RocÏnõÂk 2001 SBIÂRKA ZA KONUÊ CÏ ESKA REPUBLIKA CÏ aâstka 60 RozeslaÂna dne 3. kveï tna 2001 Cena KcÏ 38,80 OBSAH: 150. VyhlaÂsÏ ka Ministerstva pruê myslu a obchodu, kterou se stanovõâ minimaâlnõâ uâcïinnost uzïitõâ energie prïi vyârobeï elektrïiny a tepelneâ energie 151. Vyhla sï ka Ministerstva pruê myslu a obchodu, kterou se stanovõâ podrobnosti uâcïinnosti uzïitõâ energie prïi rozvodu tepelneâ energie a vnitrïnõâm rozvodu tepelneâ energie 152. Vyhla sï ka Ministerstva pruê myslu a obchodu, kterou se stanovõâ pravidla pro vytaâpeïnõâ a dodaâvku tepleâ uzïitkoveâ vody, meïrneâ ukazatele spotrïeby tepla pro vytaâpeïnõâ a pro prïõâpravu tepleâ uzïitkoveâ vody a pozïadavky na vybavenõâ vnitrïnõâch tepelnyâch zarïõâzenõâ budov prïõâstroji regulujõâcõâmi dodaâvku tepelneâ energie konecïnyâm spotrïebiteluêm 153. Vyhla sï ka Ministerstva pruê myslu a obchodu, kterou se stanovõâ podrobnosti urcïenõâ uâcïinnosti uzïitõâ energie prïi prïenosu, distribuci a vnitrïnõâm rozvodu elektrickeâ energie
Strana 3458 SbõÂrka zaâkonuê cï. 150 /2001 CÏ aâstka 60 150 VYHLA SÏ KA Ministerstva pruê myslu a obchodu ze dne 12. dubna 2001, kterou se stanovõâ minimaâlnõâ uâ cïinnost uzï itõâ energie prïi vyârobeï elektrïiny a tepelneâ energie Ministerstvo pruê myslu a obchodu stanovõâ podle 14 odst. 5 zaâkona cï. 406/2000 Sb., o hospodarïenõâ energiõâ, daâle jen ¹zaÂkonª) k provedenõâ 6 odst. 1 zaâkona: 1 PrÏedmeÏt uâ pravy 1) VyhlaÂsÏka stanovõâ minimaâlnõâ uâcïinnost uzïitõâ energie prïi a) vyârobeï tepelneâ energie v kotlõâch, b) dodaâvce tepelneâ energie na vyâstupu z kotelny, c) vyârobeï elektrïiny v parnõâm turbosoustrojõâ, d) kombinovaneâ vyârobeï elektrïiny a tepla v soustrojõâ splynovou turbõânou a spalinovyâm kotlem, e) kombinovaneâ vyârobeï elektrïiny a tepla v souboru splynovou a parnõâ turbõânou a spalinovyâm kotlem daâle jen ¹paroplynovy cyklusª), f) kombinovaneâ vyârobeï elektrïiny a tepla v kogeneracïnõâ jednotce spõâstovyâm motorem, g) kombinovaneâ vyârobeï elektrïiny a tepla v palivoveâm cïlaânku. 2) VyhlaÂsÏka daâle urcïuje zpuê sob stanovenõâ skutecïneï dosazïeneâ uâcïinnosti uzïitõâ energie v zarïõâzenõâch pro vyârobu elektrïiny a tepelneâ energie. 2 Rozsah uâ pravy 1) VyhlaÂsÏka se vztahuje na noveï zrïizovanaâ zarïõâzenõâ pro vyârobu elektrïiny nebo tepelneâ energie a na zarïõâzenõâ pro vyârobu elektrïiny nebo tepelneâ energie, u nichzï se provaâdõâ zmeïna dokoncïenyâch staveb daâle jen ¹rekonstrukce zarïõâzenõâª), svyâjimkou zarïõâzenõâ pro vyârobu tepelneâ energie scelkovyâm tepelnyâm vyâkonem do 200 kw, kogeneracïnõâch jednotek spõâstovyâmi motory do celkoveâho elektrickeâho vyâkonu vyârobny 90 kw a kotluê vyuzïõâvajõâcõâch teplo odpadnõâch spalin z technologickyâch procesuê, a to i v prïõâpadeï, zïe jsou vybaveny prïitaâpeïnõâm. 2) VyhlaÂsÏka se vztahuje na noveï zrïizovanaâ zarïõâzenõâ pro vyârobu elektrïiny nebo tepelneâ energie a na rekonstrukce zarïõâzenõâ, k nimzï bylo vydaâno stavebnõâ povolenõâ 1 ) po dni nabytõâ uâcïinnosti teâto vyhlaâsïky. 3 MinimaÂlnõ uâ cïinnost uzï itõâ energie prïi vyârobeï tepelneâ energie v kotlõâch 1) U cïinnostõâ uzïitõâ energie prïi vyârobeï tepelneâ energie v kotlõâch je uâcïinnost vyâroby tepelneâ energie v kotli h v podle prïõâlohy cï. 1 a uâcïinnost dodaâvky tepelneâ energie z kotelny, resp. ze zdroje tepelneâ energie h d podle prïõâlohy cï. 4. 2) MinimaÂlnõÂuÂcÏinnost vyâroby tepelneâ energie prïi provozu kotluê vzaâvislosti na druhu spalovaneâho paliva a jmenoviteâm vyâkonu kotle je uvedena v prïõâloze cï. 2, prïi provozu spalinovyâch kotluê za plynovou turbõânou vprïõâloze cï. 3. MinimaÂlnõ uâcïinnost dodaâvky tepelneâ energie z kotelny je uvedena v prïõâloze cï. 5. 3) MinimaÂlnõ uâcïinnost vyâroby tepelneâ energie a minimaâlnõâ uâcïinnost dodaâvky tepelneâ energie se vztahuje jak na samostatnyâ zdroj tepelneâ energie, tak na kotelnu, kteraâ je soucïaâstõâ vyârobny elektrïiny. 4) JestlizÏe je v kotelneï võâce kotluê, vztahuje se minimaâlnõâ uâcïinnost vyâroby tepelneâ energie h v na kazïdyâ kotel, svyâjimkou kotle, kteryâ byl v daneâm roce zvaâzïnyâch provoznõâch duê voduê vyuzïõâvaân jen v kraâtkyâch intervalech, poprï. spodstatneï snõâzïenyâm vyâkonem. TõÂm nenõâ dotcïeno dodrzïenõâ minimaâlnõâ uâcïinnosti dodaâvky tepelneâ energie h d uvedeneâ vprïõâloze cï. 5. 5) NenõÂ-li v kotelneï instalovaâno meïrïenõâ vyâroby tepelneâ energie a spotrïeby paliva na vsïech kotlõâch, zjisït'uje se splneïnõâ minimaâlnõâ uâcïinnosti vyâroby u kotluê, ktereâ jsou meïrïenõâm vybaveny. U ostatnõâch kotluê s e splneïnõâ minimaâlnõâ uâcïinnosti vyâroby zjisït'uje za cïaâst roku, kdy to provoznõâ podmõânky umozïnï ujõâ, zejmeâna za dobu, kdy byl kotel v provozu samostatneï. VzÏdy se zjisït'uje dodrzïenõâ minimaâlnõâ uâcïinnosti dodaâvky z kotelny h d uvedeneâ vprïõâloze cï. 5. 6) PrÏi rekonstrukci zarïõâzenõâ pro vyârobu tepelneâ energie v kotli nemusõâ byât splneïna minimaâlnõâ uâcïinnost vyâroby tepelneâ energie podle prïõâlohy cï. 2 nebo 3 nebo uâcïinnost dodaâvky tepelneâ energie podle prïõâlohy cï. 5, 1 ) ZaÂkon cï. 50/1976 Sb., o uâzemnõâm plaânovaânõâ a stavebnõâm rïaâdu stavebnõâ zaâkon), ve zneïnõâ pozdeïjsïõâch prïedpisuê.
