Státní závěrečné zkoušky pro studenty bakalářského studijního programu Vychovatelství, studijní obor Pedagogika volného času Souborná zkouška z pedagogiky, psychologie a pedagogiky volného času (pro studenty, kteří zahájili své studium v září 2014 a později) ORGANIZACE, ZADÁNÍ A HODNOCENÍ STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY (ak. rok 2018/2019) I. Úvod Bakalářské studium Vychovatelství, studijní obor Pedagogika volného času, úspěšně absolvuje student, který před odbornou komisí obhájí bakalářskou práci a složí státní závěrečnou zkoušku. Obsah státní závěrečné zkoušky, tj. oblasti vědomostí a předměty, jejichž znalost se při státní závěrečné zkoušce prověřuje, je stanoven schváleným akreditačním spisem. Forma zkoušky a její případné rozdělení záleží na rozhodnutí fakulty (srov. Studijní a zkušební řád JU, čl. 30, odst. 7). Vzhledem k tomu, že studijní obor Pedagogika volného času, studovaný v bakalářském studijním programu Vychovatelství na TF JU má profesní charakter a jeho absolvováním získávají studenti oprávnění k výkonu profesí vychovatele, pedagoga volného času a asistenta pedagoga podle 16, 17 a 20 zák. č. 563/2004 Sb., měli by studenti v rámci státní závěrečné zkoušky prokázat schopnost praktické aplikace vědomostí získaných v teoretických předmětech. Státní závěrečná zkouška, jejíž podmínky a průběh jsou popsány v tomto dokumentu, sestává v souladu s opatřením děkana č. 225/2014 ze dvou částí: z obhajoby bakalářské práce a státní závěrečné zkoušky z pedagogiky, psychologie a pedagogiky volného času, která má povahu souborné aplikační zkoušky před jednou komisí. II. Charakter a uspořádání státní závěrečné zkoušky Příprava a průběh státní závěrečné zkoušky se řídí opatřením děkana č. 225/2014. Další organizační pokyny, včetně harmonogramu státních závěrečných zkoušek vydává studijní oddělení na základě pokynů předsedy zkušební komise. Podstatou všech úkolů, které studenti plní při státní závěrečné zkoušce, je popis výchovně vzdělávací aktivity nebo projektu, jehož zpracováním a vysvětlením před odbornou komisí studenti prokáží základní kompetence z oboru pedagogika, psychologie a pedagogika volného času.
Státní závěrečná zkouška sestává má následující uspořádání: 1. písemná část zkoušky (příprava na ústní zkoušku): student samostatně vypracuje úkol v předepsané struktuře dle konkrétního zadání; písemná příprava se hodnotí až v průběhu ústní části; 60 min. 2. obhajoba bakalářské práce: student představí cíle, strukturu, metodologii a hlavní závěry své práce, reaguje na hlavní výtky z posudků oponenta a vedoucího a dále vede diskusi se členy komise; 20 min. 3. ústní část zkoušky: student prezentuje a komentuje svoji písemnou přípravu (především východiska zpracování zadaného úkolu), případně doplní chybějící nebo nedostatečně zpracované části; odborná rozprava na základě předloženého návrhu se děje ve třech blocích po představení cílů projektů, po představení struktury a metod a po představení zbývajících částí projektů (legislativní požadavky, nároky na pedagoga apod.); 40 min. Na začátku písemné části zkoušky si student vylosuje konkrétní zadání ze specializace, kterou si zvolí. Celkem je k dispozici 80 konkrétních zadání rozdělených rovným dílem podle 4 specializací (estetická výchova, filozofie pro děti, náboženská dimenze výchovy, osobnostní a zážitková výchova); každé konkrétní zadání zohledňuje jedno ze 4 organizačních východisek (jednorázová aktivita, klubová činnost, pravidelná činnost, vícedenní aktivita). Varianty konkrétních parametrů zadání jsou obsaženy v šablonách, které jsou s předstihem zveřejněny. Během písemné části zkoušky student vypracuje úkoly do předložené tabulky/formuláře (struktura formuláře pro vypracování je rovněž s předstihem zveřejněna). 