ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ ŠKOLNÍCH PREVENTIVNÍCH STRATEGIÍ VE ŠKOLÁCH A VE ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH VE ŠKOLNÍM ROCE 2005/2006 V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI ROCE 2005/2006 Odbor školství, mládeže a sportu, Krajský úřad, Moravskoslezský kraj Říjen 2006
OBSAH 1.ÚVOD 2 2.ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE REALIZOVANÉ ŠKOLAMI V ROCE 2005/2006... 3 2.1.Školní preventivní strategie...3 Okres... 5 2.2.Zázemí školních metodiků prevence...5 2.3.Specializované programy určené výchovně problémovým a sociálně handicapovaným jedincům a skupinám...6 2.4.Formy spolupráce s rodiči v oblasti prevence sociálně patologických jevů...7 2.5.Volnočasové aktivity...7 2.6.Další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti sociálně patologických jevů... 8 2.7.Výskyt sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních... 8 2.8.Dotační systém na podporu Školních preventivních strategií ve školách a ve školských zařízeních v oblasti prevence sociálně patologických jevů... 9 3.SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ A VÝSTUPY ZJIŠTĚNÝCH DAT......10 4.ZÁVĚR 12 PŘÍLOHA 1: VÝSKYT SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ VE ŠKOLÁCH......14 PŘÍLOHA 2: PROJEKTY ZAMĚŘENÉ NA DLOUHODOBÉ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ OBLAST PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ......18 Projekt Phare 2003 Management sociální práce pro učitele základních škol...18 Projekt: Komplexní výcvik preventistů zaměřený sebezkušenostně... 19 PŘÍLOHA 3: SCREENING VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ V NĚKTERÝCH OKRESECH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE... 21 1. Úvod V roce 2005 a 2006 byly na legislativním poli prevence sociálně patologických jevů (dále jen prevence) určité změny, které by měly ovlivnit kvalitu preventivních služeb nabízené nejen 2
neziskovými organizacemi, ale i školou samotnou prostřednictvím školních metodiků prevence, výchovných poradců, školních psychologů či školních speciálních pedagogů. Mezi legislativní změny patří: účinnost zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, kde 9a - cit.: Pedagogickému pracovníkovi, který vedle přímé pedagogické činnosti vykonává také specializované činnosti, k jejichž výkonu jsou nezbytné další kvalifikační předpoklady, se poskytuje příplatek ve výši 1 000 až 2 000 Kč měsíčně. Tímto zákonem, účinným od 1. 1. 2005 se v současné chvíli přestává diskutovat o snížení přímé vyučovací povinnosti pro školní metodiky prevence, vyhláška č. 72/2005 Sb. ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, účinná od 9. 2. 2005, která popisuje konkrétní standardní i nadstandardní činnosti škol a školských zařízení, vyhláška č. 317/2005 Sb. ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, s účinností od 1. 9. 2005, která hovoří o 250 hodinovém specializačním studiu pro školní metodiky prevence, po jehož absolvování náleží školním metodikům prevence dle zákona 143/1992 ve znění pozdějších předpisů, 9a specializační příplatek v hodnotě 1000 až 2000 Kč měsíčně. vládní usnesení č. 693 ze 7. 6. 2006, které upravuje povinnost certifikace programů primární prevence při čerpání finančních prostředků ze státní dotace od roku 2008. Změny byly v průběhu uplynulého školního roku zaznamenány také v rovině koncepční, kdy vznikly nové dokumenty, jak na národní úrovni, tak na úrovni krajské. Jedná se o: Strategii prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na období 2005 2008 Strategii prevence sociálně patologických jevů u dětí a v Moravskoslezském kraji na období 2005 2008 včetně Akčního plánu realizace této strategie V roce 2006 došlo k navázání úzké spolupráce a komunikace s Ostravskou univerzitou. Od školního roku 2006/2007 bude probíhat pod Pedagogickou fakultou, Centrem dalšího vzdělávání, 250 hodinové specializační studium pro školní metodiky prevence, které na univerzitách v Moravskoslezském kraji zcela chybělo. 2. Školní preventivní strategie realizované školami v roce 2005/2006 2.1. Školní preventivní strategie 3
Základním nástrojem prevence ve školách a ve školských zařízeních jsou tzv. školní preventivní strategie, které jsou komplexním systémovým prvkem v realizaci preventivních aktivit. Jejich realizace je pro každou školu závazná a podléhá kontrole České školní inspekce. Mezi hlavní cíle těchto aktivit v rámci školní preventivní strategie patří: odpovědnost za systematické vzdělávání školních metodiků prevence a dalších pedagogických pracovníků v metodikách preventivní výchovy, v netradičních technikách pedagogické preventivní práce s dětmi a mládeží (interaktivní techniky, nácviky praktických psychologických a sociálně psychologických dovedností, techniky rozvíjení osobnosti, metody vytváření pozitivních vztahů mezi žáky apod.) a v řešení problémových situací souvisejících s výskytem sociálně