příloha č. 3 II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SEDLIŠTĚ 1. TEXTOVÁ ČÁST

příloha č. 3 II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SEDLIŠTĚ 1. TEXTOVÁ ČÁST Atelier Archplan Ostrava s.r.o., leden 2009

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SEDLIŠTĚ Zak.č.1010/05 OBJEDNATEL: Obec Sedliště Sedliště 271, PSČ 739 36 Sedliště ZHOTOVITEL: Atelier Archplan Ostrava s.r.o., Martinovská 3168/48 723 00 Ostrava-Martinov POŘIZOVATEL: NADŘÍZENÝ ORGÁN ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ: Odbor územního a ekonomického rozvoje Magistrátu města Frýdku-Místku Krajský úřad Moravskoslezského kraje v Ostravě Odbor územního plánování a stavebního řádu ZPRACOVATELÉ: Ing.Arch.Miroslav Hudák využití území, koordinace Ing.Arch.Magdaléna Zemanová ochrana přírody, ÚSES, koordinace RNDr.Milan Polednik demografie, životní prostředí, přírodní podm. Ing.Jiří Datinský doprava Ing.Jaroslav Gavlas vodní hospodářství, energetika, spoje Ing.Tereza Nováčková půdní fond Mgr.Karel Zeman spolupráce ZODPOVĚDNÝ PROJEKTANT: Ing.Arch.Magdaléna Zemanová autorizovaný architekt ČKA č.297 leden 2009

SEZNAM PŘÍLOH KOMPLETNÍHO ELABORÁTU: I. ÚZEMNÍ PLÁN SEDLIŠTĚ Příloha č. 1-1. Textová část Příloha č. 2-2. Grafická část I.2.a - Výkres základního členění území 1:5 000 I.2.b - Hlavní výkres - urbanistická koncepce 1:5 000 I.2.c - Hlavní výkres - koncepce dopravní infrastruktury 1:5 000 I.2.d - Hlavní výkres - koncepce vodního hospodářství 1:5 000 I.2.e - Hlavní výkres - koncepce energetiky a spojů 1:5 000 I.2.f - Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1:5 000 II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SEDLIŠTĚ Příloha č. 3-1. Textová část - 2. Grafická část II.2.a - Koordinační výkres 1:5 000 II.2.b - Výkres širších vztahů 1:50 000 II.2.c - Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1:5 000

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SEDLIŠTĚ ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU SEDLIŠTĚ OBSAHUJE: Příloha č. 3 1. Textová část odůvodnění územního plánu str. a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s ÚPD vydanou krajem a)1.vazba na Politiku územního rozvoje...1 a)2. Soulad s ÚPD vydanou krajem...2 a)3. Vazba na okolní obce - ORP...2 b) Údaje o splnění zadání, použité podklady b)1. Splnění zadání územního plánu...5 b)2. Použité podklady...7 c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení c)1. Zdůvodnění územního plánu...9 c)1.1 Vymezení zastavěného území...9 c)1.2 Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoj jeho hodnot...9 Sociodemografické a hospodářské podmínky rozvoje obce...9 Ochrana a rozvoj hodnot v území...14 c)1.3 Urbanistická koncepce, vymezení zastavitelných ploch a systému sídelní zeleně...15 c)1.4 Veřejná infrastruktura...16 Doprava...16 Vodní hospodářství...20 Energetika...23 Spoje...25 Nakládání s odpady...26 Občanské vybavení...26 Veřejná prostranství...27 c)1.5 Koncepce uspořádání krajiny, ÚSES...27 c)1.6 Zdůvodnění stanovení ploch s jiným způsobem využití...31 c)1.7 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití...31 c)1.8 Veřejně prospěšné stavby...32 c)1.9 Vymezení ploch a koridorů územních rezerv...32 c)2. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení...33 c)3. Limity a omezení ve využití území, zásahy do limitů vyplývající z řešení územního plánu...33 Příloha k c)1.2. výřez z historické mapy Příloha k c)1.4. výřez z Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury MS kraje Příloha k c)1.5. výřez z Aktualizace nadregionálního a regionálního ÚSES MS kraje d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu návrhu územního plánu na udržitelný rozvoj území...37 e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa...37 e)1. Kvalita zemědělské půdy...37 e)2. Zábor zemědělské půdy - návrh...38 e)3. Zábor zemědělské půdy územní rezervy...39 e)4. Posouzení záboru zemědělských pozemků...40 e)5. Zatravnění...40 e)6. Zalesnění...40 e)7. Územní systém ekologické stability...40

e)8. Zábor lesních pozemků...40 Tab.1. Předpokládané odnětí půdy podle funkčního členění ploch návrh...41 Tab.2. Předpokládané odnětí půdy podle funkčního členění ploch územní rezervy...43 Tab.3. Předpokládané odnětí půdy ze ZPF návrh...43 Tab.4. Předpokládané odnětí půdy ze ZPF územní rezervy...47 2. Grafická část odůvodnění územního plánu...49 a) Koordinační výkres 1:5 000 b) Výkres širších vztahů 1:50 000 c) Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1:5 000 Odůvodnění zpracované pořizovatelemu...50

a) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚPD VYDANOU KRAJEM a)1. VAZBA NA POLITIKU ÚZEMNÍHO ROZVOJE Základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů je provedeno v POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR (PÚR ČR). Dosud však nebylo provedeno jejich definitivní upřesnění v rámci územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje a ani analytických podkladů spádového obvodu obce s rozšířenou působností (ORP), tj. města Frýdek-Místek. Z PÚR ČR je patrné základní vymezení rozvojových oblastí a os a specifických oblastí národního významu. Vlastní řešené území je součástí rozvojové oblasti Ostrava OB2 a specifické oblasti Beskydy SOB 2. Ze zařazení správního obvodu ORP do rozvojové oblasti vyplývá předpoklad, že zde budou probíhat dynamičtější změny v území, což pozitivně ovlivní ekonomický a sociální rozvoj. Priority územního plánování pro rozvojovou oblast Ostrava OB2 (označení bodů převzato z PÚR ČR) jsou definovány takto: Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: a) zlepšovat podmínky pro příznivé životní prostředí - Úkol je v územním plánu Sedliště naplňován např. jako návrh důsledného a účinného odvádění a čištění odpadních vod (pro zlepšení čistoty povrchových i podzemních vod), návrh rozšíření plynovodu v obci (pro zlepšení čistoty ovzduší), navržené zvýšení podílu extenzivně využívané zemědělské půdy a rozšíření zatravnění (kromě jiného snižuje prašnost). b) podporovat využívání brownfields - Brownfields se v obci nevyskytují, stávající výrobní areál je využíván, zemědělské areály také. Úkoly pro územní plánování stanovené pro rozvojovou oblast Ostrava-OB2 se všechny týkají územních souvislostí spojených s výstavbou dálnice D47 nebo rychlostních komunikací. Do území Sedlišť žádná ze jmenovaných komunikací nezasahuje, související problémy se obce týkají pouze okrajově nebo vůbec. Priority územního plánování pro specifickou oblast Beskydy SOB2 (označení bodů převzato z PÚR ČR) jsou definovány takto: Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: a) vytvářet předpoklady pro dosažení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje území v koordinaci s ochranou přírody a krajiny udržitelný rozvoj je zajištěn návrhem nových ploch, které umožní rozvoj obce a zároveň respektováním stávajícího charakteru zástavby a přírodních hodnot v území. b) vytvářet podmínky pro zlepšení a stabilizaci životní úrovně obyvatel je podpořeno návrhem výrobních ploch a dalších možností podnikání v obytném území. c) vytvářet podmínky pro vyšší využití rekreačního potenciálu oblasti v územním plánu jsou navrženy nové cyklotrasy, je umožněna výstavba objektů individuální rekreace i ubytovacích zařízení penzionů. d) řešit rozpor mezi zájmy těžby černého uhlí a ochrany přírody a krajiny v území obce se nevyskytují chráněná území přírody (bod se týká především CHKO Beskydy). 1

