Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Písečný přesyp u Píst CZ0210064
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Písečný přesyp u Píst Kód lokality: CZ0210064 Kód lokality v ÚSOP: 5366 Rozloha (ha): 3,6418 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2011/64/EU Zařazení EVL na národní seznam: nařízení vlády č.371/2009 Sb., příloha 77a 1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 3,5517 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 97,5 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP Kategorie Název 309 PP Písečný přesyp u Píst Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Celková rozloha OP ZCHÚ (ha): 0,0901 Relativní rozloha OP ZCHÚ (%): 2,5 Poznámkové pole ke způsobu zajištění ochrany Území EVL se kryje se stávající PP Písečný přesyp u Píst. Smluvní ochrana dle 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle 45c, odst. 2 ZOPK NENÍ Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU 1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Písty Dotčená katastrální území Písty u Nymburka 1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: V podloží vátých písků (čtvrtohory, pleistocén-würm) je štěrkopísková labská terasa. Geomorfologie: Lokalita leží ve Středolabské tabuli na okraji obce Písty.
Reliéf: Jedná se o mírné návrší táhnoucí se ve směru východ-západ, jehož výška je 8 10 m. Celkový makroreliéf okolní krajiny je velmi plochý. Pedologie: Půdní povrch nezarostlé plochy tvoří pouze váté písky. V místech, kde písečný přesyp zarůstá vegetací, se vytvářejí rankery. Okolní lesní porost má půdy typu arenických podzolů. Krajinná charakteristika: Lokalita leží v ploché polabské krajině necelý kilometr jižně od dnešního toku Labe, na okraji nevelkého lesního celku s dominujícími porosty borovice (Pinus sylvestris) na vátých píscích. Území je také jednou z nejvýznamnějších mezolitických lokalit v Čechách, nicméně důkazy o osídlení duny pocházejí také z doby halštatské, starší doby římské a ze středověku. Biota Na bezlesé ploše, především v jejích okrajových částech, je vyvinuta řídká vegetace psamofilních druhů rostlin, jako je paličkovec šedavý (Corynephorus canescens), smělek sivý (Koeleria glauca, v současnosti výskyt potvrzen nebyl), kostřava ovčí (Festuca ovina), kolenec Morisonův (Spergula morisonii) a chmerek vytrvalý (Scleranthus perennis). Značná část otevřené písčiny je však zcela holá, bez vegetace, což je dáno extrémností tohoto unikátního stanoviště. Na okraji otevřené písčiny se v menší populaci vyskytuje kriticky ohrožená kostřava písečná (Festuca psammophila). Dosud stále se pohybující písek nedává možnost uchytit se více druhům vytrvalých rostlin. Vyskytují se zde v Čechách vzácní zástupci břichatkovitých hub - škárka hvězdicovitá (Mycenastrum corium), hvězdovka límečková (Geastrum striatum). Z četných druhů psamofytních bezobratlých živočichů je nutné zmínit několik druhů mravkolvů včetně vzácného mravkolva (Myrmeleon bore), který zde má jedno z mála českých nalezišť, slíďáka písečného (Arctosa perita) či svižníky (Cicindela hybrida, C. campestris). Z dalších zajímavých druhů zde byl zaznamenán nosatec Sibinia pyrrhodactyla, chroust mlynařík (Polyphylla fullo), moucha pestřice (Geomyza breviseta) nebo hojnou faunu blanokřídlých (samotářské včely, hrabalky a kutilky). Bezlesí mělo v minulosti větší rozsah, bylo však zčásti zalesněno (například severní část duny). V lesní části území se vyskytují psamofytní borové doubravy (L7.4) s borovicí lesní (Pinus sylvestris), dubem letním (Quercus robur) a břízou bělokorou (Betula pendula) ve stromovém patru, vykazující řadu vlastností reliktních borů na písku (L8.1A). V podrostu se vyskytuje hlavně metlička křivolaká (Avenella flexuosa), poněkud méně vřes obecný (Calluna vulgaris) a dále vegetace mechů a lišejníků. Na otevřených místech (opuštěné drobné písníky či v okolí lesních cest) je maloplošně zachovalá také psamofytní vegetace s paličkovcem šedavým (Corynephorus canescens) či mateřídouškou úzkolistou (Thymus serpyllum). Lesní porosty jsou částečně pozměněny výsadbou nepůvodních druhů - banksovkou (Pinus banksiana), borovicí černou (P. nigra), akátem (Robinia pseudacacia - z velké části již odstraněno, menší stromy jsou v západní části) a dubem červeným (Quercus rubra). Jediná zachovalá živá (pohyblivá) duna v Čechách.