patologických jevů, systémové zavádění etické a právní výchovy, výchovy ke zdravému životnímu stylu a jiných oblastí preventivní výchovy do výuky jednotlivých předmětů, ve kterých ji lze uplatnit, uplatňování různých forem a metod působení na jednotlivce a skupiny dětí a mládeže zaměřené na podporu rozvoje jejich osobnosti a sociálního chování, vytváření podmínek pro smysluplné využití volného času dětí a mládeže, spolupráce s rodiči a osvětová činnost pro rodiče v oblasti zdravého životního stylu a v oblasti prevence problémů ve vývoji a výchově dětí a mládeže, průběžné sledování konkrétních podmínek a situace na škole nebo ve školském zařízení - z hlediska rizik výskytu sociálně patologických jevů a uplatňování různých forem a metod umožňujících včasné zachycení ohrožených dětí a mladistvých, diferencované uplatňování preventivních aktivit a programů speciálně zaměřených na jednotlivé rizikové skupiny dětí a mládeže, poskytování poradenských služeb školního metodika prevence a výchovného poradce žákům a jejich rodičům a zajišťování poradenských služeb specializovaných poradenských a preventivních zařízení pro žáky, rodiče a učitele. Na základě metodického pokynu ministra MŠMT č.j. 14514/2000-51 jsou školní preventivní strategie pravidelně jednou ročně vyhodnocovány. Je sledována celková účinnost (do jaké míry bylo dosaženo stanovených cílů) i jejich průběh. Měřena je také efektivita jednotlivých aktivit, které byly v rámci těchto strategií realizovány. 4
Školní preventivní strategie připravuje a koordinuje v jednotlivých školách a školských zařízeních školní metodik prevence. Podmínky pro realizaci preventivního programu a odpovědnost za něj nese ředitel školy nebo školského zařízení. Garantem jednotlivých preventivních programů a aktivit škol a školských zařízení v dané oblasti je oblastní metodik preventivních aktivit. Školní preventivní strategie (Minimální preventivní program) v Moravskoslezském kraji je realizována v 832 školách a školských zařízeních. Z toho jsou: Tabulka č. 1: Počet škol a školských zařízení (zdroj OŠMS) Školy Počet Typ školy Počet žáků/studentů Typ zařízení Školská zařízení: Mateřské školy 240 33.629 Dětské domovy 18 Základní školy 411 118.046 Střední školy 157 68.014 Diagnostický a výchovný ústav Celkem 808 219.689 24 Počet 6 Vyhodnocování Školních preventivních strategií probíhá pouze z dat ze základního a středního školství. V mateřských školách probíhá všeobecné systematické preventivní působení směřující ke zdravému životnímu stylu, proto nelze vykazovat data, která jsou pro účely této zprávy potřebná. Celkový počet škol, které jsou vyhodnocovány je 568. Následná tabulka znázorňuje celkový počet vyhodnocených zapojených škol ve školním roce 2005/2006. Pro srovnání je uveden také počet vyhodnocených škol v předchozím období. Tabulka č. 2.: Celkový počet škol - 1 škola = 1 závěrečná zpráva o plnění Minimálního preventivního programu (zdroj OŠMS) Okres Celkem škol 2005/2006 (ZŠ - SŠ) základní Počet žáků střední Ostrava 77-45 27.788 20.290 Opava 75-21 17.089 8.633 Karviná 70-32 25.869 16.016 Bruntál 39-18 9.686 5.394 Frýdek-Místek 87-24 21.811 9.448 Nový Jičín 63-17 15.817 8.233 Celkem 411-157 118.060 68.014 2.2. Zázemí školních metodiků prevence 5
V letošní závěrečné zprávě jsme nově začali sledovat zázemí školních metodiků prevence. Počet školních metodiků na školách je vyšší z důvodů slučování škol a ponechání více než jedné funkce školního metodika prevence ve škole. Ve školách je stále 20 % školních metodiků prevence s kumulovanou funkcí výchovného poradce. Tendence systému prevence sociálně patologických jevů v ČR je tyto funkce rozdělovat, vzhledem k problematice postupů a řešení a vytvářet školní poradenské týmy. Na nabídku Krajského úřadu Moravskoslezského kraje finančně podpořit funkci školního psychologa či školního speciálního pedagoga reagovalo v roce 2006 čtyřicet devět škol. V současné době je v 94 školách vytvořen školní poradenský tým, jehož záměrem je primární prevence a včasná intervence výskytu sociálně patologických jevů. Finanční ohodnocení školních metodiků by se měl do budoucna zlepšovat vzhledem k zákonu č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících, který zaručuje školním metodikům příplatek za tuto funkci při splnění podmínek, které upravuje vyhláška č. 317/2005 o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, s účinností od 1. 9. 