METODICKÉ LISTY výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Karlových Varech) reg. č. projektu: CZ.1.07/1.3.11/02.0003 Sada metodických listů: ČJ KV Název metodického listu: Výuka literatury 3 společné čtení knihy Pravidla moštárny a psaní úvahy nad literárním dílem Zpracovala : PaedDr.. Ilona Baarová
Název příspěvku Jméno autora Stručná anotace Očekávaný výstup vzhledem k RVP ZV (pokud se bude příspěvek vztahovat k více vzděl.oborům, prosíme k jednotlivým očekávaným výstupům vyznačit, o jaký vzděl. obor. se jedná) Rozvíjené klíčové kompetence (uveďte konkrétní formulaci rozvíjených klíčových kompetencí podle RVP ZV) Průřezové téma Organizace časová Nutné pomůcky a prostředky Použitá literatura a zdroje Poznámka Dílna psaní PaedDr. Ilona Baarová Metodický list přináší návrh, jak rozvíjet slohové dovednosti žáků a jak připravit slohovou písemnou práci. Žák je schopen uvědomělého vytváření vlastního textu. Naučí se své názory zpracovat vhodnou formou, argumentovat, srovnávat s jinými díly a rozvíjí své vlastní tvůrčí psaní. Je schopen korektury textu a následně i jeho prezentace. Kompetence k učení žák kriticky hodnotí pokrok v dosahování cílů své práce, je schopen vlastní kritiky, učí se vlastnímu projevu, správné formulaci myšlenek a účelnému přepracování vlastních písemných projevů. Kompetence k řešení problémů kriticky interpretuje získané dovednosti ( způsob psaní), využívá kritického myšlení, tvořivé kreativity, používá představivost. Kompetence komunikativní žák využívá verbálních i grafických informací a snaží se je adekvátně vyjádřit verbálně (písemně i mluvenou formou, prezentuje vhodným způsobem svou práci před publikem. Snaží se své názory obhajovat. Kompetence občanská respektuje různost názorů, různost pohledů na skutečnost a dotváří si na základě textu svůj humanistický postoj ke světu a společnosti. Osobnostní a sociální výchova žák se učí poznávat svou osobnost i osobnost druhých, lidské dovednosti,, je schopen rozpoznat lidské vlastnosti, sociální postoje.. 3 vyučovací hodiny Linkovaný papír RVP pro G, metodické příručky Kritického myšlení,
1. vyuč. hodina přípravná fáze psaní Průběh výuky: Na začátku hodiny formou brainstormingu žáci odpovídají na otázku: Co dělá spisovatel, když píše text? Učitel zapisuje odpovědi na tabuli a žáci doplňují a snaží se chronologicky sestavit postup spisovatele při tvorbě. Příklad: Vybere téma Čeká na inspiraci Prostuduje prostředí Vytvoří postavu Vytvoří příběh Píše hrubou verzi Upravuje text Hledá ilustrátora Hledá nakladatele. Přípravná fáze Ta se týká výběru témat. Je několik způsobů, my zvolíme způsob: Miluji a nenávidím. Vytvořte si následující tabulku (T graf): Mám rád(a)! Nemám rád(a)! Do každého sloupce napište několik věcí, jídel, míst, aktivit, zvyků, koníčků, přání, které vyzdvihujete, nebo si je ošklivíte. Pozor: žádná jména osob!
Konzultujte svou tabulku se spolužákem, případně ji doplňte. Pak vyberte nejsilnější + a nejsilnější -. Nyní vytvořte k jednomu z vašich dvou vybraných tvrzení myšlenkovou mapu. Pište vše, co vás k tématu napadne, a rozdělujte do kategorií. Příklad: lidé pizza jídlo Řím atmosféra památky Pokračujte podobným způsobem a rozvíjejte vaší myšlenkovou mapu. Následuje rozhovor se sousedem v lavici. Dávejte mu otázky typu: Proč sis vybral toto téma? Co tě na tom nejvíc zajímá? Kdo by to měl číst? Na co asi budou čtenáři zvědaví? Čím začneš psát? Píšeš jen pro sebe, nebo chceš práci zveřejnit? Jaký slohový útvar zvolíš a proč?
