TÉMA: JÁTRA, MECHANISMUS DETOXIKACE A PODPŮRNÉ NUTRIENTY Játra jsou komplexním orgánem, který hraje klíčovou roli v mnoha metabolických procesech a detoxikaci. Jako jeden z hlavních eliminačních a detoxikačních orgánů, jejich hlavní funkcí je odbourávání toxinů, a to několika způsoby. Játra: - filtrují krev - syntetizují a vylučují žluč, na kterou se některé toxické látky váží - enzymaticky štěpí toxické látky toxiny na reaktivnější, což je pro naše tělo ještě více zatěžující. Pokud je zasaženo správné vylučování žluči a její exkrece je potlačena (tzv. cholestáza), toxiny v organismu zůstávají déle, což znamená další zatížení organismu. Cholestáza má různé příčiny, ale mezi ty nejčastější patří žlučové kameny a nadměrná konzumace alkoholu. U citlivějších jedinců může již 30ml alkoholu způsobit poničení jater a zapříčinit ukládání tuku v játrech. Všichni alkoholici demonstrují ztučnělá játra. FILTRACE KRVE Filtrování krve je naprosto nezbytné, poněvadž krev, pocházející ze střev, obsahuje bakterie, bakteriální endotoxiny, antigenní komplexy a jiné toxické látky. Pokud játra pracují správně, efektivně přefiltrují 99% bakterií a toxinů již během první filtrace. Pokud jsou však játra zatížená, nebo poničená, toto procento se rapidně snižuje. EXKRECE ŽLUČI Dalším detoxikačním mechanismem jater je tvorba a sekrece žluči, která slouží mj. jako transport pro mnohé toxické látky. Ve střevech jsou žluč a toxiny absorbovány do vlákniny a společně s ní vyloučeny. Pokud strava dostatek vlákniny neobsahuje, dochází k reabsorpci toxinů zpět do krevního oběhu. Vláknina má i další funkci a tou je udržování zdravé střevní mikroflóry. Pokud jí tedy máme nedostatek, přemnoží se špatná bakterie a vzniká dysbióza. Škodlivá bakteriální mikroflóra pak přeměňuje tyto ENZYMATICKÉ ŠTĚPENÍ Třetím detoxikačním mechanismem, který v játrech probíhá, je enzymatické štěpení. Tento proces neutralizuje chemické látky, které jsou pro tělo v nadměrném množství škodlivé, a to nejen exogenní pesticidy, toxiny, léčiva či drogy, ale také endogenní látky, jako jsou hormony a zánětlivé látky (např. histamin). Enzymatické štěpení probíhá ve dvou fázích fáze I a fáze II.
Jaterní detoxikační fáze I Fáze I sice některé chemické látky neutralizuje přímo, ale většinu spíše přemění do formy, která je zpracována enzymy druhé fáze. Tyto meziformy jsou daleko reaktivnější a chemicky aktivnější. Pokud nejsou ve fázi II efektivně neutralizovány, mohou způsobit silné poničení a vést až ke karcinogenezi. Za efektivní přeměnu látek v první fázi je zodpovědná skupina enzymů, zvaná cytochrom P450. Každý z těchto enzymů je specifický pro detoxikaci určitých chemických látek. Jejich aktivita je závislá na individuální genetice jedince a jeho nutričním statusu a může se značně lišit. Rozdíly v aktivitě a složení P450 ovlivňují individuální predispozice a rizika pro vznik určitých chorob. Například jedinci s nedostatečně aktivním systémem cytochromu P450 mají vyšší riziko vzniku onkologických chorob. Jedinci s nedostatečnou aktivitou první fáze mohou mít problémy s přecitlivělostí na kofein, trpět intolerancí na parfémy či environmentální chemikálie. Důležitý vedlejší efekt detoxikační fáze I, který nesmí být přehlížen, je tvorba volných radikálů během přeměny toxinů. Za každou jednu přeměněnou molekulu vzniká jedna molekula volného radikálu. Bez dostatečné antioxidační