CÏ aâstka 60 SbõÂrka zaâkonuê cï. 150 /2001 Strana 3459 prokaâzïe-li energetickyâ audit, zïe jejõâ splneïnõâ nenõâ technicky mozïneâ nebo je ekonomicky neefektivnõâ. V takoveâm prïõâpadeï se realizujõâ technickaâ opatrïenõâ a uâpravy provoznõâho rezïimu vedoucõâ ke zlepsïenõâ dosud dosahovaneâ uâcïinnosti uzïitõâ energie. Takto stanovenaâ hodnota uâcïinnosti se staâvaâ zaâvaznou pro dodrzïovaânõâ prïi provozu zarïõâzenõâ. 4 MinimaÂlnõÂ uâ cïinnost uzï itõâ energie prïi vyârobeï elektrïiny v parnõâm turbosoustrojõâ 1) UÂ cïinnostõâ uzïitõâ energie prïi vyârobeï elektrïiny v parnõâm turbosoustrojõâ je uâcïinnost vyâroby elektrïiny h l podle prïõâlohy cï. 6. 2) MinimaÂlnõÂ uâcïinnost vyâroby elektrïiny prïi provozu turbosoustrojõâ je uvedena v prïõâloze cï. 7. 3) MinimaÂlnõÂ uâcïinnost vyâroby elektrïiny podle prïõâlohy cï. 7 se nevztahuje na parnõâ turbosoustrojõâ s kondenzacïnõâm provozem, ktereâ odebõâraâ paâru z rozvodu o nizïsïõâm tlaku a slouzïõâ zpravidla k regulaci kolõâsaveâho odbeïru paâry pruê mysloveâho zaâvodu. 4) Je-li ve vyârobneï elektrïiny võâce turbosoustrojõâ, vztahuje se minimaâlnõâ uâcïinnost vyâroby elektrïiny podle prïõâlohy cï. 7 na pruêmeïrnou hodnotu celeâ vyârobny. 5) PrÏi rekonstrukci zarïõâzenõâ pro vyârobu elektrïiny v parnõâm kondenzacïnõâm turbosoustrojõâ nemusõâ byât splneïna minimaâlnõâ uâcïinnost vyâroby elektrïiny podle prïõâlohy cï. 7, prokaâzïe-li energetickyâ audit, zïe pro jeho splneïnõâ nelze zajistit dostatecïnyâ odbeïr tepelneâ energie nebo zavedenõâ kombinovaneâ vyâroby tepla a elektrïiny je technicky nevhodneâ nebo ekonomicky neefektivnõâ. V takoveâm prïõâpadeï se realizujõâ technickaâ opatrïenõâ auâpravy provoznõâho rezïimu vedoucõâ ke zlepsïenõâ dosud dosahovaneâ uâcïinnosti uzïitõâ energie. Takto stanovenaâ hodnota uâcïinnosti se staâvaâ zaâvaznou pro dodrzïovaânõâ prïi provozu zarïõâzenõâ. 5 MinimaÂlnõÂ uâ cïinnost uzï itõâ energie prïi vyârobeï elektrïiny a tepelneâ energie v soustrojõâ s plynovou turbõânou a spalinovyâm kotlem 1) UÂ cïinnostõâ uzïitõâ energie prïi vyârobeï tepelneâ energie v soustrojõâ s plynovou turbõânou a spalinovyâm kotlem je uâcïinnost vyâroby energie h et podle prïõâlohy cï. 8. 2) MinimaÂlnõÂ uâcïinnost vyâroby energie prïi provozu soustrojõâ vztazïenaâ navyâsledneâ produkty, tj. elektrickou a tepelnou energii, je uvedena v prïõâloze cï. 9. 3) SÏpicÏkovyÂm provozem soustrojõâ v prïõâloze cï. 9 je provoz nejvyâsïe 500 hodin rocïneï. 4) Je-li ve vyârobneï elektrïiny võâce soustrojõâ splynovou turbõânou, vztahuje se pozïadavek dodrzïenõâ minimaâlnõâ uâcïinnosti podle prïõâlohy cï. 9 na pruêmeïrnou hodnotu celeâ vyârobny. 6 MinimaÂlnõÂ uâ cïinnost uzï itõâ energie prïi vyârobeï elektrïiny a tepelneâ energie v paroplynoveâm cyklu 1) UÂ cïinnostõâ uzïitõâ energie prïi vyârobeï tepelneâ energie v paroplynoveâm cyklu je uâcïinnost vyâroby energie h et podle prïõâlohy cï. 10. 2) MinimaÂlnõÂ uâcïinnost vyâroby energie prïi provozu paroplynoveâho cyklu vztazïenaâ navyâsledneâ produkty, tj. elektrïinu a tepelnou energii, je uvedena v prïõâloze cï. 9. 3) Je-li ve vyârobneï elektrïiny võâce soustrojõâ splynovou, poprï. sparnõâ turbõânou, vztahuje se pozïadavek dodrzïenõâ minimaâlnõâ uâcïinnosti podle prïõâlohy cï. 9 na pruêmeïrnou hodnotu celeâ vyârobny. 7 MinimaÂlnõÂ uâ cïinnost uzï itõâ energie prïi vyârobeï elektrïiny a tepelneâ energie v kogeneracïnõâ jednotce spõâstovyâm motorem 1) UÂ cïinnostõâ uzïitõâ energie prïi vyârobeï tepelneâ energie v kogeneracïnõâ jednotce spõâstovyâm motorem je uâcïinnost vyâroby elektrïiny h kj podle prïõâlohy cï. 11 auâcïinnost vyâroby energie ve vyârobneï h et podle prïõâlohy cï. 12. 2) MinimaÂlnõÂ uâcïinnost vyâroby energie v kogeneracïnõâ jednotce spõâstovyâm motorem vztazïenaâ navyâ- sledneâ produkty, tj. elektrïinu a tepelnou energii, je uvedena v prïõâloze cï. 13. 3) SÏpicÏkovyÂm provozem soustrojõâ se v prïõâloze cï. 13 rozumõâ provoz nejvyâsïe 500 hodin rocïneï. 4) Je-li ve vyârobneï võâce kogeneracïnõâch jednotek avyâroba elektrickeâ a tepelneâ energie je meïrïena souhrnneï za celou vyârobnu, vztahuje se pozïadavek dodrzïenõâ hodnoty minimaâlnõâ uâcïinnosti podle prïõâlohy cï. 13 na celou vyârobnu. 5) MinimaÂlnõÂ uâcïinnost vyâroby energie prïi kombinaci kogeneracïnõâch jednotek a kotluê vevyârobneï je uvedena v prïõâloze cï. 13. 8 MinimaÂlnõÂ uâ cïinnost uzï itõâ energie prïi vyârobeï elektrïiny a tepelneâ energie v palivoveâm cïlaânku 1) UÂ cïinnostõâ uzïitõâ energie prïi vyârobeï tepelneâ energie v palivoveâm cïlaânku je uâcïinnost vyâroby elektrïiny a tepelneâ energie h pc podle prïõâlohy cï. 14 a uâcïinnost vyâroby energie ve vyârobneï h et podle prïõâlohy cï. 15. 2) MinimaÂlnõÂ uâcïinnost vyâroby energie v palivoveâm cïlaânku bude stanovena po zõâskaânõâ potrïebnyâch provoznõâch zkusïenostõâ a po oveïrïenõâ prakticky dosazïitelnyâch hodnot.
Strana 3460 SbõÂrka zaâkonuê cï. 150 /2001 CÏ aâstka 60 3) Je-li ve vyârobneï võâce palivovyâch cïlaânkuê avyâroba elektrïiny a tepelneâ energie je meïrïena souhrnneï za celou vyârobnu, vztahuje se pozïadavek dodrzïenõâ minimaâlnõâ uâcïinnosti na celou vyârobnu. 9 StanovenõÂ minimaâlnõâ uâ cïinnosti uzï itõâ energie 1) Ve zdrojõâch tepelneâ energie scelkovyâm tepelnyâm vyâkonem nad 200 kw a ve vyârobnaâch elektrïiny scelkovyâm instalovanyâm elektrickyâm vyâkonem nad 90 kw se vede provoznõâ evidence o instalovaneâm zarïõâzenõâ a vyuzïõâvaâ se k vyhodnocovaânõâ uâcïinnosti uzïitõâ energie a k porovnaânõâ provoznõâch hodnot sminimaâlnõâ uâcïinnostõâ podle prïõâloh cï. 2, 3, 7, 9 a 13. 2) Na vyzïaâdaânõâ seprïedklaâdaâ provoznõâ evidence avyâpocïet uâcïinnosti uzïitõâ energie StaÂtnõÂ energetickeâ inspekci podle zvlaâsïtnõâho praâvnõâho prïedpisu. 2 ) 3) UÂ cïinnost dodaâvky tepelneâ energie ze zdroje h d auâcïinnost vyâroby tepelneâ energie h v u kazïdeâho kotle vybaveneâho meïrïenõâm vyâroby tepla a spotrïeby paliva se ve zdroji tepelneâ energie scelkovyâm vyâkonem nad 200 kw vyhodnocuje a eviduje 1x meïsõâcïneï. Pro ostatnõâ kotle platõâ ustanovenõâ 3 odst. 6. 4) UÂ cïinnost vyâroby elektrïiny h el se vyhodnocuje pro kazïdeâ parnõâ turbosoustrojõâ, pro kazïdeâ soustrojõâ splynovou turbõânou a spalinovyâm kotlem a pro celou vyârobnu elektrïiny 1x meïsõâcïneï. 5) UÂ cïinnost uzïitõâ energie h et sevevyârobneï elektrïiny scelkovyâm instalovanyâm elektrickyâm vyâkonem nad 90 kw u kazïdeâ kogeneracïnõâ jednotky nebo palivoveâho cïlaânku, pokud jsou vybaveny samostatnyâm meïrïenõâm vyâroby elektrïiny a spotrïeby paliva, a pro celou vyârobnu elektrïiny vyhodnocuje 1x meïsõâcïneï. 6) HodnocenõÂ minimaâlnõâ uâcïinnosti uzïitõâ energie podle prïõâloh cï. 2, 3, 7, 9 a 13 se provaâdõâ vzïdy jednou rocïneï a je rozhodujõâcõâ splneïnõâ pruêmeïrneâ rocïnõâ hodnoty dosahovaneâ za provoznõâch podmõânek zdroje tepelneâ energie a vyârobny elektrïiny. 10 UÂ cïinnost Tato vyhlaâsïka nabyâvaâ uâcïinnosti dnem vyhlaâsïenõâ, svyâjimkou 9 odst. 6, kteryâ nabyâvaâ uâcïinnosti dnem 1. ledna 2002. Ministr: doc. Ing. GreÂgr v. r. 2 ) 93 zaâkona cï. 458/2000 Sb., o podmõânkaâch podnikaânõâ aovyâkonu staâtnõâ spraâvy v energetickyâch odveïtvõâch a o zmeïneï neïkteryâch zaâkonuê energetickyâ zaâkon).