1 Během ústní zkoušky student prokáže, do jaké míry v přípravě reflektoval a dle stanovených parametrů zadání adekvátně zohlednil poznatky předchozího studia. Ve zkušební komisi pro ústní část zkoušky je přítomen vždy alespoň jeden odborník z každého zkoušeného předmětu (pedagogika, pedagogika volného času, psychologie). Hodnocení se provádí podle pokynů v části IV. tohoto dokumentu po ukončení zkoušky (zpravidla před polední přestávkou a po ukončení zkoušek každého dne); poté je výsledek zkoušky neprodleně oznámen zkoušeným. III. Organizace státní závěrečné zkoušky Student pracuje se dvěma částmi zadání: popis situace a specifikace obsahu, forem a dalších zdrojů (popis situace a poslání zařízení nebo organizace, v níž se aktivita či projekt realizuje; dále upřesnění tematického zaměření, forem činnosti, časového rozsahu, specifik účastníků); formulář pro vypracování, tj. tabulka, do níž student zaznamenává svou bezprostřední přípravu; součástí je rovněž legenda (návod) obsahující vysvětlení jednotlivých částí formuláře. 1 Podle zveřejněných šablon si studenti mohou udělat představu o rozmanitosti možností konkrétního zadání, viz soubory s názvem sablony_pro_specializaci_ ). Zveřejněné formuláře pro vypracování umožňují cvičné vypracování písemné části zkoušky dle variant v šablonách (viz soubory s názvem formular_pro_ specializaci_).
IV. Ústní část zkoušky a způsob hodnocení Student prezentuje a komentuje svoji písemnou přípravu (výsledky, ale také východiska zpracování zadaného úkolu); je-li to žádoucí, doplní chybějící nebo nedostatečně zpracované části. Odborná diskuse nad otázkami, které k předložené přípravě pokládají jednotliví členové komise, následuje 1) po představení cílů projektu, 2) po představení struktury a metod a nakonec 3) v závěru po představení zbývajících částí projektu. Během představení a odborné rozpravy student prokáže, že dokázal reflektovat, a dle stanovených parametrů zadání adekvátně zohlednit, poznatky z psychologie osobnosti, vývojové psychologie, sociální psychologie, interkulturní výchovy, sociální pedagogiky, speciální pedagogiky, sociologie, religionistiky, etiky, obecné didaktiky a případně dalších studovaných základních disciplín (např. zohlední specifika účastníků projektu/aktivity a další edukační determinanty, tj. faktory, které mohou bezprostředněji ovlivnit podobu edukačních procesů souvisejících s předloženým projektem/aktivitou). Pokud student při písemné přípravě některý bod neuvede (nebo uvede chybně) a doplní až při diskusi, bude hodnocení příslušného úkolu o stupeň sníženo (odpověď s dopomocí). Výsledná známka se vytvoří průměrem z níže uvedených známek. Pokud ovšem někdo bude hodnocen ve dvou a více úkolech jako nevyhovující, bude takto hodnocena celá zkouška.
A: Název projektu/aktivity Základní cíl a dílčí cíle KRITÉRIA HODNOCENÍ ZKOUŠKY Písemná příprava se hodnotí až v průběhu ústní části zkoušky. Pokud student při písemné přípravě některý bod neuvede nebo uvede chybně a doplní až při diskusi, bude hodnocení příslušného úkolu (oproti níže uvedené klasifikaci) o stupeň sníženo. Výsledná známka se vypočítá jako průměr hodnocení jednotlivých úkolů (A-E) písemně zpracované přípravy, vč. ústního komentáře a zdůvodnění, resp. diskuse. Pokud bude hodnocení ve dvou a více úkolech odpovídat stupni 4 ( nevyhovující ), bude takto hodnocena celá zkouška. Úkol Student Kritéria hodnocení Orientační klasifikační stupně 1. Přestaví název projektu a formulaci základního cíle. 2. Zdůvodní základní cíl vzhledem k zadání. 