ochrany dochází po každé přeměně chemické látky k poničení jater volnými radikály, které jsou vytvořeny. Disbalance fáze I a II Dalším potenciálním problémem, který je třeba brát v potaz, je to, že toxiny jsou přetvořeny do meziforem, které jsou daleko více reaktivní. Jedinci s nadměrně aktivní fází I a nedostatečně aktivní fází II proto často trpí nepřiměřeně dramatickými a vážnými toxickými reakcemi na environmentální toxiny. Disbalance se může objevit také poté, co je jedinec vystavován velkému množství chemických látek po dlouhou dobu. V tomto případě jsou nutrienty nutné pro detoxikační fázi II vyčerpány, což způsobí nadměrnou akumulaci toxicky aktivních látek. Nutrienty nutné pro podporu detoxikační fáze I zahrnují hořčík, vitamin C, zinek a měď. Mezi vhodné potraviny se řadí brokolice, kapusta a další brukvovitá zelenina. Zajímavost: Enzymatický systém cytochrom P450 se vyskytuje také v dalších částech těla, například v buňkách mozku. Nedostatečný přísun antioxidantů a nutrientů způsobuje poničení neuronů, což může být vidět například u pacientů s kognitivními poruchami, jako je Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. Jaterní detoxikační fáze II Druhá detoxikační fáze zahrnuje konjugaci, při které různé jaterní enzymy připojí jiné látky k toxinům. Konjugační reakce buďto toxin neutralizuje, nebo z něj vytvoří snadněji vylučitelnou látku. Toxiny se vylučují močí, nebo žlučí. Ve druhé detoxikační fázi je 6 metabolických drah a každá z nich musí být řádně podpořena. Enzymy druhé fáze působí na některé toxiny přímo, zatímco jiné musí být nejdříve aktivovány enzymy fáze I. Aby tyto enzymy mohly správně fungovat, potřebují nutrienty nejen pro svoji aktivaci, ale také k tomu, aby poskytly malé molekuly toxinům k jejich neutralizaci. Tyto nutrienty jsou však zároveň používány k tvorbě buněčné energie. Mitochondriální dysfunkce, která je častá například u chronického únavového syndromu, nedostatku hořčíku, nebo při nedostatečné fyzické aktivitě, může způsobit zpomalení detoxikační fáze II, čímž dochází k akumulaci toxických meziforem. Tyto toxické látky pak dále zatěžují organismus a mohou stát na počátku mnoha civilizačních chorob, včetně onkologického bujení. Mezi nutrienty potřebné enzymy detoxikační fáze II patří glutation, vitamin B6, glycin, cystein, molybden nebo acetyl koenzym A. Pravidelná detoxikace jater by neměla být podceňována. Nedostatečný obsah nutrientů v potravinách a nadbytek toxických látek v prostředí kolem nás je bohužel nepříjemnou pravdou. Cílená jaterní detoxikace a doplňování nutrientů by mělo být součástí denního a ročního ozdravovacího režimu. Kateřina Boesenberg
ROLE MIKROŽIVIN V TĚHOTENSTVÍ (1. část) Uvědomělé a plánované mateřství je dobrým předpokladem pro zdravé a šťastné miminko i maminku. Důležitá je již samotná prekoncepční péče, během které by oba nastávající rodiče měli zjistit svůj aktuální zdravotní stav, upravit v jeho prospěch svůj životní styl a v ideálním případě by měli podstoupit očistnou kůru. Zdravý životní styl je důležitý i během těhotenství, stejně tak jako přiměřený pohyb a vyvážený příjem kvalitních makroživin (bílkovin, sacharidů a tuků). Pro zajímavost: během těhotenství je třeba zvýšit energetický příjem cca o 300 kcal denně, což je zhruba 20 % celkového energetického příjmu. Během těhotenství, snad víc než kdy jindy, hrají v životě