STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ESKÉ REPUBLIKY. (schválená usnesením vlády eské republiky. 211 ze dne 10. bezna 2004)

STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ESKÉ REPUBLIKY (schválená usnesením vlády eské republiky. 211 ze dne 10. bezna 2004) Praha 2004 1

Obsah Státní energetické koncepce (SEK): str.: Vize, cíle, nástroje SEK 3 Sumarizace aktuáln platných a nov uplatovaných nástroj SEK 21 Komplexní energetický scéná SEK 36 2

ÚVOD Státní energetická koncepce patí k základním souástem hospodáské politiky eské republiky. Je výrazem státní odpovdnosti za vytváení podmínek pro spolehlivé a dlouhodob bezpené dodávky energie za pijatelné ceny a za vytváení podmínek pro její efektivní využití, které nebudou ohrožovat životní prostedí a budou v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. Tuto zákonnou odpovdnost stát napluje stanovením legislativního rámce a pravidel pro chod a rozvoj energetického hospodáství. Státní energetická koncepce ve své vizi konkretizuje státní priority a stanovuje cíle, jichž chce stát dosáhnout, pi ovlivování vývoje energetického hospodáství ve výhledu píštích 30 let, v podmínkách tržn orientované ekonomiky. Na základ analýz vývoje a souasného stavu energetického hospodáství eské republiky, vyhodnocení plnní cíl energetické politiky z roku 2000, s pihlédnutím k zahraniním zkušenostem, postupm a standardm Evropské unie, k závazkm R z mezinárodních smluv v oblasti energetického hospodáství a životního prostedí, po zpracování a vyhodnocení souboru energetických scéná možného budoucího vývoje do roku 2030 se aktualizuje Státní energetická koncepce. Stanovuje se komplexnjší soubor priorit a dlouhodobých cíl, které bude eská republika v energetickém hospodáství sledovat v rámci udržitelného rozvoje. K jejich naplnní budou použity vhodné a úinné nástroje a opatení. Pi volb priorit, cíl a souboru nástroj Státní energetické koncepce byla respektována hlediska energetická, ekologická, ekonomická a sociální. Naplování priorit a cíl Státní energetické koncepce bude vyhodnocovat Ministerstvo prmyslu a obchodu v tíletých intervalech. O výsledcích vyhodnocení bude informovat vládu R a v pípad poteby bude vlád pekládat návrhy na zmnu Státní energetické koncepce. 1. VIZE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE Vize Státní energetické koncepce definuje základní priority, vytváející rámec pro dlouhodobý vývoj energetického hospodáství eské republiky. Základními prioritami Státní energetické koncepce jsou: MAXIMÁLNÍ NEZÁVISLOST Nezávislost na cizích zdrojích energie Nezávislost na zdrojích energie z rizikových oblastí Nezávislost na spolehlivosti dodávek cizích zdroj BEZPENOST Bezpenost zdroj energie vetn jaderné bezpenosti Spolehlivost dodávek všech druh energie Racionální decentralizace energetických systém UDRŽITELNÝ ROZVOJ 3

Ochrana životního prostedí Ekonomický a sociální rozvoj 2. CÍLE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE Cíle Státní energetické koncepce smují ke splnní její vize a rozpracovávají základní priority do konkrétnjší podoby. Hlavní cíle jsou definovány tyi, piemž každý z nich obsahuje nkolik dílích cíl. Cíle jsou seazeny podle své dležitosti. 2.1. MAXIMALIZACE ENERGETICKÉ EFEKTIVNOSTI Cíl íslo jedna, jímž jsou naplovány priority nezávislosti, bezpenosti i udržitelného rozvoje. Souhrnným vyjádením rstu energetické efektivnosti bude vývoj ukazatel zhodnocení spoteby primárních energetických zdroj (dále PEZ), resp. spoteby elektiny, vytvoeným hrubým domácím produktem (HDP). Dílí cíle dle poadí jejich dležitosti: 2.1.1. Maximalizace zhodnocování energie Cíl s velmi vysokou prioritou, smující ke zlepšení jednoho z nejvtších problém eské ekonomiky vysoké energetické a elektroenergetické náronosti tvorby HDP. Preferovat se do budoucna bude taková struktura ekonomiky, takové technologie, výroby a procesy, které maximáln zhodnotí spotebovanou energii pidanou hodnotou (HDP). 2.1.2. Maximalizace efektivnosti pi získávání a pemnách energetických zdroj Cíl s velmi vysokou prioritou, smující k preferenci zdroj energie a energetických technologií, které budou s vysokou úinností získávat PEZ, uskuteovat jejich energetické pemny, snižovat ztráty v doprav, využívat kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla. Optimáln budou využívány druhotné zdroje energie. 2.1.3. Maximalizace úspor tepla Cíl s vysokou prioritou, smující k maximalizaci úspor tepla v budovách ve sfée podnikatelské, státní, komunální i u drobných odbratel (domácností). V této oblasti existuje jeden z nejvtších potenciál úspor energie, dosažitelných za pijatelných náklad. 2.1.4. Maximalizace efektivnosti spotebi energie Cíl se stedn vysokou prioritou, smující k maximalizaci úspor elektrické energie a dalších forem energie ve všech oblastech, cestou využívání energeticky úsporných spotebi. Do této oblasti patí podpora používání úsporných typ spotebi elektrické energie, podpora užití úsporných pohonných jednotek, dopravních prostedk, podpora technologicky pokroilých zdroj tepla a dalších spotebi. 4

2.1.5. Maximalizace efektivnosti rozvodných soustav Cíl se stedn vysokou prioritou, smující k efektivním rozvodným energetickým soustavám z hlediska centralizace a decentralizace zdroj energie, tžiš spoteby a ztrát v rozvodech. 2.2. ZAJIŠTNÍ EFEKTIVNÍ VÝŠE A STRUKTURY SPOTEBY PRVOTNÍCH ENERGETICKÝCH ZDROJ Cíl íslo dv, jímž jsou naplovány priority nezávislosti, bezpenosti i udržitelného rozvoje, v rámci dostaten diverzifikované a dlouhodob bezpené struktury spoteby PEZ a výroby elektiny. Dílí cíle dle poadí jejich dležitosti: 2.2.1. Podpora výroby elektiny a tepelné energie z obnovitelných zdroj energie Cíl s velmi vysokou prioritou, smující k preferenci obnovitelných zdroj energie. Stát bude podporovat využívání všech zdroj energie, které lze dlouhodob reprodukovat a jejichž používání pispje k posilování nezávislosti státu na cizích zdrojích energie a k ochran životního prostedí. Preferovat se budou všechny typy obnovitelných zdroj zdroje využívající slunení energii, energii vtru a vodních tok, geotermální energii i biomasu jako zdroje pro výrobu elektiny a tepelné energie. Preferovat se bude rovnž využití druhotných zdroj energie a alternativních paliv v doprav. 2.2.2. Optimalizace využití domácích energetických zdroj Cíl s velmi vysokou prioritou, smující k dosažení maximální nezávislosti eské republiky na cizích energetických zdrojích. Stát bude preferovat optimální využití všech vytžitelných zásob hndého i erného uhlí a dalších paliv, která se nacházejí na jeho území, pi dodržování hledisek ochrany pírody a životní prostedí. Plnní tohoto cíle rovnž pispje k ešení ekonomických a sociálních problém státu. 2.2.3. Optimalizace využití jaderné energie Cíl s vysokou prioritou, smující k optimalizaci podílu jaderné energetiky v rámci dlouhodob bezpeného energetického mixu, pi respektování nezbytných požadavk na bezpenost jejího provozu. Plnní tohoto cíle pispje ke snižování ekologické zátže území R, vetn snížení produkce skleníkových plyn. Jaderná energetika rovnž podpoí priority maximalizace nezávislosti státu na zdrojích energie z rizikových oblastí a maximalizace nezávislosti státu na spolehlivosti dodávek cizích energetických zdroj. Palivo pro jaderné elektrárny lze získat na trzích v politicky stabilních oblastech a jeho zásoby lze vytvoit a udržovat na velmi dlouhé období. 5

