Nová data ze stavby Vald tejnského paláce v

Nová data ze stavby Vald tejnského paláce v Praze Josef KYNCL, Tomá KYNCL, Petr ULIâN A NOTACE: âlánek prezentuje v sledky dendrochronologického prûzkumu krovû Vald tejnského paláce v Praze, které v znamnû pfiispívají k dosavadním znalostem o jeho stavebním v voji. Vedle nálezu ãásti krovu ze star ího Trãkovského paláce prûzkum ukázal, Ïe velká ãást paláce, totiï vévodsk dvûr s velk m sálem, stáje a západní ãást páïecího dvora, byla zastfie ena v jedné fázi ze stromû sm cen ch ve tfiech zimách 1619 1622, coï koresponduje s letopoãtem 1623 v dekoraci stropu velkého sálu. 1 Jedním z fenoménû praïské rezidence Albrechta z Vald tejna velkolepého paláce fr dlantského, meklenburského a zaháàského vévody je, Ïe se lze dodnes obdivovat její témûfi intaktní podobû, zatímco písemn ch pramenû, které by osvûtlily budování této rozsáhlé stavby, se dochovalo jen malé mnoïství, pfiípadnû jsou marginální povahy. 1 KaÏdá moïnost, jak tyto chybûjící prameny nahradit nebo doplnit, je proto velmi vítaná, a svou cenu pro dûjiny paláce tak mohou mít i v sledky zde prezentovaného dendrochronologického a stavebního prûzkumu jeho krovû. 2 Historie praïské rezidence Albrechta z Vald- tejna poãíná koupí luxusního Trãkovského paláce se zahradou v bfieznu roku 1621, kter nechal nov majitel záhy zcela pfiestavût a roz ífiit. 3 V dobû Vald tejnova úmrtí pak tento nejrozsáhlej í lechtick palác v Praze obsahoval dva dvory, jeden s apartmány vévodského páru a druh hrabûcího, kapli, nádhernou zahradní loggii, pfiepychové stáje, páïecí dvûr, voliéru, jízdárnu a zahradu vybavenou pozoruhodnou tukovou v zdobou a souborem bronzov ch soch. 4 V sledky dendrochronologického a stavebního prûzkumu krovû Vald tejnského paláce v mnohém potvrzují dosavadní pfiedstavy o stavebním v voji areálu, pfiinesly ale také nejedno pfiekvapení. Jed- 1 Naposledy je shrnul ZAHRADNÍK, Pavel. Dûjiny Vald tejnského paláce. In HORYNA, Mojmír et al. Vald tejnsk palác v Praze. Praha : Gema Art, 2002, s. 49 87. ISBN 80-86087-35-2. Situace u Vald tejnova praïského paláce kontrastuje s jeho mnoha pozdûj ími pfiestavbami podstatnû zmûnûnou rezidencí v Jiãínû, k jejíï stavbû se dochovalo neb valé mnoïství archivních pramenû. Viz KLIPCOVÁ, Barbora; ULIâN, Petr. Vald tejnsk palác v Jiãínû. V tisku. 2 V zkum se uskuteãnil 9. záfií 2010 a jeho v sledky shrnul KYNCL, Josef. V zkumná zpráva ã. 477-16/10 o dendrochronologickém rozboru dfievûn ch konstrukãních prvkû krovû Vald tejnského paláce v Praze, Brno 2010. Archiv Regionálního muzea a galerie Jiãín. Ná Není-li uvedeno jinak, je autorem fotografií a kreseb Petr Uliãn, 2010. Obr. 1. Kaspar Bechteler, Útûk Fridricha Falckého z Prahy v roce 1620, dfievofiez v chóru katedrály sv. Víta v Praze, mezi lety 1621 1623. Detail s areálem budoucího Vald tejnského paláce. V popfiedí b val Trãkovsk palác opatfien vûïí jiï s fiadou pûlkruhov ch vald tejnsk ch oken. (Foto Petr Uliãn, 2009) dík pak patfií zejména Martinu Brouãkovi ze správy Senátu Parlamentu âr za jeho vstfiícnost a ochotu pfii pfiípravû a realizování prûzkumu. 3 K stavební historii Trãkovského paláce HORYNA, Mojmír. Stavební v voj Vald tejnského paláce. In HORYNA, Mojmír et al. Vald tejnsk palác v Praze. Praha : Gema Art, 2002, s. 91 106. ISBN 80-86087-35-2. 4 K Vald tejnskému paláci naposledy zejména HORYNA, M., cit. v pozn. 3, s. 106 128, a FIDLER, Petr. Vald- tejnsk palác v rámci evropské architektury. In HORYNA, Mojmír et al. Vald tejnsk palác v Praze. Praha : Gema Art, 2002, s. 131 191. ISBN 80-86087-35-2. 8