ženy významnou roli i mikroživiny, tedy vitaminy, minerální látky a stopové prvky. Jejich přítomnost je důležitá pro správný vývoj plodu a pomáhá předcházet mnoha onemocněním a rizikům jak maminky, tak miminka. Naopak při nedostatku mikroživin může dojít k vážnému ohrožení života matky i plodu. Miminko se může např. narodit s nízkou porodní váhou, může být více náchylné k různým chronickým onemocněním, nebo defektům. Vitaminy důležité během těhotenství Kyselina listová (vitamin B9) je nezbytná pro metabolismus aminokyselin a nukleových kyselin. Její dostatečný příjem je zásadní pro růst a vývoj plodu. Lze konstatovat, že kyselina listová je jeden z nejdůležitějších vitaminů především před začátkem těhotenství a v prvním trimestru, kdy se buňky dělí nejrychleji. Během 21. a 28. dne těhotenství se vyvíjí mícha a mozek a dochází k uzavírání neurální trubice. Dostatečná suplementace vitaminem B9 je v tuto chvíli velmi důležitá, neboť snižuje riziko vzniku nesprávného vývoje neurální trubice a možných defektů. Nedostatečný nutriční status kyseliny listové může dále způsobit zvýšenou hladinu homocysteinu, zvyšovat riziko vzniku preeklampsie (onemocnění projevující se vysokým krevním tlakem, bílkovinou v moči a otoky), nebo dokonce eklampsie (s tonicko- klonickými křečovitými stavy), způsobit předčasný porod, nízkou porodní váhu miminka a v nejhorším případě narození mrtvého plodu. Kyselina listová by měla být užívána spolu s dalšími vitaminy skupiny B. Najdeme ji v nejvyšších hodnotách v zelené listové zelenině, nebo ji můžeme konzumovat ve formě doplňkové. Vitamin B9 v syntetické formě kyseliny listové je stabilnější, než ve formě přírodní. I biotin (někdy uváděný jako vitamin B7, i když toto označení není přesné), je nezbytný u rychle se dělících buněk plodu. Adekvátní příjem biotinu je důležitý jak před početím, tak během těhotenství, opět kvůli riziku abnormálního vývoje. Biotin se během těhotenství rozkládá podstatně rychleji a jeho hodnoty rychleji klesají. U těhotných žen tak může během těhotenství dojít k subklinickému deficitu. Biotin je nejlepší užívat spolu s kyselinou listovou. Riboflavin (vitamin B2) je v těhotenství důležitý pro optimální metabolismus a energii jak matky, tak plodu. Zároveň působí jako antioxidant. Jeho nedostatek může vést k preeklampsii a v některých případech až k eklampsii.
Pyridoxin (vitamin B6) ovlivňuje správnou funkci nervového systému, tvorbu a fungování červených krvinek, fungování steroidních hormonů, syntézu nukleových kyselin a tvorbu vitaminu B3. V těhotenství se vitamin B6 používá terapeuticky ke zmírnění tzv. ranní nevolnosti. Doporučuje se dávkování 25 mg aktivní formy každých 8 hodin po dobu tří dnů, nebo 10 mg každých 8 hodin po dobu 5 dnů. Vitamin B12 působí jako kofaktor (látka, která spojením nebo spolupůsobením s jinými látkami zesiluje jejich účinek) a pomáhá přetvářet homocystein na aminokyselinu metionin. Metionin je zásadní při metylačních procesech (navázání metylové skupiny na jinou molekulu). Metylace DNA, která probíhá během vývoje plodu, upravuje genovou expresi (převedení informace uložené v genu DNA na bílkovinnou strukturu), buněčnou diferenciaci a formování orgánů. Nedostatek vitaminu B12 je spojován s preeklampsií, předčasným porodem, nízkou váhou novorozence, defekty neurální trubice, či v extrémních případech s narozením mrtvého plodu. Jelikož