2.3. ZAJIŠTNÍ MAXIMÁLNÍ ŠETRNOSTI K ŽIVOTNÍMU PROSTEDÍ Cíl íslo ti, jímž jsou naplovány priority bezpenosti a udržitelného rozvoje. Maximální šetrnost k životnímu prostedí bude primárn založena v efektivní a k životnímu prostedí šetrné struktue spoteby PEZ a ve zpsobech výroby elektiny a tepelné energie, dílí cíle budou zajišovat další snižování dopad energetických proces na životní prostedí. Dílí cíle dle poadí jejich dležitosti : 2.3.1. Minimalizace emisí poškozujících životní prostedí Cíl s vysokou prioritou, smující k prosazování nejlepších dostupných technik, šetrných k životnímu prostedí, zajišujících trvalé snižování emisí, jak zneišujících látek tuhých, tak zejména látek kapalných a plynných. 2.3.2. Minimalizace emisí skleníkových plyn Cíl se stedn vysokou prioritou, smující k minimalizaci emisí skleníkových plyn, zejména oxidu uhliitého, v souladu s mezinárodními závazky eské republiky, vyplývajícími zejména z Kjótského protokolu. 2.3.3. Minimalizace ekologického zatížení budoucích generací Cíl se stedn vysokou prioritou, smující k využívání takových technologií, které nevytváejí trvalé poškození životního prostedí v jakékoliv z jeho souástí. Stát se bude zasazovat o to, aby technologie využívané pi získávání i pemn energie minimalizovaly produkci neodbouratelných a nerecyklovatelných odpad, které budou tvoit zátž pro budoucí generace. Stát se rovnž zasadí o bezpené a dlouhodobé uložení tch odpad, které nelze recyklovat ani jinak zneškodnit. 2.3.4. Minimalizace ekologické zátže z minulých let Cíl se stedn vysokou prioritou, smující k postupnému odstraování tžko rozložitelných látek, které se do životního prostedí dostaly v pevážné míe dívjším spalováním nkterých látek pi výrob tepelné i jiné energie (cíl vychází ze Stockholmské Konvence - úmluvy o persistentních organických polutantech) a pi provozu jaderných technologií. 2.4. DOKONENÍ TRANSFORMACE A LIBERALIZACE ENERGETICKÉHO HOSPODÁSTVÍ Cíl íslo tyi, jímž jsou naplovány priority bezpenosti a udržitelného rozvoje, požadavky na zajištní plné adaptace R na tržní model energetického hospodáství, rozvíjený v rámci EU a dále požadavky ekonomické a sociální. Dílí cíle dle poadí jejich dležitosti : 6

2.4.1. Dokonení transformaních opatení Cíl s vysokou prioritou krátkodobého charakteru, smující k plné adaptaci na tržn orientovaný model energetického hospodáství rozvíjený v EU, v. zajištní nov formulovaných legislativních a technických požadavk a pravidel a pi vylouení rozhodnutí, ohrožujících spolehlivost funkce energetického hospodáství. 2.4.2. Minimalizace cenové hladiny všech druh energie Cíl s vysokou prioritou, smující k vytvoení vysoce konkurenního prostedí ve výrob a distribuci všech druh energie, ímž ve stedndobém a dlouhodobém horizontu dojde k nastavení a udržování nízké cenové hladiny. Opatení k minimalizaci rstu cen paliv a energie jsou dležitá mj. i proto, že podíl výdaj domácností na poízení paliv a energie v jejich celkových výdajích jsou v eské republice vyšší než v zemích EU. 2.4.3. Optimalizace zálohování zdroj energie Cíl s vysokou prioritou, smující k vytvoení takového regulaního a podnikatelského prostedí, které bude vytváet pedpoklady pro operativní volbu dodavatele energie a s tím spojenou nižší závislostí na jednom konkrétním dodavateli, resp. na jedné podnikatelské skupin. V dlouhodobém horizontu by tato strategie mla vést k vytvoení takových dopravních cest energie, které budou umožovat operativní zmnu dodavatele energie i v pípad výpadku dodávky a pi pedcházení a odstraování následk krizových stav, pi souasném rstu požadavk na spolehlivost provozu jednotlivých zdroj. 3. NÁSTROJE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE 3.1. MAXIMALIZACE ENERGETICKÉ EFEKTIVNOSTI Efektivní využití energetických zdroj v celém cyklu - od poízení, dopravy, skladování, pemn až po konené užiti energie je trvalou prioritou Státní energetické koncepce, protože vysoká energetická efektivnost je charakteristikou efektivní a moderní ekonomiky a je podmínkou udržitelného rozvoje. Zlepšování energetické efektivnosti musí probíhat v širokém spektru využití energie a energetických pemn, aktivitami podnikatelských subjekt, veejného sektoru a obyvatelstva, s vhodn cílenou podporou ze strany státu. Souhrnným vyjádením rstu energetické efektivnosti, spojující spotebu energie s jejím zhodnocením, bude pokles energetické i elektroenergetické náronosti tvorby HDP. Zvyšování energetické efektivnosti je nejlevnjší, nejbezpenjší a nejrychlejší cestou k dosažení všech priorit a cíl Státní energetické koncepce. Zajišuje snížení poptávky po energii, emisí škodlivin i rizik rstu dovozní energetické závislosti, prodlužuje životnost domácích zásob neobnovitelných energetických zdroj, zvyšuje konkurenceschopnost energetiky i eské ekonomiky a pozitivn ovlivuje všechny další parametry energetického hospodáství. 7

3.1.1. Souasný stav v oblasti sledovaného cíle eská republika dosud spotebovává, vzhledem k výši vytváeného HDP, více primárních zdroj energie i elektiny, než je objektivn nutné (spotebovávaná energie je málo zhodnocována pidanou hodnotou). Pes dosažený pokrok jsou energetická i elektroenergetická náronost tvorby HDP v R stále tém dvojnásobné vi prmru zemí EU. Vysokou energetickou náronost vykazují pedevším doprava, prmysl a stavebnictví. eská republika, pi naplování cíl pedchozích státních energetických politik, již podle praxe zemí EU zavedla standardní systémová opatení, podmiující rst energetické efektivnosti (náprava cen energie, stimulaní opatení k úsporám energie) a vyhlásila Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdroj. Aktuálním požadavkem je proto zesílení úinnosti zavedeného systému, dkladnjší a systematitjší stimulace k rstu energetické efektivnosti a zavádní trhu energie. 3.1.2. Aktuáln platné nástroje v oblasti sledovaného cíle 3.1.2.1. Zákon. 458/2000 Sb., (energetický zákon), 3.1.2.2. Zákon. 406/2000 Sb., o hospodaení energií, 3.1.2.3. Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdroj, 3.1.2.4. Vyhodnocování plnní cíl Státní energetické koncepce, 3.1.2.5. Legislativa podpory výroby elektiny a tepla z obnovitelných zdroj a z kombinované výroby elektiny a tepla (vyhláška MPO. 539/2002, cenová rozhodnutí ERÚ). 3.1.3. Požadovaný stav v oblasti sledovaného cíle Dlouhodobé cíle 1. Zrychlení a následná stabilizace roního tempa poklesu energetické náronosti tvorby HDP v intervalu 3,0 3,5% (indikativní cíl) 2. Nezvyšování absolutní výše spoteby primárních zdroj energie. Rst ekonomiky zajistit pedevším zvýšením energetické efektivnosti 3. Zrychlení a následná stabilizace roního tempa poklesu elektroenergetické náronosti tvorby HDP v intervalu 1,4 2,4% (indikativní cíl) Cíle do roku 2005 (indikativní cíle) 1. Stabilizace mezironích temp poklesu celkové energetické náronosti na minimální úrovni 2,6% 2. Stabilizace mezironích temp poklesu elektroenergetické náronosti na minimální úrovni 2% 8