e) vytvářet nové pracovní příležitosti restrukturalizací stávající ekonomiky Sedliště je obec s převážně sídelní funkcí, výroba je zde poměrně stabilizovaná. Restrukturalizace je nutná v širším regionu. f) zlepšit dopravní dostupnost hraničních oblastí netýká se obce. g) vytvářet podmínky pro zajištění jak zájmů ochrany přírody, tak zájmů ekonomických viz bod a) h) vytvářet podmínky pro rozvoj ekologického zemědělství a zpracování dřeva podmínky využití ploch Z a NS umožňují rozvoj ekologického zemědělství, podmínky využití plochy L zase lesní hospodaření. Z úkolů pro územní plánování stanovených pro specifickou oblast Beskydy-SOB2 jsou vybrány pouze ty, které lze třeba jen částečně aplikovat na území obce Sedliště: e) regulovat rekreační aktivity v nejvíce vytížených střediscích a vytvářet územní předpoklady pro rozvoj rekreace na ostatním území v plochách SB vymezených v územním plánu je umožněna výstavba objektů individuální rekreace, v této i jiných plochách je možné zřizovat ubytovací zařízení penziony. Podporován je rozvoj sportovně rekreačních zařízení sportovní létání, jezdectví. i) stanovit opatření pro zajištění ekologického pilíře v rámci udržitelného rozvoje v rovnováze s ostatními pilíři - v územním plánu je vymezen územní systém ekologické stability, respektovány jsou významné krajinné prvky. Podmínky pro využívání území jsou stanoveny tak, aby územní předpoklady pro zajištění ekologických hodnot krajiny zůstaly trvale zachovány. k) vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru (zatravňování, pastvinářství) stanovené podmínky využití ploch umožňují rozvoj zemědělské výroby podhorského typu a pastvinářství. a)2. SOULAD S ÚPD VYDANOU KRAJEM Pro Sedliště je nadřazenou územně plánovací dokumentací územní plán velkého územního celku (ÚPN VÚC) Beskydy schválený usnesením Zastupitelstva MS kraje dne 25.3.2002, včetně změny č.1 schválené 21.12.2006 a změny č.2 schválené 21.9.2006. Všechny významné limity využití území jmenované v ÚPN VÚC a zasahující do území Sedlišť jsou zakresleny v koordinačním výkresu II.2.a). Jsou to: významné vodovodní řady, vodovod provozní vody, silnice II. třídy, vedení VVN 220 a 110 kv, VTL plynovod, dálkový kabel, dobývací prostor pro zemní plyn 40026 Bruzovice Z ÚPN VÚC vyplývá pro obec požadavek na zapracování jediného záměru - trasy elektrického vedení VVN 400 kv EDĚ - Vratimov Nošovice. Trasa je do územního plánu zapracována. Žádné územní rezervy zasahující do území Sedlišť ÚPN VÚC neobsahuje. a)3. VAZBA NA OKOLNÍ OBCE - ORP Sídelní struktura širšího regionu, druh a intenzita vazeb a přirozená dělba funkcí sídel do značné míry předurčují jak rozvoj celého regionu tak i řešeného území. Obec Sedliště patří mezi obce střední velikosti a je stabilní součástí sídelní struktury regionu. Tvoří přirozený spádový obvod Frýdku Místku zejména kvůli pohybu za prací, vzděláním a občanským vybavením, Frýdek- Místek je také nejlépe dostupný hromadnou dopravou. Významně se v obci projevuje i blízkost 2

měst Havířova, Vratimova a Ostravy, která kromě široké škály pracovních příležitostí nabízí i téměř úplný rozsah občanského vybavení. Příměstská poloha obce a poměrně atraktivní přírodní a rekreační prostředí se pozitivně podepisuje na stabilitě osídlení. Obyvatelstvo obce vykazuje značnou sociální soudržnost, projevující se i v kulturním životě a spolkové činnosti. Řada sociodemografických faktorů však přes zlepšení v posledních letech působí negativně zejména vyšší míra nezaměstnanosti, ale i problémy s transformací průmyslových a zemědělských podniků v regionu (zejména v devadesátých letech minulého století). Obec se v poslední době rychle rozvíjí zásluhou suburbanizačních tendencí okolních měst v kombinaci s novými zdroji pracovních příležitostí (průmyslové zóny Nošovice, Mošnov, Ostrava-Hrabová). Tab. Základní ukazatele sídelní struktury spádového obvodu ORP Frýdek-Místek a širší srovnání Počet částí km2 počet obyvatel na / výměra / obyvatel část obcí katastrů částí obec km2 obec obec obce km2 ORP Frýdek 37 54 52 1,4 480 13,0 108 767 2 940 2 092 226 -Místek průměr ORP 13,6 27,9 28,4 2,1 246,7 18,2 56 853 4 183 2 472 231 MSK kraj průměr ORP 30,3 63,2 73,3 3,5 382,8 17,7 49 763 9 518 937 154 ČR (r. 2005) Pro sídelní strukturu řešeného území, ale i celého spádového obvodu ORP Frýdek Místek je do značné míry charakteristická vysoká hustota osídlení, značný počet obcí (mnohdy s rozptýlenou zástavbou) a výrazná determinace osídlení antropogenními podmínkami (průmyslová krajina s velkou dynamikou dalšího rozvoje). Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, částečně obslužná, dopravní a velmi omezeně výrobní či rekreační. Obecně s ohledem na současný stav je nutno považovat za základní problémy řešeného území nerovnovážný a nepříznivý stav hospodářských podmínek a značné problémy v oblasti životního prostředí. Posílení hospodářské základny a zlepšení podmínek životního prostředí je tak předpokladem udržitelného rozvoje území, zejména z hlediska budoucích generací, které budou stále více vnímat a preferovat kvalitní obytné a životní prostředí. Posílení hospodářských podmínek je nutno hledat v širším regionu pohybu za prací. Je třeba zachovat a rozvíjet obytný a rekreační potenciál území, který je významným zdrojem atraktivity bydlení a motorem rozvoje v řešeném území i regionu (pokrývající část regionální poptávky po bydlení). Optimální skladbu funkcí v řešeném území je nutno určit s ohledem na vlastní územní předpoklady a vazby obce v sídelní struktuře regionu. Obec je členem regionálního sdružení obcí Slezská brána (10 obcí s cca 22 tisíci obyvateli). V souladu se zpracovaným Strategickým plánem rozvoje měst a obcí regionu Slezská brána na léta 2007-2015, jsou v územním plánu navrženy takové záměry, které přispějí k naplnění priorit regionu: - zlepšení dopravní propojenosti vybudování a oprava komunikací, chodníků, vybudování cyklostezek jsou navrženy komunikace pro pěší a cyklisty 3