2005. Tab. č. 3 Zázemí školních metodiků prevence (zdroj OŠMS) Zázemí školních metodiků prevence počet % Celkem 621 100 Kumulovaná funkce s výchovným poradcem, vychovatelem 126 20 Finanční ohodnocení 488 78,5 Vlastní kabinet Sám 249 40 S výchovným poradcem 60 10 S jinými pedagogy 312 50 Školské poradenské pracoviště tým 1) 94 15 1) metodik prevence, výchovný poradce, spec. pedagog, psycholog, a další ped. pracovníci min. tři z těchto odborníků 2.3. Specializované programy určené výchovně problémovým a sociálně handicapovaným jedincům a skupinám Specializované programy jsou využívány zejména v práci s dětmi s diagnózou vývojové poruchy učení, se zdravotním postižením, s dětmi ze sociálně znevýhodněných a kulturně se odlišujících rodin a v práci s problematickými třídními kolektivy, ve kterých může díky těmto handicapům vznikat řada sociálních problémů. Z tohoto důvodu je třeba tyto jedince či skupiny zařazovat do rizikové cílové populace, vůči které by mělo být uplatňováno zvýšené preventivní působení. Tabulka č. 4: Nejčastěji využívané specializované programy, které jsou uplatňované směrem k výchovně a sociálně handicapovaným jedincům a skupinám (zdroj OŠMS) Název Přípravné třídy pro děti ze sociálně Počet programů ve školním roce 2005/2006 znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí 25 26 Přímá práce asistentů pedagogů pro děti, žáky a studenty ze sociálně znevýhodněného prostředí 30 38 Jiné (např. návštěvy pedagogických pracovníků v rodinách žáků) 259 401 Z tabulky je patrné, že dochází k mírnému poklesu, který je ale v rámci slučování škol zanedbatelný. Další programy, které jsou ve větší míře využívány: Individuální a skupinové programy reedukační péče pro integrované žáky Individuální plány zdravotně postiženým žákům Počet programů školním roce 2004/2005 6
2.4. Formy spolupráce s rodiči v oblasti prevence sociálně patologických jevů V určitém stupni vývoje dítěte se stejně důležitým sociálním prostředím jako rodina stává škola. V tomto období je pro výchovu dítěte, a tím i pro primární prevenci, velmi důležitá spolupráce mezi rodiči dítěte a školským zařízením. Spolupráci nelze navázat jen prostřednictvím třídních schůzek pro rodiče, proto řada škol pořádá pro rodiče i neformální akce (viz tabulka č. 5a., 5b.). Pro srovnání je uveden počet akcí s rodiči a pro rodiče v období 2004/2005. Nově jsme začali rozdělovat akce pro rodiče na téma prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže a tzv. ostatní akce jako jsou tradiční Dny otevřených dveří, Dny matek, besedy s odborníky, plesy apod. Tabulka č. 5a: Přehled akcí pro rodiče 2005/2006 (zdroj OŠMS) Počet akcí pro rodiče přímo v oblasti prevence sociálně patologických jevů Počet akcí pro rodiče tzv. ostatní akce ZŠ 659 2.091 SŠ 193 215 Tabulka č. 5b: Přehled akcí pro rodiče a s rodiči 2004/2005 (zdroj OŠMS) Akce pro rodiče počet akcí Akce s rodiči počet akcí sdružení rodičů při škole ZŠ 1.838 1.720 179 SŠ 480 174 82 V letošním roce jsme již nesledovali aktivity sdružení rodičů při škole. Po sečtení všech akcí je na základním školství zaznamenán nárůst, na středním školství je znatelný pokles akcí pro rodiče či s rodiči. 2.5. Volnočasové aktivity Školy a školská zařízení v kraji organizují volnočasové aktivity pro své žáky ve školních družinách, klubech a kroužcích. V současné době pracuje ve školách a školských zařízeních v Moravskoslezském kraji 314 školních družin a 120 školních kroužků a klubů. Nejčastěji jsou to kroužky sportovní (fotbal, floorbal, volejbal, gymnastika, aerobic, bojová umění, šachy), keramické, jazykové (zaměřené především na anglický jazyk), hudební, turistické, modelářské, taneční, hudební (sborový zpěv a flétna) a kroužky zaměřené na informatiku (práce s počítačem). Tabulka č. 6a: Volnočasové aktivity při základních školách (zdroj OŠMS) Základní školství Počet škol/šk. zařízení Počet zapojených žáků Procentuální zapojení žáků Školní družiny 314 20.784 17 % Školní kluby a kroužky 426 55.462 47 % Tabulka č. 6b: Volnočasové aktivity při středních školách (zdroj OŠMS) Střední školství Počet škol/šk. zařízení Počet zapojených žáků Procentuální zapojení žáků 7
Školní kluby 120 10.416 15 % a kroužky Z celkového počtu žáků v základních a speciálních školách (118.060) je do volnočasových aktivit nabízených školou zapojeno pouze 47 % žáků, což je opět pokles oproti loňským létům. Kromě volnočasových aktivit probíhajících v období školního roku, pořádají některé školy také prázdninové akce. Kolik škol pořádalo tyto akce je patrné z tabulky č. 7. Tabulka č. 7: Počet víkendových a prázdninových akcí pro děti (zdroj OŠMS) Počet škol/počet akcí o víkendech Počet zapojených žáků Počet škol/počet akcí o prázdninách Počet zapojených žáků Základní školství 332/1.839 28.540 104/201 31.016 Střední školství 76/439 7.184 31/41 773 80 % základních škol pořádá aktivity o víkendech, což je o 34 % více než ve školním roce 2004/2005, 25 % základních škol ve sledovaném roce pořádalo akce o prázdninách, což je také více než v předchozím školním roce. 50 % středních škol pořádalo víkendové akce a 19 % těchto škol uskutečnilo akce o prázdninách. Na základním školství je zaznamenán výrazný nárůst akcí. Na středním školství ve sledovaném období organizovalo víkendové aktivity o 10 % škol více. 2.6. Další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti sociálně patologických jevů Na území Moravskoslezského kraje působí široké spektrum organizací, které vzdělávají v problematice specifické i nespecifické primární prevence sociálně patologických jevů. V tabulce č. 8 jsou uvedeny nejžádanější organizace zajišťující vzdělávání v oblasti prevence sociálně patologických jevů a počty zúčastněných pedagogických pracovníků na vzdělávání. V návaznosti na vyhlášku č 317/2005 Sb. ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, s účinností od 1. 9. 2005, která hovoří o 250 hodinovém specializačním studiu pro školní metodiky prevence, jsme začali sledovat hodinové dotace daného vzdělávání. Tabulka č 8.: Organizace zajišťující vzdělávání a počet zúčastněných pedagogů (zdroj OŠMS) Počet zúčastněných pedagogů, odborných pracovníků vzdělávání do 20h vzdělávání 21 h-50 h vzdělávání 51 100h vzdělávání 101 250h vzdělávání nad 250h postgraduální studium PPP 148 40 9 1 0 0 KVIC 1 953 136 46 18 2 0 NIDV 888 34 8 19 7 0 VŠ 45 18 17 62 34 10 NNO 499 211 20 56 11 35 Poptávka zejména po vzdělávání s prvky praktické přípravy řešení sociálně patologických jevů, které se ve škole objevují, se ukazuje velmi výrazně. Ve sledovaném období se jednalo zejména o témata šikany, vandalství, poruchy příjmu potravy, agresivity dětí, krádeže, dále komunikační dovednosti a interaktivní skupinová práce s dětmi, nové formy a metody práce s problematickými dětmi, atd. 2.7. Výskyt sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních Důležitým sledovanými daty, nejen pro účely této závěrečné zprávy, je přímý výskyt sociálně patologických jevů. Na základě jejich četnosti výskytu (poklesu, stagnace či nárůstu) můžeme 8
posuzovat efektivitu prováděné cílené primární prevence. V tabulce č. 9. jsou uvedeny snížené stupně chování, což je vždy pedagogem sledováno jako výchovný důsledek určitého nežádoucího vybočení ze společenské normy, neomluvené hodiny, což můžeme kvalifikovat také jako záškoláctví, dále zneužívání alkoholických nápojů a návykových látek a výskyt šikany. Podrobnější rozklad tabulky č. 9 je uveden v příloze této zprávy. Tabulka č. 9: Společensky nežádoucí jevy u dětí a mládeže v MSK za školní rok 2005/2006 (zdroj OŠMS) Snížená známka Snížená známka Počet neomluvenýc Zneužití Zneužití ost. z chování 2. stupeň z chování 3. stupeň h hodin celkem alkoholu Kouření návykovýc h látek Agresivní formy chování, šikana Krádeže Žáci ZŠ 1.316 465 105.010 205 650 125 753 475 Žáci SŠ 1.621 1.109 173.939 319 1.522 207 202 156 Data z této tabulky jsou podrobněji rozpracována v Příloze tohoto dokumentu. Mezi další nejčastější sociálně patologické jevy, které školy musely řešit, patří: rasismus, agresivita, vandalismus, záškoláctví, podvody, gambling, poruchy příjmu potravy, vztahové problémy žák rodič, nedostatečná spolupráce a péče rodiny, vulgarita vůči učitelům. 2.8. Dotační systém na podporu Školních preventivních strategií ve školách a ve školských zařízeních v oblasti prevence sociálně patologických jevů Moravskoslezský kraj na podporu snižování výskytu sociálně patologických jevů ve školách a ve školských zařízeních každoročně vyhlašuje dotační programy. V roce 2006 byla oblast prevence sociálně patologických jevů ve školách a ve školských zařízeních v Moravskoslezském kraji finančně podpořena, podobně jako v roce 2005, ze dvou zdrojů: Finanční dotace ze státního rozpočtu jednalo se o celkovou částku Kč 1.723.000,--, účelově vázanou na zkvalitňování Školních preventivních strategií ve školách a ve školských zařízeních. Podpořeno bylo 36 projektů. Finanční dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje jednalo se o částku Kč 1.300.000,- Tyto finanční prostředky byly určeny na Preventivní programy a dále na další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti sociálně patologických jevů a nově také na podporu nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Podpořeno bylo 11 projektů. Tabulka č. 10.: Přehled škol žádajících o finanční dotaci v roce 2005 s akcentem na srovnání v minulých létech 2003 a 2004 (zdroj OŠMS) Celkem žadatelů Celková částka, o kterou bylo Získaná celková částka žádáno v tis. Kč v tis. Kč 2006 2005 2004 2006 2005 2004 2006 2005 2004 ZŠ 70 101 95 5.606.9 7.239.5 12.442.7 2.654.5 3.169.9 2.874.8 SŠ 57 52 50 4.046.6 3.646.6 3.916.1 1.134.9 1.150.4 1.106.2 celkem 130* 153 145 9.830* 10.886.1 16.358.8 3.789.4* 4.320.3 3.981.0 V tabulce č 10. je znázorněn přehled počtu škol, které žádaly o dotaci na preventivní aktivity. Do údajů jsou zahrnuty nejen žádosti adresované krajskému úřadu, ale také žádosti adresované školami jiným subjektům (např. MŠMT, obcím, atd.). Pro srovnání jsou v tabulce uvedena i léta 2004 a 2005 * znamenají školská zařízení - DDM, PPP. 9