3.1.4. Nov navržené nástroje v oblasti sledovaného cíle 3.1.4.1. Novely zákon. 458/2000 Sb., 406/2000 Sb. - urychlit otvírání trhu s elektinou a plynem a harmonizovat pravidla na trhu s tmito formami energie s pravidly EU, v. podmínek pro mezistátní obchod s elektinou, - aplikovat ustanovení Smrnice EU. 2002/91/ES o energetickém provedení staveb a iniciovat tak zlepšování jejich energetických parametr a snižování nárok na spotebu energie. 3.1.4.2. Zákon o podpoe výroby elektiny a tepelné energie z obnovitelných zdroj energie - upravit v souladu se Smrnicí EU. 2001/77/ES zpsob podpory výroby elektiny z obnovitelných zdroj tak, aby se vytváely podmínky k naplnní indikativního cíle podílu výroby elektiny z obnovitelných zdroj na hrubé spoteb elektiny ve výši 8% v roce 2010, - rozšíit psobnost Energetického regulaního úadu v této oblasti. 3.1.4.3. Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdroj na roky 2006-2009 - posílit finanní zdroje Národního programu, - zajistit stabilizaci a dlouhodobou platnost opatení stimulujících úspory energie, - využívat k zajištní Národního programu možností poskytovaných v EU v rámci 6. akního programu v energetice a programu dle Rozhodnutí EP a Rady. 1230/2003/ES ( Intelligent Energy Europe ). 3.1.4.4. Podpora využití kombinované výroby elektiny a tepla - zachovat dosavadní formy podpory, harmonizovat eskou legislativu se Smrnicí EU. 2004/8/ES. 3.1.4.5. Investiní pobídky (podle zákona. 72/2000 Sb., o investiních pobídkách a jeho novely. 453/2001 Sb.) - pi souasném poskytování investiních pobídek zajistit vtší pihlížení k prioritám SEK, - usilovat o rozšíení aplikace zákona i na projekty podporující priority SEK. 3.1.4.6. Dlouhodobý výhled energetického hospodáství do roku 2030 - vypracovat a zveejnit dlouhodobý energetický výhled a zabezpeovat jeho indikativní cíle pi ovlivování vývoje energetického hospodáství. 3.1.4.7. Indikativní koncepce obnovy a náhrady dožívajících výroben elektiny za zdroje s vyšší energetickou úinností a s píznivjším vlivem na životní prostedí - vypracovat a zveejnit indikativní koncepci obnovy a náhrady dožívajících výroben elektiny (do roku 2030) a naplovat její cíle pi ovlivování vývoje elektrizaní soustavy. 9

3.1.4.8. Programy podpory výzkumu a vývoje v. Národního programu výzkumu - rozšíit kompetence EA a zajistit vtší provázanost státní politiky podpory výzkumu a vývoje s prioritami SEK (efektivní využití zdroj energie, obnovitelné zdroje energie, kombinovaná výroba), - využívat k zajištní podpory výzkumu a vývoje možností poskytovaných v EU v rámci 6. akního programu v energetice a programu dle Rozhodnutí EP a Rady. 1230/2003/ES ( Intelligent Energy Europe ). 3.1.4.9. Ekologizace daové soustavy - harmonizovat daovou soustavu R se Smrnicí. 2003/96/ES, o daních energetických výrobk a elektiny Podrobnjší specifikace obsahu nov navržených nástroj SEK je v píloze. 1. 3.2. ZAJIŠTNÍ EFEKTIVNÍ VÝŠE A STRUKTURY SPOTEBY PRVOTNÍCH ENERGETICKÝCH ZDROJ Spolehlivost a dlouhodobou bezpenost zásobování energií eší dnes, jako novou prioritu, celá Evropská unie. Pvodní obsah bezpenosti a spolehlivosti dostává dnes novou dimenzi v opateních na posilování národní energetické sobstanosti, proti rstu závislosti na dovozech energie z rizikových teritorií, které jsou spojované s možnými krizemi v dodávkách, s narušením dopravy a s výkyvy cen energetických zdroj apod. Vyjádením priority jsou požadavky na spolehlivý a dlouhodob bezpený energetický mix a zpsoby výroby elektiny a tepelné energie. V rámci priority jde rovnž o zvyšování celkové schopnosti a odolnosti energetického systému fungovat za krizí (krizový management), pi narušení dodávek zdroj energie a pi katastrofách velkých rozmr (povodn, velké havárie, teroristické iny apod.). 3.2.1. Souasný stav v oblasti sledovaného cíle eská republika již významn diverzifikovala druhovou strukturu spoteby PEZ. Ke zvýšení stability zahraniních dodávek energie pisplo rovnž zvýšení teritoriální diverzifikace dodavatel u dovážených kapalných a plynných paliv. Celková výše dovozní energetické závislosti eské republiky v energetickém vyjádení je zatím pomrn píznivá (kolem 32% na spoteb zdroj energie), strukturáln je však nevyvážená. Závislost na dovozech ropy, plynu a jaderného paliva je prakticky 100%. Energetické komodity se dnes podílejí cca 9% na celkovém dovozu do R, schodek obchodní bilance energetických komodit iní 70-80 mld. K. Diverzifikace struktury spoteby PEZ bude dále pokraovat, závislost na dovozech energie však dynamicky poroste i pes podporu využití domácích energetických zdroj a obnovitelných zdroj energie. Ke zmírnní tempa rstu závislosti na dovozech energie musí pispt ada pímých i nepímých opatení, pedevším rst energetické efektivnosti, podpora obnovitelných zdroj energie, a zvýšení disponibility a prodloužení životnosti domácího potenciálu zásob tuhých paliv, pedevším hndého uhlí (v pípad 10