- atraktivnější využití regionu pro cestovní ruch oprava budov, ubytovacích zařízení jsou stanoveny podmínky využití ploch tak, aby ve stávající i navržené zástavbě bylo možné ubytovací zařízení realizovat - zlepšení kvality bydlení výstavba nových RD a bytů jsou navrženy nové plochy pro bydlení - rozvoj služeb a podnikání jsou navrženy plochy pro výrobu a stanoveny podmínky využití ploch tak, aby ve stávající i navržené zástavbě bylo možné podnikat a provozovat výrobní služby - vybudování sportovišť a zařízení pro volnočasové aktivity jsou navrženy nové sportovní plochy a rozšíření stávajících - modernizace a vybudování školských zařízení - obec neměla požadavek na vymezení ploch pro nová školská zařízení, ale ve stávajících plochách občanského vybavení a smíšených centrálních je možná jejich realizace - zlepšit péči o zdravotně hendikepované občany zlepšení je možné vhodným využitím navržené plochy občanského vybavení - vybudování sběrných dvorů pro zeleň a odpady - obec neměla požadavek na vybudování sběrného dvora Následující vazby dopravní a technické infrastruktury a územního systému ekologické stability jsou v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací okolních obcí a města Frýdku-Místku. Z hlediska dopravních vazeb jsou nejdůležitější silnice II/473 Frýdek-Místek Sedliště Šenov Petřvald, která zabezpečuje vazby na nadřazený komunikační systém a spojení Sedlišť s Frýdkem-Místkem, Havířovem a Ostravou a silnice III/4731 Sedliště Bruzovice Velicesta Horní Bludovice, která zabezpečuje část tranzitních dopravních vazeb od Frýdku-Místku ve směru na Havířov. Vodou jsou Sedliště zásobovány z ostravského oblastního vodovodu, z přerušovací komory v Bruzovicích. V přerušovací komoře se přivaděč větví do Bludovic a Krmelína, přivaděč OOV Bruzovice-Krmelín o dimenzi DN 900mm prochází jižní částí Sedlišť. Elektrickou energií je obec zásobována z rozvodné soustavy 22 kv, vedením VN č. L79 spojujícím rozvodny Lískovec a Kunčice. Navrženo je vedení VVN 400 kv procházející severovýchodní částí obce z Bruzovic do k.ú. Horní Datyně. Plynem je obec zásobována z regulační stanice VTL/STL ležící na území Sedlišť v blízkosti Řepišťského lesa, ze které vede plynovod STL podél silnice II/473 do centra obce. Plynovod VTL vedoucí do regulační stanice přichází do obce ze severozápadu z katastru Lískovce. Do území Sedlišť nezasahují žádné prvky nadregionálního ani regionálního územního systému ekologické stability. Navržené lokální biokoridory přecházejí do katastrálních území Frýdek, Lískovec, Řepiště, Horní Datyně a Václavovice. 4

b) ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ, POUŽITÉ PODKLADY Obec Sedliště nemá dosud žádnou územně plánovací dokumentaci řešící samostatně problematiku obce, což byl hlavní důvod pro pořízení územního plánu obce. Závazný je pro obec pouze platný ÚPN VÚC Beskydy. V únoru 1998 byl dokončen koncept řešení územního plánu sídelního útvaru Sedliště (Ing. arch. Karel Zeman - Archplan Ostrava). Koncept byl zpracován na základě průzkumů a rozborů z roku 1994 a následně schválených "územních a hospodářských zásad", grafická část byla provedena v dnes již zastaralé podobě (kopie z barevných zákresů do map). Na územním plánu se dále nepokračovalo, zůstal nedokončen. V průběhu několika posledních let dochází v ostravském regionu k rychlému rozvoji a v obci se objevily nové územní záměry. Zastupitelstvo obce proto rozhodlo o pořízení nové územně plánovací dokumentace obce. V červnu 2006 pak byly dokončeny průzkumy a rozbory pro nový územní plán. Zadání územního plánu schválilo Zastupitelstvo obce dne 22.8.2007. V souladu se schváleným zadáním je územní plán zpracován s členěním dle přílohy č. 7 k vyhlášce č.500/2006 Sb. b)1. SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ad a) V Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací MS kraje je navrženo do roku 2015 ponechat likvidaci odpadních vod beze změny, tj. vypouštění splašků do vodotečí bez předchozího čištění. Protože územní plán stanovuje koncepci rozvoje obce na delší časové období do roku 2020, byl navržen systém odvádění a čištění odpadních vod se dvěma čistírnami odpadních vod. Ostatní splněno. ad b) Všechny záměry a problémy vyplývající z průzkumů a rozborů byly prověřeny a bylo dohodnuto jejich řešení s obcí. bod 2.1, 2.2 Rozsah navržených lokalit pro bydlení byl upřesněn s ohledem na aktualizované demografické podmínky a potřeby obce. Část ploch pro bydlení, u kterých se předpokládá pozdější využití, byla označena jako územní rezervy. bod 2.3 Letiště pro ultralehká letadla už bylo realizováno na základě platného územního rozhodnutí. Do územního plánu je zakresleno jako stav. bod 2.8 Z ÚPN VÚC Beskydy vyplývá nutnost zapracovat limit využití území - hájený koridor pro navrhovanou trasu elektrického vedení VVN 400kV (EDĚ)-Vratimov-Nošovice - 200 m na obě strany od trasy vedení. Do územního plánu byla zakreslena trasa dle podrobnější dokumentace k územnímu řízení respektující hájený koridor, a proto bylo zakresleno pouze ochranné pásmo vedení 20 m na obě strany od krajního vodiče. Plocha pro bydlení ležící v těsné blízkosti ochranného pásma byla označena jako územní rezerva, její využití je možné až po realizaci vedení. Ostatní plněno. 5

ad c) Byly aktualizovány demografické podmínky v obci. Předpokládaný nárůst počtu obyvatel na 1400 v roce 2020 se nemění, ale vzhledem k tomu, že se do řešeného území přenáší velká poptávka z okolí, bude počet realizovaných bytů pravděpodobně vyšší. Nabídka ploch pro bydlení byla z tohoto důvodu zvýšena na cca 155% předpokládané potřeby. Ostatní splněno. ad d) Stanovené podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití umožňují v plochách bydlení v rodinných domech výstavbu bytových domů s max. čtyřmi byty. Ostatní splněno. ad e) Doprava Byla navržena úprava křižovatky silnice II/473 s místní komunikací v Mlzácích. Úprava křižovatky silnic II/473 a III/4731 vloženým rondelem by byla možná pouze se zásahem do okolních objektů nebo soukromých pozemků. Vhodnějším řešením je proto stavební úprava spočívající v jasném oddělení jízdních pruhů a výstavbě ostrůvků usnadňujících přechod silnic chodcům. Tato úprava bude respektovat stávající pozemky silnice, nedojde k žádným záborům. Jedná se ale o podrobnost z hlediska územního plánu nezobrazitelnou v měřítku výkresu 1:5000, úprava proto není proto zakreslena, pouze popsána v textové části a odůvodnění územního plánu. ad f) Byl navržen jeden pár autobusových zastávek pro zlepšení dopravní obsluhy západní části zástavby Sedlišť podél místní komunikace směřující do Řepišť a Lískovce, které umožní případné doplnění nové autobusové linky. Podél silnice III/4731 byl navržen chodník, podél silnice II/473 byla navržena společná stezka pro pěší a cyklisty. Stávající parkoviště v centru obce jsou dostatečné, nové objekty občanského vybavení musí být vybaveny odpovídajícím počtem parkovacích míst. Nová veřejná parkoviště nebyla navržena. Občanské vybavení Na základě požadavku obce byla navržena plocha pro občanské vybavení veřejnou infrastrukturu v blízkosti centra obce. Vodní hospodářství viz ad a). V první etapě je navržena realizace ČOV 1 v blízkosti centra obce, která umožní napojení na kanalizaci většímu počtu obyvatel než ČOV 2 a navíc odkanalizuje objekty občanského vybavení i výroby jižně od centra obce. K odlehlým zastavitelným plochám bydlení, u kterých by to nebylo ekonomické, nejsou navrženy vodovodní řady. Energetika a spoje K odlehlým zastavitelným plochám bydlení, u kterých by to nebylo ekonomické, není navrženo rozšíření plynovodů. Ostatní splněno. Navržená úprava křižovatky silnice II/473 s místní komunikací v Mlzácích může zasáhnout do místa, kde v současné době stojí kaplička. Pokud k tomu dojde (což bude známo až po zpracování podrobnější projektové dokumentace), tak bude nutné její přesunutí do té části stávající plochy veřejného prostranství, kde nebude bránit stavebním pracím ani rozhledu v křižovatce. Při realizaci zastavitelných ploch Z4 a Z36 je nutno respektovat zde stojící kříže - památky místního významu. 6