3. Objasní základní cíl ve vztahu k obecným cílům pedagogiky volného času. 4. Představí formulaci dílčích cílů. 5. Zhodnotí zvolené cíle z hlediska jejich náročnosti (taxonomie cílů) a komplexnosti (provázanost domény kognitivní, afektivní a psychomotorické). 6. V případě, že nebude mezi dílčími cíli záměrně zahrnuta některá z domén, toto zdůvodní. 7. Zohlední poznatky obecné pedagogiky, obecné didaktiky, pedagogiky volného času, případně také speciální a sociální pedagogiky. Adekvátnost cílů z hlediska pedagogických principů (přiměřenost, komplexnost apod.). Schopnost uvažovat cíle v širších souvislostech filosofie výchovy (resp. soudobých koncepcí vzdělávání), cílů pedagogiky volného času, souvislostí etického, spirituálního, filosofického či teologického charakteru zpracované aktivity (z hlediska etiky, filosofie nebo teologie). Schopnost analyzovat cíle v jednotlivých doménách a uvažovat v kategoriích psychologie obecné a osobnosti (charakter, kognitivní funkce, emoce, vůle, znalosti, dovednosti, hodnoty, postoje, kompetence, zájem apod.) 1: Relevantní cíle, adekvátně zvolené, vysvětlené a reflektované. 2: Relevantní, adekvátně zvolené cíle, ale nedostatečně reflektované. 3: Relevantní, adekvátně zvolené cíle, komentář vykazuje dílčí neznalost teorie. 4: Cíle nebyly zvoleny adekvátně nebo byly navrženy pouze nahodile, student není schopen je adekvátně komentovat, nezná odpovídající teorii. Schopnost aplikovat při formulaci a hodnocení cílů poznatky obecné didaktiky, tj. uvažovat o cílech v celku systému edukačního procesu.
C: Popis realizace projektu/aktivity, vč. zohlednění případných rizik B: Popis zvažovaných hledisek při návrhu projektu Úkol Student Kritéria hodnocení Orientační klasifikační stupně 8. Zohlední poznatky psychologie osobnosti, vývojové a sociální. Schopnost aplikace poznatků příslušných disciplín, a to relevantně vzhledem k uvažovaným variantám a parametrům zadání a s porozuměním. 1: Zcela relevantní použití správně pochopených teoretických znalostí. 2: Relevantní použití správně pochopených, ale neúplných teoretických znalostí. 3: Částečně relevantní použití obecně správných, nicméně pouze částečných teoretických znalostí. 4: Student nedokáže relevantně využít teoretické znalosti nebo podstatné znalosti zcela postrádá. 9. Představí a okomentuje strukturu návrhu realizace projektu/aktivity, příslušné metody, organizační formy práce a využité materiální didaktické prostředky. 10. Zdůvodní volbu struktury projektu/aktivity. 11. Zdůvodní volbu metod, organizačních forem práce a materiálních didaktických prostředků. 12. Představí uvažované alternativy a zdůvodní, proč dal přednost té či oné variantě. 13. Zohlední poznatky metodik zájmových činností a absolvovaných metodických specializací. Adekvátnost struktury projektu, navržených prostředků, metod a organizačních forem práce vzhledem ke specifikaci zadání. Adekvátnost struktury projektu, navržených prostředků, metod a organizačních forem práce vzhledem k principům příslušné metodické specializace. Schopnost náležitě zvážit více variant řešení. Schopnost aplikovat teoretická východiska a principy metodických specializací. 1: Student zvolil odpovídající práce; dokázal svoji volbu vysvětlit a opřít o náležitá teoretická východiska. 2: Student zvolil odpovídající práce; svoji volbu částečně vysvětlil a opřel o náležitá teoretická východiska. 3: Student zvolil odpovídající práce; při pokusu svoji volbu vysvětlit prokázal schopnost alespoň základní reflexe bez patřičné návaznosti na teorii. 4: Student nezvolil odpovídající práce nebo svoji volbu nedokázal nijak vysvětlit ani vztáhnout k relevantní teorii.