výstavby nových efektivních uhelných zdroj je nezbytné uvolnit zásoby hndého uhlí v potebné výši na dalších minimáln 40 let jejich provozu). eská republika, v souladu se zákonem. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, vytváí a udržuje strategické zásoby ropy a to až na 90 denní spotebu. Na základ jednání o pistoupení k EU bylo dohodnuto pechodné období a nouzové zásoby budou naplnny do konce roku 2005. Funknost energetického hospodáství pro zvládnutí mimoádných situací eší zákon. 458/2000 Sb., (energetický zákon), formou vyhlášení stav nouze. Krizové ízení je dále upraveno zákony.240/2000 Sb., (krizový zákon) a. 241/2000 Sb., o opateních pro krizové stavy. 3.2.2. Aktuáln platné nástroje v oblasti sledovaného cíle 3.2.2.1. Zákon. 458/2000/Sb., (energetický zákon), 3.2.2.2. Zákon. 406/2000 Sb., o hospodaení energií, 3.2.2.3. Vyhodnocování plnní cíl Státní energetické koncepce, 3.2.2.4. Legislativa podpory výroby elektiny a tepla z obnovitelných zdroj a z kombinované výroby elektiny a tepla (vyhláška MPO. 539/2002, cenová rozhodnutí ERÚ), 3.2.2.5. Využívání kompetencí MPO v oblasti regulování dovoz elektiny a plynu podle zákona. 458/2000Sb., 3.2.2.6. Autorizace na výstavbu výroben elektiny a zdroj tepla podle zákona. 458/2000 Sb., 3.2.2.7. Zákon. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, 3.2.2.8. Zákon. 240/2000 Sb., krizový zákon, 3.2.2.9. Zákon. 241/2000 Sb., o opateních pro krizové stavy. 3.2.3. Požadovaný stav v oblasti sledovaného cíle Dlouhodobé cíle 1. V asovém horizontu do roku 2030 naplnit tuto strukturu spoteby primárních energetických zdroj: tuhá paliva: 30-32 % plynná paliva: 20-22 % kapalná paliva : 11-12 % jaderné palivo: 20-22% obnovitelné zdroje: 15-16% 2. Nepekroit mezní limity dovozní energetické závislosti (indikativní cíle): v roce 2010 maximáln: 45% v roce 2020 maximáln: 50% v roce 2030 maximáln: 60% 3. Vytvoit a udržovat minimální zásoby ropy a ropných produkt (dle zákona. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o ešení stav ropné nouze) a pípadn je zvýšit na úrove dohodnutou v rámci EU 11

4. Legislativní píprava zvýšení minimálních zásob ropy, zpsobem dohodnutým v rámci EU 5. Zajistit legislativní rámec pro nový druh strategické rezervy v zemním plynu a naplovat ji ve výši a zpsobem dohodnutým v rámci EU 6. V návaznosti na pedcházející cíle vytvoit a udržovat zásoby jaderného paliva ve form vhodné k zavezení do reaktoru jako strategickou rezervu 7. Posilovat provozuschopnost národních energetických systém 8. Aktualizace komplexního krizového managementu Cíle do roku 2005 1. V asovém horizontu do roku 2005 naplnit tuto strukturu primárních energetických zdroj: tuhá paliva: 42-44 % plynná paliva: 20-22 % kapalná paliva : 15-16 % jaderné palivo: 16-17 % obnovitelné zdroje: 5-6 % 2. Nepekroení 42% dovozní energetické závislosti (indikativní cíl) 3. Naplnní výše zásob ropy a ropných produkt do výše 90 denní spoteby 3.2.4. Nov navržené nástroje v oblasti sledovaného cíle 3.2.4.1. Novely zákon. 458/2000 Sb. a. 406/2000 Sb. - definovat veejný zájem v energetice, v. zajištní dlouhodobého plánování v energetice a zpsob respektování jeho výstup, - prodloužit délku energetického výhledu na 30 let. 3.2.4.2. Dlouhodobý výhled energetického hospodáství do roku 2030 - vypracovat, zveejnit a respektovat dlouhodobý výhled energetického hospodáství R do roku 2030, - v dlouhodobém výhledu ovovat provozuschopnost národních energetických systém. 3.2.4.3. Indikativní koncepce obnovy a náhrady dožívajících výroben elektiny za zdroje s vyšší energetickou úinností a píznivjším vlivem na životní prostedí - vypracovat, zveejnit a respektovat dlouhodobou indikativní koncepci obnovy a náhrady dožívajících výroben elektiny (do roku 2030). 12

3.2.4.4. Racionální pehodnocení vládních usnesení o územních limitech tžby hndého uhlí - rozhodování o územním limitování tžby hndého uhlí penést v souladu s platnou legislativou na územn samostatné orgány. 3.2.4.5. Zákon o podpoe výroby elektiny a tepelné energie z obnovitelných zdroj energie - komplexní zákonnou úpravou vytvoit podmínky k naplnní národního indikativního cíle výroby elektiny z obnovitelných zdroj energie, - vypracovat a zveejnit dlouhodobou indikativní koncepci využití obnovitelných zdroj energie v R. 3.2.4.6. Podpora využití kombinované výroby elektiny a tepla - zvýšit podporu kombinované výrob elektiny a tepla a harmonizovat tuto podporu se Smrnicí EU. 2004/8/ES. 3.2.4.7. Podpora alternativních paliv v doprav - v souladu se Smrnicí EU. 2003/30/ES a s novelou zákona. 86/2002 Sb., o ochran ovzduší, zvýšit podporu využívání biopaliv a alternativních paliv v doprav. 3.2.4.8. Investiní pobídky (podle zákona. 72/2000 Sb., a novely. 453/2001 Sb.) - pi souasném poskytování investiních pobídek zabezpeit vtší pihlížení k prioritám SEK, - usilovat o rozšíení aplikace zákona i na projekty podporující priority SEK. 3.2.4.9. Autorizace nových výrobních kapacit - harmonizovat legislativu autorizací výstavby nových zdroj (elektina, teplo) s EU, v. využití Indikativní koncepce dožívajících výroben elektiny. 3.2.4.10. Nouzové zásoby ropy a zemního plynu k 31.12.2005 - naplnní požadavk zákona. 189/1999 Sb. (ropa, ropné produkty). 3.2.4.11. Novela zákona. 189/1999 Sb. o nouzových zásobách ropy, pípadn píprava a schválení nových zákon o nouzových zásobách zemního plynu, erného uhlí a jaderného paliva - po vyjasnní zpsob posílení strategických energetických rezerv v EU (ropa) a po vyjasnní zpsobu udržování strategických rezerv (zemní plyn, erné uhlí a jaderné palivo ) v EU zajistit harmonizaci v eské legislativ. 3.2.4.12 ízení energetiky pi krizových stavech - v rámci novely legislativy krizových stav zajistit zvýšení spolehlivosti a funknosti energetického hospodáství. 3.2.4.13. Programy podpory výzkumu a vývoje v. Národního programu výzkumu - rozšíit kompetence EA a zajistit vtší provázanost státní politiky podpory výzkumu a vývoje s prioritami SEK (efektivní využití zdroj energie, obnovitelné zdroje energie, kombinovaná výroba), - využívat k zajištní podpory výzkumu a vývoje možností poskytovaných v EU v rámci 6. akního programu v energetice a programu dle Rozhodnutí EP a Rady. 1230/2003/ES ( Intelligent Energy Europe ). 13