Obr. 2. Praha, Vald tejnsk palác, krov nad západní ãástí kfiídla mezi vévodsk m a hrabûcím dvorem pocházející z pûvodního Trãkovského paláce. Obr. 3. Praha, Vald tejnsk palác, koruna mezitraktové zdi hrabûcího traktu na jiïní stranû se stopami vazeb odstranûn mi pfii zfiizování valby. Obr. 4. Praha, Vald tejnsk palác, krov hlavní budovy s vévodsk m a hrabûcím dvorem. A zru ené nekové schodi tû, B ubouraná mezitraktová zeì hrabûcího kfiídla, C plánované polohy vik fiû. Legenda oznaãuje pfiedpokládanou chronologii krovû podle dat sm cení pouïit ch stromû. (S pouïitím zamûfiení Indess-Atlanti z roku 1996 kreslil Petr Uliãn, 2010) 2 3 ním z nich je krov Trãkovského paláce, kter unikl dûkladné Vald tejnovû pfiestavbû a dochoval se dodnes nad polovinou kfiídla dûlícího vévodsk a hrabûcí dvûr. Dfievo na nûj pouïité bylo sm ceno v zimách 1611/1612 a 1612/1613 a li í se od vald tejnsk ch krovû i typologicky. Typicky renesanãním zpûsobem jsou pásky jeho leïat ch stolic v pln ch vazbách pfieplátovány pfies krokve, le- Ïaté sloupky a rozpûry aï do hambálkû, zatímco u vald tejnsk ch konstrukcí jsou jiï ve keré prvky leïat ch stolic dûslednû ãepovány. Jeho severní pokraãování bylo odstranûno, kdyï byl vázán nov krov nad sálem v severním traktu vévodského dvora, na jihu v ak konãí plnou vazbou nedaleko místa, kde se na kfiídlo od západu napojuje loggie. Poslední pole krovu je v tomto místû krat í neï ostatní, jako by se zde krov napojoval na tít. Proto je velmi zajímavé, Ïe ani v jednom podlaïí kfiídla tomuto místu neodpovídá Ïádná konstrukce, a to ani v úrovni suterénu. Snad tedy lo pouze o pracovní spáru mezi dvûma krovy, z nichï jiïní byl nahrazen za Vald tejnovy pfiestavby. 5 Tento nov úsek krovu, kter jiï sousedí s loggií, byl ale pozdûji je tû pozmûnûn. PÛvodnû se zfiejmû otáãel smûrem k jihu do zahrady títem, kter byl po pfiistavûní loggie strïen a nahrazen valbou s vik fiem. Vedle dodateãnû ufiezávan ch konstrukcí star ího krovu to dokládá i nekové schodi tû, bûïící sem aï z pfiízemí. ProtoÏe je umístûno v jiïní obvodové stûnû, ústí dnes pfiímo do valby, a je tedy nefunkãní, i kdyï je aï do úrovnû podkroví opatfieno kamenn mi stupni. Nahrazení krovû severního kfiídla Trãkovského 4 5 Krov byl pozdûji opatfien dvojicí vik fiû, z nichï ale jedno krátãe, datované dendrochronologick m prûzkumem, pochází ze stejné doby jako trãkovsk krov. Tento prvek tedy byl pouïit druhotnû, protoïe o dodateãnosti vik fiû vypovídá jejich osazení mimo vazby krovu. 0 10 lok 10m 9

0 50 m 100 lok 5 6 100 lok 0 50 m Obr. 5. Praha, Vald tejnsk palác, rekonstrukce pûdorysu pfiízemí v roce 1634. 1 vévodsk dvûr, 2 hrabûcí dvûr s nádvorní loggií, 3 zahradní loggie, 4 pfiedpokládan rozsah plánovaného roz ífiení po pov ení Vald tejna do kníïecího stavu v záfií 1623, 5 Feldovsk dûm, 6 stáje, 7 páïecí dvûr, 8 kfiídlo k jízdárnû, 9 jízdárna. Obr. 6. Praha, Vald tejnsk palác. Vlevo rekonstrukce areálu po dokonãení první fáze, vpravo pfiedpokládan plán na roz ífiení po pov ení Vald tejna do kníïecího stavu v záfií 1623. Obr. 7. Praha, Vald tejnsk palác, rekonstrukce fází v voje prûãelí. 1 kolem 1623, 2 realizovaná ãást roz ífiení kolem roku 1624 a pravdûpodobn zam len rozsah projektu po pov ení Vald tejna do kníïecího stavu v záfií 1623, 3 v sledn dne ní stav. 7 10

