ZNALECKÝ POSUDEK Č. 01/2012

Znalecký posudek 01-2012.1/21 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ, ZAHRADNICKÁ FAKULTA, VALTICKÁ 337, 691 44 LEDNICE ZNALECKÝ POSUDEK Č. 01/2012 OBJEDNATEL MAGISTRÁT MĚSTA PARDUBIC ODBOR SPRÁVNÍCH AGEND nám. Republiky 12, 530 21 Pardubice ZPRACOVATEL POSUDKU Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Valtická 337, 691 44 Lednice Posudek zpracovali doc. Ing. Pavel Šimek, Ph.D., doc. Ing. Miloš Pejchal, CSc., Ing. Přemysl Krejčiřík,Ph.D., Ing. Lukáš Štefl POSUDEK OBSAHUJE: 21 STRAN TEXTU VČETNĚ OBÁLKY, 14 STRAN TABULKOVÉ PŘÍLOHY A PŘEDÁVÁ SE VE 3 VYHOTOVENÍCH Lednice 06.02.2012

Znalecký posudek 01-2012.2/21 1. POUŽITÉ PODKLADY 1.1. Zjištěné skutečnosti na místě samém ve dnech 11.01.2012, 19.01.2012 a 30.01.2012. 1.2. Usnesení Magistrátu města Pardubic - odbor správních agend o ustanovení ústavu kvalifikovaného pro znaleckou činnost:č.j.: MmP 82227/2011ze dne 21.12.2011 1.3. Použitá literatura PEJCHAL, M. ROLOFF,A., BAERTELS,A. ROLOFF, A. Arboristika : pro další vzdělávání v arboristice. Obecná dendrologie. I. 1. vyd. Mělník: Vyšší odborná škola zahradnická a střední zahradnická škola, 2008. 168 s. Die Gehölze : Bestimmung. Herkunft und Lebensbereiche. Eigenschaften und Verwendung. Stuttgart: Verlag Eugen Ulmer, 1996. 694 s. Gartenflora. ISBN 3-8001-3479-9 Kronenentwicklung und Vitalitatsbeurteilung ausgewahlter Baumarten der gemassgten Breiten. Universitat Göttingen. 1989. ŠIMEK, P. ŠIMEK, P. Hodnocení kvality vegetačních prků při obnově ploch zeleně v sídlech. In Luhačovice 1997 - Obnova zeleně v podmínkách sídel sborník vybraných přednášek. Praha, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu..1997 s. 7-11. ISBN 80-902454-0-4. Východiska pro posuzování úrovně údržby zeleně v systémech zeleně sídel. In Acta horticulturae et regiotecturae, roč. 13, 2010, č. Mimoriadne - Special, s. 42 46. Nitra. 1.4. Použité podklady 1 Důvody kácení jednotlivých dřevin. 9 s. bez bližší specifikace 2 3 4 5 6 7 8 9 Inventarizace vegetačních prvků Tyršovy sady. Elektronický dokument: 2011_04_14_INV_VP_Tyrsovy sady.xls Poskytnuto zpracovatelem projektové dokumentace. Odůvodnění žádosti o povolení kácení dřevin v prostoru Tyršových sadů Podzámeckého parku. Nedatováno Protokol o činnosti poroty ze dne 9.9.2002. Veřejná urbanisticko-architektonická soutěž na zpracování návrhu urbanistického a architektonického řešení Tyršových sadů. 9.9.2002 Revitalizace Tyršových sadů Podzámeckého parku v Pardubicích, Projektová dokumentace pro provedení stavby, F-1 A Architektonické, stavební a vegetační prvky. New Visit s.r.o., Nové Město nad Metují. 06/2011. Revitalizace Tyršových sadů Podzámeckého parku v Pardubicích, Projektová dokumentace pro stavební povolení, F-1 Architektonické, stavební a vegetační prvky. New Visit s.r.o., Nové Město nad Metují. 03/2011. SOUTĚŽNÍ PODMÍNKY - Veřejná urbanisticko-architektonická soutěž na zpracování návrhu urbanistického a architektonického řešení Tyršových sadů. 2002 Vyjádření do správního řízení o povolení ke kácení stromů v Tyršových sadech jako podklad pro znalecký ústav. Občanské sdružení chráníme stromy. 23.01.2012 Zadávací dokumentace pro podlimitní veřejnou zakázku: Revitalizace Tyršových sadů studie, projektové dokumentace. 2010 http://www.casopisstavebnictvi.cz/pardubice-znovu-vypisi-tendr-na-upravu-tyrsovychsadu-_n2869

Znalecký posudek 01-2012.3/21 2. PŘEDMĚT POSUDKU Předmět posudku byl zadán formou 8 otázek, které jsou dále použity jako závazná osnova. Otázka č.1: Jsou k datu vydání tohoto usnesení Tyršovy sady v Pardubicích ve stavu, kdy je již nelze dlouhodobě udržet pomocí postupných údržbových kroků? Je nutné přikročit k celkové revitalizaci prostoru, která povede k trvalé udržitelnosti prostoru? Nález (1) Základní koncepce (členění prostoru, cestní síť, vegetační prvky) Tyršových sadů v Pardubicích je pozůstatkem úprav, které byly provedeny v rámci celostátní výstavy tělesné výchovy a sportu konané v roce 1931. Vegetační prvky objektu nebyly primárně svoji druhovou a prostorovou strukturou zakládány jako park. Jednalo se o úpravu ke zmíněné výstavě. Novodobější dosadby byly provedeny hlavně v cca 60. až 80. letech 20. století. Tyto dosadby byly realizovány převážně skupinami dřevin, které rozdělovaly či rámovaly prostor. (Zdroj: Zadávací dokumentace pro podlimitní veřejnou zakázku: Revitalizace Tyršových sadů studie, projektové dokumentace + vlastní terénní šetření (2) Objekt Tyršových sadů je tvořen vegetačními a technickými prvky. Stabilita a udržitelnost celého prostoru stejně jako plnění požadovaných funkcí je určeno kvalitou a prostorovým uspořádáním obou skupin zmíněných prvků. (3) Pro formulaci odpovědi na položenou otázku je třeba stanovit dendrologický potenciál objektu. Potenciál dřevinných vegetačních prvků (DVP) a z něho vyplývající dendrologický potenciál objektu (tedy schopnost DVP zajistit stabilitu kompozice) nebyl zpracovateli posudku předložen, tedy jej musel odvodit z údajů uvedených v dendrologickém průzkumu. Odpověď: (Zdroj: Inventarizace vegetačních prvků Tyršovy sady. Elektronický dokument: 2011_04_14_INV_VP_Tyrsovy sady.xls. Poskytnuto zpracovatelem projektové dokumentace) (1) K posouzení dendrologického potenciálu objektu byly použity následující atributy DVP zjištěné v rámci průzkumu zhotovitele projektu, konkrétně: Fyziologická vitalita tvarové změny větvení, Fyziologická vitalita prosychání koruny Biomechanická vitalita, Celková vitalita jedince, Počet stromů vyžadujících pěstební zásah Terminologická poznámka: Fyziologická vitalita: vyjadřuje vztah životaschopnosti k možné fyziologické nedostatečnosti či fyziologickému selhání, respektive stupeň snížení či ohrožení životaschopnosti z těchto důvodů (PEJCHAL, 2008). Základními ukazateli fyziologické vitality jsou tvarové změny větvení a prosychání koruny. Biomechanická vitalita: vyjadřuje vztah životaschopnosti k možnému mechanickému selhání (vývrat a zlom), respektive stupeň snížení či ohrožení životaschopnosti v důsledku tohoto selhání (PEJCHAL, 2008). V praxi používají někteří autoři pojem zdravotní stav.

