Dálnice D1, úsek Turany Hubová Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 červenec 2012
Předmět hodnocení: Zadavatel: Vedoucí expertního týmu: Autoři: Kvalifikace expertního týmu: Spolupráce: Konzultace: Kontakt: Dálnice D1, úsek Turany - Hubová Národná diaľničná spoločnosť, a.s. Mlýnské Nivy 45 821 09 Bratislava RNDr. Petr Roth, CSc. Petr Roth, Ondřej Volf, Eva Chvojková, Jiří Hummel, Jan Dušek, RNDr. Petr Roth, CSc., soukromý konzultant; specializace: teorie naturového hodnocení, implementace legislativy EU, nezávislá hodnocení pro EK Mgr. Ondřej Volf - autorizovaná osoba pro hodnocení dle 45i zákona č. 114/1992 Sb., (hodnocení vlivů na Natura 2000) (rozhodnutí č.j. 630/905/05 ze dne 19.5.2005, prodlouženo rozhodnutím č.j. 11089/ENV/10 a 299/639/10); specializace: zoologie Mgr. Eva Chvojková - autorizovaná osoba pro hodnocení dle 45i zákona č. 114/1992 Sb., (hodnocení vlivů na Natura 2000) (rozhodnutí č.j. 630/214/05 ze dne 8.3.2005, prodlouženo rozhodnutím č.j.82927/env/09-2575/630/09); specializace: biotopy, botanika, metodika naturového hodnocení Bc. Jiří Hummel, soukromý konzultant; specializace: geobotanika, geologie Mgr. Jan Dušek, ředitel Daphne ČR Institutu aplikované ekologie; specializace: ichtyologie, implementace legislativy EU Mgr. Štěpán Vodka (entomologie) Radovan Volf RNDr. Dana Bernátová, CSc., Botanická záhrada Univerzity Komenského Ing. Václav Hlaváč, AOPK ČR Prof. Djuro Huber Mgr. Milan Janák, Daphne SK Mgr. Michal Kalaš Mgr. Miroslav Kutal Robin Rigg Petr Roth Mladenovova 3232 143 00 Praha 12 Modřany T: +42-0-602 575 822, E: roth.petr@centrum.cz V Praze dne 11. 7. 2012.. podpis RNDr. Petr Roth, CSc.
Obsah 1 Úvod... 4 Historie hodnoceného úseku dálnice D1 Turany Hubová... 4 Základní východiska hodnocení... 5 Postup hodnocení... 6 2 Údaje o záměru... 8 2.1 Základní údaje... 8 2.2 Popis záměru... 8 3 Údaje o lokalitách soustavy Natura 2000... 12 3.1 Soustava Natura 2000 na Slovensku... 12 3.2 Identifikace dotčených lokalit soustavy Natura 2000... 12 3.3 Popis dotčených lokalit soustavy Natura 2000... 15 4 Vyhodnocení vlivů záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti... 39 4.1 Vyhodnocení úplnosti podkladů... 39 4.2 Vyhodnocení vlivů záměru... 45 4.3 Vyhodnocení vlivů na celistvost lokalit... 104 4.4 Vyhodnocení kumulativních vlivů... 106 5 Závěr... 109 6 Shrnutí... 110 Použité zkratky... 111 Seznam příloh... 110
1 Úvod Cílem tohoto hodnocení je zjistit, zda existuje pravděpodobnost, že záměr Dálnice D1, úsek Turany Hubová může mít významně negativní vliv na lokality soustavy Natura 2000. Jedná se o expertní hodnocení (tzv. dobrovolné dodatečné) vlivů tohoto záměru v souladu s požadavky článku 6.3 směrnice 92/43/EHS (tzv. směrnice o stanovištích), objednané Národnou diaľnočnou spoločnosťou, a.s., Bratislava. Historie hodnoceného úseku dálnice D1 Turany Hubová Páteří silničního spojení Bratislava - Žilina - Košice ve Slovenské republice je dálnice D1, jejíž koridor byl schválen již v roce 1963 a poté sledován ve všech vládních dopravních dokumentech nejprve Československé a posléze Slovenské republiky. Dálnice je realizována postupně po ucelených úsecích, umožňujících jejich samostatné fungování. Již v 80. letech 20. století postoupila příprava dálnice D 1 do oblasti mezi Malou a Velkou Fatrou, což je území problematické jak dopravně a technicky, tak i z hlediska ochrany přírody. Jako nejkritičtější se ukázal být úsek Martin Ivachnová, který začal být investičně připravován v 90. letech 20. století. V roce 1995 byla zpracována Východisková environmentálna studia a následně technická studie, která tento úsek rozdělila na tři samostatné úseky. Z nich pro úsek Turany Hubová rozhodla o dalším rozpracování dvou variant - B1 červené (tunelem Korbelka) a B2 hnědozelené (koridorem silnice I/18). Následoval téměř sedm let trvající proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), zakončený v listopadu 2002 závěrečným stanoviskem pro dvojúsek Martin Hubová. Pro jeho část Turany Hubová toto závěrečné stanovisko konstatovalo, že varianta B1 je jednoznačně vhodnější než varianta B2 z hlediska environmentálního, socioekonomického a celkového dopadu na krajinu. Z hlediska dopravního bylo konstatováno, že tato varianta není koncepčně dořešená (napojení na směr Dolný Kubín a Polsko), a měla být dopracována. V případě odmítnutí této varianty měla být hledána jiná řešení. Je tedy zřejmé, že povrchová varianta (B2) nebyla vysloveně odmítnuta, preferována však byla varianta tunelová (B1). V červnu 2006 však Ministerstvo dopravy, pošt a telekomunikací SR dopisem nařídilo Národnej diaľničnej spoločnosti, a.s. připravovat k realizaci variantu B2 (povrchovou) a podle potřeby ji modifikovat. Od té doby byla již rozpracovávána a k realizaci připravována pouze varianta povrchově-tunelová, sledující převážně koridor stávající silnice I/18. 1. 7. 2004 vstoupila Slovenská republika do Evropské unie a k uvedenému dni vznikla na jejím území soustava chráněných lokalit Natura 2000, na Slovensku tvořená chráněnými ptačími územími (CHVÚ) a územími evropského významu (ÚEV). V úseku Turany Hubová vznikla 4 území soustavy Natura 2000: CHVÚ Malá Fatra, ÚEV Malá Fatra, ÚEV Veľká Fatra a ÚEV Rieka Váh. Pro lokality soustavy Natura 2000 požaduje legislativa EU, a následně i slovenský zákon o ochraně přírody, provedení tzv. odpovídajícího hodnocení ( appropriate assessment podle článku 6.3 směrnice 92/43/EHS) v případě, že nelze vyloučit pravděpodobnost vzniku významných vlivů projektů na tyto lokality, resp. jejich integritu a předměty ochrany. Provedení tohoto odpovídajícího hodnocení je podle slovenské legislativy vázáno na proces EIA, který však pro daný úsek proběhl již v letech 1995 2002 (viz výše). Slovenské úřady proto nepovažovaly za nutné uvedené hodnocení dodatečně provést a v průběhu další investiční přípravy (územní rozhodnutí 2008, stavební povolení 2009) modifikovaly původní záměr (zejména ve spolupráci se státní ochranou přírody) tak, aby jeho dopady na lokality 4