8 9 paláce nov mi konstrukcemi si vyïádala zmûna dispozice. Místo dvoutraktové dispozice s fiadou místností zde byla Vald tejnem vytvofiena jedna sálová prostora zdvíhající se pfies dvû podlaïí, a proto vyïadující vû adlovou konstrukci krovu. Na nûj pouïité stromy byly sm ceny ve dvou zimách, na pfielomu let 1620/1621 a 1621/1622. Ve dvou pouïit ch roãnících se odráïí zpûsob, jak m byl materiál nakoupen, totiï ze skladu do Prahy naplavovaného dfiíví. Toto praïské specifikum bylo pfiíãinou i nûkolikalet ch skluzû v dataci m cení dfieva v rámci téïe stavební konstrukce, 6 v tomto pfiípadû ale bude rok 1622 moïné pova- Ïovat i za rok provedení krovu, protoïe chronologicky odpovídá letopoãtu 1623 v dekoraci klenby sálu, kter zastfie uje. Stfiecha nad sálem byla pûvodnû bez vik fiû, charakteristického elementu celého Vald tejnského paláce. Ukazuje to jak vyfiezání krokví v místech vik fiû, 7 tak i dodateãné osazení trámû, na nichï jsou vik fie vyzdûny, které navíc nekorespondují s pozicí vazeb. PÛvodní krov v chodní ãásti vévodského dvora, kde byly soukromé pokoje vévodského páru a kaple, se nedochoval. Dne ní pochází dle datace sm ceného materiálu ze zim 1711/1712 a 1712/1713, a to vãetnû v ech vik fiû, které jsou tedy pravdûpodobnû vûrnou napodobeninou vik fiû pûvodních. 8 Zda i tato ãást byla novû zastfie ena Albrechtem z Vald tejna, tak nelze zjistit; z jiného zdroje je v ak aspoà moïné usoudit, Ïe v této ãásti stavební práce na pfiestavbû Trãkovského paláce zaãaly. Na reliéfu zobrazujícím útûk ãeského krále Fridricha Falckého 9. listopadu 1620, osazeném v chóru svatovítské katedrály, je zobrazen cel areál budoucího Vald- tejnova paláce. 9 V nároïí zde dominuje Trãkovsk palác s hranolovou vûïí a vedle fiady dal ích men ích domû je zobrazeno i jin mi prameny doloïené rozdûlení areálu pfiíãnou ulicí. Zatímco západní prûãelí Trãkovského paláce s prûjezdem má dosud jednoduchou podobu s nûkolika pravoúhl mi okny, severní fasáda má jiï ve dvou etá- Ïích velká pûlkruhová okna z vald tejnské pfiestavby, odpovídající tak dobû kolem roku 1623, kdy reliéf vznikl. Dendrochronologick prûzkum ukázal, Ïe velká ãást paláce byla zastfie ena trámy sm cen mi celkem ve tfiech zimách, poãínaje pfielomem let 1619/1620 aï do zimy 1621/1622. Nikdy v ak nebyly pouïity prvky ze stromû pokácen ch ve v ech tfiech zimách najednou, ale buì ze dvou, nebo jen jedné zimy. Na základû toho lze sestavit i relativní chronologii vztyãení krovû a tím i stavebního v voje paláce. ProtoÏe prvky z prvních dvou zim tvofií krov zastfie ující v chodní galerie a doplàující star í krov trãkovsk v jiïním kfiídle, je moïné pfiedpokládat, Ïe byly provedeny dfiíve neï nad velk m sálem, kde jsou uïity prvky z pozdûj- ích dvou zim. Spoleãnû s konstrukcí krovu nad velk m sálem byla také zakryta i budova stájí 10 a také polovina páïecího dvora jeho jiïní a západní kfiídlo. Trámy druhé, v chodní poloviny jsou