Znalecký posudek 01-2012.4/21 Celková vitalita jedince : tento ukazatel vznikl z aplikace Liebigova zákonu minima na jednotlivé stromy (stabilita a kvalita jedince je limitována tou kvalitativní složkou, která je nejslabší/nejhorší). Celková vitalita jedince tak vychází z nejhůře hodnoceného (dílčího) aspektu jeho vitality (ať již fyziologické či biomechanické). (2) Dílčí hodnocení výsledky analýzy Fyziologická vitalita (Tvarové změny větvení) Zkratka počet KS % Fáze explorace 0 69 7,23 Přechod 0-1 0-1 1 0,10 Fáze degenerace 1 425 44,55 Přechod 1-2 1-2 99 10,38 Fáze stagnace 2 311 32,60 Přechod 2-3 2-3 29 3,04 Fáze rezignace 3 13 1,36 Mrtvý strom 4 6 0,63 (nehodnoceno) n 1 0,10 Celkem 954 100 Pro stabilitu a další perspektivnost jedince je negativní a nezanedbatelný takový stav, který je ohodnocen stupněm 2 a více. Z hlediska fyziologické vitality tvarové změny větvení se v objektu nachází celkem 359 stromů (37,63 %) ohodnoceno stupněm 2 a více. Fyziologická vitalita (Prosychání koruny) Zkratka počet KS % Prosychání žádné nebo nevýznamné 0 336 35,22 Přechod 0-1 0-1 5 0,52 Rovnoměrně rozložené prosychání korunového pláště, redukující ho maximálně do 20% 1 552 57,86 Přechod 1-2 1-2 28 2,94 Rovnoměrně rozložené usychání slabších, 3 a víceletých větví, redukce korunového pláště nepřesahuje 50% 2 22 2,31 Přechod 2-3 2-3 2 0,21 Odumírají části kosterních větví a tím i celé části koruny, redukce korunového pláště je větší než 50% 3 2 0,21 Mrtvý strom 4 6 0,63 (nehodnoceno) n 1 0,10 Celkem 954 100 Pro stabilitu a další perspektivnost jedince je negativní a nezanedbatelný takový stav, který je ohodnocen stupněm 2 a více. Z hlediska fyziologické vitality prosychání koruny se v objektu nachází celkem 32 stromů (3,35 %) ohodnoceno stupněm 2 a více.

Znalecký posudek 01-2012.5/21 Biomechanická vitalita Zkratka počet KS % Stromy bez poškození 0 61,00 6,39 Přechod 0-1 0-1 1,00 0,10 Stromy mírně poškozené, vykazující mírné odchylky od normálu 1 447,00 46,86 Přechod 1-2 1-2 50,00 5,24 Stromy výrazně poškozené, vykazující výrazné odchylky od normálu 2 350,00 36,69 Přechod 2-3 2-3 18,00 1,89 Stromy velmi silně poškozené, vykazující velmi silné odchylky od normálu 3 20,00 2,10 Stromy bez projevů vitality (popřípadě vyvrácené nebo zlomené) 4 6,00 0,63 (nehodnoceno) n 1,00 0,10 Celkem 954 100 Pro stabilitu a další perspektivnost jedince je negativní a nezanedbatelný takový stav (poškození), který je ohodnocen stupněm 2 a více. Z hlediska biomechanické vitality ( zdravotního stavu ) se v objektu nachází celkem 394 stromů (41,30 %) ohodnoceno stupněm 2 a více. Jedná se o stromy výrazně poškozené, velmi silně poškozené eventuelně o stromy bez projevů vitality (popřípadě vyvrácené či zlomené). Takto vysoký podíl poškozených stromů dokládá absenci dlouhodobé a systematické odborné péče. Tyto výsledky také ovlivňují celkový počet stromů vyžadujících pěstební zásah (odstranění, řez). (3) Celková vitalita jedince vychází z nejhůře hodnoceného (dílčího) aspektu jeho vitality (ať již fyziologické či biomechanické). Jednotlivé hodnotící stupně tabulky tak odpovídají příslušnému stupni nejhůře hodnoceného dílčího aspektu vitality (viz metodická poznámka). Pro stabilitu a další perspektivnost jedince je negativní a nezanedbatelný takový stav (či poškození), který je ohodnocen stupněm 2 a více. Z hlediska celkové vitality jedince je 418 stromů (43,82 %) ohodnoceno stupněm 2 a více. Jedná se tedy téměř o polovinu stromů celého objektu. Celková vitalita jedince Zkratka počet KS % 0 0 56 5,87 Přechod 0-1 0-1 1 0,10 1 1 384 40,25 Přechod 1-2 1-2 94 9,85 2 2 354 37,11 Přechod 2-3 2-3 34 3,56 3 3 24 2,52 4 4 6 0,63 (nehodnoceno) n 1 0,10 Celkem 954 100 (4) Dendrologický potenciál objektu Do vzájemné konfrontace byly dány a) kvalitativní ukazatele jednotlivých stromů (reprezentované Celkovou vitalitou jedince ), b) rozložení jednotlivých věkových kategorií těchto stromů. Jedná se o modifikaci metodického přístupu ŠIMEK (1997). Vzájemnou