CÏ aâstka 60 SbõÂrka zaâkonuê cï. 150 /2001 Strana 3461 PrÏõÂloha cï. 1 k vyhlaâsïce cï. 150/2001 Sb.
Strana 3462 SbõÂrka zaâkonuê cï. 150 /2001 CÏ aâstka 60
CÏ aâstka 60 SbõÂrka zaâkonuê cï. 150 /2001 Strana 3463 PrÏõÂloha cï. 2 k vyhlaâsïce cï. 150/2001 Sb.
Strana 3464 SbõÂrka zaâkonuê cï. 150 /2001 CÏ aâstka 60 PrÏõÂloha cï. 3 k vyhlaâsïce cï. 150/2001 Sb.
CÏ aâstka 60 SbõÂrka zaâkonuê cï. 150 /2001 Strana 3465 PrÏõÂloha cï. 4 k vyhlaâsïce cï. 150/2001 Sb.
Strana 3466 SbõÂrka zaâkonuê cï. 150 /2001 CÏ aâstka 60
CÏ aâstka 60 SbõÂrka zaâkonuê cï. 150 /2001 Strana 3467 PrÏõÂloha cï. 5 k vyhlaâsïce cï. 150/2001 Sb. PrÏõÂloha cï. 6 k vyhlaâsïce cï. 150/2001 Sb.
Strana 3468 SbõÂrka zaâkonuê cï. 150 /2001 CÏ aâstka 60
CÏ aâstka 60 SbõÂrka zaâkonuê cï. 150 /2001 Strana 3469 PrÏõÂloha cï. 7 k vyhlaâsïce cï. 150/2001 Sb. PrÏõÂloha cï. 8 k vyhlaâsïce cï. 150/2001 Sb.
Strana 3470 SbõÂrka zaâkonuê cï. 150 /2001 CÏ aâstka 60
CÏ aâstka 60 SbõÂrka zaâkonuê cï. 150 /2001 Strana 3471 PrÏõÂloha cï. 9 k vyhlaâsïce cï. 150/2001 Sb. PrÏõÂloha cï. 10 k vyhlaâsïce cï. 150/2001 Sb.
Strana 3472 SbõÂrka zaâkonuê cï. 150 /2001 CÏ aâstka 60
CÏ aâstka 60 SbõÂrka zaâkonuê cï. 150 /2001 Strana 3473 PrÏõÂloha cï. 11 k vyhlaâsïce cï. 150/2001 Sb.
Strana 3474 SbõÂrka zaâkonuê cï. 150 /2001 CÏ aâstka 60 PrÏõÂloha cï. 12 k vyhlaâsïce cï. 150/2001 Sb.
CÏ aâstka 60 SbõÂrka zaâkonuê cï. 150 /2001 Strana 3475 PrÏõÂloha cï. 13 k vyhlaâsïce cï. 150/2001 Sb.
Strana 3476 SbõÂrka zaâkonuê cï. 150 /2001 CÏ aâstka 60 PrÏõÂloha cï. 14 k vyhlaâsïce cï. 150/2001 Sb.
CÏ aâstka 60 SbõÂrka zaâkonuê cï. 150 /2001 Strana 3477 PrÏõÂloha cï. 15 k vyhlaâsïce cï. 150/2001 Sb.
Strana 3478 SbõÂrka zaâkonuê cï. 151 /2001 CÏ aâstka 60 151 VYHLA SÏ KA Ministerstva pruê myslu a obchodu ze dne 12. dubna 2001, kterou se stanovõâ podrobnosti uâ cïinnosti uzï itõâ energie prïi rozvodu tepelneâ energie a vnitrïnõâm rozvodu tepelneâ energie Ministerstvo pruê myslu a obchodu stanovõâ podle 14 odst. 5 zaâkona cï. 406/2000 Sb., o hospodarïenõâ energiõâ, daâle jen ¹zaÂkonª) k provedenõâ 6 odst. 2 zaâkona: 1 PrÏedmeÏt uâ pravy 1) Tato vyhlaâsïka stanovõâ pozïadavky na uâcïinnost uzïitõâ energie pro rozvod tepelneâ energie a vnitrïnõâ rozvod tepelneâ energie u a) parnõâch, horkovodnõâch a teplovodnõâch sõâtõâ a sõâtõâ pro rozvod tepleâ uzïitkoveâ vody a chladu vcïetneï prïõâpojek, svyâjimkou chladicõâ vody z energetickyâch a technologickyâch procesuê, kteraâ odvaâdõâ tepelnou energii do okolnõâho prostrïedõâ, b) prïedaâvacõâch nebo vyâmeïnõâkovyâch stanic, c) zarïõâzenõâ pro vnitrïnõâ rozvod tepelneâ energie vcïetneï chladu a tepleâ uzïitkoveâ vody v budovaâch daâle jen ¹vnitrÏnõ rozvodª). 2) VyhlaÂsÏka stanovõâ zpuê sob zjisït'ovaânõâ tepelnyâch ztraât zarïõâzenõâ pro rozvod tepelneâ energie a vnitrïnõâ rozvod tepelneâ energie vcïetneï chladu a tepleâ uzïitkoveâ vody. 2 Rozsah uâ pravy 1) VyhlaÂsÏka se vztahuje na noveï zrïizovanaâ zarïõâzenõâ podle 1 odst. 1 a na cïaâsti zarïõâzenõâ podle 1 odst. 1, u nichzï se provaâdõâ zmeïna dokoncïenyâch staveb v rozsahu podle zvlaâsïtnõâho praâvnõâho prïedpisu, 1 ) daâle jen ¹rekonstrukce zarïõâzenõâª). 2) VyhlaÂsÏka se vztahuje na noveï zrïizovanaâ zarïõâzenõâ a na rekonstrukce zarïõâzenõâ, k nimzï bylo vydaâno stavebnõâ povolenõâ po dni nabytõâ uâcïinnosti teâto vyhlaâsïky. 3 U cïinnost uzï itõâ rozvodu tepelneâ energie 1) Tepelna sõât' se dimenzuje tak, aby rocïnõâ vyuzïitõâ jejõâ schopnosti prïenosu tepelneâ energie bylo co nejveïtsïõâ. ProkaÂzÏe-li optimalizacïnõâ vyâpocïet vyâhodnost samostatneâho potrubõâ pro provoz mimo otopneâ obdobõâ, dimenzuje se potrubõâ podle ekonomickeâ meïrneâ tlakoveâ ztraâty. 2) Hodinova ztraâta obeïhoveâ vody neteïsnostmi prïi provozu v uzavrïeneâ tepelneâ sõâti muêzïe dosaâhnout nejvyâsïe 0,15 % z celkoveâho objemu soustavy, prïi dlouhodobeïjsïõâm prïekracïovaânõâ se provaâdeïjõâ opatrïenõâ k jejõâmu snõâzïenõâ. Hodnota vysïsïõâ nezï 0,5 % je povazïovaâna za poruchu, kterou provozovatel dotcïeneâho zarïõâzenõâ pro rozvod tepelneâ energie neprodleneï odstranõâ. O provedenyâch opatrïenõâch se cïinõâ zaâznam v provoznõâ evidenci. 3) U cïinnost uzïitõâ energie z hlediska jejõâ dopravy je urcïena vztahem A) uvedenyâm v prïõâloze cï. 1. 4) U cïinnost uzïitõâ energie z hlediska tepelnyâch ztraât je urcïena vztahem B) uvedenyâm v prïõâloze cï. 1. 5) PrÏi navrhovaânõâ novyâch a prïi rekonstrukci staâvajõâcõâch tepelnyâch sõâtõâ se pouzïije rïesïenõâ, pro ktereâ maâ minimaâlnõâ hodnotu energetickaâ uâcïinnost z hlediska dopravy tepelneâ energie h c auâcïinnost z hlediska tepelnyâch ztraât h z. MinimaÂlnõ hodnoty nemusõâ byât dodrzïeny, pokud je navrzïeno vyâhodneïjsïõâ rïesïenõâ na zaâkladeï optimalizacïnõâho vyâpocïtu, kteryâ porovnaâvaâ ruê znou tlousït'ku a druh tepelneâ izolace, druh a parametry teplonosneâ laâtky a teplotnõâ rozdõâl a zahrnuje naâklady na porïõâzenõâ, zejmeâna odpisy a uâroky z uâveïruê, daâle dopravnõâ a tepelneâ ztraâty, uâdrzïbu a dobu provozu a zïivotnosti. 6) V provoznõâch podmõânkaâch se uâcïinnosti uzïitõâ energie z hlediska dopravy h c a z hlediska tepelnyâch ztraât h z vyhodnocujõâ jedenkraât rocïneï. 4 Teplonosna laâtka a jejõâ parametry v tepelneâm rozvodu 1) Pro vytaâpeïnõâ a ohrïev tepleâ uzïitkoveâ vody avsïude tam, kde to pro danyâ uâcïel postacïuje, volõâ se prïednostneï pro prïenostepelneâ energie teplaâ voda do 90 8C nebo do 110 8C. Horka voda nad 110 8C se pouzïije pro rozsaâhleâ tepelneâ sõâteï urcïeneâ kzaâsobovaânõâ 1 ) 139b odst. 1 a 3 zaâkona cï. 50/1976 Sb., o uâzemnõâm plaânovaânõâ a stavebnõâm rïaâdu stavebnõâ zaâkon), ve zneïnõâ pozdeïjsïõâch prïedpisuê.