3. Shrnutí výsledků a výstupy zjištěných dat A. Zázemí školních metodiků prevence Sledováno nově k nejvýznamnějším výsledků patří, že: 20 % školních metodiků prevence vykonává současně i funkci výchovného poradce 78, 5 % školních metodiků je za výkon funkce finančně ohodnoceno na 15 % školách je sestaven školní poradenský tým Na nabídku finančně podpořit výkon školního psychologa či školního speciálního pedagoga reagovalo 49 škol. B. Specializované programy uplatněné směrem k výchovně problémovým a sociálně handicapovaným jedincům a skupinám Ve srovnání s předchozím školním rokem byl zaznamenán téměř stejný počet přípravných tříd pro děti ze sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí.tento jev se považuje za velmi příznivý a pro tuto cílovou populaci velmi přínosný, přímá práce asistentů pedagogů pro děti, žáky a studenty ze sociálně znevýhodněného prostředí se oproti loňskému období zanedbatelně snížila, návštěvy pedagogických pracovníků v rodinách žáků se snížily, tyto návštěvy se ale jeví jako velmi důležité, neboť také prostřednictvím těchto návštěv získává škola větší důvěru u rodičů, což se následně odráží v lepší spolupráci školy a rodičů. C. Formy spolupráce s rodiči Ve školním roce 2005/2006 byl na základním školství zaznamenán vyšší počet akcí pro rodiče oproti roku 2004/2005, na středním školství mírný pokles. Jde o velmi příznivý stav. Nově sledovány byly akce pro rodiče, které měly preventivní charakter. D. Volnočasové aktivity Do volnočasových aktivit, které nabízí základní škola se zapojilo 47 % žáků, jde o mírný pokles. 80 % základních škol pořádalo aktivity o víkendech, což je o 34 % více než ve školním roce 2004/2005, tento stav je velmi příznivý a hraje významnou roli ve zlepšování sociálního klimatu školy. Na středních školách je zaznamenán 10 % nárůst, což je příznivý stav. 25 % základních škol ve sledovaném roce pořádalo akce o prázdninách, jde o mírný nárůst. 50 % středních škol pořádalo víkendové akce, což je o 10 % vyšší počet škol než v loňském sledovaném období,19 % z těchto škol uskutečnilo akce o prázdninách, jde o nepatrný pokles. E. Další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti sociálně patologických jevů Stoupá poptávka po informacích o sociálně patologických jevech jako jsou gambling, vandalství, poruchy příjmu potravy, agresivita dětí, krádeže a jejich praktické postupy řešení. Stále se zvyšuje zájem o kurzy v oblastech: komunikačních dovedností a skupinové práce, o nové formy a metody práce s problematickými dětmi, atd. Velmi příznivá data jsou zaznamenána v počtu frekventantů v dlouhodobém vzdělávání pedagogických pracovníků v prevenci, což je stále jeden z hlavních cílů ve vykonávání preventivních aktivit nejen v MSK. Z přehledu také jasně vyplývá, že se stále jen ojediněle pedagogové dále vzdělávají postgraduálně. Na nejbližších univerzitách Ostravské a Slezské stále neprobíhá žádné specializační studium pro školní metodiky prevence, což se ale v roce 2006/2007 změní. 10
F. Výskyt sociálně patologických jevů u dětí a mládeže ve školách a školských zařízeních (rozklad v příloze) 1. Snížená známka z chování Z celkového počtu základních škol (+ZvŠ a SpecŠ - 411) v Moravskoslezském kraji vykázalo udělení snížených stupňů z chování 70 % škol. Ve školním roce 2004/2005 se tento jev týkal 68 % škol. Jde o mírný nárůst. Z celkového počtu středních škol (SOU, OU, Gymnázia, SŠ - 157) v Moravskoslezském kraji vykázalo udělení snížených stupňů z chování 80 % škol. Ve školním roce 2004/2005 se tento jev týkal 79 % škol. Jde o mírný nárůst. 2. Neomluvené hodiny Z celkového počtu základních škol (+ZvŠ a SpecŠ) v Moravskoslezském kraji vykázalo výskyt neomluvených hodin 65 % škol. Ve minulém sledovaném období se tento jev týkal 54,8 % škol. Byl zaznamenán nárůst škol, kde tento jev museli řešit. Z celkového počtu žáků má neomluvené hodiny 4,4 %, v loňském roce to bylo o 2 % méně. Z celkového počtu středních škol (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) v Moravskoslezském kraji vykázalo neomluvené hodiny 80 % škol. Ve školním roce 2004/2005 se tento jev týkal 86 % škol. Jde o mírný pokles počtu škol, které byly nuceny řešit neomluvené hodiny. Z celkového počtu žáků má neomluvené hodiny 13,4 %, v loňském roce to bylo o 4 % více. Kritický se ale jeví stav počtu neomluvených hodin na vykázaného žáka, který je průměrně 14,43 neomluvených hodin. Nejohroženější oblastí je Karviná, kde tento počet dosahuje téměř 57 neomluvených hodin na jednoho vykázaného žáka. 3. Zneužití alkoholu Počet základních škol, které řešily případy výskytu zneužití alkoholických nápojů bylo 31 %. V loňském sledovaném období to bylo o 11 % škol méně. Početně se jednotlivé případy téměř zdvojnásobily, což je velmi výrazný nárůst a jde o rizikový stav. Středních škol, které řešily ve sledovaném období zneužívání alkoholu, bylo 49 %, v minulém sledovaném období jich bylo o 13,6 % méně. Početně se, opět stejně jako u základních škol, téměř zdvojnásobily případy, což je velmi výrazný nárůst a jde o rizikový stav. 4. Kouření Jev kouření jsme v letošním roce sledovali poprvé. Stav je: případy kouření na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 42 % základních škol a 54,7 % středních škol. Vzhledem k nedodání dat z okresu Bruntál nebyl tento okres zahrnut do výpočtů. 