Znalecký posudek 01-2012.6/21 konfrontací zmíněných údajů získáme matici čtyř základních skupin stromů rozdělených dle jejich dendrologického potenciálu. "Dendrologický potenciál" Celková vitalita Věková kategorie 0 0-1 1 1-2 2 2-3 3 4 (nehodnoceno) Celkem 0-20 56 1 97 5 18 4 2 183 20-40 153 38 53 5 3 2 254 40-60 124 44 171 10 9 358 60 a více let 10 7 112 19 8 2 158 (nehodnoceno) 1 1 Celkem 56 1 384 94 354 34 24 6 1 954 "Dendrologický potenciál" Celková vitalita Věková kategorie 0 0-1 1 1-2 2 2-3 3 4 (nehodnoceno) 0-20 20-40 350 ks 36,73 % 87 ks 9,13 % 40-60 60 a více let 185 ks 19,41 % 331 ks 34,73 % (nehodnoceno) 1 Interpretace zjištěných skutečností 185 stromů (19,41 %) spadá do kategorie vysoký dendrologický potenciál, přímý vliv na aktuální kompozici. Pouze těchto 19,41 % stromů je tedy nositelem současné stability (kostry) prostoru (=nestabilita prostoru). 331 stromů (34,73 %) spadá do kategorie nízký dendrologický potenciál, aktuální rozpad kompozice. Jedná se o jedince, kteří nemají dlouhodobou perspektivu a nebudou se tak podílet na zajištění stabilní a dlouhodobé kostře objektu. 350 stromů (36,73 %) spadá do kategorie vysoký dendrologický potenciál, bez rozhodujícího vlivu na aktuální kompozici. Toto číslo je pozitivně ovlivněno hlavně průběžnými dosadbami lip do lipových stromořadí, ale také rozsáhlými výsadbami stromových skupin realizovaných cca před 30-40 lety. Krátkověké až středněvěké taxony (zastoupeny hlavně rody Betula, Salix, Populus, Thuja, Chamaecyparis, Pseudotsuga) tvoří celkem 166 ks z těchto jedinců. Domácí a dlouhověké taxony (zastoupené rody Tilia, Fraxinus, Acer, Quercus apod.) však nejsou rovnoměrně rozmístěny po celé ploše objektu, aby v budoucnu mohly tvořit jeho stabilní kostru. 87 stromů (9,13%) spadá do kategorie nízký dendrologický potenciál, nedostatky v pěstební péči. Jedná se hlavně o mladé poškozené a neperspektivní stromy. (5) Technické prvky. Pro hodnocení aktuálního stavu pochozích ploch (komunikací a prostranství) byla použita následující stupnice (ŠIMEK, 2010). Na základě doplňujícího terénního průzkumu bylo zjištěno:

Znalecký posudek 01-2012.7/21 Komunikace - stav Zkratka m 2 % Vyhovují - jsou v dobrém technickém stavu a kvalita povrchu odpovídá významu plochy 1 3781 19,54 Nedostatečné nebo přestávají plnit svoji funkci - časté závady (nerovnosti, narušení krytu) nebo typ povrchu neodpovídá celkovému charakteru plochy 2 11998 61,99 Neplní zcela svoji funkci (jsou v rozpadu), neodpovídají charakteru funkčního typu 3 3576 18,48 Celkem 19355 100 Celkem 80,47% komunikací je hodnoceno stavem 2 a 3 (tedy Nedostatečné nebo přestávají plnit svoji funkci a Neplní zcela svoji funkci ). Pouze 19,54% komunikací je hodnoceno stavem Vyhovují (do tohoto stupně je zahrnuta i asfaltová komunikace na ulici Pod Zámkem a dále projektem zahrnutá část komunikace ulice Sukova třída). Poznámka k tabulce: celková bilance výměr komunikací nemusí zcela odpovídat údajům v projektové dokumentaci. Při terénním hodnocení nebyly do bilancí zahrnuty v trávníku vyšlapané pěšiny, zpevněné plochy nemající přímý vztah k parkovým komunikacím apod. (6) Navrhovaná skladba dřevin. Výběr taxonů odpovídá danému stanovišti a při odpovídající péči může většina navrhovaných stromů přispět k vytvoření dlouhověké kostry stromového patra a tak začít řešit nežádoucí převahu spíše krátkověkých druhů. Seznam navrhovaných výsadeb stromů Podzámecký park : taxony vel. ks Acer platanoides 20-25 1 Aesculus hippocastanum 20-25 3 Amelanchier lamarckii 500-600 4 Betula ermanii 20-25 1 Betula papyrifera 20-25 6 Carpinus betulus 18-20 2 Carpinus betulus 20-25 12 Fraxinus angustifolia 'Raywooď 20-25 6 Fraxinus excelsior 20-25 1 Ginkgo biloba 20-25 1 Pinus sylvestris 350-400 21 Platanus x acerifolia 20-25 2 Prunus sargentii'accolade' 400-500 6 Prunus avium 'Plena' 20-25 3 Prunus avium 20-25 7 Prunus x yedoensis 20-25 3 Quercus alba 18-20 1 Quercus coccinea 18-20 3 Quercus palustris 18-20 2 Quercus robur 18-20 48 Quercus rubra 18-20 1 Quercus coccinea 20-25 2 Quercus robur 20-25 6 Quercus palustris 20-25 1

Znalecký posudek 01-2012.8/21 taxony vel. ks Quercus alba 20-25 2 Tilia cordata 20-25 4 Tilia cordata 'Rancho' 20-25 1 Tilia euchlora 20-25 5 Ulmus laevis 20-25 3 Celkem: 158 Převzato: Projektová dokumentace pro provedení stavby, F-1 A Architektonické, stavební a vegetační prvky, strana 28. Seznam navrhovaných výsadeb stromů: Podzámecký biotop taxony vel. ks Alnus glutinosa 16-18 5 Betula pendula 16-18 6 Fraxinus excelsior 16-18 1 Ulmus laevis 16-18 3 Pinus sylvestris 350-400 3 Quercus robur 16-18 15 Salix alba 16-18 1 Tilia platyphylla 16-18 3 Tilia cordata 16-18 2 Celkem: 39 Převzato: Projektová dokumentace pro stavební povolení, F-1 Architektonické, stavební a vegetační prvky. Strana 40. Na základě interpretace dendrologického průzkumu, vlastního terénního šetření (doplňkový znalecký průzkum, vyhodnocení stavu technických prvků, posouzení prostorových souvislostí a nevyhovující programové náplně (blíže viz. odpovědi na otázky č.2 a 4) konstatujeme, že: je nutno jednoznačně přikročit k celkové revitalizaci prostoru. Posuzovaný objekt jeho jednotlivé skladebné části, které tvoří prostorovou kompozici - nelze dlouhodobě udržet popř. zhodnotit v rámci udržovací péče. Základem pro budoucí dlouhodobou udržitelnost prostoru je celková revitalizace (obnova) objektu, na kterou bezprostředně naváže odpovídající péče s dostatečným finančním rozpočtem.

