VI. PŘÍLOHY P 1 Shrnutí celkové úspěšnosti sledovaných dívek a chlapců: Celková úspěšnost Celková úspěšnost D 1 01 CH 1 0 D 2 0100 CH 2 0 D 3 0100 CH 3 01 D 4 01 CH 4 0 D 5 N CH 5 0 D 6 01 CH 6 N D 7 0 CH 7 N D 8 N CH 8 0100 D 9 0100 CH 9 0100 D 10 0100 CH 10 0100 D 11 01 CH 11 0100 D 12 0 CH 12 0100 D 13 0100 CH 13 01 D 14 0100 CH 14 0 D 15 0100 CH 15 00 D 16 0100 CH 16 N D 17 0100 CH 17 01 D 18 0100 CH 18 01 D 19 0100 CH 19 0100 D 20 01 CH 20 0100 D 21 0100 CH 21 01 D 22 0100 CH 22 01 D 23 0100 CH 23 0100 D 24 0100 CH 24 0100 D 25 0100 CH 25 0100 D 26 01 CH 26 0100 D 27 0100 CH 27 0100 D 28 01 CH 28 0100 D 29 0100 D 30 0100 D 31 0100 D32 01 CELKEM 2008 CELKEM 1306
Pozn. 1: Červeně označené děti dovršily v období sledování v rámci experimentu 4;6 a více let. Pozn. 2: Celkové číslo, které je zapsáno dvěma barvami, značí v bílé barvě počet dětí, které úkoly splnily a v černé barvě děti, které splnily úkoly částečně (spíše splnily). Pozn. 3: Vyhodnocení úspěšnosti jednotlivých sledovaných dětí se řídilo následujícími kritérii. Dítě aktivity úspěšně splnilo tehdy, bylo-li schopno: přijmout daný grafický kód; zakódovat správně všechny dimense stavby v aktivitách 1, 2 i 3; v případě chyby se samostatně opravit; postavit stavbu podle kódového záznamu; 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% chlapci dívky 5,00% 0,00% splnilo spíše splnilo spíše nesplnilo nesplnilo nedokončilo Výklad: Z celkového počtu 60 sledovaných dětí dokončilo činnosti 55 dětí, z nichž 33 dětí (20 dívek a 13 chlapců) úkoly splnilo a 14 dětí (8 dívek a 6 chlapců) uspělo v převážné většině daných úkolů ( spíše splnilo ). 7 dětí (2 dívky a 5 chlapců) úkoly spíše nesplnilo, to znamená, že nesplnilo ani 35 % z daných úkolů. Pouze jedno dítě (chlapec) z celkového počtu sledovaných dětí neuspělo ani z 20 % a dané úkoly tak nesplnilo.
P 2 45 Počet sledovaných 40 35 30 25 20 15 počet sledovaných 10 5 0 0% 20% 40% 60% 80% 100% 120% Výklad: Osa y nese informaci o počtu sledovaných dětí, osa x nese informaci o celkové úspěšnosti sledovaných dětí. Graf ukazuje, že 5 dětí (8,3 %) nedosáhlo ani minimální úspěšnosti, 8 dětí (13,3 %) bylo stále ještě pod průměrem a tudíž nepotvrdilo hypotézy. 40 dětí * (66,6%) splnilo hypotézy a z nich 10 dětí (16,6 %) bylo úspěšných nadprůměrně. Křivka úspěšnosti sledovaných dětí téměř odpovídá normálnímu rozložení populace podle Gausse. (Kern, 2006, s. 278) Z toho mimo jiné vyplývá, že obtížnost jednotlivých aktivit byla zvolena přiměřeně k věku sledovaných dětí. * Počet dětí zahrnuje děti, které spíše splnily úkoly (počítány jako jedna polovina) i ty, které splnily úkoly (počítány jako jedna celá).