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Stanoviště Kód předmětu ochrany: 2330 Název předmětu ochrany: Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) Rozloha (ha): 0,5968 Relativní rozloha (%): 16,39 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: vynikající hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Zachování geomorfologického fenoménu mohutné duny, včetně plochy bez vegetace. Udržení charakteristické psamofilní bioty (vyšší a nižší rostliny, bezobratlí). 2.2 Nároky předmětů ochrany Stanoviště Kód předmětu ochrany: 2330 Název předmětu ochrany: Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) Popis nároků předmětu ochrany: Biotop T5.2 Otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým, jedná se o vegetaci, která osídluje suché narušované písčiny. Jsou vázány na okraje písečných přesypů, mezery v písčitých lesích, suchých lesních okrajů, na pískovcových skalkách a na mírně sešlapávaných místech podél cest a železnic. Jsou ohroženy přirozeným náletem dřevin a zvýšeným přísunem živin (eutrofizací) a zalesňováním. Tento typ stanoviště nevyžaduje obvykle intenzivní regulační management. Jde spíše o udržovací režim s příležitostným či občasným odstraněním náletu dřevin a narušením povrchu. Použití typu managementu je závislé na fenologií druhů a na podmínkách konkrétní lokality (dostupnost terénu, historie atd.) 2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán 2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán? výskyt psamofytů (kytek a živočichů)- vs. požadavek na zachování otevřené nezarostlé duny. 2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti Většinu plochy EVL tvoří lesní porosty na píscích s dominantní borovicí lesní ve stromovém patře. V porostech probíhá běžné lesní hospodaření. Vedle borovice lesní (Pinus sylvestris), dubu letního (Quercus robur) a břízy bělokoré (Betula pendula), které jsou přirozenou součástí tohoto typu porostů (byť v poněkud jiném poměru těchto dřevin), se uplatnují další (myšleno nepůvodní) stromy - Pinus nigra a P. banksiana (zejména ve vrcholové části duny), Quercus rubra či Robinia pseudacacia. Posledně zmíněný druh - akát - byl v minulosti v rámci managementových zásahů v PP značně potlačen především v ploše duny, nicméně v západní části EVL se ještě místy vyskytuje. Obdobně byly vykáceny i některé borovice (zejména banksovky a další dřeviny) jak na vrcholu duny, tak při jejím úpatí. Opad z dřevin v okrajových částech duny (severní svahy, úpatí duny) postupně obměňuje vlhkost půdy a vodní režim, mikroklima či přístupnost živin, což se projevuje v uchycování semenáčků trav či dřevin, postupném zatahování drnu, nástupu mechorostů, což v dlouhodobém trendu může znamenat postupné snižování plochy otevřených písků. V minulosti byla duna a její okolí v minulosti využívány jako zdroj písku pro stavební činnost, ale v současnosti k těmto aktivitám očividně nedochází, a to ani v nejbližším okolí EVL. Při severozápadním okraji jsou patrny dvě
plochy užívané k těžbě písku, po jejím ukončení se zde na otevřených píscích uchytily některé psamofytní druhy (Corynephorus canescens, Festuca psammophila). Občas bývá (zejména plocha otevřených písků) využívána k nejrůznějším rekreačním, odpočinkovým a zájmovým aktivitám - slunění na písku, jízda na nejrůznějších dopravních prostředcích (motorky, kola), hraní dětí na "velkém pískovišti". Po obvodu EVL vede turistická značka a vzhledem k atraktivitě území lze předpokládat zvýšený zájem laické veřejnosti. Místní obyvatelé občas v lesních částech