E: Požadavky na pedagoga Legislativa D: Plánování a evaluace projektu/aktivity Úkol Student Kritéria hodnocení Orientační klasifikační stupně 14. Popíše a zdůvodní východiska, která byla rozhodující pro zvolený způsob plánování projektu/aktivity 15. Charakterizujte úroveň participace účastníků na plánování. 16. Popíše, jakým způsobem při zpracování návrhu zohlednil a zvažoval specifika prostředí realizace a specifika cílové skupiny účastníků. 17. Vzhledem ke specifikům zadání uvede a zdůvodní, zda/proč považuje za (ne)vhodné či (ne)možné provést vyhodnocení dosažených výsledků. Případně uvede příklady metod vhodných k evaluaci aktivity/projektu. 18. Ve svém komentáři odliší reflexi, zpětnou vazbu a evaluaci aktivity/projektu. 19. Uvede a zhodnotí možnosti participace účastníků projektu/aktivity na evaluaci. 20. Zohlední poznatky obecné didaktiky, metodik zájmových činností, absolvovaných metodických specializací, aplikované pedagogiky volného času, speciální a sociální pedagogiky. Adekvátnost představy o možnostech plánování evaluace projektu/aktivity vzhledem ke specifikaci zadání Schopnost náležitě zvážit více variant řešení daného zadání Schopnost argumentovat jednotlivá specifika ve vzájemných souvislostech (zohledňovat multifaktorovost edukačních procesů). Adekvátnost představy o možnostech evaluace projektu/aktivity vzhledem ke specifikaci zadání. Znalost adekvátních přístupů a metod plánování (uplatnění principu participace) a evaluace. 1: Adekvátní úvaha o možnostech plánování a evaluace vzhledem ke specifikům zadání, vč. zohlednění principu participace. 2: Nekompletní, nicméně dostatečné konkrétní a vzhledem k zadání adekvátně zdůvodněné uvedení konkrétních možností uplatnění principu participace v plánování a evaluaci aktivity/projektu. 3: Úvaha o možnostech plánování a evaluace spíše v obecné rovině bez dostatečného zohlednění specifik zadání. 4: Student nezná nebo nedokáže adekvátně aplikovat princip participace; nemá ani základní orientaci v metodách evaluace. 21. Charakterizuje požadavky, které by měl splňovat pedagog realizující projekt/aktivitu (požadované znalosti a dovednosti, schopnosti a osobnostní vlastnosti). 22. Vyjmenuje základní legislativní normy vztahující se ke zpracovávané volnočasové činnosti, včetně legislativních požadavků na kvalifikaci pedagoga. 23. Zohlední poznatky předmětů Animace a Aplikovaná pedagogika volného času. Schopnost formulovat požadavky kladené na pedagoga věcně a terminologicky adekvátně. Schopnost zdůvodnit uvedené požadavky vzhledem k příslušné teorii (psychologie, pedagogika, etika apod.) Znalost relevantní legislativy v rozsahu probíraném v rámci studia. 1: Adekvátní úvaha o požadavcích na pedagoga zohledňující specifika zadání; znalost relevantní legislativy. 2: Úvaha o požadavcích na pedagoga spíše v obecné rovině bez dostatečného zohlednění specifik zadání; znalost relevantní legislativy. 3: Útržkovité výpovědi o požadavcích na pedagoga; znalost relevantní legislativy. 4: Student není schopen specifikovat požadavky, nezná relevantní legislativu.
Výsledné průměrné hodnocení komise vyjádří adekvátně k níže uvedené klasifikační stupnici: 1 Komentář k písemně vypracovanému návrhu prokazuje, že návrh není nahodilý, ale jedná se o aplikaci znalostí s porozuměním; student se vyjadřuje terminologicky adekvátně (tj. využívá aktivně terminologii obecné pedagogiky, obecné didaktiky, pedagogiky volného času, speciální a sociální pedagogiky, psychologie obecné, osobnosti, vývojové a sociální), je schopen zapojit se do diskuse o možných alternativách navrženého řešení. 2 Komentář k písemně vypracovanému návrhu prokazuje, že návrh není nahodilý, ale jedná se o aplikaci znalostí s porozuměním; student se nicméně dopouští terminologických nepřesností ve vyjadřování, případně není schopen náležitě zhodnotit možné alternativy navrženého řešení. 3 Student prokazuje spíše poučenou intuici než schopnost odborné argumentace; návrh není nahodilý, nicméně student jeho zdůvodnění nedokáže adekvátně verbalizovat; návrh nebo jeho zdůvodnění postrádá některé podstatné části. 4 Návrh je nahodilý, student jej nedokáže jakkoli relevantně komentovat, jedná se pouze o útržkovité poznatky bez porozumění a smysluplných návazností; ani s dopomocí student nedokázal doplnit klíčové části návrhu, takže návrh jako celek není smysluplný.