datované aï do zimy 1623/1624, asi proto, Ïe první ãást byla vystavûna je tû na pozemku patfiícímu k Trãkovskému paláci, zatímco druh díl jiï na místech domû koupen ch Vald tejnem v roce 1623. U krovû z první etapy, tedy nad stájemi a západní ãástí páïecího dvora, byly vik fie vkládány dodateãnû, tedy z prvkû stromû skácen ch v zimû 1623/1624, a u krovû druhé poloviny jiï souãasnû s jejím vztyãením. Relativní chronologie krovû paláce tedy poskytuje pfiedstavu o rozsahu jak první etapy stavby, tak i dal ích ãástí rezidence. O pûvodní samostatnosti vévodského dvora svûdãí vedle stáfií krovu také nûkolik stavebních detailû. Napfiíklad v úrovni druhého patra se do chodby hrabûcího traktu otvírá velk sál oknem s kamenn m ostûním, analogick m oknûm prûãelí, ale o nûco jednodu ího provedení. 11 Podobné okno, zazdûné Obr. 8. Praha, Vald tejnsk palác, jeden z dodateãnû vkládan ch vik fiû krovu nad velk m sálem. Obr. 9. Praha, Vald tejnsk palác, vik fi vloïen souãasnû se stavbou krovu nad hrabûcím traktem. pfii stavbû loggie, osvûtlovalo i vévodovu audienãní síà. 12 Nakonec to dokládá i konstrukce krovu nad sálem, která mûla pûvodnû smûrem k jihu zvalbení, zru ené po dostavûní hrabûcího traktu. Roz ífiení paláce jiïním smûrem bylo plánováno zfiejmû brzy po dokonãení první etapy. Stromy pouïité na zastfie ení hrabûcího traktu byly skáceny v zimách 1621/1622 a 1623/1624, zatímco prvky krovu loggie byly pokáceny v echny v zi- 6 KYNCL, Josef; KYNCL, Tomá. MoÏnosti dendrochronologického urãení pûvodu dfieva. In Svorník. Praha : Unicornis : SdruÏení pro stavebnû-historick prûzkum, 2006, sv. 4, s. 181 186. ISSN 1802-8128. Dokladem vodní plavby jsou dvojice kruhov ch otvorû navrtan ch vedle sebe v tûsné blízkosti, které jsou pozûstatkem spojení klád voru. Jedna taková dvojice je vidût na vaznici na v chodní stranû krovu velkého sálu. 7 Hambálky jsou zde jako obvykle ãepovány do krokví. Pfii následném vztyãení vik fie byla spodní ãást krokve v místû ãepu odfiezána. U krovû, kde byly vik fie souãástí pûvodního plánu, byly naopak krokve ãepovány do pfiesahujících hambálkû. 8 Ojedinûle zde byla zji tûna rozpûra ze stromu skáceného po roce 1884. 9 HORYNA, M., cit. v pozn. 3, s. 106. K reliéfu KOTRBA, Viktor. Georg neb Cajetan Bendl ãi Caspar Bechteler. Umûní. 1974, roã. XXII, s. 319 320. ISSN 0049-5123. 10 Ojedinûle jako dodateãn prvek byl zji tûn trám vû adla krovu stájí ze stromu sm ceného v zimû 1678/1679. 11 HORYNA, M., cit. v pozn. 3, s. 109 110. 12 Okno bylo odkryto pfii poslední rekonstrukci paláce. Za upozornûní dûkuji Ivanu P. Muchkovi. 11

10 Obr. 10. ím, Itálie, palác Quirinale, pûdorys. (Pfievzato z HIBBARD, Howard. Carlo Maderno and Roman Architecture 1580 1630. London : Zwemmer, 1971, s. 195) Obr. 11. Praha, Vald tejnsk palác, okno na jiïní stranû velkého sálu ve 2. patfie, které se dostalo do interiéru po pfiistavûní hrabûcího traktu. mû 1623/1624. Jako relativnû star í tak lze z tûchto dvou staveb logicky urãit hrabûcí trakt, kde jsou pouïity je tû prvky zbylé zfiejmû z pfiedchozí etapy. Nelze pfiitom mluvit o dvou etapách budování tohoto krovu, protoïe jsou v nûm prvky z obou zim promí eny. Jako první z hrabûcího traktu bylo pravdûpodobnû dokonãeno nekové schodi tû, jehoï zastfie ení bylo realizováno