přirozeným zdrojem vitaminu B12 jsou pouze živočišné produkty, doporučuje se jeho zvýšená konzumace především vegetariánkám a vegankám. Vitamin A reguluje genovou expresi, buněčnou proliferaci (bujení, množení) a dělení, růst a vývoj, zrak i imunitu. Při vývoji embrya je důležitý pro správné formování srdce, očí, uší a končetin. Nastávající maminky potřebují vitamin A především pro podporu imunity; v kombinaci se železem zlepšuje anémii. Je třeba poznamenat, že nadměrná konzumace vitaminu A v doplňkové formě může působit kontraproduktivně a vést až k poškození plodu, proto se obecně těhotným ženám doplňky vitaminu A nedoporučují. Namísto toho je lepší přijímat vitamin A ve formě betakarotenu, případně stravou na betakaroteny bohatou. je nejvýznamnější jejich antioxidační funkce na buněčné úrovni. Tím, že efektivně řeší oxidativní stres v organismu, mj. pomáhají předcházet preeklampsii. Podle některých studií je u těhotných a kojících žen velmi častý nedostatek vitaminu D, který se podílí především na metabolismu vápníku, buněčné diferenciaci, podpoře imunity, regulaci vysokého krevního tlaku a sekreci inzulinu. Nejlepším zdrojem tohoto vitaminu je sluneční záření, kterého ovšem v našich zeměpisných šířkách není dostatek. Proto se těhotným ženám doporučuje suplementace v dávce alespoň 50 mcg (600IU) denně. Potřeba vitaminu K během těhotenství nevzrůstá, nicméně pokud nastávající matka užívá léky, které ovlivňují hladinu vitaminu K v těle (např. warfarin, jiné antikoagulační léky, či antiepileptika), může být novorozenec ovlivněn nižší hladinou vitaminu K ve svém organismu. Cholin je důležitý pro správný embryonální růst a vývoj. Působí jako metylační dárce, čímž následně ovlivňuje genovou expresi, buněčnou diferenciaci, formování orgánů a hodnoty homocysteinu v krvi. Uvádí se také, že má pozitivní vliv na kognitivní schopnosti novorozenců. konec první části Autor: Iveta Kulhánková Vitamin C a vitamin E hrají v těle řadu významných rolí, včetně podpory imunity, či udržování integrity tkání. Během těhotenství
VITAMIN A Vitamin A - retinol - ovlivňuje zdraví na mnoha úrovních. Je nepostradatelný pro imunitu, zrak, diferenciaci buněk, rozvoj mozku, vývoj plodu v těhotenství, růst a reprodukci, pro zdravou pokožku, tkáně a sliznice, nebo pro remineralizaci zubů a kostí. Také patří do skupiny antioxidantů - neutralizuje volné radikály, které vznikají v lidském těle při metabolických procesech. Jeho nedostatek se považuje za výjimečný, ale při kombinaci poruch trávení a vegetariánské diety k němu dochází velmi často. Retinoidy/karotenoidy Retinol je základní složkou retinoidů, ke kterým patří i retinal a kyselina retinová. Tyto tři aktivní formy vitaminu A poskytují živočišné zdroje vejce, mléčné výrobky, vnitřnosti, nebo mořské ryby jako treska, nebo tuňák. A pak jsou tu karotenoidy rostlinné pigmenty, které obsahuje zelená listová a žlutě, oranžově a červeně zbarvená zelenina a ovoce špenát, brokolice, mrkev, dýně, papriky, meruňky. Enzymatickým štěpením karotenoidů si tělo retinoidy samo vytváří. Nejznámější je betakaroten, lutein a lykopen. Nedostatek vitaminu A je velkým problémem v rozvojových zemích, u nás se považuje za vzácný. Vejce nebo mléko obsahuje typický západní jídelníček prakticky každý den. Tělo si navíc umí uložit vitamin A do zásoby, tato rezerva vystačí přibližně na tři měsíce. V rostlinách