Orientační ochranná pásma objektů živočišné výroby nebyla vymezena. Počty chovaných kusů hospodářských zvířat v posledních letech značně kolísají a mají všeobecně klesající tendenci. Ochrana okolních ploch bydlení je zajištěna tím, že v podmínkách využití ploch VS, které jsou určeny k živočišné výrobě, je stanoveno, že v nich nesmí být umisťovány stavby, zařízení nebo technologie, které by snižovaly kvalitu prostředí blízké obytné zástavby. Ochranné pásmo velkého areálu živočišné výroby v Bruzovicích, které malou částí zasahuje do území Sedlišť, nepřesahuje hranice Bruzovic. Ostatní splněno. ad g) Splněno. ad h) V rámci projednání zadání nebyl vznesen žádný požadavek na zapracování ploch pro potřeby civilní ochrany, nejsou proto vymezeny žádné plochy CO. ad i) ad j) Ostatní splněno. Splněno. Splněno. ad k) Pro prověření možnosti navrhovaných změn v území je nutno zpracovat územní studii pro zastavitelné plochy Z1 (plocha bydlení) a Z56 (občanské vybavení), která by zejména řešila dopravní obsluhu těchto ploch. ad l) Nejsou vymezeny žádné plochy nebo koridory, ve kterých by byly podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem. ad m) Dle požadavku příslušného orgánu státní správy je přílohou územního plánu vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území včetně posouzení vlivů koncepce na životní prostředí dle zákona č.100/2001 v platném znění SEA posouzení. ad n) Splněno. ad o) Územní plán Sedliště byl zpracován v souladu se zák.č. 183/2006 Sb., vyhl.č. 500/2006 Sb. a vyhl.č. 501/2006 Sb. Obsah územního plánu a jeho členění se řídí přílohou č. 7 k vyhlášce č.500/2006 Sb. Kvůli přehlednosti byly v části I. ÚP samostatně zpracovány hlavní výkresy dopravní infrastruktury, vodního hospodářství a energetiky a spojů. b)2. POUŽITÉ PODKLADY Pro zhotovení územního plánu jsme použili následující podklady (další jsou jmenovány přímo v příslušných kapitolách textu): - Zadání územního plánu, schválené Zastupitelstvem obce dne 22.8.2007 - Průzkumy a rozbory k územnímu plánu obce Sedliště (Atelier Archplan Ostrava s.r.o., 6/2006) - Aktuální digitalizovaná katastrální mapa řešeného území (poskytla obec) - Výškopis převzatý ze státní mapy odvozené 1 : 5 000, digitalizovaný - Ortofotomapa řešeného území (poskytla obec) - Politika územního rozvoje ČR schválená usnesením č.561 Vlády České republiky dne 17.5.2006 - ÚPN VÚC Beskydy schválený usnesením č.298 Vlády České republiky dne 25.3.2002 (závazná část byla vyhlášena sdělením Ministerstva pro místní rozvoj ve Sbírce zákonů č. 143/2002 ze dne 7

3.dubna 2002) včetně změny č.1 schválené usnesením Zastupitelstva MSK dne 21.12.2006 a změny č.2 schválené usnesením Zastupitelstva MSK dne 21.9.2006 - Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI Morava, 2004) - Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod (Povodí Odry, s.p., 2003) - Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje (schválen nařízením MS kraje č.1/2004 ze dne 20.května 2004) - Územní energetická koncepce (Tebodin Czech republic, s.r.o., 11/2003) - Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (schválen usnesením zastupitelstva MS kraje č.25/1120/1 ze dne 30.9.2004) - Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny (schválena usnesením zastupitelstva MS kraje č.5/298/1 ze dne 23.6.2005) - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (schválen usnesením zastupitelstva MS kraje v září 2004) - Koncepce rozvoje zemědělství a venkova (Ekotoxa Opava, s.r.o., 11/2005) - Výsledky celostátního sčítání dopravy v roce 2005 (ŘSD ČR, 2006) - Mapy svahových deformací na území MS kraje (2005, Geotest Brno a.s. a VŠB Ostrava) - Údaje o ložiskách surovin, starých důlních dílech, svahových deformacích (z registrů MŽP ČR - Geofondu) - Mapa radonového indexu (2004, http://nts2.cgu.cz) - Informace Obecního úřadu, včetně údajů o vydaných dosud nerealizovaných územních rozhodnutích a o podnikatelských aktivitách v obci - Záměry občanů (shromáždila obec) - Údaje o funkčním využití území a ploch, byly získány pochůzkou v terénu - Údaje o technické infrastruktuře (poskytla obec, bylo ověřeno a doplněno u správců sítí) - Údaje o lesní výrobě (poskytla Lesní správa Šenov) - Pasportizace komunikací (poskytla obec) - Koncept řešení územního plánu sídelního útvaru Sedliště z r.1998 (Ing.Arch. Karel Zeman - Archplan Ostrava) - Vymezení bonitních půdně ekologických jednotek (vymezení poskytla obec, doplnili jsme třídy ochrany) - Vymezení odvodněných pozemků (získáno z podkladů Zemědělské vodohospodářské správy Ostrava - Vodní nádrže Sedliště p.č. 690/3, 736/20, 736/23, 736/27 k.ú. Sedliště dokumentace k územnímu řízení (Viva projekt s.r.o., 9/2006) - Trasa elektrického vedení VVN 400 kv EDĚ - Vratimov Nošovice - dokumentace k územnímu řízení (Energovod Praha, 3/1999) - Vyhodnocení územních systémů ekologické stability v okrese Frýdek-Místek (RNDr.Leo Bureš Ekoservis Jeseníky, 1997) - Aktualizace nadregionálního a regionálního systému ekologické stability na území MS kraje (Ageris, Brno, 11/2007) 8

c) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ c)1. ZDŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU c)1.1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Sedliště dosud nemají platnou územně plánovací dokumentaci. Obec se rozhodla stanovit zastavěné území samostatným postupem dle 59 zákona č.183/2006 Sb. Zastavěné území bylo vymezeno v květnu 2007 na podkladu katastrálních map s aktuálním stavem k dubnu 2007. V srpnu 2007 bylo vydáno formou opatření obecné povahy. Takto stanovené zastavěné území bylo převzato a zapracováno do územního plánu. Na několika místech byla upravena jeho hranice byly přidány části komunikací, ze kterých jsou vjezdy na zastavěné pozemky a plochy s již realizovanými stavbami, které ještě nejsou zakreslené v katastrální mapě a naopak vypuštěna byla plocha u rodinného domu v jižní části obce, která byla chybně označena jako společně užívaná zahrada. Zastavěné území vymezené v územním plánu vykazuje aktuální stav k 31.1.2008. c)1.2. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT Koncepce rozvoje území obce vychází obecně z cílů územního plánování vytvářet předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro: - příznivé životní prostředí - pro hospodářský rozvoj - pro soudržnost společenství obyvatel území, tak aby byly uspokojeny potřeby generace současné a nebyly ohroženy podmínky života budoucích generací. SOCIODEMOGRAFICKÉ A HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY ROZVOJE OBCE Soudržnost společenství obyvatel území, jako jeden ze tří hlavních předpokladů udržitelného rozvoje území, odráží především sociodemografické podmínky území. Současně však obyvatelstvo, jeho bydlení, zaměstnanost (podmínky pro hospodářský rozvoj území) tvoří vzájemně propojený systém osídlení. V každém území existují jednotlivé přírodní a antropogenní rozvojové a omezující faktory jeho stability, vyváženého rozvoje. Zaměstnanosti (především v měřítku regionů pohybu za prací) je přikládán obvykle největší význam pro rozvoj sídel, přesněji migraci obyvatel za prací a dlouhodobý vývoj počtu obyvatel. Dále většinou následují dopravní poloha, vybavenost sídla, kvalita rekreačního a obytného prostředí a další faktory. Jejich význam - váha se může různit podle konkrétních podmínek území. Obytná a rekreační atraktivita řešeného území se stává stále významnějším faktorem jeho rozvoje. Zhodnocení rozvojových faktorů řešeného území je jedním z výchozích podkladů pro prognózu budoucího vývoje (koncepci rozvoje obce) během očekávaného období platnosti územního plánu. Pro vývoj počtu obyvatel v Sedlištích by měly mít dlouhodobě největší význam následující faktory: 9

- výhodná poloha na okraji průmyslové aglomerace a příměstská poloha u Frýdku Místku. - poměrně značná obytná a částečně i rekreační atraktivita řešeného území Počet obyvatel v řešeném území plynule stoupal až do období II.světové války. Válka způsobila pokles počtu obyvatel. Následný růst v padesátých letech minulého století vystřídal mírný pokles přetrvávající až do r.1991. Tento pokles byl vyvolán především nabídkou levného, dotovaného bydlení v bytových domech v okolních městech. Po r. 1991 dochází k zásadní změně vývoje, k poměrně značnému růstu počtu obyvatel v celém řešeném území. Tab. č.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v obci Sedliště s k u t e č n o s t prognóza 1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2005 2020 Sedliště 997 1096 1203 1098 1155 1116 1111 1087 1190 1282 1400 Tab. č.2 Vývoj počtu obyvatel v posledních letech změna 2003-2007 změna 2006-2007 rok 2003 2004 2005 2006 2007 obyvatel 1239 1263 1282 1311 1308 69-3 zdroj : ČSÚ, k 1.1. příslušného roku Příznivý vývoj počtu obyvatel je způsoben i rychlejším růstem nákladů na bydlení ve městech a obecným poklesem dotované bytové výstavby. Příměstské obce v atraktivním přírodním, rekreačním prostředí vykazují nejrychlejší růst počtu obyvatel v ČR. K takovým obcím je možno s určitými omezeními přiřadit i Sedliště. Věková struktura obyvatel řešeného území je příznivá. Podíl předproduktivní věkové skupiny (0-14 let) je 19,0%, při srovnatelném průměru okresu Frýdek Místek 17,3% a ČR 16,2%. Podíl obyvatel v poproduktivním věku byl u řešeného území 16,6%, nižší než průměr okresu Frýdek Místek a ČR. V dlouhodobém výhledu podíl obyvatel nad 60 let dále poroste, podíl dětí bude v lepším případě stagnovat, spíše ještě klesat. I při předpokládaném růstu počtu obyvatel bude absolutní počet dětí nejpravděpodobněji stagnovat. Tab. č.3 Věková struktura obyvatel územní jednotka celkem věková skupina věková skupina 0-14 podíl 0-14 nad 60 podíl 60+ nezjištěno průměrný věk Česká republika 10230060 1654862 16,2% 1883783 18,4% 3483 39 okr. Frýdek-Místek 226818 39208 17,3% 40247 17,7% 25 38 Sedliště 1190 226 19,0% 197 16,6% 0 37 Do roku 2020 bude růst počtu obyvatel v obci s největší pravděpodobností dále pokračovat na úroveň cca 1400 obyvatel. Tento počet obyvatel je možno považovat za reálnou variantu vývoje, avšak podmíněnou především prosperitou regionu a také navazující bytovou výstavbou v obci. Hospodářské podmínky území regionu jsou obvykle rozhodujícím faktorem pro další vývoj jednotlivých sídel s nemalými důsledky i do sociální oblasti (soudržnosti obyvatel území). 10

V převažující míře je tomu tak i v Sedlištích. Rozhodující význam má nabídka pracovních míst a na ni vázaná úroveň nezaměstnanosti v celém regionu pohybu za prací. Z hlediska zaměstnanosti se stávají hlavním zdrojem pracovních míst ve vesnickém území služby, zatímco tradiční průmysl i přes svou pokračující plošnou expanzi vykazuje dlouhodobý relativní mnohdy i absolutní úbytek zaměstnanosti. Posouzení plošné přiměřenosti stávajících podnikatelských-průmyslových areálů je v současnosti velmi problematické, jakákoliv měřítka obzvláště pro malé obce chybí. Základní podmínky fungování podnikatelských nemovitostí však vedou v ČR k obecnému závěru o přetrvávajícím extenzivním využívání ploch (chybějící zdanění stavebních pozemků odvozené z poskytovaných užitků obcemi a hodnoty nemovitostí, externalit). Tato situace vede k nadměrným požadavkům výstavby nových podnikatelských areálů, zejména na zelených plochách. V případě řešeného území je výraznější expanze ploch pro podnikání limitována potřebami ochrany obytného prostředí, rekreačního potenciálu území a ochrany přírody. Údaje o ekonomické aktivitě obyvatel jsou patrné z následující tabulky. Obec vykazovala v r.2001 cca 250 pracovních míst, především ve III. sektoru (drobné podnikání, služby, obchod). Vyjížďka za prací je směrována především do okolních měst (zejména Frýdek Místek 147 osob). Do obce dojíždělo za prací 156 osob (denně). Tab. č.4 Ekonomická aktivita obyvatel ekonomicky podíl aktivní (EA) EA nezaměs tnaní míra nezaměst nanosti EA v zemědě lství podíl EA v zemědě lství vyjíždějí cí za prací podíl vyjíždějíc ích územní jednotka Česká republika 5253400 51% 486937 9,3% 230475 4,4% 2248404 22% okr. Frýdek-Místek 110003 48% 14953 13,6% 3557 3,2% 50398 46% Sedliště 560 47% 60 10,7% 33 5,9% 387 69% zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 Posílení nabídky pracovních míst v celém regionu je jednou z podmínek dlouhodobého a úspěšného rozvoje obce. Situace se v posledním období mírně zlepšuje (podobně jako v okolí poklesla míra nezaměstnanosti k 7%), což je spojeno zejména s realizací průmyslových zón v regionu (Nošovice, Ostrava-Hrabová, Mošnov). Malé možnosti zaměstnanosti obyvatel vytvářejí bariéru rozvoje obce. Je nutno podpořit opatření vedoucí k poklesu nezaměstnanosti, přitom nelze zapomínat, že se jedná především o regionální problém (restrukturalizace průmyslu, vytváření průmyslových zón) a makroekonomický problém (nastavení daňových a podpůrných nástrojů, legislativa). Možnosti zlepšení podmínek zaměstnanosti v rámci územního plánu přímo v obci jsou omezené (vymezení funkčně nejvhodnějších pozemků pro podnikání, organizace území, lepší dopravní dostupnost), je ale potřeba je plně využít. Územní plán pro to svým řešením spoluvytváří výchozí předpoklady návrhem rozšíření ploch pro výrobu a výrobní služby. Bydlení Podle definitivních výsledků sčítání lidu bylo v r.2001 v řešeném území 388 (v r.1991-356) trvale obydlených a 64 (v r.1991-47) neobydlených bytů. Celkový počet bytů vzhledem k roku 1991 vzrostl o 49, avšak trvale obydlených bytů o 32. V rodinných domcích byla naprostá většina - 381 trvale obydlených bytů. 11