CÏ aâstka 60 SbõÂrka zaâkonuê cï. 151 /2001 Strana 3479 rozlehlyâch sõâdlisït', obcõâ a vzdaâlenyâch odbeïrateluê. PaÂra jako teplonosnaâ laâtka se pouzïije jen tam, kde je to tepelneï-technicky opodstatneïneâ a zduê vodneïneâ optimalizacïnõâm vyâpocïtem, a zejmeâna pro technologickeâ uâcïely. 2) VyÂpocÏtova teplota ve vratneâm potrubõâ se volõâ nizïsïõâ nebo rovna 70 8C. VysÏsÏõ hodnotu nezï 708C, zejmeâna z duê voduê akumulace tepla v sõâti, je nutno zduêvodnit optimalizacïnõâm vyâpocïtem. 3) Tepla nebo horkaâ voda pro vytaâpeïnõâ se v pruêbeïhu otopneâho obdobõâ udrzïuje podle klimatickyâch podmõânek na teploteï nezbytneï nutneâ pro zajisïteïnõâ dodaâvky tepelneâ energie potrïebneâ k dosazïenõâ tepelneâ pohody uzïivateluê napojenyâch bytovyâch a nebytovyâch prostor. 4) Tlak v teplovodnõâ a horkovodnõâ sõâti se za provozu udrzïuje ve vyâsïi, kteraâ zajisït'uje, zïe v zïaâdneâ cïaâsti potrubõâ ani v prïipojeneâm odbeïrneâm tepelneâm zarïõâzenõâ nedojde k odparïenõâ vody. Ve vratneâm potrubõâ se udrzïuje trvale prïetlak. 5) Parametry paâry se volõâ tak, aby s ohledem na uâbytek tlaku a teploty v sõâti byly uspokojeny pozïadavky vsïech napojenyâch odbeïrateluê a aby prïi jejõâ dopraveï byla omezena kondenzace v potrubõâ. K tomu se prïihleâdne i prïi dimenzovaânõâ potrubõâ. 6) PrÏi rekonstrukci parnõâ tepelneâ sõâteïsepaâra jako teplonosnaâ laâtka nahradõâ v souladu s odstavcem 1 teplou nebo horkou vodou postupneï ve vsïech cïaâstech nebo samostatnyâch okruzõâch, kam je dodaâvaâna tepelnaâ energie pro vytaâpeïnõâ a ohrïev uzïitkoveâ vody, nebo i pro technologickeâ uâcïely. 5 VnitrÏnõ rozvod tepelneâ energie 1) KazÏdy spotrïebicï tepelneâ energie se opatrïõâ armaturou s uzavõâracõâ schopnostõâ, pokud to jeho technickeâ rïesïenõâ a pouzïitõâ prïipousïtõâ. KazÏde otopneâ teïleso se opatrïõâ ventilem suzavõâracõâ a regulacïnõâ schopnostõâ sregulaâtorem pro zajisïteïnõâ mõâstnõâ regulace a u dvoubodoveâho napojenõâ vyjma jednotrubkovyâch otopnyâch soustav teâzï regulacïnõâm sïroubenõâm, pokud se nejednaâ oprïõâpad podle 8 odst. 5. 2) KazÏdy parnõâ spotrïebicï nebo v technicky oduêvodnitelnyâch prïõâpadech skupina spotrïebicïuê se opatrïõâ zarïõâzenõâm, zejmeâna vhodneï volenyâm odvadeïcïem kondenzaâtu, zabranï ujõâcõâm vstupu paâry do kondenzaâtnõâho potrubõâ, svyâjimkou spotrïebicïuê sregulacõâ vyâkonu na straneï kondenzaâtu. KazÏdy parnõâ spotrïebicï ve skupinoveâm zapojenõâ prïipojenyâ na spolecïnyâ kondenzaâtnõâ uzaâveïr se vybavõâ zpeïtnou a uzavõâracõâ armaturou. 3) Pro vytaâpeïnõâ snucenyâm obeïhem otopneâ vody se volõâ teplota vody na prïõâvodu do otopneâho teïlesa do 75 8C. Pro vytaâpeïnõâ sprïirozenyâm obeïhem otopneâ vody se volõâ teplota vody na prïõâvodu do otopneâho teïlesa do 90 8C. 4) Ke snõâzïenõâ teploty a vyuzïitõâ odparu v kondenzaâtnõâm systeâmu se instalujõâ uvolnï ovacïe paâry, ktereâ zajisït'ujõâ vychlazenõâ kondenzaâtu pod 100 8C. 5) Tepelna energie prïedaâvanaâ do vytaâpeïneâho prostoru z neizolovaneâho potrubõâ se povazïuje za trvalyâ tepelnyâ zisk, kteryâ se uvazïuje prïi naâvrhu tepelneâho vyâkonu otopnyâch teïlespodle tabulek 1 a 2 v prïõâloze cï. 2, jestlizïe projektovanaâ teplota vody v rozvodu je rovna nebo vysïsïõâ nezï 608C. PrÏõÂpojne potrubõâ k otopneâmu teïlesu se respektuje azï oddeâlky 2 m. 6 Tepelna izolace zarïõâzenõâ pro rozvod tepelneâ energie a vnitrïnõâ rozvod tepelneâ energie provytaâpeïnõâ a technologickeâ uâcïely a pro rozvod tepleâ uzï itkoveâ vody 1) CÏ aâst tepelneâ sõâteï, kterou prochaâzõâ teplonosnaâ laâtka o teploteï vysïsïõâ nezï 408C, se vybavõâ tepelnou izolacõâ. Pokud je trïeba zajistit vychlazenõâ kondenzaâtu pod urcïenou teplotu, izolace se neinstaluje na kondenzaâtnõâ potrubõâ a naâdrzïe. 2) Tepelna izolace se chraânõâ prïed mechanickyâm posïkozenõâm. VneÏjsÏõ povrch izolovaneâho potrubõâ se upravõâ tak, aby byl odolnyâ vuêcïi vneïjsïõâmu prostrïedõâ a slunecïnõâmu zaârïenõâ. Zvlhnutõ tepelneâ izolace se braânõâ opatrïenõâm k ochraneï prïed atmosfeârickou vlhkostõâ, u bezkanaâloveâho provedenõâ prïed zemnõâ vlhkostõâ, prïi vedenõâ v kanaâlech prïed vnikaânõâm podzemnõâ a povrchoveâ vody. 3) Tepelna izolace u vnitrïnõâch rozvoduê steplonosnou laâtkou do 110 8C se navrhuje tak, zïe jejõâ povrchovaâ teplota je o meâneï nezï 20 K vysïsïõâ oproti teploteï okolõâ a u vnitrïnõâch rozvoduê steplonosnou laâtkou nad 110 8C omeâneï nezï 25 K oproti teploteï okolõâ, nenõâ-li projektem na zaâkladeï technicko-ekonomickeâho vyâpocïtu stanoveno jinak. 4) Na vsïech vnitrïnõâch rozvodech se instaluje tepelnaâ izolace, pokud nejsou urcïeny k vytaâpeïnõâ nebo temperovaânõâ okolnõâho prostoru. 5) Izolace armatur a prïõârub se provaâdõâ jako snõâmatelnaâ. Izolace se nepozïaduje u armatur, kde by to ohrozïovalo jejich funkci nebo podstatneï zteïzïovalo manipulaci snimi, zejmeâna u pojistnyâch ventiluê a odvadeïcïuê kondenzaâtu. 6) MinimaÂlnõ tlousït'ka tepelneâ izolace armatur se volõâ stejnaâ jako u potrubõâ teâzïe jmenoviteâ sveïtlosti. 7) PrÏi vyâpocïtu tepelnyâch ztraât rozvoduê se tepelneâ ztraâty armaturami, ulozïenõâm a kompenzaâtory naâsobõâ opravnyâm soucïinitelem na deâlku potrubõâ a) u bezkanaâloveâho ulozïenõâ 1,15, b) prïi vedenõâ v kanaâlech 1,25, c) u nadzemnõâho nebo pozemnõâho vedenõâ 1,30. 8) Pro tepelneâ izolace rozvoduê se pouzïije mate-