Znalecký posudek 01-2012.9/21 Otázka č.2: Podkladem pro výběrové řízení a následné zadání projektu byly výsledky architektonické soutěže z roku 2002. Odpovídá zadání projektu (viz. příloha: Zadávací dokumentace pro podlimitní veřejnou zakázku: Revitalizace Tyršových sadů studie, projektové dokumentace) stavu parku a charakteru prostoru? Nález (1) Podkladem pro výběrové řízení a následné zadání projektu byly výsledky architektonické soutěže z roku 2002. Vymezení této soutěže, její hodnocení a závěry jsou pro posouzení předmětného zadání projektu (2010) velmi důležité. Zpracovatel posudku dohledal k tomuto tématu tyto informace: Veřejná urbanisticko-architektonická soutěž na zpracování návrhu urbanistického a architektonického řešení Tyršových sadů byla vyhlášena v souladu se Soutěžním řádem České komory architektů ze dne 24. dubna 1993, ve znění pozdějších předpisů. Architektonická studie z roku 2002 zčásti vycházela z původního vzhledu parku v době výstavy tělovýchovy a sportu v roce 1931. Navrhla do parku hlavní promenádu ze Sukovy třídy proti ulici Na Hrádku až na nábřežní komunikaci u labského jezu. Opravit se měly cesty, vzniknout vodní plochy a veřejné osvětlení. Při obou nástupech do parku měly vyrůst zajímavě řešené kavárny, podél promenády směrem k ulici U Stadionu pak řada vodních ploch. Okraj Tyršových sadů na místě bývalých jatek v ulici U Stadionu měl být zastavěn, vzniknout by zde měl například hotel, sportovní centrum, bytový dům, multikulturní sál, restaurace, kavárny a další vybavení včetně dětských hřišť. "Zadávací podmínky z původní studie vycházejí, ale názory na park, jeho propojení se zámkem a využití vody se změnily. Projektant také musí počítat s tím, že návrh půjde realizovat," řekla ČTK hlavní architektka města Petra Nacu. Zdroj:http://www.casopisstavebnictvi.cz/pardubice-znovu-vypisi-tendr-na-upravutyrsovych-sadu-_N2869 (2) : Zadávací dokumentace pro podlimitní veřejnou zakázku: Revitalizace Tyršových sadů studie, projektové dokumentace obsahuje v kap.1 Vymezení předmětu veřejné zakázky závazné zadání (východiska projektu) pro soutěžící: Základním východiskem návrhu bude respektování historického odkazu místa jako součásti centra Pernštějnského rezidenčního sídla. Návrh bude respektovat místo jako součást jednoho z nejvýznamnějších, doposud v podstatě zachovalých celků renesančního urbanismu v Evropě. Území původního vodního přikopu bude řešeno jako volný prostor s minimem urbanistických a architektonických zásahů. Stanovisko zpracovatele posudku: jedná se o obecné východisko, s kterým lze jednoznačně souhlasit Bude respektována a dále podpořena provázanost místa s městem, obnoveny budou původní urbanistické a pohledové vazby. Toto se týká především řešení zeleně na zámeckých valech (zde předpokládá investor pouze úpravy vegetačních prvků za účelem otevření pohledů na zámek). Řešení zámeckých valů bude součástí urbanisticko architektonické studie, ale nebude součástí dalších stupňů projektové dokumentace. Respektovány budou stávající vstupy do parku (z náměstí Republiky, Sukovy třídy, od Přihrádku, od zdymadla, z Labské ulice). Případně budou vytvořeny vstupy nové (napojení území na ulici U Stadionu). Stanovisko zpracovatele posudku: požadavek je zformulován v souladu s kompozičním potenciálem místa a širšími urbanistickými vazbami. Uplatněné principy řešení se objevují již v architektonické soutěži (vítězný návrh č.14) a jsou kladně hodnoceny porotou: citace z protokolu:

Znalecký posudek 01-2012.10/21 -..jednoznačně definuje prostor věnovaný zeleni parku, který jasnou komunikační osou vymezuje proti urbanizované zóně Jedním se základních požadavků je zpracovat návrh na oživení této historické části města umožňující denní rekreaci obyvatel všech věkových kategorií, včetně přiměřeného zázemí tak, aby byla podpořena pozice řešeného území v samém centru města. Město uvažuje v rámci oživení místa konkrétně s umístěním dětského hřiště v jihozápadní části parku, kavárny a dalšího podobného zařízení (včetně veřejného sociálního zařízení a zázemí pro údržbu, obsluhu a ostrahu parku) ve stávajícím objektu při vchodu do parku ze Sukovy třídy a v nově navrženém objektu. Objekty pro tato zařízení nebudou plošně omezeny limitem 30m 2 uvedeným v regulativech funkční plochy zeleň městská všeobecná (viz. níže). V parku nebudou umísťovány rušivé aktivity (cyklostezka, stálé zařízení pro větší zábavní akce, letní kino...). Stanovisko zpracovatele posudku: Záměr je v souladu s významem parku - jedná se nesporně o park celo-městského významu, který v současnosti svoji funkci neplní (viz.odpověď na otázku č.1). O významu objektu mmj. svědčí i uspořádání architektonické soutěže v soutěžních podmínkách je význam parku vymezen v kontextu celého historického jádra města: - Citace. Účelem soutěže je vyhledání nejvhodnějšího celistvého a vyváženého řešení předmětu soutěže, splňujícího požadavky vypisovatele, obsažené v těchto soutěžních podmínkách a v soutěžních podkladech a využití oceněných a odměněných řešení při respektování autorských práv pro formulaci zadání vyhlašovatele jako podkladu pro zpracování projektové dokumentace stavby revitalizace Tyršových sadů, okolí zámku a jeho valů a případných urbanistických zásahů na podporu zkvalitnění fungování celého organizmu historického jádra města - Město dále požaduje, aby součástí řešení byly vodní plochy jako reminiscence na původní využití řešeného území. Řešení vodních ploch bude navrženo na stávající průtok do 10 l/s tak, že bude předpokládat možné zvýšení průtočnosti v budoucnu na průtok 100 l/s bez větších zásahů do konstrukce parku a vodních ploch. Stanovisko zpracovatele posudku: Toto řešení se objevuje již v architektonické soutěži (vítězný návrh č.14) a je vysoce hodnoceno porotou: citace z protokolu: - vhodně situuje nové vodní plochy v proporcích odpovídajících měřítku parku V detailu bude návrh řešit kromě výše uvedených staveb a vodních prvků cestní síť (včetně řešení detailů povrchu), mobiliář a drobnou architekturu, zahradně architektonické úpravy (stávající i nově navržené vegetační prvky). Součástí návrhu bude i osvětlení prostoru respektující slavnostní nasvícení zámku a dále kamerový systém. Stanovisko zpracovatele posudku: požadavek je logickou součástí zadání (především pro podrobnější fáze zpracování). O nutnosti řešení svědčí i výsledky doplňujícího terénního průzkumu provedeného zpracovatelem posudku (viz. odpověď na otázku č.1). V rámci širších vztahů bude řešeno parkování automobilů pro zájmové území. Dále bude řešena návaznost parku na urbanismus města a na systém zeleně města - nábřeží Labe a Chrudimky a soutok těchto řek. Konkrétně bude řešeno propojení Tyršových sadů a parku Na Špici přemostěním Chrudimky. Bude prověřena konkrétní možnost umístění mostu u soutoku Labe a Chrudimky. Vlastní most nebude součástí projektu. Stanovisko zpracovatele posudku: požadavek řeší širší provozní vazby v území a je zcela logický

