků. Vymezení ploch a koridorů pro veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření na území kraje, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit. Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v ÚPD obcí kraje, vyjadřující konkretizace návrhů ZÚR JMK podle území dotčených obcí. SHRNUTÍ ZÚR JMK prokazují z obecné povahy i z konkrétní náplně řadu významných přínosů k vytváření vhodných územních podmínek pro předcházení zjištěných rizik ovlivňujících potřeby současné generace obyvatel Jihomoravského kraje i pro předcházení předpokládaných ohrožení podmínek života generací budoucích. Atelier T-plan, s.r.o.; srpen 2011 6