EVL venčí své psy. Žádná z těchto výše uvedených doplňkových aktivit v území (snad až na pojezd motorových vozidel) nemá na předmět ochrany a potažmo na celé území žádný výrazně negativní vliv (kromě postupné sesouvání písku a tím možného sesedání duny). V posledních letech byly provedeny managementové zásahy spočívající v odstraňování dřevin z plochy duny a jejích okrajů. primárně byly odstraněny nepůvodní druhy (banksovka, akát), některé vzrostlé dřeviny byly jako solitéry a dominanty byly ponechány. Zároveň byl vyřezán nálet (především borovice) po obvodu plochy přesypu a částečně byl vyhrabán opad a mechorosty s lišejníky. Na okraji EVL u obce se vyskytuje menší porost škumpy, i ten byl částečně redukován. Místy (v lesní části) EVL šíří třtina křovištní (Calamagrostis epigeios). 2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Plány péče Název ZCHÚ: PP Písečný přesyp u Píst Autor: Karlík P. a Řezáč M. Schválil: KÚ Středočeského kraje, č.j. 134979/2012/KUSK/1 Datum schválení: 12. 9. 2012 Platnost od-do: 1. 1. 2012-31. 12. 2015 Lesní hospodářské plány / lesní hospodářské osnovy Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: 17 - Polabí Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: LHC Nymburk Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 3,6418 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2006-31. 12. 2015 Organizace lesního hospodářství: LS Nymburk Nižší organizační jednotka:
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Akutní zásahy, které podstatně zlepšily stav území, byly provedeny již v nedávných, minulých letech v rámci realizace platného plánu péče o PP Písečný přesyp u Píst (Karlík et Řezáč 2006). Šlo především zásadní redukci akátu (v prostoru duny jeho úplné odstranění) a významné proředění dřevin po obvodu otevřené písčiny - likvidace banksovky (s výjimkou některých vzrostlých stromů, které dnes tvoří optickou dominantu), likvidaci náletu či výsadby borovice lesní a břízy bělokoré při úpatí otevřené části duny a vyhrabání nakumulované biomasy (opadu listů, jehličí a stařiny v trávnících písčin). Další management by měl zahrnovat občasné odstraňování stařiny, opadu a rozrůstající se mechorostů při úpatí duny (v tuto chvíli je těžké stanovit interval tohoto zásahu, množství nakumulované biomasy se může lišit v závislosti srážkách - je možné, že pokud bude následovat několik srážkově podprůměrných let, tak množství této biomasy bude malé a naopak). Proto doporučujeme tento zásah provést v nejbližším období a opakovat jej v případě potřeby. Dále je třeba průběžně sledovat množství náletu dřevin (zejména v okrajových částech) a v případě potřeby provést jejich likvidaci; v současnosti (rok 2012) tento zásah potřebný není. Likvidace zbytků porostů akátu v západní (lesnaté) části území by měla proběhnout neprodleně, aby se zabránilo jeho případnému šíření v lesních porostech a následně do prostoru otevřené části duny. V dlouhodobém horizontu (po smýcení příslušných porostů dle LHP) je pak třeba postupně nahradit další nepůvodní dřeviny (dub červený, borovice banksovka) dřevinami přirozené druhové skladby odpovídající biotopu (porosty na píscích). Při obnově lesa je třeba zvýšit podíl listnáčů (především Quercus robur, Q. petraea, Betula pendula) na úkor borovice lesní, aby druhová skladba lépe odpovídala přirozenému stavu, nicméně je třeba upozornit, že borovice lesní je zcela přirozenou součástí lesních porostů na píscích. Při obnově lesa je žádoucí využít případného přirozeného náletu původních dřevin. Zároveň je vhodné