Natura 2000 byly co nejmenší. Zároveň pokračovala jednání o koncesní smlouvě PPP, která byla uzavřena v květnu 2009; následně v říjnu 2009 byly zahájeny přípravné práce, spočívající ve vybudování několika technických objektů, zejména však odstranění humusu a vykácení stromové zeleně v celé povrchové trase dálnice. V květnu 2009 zaslala slovenská nevládní organizace stížnost Evropské komisi na údajné porušení legislativy EU v průběhu přípravy úseku Turany Hubová. Část stížnosti se týkala procesu EIA, druhá nedostatečného posouzení vlivů na lokality soustavy Natura 2000. Tato i pozdější stížnosti požadovaly provést řádné posouzení vlivů dálnice na lokality soustavy Natura 2000 pro obě varianty dnes preferovanou povrchově-tunelovou i původně (v procesu EIA) posuzovaný tunel Korbelka. K 30. 8. 2010 byla ukončena koncesní smlouva PPP a výstavba úseku Turany Hubová tak byla zastavena. Od prosince 2009 do ledna 2012 proběhla řada jednání mezi odpovědnými centrálními úřady Slovenské republiky a představiteli Evropské komise. Na konci roku 2011 došlo nakonec k dohodě mezi slovenskými úřady a institucemi a Evropskou komisí o tom, že slovenská strana nechá na předmětný úsek dálnice D1 zpracovat souhrnné hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 podle doporučené metodiky Evropské komise, a to prostřednictvím nezávislého externího expertního týmu. Na základě toho dala Národná diaľničná spoločnosť v lednu 2012 zpracovat toto dobrovolné hodnocení, jehož zadáním bylo: - soulad s požadavky článku 6.3 směrnice 92/43/EHS a doporučujícími metodickými pokyny Evropské komise Generálního ředitelství pro životní prostředí; - vzít v úvahu veškerou dokumentaci pro daný úsek dálnice D 1 se všemi později dohodnutými změnami (do poč. 2012); - provést hodnocení způsobem, který by jednoznačně umožnil identifikovat vlivy na předměty ochrany všech dotčených lokalit soustavy Natura 2000 a míru jejich významnosti. Základní východiska hodnocení Hodnocení se věnuje pouze aspektům, souvisejícím s vlivy na lokality soustavy Natura 2000, a neposuzuje procesní ani jiné okolnosti posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Jelikož slovenské zákony neumožňují provádět hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 samostatně a po ukončení procesu EIA, jde o tzv. dodatečné dobrovolné hodnocení vlivů dálnice D1 Turany Hubová na lokality soustavy Natura 2000, k němuž se zavázaly slovenské úřady na základě dohody s DG Environment Evropské komise. Hodnocení se tedy provádí mimo právní rámec Slovenské republiky, a to podle požadavků článku 6.3 směrnice 92/43/EHS a příslušné doporučené metodiky EK (DG Environment 2001). Hodnocení je provedeno podle oficiální české metodiky (MŽP ČR 2007), která procesně i věcně splňuje požadavky článku 6.3 směrnice 92/43/EHS. V expertním týmu jsou zastoupeny osoby, které jsou nositeli speciální autorizace pro provádění tzv. naturového hodnocení podle 45i českého zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Expertní tým provedl hodnocení nezávisle na předcházejících dílčích hodnoceních. Všechna dosud provedená dílčí posouzení jsou brána jako základ pro hodnocení, avšak bylo provedeno nové, zcela nezávislé hodnocení (tj. z pokladů byla převzata pouze relevantní ověřená data). 5
Hodnocení je podloženo vlastním terénním šetřením. Skutečnost, že na trase dálnice již byly provedeny přípravné práce, však terénní šetření v některých případech značně komplikovala. V roce 2008 proběhl sice průzkum bioty v dotčeném území (Anonymus 2008), jehož výsledky byly podkladem zpracovaného hodnocení, avšak průzkum nebyl specificky zaměřen na potvrzení nebo vyvrácení přítomnosti předmětů ochrany soustavy Natura 2000. V současnosti je doplnění těchto informací v některých případech již nemožné. Při hodnocení byl všude tam, kde to bylo možné, posuzován stav před zahájením přípravných prací. V případě chybějících informací byl aproximován výskyt předmětů ochrany podle navazujících porostů s využitím principu předběžné opatrnosti. Postup hodnocení Pro dobrovolné dodatečné hodnocení dopadů dálnice D 1 Turany Hubová na lokality soustavy Natura 2000 byl použit postup, doporučovaný Ministerstvem životního prostředí České republiky nositelům zvláštní autorizace pro provádění tzv. naturového hodnocení. Tento postup byl publikován ve Věstníku Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP ČR 2007) a plně odpovídá jak požadavkům samotné směrnice 92/43/EHS o stanovištích, tak i doporučené příručky pro hodnocení, vydané Evropskou komisí (EK 2001). Česká metodika se ovšem obsahově od příručky Evropské komise liší zabývá se podrobně pouze vlastním hodnocením, nikoli tzv. screeningem ani postupem podle článku 6.4 směrnice 92/43/EHS. To je ovšem zcela v souladu se zadáním této studie podle dohody s DG Environment: předmětem této studie je právě pouze vlastní hodnocení (tzv. main assessment ) vlivů záměru na předměty ochrany a integritu lokalit soustavy Natura 2000, nikoli předcházející či případné následné fáze rozhodovacího procesu. Postup vlastního hodnocení podle výše uvedené metodiky (MŽP 2007) byl následující. V únoru 2012 začalo vyhodnocování údajů o záměru na základě DSP a dalších domluvených zmírňujících opatření. Pro jednotlivé stavební objekty byly stanoveny potenciální vlivy záměru během přípravy, výstavby a vlastního provozu. Dále proběhl sběr údajů o dotčených naturových lokalitách. Ze seznamů předmětů ochrany, poskytnutých ŠOP SR, byly vyloučeny ty, které nemohou být záměrem vůbec dotčeny. U ostatních byla provedena rekognoskace toho, zda se v trase dálnice nebo v jejím okolí vyskytují a zda na ně může mít stavba nebo provoz vliv, a to včetně nepřímých vlivů jako např. omezení migrační prostupnosti, rušení atd. Při vlastním hodnocení byly identifikované vlivy záměru testovány vůči jednotlivým předmětům ochrany a zjišťována míra jejich významnosti. V průběhu hodnocení se NDS na základě konzultací zavázala k realizaci dalších opatření nad rámec platné DSP i dříve dohodnutých zmírňujících opatření, která umožní lepší integraci dálnice do okolního prostředí a povede ke zmírnění některých jejích vlivů. Popis těchto opatření je obsahem dopisu ze dne 10. 7. 2012, který je v příloze č. 4 tohoto hodnocení. Oproti standardnímu naturovému hodnocení má toto hodnocení dálnice D 1 Turany Hubová dvě zásadní specifika. Zaprvé, údaje pro mnohé z předmětů ochrany (výskyt, ekologie, populační dynamika) v dotčeném území nejsou dostatečné a není možné provést standardní zoologické a botanické 6