Znalecký posudek 01-2012.11/21 Odpověď: (1) Uspořádání architektonické soutěže v roce 2002 (Veřejná urbanisticko-architektonická soutěž na zpracování návrhu urbanistického a architektonického řešení Tyršových sadů. 2002) přineslo významné návrhy pro řešení předmětného prostoru. Je důležité zdůraznit, že se jednalo o veřejnou architektonickou soutěž, která byla vyhlášena v souladu se Soutěžním řádem České komory architektů ze dne 24. dubna 1993, ve znění pozdějších předpisů. Výsledky soutěže byly také posuzovány v souladu s principy uplatňovanými pro tyto soutěže ze strany ČKA. (2) Zadávací dokumentace pro podlimitní veřejnou zakázku: Revitalizace Tyršových sadů studie, projektové dokumentace vychází z velké míry ze zkušenosti a přijatých výsledků z architektonické soutěže v roce 2002. Do této zadávací dokumentace tedy byly významně uplatněny principy řešení, které prošly posuzováním ustanovené poroty (blíže viz.: Protokol o činnosti poroty ze dne 9.9.2002. Veřejná urbanisticko-architektonická soutěž na zpracování návrhu urbanistického a architektonického řešení Tyršových sadů. 9.9.2002) (3) Dílčí závazná východiska projektu ( kap.1 Vymezení předmětu veřejné zakázky závazné zadání (Zadávací dokumentace pro podlimitní veřejnou zakázku: Revitalizace Tyršových sadů studie, projektové dokumentace) byla podrobena rozboru v Nálezu - kap.č.2. Na základě posouzení závazného zadání projektu (2010), průběhu a výsledku architektonické soutěže v roce 2002 a vlastního terénního šetření konstatujeme že zadání projektu (Zadávací dokumentace pro podlimitní veřejnou zakázku: Revitalizace Tyršových sadů studie, projektové dokumentace 2010) odpovídá stavu parku a charakteru prostoru.

Znalecký posudek 01-2012.12/21 Otázka č.3: Splňuje projekt Revitalizace Tyršových sadů podzámeckého parku v Pardubicích (dále jen: projekt) zadání? Nález (1) Zadání bylo specifikováno v zadávací dokumentaci v kap.1 Vymezení předmětu veřejné zakázky závazné zadání (východiska projektu) pro soutěžící. Pro účely tohoto posudku se vychází z jeho znění uvedeného u otázky č.2 (2) Za předmětný projekt je považována předaná dokumentace pro stavební povolení (březen 2011) dále DSP a dokumentace pro provedení stavby - dále DPS. Ze souvislostí - především předaného Odůvodnění žádosti o povolení kácení dřevin v prostoru Tyršových sadů Podzámeckého parku vyplývá, že byla rovněž zpracována studie (květen 2010) a projekt pro územní řízení (říjen 2010). Tyto dvě projekční fáze nebyly k posouzení předány a nemohou tedy být předmětem posuzování. Odpověď: Poznámka zpracovatele posudku: dokumentace pro územní řízení je v oboru zahradní a krajinářské architektury základním druhem dokumentace, v kterém prokazujeme koordinaci projektového záměru s dalšími zájmy na využití území a se zájmy uplatňovanými ze strany dotčených orgánů. (1) S ohledem na skutečnosti uvedené výše - ad2) vychází zpracovatel posudku z dokumentace DSP a DPS, které se v principu již nezabývají koncepcí řešení, nýbrž: DSP je v oboru zahradní a krajinářské architektury základním druhem dokumentace, která dokladuje splnění podmínek rozhodnutí o umístění stavby (nabylo právní moci 25.02.2011). Rovněž logickou součástí DSP jsou informace o výsledku provedených průzkumů a měření (např. dendrologický průzkum, pedologický průzkum, stavebně historický průzkum aj.). Požadavky na obsah a rozsah dokumentace stanovuje Vyhláška č. 499/2006 Sb ze dne 10. listopadu 2006, o dokumentaci staveb. Obsah a rozsah dokumentace je uveden v příloze č.1 této vyhlášky. Rozsah podrobnosti zpracování projektové dokumentace je závislý na druhu stavby, pro kterou je dokumentace zpracována, a záleží tak významně na projektantovi. (2) Dokumentace pro stavební povolení (březen 2011) a z ní vycházející dokumentace pro provedení stavby odpovídá obsahem a strukturou stavebních objektů uvedenému zadání v zadávací dokumentaci v kap.1 Vymezení předmětu veřejné zakázky (východiska projektu). (3) Pro složitější stavby v oboru ZAKA je zpravidla členěna podle stavebních objektů. Předmětná stavba je v souladu s oborovými zvyklostmi rozdělena na 21 stavebních objektů. Poznámka: Stavební objekt - prostorově ucelená nebo technicky samostatná část stavby, která plní vymezenou účelovou funkci. (4) V srpnu resp. říjnu 2011 nabyla stavební povolení právní moci. Tato skutečnost mmj. znamená, že projektová dokumentace splňuje požadavky na obsah a rozsah dokumentace (tyto stanovuje Vyhláška č. 499/2006 Sb ze dne 10. listopadu 2006, o dokumentaci staveb. Obsah a rozsah dokumentace je uveden v příloze č.1 této vyhlášky). Na základě srovnání závazného zadání projektu (2010) s předloženou dokumentací pro stavební povolení a z ní vycházející dokumentací pro provedení stavby konstatujeme, že projekt Revitalizace Tyršových sadů splňuje zadání projektu.