3.2.4.14. Opatení proti rizikm rstu dovozní energetické závislosti - analýzy vývoje dovozní energetické závislosti, - opatení pro zajišování její limitní indikativní výše v dlouhodobém plánování energetiky (dlouhodobý výhled, indikativní koncepce), autorizace nových výrobních kapacit. 3.2.4.15. Ekologizace daové soustavy - harmonizovat daovou soustavu R se Smrnicí. 2003/96/ES, o daních energetických výrobk a elektiny Podrobnjší specifikace obsahu nov navržených nástroj SEK je v píloze. 1. 3.3. ZAJIŠTNÍ MAXIMÁLNÍ ŠETRNOSTI K ŽIVOTNÍMU PROSTEDÍ Ochrana životního prostedí je zásadním hlediskem pi posuzování všech hospodáských aktivit ve všech vysplých zemích, zejména pak v rámci EU. Klimatické zmny ve svt jsou nesporné a pijímaná opatení proti jejich zhoršování, která mají zatím charakter jen stedndobých program a závazk, se budou dále prohlubovat. Opatení ke snížení zátže životního prostedí zahrnují: - dodržení vymezených emisních strop pro SO 2, NO x, VOC, stanovených pro R do roku 2010 (dle naízení vlády R. 351 z 3.7.2002), - využití obnovitelných zdroj energie (jejich podpora je vyžadována Smrnicí Evropské unie - Smrnice EU 2001/77/ES o podpoe výkupu elektiny z obnovitelných zdroj energie) a rovnž eská republika si stanovuje národní indikativní cíl v této oblasti, - splnní závazk ke snížení produkce tžko rozložitelných organických látek, - splnní mezinárodních závazk ke snížení emisí skleníkových plyn (po ratifikaci Kjótského protokolu). 3.3.1. Souasný stav v oblasti sledovaného cíle Energetické hospodáství R, díky provedení rozsáhlých a investin nároných úprav provozovaných energetických spotebi, výrazn snížilo zatžování životního prostedí. R v souasné dob nemá problémy s dodržením objemov stanovených emisních strop SO 2 a NO x do roku 2010. Problémem zstává emisní strop VOC a mrné emise CO 2 a NO x, (na obyvatele, resp. na HDP), které mají stále vyšší úrove ve srovnání se zemmi EU. 3.3.2. Aktuáln platné nástroje v oblasti sledovaného cíle 3.3.2.1. Zákon. 458/2000 Sb., (energetický zákon), 3.3.2.2. Zákon. 406/2000 Sb., o hospodaení energií, 3.3.2.3. Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdroj, 14

3.3.2.4. Vyhodnocování plnní cíl Státní energetické koncepce, 3.3.2.5. Legislativa podpory výroby elektiny a tepla z obnovitelných zdroj a z kombinované výroby elektiny a tepla (vyhláška MPO. 539/2002, cenová rozhodnutí ERÚ), 3.3.2.6. Zákon. 86/2002 Sb., o ochran ovzduší, 3.3.2.7. Zákon. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, 3.3.2.8. Naízení vlády. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a zpsob sledování, posuzování, hodnocení a ízení kvality ovzduší, 3.3.2.9. Naízení vlády. 351/2002, kterým se stanoví závazné emisní stropy pro nkteré látky zneišující ovzduší a zpsob pípravy emisních inventur, 3.3.2.10. Naízení vlády. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdroj zneišování ovzduší, a další platné nástroje 3.3.3. Požadovaný stav v oblasti sledovaného cíle Modelové propoty a energetické scénáe prokazují, že jsou pln zajistitelné: a) stanovené emisní stropy SO 2, NO x, VOC podle Naízení vlády R. 351 z 3.7.2002 i závazky, které bude R mít u emisí CO 2 po ratifikaci Kjótského protokolu, b) implementace strategie EU o podpoe využívání obnovitelných zdroj energie. V souladu s celkovými indikativními cíli EU na krytí spoteby elektrické energie v roce 2010 v prmru za EU ve výši až 22% podílu obnovitelných zdroj energie a provedenými propoty je možno v R, pi zajištní odpovídající podpory, více než zdvojnásobit jejich souasný podíl na krytí spoteby prvotních zdroj energie i pi výrob elektiny. Dlouhodobé cíle 1. Splnní závazných emisních strop EU v roce 2010 (SO 2 265 tis. tun, NO x 286 tis. tun, VOC 220 tis. tun) 2. Splnní mezinárodních závazk z Kjótského protokolu (po jeho ratifikaci) a z dalších dohod na nj navazujících 3. Vytváet podmínky pro vyšší uplatnní obnovitelných zdroj energie stanovením a plnním národního indikativního cíle výroby elektiny z OZE na hrubé spoteb elektiny (8% v roce 2010) 4. Vytváet podmínky pro postupné zvýšení podílu obnovitelných zdroj energie v tuzemské spoteb primárních energetických zdroj ve výši 15-16% v roce 2030 5. Vytváet podmínky pro vyšší využití druhotných zdroj energie a pro zvýšení podílu alternativních paliv v doprav 15

6. Pipravit se a využít obchodu s emisemi skleníkových plyn (v návaznosti na Smrnici EU) k zajištní cíl Státní energetické koncepce) Cíle do roku 2005 1. Plná transpozice pedpis EU do legislativy R v oblasti životního prostedí, týkajících se energetického hospodáství 2. Zajistit podmínky pro naplnní národního cíle užití obnovitelných zdroj energie v podílu OZE na hrubé spoteb elektiny v roce 2005 ve výši 5 6% (indikativní cíl) 3.3.4. Nov navržené nástroje v oblasti sledovaného cíle 3.3.4.1. Novely zákon. 458/2000 Sb.,. 406/2000 Sb. - zajistit legislativní podporu výroby elektiny a tepelné energie z OZE. 3.3.4.2. Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdroj na roky 2006-2009 - posílit finanní zdroje Národního programu, - zajistit stabilizaci a dlouhodobou platnost opatení stimulujících úspory energie a využití OZE. 3.3.4.3. Zákon o podpoe výroby elektiny a tepelné energie z obnovitelných zdroj energie - komplexní zákonnou úpravou vytvoit podmínky k naplnní národního indikativního cíle výroby elektiny z obnovitelných zdroj, - vypracovat a zveejnit dlouhodobou indikativní koncepci využití obnovitelných zdroj energie v R. 3.3.4.4. Podpora využití kombinované výroby elektiny a tepla - zvýšit podporu kombinované výroby elektiny a tepla a harmonizovat tuto podporu se Smrnicí EU. 2004/8/ES. 3.3.4.5. Vyšší využití alternativních paliv v doprav - v souladu se Smrnicí EU. 2003/30/ES a s novelou zákona. 86/2002 Sb., o ochran ovzduší, zvýšit podporu využívání biopaliv a alternativních paliv v doprav. 3.3.4.6. Investiní pobídky (podle zákona. 72/2000 Sb., a novely. 453/2001 Sb.) - pi souasném poskytování investiních pobídek zajistit vtší pihlížení k prioritám SEK, - usilovat o rozšíení aplikace zákona i na projekty podporující priority SEK. 16