Podobně jak u mnoha obcí tak i v řešeném území rostl relativně rychleji (ve srovnání s trvalým bydlením) počet tzv. neobydlených bytů, jež z velké části tvoří druhé bydlení (ve svém nejširším pojetí). Druhé bydlení je po r.1990 neočekávaně nejrychleji rostoucím segmentem bydlení. Celkový počet jednotek druhého bydlení v řešeném území je možno odhadovat na cca 60 (neobydlené byty včetně rekreačních chat, bez započtení zahradních chat). Tab. č.5 Bytový fond územní jednotka byty celkem celkem trvale obydlené byty v byt. domech v rod. domech neobydlené byty celkem % k rekreaci Česká republika 4366293 3827678 2160730 1632131 538615 12,3% 175225 okr. Frýdek-Místek 88297 79383 36174 42740 8914 10,1% 2545 Sedliště 452 388 6 381 64 14,2% 19 zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 Počet trvale obydlených bytů v řešeném území poměrně rychle stoupal. Čistý přírůstek trvale obydlených bytů v období 1991 2001 byl 32 bytů, při bytové výstavbě získání cca 49 nových bytů. Z uvedených čísel je možno odvodit odpad 17 bytů v období 1991-2001, po srovnání s nárůstem tzv. neobydlených bytů je možno konstatovat, že tento odpad posílil právě skupinu tzv. neobydlených bytů. Tab. č.6 Věková struktura bytového fondu (trvale obydlené byty) územní jednotka byty postavené v období celkem 1946-1980 1980-1991 1991-2001 abs. % abs. % abs. % Česká republika 3827678 1868940 48,8 627486 16,4 313769 8,2 okr. Frýdek-Místek 79383 49760 62,7 12720 16,0 6167 7,8 Sedliště 388 194 50,0 69 17,8 49 12,6 zdroj: ČSÚ, SLDB 2001 Podle údajů ČSÚ bylo v obci získáno v období 2001-2005 20 nových bytů. Zájem o novou bytovou výstavbu v řešeném území je značný, intenzita nové bytové výstavby je spíše nadprůměrná (v posledních letech více než 3 byty/1000 obyvatel ročně, při průměru ČR 2,5-3 byty/1000 obyvatel ročně). Při odhadu potřeby nových bytů se přihlíželo k následujícím faktorům: K velikosti odpadu bytů. Vlastní demolice přitom tvoří pouze menší část odpadu bytů, většina odpadu vzniká v rámci rekonstrukce a modernizace bytů nebo z jiných důvodů (vynětí z bytového fondu pro nebytové a rekreační účely, slučování bytů v rodinných domech apod.). Celkový odpad trvale obydlených bytů je odhadován na cca 1 až 2 byty ročně, tj. cca 20 bytů do r. 2020. Tedy méně než 0,4% z výchozího stavu ročně. Tento snížený rozsah odpadu vychází především z předpokladu lepšího hospodaření s bytovým fondem ale i snížení odpadu bytů pro druhé bydlení. Je nutno vzít v úvahu skutečnost, že odpad bytů v rozsahu pod 0,5% ročně znamená životnost bytů nad 200 let. V minulosti bylo v ČR běžně uvažováno s odpadem 12

cca 1% bytů ročně tj. s průměrnou životností cca 100 let. Ve vyspělých zemích je však uvažována za běžnou životnost staveb 150-200 let, tj. odpad kolem 0,5% počtu bytů ročně (je myšlena životnost staveb jako celku - zatímco jednotlivé části stavby mají životnost i kratší než 20-40 let, tj. během celkové životnosti stavby jsou několikrát vyměněny). K růstu počtu cenzových domácností. Tento růst je však obvykle vyvolán poklesem průměrné velikosti cenzové domácnosti. Růst počtu cenzových domácností je i při stagnaci či poklesu počtu obyvatel způsoben především růstem podílu domácností s 1 a 2 osobami (důchodci, rozvedené a samostatně žijící osoby). Spíše vedlejším faktorem potřeby nových bytů je tlak na pokles soužití cenzových domácností. Soužití cenzových domácností nelze ve vesnickém území považovat za jednoznačně negativní jev, určení jeho přirozené míry je problematické. Soužití cenzových domácností snižuje nároky na sociálně zdravotní služby a je do jisté míry i přirozenou reakcí na snižování průměrné velikosti cenzových domácností. Z těchto důvodů se očekává do r. 2020 potřeba cca 40 bytů klesne-li velikost cenzové domácnosti z 3,06 v r. 2001 na 2,8 v r. 2020. K růstu počtu obyvatel obce. Ten se dá očekávat jak přirozenou měnou, tak migrací přistěhováním (pokud bude dost vhodných rozvojových ploch pro bydlení). Pro nárůst počtu obyvatel na cca 1400 bude potřeba cca 40 bytů. V územním plánu navrženém do roku 2020 byl zvážen optimální rozsah nové bytové výstavby i s ohledem na územní možnosti obce a zachování jejího charakteru. Asi v 1/5 případů je možné získání nových bytů spojovat s intenzifikací využití stávajícího stavebního fondu, nástavbami, přístavbami apod. bez nároku na nové plochy vymezené v územním plánu. Zároveň se doporučuje vymezit převis nabídky ploch v rozsahu cca 50-100 % jejich potřeby, neboť část vymezených ploch není obvykle k zástavbě nabídnuta, z důvodu jež jsou v době zpracování územního plánů neznámé či obtížně odhadnutelné (např. majetkoprávní vztahy a záměry vlastníků). Vzhledem k tomu, že se do řešeného území přenáší velká poptávka z okolí (díky značné atraktivitě obce z hlediska bydlení), bude počet realizovaných bytů pravděpodobně výrazně vyšší. Nabídka ploch pro bydlení byla z tohoto důvodu zvýšena o 155% její předpokládané potřeby. Celkově se do r.2020 předpokládá získání cca 90 nových bytů, z toho 80 bytů na nových plochách (všechny v zástavbě s charakterem rodinných domků). Tab. č.7 Bilance vývoje počtu obyvatel a bytů v řešeném území obyvatel bytů úbytek bytů rok 2008 2020 2008 2020 do r. 2020 Sedliště 1308 1400 410 480 20 nových bytů do r.2020 druhé bydlení v bytových domech v rodinných domech obytných jednotek Sedliště 0 90 r.2008-60 r.2020-70 (0) (80) Údaje v závorkách odpovídají očekávanému počtu bytů realizovaných na nových plochách vymezených v územním plánu obce jako návrhové. Počet bytů v bytových domech zůstane 13