Strana 3480 SbõÂrka zaâkonuê cï. 151 /2001 CÏ aâstka 60 riaâl majõâcõâ soucïinitel tepelneâ vodivosti l u rozvoduê mensïõâ nebo roven 0,045 W/m.K a u vnitrïnõâch rozvoduê mensïõâ nebo roven 0,040 W/m.K hodnoty l udaâvaâny pro 0 8C), pokud to nevylucïujõâ bezpecïnostneï technickeâ pozïadavky. 9) TlousÏt'ka tepelneâ izolace u vnitrïnõâch rozvoduê do DN 20 se volõâ ³ 20 mm; u DN 20 azï DN 35 s e volõâ ³ 30 mm; u DN 40 azï DN 100 se volõâ ³ DN; nad DN 100 se volõâ ³ 100 mm. U vnitrïnõâch rozvoduê plastovyâch a meïdeïnyâch potrubõâ se tlousït'ka tepelneâ izolace volõâ podle vneïjsïõâho pruêmeïru potrubõâ nejblizïsïõâho vneïjsïõâmu pruêmeïru potrubõâ rïady DN. U rozvoduê se tlousït'- ka tepelneâ izolace stanovõâ optimalizacïnõâm vyâpocïtem. 10) Pro potrubõâ vedeneâ ve zdi, prïi pruê chodu potrubõâ stropem, krïõâzïenõâ potrubõâ, ve spojovacõâch mõâstech, u centraâlnõâho rozdeïlovacïe a u prïõâpojek k otopnyâm teïlesuê m, ktereâ nejsou delsïõâ nezï 8 m, se volõâ polovicïnõâ tlousït'ka tepelneâ izolace uvedenaâ v ustanovenõâ odstavce 9. 11) PrÏi nizïsïõâch hodnotaâch l, nezï je uvedeno v ustanovenõâ odstavce 8, se minimaâlnõâ tlousït'ka tepelneâ d izolace e -d stanovõâ vyâpocïtem tak, aby soucïinitel 2 prostupu tepla vztazïenyâ na jednotku deâlky potrubõâ k byl mensïõâ nebo roven 0,35 W/m.K. VyÂpocÏet se provede podle vztahu uvedeneâho v prïõâloze cï. 3. 7 PrÏedaÂvacõ stanice a jejich vybavenõâ 1) KazÏdy zdroj tepelneâ energie pro uâstrïednõâ vytaâpeïnõâ, poprïõâpadeï kneïmu prïipojeneâ prïedaâvacõâ stanice se k zabezpecïenõâ hospodaârneâho naklaâdaânõâ stepelnou energiõâ teplem a rovnovaâzïneâho stavu mezi vyârobou a spotrïebou tepelneâ energie vybavõâ zarïõâzenõâm automaticky regulujõâcõâm teplotu otopneâ vody, zejmeânavzaâvislosti na pruêbeïhu klimatickyâch podmõânek nebo venkovnõâ teploty ve spolupraâci steplotou vnitrïnõâ ve vytaâpeïneâm prostoru nebo podle zaâteïzïe, nebo regulaâtorem tlaku paâry. PozÏadavek se nevztahuje na kotelnu s naâsypnyâmi kotli na tuhaâ paliva. 2) V odbeïrneâm tepelneâm zarïõâzenõâ se trvale udrzïuje tlakovyâ rozdõâl ve vyâsïi, kteraâ umozïnï uje regulaci vytaâpeïnõâ a teploty tepleâ uzïitkoveâ vody u spotrïebiteluê. 3) PrÏedaÂvacõ stanice se prïednostneï zrïizujõâ samostatneï pro jednotliveâ odbeïratele. SpolecÏne stanice pro võâce odbeïrateluê seprïi rekonstrukcõâch nahrazujõâ stanicemi pro jednotliveâ odbeïratele. Pokud je ze zaâvazïnyâch duê voduê pouzïito odchylneâ rïesïenõâ, dolozïõâ se optimalizacïnõâm vyâpocïtem. 4) PrÏi navrhovaânõâ regulace v prïedaâvacõâch stanicõâch se volõâ zpuê sob podle technicko-ekonomickeâho vyâpocïtu nejvyâhodneïjsïõâ. 5) OhrÏev tepleâ uzïitkoveâ vody je u prïedaâvacõâch stanic rïesïen vzïdy jako tlakoveï nezaâvislyâ soddeïlenõâm ohrïõâvajõâcõâ a ohrïõâvaneâ teplonosneâ laâtky teplosmeïnnou plochou. 6) PrÏedaÂvacõ stanice se vybavuje automatickou regulacõâ teploty otopneâ vody. Druh pouzïiteâ regulace se volõâ podle maximaâlneï dosazïitelnyâch uâspor tepelneâ energie. 7) U vodnõâho primaârnõâho rozvodu se u novyâch nebo rekonstruovanyâch prïedaâvacõâch stanic provede opatrïenõâ zamezujõâcõâ prïekrocïenõâ maximaâlnõâho dovoleneâho pruê toku na primaârnõâ straneï rozvodu u odbeïratele. U parnõâch tepelnyâch sõâtõâ se instalujõâ omezovacïe spotrïeby tepla. 8) Parnõ prïedaâvacõâ stanice jsou takoveâ stanice, kde je primaârnõâ teplonosnou laâtkou vodnõâ paâra. U dodaâvky vodnõâ paâry se provaâdõâ opatrïenõâ, aby primaârnõâ teplonosnou laâtkou v mõâsteï napojenõâ prïedaâvacõâ stanice nebyla mokraâ paâra. 9) VnitrÏnõ rozvody tepelneâ energie ve zdrojõâch tepla a v prïedaâvacõâch stanicõâch se opatrïujõâ tepelnou izolacõâ podle 6. 8 Regulace a rïõâzenõâ dodaâvky tepelneâ energie 1) ObeÏhova cïerpadla se dimenzujõâ na jmenovityâ pruê tok a tlakovou ztraâtu hlavnõâ zaâsobovaneâ veïtve rozvodu. 2) ObeÏhova cïerpadla v prïedaâvacõâch stanicõâch sjmenovityâm tepelnyâm vyâkonem nad 50 kw se vybavõâ automatickou plynulou nebo alesponï trïõâstupnï ovou regulacõâ otaâcïek, pokud tomu nebraânõâ bezpecïnostneï technickeâ ukazatele. 3) ObeÏhova cïerpadla v otopnyâch soustavaâch sjmenovityâm tepelnyâm vyâkonem nad 50 kw se vybavõâ automatickou plynulou nebo alesponï trïõâstupnï ovou regulacõâ otaâcïek, pokud tomu nebraânõâ bezpecïnostneï technickeâ ukazatele. 4) Zdroje tepla se vybavõâ automatickou regulacõâ umozïnï ujõâcõâ centraâlneï snõâzïit cïi odstavit dodaâvku tepelneâ energie, stejneï jako zapnout a vypnout elektrickaâ zarïõâzenõâ v zaâvislosti na venkovnõâ teploteï nebo jineâ urcïujõâcõâ velicïineï. Volba druhu regulace uprïednostnï uje pozïadavek maximaâlnõâch uâspor tepelneâ energie. PozÏadavek se nevztahuje na kotelnu s naâsypnyâmi kotli na tuhaâ paliva. 5) SpotrÏebicÏe se vybavõâ mõâstnõâ regulacõâ tak, aby se dosaâhlo zohledneïnõâ tepelnyâch ziskuê z osluneïnõâ a vnitrïnõâch tepelnyâch ziskuê. U skupin spotrïebicïuê a u skupin mõâstnostõâ stejneâho typu a druhu vyuzïitõâ v nebytoveâm objektu se prïipousïtõâ skupinovaâ regulace. 6) K zajisïteïnõâ uâsporneâho, bezhlucïneâho a bezporuchoveâho provozu celeâ otopneâ soustavy se okruhy jednotlivyâch vertikaâlnõâch veïtvõâ nebo võâce okruhuê tvorïõâcõâch celistvou zoânu vzhledem k tepelnyâm ziskuê m vy-
CÏ aâstka 60 SbõÂrka zaâkonuê cï. 151 /2001 Strana 3481 taâpeïnyâch prostor nebo otopnaâ soustava tvorïõâcõâ mensïõâ samostatnyâ celek svõâce nezï 70 % otopnyâch teïlesopatrïenyâch regulacïnõâmi ventily sregulaâtory vybavõâ regulaâtory tlakoveâ diference nebo regulaâtory objemoveâho pruê toku nebo automatickyâm prïepousïteïcõâm zarïõâzenõâm, pokud to dovoluje pozïadavek na teplotu ve vratneâm potrubõâ. 7) U rozvodu tepelneâ energie a vnitrïnõâho rozvodu vytaâpeïnõâ a tepleâ uzïitkoveâ vody se prokazuje serïõâzenõâ pruê tokuê meïrïenõâm v jednotlivyâch veïtvõâch otopneâ soustavy meïrïenõâm tak, aby odpovõâdaly projektovanyâm jmenovityâm pruê tokuê m smaximaâlnõâ odchylkou + 15 %. MeÏrÏenõ se provaâdõâ prïi uvaâdeïnõâ do provozu, po odstraneïnõâ zaâvazïnyâch provoznõâch zaâvad, prïi nedostatecïneâm zaâsobovaânõâ nebo prïetaâpeïnõâ uneïktereâho odbeïratele cïi spotrïebitele a prïi zmeïnaâch zarïõâzenõâ, ktereâ ovlivnï ujõâ tlakoveâ pomeïry v sõâti, zejmeâna prïi prïipojenõâ novyâch a odstavenõâ staâvajõâcõâch odbeïrateluê cïi spotrïebiteluê. Protokol o meïrïenõâ a nastavenõâ pruê tokuê zuê staâvaâ trvale ulozïen u provozovatele rozvodu cïi vnitrïnõâho rozvodu. 