se vyskytuje kolem šesti set různých karotenoidů a padesát z nich může být přetvořeno na vitamin A. Na základě těchto poznatků a v souvislosti se skutečností, že je retinol ve vysokých dávkách toxický, se jeho doplňování obecně nedoporučuje. Snadná dostupnost a dlouhodobá zásoba vitamínu A se ale týká jen zdravé trávicí soustavy, při oslabení střevních buněk se situace mění. Málo Nedostatek vitaminu A se projevuje imunitními problémy, popraskanou zubní sklovinou, suchou kůží, nebo šeroslepostí. Vázne vznik, dělení a růst buněk, které má vitamin A (konkrétně kyselina retinová) na starost. Jedním z míst, kde vznikají, dělí se a rostou nové buňky nejaktivněji, je tenké 2015 Česká naturopatická společnost střevo. Aby optimálně fungovalo, potřebuje neustále obnovovat střevní buňky - enterocyty. Takže potřebuje vitamin A. Jenže dostatek vitaminu A zase vyžaduje zdravé enterocyty, které by vytvořily jeho aktivní formy. Je to vztah slepice vejce. Není jasné, co je příčinou a co následkem. Trávicí problémy mohou způsobit nedostatek vitaminu A a nedostatek vitaminu A může způsobit trávicí problémy. Akutní nedostatek je provázen noční slepotou a xeroftalmií (vysychání spojivky a rohovky oka). Obojí se v našich zeměpisných šířkách prakticky nevyskytuje, ale nedostatečné hodnoty vitaminu A a s nimi spojené subtilnější potíže ano. Podvyživené enterocyty Střevní stěnu poškozuje dlouhodobá léčba antibiotiky, potravinové intolerance, nemoci jako ulcerózní kolitida, nebo celiakie, bakteriální střevní onemocnění jako je salmonelóza, i nepříznivá reakce na očkování živými atenuovanými (oslabenými) vakcínami - chronický zánět probíhající v mízních uzlinách ve stěně tenkého střeva - Peyerových plátech. Spolu se střevní stěnou je poškozena i mikrobiota fyziologické bakterie, které žijí v silné vrstvě na epitelu střev a mimo jiné zajišťují ochranu a výživu enterocytům. Na nich záleží, v jaké kondici jsou střevní buňky a do jaké míry je rozložené a vstřebané jídlo, které sníme. V případě oslabené střevní stěny absorpce karotenoidů klesá. V závažných případech až k pouhým pěti procentům. Výhradně
vegetariánská jídla tak tělu neposkytují potřebné množství vitaminu A. Příliš Vitamin A je ve velkém množství toxický. Aby se ovšem dosáhla jeho toxická hladina, musela by konzumace přesahovat desetinásobek DDD, a to po dobu několika týdnů až měsíců. I když je vitamin A důležitý pro vývoj plodu, jeho suplementace během těhotenství je spojována s ohrožením zdravého vývoje, konkrétně vývoje končetin. Názory na tuto problematiku se různí, někteří lékaři nechtějí vidět v jídelníčku těhotných žen nejen žádné potravinové doplňky s vitaminem A (pouze s betakarotenem), ale ani vnitřnosti (a tresčí játra už vůbec ne), jiní jsou benevolentnější. Jednoznačný závěr neexistuje, protože na těhotných ženách nelze z etických důvodů provádět žádné výzkumy. Kvůli vitaminu A se vyplatí mít před těhotenstvím zdravá střeva s vydatnou výstelkou zdravých střevních buněk a fyziologické mikroflóry. Předávkování je spojeno jen s retinoidy, karotenoidy se předávkovat nelze. Jejich zvýšený příjem maximálně mírně obarví kůži, jako po opalování. Doporučená denní dávka: kojenci 0-6 měsíců 400mcg/den kojenci 7-12 měsíců 500mcg/den děti 1-3 roky 300mcg/den děti 4-8 let 400mcg/den chlapci 9-13 let 600mcg/den muži nad 14 let 900mcg/den dívky 9-13 let 600mcg/den ženy starší 14 let 700mcg/den těhotné ženy 750mcg/den kojící ženy 1200mcg/den Nejvydatnějším přírodním zdrojem vitaminu A je olej z tresčích jater, jedna čajová lžička (5ml) poskytne přibližně 400mcg. Na trhu jsou i oleje s citronovou nebo pomerančovou příchutí. Syntetické formy vitaminu A jsou v potravinových doplňcích pod různými názvy, např. retinol, retinylpalmitát, retinylacetát nebo etretinát. 