zachován. Mírný nárůst druhého bydlení o cca 10 bytů se realizuje zejména formou odpadu trvale obydlených bytů. OCHRANA A ROZVOJ HODNOT V ÚZEMÍ Kulturní hodnotou území je bezesporu dochovaný způsob zastavění obce. Kompaktnější zástavba se rozvíjela podél komunikace v ose východ - západ (dnešní silnice III/4731 a navazující místní komunikace), volnější zástavba byla v části Mlzáky a později také v Černé zemi (viz výřez z historické mapy na konci kap. c). Tento charakter zástavby se v obci dochoval až do dnešních dnů a v územním plánu je podporován vymezením zastavitelných ploch a návrhem podmínek využití ploch s udáním průměrné velikosti parcely pro rodinný dům a počtu RD v zastavitelných plochách. Jedinou nemovitou kulturní památkou v Sedlištích je areál filiálního kostela Všech svatých s ohradní zdí a sochami Panny Marie s dítětem a sv. Jana Nepomuckého, číslo rejstříku 21823/8-704, zapsán dne 3.5.1958. Kolem kostela bylo vyhlášeno i ochranné pásmo kulturní památky rozhodnutím schváleným radou ONV ve Frýdku-Místku dne 24.4.1981, ze kterého ale nevyplývají žádné konkrétní urbanistické nebo architektonické požadavky na novou výstavbu, pouze nutnost jejího projednání s orgány státní památkové péče. V obci se dochovalo několik objektů bývalých zemědělských usedlostí a prvky drobné architektury památky místního významu kapličky, kříže, památníky, z nichž soubor litinových křížů (p.č. 1515), výklenková kaplička (p.č. 588/1), kaplička zv. Pod kopcem (p.č. 473), kaplička v Mlzácích (p.č. 871/1), litinový kříž (p.č. 876/2) a sloup s Pannou Marií (p.č. 1286) jsou navrženy k prohlášení za nemovité kulturní památky. Všechny památky místního významu jsou vyznačeny v koordinačním výkresu II.2.a). Navržená úprava křižovatky silnice II/473 s místní komunikací v Mlzácích může zasáhnout do místa, kde v současné době stojí kaplička. Pokud k tomu dojde (což bude známo až po zpracování podrobnější projektové dokumentace), tak bude nutné její přesunutí do té části stávající plochy veřejného prostranství, kde nebude bránit stavebním pracím ani rozhledu v křižovatce. Při realizaci zastavitelných ploch Z4 a Z36 je nutno respektovat zde stojící kříže - památky místního významu. Ochrana přírodních hodnot V územním plánu jsou zakresleny významné krajinné prvky dle zákona č.114/1992 Sb. - lesy, vodní toky, rybníky, údolní nivy. Navržené řešení územního plánu VKP respektuje, údolní nivy toků i bezejmenných jsou chráněny proti zastavění stanovenými podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Pouze jedna zastavitelná plocha je navržena v údolní nivě Ostravické Datyňky Z62 k umístění čistírny odpadních vod, která je zde nutná z terénních důvodů. Do lesních pozemků ani vodních toků a ploch se v rámci územního plánu nezasahuje. V rámci prací na generelu územního systému ekologické stability (byl zpracován společně pro obce Horní Bludovice a Sedliště v r.1994) vyznačila zpracovatelka generelu - RNDr. Marcela Klemensová - tři ucelené části lesních společenstev jako významnější v koordinačním výkresu jsou označeny jako vybrané VKP. Je to niva Ostravické Datyňky a jejího přítoku včetně soustavy rybníčků v severozápadně od centra obce a plochy v blízkosti toků Říčky a Podšajarka v jižní části obce. Registrované významné krajinné prvky se v obci nenacházejí. 14

Vymezením prvků územního systému ekologické stability je vytvořen územní předpoklad pro posílení ekologické stability krajiny a rozvoje přírodních hodnot v území obce. Preferováno je také extenzivní hospodaření na zemědělské půdě zatravňování, pastevectví. V maximální možné míře je nutno chránit i rozptýlenou krajinnou zeleň remízky, meze, břehové porosty, náletové porosty (vyznačeno v koordinačním výkresu), které přispívají k zachování rázu krajiny. c)1.3. ZDŮVODNĚNÍ URBANISTICKÉ KONCEPCE, VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Urbanistická koncepce spočívá v organizaci a vzájemných vztazích ploch s rozdílným způsobem využití. V okolí centra obce je navrhováno intenzivnější zastavění, je zde soustředěno několik zastavitelných ploch, které jsou díky své poloze, dopravnímu napojení a možností napojení na sítě technické infrastruktury, nejvhodnější pro rozvoj obytného území. Intenzita využití odpovídá cca 1 500 m² hrubé plochy na 1 RD, tj. včetně veřejných prostranství. V částech Mlzáky a Černá zem je podporován volnější, venkovský způsob zastavění podél stávajících silnic a místních komunikací, který vychází z charakteru stávající zástavby. Intenzita zastavění těchto částí obce zůstává nižší, což je dáno stanovenou podmínkou průměrné velikosti hrubé plochy na 1 RD cca. 2 000 m² na 1 RD a stanoveným maximálním počtem RD v zastavitelných plochách. Využití sousedících zastavitelných ploch Z1 a Z56 je podmíněno zpracováním společné územní studie. Nepromyšlená výstavba by mohla vést k zablokování možností výstavby obslužných komunikací a tím ke znemožnění využití pozemků ležících na okraji zastavitelných ploch. V ploše Z1 se už vyskytly záměry na výstavbu, ale její urbanistická koncepce zatím není jasná. Územní studie proto navrhne možnost optimálního prostorového uspořádání s ohledem na procházející vedení VN, organizaci dopravní obsluhy a napojení na sítě technické infrastruktury. Součástí urbanistické koncepce je stabilizace centra obce, ve kterém je navrženo doplnění zástavby na stávajících volných plochách a stanovení takových podmínek využití, které zde preferují umisťování občanského vybavení. V blízkosti centra je vymezena i plocha pro občanské vybavení veřejnou infrastrukturu. Podmínky využití ploch umožňují umístění potřebného občanského vybavení také v obytném území sídla. Nová plocha pro občanské vybavení tělovýchovu a sport je vymezena v blízkosti Řepišťského lesa v části Mlzáky, kde je navrženo hřiště pro děti a mládež. K rozšíření je navržen sportovní areál s fotbalovým hřištěm v centru obce a areál jezdeckého klubu. Územně stabilizované je sportovní letiště pro ultralehká letadla ležící v blízkosti hranic s Bruzovicemi. Výroba a skladování se bude koncentrovat ve dvou výrobních plochách. U stávající plochy ležící jižně od centra obce je navrženo rozšíření s možností vybudování druhého vjezdu do areálu. Nová plocha o rozloze cca 3 ha je navržena v jižní části obce v blízkosti Frýdku-Místku. Plocha je dobře dopravně napojená přímo ze silnice II/473. Ve výkresu I.2.c) hlavní výkres koncepce dopravní infrastruktury jsou navržena místa vjezdů do obou výrobních ploch. Protože není známa budoucí náplň těchto areálů ani jejich prostorové členění nejsou uvnitř nich navrženy obslužné komunikace ani potřebné parkovací plochy. Komunikace a parkoviště budou proto řešeny až pro konkrétní potřebu a kapacitu 15