Shrnutí celkového užití způsobů kódování (model čísla) u jednotlivých sledovaných dětí: P 3 Způsob kódování Způsob kódování D 1 ooo CH 1 ooo D 2 Chaos CH 2 ooo D 3 ooo, chaos CH 3 ooo D 4 ooo CH 4 ooo,chaos D 5 - CH 5 chaos D 6 ooo, chaos CH 6 - D 7 chaos, CH 7 - D 8 ooo CH 8 Ooo D 9 ooo CH 9 Ooo D 10 CH 10 Ooo D 11 CH 11 chaos D 12 ooo CH 12 D 13 ooo CH 13 D 14 ooo CH 14 D 15 ooo CH 15 D 16 chaos CH 16 - D 17 CH 17 ooo D 18 ooo CH 18 ooo, D 19 CH 19 ooo D 20 CH 20 ooo D 21 ooo CH 21 ooo D 22 ooo, CH 22 chaos D 23 ooo CH 23 ooo D 24 chaos CH 24 chaos D 25 chaos CH 25 ooo D 26 chaos CH 26 ooo D 27 CH 27 D 28 chaos, CH 28 chaos D 29 ooo D 30 ooo D 31 ooo D32 chaos Výklad: V procesu kódování se u dětí vyskytovaly 3 modely, způsoby kódování. Nejčastěji se jednalo o model lineární (vyskytl se u 32 dětí), dále pak model chaos (u 16 dětí) a třetím modelem bylo vkreslování (u 15 dětí). Z přehledu tak vyplývá, že řešení aktivit nebylo v celkovém počtu příliš jednotvárné, což dokazuje mimo jiné to, že se nejednalo o nacvičené aktivity.
P 4 Komparace sledovaných chlapců a dívek: D 4;0 4;5 CH 4;0 4;5 D 4;6 5;1 CH 4;6 5;0 Úspěšnost Nejčastější chyba Nejužívanější grafický kód 65 % PU KL (30 %) ČV (30 %) Nejužívanější způsob kódování Postup Nejužívanější diktát ooo, Post K (50 %) 44 % PU KL (87,5 %) ooo, 82 % PU KL (45 %) ooo, chaos,, VČ Post P (62,5 %) Post K (50 %) 62.5 % PU KL (50 %) ooo, chaos, VČ Post K (35 %) Výklad: Úspěšnost dívek a chlapců celkově nebyla stejná. Dívky byly úspěšnější o 20 % než chlapci bez ohledu na věk. Tím nebyla potvrzena Piagetova teorie (viz 5. kapitola s. 48 49). Pokud děti chybovaly, bylo to téměř vždy z důvodů nesprávného kódování půdorysu kódované stavby. Nejčastěji užívaným znakem bylo kolečko, což ukazuje na rozvoj symbolického myšlení, ale i grafomotoriky (grafomotoricky jednoduchý znak). U mladších dětí převládal model kódování lineární, dětí na 4; 6 se vyskytovala větší pestrost při řešení úkolů (jak v modelu kódování, tak ve směru postupu). Větší pestrost řešení u starších dětí dokazuje, že v druhé polovině pátého roku je úroveň symbolického i divergentního myšlení u dětí na vyšší úrovni než v předcházejících obdobích.
P 5 P 6 P 7
P 8 P 9 P 10
P11 P12 P 13
P 14 D 1 P 17 D 4 P 15 D 2 (sklápění) P 18 D 6 P 16 D 3 P 19 D 6
P 20 D 7 P 23 CH 2 P 21 D 9 P 24 CH 3 P 22 CH 1 P 25 D 10
P 26 D 10 (zakódované jméno) P 29 D 13 P 27 D 11 P 30 D 13 P 28 D 12 P 31 D 14
P 32 D 14 P 35 - CH 5 (kódování stavby s překlady z kostek) P 33 CH 4 P 36 CH 7 P 34 CH 5 ( skála ) P 37 - CH 8
P 38 CH 8 P 41 D 15 P 39 CH 9 P 42 D 16 P 40 CH 10 P 43 D 17
P 44 D 18 P 47 D 21 (zakódovaná panáček) P 45 D 19 P 48 CH 11 P 46 D 20 P 49 CH 12
P 50 CH 13 P 53 D 22 P 51 CH 14 P 54 D 22 P 52 CH 15 P 55 D 23
P 56 D 24 P 59 D 26 P 57 D 25 P 60 CH 17 P 58 D 25 P 61 CH 18
P 62 CH 19 P 65 CH 21 ( fotodokumentace P 64) P 63 CH 20 P 66 CH 22 P 64 CH 21 P 67 D 27
P 68 D 28 P 71 D 31 P 69 D 29 P 72 D 32 P 70 D 30 P 73 CH 23
P 74 CH 24 P 77 CH 27 P 75 CH 25 P 78 CH 28 P 76 CH 26 P 79 CH 28 (sklápění)