3.3.4.7. Indikativní koncepce obnovy a náhrady dožívajících výroben elektiny za zdroje s vyšší energetickou úinností a píznivjším vlivem na životní prostedí - vypracovat, zveejnit a respektovat dlouhodobou indikativní koncepci obnovy a náhrady dožívajících výroben elektiny (do roku 2030). 3.3.4.8. Programy podpory výzkumu a vývoje v. Národního programu výzkumu - rozšíit kompetence EA a zajistit vtší provázanost státní politiky podpory výzkumu a vývoje s prioritami SEK (efektivní využití zdroj energie, obnovitelné zdroje energie, kombinovaná výroba), - využívat k zajištní podpory výzkumu a vývoje možností poskytovaných v EU v rámci 6. akního programu v energetice a programu dle Rozhodnutí EP a Rady. 1230/2003/ES ( Intelligent Energy Europe ). 3.3.4.9. Ekologizace daové soustavy - harmonizovat daovou soustavu R se Smrnicí. 2003/96/ES, o daních energetických výrobk a elektiny. 3.3.4.10. Integrovaný systém ke snižování zneištní složek pírodního prostedí - dbát na aplikaci systému integrované prevence již harmonizovaného s EU. 3.3.4.11. Obchodování s emisními kredity u skleníkových plyn - harmonizovat principy Smrnice EU 2003/87/ES, o obchodování se skleníkovými plyny, s eskou legislativou. Podrobnjší specifikace obsahu nov navržených nástroj SEK je v píloze. 1. 3.4. DOKONENÍ TRANSFORMACE A LIBERALIZACE ENERGETICKÉHO HOSPODÁSTVÍ Proces transformace energetického hospodáství R probíhal po celá devadesátá léta a byl hlavní prioritou obou dosavadních státních energetických politik. Transformace energetického hospodáství již výrazn pokroila a pro její další zamení je urující, aby k termínu pedpokládaného pijetí R do EU (v kvtnu 2004) byl adaptaní proces v zásad ukonen a R byla pipravena na konkurenní prostedí v rámci EU. Proces musí být usmrován tak, aby byl pijatelný z hlediska sociálních dopad na zamstnance energetického sektoru i na obyvatele. 3.4.1. Souasný stav v oblasti sledovaného cíle Energetická politika (2000) obsahovala a zajistila provedení ady krátkodobých úkol a požadavk k dokonení ekonomické transformace energetického hospodáství (program privatizace, etapový program liberalizace trhu s elektinou a se zemním plynem, dokonení procesu nápravy a deregulace cen elektiny a zemního plynu a tepelné energie) a dalších krok zajišujících pibližování eské legislativy standardm EU. Provádná reformní opatení se projevila mj. výrazným snížením zamstnanosti v energetických sektorech. Z pvodních pibližn 150 tisíc zamstnanc (v roce 1990) jejich poet klesl v roce 2002 na 61 tisíc zamstnanc (nejvíce v uhelném 17

prmyslu ze 106 tisíc na cca 35 tisíc), pitom tento úbytek byl zásti vyvolán i pevodem obslužných inností do jiných odvtví. Náprava cen forem energie probíhala po celá 90. léta. Úpravy cen, které zvyšovaly výdaje domácnosti za energii, byly ízené a v ase rozložené. Poátení rst cen byl nižší než inflace, výraznjší rst cen, zejména elektiny a zemního plynu, probhl v letech 1999 2002, v souladu se zásadou dokonit do roku 2002 odstranní kížových dotací (podle usnesení vlády R. 1250/99). Tempo rstu cen forem energie pro domácnosti bylo v R vyšší než byl celkový rst cen zboží a služeb. Výdaje prmrné domácnosti za elektinu a tepelnou energii, plyn a další paliva v R v roce 2002 tvoily prmrn pes 11% celkových výdaj a tento podíl je cca 3 x vyšší než u domácností ve vysplých zemích EU (Francie, Nmecko). Souasné ceny forem energie již lze považovat za stabilizované, byly však oznámeny nové dvody pro rst cen energie (ekologické dan, pevod ze snížené sazby DPH u tepla a biopaliv, podpora využívání obnovitelných zdroj energie pro výrobu elektiny a tepelné energie). 3.4.2. Aktuáln platné nástroje v oblasti sledovaného cíle 3.4.2.1. Zákon. 458/2000 Sb. (energetický zákon), 3.4.2.2. Vyhodnocování plnní cíl Státní energetické koncepce, 3.4.2.3. Programy útlumu uhelného, rudného a uranového hornictví. 3.4.3. Požadovaný stav v oblasti sledovaného cíle Dlouhodobé cíle Transformaní opatení v energetickém hospodáství pizpsobovat trvale modelu uplatovaném v rámci EU Cíle do roku 2005 1. Zajistit novou strategii liberalizace trhu s elektinou a se zemním plynem v souladu s novelou smrnic EU 2. Vyhodnotit úinnost regulace a vyladit regulaní rámec 3. Provést upesnní opatení v sociální oblasti v souvislosti se snížením zamstnanosti v uhelném prmyslu a v elektroenergetice 4. Trvale sledovat dopady cen energie na obyvatelstvo a v rámci regulace odvtví ovlivovat dlouhodobé relace cen a tarif 3.4.4. Nov navržené nástroje v oblasti sledovaného cíl 3.4.4.1. Upesnní strategie liberalizace trhu s elektinou a zemním plynem - upravit vcný a termínový postup otvírání trhu s elektinou a se zemním plynem, harmonizovat pravidla trh forem energie v souladu se Smrnicemi 2003/54/ES a 2003/55/ES (o spolených pravidlech pro vnitní trh s elektinou a se zemním plynem) a Naízením Evropské Komise. 18

1228/2003/ES (o podmínkách pístupu k sítím pro peshraniní výmny elektiny). 3.4.4.2. Pístup k sítím pro mezistátní obchod s elektrickou energií - upravit podmínky pro mezistátní obchod s elektinou podle Naízení EK. 1228/2003/ES o podmínkách pístupu k sítím pro peshraniní výmny elektiny. 3.4.4.3. Veejný zájem v energetice v. dlouhodobého plánování - definovat v energetické legislativ veejný zájem, v. dlouhodobého plánování, podle Smrnic EU 2003/54/ES a 2003/55/ES. 3.4.4.4. Ochrana konených zákazník - upravit zpsob ochrany konených zákazník podle Smrnic EU 2003/54/ES a 2003/55/ES (v. definování univerzální služby v energetice a rozpracování jejího naplnní, informaních povinností dodavatel energie vi koneným zákazníkm a dalších opatení). 3.4.4.5. ízení energetiky pi krizových stavech - v rámci novely legislativy krizových stav zajistit zvýšení odolnosti a funknosti energetického hospodáství. 3.4.4.6. Informovanost odbratel o dlouhodobých tendencích možného vývoje vzájemných relací cen energetických komodit - rámci innosti ERÚ zpracovávat informace o dlouhodobých tendencích možného vývoje vzájemných relací cen energetických komodit. 3.4.4.7. Zajištní dodavatele poslední instance, který je povinen dodávat elektinu nebo plyn za ceny stanovené Energetickým regulaním úadem domácnostem a malým zákazníkm, kteí nemají zajištnou dodávku od jiného dodavatele. 3.4.4.8. Programy útlumu uhelného, rudného a uranového hornictví - prostor pro rozsah útlumových program uhelného a uranového hornictví v zásad vymezit v dlouhodobém energetickém výhledu, - naplnit požadavky usnesení vlády. 395/2003 k návrhu spoluúasti státu na dokonení restrukturalizace uhelného prmyslu. 3.4.4.9. Vyhodnocovací, analytické innosti - standardizovat rozsah, obsah a vzájemné vazby energetických analýz (plnní indikativních cíl SEK, zabezpeení poteb energie, dopad innosti EH na životní prostedí, na sociální oblast, analýza výdaj domácností, dovozní energetické náronosti a dalších). 3.4.4.10. Statistika energetického hospodáství - upravit statistiku, sbr a zpracování dat a informací v energetickém hospodáství v souladu s Rozhodnutím EP a Rady. 2367/2002/ES o statistickém programu Unie na roky 2003-2007 a k zajištní vyhodnocování plnní národního indikativního ukazatele podílu výroby elektiny z obnovitelných zdroj na celkové hrubé spoteb elektiny. 19

3.4.4.11. Mediální a další opatení - programy osvty, výchovy a propagace cíl a výsledk realizace SEK, - standardizovat systém zveejování komplexních energetických informací (statistik, analýz, prognóz, výhled), jejich veejné projednávání, - podpora stávajících a nových forem mezinárodní spolupráce, v. úasti na mezinárodních projektech. Podrobnjší specifikace obsahu nov navržených nástroj SEK je v píloze. 1. 20

Sumarizace aktuáln platných a nov uplatovaných nástroj Státní energetické koncepce schválené usnesením vlády R. 211 ze dne 10. bezna 2004 21