s pomocí materiálu jiï ze zimy 1622/1623. To by snad mohlo ukazovat na dokonãení celé hrubé stavby traktu kolem roku 1624 a projekt této dostavby tak asi mohl vzniknout jiï v roce 1623. Zdá se, Ïe tento projekt roz ífiení pûvodnû poãítal s mnohem vût í délkou prûãelního traktu, a s tímto zámûrem byla také stavba zapoãata. Mezitraktová zeì tohoto prûãelního kfiídla, která probíhá aï do krovu, byla totiï na jiïní stranû, smûrem k pfiedpokládanému roz ífiení, po svém vyzdviïení dodateãnû ubourávána. PÛvodnû jistû ústila do provizorního títu, ale následnû byla ubourána, kdyï bylo rozhodnuto nepokraãovat dále v roz ifiování a stavba zde byla ukonãena valbou. KvÛli zvalbení krovu bylo tehdy v horní ãásti odstranûno i nûkolik vazeb, jejichï stopy jsou dodnes vidût v korunû mezitraktové zdi. Ke zkrácení pûvodního konceptu muselo dojít jiï brzy po vyzdviïení hrubé stavby. Finální valba zde v kaïdém pfiípadû existovala jiï pfii koneãn ch úpravách podkroví, jak dokládá omítka, která jiï byla nahazována na ubouranou mezitraktovou zeì. Se zmûnou zpûsobu zastfie ení zfiejmû souvisela i zmûna v umístûní vik fiû v prûãelí. Ty jiï byly na rozdíl od první etapy osazovány spoleãnû s konstrukcí krovu, ale dva nejjiïnûj í vik fie byly pûvodnû urãeny na jiná místa. To lze rozpoznat z toho, Ïe kaïd vik fi zaujímá prostor mezi dvûma pln mi vazbami primárnû bez prvkû podélného vázání. Pfiedposlední vik fi byl z této plánované polohy posunut o jednu vazbu k jihu, poslední dokonce o dvû vazby. PÛvodnû tedy mûly b t ke konci tohoto úseku prûãelí vik fie v mnohem hust ím sledu. Krov nad hrabûcím traktem pro el je tû jednou úpravou, provedenou podle datace trámû ze zim 1813/1814 a 1814/1815 nûkdy po roce 1815. PÛvodnû byla mezitraktová stûna smûrem do nádvofií volná a doléhala k ní jen velmi málo vyspádovaná stfiecha v rozsahu nádvorní loggie, rámovaná po stranách krovy nad ováln m schodi tûm z jedné a nad jiïní fasádou z druhé strany. Úprava ze zaãátku 19. století pak hmotu této pozoruhodnû tvarované stfiechy scelila a pfiipodobnila ostatním stfiechám paláce. Jako poslední ze staveb Vald tejnského paláce zfiejmû vzniklo kfiídlo bûïící od páïecího dvora podél ulice smûrem k jízdárnû. Prvky jeho krovu jsou vytesány ze stromû skácen ch aï v zimû 1628/1629 a dodateãn vznik této stavby ukazuje i její neorganické vevázání do páïecího dvora. S pomocí dendrochronologického prûzkumu se jiï ale nepodafií zjistit, kdy mohlo b t dokonãeno hrubé zdivo jízdárny, uzavírající od v chodu cel areál. Dne ní krov byl totiï vztyãen aï nûkdy v roce 1790 z materiálu získaného sm cením v zimách 1786/1787 a 1789/1790. PrÛzkum krovû Vald tejnského paláce a jejich datování tak pfiiná í cenná data a nová poznání ke stavbû tohoto pozoruhodného areálu. 13 I díky 11 nim je moïné fiíci, Ïe v sledná podoba areálu vznikala v nûkolika fázích, pfiiãemï nûkteré zámûry t kající se jeho podoby byly v prûbûhu stavby mûnûny. Tím lze vysvûtlit i jeho relativnû asymetrick tvar. V první fázi byl pfiestavûn Trãkovsk palác a spoleãnû s novû zaloïen m páïecím dvorem, spojen m s hlavní ãástí kfiídlem stájí, tvofiil tento komplex symetrick areál, otvírající se k jihu do trãkovské zahrady. Vzápûtí po dokonãení této stavby bylo rozhodnuto o roz ífiení hlavní