2015 Česká naturopatická společnost Vitamin A je rozpustný v tucích, potravinové doplňky je tedy lepší užít zároveň s jídlem. Karotenoidy potřebují ke své proměně také hořčík a zinek. Autor: Charlotte Matysková ZAUJALO NÁS Stručné shrnutí nedávných klinických výzkumů které nás zaujaly, poskytuje zajímavé informace a údaje o použití stravy a přírodních doplňků jako léku (včetně jejich bezpečnosti), při řešení zdravotních obtíží. Panenský kokosový olej a chemoterapie Klinická studie zkoumala aplikaci panenského kokosového oleje u pacientek s onkologickým onemocněním prsu, procházejících chemoterapií. Studie zaznamenala výrazné zlepšení zdravotního stavu těchto pacientek při podávání 10ml 2x denně. Zlepšení bylo obecně zaznamenáno v celkovém stavu jedinců, jejich energii a emoční a kognitivní kvalitě života. Nejčastější vedlejší příznak chemoterapie, a to nevolnost, byl zlepšen až po 6 kole chemoterapie. Pořadatelé této studie zdůrazňují důležitost použití panenského kokosového oleje, který nebyl zahřátý na vysokou teplotu možným průmyslovým zpracováním. Law KS, Azman N, Omar EA et al. Lipids Health Dis 2014; 13: 139
Rheumatology dále prokázala, že u těchto osob také došlo k výraznému snížení bolestivosti u kloubů zasažených osteoartritidou. Khadem Haghighian M, Alipoor B, Eftekhar Sadat B et al. Health Promot Perspect 2014; 4(1): 90-97 Efekt jógy na oxidativní stres a hypertenzi u osob nad 60 let Indická studie 57 seniorů s hypertenzí zkoumala spojitost mezi snižováním krevního tlaku a pravidelným jógovým cvičením. Skupina seniorů (60 80 let) nebrala žádné léky pro léčbu hypertenze. Po 3 měsících pravidelného cvičení studie dospěla k následujícím závěrům: u seniorů pravidelně cvičících jógu (1 hodinu 6 x v týdnu) došlo k výraznému zvýšení aktivity endogenních antioxidantů superoxidázy dismutázy a GSH (redukovaného glutationu) a výraznému snížení v systolického krevního tlaku (z 146.07 na 133,86mmHg). Patil SG, Dhanakshirur GB, Aithala MR et al. J Clin Diagn Res 2014; 8(7): BC04- BC07 Sezamová semínka a zlepšení profilu lipidů v krvi Pravidelná konzumace sezamových semínek, a to 40 gramů denně, vedla k výraznému zlepšení celkového cholesterolu, LDL cholesterolu a malondialdehydu u testovaných jedinců. Iránská studie postavená na kritériích American College of Porovnávání terapeutického efektu česnekových tablet a perorálního metronidazolu na bakteriální vaginózu: Randomizovaná kontrolní studie. 120 žen diagnostikovaných s bakteriální vaginózou dokončilo tuto studii. K zaléčení infekce dostaly buďto česnekové tablety, nebo tablety metronidazolu, a to 2 x denně po dobu 7 dní. Zdravotní stav účastnic studie nebyl ovlivněn předchozím braním antibiotik, vaginální candidou nebo infekcí Trichomonas vaginalis. Studie prokázala, že česnekové tablety (70% úspěšnost) jsou efektivnější než metronidazol (48,3% úspěšnost) a jsou lépe tolerovány. Mohammadzadeh F, Dolatian M, Jorjani M et al. Iran Red Crescent Med J 2014; 16(7): e19118