9 Tepelna izolace zaâsobnõâkuê tepleâ vody a expanznõâch naâdob 1) MinimaÂlnõ tlousït'ka tepelneâ izolace zaâsobnõâkuê tepleâ vody a otevrïenyâch expanznõâch naâdob je 100 mm prïi pouzïitõâ izolacïnõâho materiaâlu se soucïinitelem tepelneâ vodivosti l rovnyâm nebo mensïõâm nezï 0,045 W/ /m.k udaâvaâno prïi teploteï 08C). PrÏi jinyâch hodnotaâch soucïiniteluê tepelneâ vodivosti se tlousït'ka izolace prïepocïõâtaâ tak, aby bylo dosazïeno stejnyâch nebo lepsïõâch tepelneï izolacïnõâch vlastnostõâ. 2) MinimaÂlnõ tlousït'ka tepelneâ izolace pasivnõâch zaâsobnõâkuê akumulacïnõâch naâdob) je 100 mm prïi pouzïitõâ izolacïnõâho materiaâlu se soucïinitelem tepelneâ vodivosti l rovnyâm nebo mensïõâm nezï 0,04 W/m.K udaâvaâno prïi teploteï 0 8C). PrÏi veïtsïõâch hodnotaâch soucïiniteluê tepelneâ vodivosti se tlousït'ka izolace prïepocïõâtaâ tak, aby bylo dosazïeno soucïinitele prostupu tepla k 0,30 W/m 2.K. 3) U dlouhodobyâch nebo sezonnõâch zaâsobnõâkuê tepla se tlousït'ka tepelneâ izolace urcïuje optimalizacïnõâm vyâpocïtem. 10 Rozvody chladicõâch laâtek a tepelneâ izolace 1) Rozvody sprovoznõâ teplotou +15 8C a nizïsïõâ majõâ tlousït'ku izolace podle 6 odst. 9. Pro tepelneâ izolace rozvoduê a vnitrïnõâch rozvoduê se pouzïije materiaâl majõâcõâ soucïinitel tepelneâ vodivosti l mensïõâ nebo roven 0,038 W/m.K hodnoty l udaâvaâny pro 0 8C). 2) CÏ õâm je povrchovaâ teplota rozvodu nizïsïõâ, tõâm se volõâ kvalitneïjsïõâ izolace snizïsïõâm soucïinitelem tepelneâ vodivosti. 3) Povrchy, spoje a cïela tepelnyâch izolacõâ se opatrïõâ vhodnou neprïerusïovanou paroteïsnou vrstvou k zamezenõâ pronikaânõâ vlhkosti difuzõâ vodnõâch par. Pro ochranu izolacõâ platõâ rovneïzï 6 odst. 2. Tepelne izolace opatrïeneâ na vneïjsïõâm povrchu kovovyâm oplaâsïteïnõâm se prïi provoznõâch teplotaâch nizïsïõâch nezï +15 8C navsïech spojõâch opatrïõâ s taâle pruzïnyâm tmelem proti difuzi vlhkosti s difuznõâm odporem m>7000. 4) Pokud nenõâ vneïjsïõâ povrch tepelneâ izolace opatrïen paroteïsnou vrstvou nebo uteïsnï ovanyâm oplechovaânõâm, pouzïije se tepelnaâ izolace se soucïinitelem difuznõâho odporu m>5000. 5) Pro rozvody sprovoznõâ teplotou nizïsïõâ nezï +15 8C se vlaâkniteâ izolace nepouzïõâvajõâ. 6) PrÏi montaâzïi potrubõâ a prïi dopeïnï ovaânõâ polyuretanovyâch izolacõâ se vzïdy postupuje podle technologickeâho prïedpisu vyârobce potrubõâ. 7) Tepelna izolace se provede tak, aby jõâ neprochaâzely zïaâdneâ kabely, vodovodnõâ potrubõâ apod. Pokud je nezbytneâ, aby izolacõâ prochaâzel vodicï, provede se v tepelneâ izolaci zvlaâsïtnõâ pruê chodka vhodneï zaizolovanaâ a uteïsneïnaâ proti difuzi. 11 Metody zjisït'ovaânõâ tepelnyâch ztraât a ziskuê v zarïõâzenõâch pro rozvod tepla a chladu 1) Podle uâcïelu meïrïenõâ semeïrïicõâ metody deïlõâ na laboratornõâ a provoznõâ. Laboratornõ metody se pouzïõâvajõâ v laboratorïõâch, kde se meïrïõâ za prïesneï definovanyâch podmõânek sprïesnostõâ 5 %. Za teïchto podmõânek jsou pro danyâ vzorek tepelneâ izolace meïrïenõâ reprodukovatelnaâ. MinimaÂlnõ pocïet vzorkuê jednoho druhu izolace jsou trïi kusy a zpravidla se zjisït'uje tepelnaâ vodivost. 2) U laboratornõâho vzorku se zjistõâ a daâle se sledujõâ, zapisujõâ a uvedou v protokolu a) rozmeïry sprïesnostõâ 0,1 mm, b) hmotnosti s prïesnostõâ 0,01 g, c) pravidelnost rozmeïruê, d) prïesnyâ auâplnyâ naâzev materiaâlu, e) struktura, barva a chemickeâ slozïenõâ, f) vyârobce a dodavatel vzorku, g) pouzïitelnost, teplotnõâ staâlost a odolnost, h) povrchovaâ teplota izolace vnitrïnõâ a vneïjsïõâ, i) pruêmeïrnaâ teplota okolõâ ve vzdaâlenosti max. 1 m od meïrïicõâho prïõâstroje, j) doba meïrïenõâ, k) strïednõâ teplota meïrïeneâho vzorku, l) prïõâkon topneâ desky, cïaâstõâ meïrïicõâch systeâmuê sprïes- nostõâ 0,001 W. 3) PouzÏõÂvane laboratornõâ metody jsou zejmeâna metoda deskovaâ Poensgenova), metoda vaâlce Van Rinsumova) a metoda koule Nusseltova). Jejich popis
Strana 3482 SbõÂrka zaâkonuê cï. 151 /2001 CÏ aâstka 60 je uveden v prïõâloze cï.4 avcïeskyâch technickyâch normaâch. 4) ProvoznõÂ metody se pouzïõâvajõâ v provoznõâch podmõânkaâch. U provoznõâch metod nejsou teploty prïesneï definovaâny a meïrïenõâ je zaâvisleâ namozïnostech meïrïicõâ metody. PrÏesnost nameïrïenyâch hodnot, tj. tepelneâho toku, poprï. tepelneâ vodivosti je horsïõâ nezï 5 %. ProvoznõÂ metody oveïrïujõâ tepelneï izolacïnõâ vlastnosti prïedevsïõâm tepelnou vodivostõâ a tepelnyâmi ztraâtami. OveÏrÏovaÂnõÂ tepelneï izolacïnõâch vlastnostõâ za provozu je uâcïelneâ a potrïebneâ. 5) V protokolu z provoznõâho meïrïenõâ se zaznamenaâ a) datum, cïasa deâlka meïrïenõâ, b) technickyâ popismeïrïicõâho zarïõâzenõâ a mõâsta meïrïenõâ, c) rozmeïry meïrïeneâ izolace, zejmeâna pruêmeïry potrubõâ, slozïenõâ a tlousït'ky vrstev s prïesnostõâ 0,1 mm, d) druh izolacïnõâho materiaâlu a jeho stav, e) provoznõâ teploty, teplota okolõâ, klimatickeâ pomeïry. 6) Mezi provoznõâ metody patrïõâ metody Schmidtova, termoviznõâ a kalorimetrickaâ. PopisprovoznõÂch metod je uveden v prïõâloze cï. 5. 7) Vzhledem k toku tepla se meïrïenõâ provaâdõâ a) prïi ustaâleneâm toku tepla, v cïasoveâm uâseku, kdy se nemeïnõâ teploty vnitrïnõâho a vneïjsïõâho prostrïedõâ ani rychlost proudeïnõâ okolnõâho vzduchu stacionaârnõâ metoda), b) prïi neustaâleneâm tepelneâm toku, prïi rïõâzeneâm ohrïõâvaânõâ nebo ochlazovaânõâ, za soucïasneâho zjisït'ovaânõâ cïasu, za kteryâ se druhaâ strana izolovaneâ desky ohrïeje nebo ochladõâ. Jde o metody laboratornõâ svysïsïõâ neprïesnostõâ a nemozïnostõâ urcïenõâ strïednõâ teploty nestacionaârnõâ metoda). 12 UÂ cïinnost Tato vyhlaâsïka nabyâvaâ uâcïinnosti dnem vyhlaâsïenõâ. Ministr: doc. Ing. GreÂgr v. r.