5. Zneužití návykových látek Výskyt zneužívání návykových látek se na základních školách zvýšil o 6 %, na středních školách se snížil o téměř 9 %. Případy zneužití návykových látek na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 16 % základních škol a 26,7 % středních škol. 6. Agresivní formy chování, šikana Případy agresivních forem chování, šikany na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 51 % základních škol a 43 % středních škol. Sledovaný jev byl rozšířen na jakékoliv formy agrese, tudíž v letošním roce nejsou kritéria pro srovnání, závěr proto nevyhodnocujeme. 7. Krádeže Případy krádeže bylo nuceno řešit 35,7 % základních škol o 2,5 % škol méně než v minulém sledovaném období a 31,8 % středních škol o 10 % méně. Na obou sledovaných úrovních vzdělávání jde o pokles a tedy o příznivý stav. 11
4. Závěr Preventivní programy jsou součástí vyučování i mimoškolních aktivit. Zřetelný posun se jeví v pohledu ostatních pedagogických pracovníků na význam primární prevence ve škole. Pozitivní je vzrůstající trend chápání preventivní práce jako podpory zdravého životního stylu, většího využití školských zařízení pro volnočasové aktivity i v odpoledních hodinách, větší zájem učitelů trávit volný čas s dětmi o víkendech a o prázdninách. Snížená vyučovací povinnost pro školní metodiky prevence je nahrazena možností příplatku za specializační činnost, kterou poskytuje dle zákona ředitel školy po splnění určitých podmínek vzdělávání minimálně 250 akreditovaných hodin v oblasti prevence. Nový školský zákon (561/2004) také, oproti předchozímu zákonu, upravuje předcházení sociálně patologickým jevům - cit.: 29, odst. 1, že školy a školská zařízení jsou při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb povinny přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů ovšem již neuvádí jakým způsobem. To se prozatím objevuje pouze v metodických pokynech MŠMT, což může být pro některé ředitele stále důvodem, proč se touto problematikou efektivně nezabývat. V příštím školním roce je hlavním cílem: - dotační podpora kvalitních školních preventivních strategií, - vytvoření fungujícího systému vzdělávacích institucí a jejich vzdělávacích aktivit, - další vzdělávání pedagogických pracovníků a ostatních preventivních pracovníků, - další rozvoj dobré spolupráce na úrovni MŠMT, úseku prevence, s oblastními metodiky preventivních aktivit, řediteli škol a školských zařízení a školními metodiky prevence, - přenos aktuálních problémů, které se vyskytují na místní úrovni, na úroveň centrální, jehož výsledkem by bylo zkvalitnění práce školních metodiků preventivních aktivit. Závěrečná zpráva je v současné době jediný komplexní materiál, který se zabývá sociálně patologickými jevy a primární prevencí ve školách v Moravskoslezském kraji. Informace, které z této zprávy vyplývají, jsou dále využívány jako podklady pro krajské strategické a koncepční materiály: - Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje, - Výroční zprávu o stavu školství v Moravskoslezském kraji, - Strategii prevence u dětí a mládeže v Moravskoslezském kraji včetně 1. akčního plánu realizace strategie prevence, dále pro vyhlašování výběrových řízení na podporu aktivit v oblasti specifické primární prevence porady s oblastními metodiky preventivních aktivit, a v neposlední řadě informace pro veřejnost prostřednictvím internetových stánek kraje. 12
V závěru uvádíme seznam škol, které vyhodnocení školní preventivní strategie neodevzdaly v řádném termínu nebo neodevzdaly vůbec: Okres Bruntál - dle závěrečné zprávy OMPA odevzdaly všechny školy Okres Frýdek-Místek ZŠ Horní Domaslavice VOŠ Goodwill FM ZŠ Nýdek PZŠ Vendryně DD bl.marie Antoníny Kratochvílové Řepiště Speciální škola Jablunkov,Sadová Okres Karviná ZŠ Těrlicko ZŠ gen. Svobody, Havířov SSOŠ OOM, s.r.o. Karviná Okres Nový Jičín ZŠ Jeseník nad Odrou ZŠ Kopřivnice Milady Horákové ZŠ Kopřivnice Náměstí ZŠ Lubojaty ZŠ Olbramice ZŠ Příbor Jičínská SŠ Přírodovědná a zemědělská, Nový Jičín ZŠ Kujavy ZŠ Vražné SŠ Střední ekonomicko-podnikatelská škola Studénka SPŠ Elektrotechnická, OU Frenštát p.r. - dodala vyhodnocení ŠPS pouze formálně bez vyplnění převážné většiny bodů. Okres Opava dle závěrečné zprávy OMPA odevzdaly všechny školy Okres Ostrava dle závěrečné zprávy OMPA odevzdaly všechny školy 13