Znalecký posudek 01-2012.13/21 Otázka č.4: Respektuje projekt podmínky území? Řeší projekt vyváženě všechny složky prostoru? Respektuje projekt podmínky území? Odpověď: (1) Předložená dokumentace je vypracována týmem specialistů vedeným autorizovaným krajinářským architektem a prošla všemi stupni řízení požadovanými dotčenými orgány. V průběhu stavebního řízení mohly dotčené orgány vznášet náměty a připomínky k řešení. (2) Z pohledu zpracovatele posudku je dokumentace zpracována erudovaně a z dostupných známých pramenů zahrnula všechny významné složky, které mohou ovlivnit prostředí v dané lokalitě. (3) Limitujícím prvkem v prostoru je vodní režim, který již dnes výrazně ovlivňuje stav dřevin v parku. To se projevuje například kořenovým systémem výrazně vystupujícím na povrch terénu. Sortiment navrhovaných stromů odpovídá ekologickým podmínkám území. Nově vysazované stromy jsou většinou dlouhověké, schopné vytvořit v daných podmínkách dlouhodobou kostru parku. Řeší projekt vyváženě všechny složky prostoru? Odpověď: (1) Kompoziční záměr, provozní a programové řešení obsažené v projektu představují komplexní řešení zadaného prostoru. Na tomto konstatování se mmj. shodla porota architektonické soutěže, odborné komise objednatele a v neposlední řadě i správní orgány v rámci územního a stavebního řízení. (2) Předložená dokumentace obohacuje prostor nově o skladebné prvky typické pro městský park, které jsou výrazným architektonickým počinem v dosud roztříštěném a chaotickém prostoru. Park je možné rozdělit na dvě rozdílně pojaté části - jihozápadní a severovýchodní. První část - jihozápadní je navržena jako soudobý městský park. Nejvýraznější je nový prvek "Promenáda" rozvíjející původní cestu lemovanou lipovým stromořadím. Promenáda spojuje logicky dvě části města jasnou komunikační spojnicí. Na obou koncích promenády jsou výrazná schodiště posilující městský charakter parku. Na promenádu navazuje "Relax park" s herními prvky pro děti i dospělé. V prostoru mezi Promenádou a hradbami vzniká oproti dnešnímu stavu rozvolněnější prostor s pobytovými trávníky. Park se stává touto úpravou přehlednější a bezpečnější. Nástupní prostory do parku jsou řešeny velkorysými schodišti což podporuje propojení města s parkovými plochami včetně pohledových propojení z navazujících městských ulic, na rozdíl od dnešního stavu, kdy je park více uzavřen. 2/3 plochy parku jsou koncipovány jako soudobý městský park s odpovídajícími a vyváženými funkčními prvky. Druhá část - severovýchodní část - předpolí valů kolem přístupové cesty Pod Zámkem: je koncipováno jako přírodní část s vodním biotopem. Obohacujícím programem se stává vodní prvek. Toto řešení prostoru (1/3 parku) vychází z omezení vyplývajícího z ochrany aleje se statutem NATURA 2000. Prostor je tudíž podřízen zájmům ochrany přírody na úkor obvyklých funkcí parku. Hledání optimálního řešení rozvoje pro objekty krajinářské architektury je mnohavrstevný problém. Do výsledného návrhu se logicky promítají všechny danosti území a autorský názor týmu zpracovatelů. S ohledem na náročnost takového úkolu prochází významné rozvojové záměry architektonickými soutěžemi a následně územním a stavebním řízením. Posuzovaný záměr prošel kladně všemi těmito procedurami. Zpracovatelé posudku se ztotožňují s výsledkem předchozích schvalovacích procedur a konstatují: Projekt je především autorským dílem, vychází z podmínek území a představuje komplexní řešení.

Znalecký posudek 01-2012.14/21 Otázka č.5: Zajistí případná realizace revitalizace parku dle projektu trvalou udržitelnost podzámeckého prostoru? Nález: (1) Za předmětný projekt je považována předaná dokumentace pro stavební povolení (březen 2011 a dokumentace pro provedení stavby; (viz. též Otázka č. 3, Nález, bod (2). (2) Pro zodpovězení této otázky má zásadní význam dendrologický potenciál objektu. Jeho úroveň je neuspokojivá, viz. Otázka č. 1, Odpověď, body (1) až (4), (6). Odpověď: Z údajů presentovaných v odpovědi na otázku č. 1 vyplývá, že pokud jde o tzv. celkovou vitalitu, bylo z 358 stromů zařazených do věkové kategorie 40 60 roků hodnoceno 190 (53 %) stupněm 2 a vyšším, z celkového počtu 158 stromů starších 60 let pak bylo do stupně 2 a vyššího zařazeno 141 (89 %) jedinců. Stupeň 2 znamená středně velkou odchylku od normálu, respektive od optima, tedy již významné snížení vitality, vyšší stupně pak značí ještě větší snížení vitality. Uvedené dvě věkové kategorie stromů představují 54 % všech inventarizovaných stromů a pro svou vyspělost a rozměry jsou rozhodující pro funkci stromového patra v objektu. Vzhledem k jejich nepříliš dobré kondici, nízkému zastoupení potenciálně dlouhověkých dřevin a omezenému věkovému rozpětí (prakticky všechny ve stáří 40 až 80 let), lze očekávat v nepříliš vzdálené budoucnosti výrazné zhoršení vlastností u podstatné části této generace stromů a nutnosti jejich rozsáhlé obměny. Tento trend naznačuje i podstatně větší zastoupení exemplářů se stupněm vitality 2 a vyšším, respektive horším u stromů starších než 60 roků oproti kategorii 40 až 60 let (viz výše). (1) K trvalé udržitelnosti parku může v obecné rovině (!) jeho revitalizace významnou měrou přispět, nemůže ho však sama o sobě garantovat. Předpokladem trvalé existence objektu jsou mimo jiné přiměřená péče, přiměřené využívání a s tím úzce související přizpůsobování objektu měnícím se možnostem a potřebám společnosti. Zmíněné možnosti a potřeby lze z dlouhodobého pohledu jen obtížně předvídat. (2) Trvalou, respektive dlouhodobou udržitelnost objektu ovlivňují především následující aspekty posuzovaného návrhu revitalizace: 2.1. Přiměřenost navrhovaného programu a provozu objektu. Návrh je možné označit za přiměřený jak lokalizaci objektu v organismu města, tak jeho velikosti a přírodním podmínkám; viz též Otázka č. 4. 2.2. Vytrvalost, respektive stabilita funkce základních skladebných prvků. Navrhované či obnovované technické prvky (promenáda, architektonické vodní prvky, cestní síť, sedací nábytek, osvětlení) v tomto směru respektují současné standardní přístupy v objektech stejného funkčního typu. Pro posouzení tohoto aspektu u přírodně ztvárněných vodních prvků v části nazvané Podzámecký biotop chybí znaleckému pracovišti příslušný specialista. Pokud jde o nejdůležitější vegetační prvky, tvořené dřevinami stromového patra, je jejich poměrně nízká kvalita a nepříliš dlouhá perspektivita (viz Nález, bod (2) této otázky) řešena částečnou obnovou stávající generace stromů za novou a pěstebními opatřeními na stromech ponechaných, majícími za cíl prodloužit jejich přijatelnou existenci. Pravidelná kontinuální obnova exemplářů stromového patra, zajišťující jeho vysokou a trvalou funkčnost, je ideálem, ke kterému se lze jen více či méně přiblížit. Jeho dosažení brání řada skutečností, především: (a) Víceméně jednorázové založení (a tím i dožívání) stromového patra.