ÚVOD Pro zajištní stanovených priorit a cíl Státní energetické koncepce je uren soubor realizaních nástroj. Tvoí jej nástroje legislativní, státní programy podpory a útlumu, dlouhodobé výhledy a koncepce, analytické, mediální a další opatení. Soubor nástroj má dynamický charakter, v pípad poteby budou realizaní nástroje pedmtem aktuálního upesování, na základ monitorování a hodnocení plnní cíl Státní energetické koncepce. 1. Legislativní opatení Legislativní opatení jsou základní cestou zabezpeující splnní cíl Státní energetické koncepce v podmínkách demokratické spolenosti a tržn orientované ekonomiky. Patí k nim dsledné využívání opatení existujících, zejména energetické legislativy (energetický zákon, zákon o hospodaení energií, zákon o nouzových zásobách ropy, zákon o využití jaderné energie, vazba na zákony z oblasti ochrany životního prostedí, horní zákon a další), jejich novelizace a zákony nové, pro dosažení vyššího stupn harmonizace s legislativou EU (podle již schválených a ke schválení pipravených smrnic a naízení). Legislativní opatení jsou rovnž cestou pro prosazení národních zájm, vyjádených ve Státní energetické koncepci. Promítnutí požadavk Státní energetické koncepce do legislativy R bude probíhat v souladu s legislativním plánem práce vlády R. 1.1. Liberalizace trhu s elektinou a plynem V souladu se zámrem EU urychlit postup liberalizace trhu s elektinou a plynem, podle Smrnic. 2003/54/ES a. 2003/55/ES (o spolených pravidlech pro vnitní trh s elektinou a se zemním plynem), harmonizovat postup liberalizace a tomu odpovídající legislativu, zejména v tchto smrech: Upravit vcný a termínový postup otevírání trhu s elektinou v R (od 1.1.2005 všichni zákazníci krom domácností, od 1.1.2006 všichni konení zákazníci) Upravit vcný a termínový postup otevírání trhu s plynem v R (od 1.1.2005 všichni zákazníci s prbhovým mením, od 1.1.2006 všichni zákazníci krom domácností, od 1.1 2007 všichni konení zákazníci) Oddlit innosti provozovatele pepravní soustavy plynu (nejpozdji do 1.1.2005) Oddlit právn innost provozovatele distribuní elektroenergetické soustavy nejpozdji do 1.1.2005 (s výjimkou provozovatel, kteí poskytují služby pro mén než 100 000 pipojených zákazník) Oddlit právn innost provozovatele plynárenské distribuní soustavy nejpozdji do 31. prosince 2006 (s výjimkou provozovatel, kteí poskytují služby pro mén než 100 000 pipojených zákazník) Rozšíit psobnost Operátora trhu s elektinou (OTE) o zveejování zpráv o sledování bilancí elektiny (od 1.5.2004) Rozšíit psobnost ministerstva o zajištní (v pípad poteby) nabídkového ízení na nové kapacity (1.5.2004) Rozšíit psobnost Energetického regulaního úadu (ERU) v oblasti regulace cen (obnovitelné zdroje, kombinovaná výroba) (1.5.2004). 22

1.2. Pístup k sítím pro mezistátní obchod s elektrickou energií V souladu se zámrem EU urychlit vytváení vnitního trhu s elektinou uvnit EU a v souladu s Naízením EK. 1228/2003/ES (o podmínkách pístupu k sítím pro peshraniní výmny elektiny) vytvoit v rámci legislativy R podmínky pro aplikaci tohoto naízení v R zejména v tchto smrech (v roce 2004): Povení MPO, ERÚ a EPS plnním závazk vyplývajících z Naízení EK. 1228/2003/ES Jmenovat zástupce R do ustaveného výboru. 1.3. Veejný zájem vetn dlouhodobého plánování V souladu se zámrem EU a s prioritami SEK zajistit pln funkní trh s elektinou a plynem, souasn s všeobecným ekonomickým zájmem ochránit spolehlivost, kvalitu a cenu dodávaných forem energie a v souladu se Smrnicemi EU. 2003/54/ES (elektina) a. 2003/55/ES (plyn) harmonizovat pístup k závazkm veejné služby v energetice, zejména v tchto smrech: Definovat pojem veejného zájmu v energetice (v roce 2004) Uplatnit veejný zájem zejména pi dlouhodobém plánování a zveejování výhledu rozvoje energetického hospodáství, v. respektování jeho výstup v autorizaním procesu, zejména pokud jde o palivový mix (v roce 2004) Novelizovat zákon o hospodaení energií a prodloužit energetický výhled na 30 let (v roce 2005) Zajistit, aby souástí Státní energetické koncepce se stal dlouhodobý výhled vzájemných relací cen a tarif energetických komodit (v roce 2005) Rozšíit psobnosti OTE o zveejování zpráv o sledování bilancí elektiny (v roce 2004) Rozšíit psobnosti Ministerstva prmyslu a obchodu o zajištní (v pípad poteby) nabídkového ízení na nové kapacity (v roce 2004). 1.4. Ochrana konených zákazník V souladu se zámrem EU zajistit v podmínkách liberalizovaného trhu s elektinou a plynem vysokou úrove ochrany konených zákazník a v souladu se Smrnicemi. 2003/54/ES (elektina) a. 2003/55/ES (plyn) harmonizovat postup liberalizace a tomu odpovídající legislativu zejména v tchto smrech: Definovat pojem univerzální služby v energetice (v roce 2004) Uplatnit univerzální službu pi zajištní dodávek elektiny a souvisejících služeb za cenu stanovenou ERÚ domácnostem, které o to požádají a nebo nevyužijí práva volby dodavatele (v roce 2007) V rámci psobnosti Energetického regulaního úadu zpracovávat informace o dlouhodobém vývoji relací cen mezi energetickými komoditami Uložit dodavatelm elektiny povinnost informovat své zákazníky o palivovém mixu, ze kterého je dodávaná elektina vyrábná (v. obnovitelných zdroj) (v roce 2004) Uložit dodavatelm elektiny povinnost, aby zveejovali informace o produkci emisí skleníkových plyn a produkci radioaktivních odpad, spojených s výrobou dodávané elektiny (v roce 2004) Uložit dodavatelm elektiny, aby zajistili koneným zákazníkm právo na: požadovanou formu a obsah smluv o dodávce; transparentní zveejnné informace o cenách a tarifech za energii a služby; vasné informace o 23