CÏ aâstka 60 SbõÂrka zaâkonuê cï. 151 /2001 Strana 3483 PrÏõÂloha cï. 1 k vyhlaâsïce cï. 151/2001 Sb.
Strana 3484 SbõÂrka zaâkonuê cï. 151 /2001 CÏ aâstka 60 PrÏõÂloha cï. 2 k vyhlaâsïce cï. 151/2001 Sb.
CÏ aâstka 60 SbõÂrka zaâkonuê cï. 151 /2001 Strana 3485 PrÏõÂloha cï. 3 k vyhlaâsïce cï. 151/2001 Sb.
Strana 3486 SbõÂrka zaâkonuê cï. 151 /2001 CÏ aâstka 60 PrÏõÂloha cï. 4 k vyhlaâsïce cï. 151/2001 Sb.
CÏ aâstka 60 SbõÂrka zaâkonuê cï. 151 /2001 Strana 3487 PrÏõÂloha cï. 5 k vyhlaâsïce cï. 151/2001 Sb.
Strana 3488 SbõÂrka zaâkonuê cï. 152 /2001 CÏ aâstka 60 152 VYHLA SÏ KA Ministerstva pruê myslu a obchodu ze dne 12. dubna 2001, kterou se stanovõâ pravidla pro vytaâpeïnõâ a dodaâvku tepleâ uzï itkoveâ vody, meïrneâ ukazatele spotrïeby tepla provytaâpeïnõâ a proprïõâpravu tepleâ uzï itkoveâ vody a pozï adavky na vybavenõâ vnitrïnõâch tepelnyâch zarïõâzenõâ budov prïõâstroji regulujõâcõâmi dodaâvku tepelneâ energie konecïnyâm spotrïebiteluê m Ministerstvo pruê myslu a obchodu stanovõâ podle 14 odst. 5 zaâkona cï. 406/2000 Sb., o hospodarïenõâ energiõâ, daâle jen ¹zaÂkonª) k provedenõâ 6 odst. 6, 7 a8zaâkona: 1 PrÏedmeÏt uâ pravy Tato vyhlaâsïka upravuje a) pravidla pro vytaâpeïnõâ a dodaâvku tepleâ uzïitkoveâ vody, b) meïrneâ ukazatele spotrïeby tepla pro vytaâpeïnõâ a pro prïõâpravu tepleâ uzïitkoveâ vody, c) pozïadavky na vybavenõâ vnitrïnõâch tepelnyâch zarïõâzenõâ budov prïõâstroji regulujõâcõâmi dodaâvku tepelneâ energie konecïnyâm spotrïebiteluêm. 2 Rozsah uâ pravy 1) Tato vyhlaâsïka se vztahuje na uâstrïednõâ vytaâpeïnõâ a centraâlnõâ prïõâpravu tepleâ uzïitkoveâ vody a) v bytech a nebytovyâch prostoraâch bytovyâch budov naâjemnõâch, druzïstevnõâch i bytovyâch budov s byty ve vlastnictvõâ osob, b) v provoznõâch prostoraâch budov nebytovyâch. 2) VyhlaÂsÏka se nevztahuje na budovy, ve kteryâch jsou vsïechny byty a nebytoveâ prostory v uzïõâvaânõâ jedineâ praâvnickeâ nebo fyzickeâ osoby, kteraâ je vlastnõâkem budovy, a na budovy, ve kteryâch je vytaâpeïnõârïesïeno podle zvlaâsïtnõâho prïedpisu. 3 Pravidla provytaâpeïnõâ 1) Otopne obdobõâ zacïõânaâ1.zaârïõâ a koncïõâ 31. kveïtna naâsledujõâcõâho roku. 2) DodaÂvka tepelneâ energie se zahaâjõâ v otopneâm obdobõâ, kdyzï pruêmeïrnaâ dennõâ teplota venkovnõâho vzduchu v prïõâslusïneâm mõâsteï nebo lokaliteï poklesne pod +13 8C ve dvou dnech po sobeï naâsledujõâcõâch a podle vyâvoje pocïasõâ nelze ocïekaâvat zvyâsïenõâ teâto teploty nad +13 8C pro naâsledujõâcõâ den. 3) PruÊmeÏrnou dennõâ teplotou venkovnõâho vzduchu je cïtvrtina soucïtu venkovnõâch teplot meïrïenyâch ve stõânu svyloucïenõâm vlivu saâlaânõâ okolnõâch ploch v 7.00, 14.00 a ve 21.00 hod., prïicïemzï teplota meïrïenaâ ve 21.00 hod. se pocïõâtaâ dvakraât. 4) VytaÂpeÏnõ bytuê a nebytovyâch prostor v bytovyâch a nebytovyâch budovaâch se omezõâ nebo prïerusïõâ v otopneâm obdobõâ tehdy, jestlizïe pruêmeïrnaâ dennõâ teplota venkovnõâho vzduchu v prïõâslusïneâm mõâsteï nebo lokaliteï vystoupõâ nad +13 8C ve dvou dnech po sobeï naâsledujõâcõâch a podle vyâvoje pocïasõâ nelze ocïekaâvat poklesteâto teploty pro naâsledujõâcõâ den. PrÏi naâsledneâm poklesu pruêmeïrneâ dennõâ teploty venkovnõâho vzduchu pod +13 8C se vytaâpeïnõâ obnovõâ. 5) V prïõâpadeï souhlasu nejmeâneï dvou trïetin naâjemnõâkuê spotrïebiteluê ) se vytaâpeïnõâ uskutecïnï uje mimo otopneâ obdobõâ, vyzïaduje-li to pruêbeïh venkovnõâch teplot a prïipousïtõâ-li to technickeâ azaâsobovacõâ podmõânky. 6) V pruêbeïhu otopneâho obdobõâ jsou byty v dobeï od 6.00 do 22.00 hod. a ostatnõâ prostory v dobeï jejich provozu vytaâpeïny tak, aby dosazïeneâ pruêmeïrneâ teploty vnitrïnõâho vzduchu zajisït'ovaly vyâpocïtoveâ teploty vnitrïnõâho vzduchu stanoveneâ projektem. 7) VyÂpocÏtova teplota vnitrïnõâho vzduchu stanovenaâ projektem je tzv. vyâslednaâ teplota, kteraâ zohlednï uje vedle teploty vnitrïnõâho vzduchu i vliv saâlaânõâ okolnõâch steïn. MeÏrÏõ se kulovyâm teplomeïrem. 8) PruÊmeÏrna teplota vnitrïnõâho vzduchu ve vytaâpeïnyâch mõâstnostech se meïrïõâ teplomeïrem odstõâneïnyâm vuêcïi saâlaânõâ okolnõâch ploch a vlivu osluneïnõâ a cïinõâ jednu cïtvrtinu soucïtu teplot vnitrïnõâho vzduchu nameïrïenyâch uprostrïed puê dorysu mõâstnosti ve vyâsïi 1 m nad naâsïlapnou vrstvou podlahy v 8.00, 12.00, 16.00 a 21.00 hod. 9) V dobeï od 22.00 do 6.00 hod. se vytaâpeïnõâ obytnyâch mõâstnostõâ a v neprovoznõâ dobeï ostatnõâch vytaâpeïnyâch prostor podle potrïeby omezõâ nebo kraâtkodobeï prïerusïõâ do teâ mõâry, aby byly dodrzïeny pozïadavky jejich teplotnõâho uâtlumu zajisït'ujõâcõâho tepelnou stabilitu mõâstnostõâ. 10) V pruêbeïhu vytaâpeïnõâ je podle odstavce 6 v obytnyâch mõâstnostech a v ostatnõâch prostoraâch sobdobnyâm vyuzïõâvaânõâm vybavenyâch otopnyâm teïlesem odpovõâdajõâcõâ pruêmeïrnaâ teplota vnitrïnõâho vzduchu nameïrïenaâ teplomeïrem odstõâneïnyâm vuêcïi saâlaânõâ okolnõâch