2. vyuč. hodina fáze psaní Fáze hrubé verze Označte nyní papíry nápisem Hrubá verze. Pište text ob řádek. Nedělejte si starosti s pravopisem, rukopisem ani s formální stránkou textu. ( žáci budou psát na samostatné papíry linkované ob řádek ) Fáze přepracování Následuje konzultace s učitelem či se spolužákem. Spolužáci v lavici si navzájem přečtou texty. Pisatel klade druhému následující otázky (pouze několik ukázkových otázek): Zaujal tě můj úvod? Která pasáž se ti zdá nejlepší? Měl bych ještě něco doplnit? Myslíš, že odstavce na sebe navazují? Držím se tématu? Hodí se název? Nenapadá tě vhodnější? Co by se dalo vylepšit? Poté text přepracujte.
2. vyuč. hodina fáze prezentace textu Fáze korektury Jakmile text přepracujete, přistoupíme k redigování a korekturám. Představte se, že váš text bude publikován. Soustřeďte se na: opravu pravopisných a gramatických chyb na uspořádání textu (odstavce, mezery ) celkový vzhled textu, čitelnost Využijte kontrolního seznamu pro korektury: 1. Napsal (a) jsem všechna slova správně (Pravidla českého pravopisu) 2. Je každá věta dokončenou myšlenkou? 3. Mám správně velká písmena? 4. Mám správně interpunkci? 5. Začal (a) jsem každý odstavec na nové řádce? 6. Nemám chyby ve slovesné vazbě? 7. Mají všechna ohebná slova správné mluvnické tvary? Fáze publikace Publikovat můžete několika způsoby. Pro vás je možné publikovat ve školním časopise, vydat sborník nejlepších prací. Nejjednodušší je využít metody autorské křeslo. Před spolužáky ve středu místnosti nebo před tabulí usedněte na židli a přečtěte hlasitě svou konečnou verzi práce. Je dobré zkusit si před hlasitým čtením tzv. čtení do zdi.
Ostatní by po přečtení autorem měli práci ocenit a zdůraznit, co se autorovi nejvíce povedlo, v čem jeho práce je zajímavá. Hodnotíme pouze to, co je pozitivní. Závěr Žáci slohové práce odevzdají ke klasifikaci. V tomto případě klasifikace je spíše motivační, protože práci by již neměla obsahovat výrazné nedostatky jak slohové, tak mluvnické. Hodnotíme, zda pisatel dodržel slohový postup, který si sám zvolil. Smyslem tohoto způsobu nácviku samostatného psaní je nechat žáky, aby si sami zvolili téma, které je jim blízké a aby nejprve formou brainstormingu a myšlenkové mapy si utřídili fakta a informace vztahující se ke zvolenému tématu. Jako velmi pozitivní vidím i spolupráci žáků při úpravě textů, případně při doplňování dalších informací a jejich začlenění do textu. Dále tato metoda vede k tomu, aby žáci byli schopni svůj text opravovat, doplňovat, provést korektury a poté odevzdat čistou verzi. Důležitá je i fáze publikace, kdy musí být schopni veřejně svou práci předložit (publikovat) a následně přijmout hodnocení spolužáků. Ostatní žáci naopak by se v této fázi měli učit správnému objektivnímu hodnocení a správným formulacím při slovním hodnocení. Z těchto závěrů vyplývá, že metody uplatňované v Dílně psaní nevedou pouze k rozvoji slohových dovedností, ale že přispívají k rozvoji mnoha dalších dovedností, které žák potřebuje v průběhu studia a dále i ve svém budoucím profesním životě.
Jediný méně pozitivní prvek této metody spatřuji v tom, že pro výstupy ze střední školy v podobě současné maturity není vhodná. Písemná část maturitní zkoušky nerespektuje zásady přípravné, tvůrčí a následné publikační fáze. Student si musí vybrat z nabízených témat, nemá možnost psaní hrubé verze a nemá dostatečný prostor pro korekturu a úpravu textu. Maturitní práce tím pádem ne zcela odpovídá reálným situacím v budoucím profesním životě, kdy student a pracovník musí vytvořit smysluplný oficiální text. Z těchto důvodů je třeba v hodinách českého jazyka připravovat studenty i na variantu slohové práce odpovídající požadavkům stání maturitní zkoušky.