poněkud diverzifikovat prostorovou a věkovou strukturu (například vytvořit drobné světliny) v lesních porostech EVL. Regulaci pohybu osob v prostoru otevřených písčin (zejména jízdy na kolech, motocyklech a podobně) lze provést jen velmi obtížně (a bez existence stálé strážní služby je to v podstatě nemožné), toto je třeba řešit především osvětou (například umístněním tabulí, proč tyto aktivity v prostoru otevřené písčiny nejsou příliš žádoucí). Nicméně v okrajových částech s více zapojenými trávníky jsou naopak tyto aktivity vhodné a z části nahrazují managementové zásahy. 3.2 Navrhovaná opatření Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření 2 Název managementového opatření Likvidace invazních a expanzivních rostlin rozptýlená (nesouvislý porost invazních rostlin - jedinci či skupinky) Kategorie opatření Invazní druhy Cílový předmět ochrany 2330 Popis opatření Odstranění jednotlivých akátů v západní části území, valná část této dřeviny byla z území již odstraněna, nicméně některé kusy mohli zmladit. Akáty by měly být vyřezány (křovinořezem či pilou) a jejich pařízky je třeba!bodovým nátěrem! nikoliv postřikem ošetřit vhodným herbicidem proti zmlazení z pařezu (za použití štětce). Odstraněnou biomasu akátu je v každém případě nutné z území odvést. Kalendář pro management Období vegetačního klidu (říjen-březen). Poznámka Číslo zákresu managementového opatření 1 Název managementového opatření Jiné opatření Kategorie opatření Jiné Cílový předmět ochrany 2330 Popis opatření Ruční odstranění (ruční sběr a následné vyhrabání s použitím kovových hrábí nebo vertikutačních, provzdušňovacích hrábí) opadu z dřevin a mechorostů v okrajových partiích otevřené části přesypu (zejména na jeho úpatí a na hřbetu), tak aby nedošlo k úplnému zatažení trávníků. Biomasu tvořenou zbytky listí, mechorosty, menšími kusy dřeva, borovými šiškami či trsy trav je třeba ale ponechávat při okraji EVL, tento opad hraje totiž důležitou roli pro psamofytní bezobratlé živočichy a také mykoflóru. Toto odstraňování nesmí proběhnout celoplošně, ale nýbrž mozaikovitě,
Kalendář pro management Poznámka přednostně by mělo směřovat do míst s výraznou dominancí mechorostů (nikoliv do porostů paličkovce šedavého). Stanovit interval zásahu je poměrně obtížné, množství kumulovaného opadu a mechorostů závisí mimo jiné na klimatických podmínkách v předcházejících letech (především na množství a rozložení srážek). Období vegetačního klidu - říjen až březen. Toto opatření je vhodné doplnit o ruční vytrhávání Calamagrostis epigeios v okrajových částech otevřené plochy přesypu, tak aby se předešlo případnému šíření třtiny křovištní do přesypu.
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady 4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Michal Štefánek E-mail: praha@nature.cz Datum zpracování: 5. Seznam zkratek AOPK ČR ES EVL OP ZCHÚ SDO ÚSOP ZCHÚ ZOPK Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Evropský seznam Evropsky významná lokalita ochranné pásmo zvláště chráněného území Souhrn doporučených opatření Ústřední seznam ochrany přírody zvláště chráněné území zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0210064_Pisecny_presyp_u_Pist_orientacni_mapa.pdf 6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ0210064_Pisecny_presyp_u_Pist_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf 6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0210064_Pisecny_presyp_u_Pist_Invazni_druhy.pdf CZ0210064_Pisecny_presyp_u_Pist_Jine.pdf 6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