výrobních zařízení v rámci urb. studií nebo dokumentací k územnímu řízení. Podmínky využití ploch VL výroby a skladování jejich realizaci umožňují. Smíšená, převážně zemědělská výroba je soustředěna ve východní části obce, kde fungují stávající zemědělské podniky a soukromě hospodařící zemědělci. Nepatrně do území Sedlišť zasahuje i velký areál živočišné výroby, jehož podstatná část leží na území Bruzovic. Z problémového výkresu k zadání územního plánu Bruzovic vyplývá, že ochranné pásmo tohoto areálu do Sedlišť nezasahuje. Park - plocha veřejné zeleně je (a zůstane) v centru obce u budovy Obecního úřadu. Navržena je plocha veřejné zeleně podél místní komunikace vedoucí k Bezručově vyhlídce známému turistickému i cykloturistickému cíli. Rozhodující podíl sídelní zeleně v Sedlištích připadá a bude nadále připadat na zeleň obytného území, tj. zahrady rodinných domů, občanského vybavení a zemědělských usedlostí. Volná krajina a blízké lesy více než dostatečně nahrazují občanům menší podíl veřejné zeleně v zastavěném území. Ve vymezených zastavitelných plochách o celkové rozloze 53,75 ha převažují plochy pro bydlení celkem 44,49 ha. Vzhledem k navrhované intenzitě zastavění průměr 1 500 m² u ploch bydlení v rodinných domech a 2 000m² (1 500m²) u ploch smíšených obytných - je to možnost pro výstavbu cca 204 rodinných domů. Vzhledem k vypočtené potřebě - 80 RD se jedná o převis nabídky ploch pro bydlení v rozsahu cca 155%. Pro občanské vybavení jsou vymezeny dvě plochy smíšené centrální o výměrách 0,31 a 0,45 ha, plocha občanského vybavení o výměře 0,96 ha a tři plochy občanského vybavení-tělovýchovy a sportu o výměrách 0,39, 0,38 a 1,13 ha. Pro rozšíření stávajícího výrobního areálu je vymezena zastavitelná plocha o výměře cca 1,88 ha, pro novou plochu výroby v jižní části obce je vymezena zastavitelná plocha o výměře cca 3,12 ha. Zbývajících 0,64 ha zastavitelných ploch připadá na technickou infrastrukturu (dvě ČOV, každá 0,06 ha) a veřejnou zeleň (0,52 ha). c)1.4. VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA DOPRAVA Automobilová doprava Hlavní dopravní osu území tvoří silnice II/473 (Frýdek-Místek Sedliště Šenov Petřvald), která zabezpečuje vazby na nadřazený komunikační systém a spojení Sedlišť s Frýdkem-Místkem, Havířovem a Ostravou. Trasa této silnice zůstane zachována ve stávající stopě. Silnice bude homogenizována mimo zastavěné území na kategorii S 9,5/70 (šířka vozovky 8.5 m) respektive v zastavěném území na kategorii MS2 12/9/50 (šířka uličního prostoru 12 m, šířka vozovky 8 m). Dopravní závady na této silnici budou řešeny následujícími úpravami: v křižovatce v místní části Mlzáky bude zvětšen směrový oblouk silnice z poloměru R 30 na hodnotu R 70, který zvýší návrhovou rychlost ze 30 na 45 km/hod, nedostatečný rozhled bude řešen sloučením dvou vyústěním místní komunikace do jediného s kolmým napojením na hlavní trasu, 16

v křižovatce se silnicí III/4731 v centru obce bude v rámci stávajícího veřejného prostoru rozšířena vozovka silnice II/473 východním směrem pro vložení dělících ostrůvků na přechodech pro pěší, pro snížení rychlosti vozidel na silnici II/473 na obou vjezdech do centra obce jsou navrženy zpomalovací retardéry ve vzdálenosti 400 500 m od křižovatky se silnicí III/4731, autobusová zastávka Sedliště, kaple ve směru jízdy na Šenov, bude přesunuta na výjezd z křižovatky, chybějící záliv bude vybudován na ploše stávající vozovky po zvětšení směrového oblouku silnice, u autobusové zastávky Sedliště, Černá zem bude doplněn chybějící záliv ve směru jízdy od Frýdku-Místku, v úseku Kaňovice Mlzáky centrum Černá Zem Říčky budou podél silnice doplněny chybějící trasy pro pěší a cyklisty. V souvislosti s navrhovaným územním rozvojem v severní části centra obce je na silnici II/473 navržena nová křižovatka pro napojení obslužné komunikace. Dopravní zatížení silnice II/473 činilo dle sčítání dopravy ŘSD ČR v roce 2005 celkem 5368 vozidel (v severním úseku od Šenova) až 6666 vozidel za den (v jižním úseku od Frýdku-Místku) s podílem těžké dopravy 12 13 %. Silnice III/4731 (Sedliště Bruzovice Velicesta Horní Bludovice) zabezpečuje mimo dopravního zpřístupnění navazujícího území i část tranzitních dopravních vazeb od Frýdku-Místku ve směru na Havířov. Silnice bude na území Sedlišť homogenizována na kategorii MO2 10/7,5/50 (šířka uličního prostoru 10 m, šířka vozovky 6,5 m). Podél silnice bude doplněn chybějící chodník pro pěší. Dopravní zatížení silnice III/4731 nebylo při sčítání dopravy ŘSD ČR v roce 2005 zjišťováno. Podle intenzit v navazujících úsecích lze odhadovat současné zatížení silnice III/4731 na území Sedlišť na cca 3000-3500 vozidel za den s podílem těžké dopravy cca 12 %. Podle Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury MS kraje je sledováno zlepšení dopravních vazeb mezi Frýdkem-Místkem a Havířovem přímým napojením Velicesty na komunikační systém města Havířova a jihovýchodním obchvatem zástavby Sedlišť (viz výřez z Koncepce na konci kap. c). Požadavek na zakreslení obchvatu do územního plánu Sedlišť byl vypuštěn ze zadání ÚP na základě stanoviska dotčeného orgánu. Navržené řešení ÚP přesto neznemožňuje jeho případnou realizaci v trase, která částečně využívá stávající komunikaci směřující k vodojemům v Bruzovicích. Dopravně významné obslužné místní komunikace (MK), které tvoří hlavní přístupové trasy v území a zabezpečují dopravní vazby v západním směru na navazující území Lískovce a Řepišť, patří podle svého významu mezi komunikace typu C1 (s šířkou vozovky 6 m) a C2 (s šířkou vozovky 5 m). U těchto komunikací bude žádoucí postupné doplnění chybějících chodníků v zastavěném území. Následující MK jsou navrhovány v nových trasách nebo jsou určeny k rekonstrukci: nová trasa MK v severní části centra obce od napojení na silnici II/473 podél sportovního areálu k zastavitelným plochám Z1 a Z56 v celkové délce cca 500 m. Realizace MK je podmínkou k využití zastavitelné plochy Z1. Dopravní obsluha plochy Z1 pouze ze stávající MK procházející centrem obce je nevhodná. přeložka MK v místní části Mlzáky v místě zaústění na silnici II/473 v délce cca 60 m nová spojovací komunikace mezi místními částmi Černá zem a Amerika v délce 270 m 17