ãásti o dal í díl smûrem k jihu. Zdá se pravdûpodobné, Ïe cel tehdy zam len komplex se mûl zrcadlit kolem osy vedoucí stfiedem hrabûcího traktu s nádvorní loggií. Tento trakt mûl asi pûvodnû b t jen spojovacím krãkem mezi jiï stojícím vévodsk m dvorem a protûj kov m dvorem, zam len m pro sekundogenituru. Pfielomov okamïik, kdy bylo rozhodnuto o v razném roz ífiení paláce, se odehrál nûkdy v roce 1623 nebo 1624, musel tedy souviset s klíão- 13 Pfiesná data uvádí tabulka s pfiehledem nejdûleïitûj ích odbûrû, neboè z kapacitních dûvodû nemohl b t publikován pfiehled v ech odbûrû. Kompletní tabulku naleznete na webov ch stránkách ãasopisu: http://www. npu.cz/pro-odborniky/narodni-pamatkovy-ustav/ edicni-cinnost-npu/casopisy/zpravy-pamatkove-pece/obsahy-cisel. 12

Tabulka 1. Souhrnná tabulka v sledkû dendrochronologického prûzkumu krovû Vald tejnského paláce v Praze. (Vypracovali Josef Kyncl a Tomá Kyncl, 2010) Konstrukce Vévodsk dvûr severní kfiídlo Vévodsk dvûr západní kfiídlo Vévodsk dvûr jiïní kfiídlo, západní ãást Vévodsk dvûr jiïní kfiídlo, v chodní ãást Vévodsk dvûr v chodní kfiídlo Hrabûcí dvûr západní kfiídlo Hrabûcí dvûr západní kfiídlo, jihov chodní ãást Hrabûcí dvûr pultov krov nad v chodní ãástí západního kfiídla Hrabûcí dvûr západní kfiídlo, krov nad schodi tûm Hrabûcí dvûr krov loggie Konírny PáÏecí dvûr severní kfiídlo PáÏecí dvûr v chodní kfiídlo PáÏecí dvûr jiïní kfiídlo PáÏecí dvûr západní kfiídlo, jiïní ãást Kfiídlo mezi páïecím dvorem a jízdárnou Vald tejnská jízdárna krov vou událostí v tehdej ím Vald tejnovû Ïivotû, kterou bylo jeho pov ení do kníïecího stavu 7. záfií 1623. âásteãnû realizované fie ení, obsahující oválné schodi tû vedle loggie pfied nádvofiím, bylo pravdûpodobnû inspirováno fie ením papeïské vily na Quirinalu v ímû. Zdej í nádvorní loggie, která má pût os, se otvírá samostatnû jak v pfiízemí, tak v patfie, zatímco v Praze procházela pfies dvû podlaïí. Architekt Ottaviano Mascarini ji zde nechal pfies postranní rizality otevfiít do velmi hlubokého nádvofií, odkazujícího na papeïsk Belveder ve Vatikánu, a monumentálnímu oválnému schodi ti zde nechal plnit neobvyklou úlohu hlavní komunikace. 14 S odkazem na tuto kompozici lze proto u praïského paláce pfiedpokládat, Ïe velká zahradní loggie chlouba celé rezidence zde byla navrïena aï s dílãí zmûnou nerealizovaného pûvodního velkolepého projektu. Jak jiï bylo fieãeno, k této zmûnû do lo velmi záhy poté, co byla provedena hrubá stavba spojovacího kfiídla. Tím lze vysvûtlit, Ïe krovové prvky zahradní loggie pocházejí ze stromû pokácen ch ve stejn rok jako na spojovacím kfiídle pozdûj ím hrabûcím traktu. Nicménû letopoãet 1629 na portálu jiïní stûny loggie ukazuje, Ïe s její stavbou mohlo b t zapoãato i o nûco pozdûji, neï byly sm ceny trámy na její krov. 15 V razn mi promûnami procházelo také hlavní prûãelí paláce. V první fázi, upravené z Trãkovského paláce, mûlo jen deset okenních os a jeden vjezd na severní stranû, a jak ukazuje zmínûn dfievofiez, na stejném místû jako u Trãkovského paláce. Pokud je na e úvaha správná, následnû plánované prûãelí o trojnásobném poãtu okenních os a trojici vjezdû by dosahovalo monumentálních rozmûrû o délce kolem 100 metrû. 