průzkumy. Sběr dat by musel probíhat po celou vegetační sezónu 2012 a vlastní vyhodnocení by bylo možné provést teprve v zimních měsících. Podmínky kontraktu však toto vylučují. Je proto třeba mít na paměti, že oproti standardnímu naturovému posuzování jsou množství a kvalita dat o dotčených předmětech ochrany výrazně nižší. Zadruhé, hodnocení se provádělo nikoli před zahájením stavby, ale až poté, kdy v roce 2009 došlo k provedení přípravných prací, spočívajících zejména v odlesnění a odhumusování z celé pozemní trasy dálnice. V těchto úsecích nemohlo být hodnocení provedeno na základě vlastního přesného mapování v trase budoucí dálnice, ale podle dostupných podkladů o výskytu předmětů ochrany před zahájením prací (zejm. Anonymus 2008, Topercer et al. 2009, údaje ŠOP SR 2012) a v případě potřeby podle odhadu a extrapolace poměrů v navazujících porostech. Oba tyto metodické problémy byly řešeny využitím principu předběžné opatrnosti: pokud nejsou jasné argumenty pro vyloučení výskytu předmětu ochrany a významně negativního vlivu na něj, je výsledný vliv posouzen jako významně negativní. 7
2 Údaje o záměru 2.1 Základní údaje Název záměru: Diaĺnica D1, úsek Turany Hubová Investor: Národná diaĺničná spoločnosť, a.s., Mlýnské Nivy 45, 821 09 Bratislava Projektant: DOPRAVOPROJEKT a.s., Kominárská 2-4, 832 03 Bratislava Datum zpracování DSP: březen 2008 Záměr je předložen k posouzení v podobě dokumentace pro stavební povolení (DSP), která je však podstatně doplněna. Za referenční (výchozí) podklady pro hodnocení jsou považovány: Platná dokumentace pro stavební povolení (DSP) z roku 2008 bez plánovaného ekoduktu SO 215-00 v km 3,575 - Bekeč I. et al., 2008: Diaľnica D1 Turany - Hubová. Sprievodná práva dokumentácie na stavebné povolenie stavby (DSP). Dopravoprojekt, a.s., 212 pp.; Bekeč I., Kňažická M., 2008: Diaľnica D1 Turany - Hubová DSP. Část N - Vplyv stavby na životné prostredie. Dopravoprojekt, a.s., 12 pp. Návrh nového ekoduktu v km 0,300 u křižovatky Turany, který je samostatnou stavbou nezahrnutou do DSP; v roce 2012 prochází samostatným procesem EIA s následným územním a stavebním řízením. Návrh prošel v červenci 2012 další úpravou (viz příloha 4); Návrh dalších opatření k zajištění migrační prostupnosti dálnice (viz příloha 4); Návrh zmírňujících opatření pro ptáky a netopýry na mostních objektech nad řekou Váh (z nichž některá nejsou uvedena v DSP), dohodnutý NDS se ŠOP SR; Vybrané inženýrskogeologické studie a hydrogeologické posudky, které byly zpracované po vzniku DSP (v letech 2009 2011). Oficiální data o předmětech ochrany dotčených lokalit soustavy Natura 2000 ŠOP SR (z neveřejných databází ŠOP SR); Projekt monitoringu (Dopravoprojekt, 01/2009), verze z 06/2012 Podklady jdou nad rámec dokumentace EIA, obsahují opatření navržená pro zmírnění negativních vlivů záměru na předměty ochrany CHVÚ a ÚEV. 2.2 Popis záměru Zdůvodnění záměru: dálniční tah D1 je na Slovensku hlavním silničním tahem ve směru západ východ. Je součástí evropské trasy E50. Účel a cíl stavby: základním cílem stavby je vybudování moderní kapacitní pozemní komunikace dálnice pro bezpečné a plynulé vedení převážně tranzitní automobilové dopravy v řešeném území. Úsek Turany Hubavá bude spolu s navazujícími úseky dálnice plnit také funkci spojení Bratislavy a oblasti Pováží s regiony Turiec, Orava, Liptov a s Polskem (především prostřednictvím navazující rychlostní silnice R3). Zároveň bude dosaženo plynulejšího, rychlejšího a bezpečnějšího spojení průmyslových center krajského města Žiliny a okresních měst Martin, Ružomberok a Liptovský Mikuláš s výhledovým napojením Dolního Kubína prostřednictvím rychlostní silnice R3. Umístění stavby: kraj Žilinský; katastrální území: Turany, Ratkovo, Šútovo, Kraľovany, Stankovany, Švošov, Hubová Předpokládaný termín zahájení a dokončení stavby: stavba byla zahájena v říjnu 2009 a následně v průběhu roku 2010 přerušena, v současnosti na stavbě neprobíhají žádné práce. Stavba bude zřejmě rozdělena na dva úseky, plánuje se, že budování úseku Turany 8
Kraľovany by mohlo být zahájeno v roce 2015, k dokončení celé stavby by mohlo dojít nejdříve na v roce 2018. Rozsah stavby: Dálnice D1 v úseku Turany Hubová je v návaznosti na další úseky navržena jako čtyřproudá (se dvěma jízdními pruhy v každém směru) směrově dělená komunikace kategorie D 26,5/100 (parametry řešeného úseku vyhovují navrhované rychlosti 100 km/hod). Celková délka úseku Turany Hubová je 13.575 m. Součástí stavby jsou: křižovatky: Kraľovany, Turany a Hubová, výstavba Střediska správy a údržby dálnic Stankovany na ploše cca 3,8 ha, dálniční tunely Rojkov a Havran délka tunelu Rojkov je 1.722,5 m a tunelu Havran 2.828 m (v levých tunelových rourách), ekodukt v km 0,300 východně od křižovatky Turany, zmírňující opatření pro ptáky a netopýry, další zmírňující opatření a biologický monitoring. Obr. 1 Orientační mapa záměru Dálnice D1, úsek Turany Hubová, v měřítku 1 : 50 000 Níže jsou popsány možné vlivy záměru, které se mohou projevit na lokality Natury 2000 a jejich předměty ochrany. Jedná se o možné vlivy vzniklé ve fázi přípravy (která již z velké části proběhla), stavby i provozu dálnice; jsou uvedeny jako údaje o vstupech a výstupech. Údaje o vstupech Půda Výstavbou dálnice dojde k velkoplošnému záboru půdy; pozemní komunikace plocha vozovky: 188 694 m2; křižovatky plocha vozovky: 15 777 m2. Před zahájením stavby byla provedena skrývka ornice a její uložení na speciální skládky. Půda, která nebude použita pro následné ohumusování násypů, bude využita k zemědělským nebo jiným vhodným účelům. Dočasné zábory tvoří zejména mezideponie vytěžených zemin a stavební dvory, přesné umístění a rozloha dočasných záborů se ještě mohou změnit. Mezideponie jsou plánovány: u 9
západního portálu tunelu Rojkov 9.000 m2, u křižovatky Kraľovany 6.660 m2, velká deponie na levém břehu Váhu nad východním portálem tunelu Rojkov 35.920 m2 a u východního portálu tunelu Havran 23.000 m2; stavební dvory: hlavní stavební dvůr u křižovatky Kraľovany 11.000 m2, pomocný dvůr 1 u křižovatky Turany 3.800 m2, pomocný dvůr 2 v k. ú. Šútovo v km 1,98 3.800 m2, pomocný dvůr 3 u Kraľovanského jezírka v km 3,05 6.640 m2 a pomocný dvůr 4 u mostu Hubová v km 13,3 3.000 m2. Kácení dřevin V trase dálnice (mimo tunelových úseků) došlo k vykácení dřevin, rozsah kácení je specifikován v inventarizaci dřevin, která je součástí DSP. Voda Pitná voda bude využívána při provozu pouze v areálu SSÚS, denní spotřeba je odhadována na 9 m3. Energetické zdroje Vytápění objektu SSÚS bude řešeno zkapalněným plynem (propan), který bude uskladněn ve venkovních nádržích. Elektrický příkon zařízení instalovaných v tunelech činí cca 3 MW, instalovaný příkon SSÚD je cca 700 kw. Horninové prostředí a surovinové zdroje Niveleta dálnice je navržena mimo jiné s ohledem na vyrovnanou bilanci zemních prací, je snahou, aby maximální množství vytěžených zemin bylo použito pro výstavbu násypů. Tím je zajištěna úspora surovin a též dochází k redukci nákladů na přepravu zemin. Při součtu všech zemních prací, zejména díky výrubu z tunelů Rojkov a Havran, mírně převažují výkopy nad násypy. V případě potřeby je možné kamenivo odebrat z těženého ložiska Kraľovany II. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Výstavbou úseku D1 Turany Hubová se předpokládá návaznost na přímo sousedící úseky, stavba D1 Dubná Skala Turany je v současnosti ve výstavbě, stavba Hubová Ivachnová je v přípravě. V delším výhledu se předpokládá napojení rychlostí silnice R3 od Dolného Kubína, místo napojení na D1 dosud nebylo stanoveno, projektově připravené je napojení buď údolím Oravy na křižovatku Kraľovany, nebo dolinou Komjatná na křižovatku Hubová. Stavba je v konfliktu s vedením některých inženýrských sítí (zejména: vedení vysokého napětí, datové kabely, plynovody a vodovody), které bude nutné buď přeložit nebo upravit. Po dokončení nebude mít stavba zásadní vliv na stávající silniční síť, nicméně během stavby bude nutné počítat s komplikacemi při výstavbě křižovatek a při dopravě stavebního materiálu. Veškerý materiál na stavbu bude muset být dopravován po stávající I/18, resp. I/70, vzhledem k řídké silniční síti dané obtížným terénem nebude možné prakticky využít jiných silničních komunikací. Údaje o výstupech Ovzduší Dálnice D1 bude novým zdrojem znečištění ovzduší. Problematika ovzduší byla řešena rozptylovou studií, která je součástí DSP. Hlavní škodlivinou z provozu na silničních komunikacích z hlediska vegetace jsou oxidy dusíku a těkavé organické sloučeniny (VOC). Oxidy dusíku přispívají k acidifikaci prostředí a způsobují eutrofizaci, VOC se podílejí na vzniku fotochemického smogu, jehož složky při vysokých koncentracích (především přízemní ozon) poškozují rostlinná pletiva. Nejcitlivějším územím na trase D1 je zřejmě Rojkovské rašeliniště, acidifikace prostředí v oblasti s vápencovým podložím není rizikem, nicméně negativně se může projevovat eutrofizace vlivem atmosférické depozice oxidů dusíku a též poškozování ozonem. Situace po zprovoznění záměru by se neměla příliš lišit od současného stavu, jelikož stávající I/18 vede v těsné blízkosti rašeliniště, na druhou stranu u ústí tunelů zřejmě bude docházet ke zvyšování koncentrace škodlivin, především při zhoršených 10
rozptylových podmínkách. Za určitých okolností nelze vyloučit akutní negativní vlivy na okolní vegetaci, kvantifikace tohoto vlivu je ovšem obtížná. Odpady Běžné odpady budou vznikat při stavbě ve stavebních dvorech a při provozu v SSÚD Stankovany. Přebytečný materiál z ražby tunelů Rojkov a Havran, který nebude použit na stavbě, ani nenajde jiné uplatnění, bude moci být uložen v lomu Skladaná skala východně od Švošova. Odpadní vody Dešťové vody z vozovek jsou odváděny uliční kanalizací do odlučovačů ropných látek a až poté odtékají do vodotečí. V zimním období budou dešťové vody obsahovat zvýšené koncentrace solí díky chemickému posypu. Vlivem velkého ředění v toku Váhu, je možné vyloučit negativní vlivy na vodní živočichy a vegetaci. Opatření na ochranu povrchových a podzemních vod jsou navržena rovněž v areálu SSÚD Stankovany. Splaškové vody ze SSÚS budou předčištěny na malé biologické čističce vod a následně odvedeny do dešťové kanalizace ústící do Váhu. Podzemní vody Vliv na pozemní vody lze předpokládat především tam, kde dojde k výrazným zásahům do horninového prostředí, to se týká zejména tunelů Rojkov a Havran. Možné vlivy stavby na podzemní vody byly zpřesněny podrobným inženýrskogeologickým průzkumem (Grenčíková et al. 2009) a následnými studiemi. Z hlediska posuzování vlivů záměru na lokality Natura 2000 je důležitý hlavně prostor v okolí západního portálu tunelu Rojkov. Stručný souhrn geologických poznatků ve vztahu k Rojkovskému rašeliništi je obsažen v kapitole 3.3 (popis ÚEV Veľká Fatra). Hluk Výstavbou dálnice D1 vznikne zcela nový liniový zdroj hluku, zatížení většiny obyvatel silničním hlukem v sídlech po realizaci D1 sice poklesne, nicméně hlučnost v blízkosti nové silnice oproti stávající I/18 vzroste nejen vlivem vyšší intenzity dopravy, ale zejména vyšší rychlostí projíždějících vozidel. Je možné konstatovat, že celková zátěž životního prostředí hlukem z dopravy se zvýší. Podkladem pro DSP byla hluková studie, na jejímž základě byla upřesněna protihluková opatření zaměřená na ochranu obyvatel. V rámci aktualizace DSP bude aktualizována též hluková studie, v rámci této studie budou zohledněny požadavky na zmírnění hlukového rušení živočichů vlivem silničního provozu, jedná se především o protihlukové stěny na mostech o výšce 2 m a dále realizaci stěny o výšce 3 m v km 4,552 6,552 (podél jižního okraje dálnice). Riziko havárií Výstavbou dálnice D1 obecně poklesne riziko silničních nehod. Sjízdnost a dobrý stav dálnice D1 v úseku Turany Hubová bude udržován prostřednictvím SSÚD Stankovany. Pro zajištění rychlého přístupu do tunelů Rojkov a Havran v případě havárie je zřízen speciální technický sjezd, který bude ústit před západním portálem tunelu Havran. Riziko kontaminace životního prostředí ropnými látkami při haváriích bude sníženo vybudováním uliční kanalizace, která veškeré vody z vozovek odvádí do vodotečí přes odlučovače ropných látek. Akumulační prostor odlučovačů by měl rovněž zamezit či zpomalit šíření dalších látek nebezpečných vodám. 11
3 3.1 Údaje o lokalitách soustavy Natura 2000 Soustava Natura 2000 na Slovensku Slovenská republika se stala 1. 5. 2004 členskou zemí Evropské unie. Uvedeným dnem jí vznikla povinnost vymezit a vyhlásit na svém území soustavu Natura 2000 podle příslušných směrnic EU (147/2009/EC o ptácích a 92/43/EEC o stanovištích). Ta byla po legislativní stránce naplněna novelizací zákona č. 543/2002 Zb., o ochrane prírody a krajiny (dále jen ZOPK ). ZOPK neuvádí termín Natura 2000, nicméně v 28 popisuje vytvoření souvislé evropské soustavy chráněných území, tvořené chráněnými ptačími územími ( 26) a územími evropského významu ( 27). Na Slovensku v současnosti (od roku 2004) existuje celkem 38 CHVÚ a 382 ÚEV. Dalších 97 ÚEV, navržených k doplnění, se od roku 2011 projednává s Evropskou komisí. CHVÚ se vyhlašují samostatnými nařízeními vlády, ÚEV jsou naopak všechna zařazena do společného dokumentu, tzv. národního seznamu, který je kodifikován výnosem MŽP SR. Základní povinností každého členského státu EU je zabezpečit provádění tzv. naturového hodnocení, tj. hodnocení vlivů plánů a/nebo projektů, u nichž existuje pravděpodobnost, že by mohly mít závažný vliv na lokality soustavy Natura 2000. Provádění naturového hodnocení upravuje zejména odst. 2 28 ZOPK. Formulace tohoto i navazujících ustanovení není zcela v souladu s požadavky výše uvedených směrnic, což Slovenské republice opakovaně působí problémy jak praktického rázu, tak při jednáních s Evropskou komisí o kofinancování zejména velkých infrastrukturních projektů. EK totiž požaduje, aby naturové hodnocení plně odpovídalo požadavkům směrnice, neboť jedině takovým způsobem je plně zajištěna adekvátní ochrana soustavy Natura 2000. Proto jde předkládané hodnocení, splňující požadavky EK, nad rámec slovenské legislativy. 