Znalecký posudek 01-2012.15/21 (b) Omezený prostor pro výsadbu nové generace stromů vedle stávajících stromových prvků, daný omezenou rozlohou objektu zeleně, nemožností využít některé plochy z důvodů kompozičních (formální kompozice, důležité průhledy a pohledy), provozních, stanovištních atd. (c) Nemožnost či omezené možnosti náhrady jednotlivých dožívajících exemplářů uvnitř stávajících skupin a porostů stromů, především pro nedostatek světla a výraznou kořenovou konkurenci, důvodem mohou být i problémy technologické. (d) Omezením může být i stejnověkost stromového prvku, nebo souboru těchto prvků, jako jejich základní charakteristika, a tím i vlastnost zásadního významu (formální kompozice, stromořadí). V Tyršových sadech komplikuje kontinuální obnovu především výše zmíněný bod (a) maximální ochrana stávajících, jen krátkodobě perspektivních stromů přispívá k jednorázovosti této obměny, přiměřená obnova, zahrnující i odstraňování stromů, které by odhlédneme-li od výše uvedeného mohly být jinak krátkodobě ponechány, mírní jednorázovost obměny a představuje tak jistou oběť ve prospěch budoucnosti, tedy jeden z předpokladů trvalé udržitelnosti. V menším rozsahu komplikují kontinuální obnovu i body (b) a (c). K tomu ještě přistupují další faktory, jako jsou např. při zakládání či obnově trávníků, především tzv. pobytových, technologické komplikace a zvýšené náklady při postupném odstraňování stromů, jejichž pravděpodobná existence v přijatelném stavu (vzhled, provozní bezpečnost) je jen krátkodobá. Výše zmiňovanou krátkodobou perspektivitu stromů je třeba vztahovat k jejich potenciální délce života na daném stanovišti. Důvody kácení stromů s obvodem kmenu nad 80 cm jsou uvedeny v příloze č.1 a shrnuje je následující tabulka. Bilance pro odstraňované stromy nad 80 cm obvodu kmene Důvod odstranění Věková kategorie 1 - Provozní 2 - Pěstební 3 - Zdravotní 4 - Jiný (technologický, kompoziční) Celkem 0-20 8 4 2 14 20-40 4 40 1 14 59 40-60 23 32 22 36 113 60 a více let 8 19 9 36 (strom již neexistuje) 1 Celkem 35 84 44 59 223 Interpretace tabelárního přehledu: Z celkového počtu 223 stromů (cca 35 % stromů s obvodem kmenu nad 80 cm) navrhovaných k odstranění, jde přibližně u 16 % o důvody provozní (stojí na místě navrhované promenády a nových cest), u cca 38 % o důvody pěstební (tzv. probírky), u asi 20 % o důvody zdravotní a u zbytku stromů, přibližně 26 %, se jedná o příčiny jiné (především technologické a kompoziční). U 131 stromů (asi 21 %) s obvodem kmenu nad 80 cm je navrženo jejich ošetření.

Znalecký posudek 01-2012.16/21 Počet stromů navržených k výsadbě činí 197 (158 v Podzámeckém parku a 39 v Podzámeckém biotopu ); jedná se o vyspělé výpěstky, u kterých se po výsadbě nepředpokládá snížení jejich počtu z pěstebních důvodů (probírky). Na základě uvedených skutečností lze navržená pěstební a obnovná opatření označit za přiměřená dané situaci. 2.3. Náročnost základních skladebných prvků na péči. Jak u technických, tak i u vegetačních ji lze považovat za přiměřenou dané situaci. 2.4. Adaptabilita na případné změny možností a potřeb společnosti v budoucnu. Též v tomto aspektu lze navržené řešení označit za standardní. 2.5. Dostatečná konkrétnost projektu, pokud jde o potřebnou péči, zabezpečující udržitelnost revitalizovaného objektu. Tento požadavek nebyl v zadání projektu a není v současnosti ani standardně uplatňován v praxi oboru. Posuzovaný projekt lze označit ve vztahu k trvalé, respektive dlouhodobé udržitelnosti případně realizovaného díla za návrh souboru opatření, která odpovídají oborovým zvyklostem a současnému stavu poznání v této oblasti

Znalecký posudek 01-2012.17/21 Otázka č.6: Odpovídají navržená pěstební opatření, konkrétně navržený rozsah kácení, zvolenému řešení? Otázka č.7: Jsou navržená pěstební opatření, konkrétně navržený rozsah kácení, z Vašeho pohledu odůvodněná situací, resp. vhodná? Nález: Obě otázky mají společný základ a je na ně opovězeno společnou odpovědí. (1) V seznamu stromů navržených ke kácení byly posouzeny důvody jejich odstranění a vyjádřeno, zdali (a) předložený popis důvodu kácení odpovídá skutečné situaci, (b) jestli kácení je v souladu s celkovou koncepcí projektu, (c) jaké jsou důvody kácení. Viz příloha č. 1 Odpověď: (Zdroj: Revitalizace Tyršových sadů Podzámeckého parku v Pardubicích, Projektová dokumentace pro provedení stavby, New Visit s.r.o., Nové Město nad Metují, 06/2011. Odůvodnění žádosti o povolení kácení dřevin v prostoru Tyršových sadů Podzámeckého parku. Důvody kácení jednotlivých dřevin. Inventarizace vegetačních prvků Tyršovy sady. Elektronický dokument: 2011_04_14_INV_VP_Tyrsovy sady.xls + vlastní terénní šetření) (1) Výsledky uskutečněného doplňujícího terénního šetření jsou dokladovány v příloze č.1 a shrnuty v níže uvedených dvou tabulkách. Uvedený důvod kácení v projektu odpovídá hodnocení znaleckým ústavem Počet ks % ANO 187 83,86 NE 34 15,25 (důvod kácení neuveden 1x, strom již neexistuje 1x ) 2 0,90 Celkem 223 100 Navržené kácení je v souladu s celkovou koncepcí projektu Počet KS % ANO 211 94,62 NE 11 4,93 strom již neexistuje 1 0,45 Celkem 223 100 Interpretace zjištěného nálezu Z výše uvedených dat vyplývá, že u 34 stromů (cca 15 %) autory projektu předložený popis důvodu kácení neodpovídá dostatečně přesně skutečné situaci, u 23 z nich však přesto existuje jiný relevantní důvod pro jejich odstranění. U 11 stromů (asi 5 %) jsou znalci toho názoru, že důvod pro kácení není dostatečně průkazný. Je ovšem nutné podotknout, že důvody kácení nebyly osobně konfrontovány s autory projektu a nelze tak vyloučit, že některé důvody, především kompoziční, mohou být i u některých z těchto 11 stromů relevantní. U autorského díla tohoto charakteru a rozsahu lze označit navržený rozsah kácení za odpovídající navrženému řešení.