16 Realizována byla v ak jen ãást o dal ích devíti okenních osách a s druh m vjezdem, pfiiãemï je otázka, zda je tento vjezd v poloze, v jaké byl i navrïen, protoïe ústí do boãního pole nádvorní loggie. Jeho asymetrické umístûní vychází jistû ze snahy po harmonizování prûãelí, ale k tomu bylo moïné pfiikroãit aï po rozhodnutí, Ïe jiï zûstane v této délce. S umístûním jiïního vjezdu souviselo posunutí polohy dvou posledních vik fiû, z nichï pfiedposlední se po této úpravû dostal na osu portálu. Dodateãná je nepochybnû architektura stfiedního slepého portálu. Jak boloàsk plán, tak i plán z florentsk ch Uffizií, kter je o nûco mlad í, ukazují shodnû velk sál s osmi okny otvírajícími se do námûstí, zatímco nejjiïnûj í z nich je dnes zaslepené. Zaslepení v ak nesouviselo jen se zfiízením slepého portálu, zasahujícího aï do první etáïe, ale i s rytmem okenních os. AÏ pfii dostavbû dal ího úseku prûãelí se totiï musela ukázat cézura mezi fiadami oken obou fází, která byla vyfie ena posunutím posledních oken sálu. Posunuto ale bylo jen ostûní, a to jen u druhé etáïe, v etáïi první ostûní zcela ustoupilo novému portálu. Prezentované v sledky prûzkumu krovû Vald- tejnského paláce tak ukazují, Ïe i pfies velkou pozornost vûnovanou tomuto mimofiádnému architektonickému areálu lze dal ími prûzkumy v znamnû doplnit jeho Ïivotopis, a v pfiípadû anal zy stáfií jeho krovû lze také uvaïovat o jin ch moïnostech podílu jednotliv ch architektû ãinn ch na stavbû. 17 Lze také doufat, Ïe uvedené poznatky budou motivací pro dal í prûzkumy a rovnûï pfiispûjí k je tû preciznûj ímu pfiístupu k obnovû nejen tohoto areálu, ale i dal ích Vald tejnov ch staveb. 18 Pfiehled datací 1711 (1x), 1711/1712 (1x), 1712/1713 (2x), 1884+ (oprava) 1620/1621 (7x), 1621/1622 (1x) 1611/1612 (3x), 1612/1613 (4x) 1619/1620 (2x), 1620/1621 (2x) 1619/1620 (4x), 1620/1621 (1x) 1621/1622 (4x), 1623/1624 (2x), 1622/1623 (1x) valba 1621/1622 (1x) 1813/1814 (1x), 1814/1815 (1x) 1622/1623 (1x) 1623/1624 (5x) 1621/1622 (3x), 1623/1624 (2x) vik fie 1623/1624 (4x) 1623/1624 (3x) 1621/1622 (4x), 1623/1624 (1x) vik fi 1621/1622 (3x) 1628/1629 (2x) 1786/1787 (1x), 1789/1790 (1x) 14 WASSERMAN, Jack. The Quirinal Palace. The Art Bulletin. 1963, roã. XLV, s. 205 244. ISSN 0004-3079. HIBBARD, Howard. Carlo Maderno and Roman Architecture 1580 1630. London : Zwemmer, 1971, s. 194 198. ISBN 0-302-02161-2. Kombinaci loggie a velkého oválného schodi tû pak Vald tejn zam lel i ve svém casinu zahrady pfii Valdické obofie u Jiãína. ULIâN, Petr. Vald tejnovo casino u Jiãína. PrÛzkumy památek. 2003, sv. I, s.121 144.ISSN 1212-1487. 15 V této podobû dokumentuje hlavní ãást paláce plán prvního patra, dochovan v archivu univerzitní knihovny v Bologni. Zahradní loggie je zde je tû vykreslena v ponûkud odli ném ãlenûní, neï byla nakonec realizována. Stfiední pole vyplàovala velká nika s grottovou úpravou stûn kolem fontány. 16 BlíÏilo by se tak prûãelí PraÏského hradu, tvofieného chodbami Rudolfovy kunstkomory s obdobnû monotónním fiazením oken. 17 K tomu ULIâN, Petr. Maniera architektury vévody Albrechta z Vald tejna. Umûní. V tisku. 18 âlánek byl zpracován v rámci grantu Grantové agentury âeské republiky ã. 404/09/2112 Architektura, urbanismus a krajinotvorba fr dlantského panství Albrechta z Vald tejna (1621 1634). 13