3.2 Identifikace dotčených lokalit soustavy Natura 2000 Územia európskeho významu (ÚEV) a chránená vtáčia územia (CHVÚ) jsou vyhodnocena jako dotčená, pokud: jsou v přímém územním střetu se záměrem (např. zábor půdy, kácení dřevin), jsou ovlivněna v souvislosti s výstupy složkovými přenosy (ovzduší, voda, hluk), jsou ovlivněna v souvislosti se stavbou (rušení). Záměr výstavby dálnice D1 Turany Hubová se v některých svých částech přímo dotýká následujících ÚEV a CHVÚ: 1. SKUEV0238 Veľká Fatra dochází k územnímu střetu dálnice a ÚEV v k. ú. Kraľovany v km 5,38 6,25; 6,55 7,05, dále k. ú. Stankovany v km 8,0 9,15; celková délka střetu je 2 330 m. Došlo ke smýcení lesních porostů. K přímým vlivům patří zábor biotopů a usmrcování živočichů. Uvažovány jsou i nepřímé vlivy stavby a provozu dálnice (fragmentace biotopů, rušení živočichů). 2. SKUEV0252 Malá Fatra dochází k územnímu střetu dálnice a ÚEV v k. ú. Kraľovany v km 3,45-4,08, celková délka střetu je 700 m. K přímým vlivům patří zábor biotopů a usmrcování živočichů. Uvažovány jsou i nepřímé vlivy (fragmentace biotopů, rušení živočichů). 3. SKUEV0253 Váh dochází k územnímu střetu koridoru dálnice a ÚEV v k. ú. Kraľovany v km 4,15 4,25 a v km 6,26 6,55, dále v k. ú. Stankovany v km 9,33 12
9,46 a na k. ú. Hubová, Švošov v km 13,32 13,40; celková délka přímého střetu je 510 m. Na březích řeky dojde k zakládání mostních pilířů a dále k ovlivnění břehových porostů. Jsou uvažovány také nepřímé vlivy stavby a provozu dálnice na řeku Váh (znečištění vody, změna břehových porostů v blízkosti mostů). 4. SKCHVÚ013 Malá Fatra dochází k územnímu střetu dálnice a CHVÚ v k. ú Kraľovany v km 2,08 3,0 a 3,45 4,08, tzn. 1 550 m. Kromě záboru a fragmentace biotopů a zvýšení mortality ptáků jsou hodnoceny i nepřímé vlivy (zejm. rušení). Tyto lokality byly identifikovány jako dotčené. Dále se v blízkosti dálnice vyskytuje ÚEV Šíp (SKUEV0663). Dálnice D1 se k hranici ÚEV přibližuje na nejkratší vzdálenost cca 250 m. Záměr může mít nepřímé vlivy zejm. na populaci medvěda hnědého v této lokalitě (rušení, ohrožení migrace do jiných ÚEV), proto byla ÚEV Šíp také vyhodnocena jako dotčená. Byl vyhodnocen výskyt předmětů ochrany těchto lokalit v trase dálnice a možné dotčení při její stavbě i provozu, a to níže v kapitole 3.2 v tabulkách. Pro každý předmět ochrany je uveden kód a slovenský název typu přírodního stanoviště (a biotop), vědecký (latinský), český a slovenský název druhu, dále možnost dotčení, která je hodnocena v kategoriích: pokud je předmět ochrany identifikován jako dotčený, pokud je možné vyloučit vlivy záměru na předmět ochrany. Na závěr je uveden komentář k danému předmětu ochrany. Hvězdičkou (*) jsou označeny tzv. prioritní předměty ochrany podle příloh I a II směrnice 92/43/EHS, které jsou z hlediska evropského práva požadovány za zvláště významné. Popis dotčených lokalit je uveden v kapitole 3.2, popis dotčených předmětů ochrany pak společně s hodnocením vlivů v kapitole 4.2. Z dalších lokalit soustavy Natura 2000 se v okolí záměru vyskytuje ještě ÚEV Močiar (250 m) a CHVÚ Chočské vrchy (1 000 m). ÚEV Močiar (SKUEV0254) leží na pravém břehu Váhu severně od hlavní železniční trati Ružomberok Vrútky, cca 750 m SZ od obce Rojkov. Dálnice D1 se k hranici ÚEV Močiar přibližuje na nejkratší vzdálenost cca 250 m. Předmětem ochrany ÚEV Močiar je 5 typů evropských stanovišť a dva druhy živočichů: 1340* Vnitrozemské slané louky, 6210 Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (FestucoBrometalia), * význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště, 6410 Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae), 7210* Vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou (Cladium mariscus) a druhy svazu Caricion davallianae, 7230 Zásaditá slatiniště, kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), vrkoč útlý (Vertigo angustior). Prakticky veškeré předměty ochrany jsou vázané na aktivní vývěry minerálních vod, které jsou dnes z větší části zachyceny vrty a z poškozených vrtů volně vytékají na povrch půdy. Kolem vývěrů se vytvořily typické travertinové štíty, které osidluje iniciální slanomilná 13
vegetace (biotop Sl2). Lokalita nebude záměrem přímo dotčena, negativní vlivy by mohly nastat pouze v případě, že by došlo k narušení výstupových cest minerálních pramenů. Hlavní vývěry minerálních vod v ÚEV Močiar leží na úrovni cca 440 m n. m. (hladina Váhu v této oblasti odpovídá cca 330 m n. m.) a niveleta vozovky u západního portálu tunelu Rojkov má úroveň cca 436 m n. m. Jelikož výkopové práce v oblasti západního portálu tunelu Rojkov nebudou probíhat výrazně níže, než je úroveň vývěrů v Močiaru, je riziko ovlivnění vývěrů zanedbatelné. Celková mineralizace vody na jednom z vrtů (LM59) je cca 4500 mg/l, obsah CO2 v rozmezí 1000 2500 mg/l a koncentrace síranů dosahuje cca 1500 mg/l, vzhledem ke zvýšené teplotě je možné předpokládat hloubku oběhu vody cca 300 400 m pod erozní bází Váhu. Pirman (2010) uvádí, že vzhledem k nízké koncentraci síranů na Rojkově (nelze jednoduše vysvětlit efektem ředění prostými vodami) není jisté, zda spolu obě skupiny pramenů geneticky souvisejí. Je pravděpodobné, že výstupové cesty obou skupin pramenů (na levém a pravém břehu Váhu) jsou samostatné a tudíž umělé zásahy v jedné vývěrové oblasti se nijak neprojeví na vydatnosti pramenů na druhé straně Váhu. Z uvedených důvodů nepovažujeme ÚEV Močiar za dotčené. CHVÚ Chočské vrchy (SKCHVU050) se nachází asi 1 km od trasy dálnice v její východní části u Švošova. Předměty ochrany jsou druhy ptáků: sokol stěhovavý, orel skalní, výr velký, tetřev hlušec, datlík tříprstý, žluna šedá, sýc rousný, kulíšek nejmenší, jeřábek lesní, ťuhýk šedý. Tato CHVÚ nebyla identifikována jako dotčená z těchto důvodů: nedochází k územnímu konfliktu, s výjimkou ťuhýka šedého se jedná o předměty ochrany obývající převážně lesní biotopy (u ťuhýka šedého však není pravděpodobná migrace přes těleso dálnice), jde o druhy, které nepodnikají pravidelné přesuny ani migrace s výjimkou sokola stěhovavého (loví ve větších výškách a jeho střety s projíždějícími automobily nejsou pravděpodobné) a orla skalního (eliminace mortality v souvislosti s dálnicí je řešena v rámci CHVÚ Veľká Fatra). CHVÚ Chočské vrchy proto nebylo identifikováno jako dotčená lokalita. Žádná další ÚEV a CHVÚ nebyla identifikována jako dotčená. 14