Příloha 1: Výskyt sociálně patologických jevů ve školách Rozklad: 1. Snížená známka z chování ZŠ (+ZvŠ a SpecŠ) Počet žáků ve škole celkem Počet žáků Se sníženým stupněm Počet škol Průměr (počet sn. známek na 1 žáka celkem) SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ-denní studium) Počet Průměr studentů Počet (počet sn. Počet škol známek na 1 ve škole studentů studenta celkem celkem) Bruntál 9.672 230 15 0,02 5.394 230 15 0,042 Frýdek- Místek 21.811 319 55 0,014 9.448 647 19 0,068 Karviná 25.869 648 70 0,025 16.016 1.276 28 0,079 Nový Jičín 15.817 328 38 0,02 8.233 258 13 0,031 Opava 17.089 256 39 0,014 8.633 369 13 0,042 Ostrava 27.788 762 70 0,027 20.290 975 33 0,048 Celkem 118.060 1.781 287 0,015 68.014 2.730 121 0,04 Interpretace: ZŠ (+ZvŠ, SpecŠ) V Moravskoslezském kraji bylo ve sledovaném období 118.060 žáků, kteří byli zapojeni do školních preventivních strategií dané školy. Z tabulky Snížená známka z chování je možné vyhodnotit průměrný počet žáků se sníženým stupněm z chování na celkový počet žáků v dané oblasti. Nově jsme snížené známky vyhodnocovali i s rozdělením na 2. a 3. stupeň. V tabulce jsou ale uvedeny celkové snížené stupně. Jako nejvíce ohrožené okresy jsou nejvyššími průměry sníženého stupně z chování : Ostrava 0,027 Karviná 0,025 Okresy s nejmenším počtem dětí, které byly hodnoceny sníženým stupněm z chování : Frýdek-Místek 0,014 Opava 0,014 Přestože došlo k mírnému poklesu výskytu sníženého stupně z chování u jednotlivých žáků, jev se vyskytl na více zařízeních. Z celkového počtu 411 základních škol (+ZvŠ a SpecŠ) v Moravskoslezském kraji vykázalo udělení snížených stupňů z chování 70 % škol tedy o 2 % více než v minulém sledovaném období. SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Žáků zapojených do školních preventivních strategií dané školy je v kraji 68.014. Na středních školách jsou dle tabulky Snížená známka z chování výsledná data tato: Karviná 7,9 % Frýdek-Místek 6,8 % Bruntál 4,2 % Opava 4, 2 % Z celkového počtu středních škol (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) 157 v Moravskoslezském kraji vykázalo udělení snížených stupňů z chování 80 % škol, tedy o 1 % více než v loňském školním období. 14
2. Neomluvené hodiny ZŠ (+ZvŠ a SpecŠ) Počet žáků ve škole celkem Počet žáků Počet neoml. hod. Celkem Počet škol Průměr (počet neoml. hod na 1 žáka celkem) Počet studentů ve škole celkem SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Počet studentů Počet neoml. hod. celkem Počet škol Průměr (počet jevu na 1 žáka) Interpretace: ZŠ (+ZvŠ, SpecŠ) Dalším sledovaným jevem byly neomluvené hodiny žáků. Z tabulky je patrný průměrný počet neomluvených hodin na celkový počet žáků. Ostrava 0,87 Karviná 0,79 Frýdek-Místek 0,36 Nový Jičín Neomluvené hodiny měla na základních školách 4,4 % žáků, ve srovnání se školním rokem 2004/2005 se jev zvýšil o 2 %. Z celkového počtu základních škol (+ZvŠ a SpecŠ) 411 v Moravskoslezském kraji vykázalo výskyt neomluvených hodin 65 % škol, což je o 10 % více než v minulém sledovaném období. SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) U studentů nebo učňů středních škol bylo zjištěno následující: Karviná 4,5 Frýdek-Místek 2,39 Bruntál 1,37 Nový Jičín 1,43 Z celkového počtu žáků středních škol mělo neomluvené hodiny 13,4 % studentů, což je více o 4 % než v loňském školním roce. Z celkového počtu středních škol (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) 157 v Moravskoslezském kraji vykázalo neomluvené hodiny 80 % škol. V loňském roce bylo vykázáno o 6 % neomluvených hodin méně. 3. Zneužití alkoholu Počet žáků ve škole celkem ZŠ (+ZvŠ a SpecŠ) Počet řešených případů Počet škol SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Počet studentů Počet řešených ve škole celkem případů Počet škol Bruntál 9.672 537 7.395 17 0,76 5.394 537 7395 17 1,37 Frýdek- Místek 21.811 356 7.851 38 0,36 9.448 1992 25.952 20 2,7 Karviná 25.869 759 20.557 70 0,79 16.016 1271 72.411 28 4,52 Nový Jičín 15.817 1254 7.184 36 0,45 8.233 603 11.805 15 1,43 Opava 17.089 409 9.118 36 0,53 8.633 1611 20.675 15 2,39 Ostrava 27.788 1981 24.301 71 0,87 20.290 3152 35.698 32 1,75 Celkem 118.060 5296 76.406 268 0,64 68.014 9166 173.939 127 2,55 Bruntál 9.672 44 6 5.394 44 6 Frýdek- Místek 21.811 12 8 9.448 36 10 Karviná 25.869 65 65 16.016 62 28 Nový Jičín 15.817 4 3 8.233 29 5 Opava 17.089 5 7 8.633 3 2 Ostrava 27.788 75 42 20.290 145 27 Celkem 118.060 205 131 68.014 319 78 Zneužívání alkoholických nápojů na základních školách, ve srovnání s minulým sledovaným obdobím, je ve fázi výrazného nárůstu jak u dětí a mládeže ve věku od 6-15 let, tak u středoškolské mládeže. Případy zneužití alkoholických nápojů na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 31 % základních škol a 49 % středních škol. 15