zmnách v dodatcích podmínek dodávky a v tarifech; možnost pechodu k jinému dodavateli bez jakýchkoliv zábran a poplatk; zajištní jednoduchého, prhledného a nenákladného systému projednávání námitek a stížností apod. (v roce 2004). 1.5. Prohlubování nástroj podporujících hospodaení energií V souladu s principy energetické politiky EU (Zelená kniha) a pro dosažení indikativních cíl stanovených ve Státní energetické koncepci dsledn uplatovat a prohlubovat (novelou zákona. 406/2000Sb. a vyhlášek k nmu) zejména: Zpracování a periodické doplování a aktualizování územních energetických koncepcí Zpísování povinností dosahovat minimální úinnosti u výrobních zdroj a nepekroení maximálních ztrát u rozvodu energie Zpísování požadavk na hospodárné užití energie v budovách Rozšíení energetického štítkování na další energetické spotebie Ovování efektivnosti energetických proces energetickými audity vetn hledání ešení na vyšší využití druhotných zdroj energie Aplikovat ustanovení Smrnice. 2002/91/ES, o energetickém provedení staveb do eské legislativy a iniciovat tak zlepšování jejich energetických parametr a snižování nárok na spotebu energie (v roce 2004). 1.6. Obnovitelné zdroje energie (OZE) V souladu se Smrnicí 2001/77/ES a pro dosažení indikativní úrovn užití obnovitelných zdroj energie, stanovené ve Státní energetické koncepci (resp. v Národním programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejich obnovitelných a druhotných zdroj), podpoit využití OZE novými pravidly a rozšíením psobnosti Energetického regulaního úadu takto: 1.6.1. Podpora výroby elektrické energie z OZE Zachovat dosavadní princip pednostního pipojení k penosové nebo distribuní soustav a právo pednostní dopravy elektiny penosovou nebo distribuní soustavou V prvé etap, do plného otevení trhu s elektinou, zachovat právo na pednostní výkup elektiny z OZE za regulované ceny Zavést systém vydávání záruky pvodu elektiny z obnovitelných zdroj energie (v roce 2004) Zavést systém obchodovatelných zelených certifikát výroby elektiny z OZE s regulovanými cenami certifikát a s povinnými kvótami jejich nákupu subjekty koneného zútování Investorm do zdroj elektiny na bázi OZE garantovat minimální výši výnos na jednotku vyrobené elektiny po dobu minimáln 15 let od data jejich uvedení do provozu Podle výsledk provedených analýz a pokud dojde v EU ke sjednocení pístupu v podpoe OZE, pizpsobit systém podpory v R tomuto jednotnému systému tak, aby byl funkní v pln liberalizovaném trhu. 24

1.6.2. Podpora výroby tepla z OZE Zachovat dosavadní princip výkupu tepelné energie z OZE podle platného energetického zákona Zavést pro výstavbu a rekonstrukci zdroj na výrobu tepelné energie povinnost (v rámci zákonem stanovených podmínek) zajišovat ást dodávané tepelné energie z obnovitelných zdroj energie ( v roce 2004) Zavést pro nové stavby a zmny dokonených staveb povinnost (v rámci zákonem stanovených podmínek) zajišovat ást spoteby tepelné energie v tchto budovách z obnovitelných zdroj energie ( v roce 2004). 1.7. Podpora využití kombinované výroby elektiny a tepla V souladu se Smrnicí EU. 2004/8/ES o podpoe kombinované výroby elektiny a tepla (KVET) zajistit její naplnní, zejména novými pravidly a rozšíením psobnosti Energetického regulaního úadu, v. pípadné pípravy samostatného zákona o KVET, takto: Zachovat dosavadní princip pednostního pipojení k penosové nebo distribuní soustav a právo pednostní dopravy elektiny penosovou nebo distribuní soustavou V prvém období zachovat princip povinného výkupu elektiny za tržní ceny s regulovanou doplkovou cenou Podle výsledk provedených analýz a pokud dojde v EU ke sjednocení pístupu v podpoe KVET, pizpsobit systém podpory v R tomuto jednotnému systému. 1.8. Vyšší využívání alternativních paliv v doprav V souladu se zámry EU (zvýšit v silniní doprav podíl alternativních paliv) a v souladu se Smrnicí. 2003/30/ES, o podpoe využití alternativních paliv v doprav (zemní plyn, biopaliva, pípadn vodík) a v souladu s novelou zákona. 86/2002 Sb., o ochran ovzduší, zajistit jejich podporu. 1.9. Investiní pobídky Zajistit, aby dnes poskytované investiní pobídky (podle zákona. 72/2000 Sb. a jeho novely. 453/2001 Sb.) více pihlížely k prioritám Státní energetické koncepce a souasn v rámci novely systému investiních pobídek (pi nejbližší novele zákon o investiních pobídkách) zvážit rst významu projekt podporujících: Úspory energie Kombinovanou výrobu elektiny a tepla Obnovitelné zdroje energie Vyšší využití domácích zdroj primární energie 1.10. Opatení proti rizikm rstu dovozní energetické závislosti V souladu se zámrem Státní energetické koncepce elit rizikm rstu závislosti na dovozech energie, vyjádeným v procentním indikativním limitování této dovozní energetické závislosti zajistit: Trvalé analyzování faktor vývoje dovozní energetické závislosti (od roku 2004) 25

V návaznosti na provádné analýzy pijímat opatení na udržení této závislosti v relaci ke stanoveným indikativním cílm, v. jejího respektování v dlouhodobém plánování rozvoje energetického hospodáství a respektování jeho výsledk v autorizaním procesu, zejména pokud jde o palivový mix (od roku 2004) V souladu se zámrem EU posílit spolehlivost a bezpenost vnitního trhu EU s elektinou uložit povinnost zpracování informací pro Komisi EU (každé ti msíce) o dovozu elektiny ze tetích zemích. 1.11. Autorizace na výstavbu výroben elektiny a zdroj tepla, vetn vytvoení možnosti pro tendrový zpsob v pípad ohrožení spolehlivosti dodávek V souladu se Smrnicí EU. 2003/54/ES harmonizovat legislativu týkající se autorizace výstavby nových zdroj (elektiny a tepla). K zajištní vcných cíl státní energetické koncepce doplnit do eské legislativy (s platností od roku 2004) zejména: Ochranu veejného zdraví a bezpenosti Využití území a místa umístní Plnní požadavk veejného zájmu Soulad druhu a pvodu užití palivových zdroj s indikativními ukazateli Státní energetické koncepce (dlouhodobý výhled, indikativní koncepce obnovy a náhrady dožívajících výroben elektiny, dlouhodobá indikativní koncepce využití obnovitelných zdroj energie) V souladu s pístupem EU k ešení situací, kdy autorizaní proces nezajistí dostatek spolehlivých kapacit ke krytí oekávané spoteby elektiny, zajistit právo ministerstva prmyslu a obchodu pipravit a vyhlásit nabídkové ízení na jejich výstavbu. Proces nabídkového ízení musí být v souladu s podmínkami Smrnice. 2003/54/ES. Proces nabídkového ízení musí být také použitelný pro podporu nových technologií, jak v oblasti zdroj, tak pro nová efektivní opatení na stran spoteby (formou pilotních projekt). 1.12. ízení energetiky pi krizových stavech K zajištní nezbytné funknosti energetického hospodáství za mimoádných událostí velkého rozsahu (jako jsou velké havárie, teroristické iny apod.) a za krizových situací, doprovázených vyhlášením stav nouze dle zákona 458/2000 Sb., cílevdom zvyšovat pipravenost a odolnost energetických systém tak, aby byly i pi narušení dodávek energie schopny zajišovat v nezbytném rozsahu (v souladu se zákonem 240/2000 Sb. a 241/2000 Sb.) potebnou podporu pi uspokojování základních poteb obyvatelstva, havarijních služeb, záchranných sbor, ozbrojených sil a ozbrojených bezpenostních sbor podporu výkonu státní správy a zajišovat neperušenou výrobní innost k tomu nezbytných ekonomických subjekt. K tomu: Propojovat obsah opatení ke zvýšení pipravenosti a odolnosti energetického hospodáství s obsahem hospodáských opatení pro krizové stavy (pi nejbližší novelizaci krizových zákon) Vnovat pozornost píprav náhradních variant funknosti energetických systém tak, aby zajišovaly alespo nezbytné dodávky energie prioritním odbratelm Podporovat výstavbu náhradních zdroj elektrické energie Spolupracovat s orgány regionální samosprávy 26