3.3 Popis dotčených lokalit soustavy Natura 2000 Název: ÚEV Veľká Fatra Kód lokality: SKUEV0238 43 600,81 ha Rozloha: Pro Veľkou Fatru jsou charakteristické zachovalé rozsáhlé lesy, nachází se zde široká škála lesních typů (od dubovo-bukového až po klečový lesní vegetační stupeň). Nejčastěji jsou vyvinuty bučiny. Nacházejí se zde i rozsáhlé komplexy přirozených smrčin. Reliktní charakter mají společenstva kosodřeviny (Pinion mugo) a borovice (Pulsatillo slavicae-pinion), vzácněji ostrůvky teplomilných doubrav. Část hřebenů je odlesněná a přeměněná na druhově bohaté louky s četnými niválními prvky (lavinová pole, nivální deprese apod.) a dalšími extrémními stanovišti. Vegetace Veľké Fatry je velice pestrá, se zastoupením horských, ale i teplomilných druhů a mnoha endemických druhů a poddruhů. Veľká Fatra patří k nejvýznamnějším refugiím velkých šelem (medvěd, rys, vlk) a dalších typických horských druhů živočichů (Anonymus 2005b). Obr. 2 Mapa ÚEV Veľká Fatra (červeným oválem vyznačena oblast dotčená záměrem) Tabulka 15 1
Předměty ochrany SKUEV0238 Veľká Fatra typy evropských stanovišť Typ evropského stanoviště (kód biotopu podle Katalogu biotopů Slovenska - Stanová, Možnost Kód Valachovič 2002) dotčení Komentář Maloplošný výskyt (cca 0,005 3160 Prirodzené dystrofné stojaté vody (Vo3) ha) na Rojkovském rašeliništi. Horské vodné toky a ich drevinová vegetácia so Stanoviště se nevyskytuje v 3240 Salix eleagnos (Br4) prostoru stavby. Stanoviště se nevyskytuje v 4070* Kosodrevina (Kr10) prostoru stavby. Stanoviště se nevyskytuje v 4080 Spoločenstvá subalpínskych krovín (Kr4) prostoru stavby. Alpínske a subalpínske vápnomilné travinnobylinné Stanoviště se nevyskytuje v 6170 porasty (Al3, Al4) prostoru stavby. Stanoviště se nevyskytuje v 6190 Dealpínske travinnobylinné porasty (Tr5) prostoru stavby. Suchomilné travinnobylinné a krovinové porasty na vápnitom podloží (*dôležité stanovištia Nebudou dotčeny výskyty v 6210 Orchideaceae) (Tr1) rámci ÚEV. Kvetnaté vysokohorské a horské psicové porasty 6230* na silikátovom substráte (Tr8) 6430 Vlhkomilné vysokobylinné lemové spoločenstvá na poriečnych nivách od nížin do alpínskeho stupňa (Br4, Lk5) 6510 Nížinné a podhorské kosné lúky (Lk1) 6520 Horské kosné lúky (Lk2) 7140 Prechodné rašeliniská a trasoviská (Ra3) 7220* Penovcové prameniská (Pr3) 7230 Slatiny s vysokým obsahom báz (Ra6) Karbonátové skalné sutiny alpínskeho až 8120 montánneho stupňa (Sk4) Nespevnené karbonátové skalné sutiny 8160* montánneho až kolinného stupňa (Sk6) Karbonátové skalné steny a svahy so štrbinovou 8210 vegetáciou (Sk1) 8310 Nesprístupnené jaskynné útvary (Sk8) 9110 Kyslomilné bukové lesy (Ls5.2) 9130 Bukové a jedľové kvetnaté lesy (Ls5.1) 9140 Javorovo-bukové horské lesy (Ls5.3) 16 Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby. Maloplološný výskyt (cca 0,1 ha) na Rojkovském rašeliništi. Dále je uváděn výskyt devětsilových lemů z břehu Váhu pod severními svahy Kopy (Topercer et al. 2009). Nebudou dotčeny výskyty v rámci ÚEV. Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby. Je udáván výskyt 0,3 ha na Rojkovském rašeliništi (Topercer et al. 2009), avšak podle Katalogu biotopů Slovenska lze tuto vegetaci hodnotit v rámci stanoviště 7230. Maloplošné nevyhraněné výskyty na Rojkovském rašeliništi jsou hodnoceny v rámci stanoviště 7230. Výskyt cca 1,1 ha na Rojkovském rašeliništi. Možné ovlivnění vodního režimu lokality. Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby. Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby. Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby. Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby. Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby. Zábor cca 2,5 ha a fragmentace dle Peťkové, Mika (2007). Stanoviště se nevyskytuje v
Kód 9150 Typ evropského stanoviště (kód biotopu podle Katalogu biotopů Slovenska - Stanová, Možnost Valachovič 2002) dotčení Komentář prostoru stavby. Vápnomilné bukové lesy (Ls5.4) 9180* Lipovo-javorové sutinové lesy (Ls4) 9410 Horské smrekové lesy (Ls9.1, Ls9.2) Lužné vŕbovo-topoľové a jelšové lesy (Ls1.3, 91E0* Ls1.4) Reliktné vápnomilné borovicové a smrekovcové 91Q0 lesy (Ls6.2) Nevyhraněné porosty se vyskytují na severním svahu Kopy a dále v prostoru východního portálu tunelu Rojkov. Nevyhraněný porost (cca 0,1 ha) v úžlabí potoka na severním svahu Kopy. Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby. Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby. Stanoviště se nevyskytuje v prostoru stavby. Typy evropských stanovišť, které nejsou v ÚEV předmětem ochrany, ale mají zde cenný výskyt Výskyt cca 0,2 ha na Rojkovském rašeliništi. Možné Brezové, borovicové a smrekové lesy na ovlivnění vodního režimu 91D0* rašeliniskách (Ls7.1) lokality. Tabulka 2 Předměty ochrany SKUEV0238 Veľká Fatra evropsky významné druhy Vědecký název Český název Slovenský Možnost název dotčení Komentář Rostliny/Rostliny Adenophora lilifolia Zvonovec liliolistý Zvonovec ľaliolistý Druh nebyl v prostoru stavby zaznamenán. *Campanula Zvonek serrata kopinatý Zvonček hrubokoreň ový Druh nebyl v prostoru stavby zaznamenán. *Cyclamen fatrense Cyklámen fatranský Druh nebyl v prostoru stavby zaznamenán. Cypripedium Střevíčník calceolus pantoflíček Črievičník papučkový Přímá likvidace a zásah do biotopu druhu. *Dianthus nitidus Hvozdík lesklý Klinček lesklý Nebyl dotčen vhodný biotop druhu. Mannia triandra Mozolka skalní grimaldia trojtyčinkov á Nebyl dotčen vhodný biotop druhu. *Pulsatilla slavica Koniklec slovenský Poniklec slovenský Nebyl dotčen vhodný biotop druhu. *Pulsatilla subslavica Koniklec slovenský úzkolistý (koniklec prostřední) Poniklec prostredný Nebyl dotčen vhodný biotop druhu. Brambořík fatranský 17