Znalecký posudek 01-2012.18/21 Otázka č.8: Zhodnoťte (pokuste se o odhad) budoucí vliv hladiny spodní vody na zamýšlenou podobu realizace projektu. Reaguje projekt adekvátně na složitý vodní režim v území? Nález (1) Z disponibilních podkladů jednoznačně vyplývá, že vodní režim řešené lokality je složitým systémem, jehož řešení vyžaduje součinnost s řadou specialistů. Tuto skutečnost mmj. potvrzuje i samostatně vedené stavební řízení k vodním dílům (SO 14,16,17,18) (2) V souladu se svoji povinností přizval projektant k řešení tohoto tématu tým specialistů (autorizace ČKAIT) Poznámka: Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena. (blíže viz. 159 Stav.zákona). Odpověď: Mendelova universita v Brně, Zahradnická fakulta, není kvalifikovaným ústavem pro znaleckou činnost v dané oblasti.

Znalecký posudek 01-2012.19/21 3. ZÁVĚR, SHRNUTÍ Otázka č.1: Jsou k datu vydání tohoto usnesení Tyršovy sady v Pardubicích ve stavu, kdy je již nelze dlouhodobě udržet pomocí postupných údržbových kroků? Je nutné přikročit k celkové revitalizaci prostoru, která povede k trvalé udržitelnosti prostoru? Na základě interpretace dendrologického průzkumu, vlastního terénního šetření (doplňkový znalecký průzkum, vyhodnocení stavu technických prvků, posouzení prostorových souvislostí a nevyhovující programové náplně (blíže viz. odpovědi na otázky č.2 a 4) konstatujeme, že: je nutno jednoznačně přikročit k celkové revitalizaci prostoru. Posuzovaný objekt jeho jednotlivé skladebné části, které tvoří prostorovou kompozici - nelze dlouhodobě udržet popř. zhodnotit v rámci udržovací péče. Základem pro budoucí dlouhodobou udržitelnost prostoru je celková revitalizace (obnova) objektu, na kterou bezprostředně naváže odpovídající péče s dostatečným finančním rozpočtem. Otázka č.2: Podkladem pro výběrové řízení a následné zadání projektu byly výsledky architektonické soutěže z roku 2002. Odpovídá zadání projektu (viz. příloha: Zadávací dokumentace pro podlimitní veřejnou zakázku: Revitalizace Tyršových sadů studie, projektové dokumentace) stavu parku a charakteru prostoru? Na základě posouzení závazného zadání projektu (2010), průběhu a výsledku architektonické soutěže v roce 2002 a vlastního terénního šetření konstatujeme že zadání projektu (Zadávací dokumentace pro podlimitní veřejnou zakázku: Revitalizace Tyršových sadů studie, projektové dokumentace 2010) odpovídá stavu parku a charakteru prostoru. Otázka č.3: Splňuje projekt Revitalizace Tyršových sadů podzámeckého parku v Pardubicích (dále jen: projekt) zadání? Na základě srovnání závazného zadání projektu (2010) s předloženou dokumentací pro stavební povolení a z ní vycházející dokumentací pro provedení stavby konstatujeme, že projekt Revitalizace Tyršových sadů splňuje zadání projektu. Otázka č.4: Respektuje projekt podmínky území? Řeší projekt vyváženě všechny složky prostoru? Respektuje projekt podmínky území? Hledání optimálního řešení rozvoje pro objekty krajinářské architektury je mnohavrstevný problém. Do výsledného návrhu se logicky promítají všechny danosti území a autorský názor týmu zpracovatelů. S ohledem na náročnost takového úkolu prochází významné rozvojové záměry architektonickými soutěžemi a následně územním a stavebním řízením. Posuzovaný záměr prošel kladně všemi těmito procedurami. Zpracovatelé posudku se ztotožňují s výsledkem předchozích schvalovacích procedur a konstatují: Projekt je především autorským dílem, vychází z podmínek území a představuje komplexní řešení.

Znalecký posudek 01-2012.20/21 Otázka č.5: Zajistí případná realizace revitalizace parku dle projektu trvalou udržitelnost podzámeckého prostoru? Posuzovaný projekt lze označit ve vztahu k trvalé, respektive dlouhodobé udržitelnosti případně realizovaného díla za návrh souboru opatření, která odpovídají oborovým zvyklostem a současnému stavu poznání v této oblasti Otázka č.6: Odpovídají navržená pěstební opatření, konkrétně navržený rozsah kácení, zvolenému řešení? Otázka č.7: Jsou navržená pěstební opatření, konkrétně navržený rozsah kácení, z Vašeho pohledu odůvodněná situací, resp. vhodná? Obě otázky mají společný základ a je na ně opovězeno společnou odpovědí. U autorského díla tohoto charakteru a rozsahu lze označit navržený rozsah kácení za odpovídající navrženému řešení. Otázka č.8: Zhodnoťte (pokuste se o odhad) budoucí vliv hladiny spodní vody na zamýšlenou podobu realizace projektu. Reaguje projekt adekvátně na složitý vodní režim v území? Mendelova universita v Brně, Zahradnická fakulta, není kvalifikovaným ústavem pro znaleckou činnost v dané oblasti. Součástí tohoto dokumentu není Příloha č.1

Znalecký posudek 01-2012.21/21 ZNALECKÁ DOLOŽKA Znalecký posudek vypracovala Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici zapsaná dne 23. 7. 2002 podle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících jako znalecký ústav pod č.j. M-1009/2002 (sp.zn. 140/2002-OOD-ZN). Ústav je zapsán do II. oddílu seznamu ústavů pro obor zemědělství s rozsahem znaleckého oprávnění pro: zahradnictví, zahradnické inženýrství, skladování a zpracování zahradnických produktů, vinohradnictví, vinařství, zahradní a krajinářská architektura, krajinná ekologie, dendrologie, zakládání a údržba zeleně. Znalecký úkon je zapsán pod pořadovým číslem 01/2012 znaleckého deníku. Doc. Ing. Robert Pokluda, Ph.D. děkan