4. Kouření ZŠ (+ZvŠ a SpecŠ) SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Počet žáků ve škole celkem Počet řešených případů Počet škol Počet studentů Počet řešených ve škole celkem případů Počet škol 5. Zneužití návykových látek ZŠ (+ZvŠ a SpecŠ) Počet žáků ve škole celkem Počet řešených případů Počet škol SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Počet studentů Počet řešených ve škole celkem případů Počet škol 6. Agresivní formy chování, šikana ZŠ (+ZvŠ a SpecŠ) Počet žáků ve škole celkem Počet řešených případů Počet škol SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Počet studentů Počet řešených ve škole celkem případů Počet škol Bruntál 9.672 nesledováno nesledováno 5.394 nesledováno nesledováno Frýdek- Místek 21.811 116 24 9.448 539 11 Karviná 25.869 113 60 16.016 262 26 Nový Jičín 15.817 104 23 8.233 263 8 Opava 17.089 3 4 8.633 6 2 Ostrava 27.788 238 45 20.290 452 29 Celkem 118.060 574 156 68.014 1522 76 Jev kouření jsme v letošním roce sledovali poprvé. Stav je: případy Kouření na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 42 % základních škol a 54,7 % středních škol. Vzhledem k nedodání dat z okresu Bruntál, nebyl tento okres zahrnut do výpočtů. Bruntál 9.672 8 4 5.394 8 4 Frýdek- Místek 21.811 2 10 9.448 13 3 Karviná 25.869 20 3 16.016 30 4 Nový Jičín 15.817 10 7 8.233 4 3 Opava 17.089 47 20 8.633 73 8 Ostrava 27.788 38 25 20.290 79 20 Celkem 118.060 125 69 68.014 207 42 Výskyt zneužívání návykových látek se na základních školách zvýšil o 6 %, na středních školách se výrazně snížil o téměř 9 %. Případy zneužití návykových látek na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 16 % základních škol a 26,7 % středních škol. Bruntál 9.672 7 4 5.394 7 4 Frýdek- Místek 21.811 127 44 9.448 27 6 Karviná 25.869 181 35 16.016 45 12 Nový Jičín 15.817 217 44 8.233 15 8 Opava 17.089 57 25 8.633 7 5 Ostrava 27.788 164 58 20.290 101 33 Celkem 118.060 753 210 68.014 202 68 Případy agresivních forem chování, šikany na území školy nebo na školní akci bylo nuceno řešit 51 % základních škol a 43 % středních škol. Sledovaný jev byl rozšířen na jakékoliv formy agrese, tudíž závěr nevyhodnocujeme. 7. Krádeže 16
Počet žáků ve škole celkem ZŠ (+ZvŠ a SpecŠ) SŠ (SOU, OU, Gymnázia, SŠ) Počet řešených případů Počet škol Počet studentů Počet řešených ve škole celkem případů Počet škol Bruntál 9.672 59 10 5.394 59 10 Frýdek- Místek 21.811 69 38 9.448 18 9 Karviná 25.869 155 41 16.016 30 5 Nový Jičín 15.817 68 28 8.233 25 8 Opava 17.089 62 30 8.633 8 5 Ostrava 27.788 62 21 20.290 16 13 Celkem 118.060 475 147 68.014 156 50 Případy krádeže bylo nuceno řešit 35,7 % základních škol a 31,8 % středních škol. V obou sledovaných úrovních vzdělávání bylo méně škol nuceno řešit krádeže. 17
Příloha 2: Projekty zaměřené na dlouhodobé vzdělávání pedagogických pracovníků oblast prevence sociálně patologických jevů Projekt Phare 2003 Management sociální práce pro učitele základních škol MSK poskytl 300.000,-Kč Seznam účastníků jednalo se o: - 50 hodinové vzdělávání - realizátorem byla Ostravská univerzita v Ostravě - počet frekventantů 123 - ukončeno v červenci 2006 KI ZŠ Petrovice u Karviné 7 ZŠ Masaryka, Trnková 280, Bohumín-Pudlov 3 ZŠ E. Beneše, Bohumín 4 ZŠ Školní 1600, Rychvald 1 ZŠ Petřvald 5 ZŠ Prameny Karviná-Ráj 1 ZŠ Mendelova 2871, Karviná-Hranice 2 ZŠ tř. Družby 1383, Karviná-Nové Město 3 Speciální škola, Vydmuchov 1835, Karviná-Fryštát, 1 ZŠ Bohumín Skřečoň 2 ZŠ Mládežnická, Havířov 1 celkem 30 OV ZŠ V Zálomu, Ostrava Zábřeh 13 ZŠ Porubská 831, Ostrava-Poruba 1 ZŠ Šeříková 33, Ostrava 2 ZŠ Matiční 5, Ostrava 2 ZŠ Klegova 29, Ostrava-Hrabůvka 5 Speciální škola pro děti s více vadami Aviatiků 462, 1 Ostrava-Hrabůvka ZŠ Jugoslávská 23, Ostrava- Zábřeh 1 ZŠ Chrjukinova 12, Ostrava 2 ZŠ Rostislavova 7, Ostrava- Vítkovice 18 ZŠ Zelená 42, Ostrava 1 2 ZŠ Petřkovice, Ostrava 1 celkem 48 FM ZŠ Masarykova 1260, Frýdlant n. Ostravicí 1 ZŠ Fryčovice 2 ZŠ Dobrá 2 ZŠ Masarykovo nám. 192, Vratimov 5 ZŠ Záhuní 408, Frenštát pod Radhoštěm 4 ZŠ Hukvaldy 162 1 18
ZŠ Janovice 2 ZŠ Kaštanová, Třinec 2 ZŠ Kaštanová, Třinec 2 ZŠ Jamnická 270, Staré Město 1 celkem 21 OP ZŠ Tyršova Hlučín 3 ZŠ Hlučín- Rovniny 1 ZŠ Opavská 39, Pustá Polom 1 ZŠ B. Němcové, Opava 2 ZŠ Kobeřice, Opava 1 ZŠ Mírová 35, Opava 2 ZŠ Markvartovická 50, Ludgeřovice 1 ZŠ Opavická1, Město Albrechtice 2 ZŠ Na chromině 2, Hať 1 celkem 14 NJ ZŠ Jičínská 486, Příbor 1 ZŠ Jubilejní, Nový Jičín 2 ZŠ Dlouhá, Nový Jičín 1 ZŠ Komenského 66, Nový Jičín 2 ZŠ Školní 20, Šenov u Nového Jičína 1 ZŠ T.G.M. Fulnek 1 ZŠ Npor. Loma, Příbor 2 celkem 10 Projekt: Komplexní výcvik preventistů zaměřený sebezkušenostně Seznam účastníků - MSK poskytl dotaci ve výši 284.000,-Kč jedná se o: - 250 hodinové vzdělávání - realizátorem byla o. s. Citadela, Bruntál a o.s. Život bez závislostí, Praha - počet frekventantů 34 - neukončeno (do 2007) KI PPP, Karviná 1 Gymnázium Bohumín 1 ZŠ U Lesa, Karviná 1 Celkem 3 OV ZŠ Dvorského, Ostrava 1 DD Ostrava 1 Soukromá střední umělecká škola Ostrava 1 ZŠ Komenského, Ostrava - Poruba 1 celkem 4 19
FM Gymnázium, Frýdlant nad Ostravicí 1 ZŠ Frýdek-Místek 1 ZŠ Vratimov 1 SŠGaS Frýdek-Místek 1 ZŠ Jablunkov 1 celkem 5 OP PPP Opava 2 Mendlovo gymnázium 1 Slezské gymnázium 1 ZvŠ Opava 1 VOŠ a HŠ Opava 1 OA a OAZPM Opava 1 celkem 7 NJ PPP, Nový Jičín 1 SOU Šenov 1 ZŠ J.A.K. Fulnek 1 celkem 3 BR PPP, Bruntál 1 SOŠ Krnov 1 SOU a OU Bruntál 1 SOU a OU Rýmařov 1 ZŠ Bruntál, Jesenická 1 SPŠ a SZŠ Krnov 1 DD Lichnov 1 ZŠ Krnov 1 DDM Bruntál 1 ZŠ a MOG Bruntál 1 SSOŠ Horní Benešov 1 Gymnázium Bruntál 1 celkem 13 20