Vědecký název Český název Slovenský Možnost název dotčení Komentář Bezobratlí/bezstavovce *Callimorpha Přástevník quadripuncta kostivalový ria Spriadač kostihojový V dotčených ÚEV je výskyt velice pravděpodobný, neboť se zde vyskytují jak teplé prosluněné svahy, tak i dostatek živných rostlin k jeho výskytu a to zejména v okolí 5. km na levém břehu Váhu, na stanovištích s extenzivní pastvou ovcí a mozaikovitou sečí luk. V koridoru dálnice vznikly vhodné biotopy po vykácení dřevin s následnou spontánní sukcesí. Carabus variolosus Bystruška potočná Druh se pravděpodobně vyskytuje v levostranných přítocích Váhu mezi km 5-7,5. Centrum výskytu lze očekávat ve vyšších partiích menších potoků v zalesněných místech. Střevlík hrbolatý Cucujus Lesák cinnaberinus rumělkový Plocháč červený Výskyt druhu na lokalitě nebyl zaznamenán a vzhledem k charakteru porostů je jen velmi málo pravděpodobný. V bukových, jižně exponovaných porostech na pravém břehu Váhu se vyskytuje jen velmi malé množství mrtvého dřeva, které je navíc značně proschlé, tudíž k vývoji tohoto druhu nevhodné. Na levém břehu je situace obdobná, lesní porosty nemají ani příliš vhodnou skladbu dřevin. Eriogaster catax Bourovec trnkový Priadkovec trnkový Druh obývá teplé výslunné polohy (střední les, křovinaté stráně apod). Nebyl dotčen vhodný biotop druhu. Leptidea morsei Bělásek východní Mlynárik východný Na území Slovenska není v dnešní době potvrzena jediná stabilní populace. Druh nebyl v dotčeném území zaznamenán a jeho výskyt není pravděpodobný. Limoniscus violaceus kovařík fialový Kováčik fialový Druh nebyl v dotčeném území zaznamenán a jeho výskyt není pravděpodobný. Lucanus cervus Roháč obecný Roháč obyčajný Druh nebyl v dotčeném území zaznamenán a jeho výskyt není pravděpodobný. Lycaena dispar Ohniváček černočárný Ohniváčik veľký Druh se vyskytuje na vlhkých loukách a kolem vodních toků. Možný výskyt v blízkosti Váhu. Maculinea nausithous Modrásek bahenní Modráčik bahniskový Druh se vyskytuje na vlhkých loukách s výskytem živné rostliny (krvavec toten). Druh nebyl na lokalitě zjištěn, nicméně v místech s výskytem živné rostliny a mravenišť je jeho výskyt pravděpodobný. Ophiogomph Klínatka us cecilia rohatá Klinovka hadia Druh se vyskytuje na štěrkových lavicích. Nebyl dotčen vhodný biotop druhu. *Pseudogaur Tesařík otina zimolezový excellens Fúzač karpatský Vyskytuje se na horských pastvinách s výskytem zimolezu. Druh nebyl v dotčeném území zaznamenán a jeho výskyt není pravděpodobný. *Rosalia alpina Fúzač alpský V bukových lesích v okolí trasy dálnice není jeho výskyt z důvodů absence mrtvého dřeva příliš pravděpodobný. Možný výskyt v bývalé Tesařík alpský 18
Vědecký název Český název Slovenský Možnost název dotčení Komentář bukové pařezině. Topercer et al. (2009) udává před zásahem na patě S svahu Kopy 0,1 ha velkou reprodukční lokalitu. Rhysodes sulcatus Rýhovec pralesní - Vertigo angustior Vrkoč útlý Vertigo geyeri Vrkoč Geyerův Druh vázán na původní pralesy, dosti náročný na množství mrtvého dřeva. Druh nebyl na lokalitě zjištěn a jeho výskyt je díky absenci vhodného substrátu pro vývoj nepravděpodobný. Pimprlík mokraďný Dojde k ovlivnění biotopu druhu v Rojkovském rašeliništi Pimprlík močiarny Dojde k ovlivnění biotopu druhu v Rojkovském rašeliništi. Ryby Gobio hrouzek uranoscopus dlouhovousý hrúz fúzatý Druh se v lokalitě dotčené záměrem nevyskytuje. Obojživelníci/ obojživelníky Triturus montandoni Čolek karpatský Mlok karpatský Pravděpodobný výskyt v okolí Rojkova a v bučinách podél Váhu Bombina variegata Kuňka žlutobřichá Kunka žltobruchá Pravděpodobný výskyt v okolí Rojkova a v bučinách podél Váhu Vydra říční Vydra riečna Řeka Váh je biotopem a významným migračním koridorem druhu. *Canis lupus Vlk Vlk dravý Záměrem je zasažen biotop druhu a migrační prostupnost pro tento druh Lynx lynx Rys ostrovid Rys ostrovid Záměrem je zasažen biotop druhu a migrační prostupnost pro tento druh. Microtus tatricus Hrabošík tatranský Hraboš tatranský *Ursus arctos Medvěd hnědý Medveď hnedý Záměrem je zasažen biotop a zejména migrační prostupnost pro tento druh, hrozí fragmentace populace Savci/cicavce Lutra lutra Nedojde k zásahu do biotopu druhu. Netopýři/ netopiere Barbastella barbastellus Netopýr černý Uchaňa čierna Ohrožen zejména přímým zabíjením při přeletech přes dálnici za provozu Myotis bechsteini Netopýr velkouchý Netopier veľkouchý Ohrožen zejména přímým zabíjením při přeletech přes dálnici za provozu Netopier ostrouchý Ohrožen zejména přímým zabíjením při přeletech přes dálnici za provozu Myotis Netopýr brvitý Netopier emarginatus brvitý Ohrožen zejména přímým zabíjením při přeletech přes dálnici za provozu Myotis myotis Ohrožen zejména přímým zabíjením při přeletech přes dálnici za provozu Ohrožen zejména přímým zabíjením při přeletech přes dálnici za provozu Myotis blythi Netopýr východní Netopýr velký Netopier obyčajný Rhinolophus Vrápenec ferrumequinu velký m Podkovár veľký 19
Vědecký název Český název Slovenský Možnost název dotčení Rhinolophus Vrápenec hipposideros malý Podkovár malý Komentář Ohrožen zejména přímým zabíjením při přeletech přes dálnici za provozu Významnou disjunktní část ÚEV Veľká Fatra tvoří Rojkovské rašeliniště. Tato část leží v blízkosti záměru a při jeho budování hrozí ovlivnění podzemních vod, které zásobují rašeliniště. Proto je zde Rojkovské rašeliniště detailně popsáno, a to jak z hlediska vegetačního, tak hydrogeologického. Stručný popis flóry a vegetace Rojkovského rašeliniště Floru a vegetaci Rojkovského rašeliniště podrobně zpracovaly Háberová, Fajmonová (1995), velké množství floristických dat je obsaženo v monografii Príroda Veľkej Fatry (Kliment et al. 2008). Vegetační mapování a soupis druhů byl proveden Daphne SK (Viceníková 2001), v rámci tohoto projektu byl rovněž zkoumán hydrologický režim rašeliniště, byly provedeny rozbory vody z mělkých sond a na vymezených plochách byly určeny základní parametry vyvěrajících vod (ph, vodivost a teplota). Rojkovské rašeliniště je unikátní prolínáním vegetace vápnitých slatinišť, přechodových rašelinišť a vrchovišť na malé ploše (2,88 ha), dosud odtud bylo popsáno 17 typů vegetace a 160 druhů vyšších rostlin (Topercer et al. 2009). Jedná se o jedno z nejstarších rašelinišť na Slovensku, které vzniklo už na konci posledního glaciálu, stáří bylo určeno na minimálně 15 000 let (např. Horsák 2002), má tudíž značný paleontologický význam, bylo zde ověřeno velké množství reliktních druhů organismů a celkově je možné konstatovat, že jde o lokalitu středoevropského významu (Topercer et al. 2009). Nejvýznamnější vegetační formací na Rojkovském rašeliništi