STUDIE VLIVU INVESTIC DO DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY NA VEŘEJNÉ FINANCE, ZAMĚSTNANOST A PRODUKČNÍ SCHOPNOST Z POHLEDU MAKROEKONOMICKÉHO: Kvalitativní a kvantitativní analýza s akcentem na oblast Zlínského a Olomouckého kraje Petr Zahradník, ekonomický konzultant a analytik, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) březen 211
STRUKTURA 1. STAV A VÝCHODISKA - vývoj stavební výroby v období krize, pozice stavebního sektoru v rámci ekonomiky České republiky, indikátory důvěry, relevantní pasáže Programového prohlášení vlády 2. PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V KRÁTKÉ A DELŠÍ BUDOUCNOSTI - makroekonomický rámec a veřejné finance, Státní fond dopravní infrastruktury, předpokládaný vývoj stavební výroby a především výstavby dopravní infrastruktury v krátké a delší budoucnosti 3. DOPAD NA HOSPODÁŘSKÝ VÝVOJ ČESKÉ REPUBLIKY - budoucí rozvojové potřeby České republiky jako celku z pohledu realizace projektů dopravní infrastruktury: efekty přímé a indukované 4. ZÁVĚRY A SHRNUTÍ
STAV A VÝCHODISKA (1) Vývoj stavební výroby v období krize: - v celkově nejkritičtějším roce 29 poklesla stavební výroba pouze mírně, především díky pozemnímu stavitelství; - na cyklu nezávislé inženýrské stavitelství (financované ve značné míře z fondů EU) vykázalo růst přes 14%; - 21: česká ekonomika oživuje a stavebnictví padá do hlubokého propadu; přitom v oblasti inženýrského stavitelství je to pouze výchozí bod pro následnou redukci poptávky Pozice stavebního sektoru v rámci ekonomiky České republiky: - Podíl stavebnictví byl vždy výrazněji na 1% národního HDP; v roce 21 se zřejmě tento podíl dostal pod 1%; - Významný je i jeho podíl na celkové zaměstnanosti redukce výkonů ve stavebnictví bude akcelerovat nezaměstnanost
STAV A VÝCHODISKA (2) Indikátory důvěry: - Přes prudké zvýšení indikátoru podnikatelské důvěry na konci roku 21 je důvěra v budoucí vývoj stavebnictví přesně opačná nízká a klesající Relevantní pasáže programového prohlášení vlády: - zachování výše investic do dopravní infrastruktury, zapojení soukromých zdrojů PPP, zefektivnění činnosti SFDI a investorských organizací Ministerstva dopravy
STAV A VÝCHODISKA (3) meziroční index 14 12 Index stavební produkce, pozemní a inženýrské stavitelství (ročně, stálé ceny) 16 průměr roku 25 = 1 14 1 8 6 12 1 8 6 Stavební produkce (meziroční index) Pozemní stavitelství (meziroční index) Inženýrské stavitelství (meziroční index) 4 4 Stavební produkce (průměr roku 25=1) 2 2 Pozemní stavitelství (průměr roku 25=1) 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 Inženýrské stavitelství (průměr roku 25=1)
STAV A VÝCHODISKA (4) mld. Kč 4 Podíl stavebnictví na HDP ČR (mld. Kč; %) 35 3 25 2 15 HDP z toho Stavebnictví (podíl na HDP v %) 1 5 13,6% 12,1% 13,7 % 14,7 % 14,3 % 1995 2 23 27 29
STAV A VÝCHODISKA (5) Indikátory důvěry - bazické indexy (hodnoty v jednotlivých měsících) 12 1 8 6 4 Stavebnictví Průmysl Podnikatelský sektor Souhrnný indikátor 2 XII.9 I.1 II.1 III.1 IV.1 V.1 VI.1 VII.1 VIII.1 IX.1 X.1 XI.1 XII.1
PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V KRÁTKÉ A DELŠÍ BUDOUCNOSTI (1) Makroekonomický rámec a veřejné finance: - veřejné finance se potýkají s dlouhodobě těžko udržitelnými strukturálními problémy rigidní strukturou příjmové i výdajové strany, jež se se zhoršujícím demografickým vývojem mohou bez reforem dále prohlubovat; - nadcházející období = období fiskální konsolidace a obnovení fiskální disciplíny; - potřeba restrukturalizace především výdajové strany státního rozpočtu; - na příjmové straně rozpočtu dojde k mírnému nárůstu daňové zátěže a pokračování restrukturalizace daňových příjmů; - výdajová strana bude ovlivněna uskutečňováním úspor; - oživení bude stále viditelnější, avšak zůstane dvourychlostní sektory tažené exportem vykáží silnou výkonnost, avšak odvětví závislá na tuzemské poptávce spotřební i investiční porostou viditelně pomaleji; především v oblasti investic lze počítat s pokračujícím útlumem; - inflace bude vzlínat, ale makroekonomicky nebude představovat problém; - míra nezaměstnanosti se bude snižovat jen velmi pozvolně (dokud nedojde k oživení služeb a vzestupu investic)
PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V KRÁTKÉ A DELŠÍ BUDOUCNOSTI (2) Nástin střednědobé makroekonomické predikce 43 42 mld. Kč % 5 4 41 4 39 38 37 36 35 3 2 1-1 -2-3 HDP (mld. Kč, b.c.) HDP (růst %, s.c.) 34-4 33 29 21 - predikce 211 - predikce 212 - výhled 213 - výhled -5
PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V KRÁTKÉ A DELŠÍ BUDOUCNOSTI (3) Střednědobé nastavení fiskální politiky (% HDP) % 2 1 Saldo vládního sektoru 29 předběžně 21 predikce 211 výhled 212 výhled 213 výhled -1-2 -3 Cyklická složka salda Jednorázové a ostatní přechodné operace Strukturální saldo -4 Změna strukturálního salda -5-6 -7
PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V KRÁTKÉ A DELŠÍ BUDOUCNOSTI (4) Aktualizovaný střednědobý výhled veřejných rozpočtů - fiskální cílení mld. Kč -5-1 -15-2 % k HDP -1-2 -3-4 -5-6 Cíl pro vládní sektor; mld. Kč Cíl pro vládní sektor; % HDP -25 29 předběžně 21 predikce 211 výhled 212 výhled 213 výhled -7
PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V KRÁTKÉ A DELŠÍ BUDOUCNOSTI (5) Státní fond dopravní infrastruktury: - objem jeho disponibilních prostředků vykazuje na období 211 213 oproti vývoji do roku 21 významnou redukci; - respektování strategických záměrů Ministerstva dopravy v oblasti investic do dopravní infrastruktury: preference urychlení výstavby komunikací, které vymísťují dopravu z hustě obydlených aglomerací, především obchvatů; preference akcí, posilujících kapacitu současných komunikací a bezpečnost, momentálně nikoliv finančně vysoce náročné investice; došlo k posunutí několika významných železničních staveb, od jiných bylo zcela upuštěno; dávána přednost realizaci PPP projektů
PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V KRÁTKÉ A DELŠÍ BUDOUCNOSTI (6) mld. Kč 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 Rozpočet SFDI a jeho střednědobý výhled do roku 213 Schválený rozpočet 29 Schválený rozpočet 21 Schválený rozpočet 211 Výhled rozpočtu 212 Výhled rozpočtu 213
PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V KRÁTKÉ A DELŠÍ BUDOUCNOSTI (7) Předpokládaný vývoj stavební výroby a především výstavby dopravní infrastruktury v krátké a delší budoucnosti: - rok 21 pro stavební firmy v zásadě první krizový rok, s radikálním poklesem jejich výkonů; - výhled zásadně podmíněn redukcí poptávky ze strany veřejného sektoru; - hrozba nevyužití produkčních kapacit a nenaplněnosti výrobního programu; - zpoždění přípravných projektových fází, jež může vyvolat další redukci zaměstnanosti nejen přímo pracovníků ve stavebnictví, ale i v souvisejících projekčních a expertních aktivitách
PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V KRÁTKÉ A DELŠÍ BUDOUCNOSTI (8) mil. Kč Vývoj veřejných zakázek v ČR za I-X/21 porovnání se stejným obdobím předchozího roku (mil. Kč, bez DPH; %) 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 21 29 Pozemní stavby Inženýrské stavby
PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ V KRÁTKÉ A DELŠÍ BUDOUCNOSTI (9) Příprava silničních a dálničních staveb (mil. Kč) 35 3 25 2 15 Počet akcí Finanční objem 1 5 26 27 28 29 21
IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (1) Identifikace důsledků a dopadů: - prohloubení nestability; - uzavírání a utlumování provozů; - uzavírání a utlumování doprovodných specializovaných provozoven, podstatných pro dlouhodobý rozvoj oboru stavebnictví; - přesun od modernějších technologických postupů k levnějším; - riziko výrazné redukce zaměstnanosti; - fiskální dopady přímého i nepřímého charakteru; - redukce kupní síly a spotřeby
IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (2) Vývoj odhadu fiskálního dopadu na roční bázi v závislosti na počtu zrušených pracovních míst (mil. Kč) 15. 3. 4. 5. 7. 9. 1. předpoklad počtu "ztracených" pracovních míst
IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (3) Souhrn dopadů fiskálního charakteru (mld.kč) 45 mld. Kč 4 35 3 25 2 15 1 5 211 215 22 redukce zaměstnanosti při ztrátě 15. míst redukce zaměstnanosti při ztrátě 3. míst redukce zaměstnanosti při ztrátě 1. míst podvázání hospodářského rozvoje omezení propojenosti a zamezení realizace důležitých investičních projektů
IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (4) Souhrn dopadu na zaměstnanost ve scénářích (rok 211) 7 6 5 4 3 Míra zaměstnanosti Míra nezaměstnanosti 2 1 Současná úroveň - realita redukce zaměstnanosti při ztrátě 15. míst redukce zaměstnanosti při ztrátě 3. míst redukce zaměstnanosti při ztrátě 5. míst redukce zaměstnanosti při ztrátě 1. míst
IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (5) Souhrn dopadů na vývoj reálné ekonomiky 4,5 % 4 3,5 3 Odhadovaný růst HDP 2,5 2 1,5 Dopad na růst HDP za předpokladu naplnění útlumové varianty 1,5 212 213 215 22
IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (6) Návrhy: - oprávněný prostor pro pořizování investic orientovaných do budoucna; - přijímání opatření na základě skutečných úspor; - vstřícnější postoj ze strany stavebních firem; - ve veřejných zakázkách preference transparentnosti, objektivnosti, reálnosti a neměnnosti podmínek; - větší míra přizpůsobivosti sektoru stavebnictví; - preference dlouhodobě koncipovaného projektového a investičního procesu; - rozšíření PPP projektů; - důraz na cenovou transparentnost; - odstranění prostředí měkkého rozpočtového omezení ze strany investora; - eliminace prosazování neúčelně nákladných řešení;
IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (7) Souhrn dopadů fiskálního charakteru - Zlínský kraj 25 2 (mil. Kč) 15 1 5 211 215 22 redukce zaměstnanosti při ztrátě 8 míst redukce zaměstnanosti při ztrátě 2.5 míst redukce zaměstnanosti při ztrátě 5. míst podvázání hospodářského rozvoje omezení propojenosti a zamezení realizace důležitých investičních projektů Celkový fiskální dopad (za předpokladu redukce o 8 míst)
IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (8) % 6 5 Souhrn dopadu na zaměstnanost ve scénářích - Zlínský kraj (rok 211) 4 3 2 Míra zaměstnanosti Míra nezaměstnanosti 1 Současná úroveň - realita redukce zaměstnanosti při ztrátě 8 míst redukce zaměstnanosti při ztrátě 2.5 míst redukce zaměstnanosti při ztrátě 5. míst
IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (9) (%) 6 Souhrn dopadů na vývoj reálné ekonomiky - Zlínský kraj 5 4 Odhadovaný růst HDP 3 2 Dopad na růst HDP za předpokladu naplnění útlumové varianty 1 212 213 215 22
IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (1) Souhrn dopadů fiskálního charakteru - Olomoucký kraj (mil. Kč) 3 25 2 15 1 211 215 22 5 redukce zaměstnanosti při ztrátě 8 míst redukce zaměstnanosti při ztrátě 2.5 míst redukce zaměstnanosti při ztrátě 5. míst podvázání hospodářského rozvoje omezení propojenosti a zamezení realizace důležitých investičních projektů Celkový fiskální dopad (za předpokladu redukce o 8 míst)
IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (11) % 7 Souhrn dopadů na zaměstnanost ve scénářích - Olomoucký kraj (rok 211) 6 5 4 3 Míra zaměstnanosti Míra nezaměstnanosti 2 1 Současná úroveň realita redukce zaměstnanosti při ztrátě 8 míst redukce zaměstnanosti při ztrátě 2.5 míst redukce zaměstnanosti při ztrátě 5. míst
IDENTIFIKACE DŮSLEDKŮ A DOPADŮ (12) 6 % Souhrn dopadů na vývoj reálné ekonomiky - Olomoucký kraj 5 4 Odhadovaný růst HDP 3 2 1 Dopad na růst HDP za předpokladu naplnění útlumové varianty 212 213 215 22
ZÁVĚRY A SHRNUTÍ (1) Vývoj stavebnictví v současnosti nekoresponduje zcela s vývojem hospodářského cyklu; stavební vývoj je oproti celkovému vývoji české ekonomiky poněkud opožděn; je to dáno především tím, že zdroje financování stavební výroby nebyly a nejsou z podstatné části na průběhu cyklu bezprostředně závislé a jsou do značné míry determinovány politickým rozhodnutím; Vývoj roku 21 představoval zásadní zvrat ve vývoji stavební výroby oproti roku 29; stavební firmy ztrácejí zásobu práce v důsledku odložení či zrušení realizace nových zakázek; tento stav je teprve výchozím bodem následné redukce poptávky na stavebním trhu v řádu desítek miliard korun; Meziroční pokles veřejných zakázek (přes 5% objemu stavební výroby) činil téměř 45%, u inženýrského stavitelství více než 5%
ZÁVĚRY A SHRNUTÍ (2) Objem zakázek veřejného charakteru na projekty dopravní infrastruktury pokles o téměř 75%; Podíl stavebnictví na HDP České republiky byl dlouhodobě vždy nad hodnotou 1% (v období 1995 29 mezi 12% - 15%); na počátku roku 21 tento klesl pod 1%, v průběhu roku se této hranici opět přiblížil; Stavebnictví vykazuje velmi silnou propojenost s ostatními sektory; stavební investice v oblasti dopravní infrastruktury a průmyslových zón vykazují silný akcelerační efekt na budoucí vývoj ekonomiky; Stavebnictví vykazuje silný dopad na zaměstnanost v přímých a odvozených aktivitách; Stavebnictví má současně i silný fiskální dopad; je však nutné dosáhnout souladu s aktuální potřebou konsolidace veřejných financí
ZÁVĚRY A SHRNUTÍ (3) Základním parametrem vývoje finanční základny SFDI je redukce jeho rozpočtu přibližně o 35 mld. Kč v roce 211 a následně pouze jeho velmi mírné navyšování v letech nadcházejících; Právě v období těsně post-krizovém existuje silná potřeba pořizování významných investic (vedle dopravní infrastruktury též energetických či ekologických); Dochází ke zpožďování v realizaci přípravných aktivit s dalekosáhlými důsledky s horizontem celé dekády; Důsledky předpokládaného stavu jsou: nevyužívání stavebních kapacit, prohlubování nestability prostředí, uzavírání a utlumování provozů i v doprovodných aktivitách, redukce zaměstnanosti s negativním dopadem na veřejné finance, redukce růstového potenciálu
ZÁVĚRY A SHRNUTÍ (4) Navrhováno je přijetí průhledných, transparentních opatření a férovějšího systému veřejných zakázek, zajištění dlouhodobosti projektového a investičního procesu s jasně, reálně a pevně stanoveným harmonogramem, založeném na transparentnosti a vymezení a dodržování priorit; mělo by dojít k využívání projektů PPP, jejichž plnokrevné fungování by bylo kompatibilní s nynější potřebou ozdravení veřejných financí; základem nového přístupu k problému je současně i absolutní cenová transparentnost
Děkuji za pozornost Petr Zahradník pzahradnik@email.cz