jsou vápnitá slatiniště ze sv. Caricion davallianae, v rámci této jednotky převažují porosty zařaditelné do as. Caricetum davallianae Dutoit 1924, jedná se o druhově velmi bohaté porosty s hojným výskytem vzácných druhů. Kostru porostů tvoří zejména nízké ostřice: Carex panicea, C. hostiana, C. flava agg., C. davalliana spolu se suchopýry: Eriophorun angustifolium, E. latifolium, dobře vyvinuto je mechové patro, vysokých pokryvností dále dosahují: Equisetum palustre a Valeriana dioica, na místech s vyrovnanějším vodním režimem se mohutně prosazuje Menyanthes trifoliata. Na místech s velkým kolísáním hladiny podzemní vody dochází k druhovému ochuzení a šíření bezkolence (Molinia sp.). Asociace Eleocharitetum quinqueflorae Lüdi 1921 se maloplošně vyvíjí v okolí vývěrů, v půdě dochází ke srážení uhličitanu vápenatého, hladina podzemní vody je celoročně vysoká a dosahuje povrchu půdy. Vegetace je nápadná plně zapojeným mechovým patrem a nižší pokryvností vyšších rostlin. Kromě vůdčí Eleocharis quinqueflora se pravidelně vyskytují: Eleocharis uniglumis, Triglochin palustris, T. maritima, Carex flava agg. (zřejmě hlavně C. lepidocarpa), Tofieldia calyculata nebo Pinguicula vulgaris, vzácně Trichophorum pumilum. Problematická je klasifikace vegetace s vysokou pokryvnosti Menyanthes trifoliata, jedná se plochy s trvale vysokou hladinou podzemní vody, především podél SV okraje rezervace. K zamokření v tomto prostoru nepochybně přispívá těleso silnice I/18, které vytváří bariéru přirozenému proudění podzemních vod. Stagnaci vod lze považovat spíše za negativní vliv, zvyšuje se riziko eutrofizace a oproti sousedním plochám zde dochází k druhovému ochuzení bylinného i mechového patra. Porosty s vysokou pokryvností Menyanthes trifoliata řadí někteří autoři do sv. Sphagno warnstorfii-tomentypnion nitentis (Viceníková 2001). Háberová, Fajmonová (1995) vylišují na Rojkovském rašeliništi asociace: CariciMenyanthetum (Nowinski 1928) Soó 1935, Caricetum diandrae Jonas 1933 a Caricetum rostratae Oswald 1923. Porosty řazené k uvedeným jednotkám většinou mají poměrně vysokou pokryvnost druhů třídy Scheuchzerio palustris-caricetea nigrae a nemají tudíž charakter druhově chudých porostů vysokých ostřic. Pro klasifikaci v rámci sv. Sphagno 20
warnstorfii-tomentypnion nitentis Dahl 1956 je nutná přítomnost kalcitolerantních rašeliníků a dále nižší ph a snížené obsahy vápníku v podzemní vodě oproti sv. Caricion davallianae (Chytrý ed. 2011). Považujeme za správnější vegetaci sv. Sphagno warnstorfii-tomentypnion nitentis na Rojkovském rašeliništi nevylišovat a veškeré nevyhraněné porosty s vachtou (Menyanthes trifoliata) a s přítomností bazifliních slatinných druhů klasifikovat v rámci sv. Caricion davalianae, provizorně je navrženo řazení do as. Campylio stellati-caricetum lasiocarpae Klötzli 1969. Nevyhraněné mokřadní porosty s významným zastoupením Scirpus sylvaticus byly zařazeny do as. Scirpetum sylvatici Ralski 1931 v rámci sv. Calthion palustris. Poměrně výrazná vegetace s Carex paniculata odpovídá popisu as. Caricetum acutiformi-paniculatae Vlieger et van Zinderen Bakker in Boer 1942, vegetace vysokých ostřic je dále zastoupena asociacemi Caricetum acutiformis Eggler 1933 a Caricetum gracilis Savič 1926, nejedná se o typické porosty, při pravidelném kosení by se zřejmě vyvinuly pcháčové louky (sv. Calthion palustris). Do tohoto svazu lze též zařadit nevyhraněnou vegetaci se silným zastoupením Filipendula ulmaria. Při mapování byly vylišeny rovněž bezkolencové louky sv. Molinion caeruleae, i když se pravděpodobně jedná o degradovaná vápnitá slatiniště, ovšem již bez výskytu diagnostických bazifilních druhů, současně chybí i diagnostické druhy sv. Molinion. Rojkovské rašeliniště je významné výskytem vegetace oligotrofních vod s bublinatkou jižní Scorpidio scorpioidis-utricularietum Ilschner ex Müller et Görs 1960, tento druh osidluje tůňky vzniklé po těžbě rašeliny. Vegetace s prvky vrchovišť (s rašeliníky, Eriophorum vaginatum, Vaccinium vitis-idaea, Oxyccocus palustris nebyl nově potvrzen), která se vyvinula v centrální části rezervace na akumulaci rašeliny, je v současnosti již neklasifikovatelná a tradičně se popisuje jako rašelinné březiny (as. Betuletum pubescentis Tüxen 1937). Kromě výše zmíněných druhů se na Rojkovském rašeliništi vyskytují další vzácné duhy, např.: Gymnadenia densiflora, Salix rosmarinifolia, Carex dioica, C. diandra, C. hostiana, Drosera rotundifolia, Ledum palustre, Dactylorhiza lapponica, D. majalis, Equisetum variegatum, Primula farinosa, Blysmus compressus, Stellaria palustris, Parnassia palustris, Centaurium pulchellum. Geologické a hydrogeologické poměry okolí Rojkovského rašeliniště Zájmové území se nachází na úpatí horninového masivu Kopa (1187 m n. m.), v místě styku s nivou Váhu. Masiv Kopa, který je nejsevernější částí Velké Fatry, má složitou tektonickou stavbu, která podmiňuje též komplikované hydrogeologické poměry. Spodní část masivu Kopa (v trase tunelu) budují slínité vápence spodnokřídového stáří náležející k fatriku, přes ně jsou nasunuty triasové vápence a dolomity chočského příkrovu (hronikum), násunová linie chočského příkrovu leží cca 200 výškových metrů nad úrovní tunelu Rojkov (Pirman 2010). Tektonickou stavbu území významně ovlivňuje hluboká liniová struktura, která prochází přibližně v ose nivy Váhu u Kral'ovan, na tento zlom (resp. celý systém zlomů, včetně zlomů, které kříží hlavní zlomovou linii) jsou vázány vývěry minerálních vod v Stankovanech, Rojkově a Švošově. Kvartérní sedimenty reprezentují zejména hlinitokamenité svahoviny, které ve svahu nad rašeliništěm dosahují mocnosti okolo 104 m. Celý svah je silně postižený svahovými deformacemi, blíže povrchu převažují sesuvy v různém stupni stability, níže se uplatňují blokové pohyby, které jsou predisponovány tektonickými poruchami. Svahoviny jsou při povrchu tvořeny úlomky pevných karbonátů, jejichž podíl nepřesahuje 40%, zbytek tvoří tuhý jíl. V dolní části svahu se svahoviny nasunuly přes aluviální sedimenty Váhu zastoupené jílovitými štěrky, hloubka pohřbení aluviálních sedimentů se na základě údajů z vrtů pohybuje od 3,2 do 17 m. Podloží Rojkovského rašeliniště budují převážně aluviální sedimenty, na jižním okraji jsou zastoupeny též deluviální a proluviální sedimenty. Hydraulické vlastnosti křídových slínovců a nadložních karbonátů se diametrálně liší. Podložní slínité vápence jsou málo zvodnělé a vykazují nízkou propustnost, zvodnění je 21