CÏ aâstka 60 SbõÂrka zaâkonuê cï. 152 /2001 Strana 3489 ploch a vlivu osluneïnõâ oproti cïõâselneâ hodnoteï vyâpocïtoveâ teploty vnitrïnõâho vzduchu stanoveneâ projektem ± vysïsïõâ o 1 8C v mõâstnosti s jednou venkovnõâ steïnou, ± vysïsïõâ o 1,5 8C v mõâstnosti s dveïma venkovnõâmi steïnami, ± vysïsïõâ o 2 8C v mõâstnosti s trïemi nebo võâce venkovnõâmi steïnami, ± navõâc vysïsïõâ o 1 8C v mõâstnosti s nadmeïrnyâm zasklenõâm. 11) VytaÂpeÏnõ na vysïsïõâ pruêmeïrneâ teploty vnitrïnõâho vzduchu ve vytaâpeïnyâch mõâstnostech je mozïneâ vprïõâpadeï bytuê za prïedpokladu pozïadavku võâce nezï dvou trïetin naâjemnõâkuê a za podmõânky, zïe v bytech ani nebytovyâch prostoraâch nebudou prïekrocïeny limity vnitrïnõâch teplot. 12) NeprÏekrocÏitelne limity pruêmeïrnyâch teplot vnitrïnõâho vzduchu pro byty a nebytoveâ prostory v bytovyâch a nebytovyâch budovaâch jsou daâny zvyâsïenõâm pruêmeïrnyâch vnitrïnõâch teplot stanovenyâch podle zaâsad uvedenyâch v odstavcõâch 6, 10 a 11 o hodnotu 2 8C, prïõâpadneï teplotami urcïenyâmi v nebytovyâch prostoraâch technologickyâmi prïedpisy nebo stanovenyâmi odbornou expertõâzou. 13) SpolecÏne vytaâpeïneâ prostory v obytnyâch domech a nebytoveâ prostory v bytovyâch i nebytovyâch budovaâch jsou v pruêbeïhu otopneâho obdobõâ v dobeï jejich provozu vytaâpeïny tak, aby v nich byla zabezpecïena vyâpocïtovaâ teplota vnitrïnõâho vzduchu stanovenaâ projektem. 14) VytaÂpeÏnõ nebytovyâch prostor v bytovyâch i nebytovyâch budovaâch se ve dnech, kdy nejsou provozovaâny, omezõâ nebo prïerusïõâ tak, aby byly dodrzïeny pozïadavky jejich teplotnõâho uâtlumu zajisït'ujõâcõâho jejich tepelnou stabilitu. 15) Projektove vyâpocïtoveâ teploty vnitrïnõâho vzduchu vybranyâch bytovyâch a nebytovyâch prostor jsou stanoveny zvlaâsïtnõâm praâvnõâm prïedpisem. 16) PlaÂnovane opravy, uâdrzïboveâ a reviznõâ praâce, ktereâ mohou zpuê sobit omezenõâ cïi prïerusïenõâ dodaâvky tepla k vytaâpeïnõâ, se provaâdeïjõâ mimo otopneâ obdobõâ. 4 Pravidla prododaâvku tepleâ uzï itkoveâ vody 1) Tepla uzïitkovaâ voda je dodaâvaâna celorocïneï tak, aby meïla na vyâtoku u spotrïebitele teplotu 45 azï 608C, svyâjimkou mozïnosti kraâtkodobeâho poklesu v dobeï odbeïrnyâch sïpicïek spotrïeby v zuâcïtovacõâ jednotce. 2) DodaÂvka podle odstavce 1 je uskutecïnï ovaâna denneï nejmeâneï v dobeï od 6.00 do 22.00 hod. 3) Do nebytovyâch budov se dodaâvka ve dnech, kdy tyto budovy nejsou provozovaâny, prïerusïõâ, pokud je to technicky mozïneâ. 4) NeprÏekrocÏitelne limity spotrïeby tepelneâ energie na dodaâvky tepleâ uzïitkoveâ vody odpovõâdajõâ meïrnyâm spotrïebaâm na jejõâ prïõâpravu a dodaâvku zvyâsïenyâm oproti hodnotaâm uvedenyâm v 5 odst. 1 põâsm. b) o 50 %. 5) Letnõ odstaâvka v dodaâvce tepleâ uzïitkoveâ vody z duê vodu plaânovaneâ uâdrzïby v rozsahu do 14 dnuê s e dohodne mezi dodavatelem a odbeïratelem, kteryâ ji oznaâmõâ nejmeâneï 10 dnuê prïed jejõâm zapocïetõâm vsïem spotrïebiteluêm. 5 MeÏrne ukazatele spotrïeby tepelneâ energie na vytaâpeïnõâ a na dodaâvku tepleâ uzï itkoveâ vody uplatnï ovaneâ prïi uzïõâvaânõâ novyâch neboprïi zmeïneï dokoncïenyâch staveb 1) MeÏrne ukazatele spotrïeby tepelneâ energie na vytaâpeïnõâ a dodaâvku tepleâ uzïitkoveâ vody vztazïeneâ na 1m 2 zapocïõâtatelneâ podlahoveâ plochy bytuê, nebytovyâch prostor a spolecïnyâch prostor bytovyâch budov postavenyâch, nebo u nichzï byla stavebnõâ uâprava dokoncïena po termõânu uâcïinnosti teâto vyhlaâsïky, prïõâpadneï na1m 3 prïipraveneâ tepleâ uzïitkoveâ vody, jsou: a) na vytaâpeïnõâ pro pruêmeïrnou vyâsïku stropu mõâstnostõâ 2,7 m 1. prïi vytaâpeïnõâ ze zdroje tepla snaâsypnyâmi kotli na tuhaâ paliva 0,7 GJ/m 2 za otop. obdobõâ nebo 0,206 MJ/m 2.D o, 2. prïi vytaâpeïnõâ z ostatnõâch zdrojuê tepla 0,55 GJ/m 2 za otop. obdobõâ nebo 0,162 MJ/m 2.D O, 3. pro jinou pruêmeïrnou vyâsïku stropu mõâstnostõâ se hodnota ukazatele prïepocïte pomeïrem skutecïneâ vyâsïky stropu k hodnoteï 2,7 m, b) na dodaâvku tepleâ uzïitkoveâ vody prïi meïrïenõâ nebo stanovenõâ spotrïeby tepla na prïõâpravu tepleâ uzïitkoveâ vody 1. v zaâsobovaneâ budoveï 0,2 GJ/m 2.rok nebo 0,3 GJ/m 3, 2. v zarïõâzenõâ jejõâ prïõâpravy mimo zaâsobovanou budovu 0,25 GJ/m 2.rok nebo 0,35 GJ/m 3. 2) PocÏet denostupnïuêd o je urcïen vztahem D o =n. t is ±t es ), kde je n pocïet dnuê vytaâpeïnõâ v otopneâm obdobõâ, t is pruêmeïrnaâ vnitrïnõâ vyâpocïtovaâ teplota ve vytaâpeïnyâch prostoraâch objektu ve 8C stanovenaâ vaâzïenyâm pruêmeïrem podle m 3 obestaveïneâho vytaâpeïneâho prostoru obvykle lze pouzïõât +20 8C), t es pruêmeïrnaâ teplota venkovnõâho vzduchu ve dnech vytaâpeïnõâ v otopneâm obdobõâ ve 8C obvykle se
Strana 3490 SbõÂrka zaâkonuê cï. 152 /2001 CÏ aâstka 60 pouzïõâvaâ pruêmeïrnaâ teplota stanovenaâ z dennõâch meïrïenõâ hydrometeorologickyâch nebo jinyâch stanic v daneâ lokaliteï). 3) PrÏõÂpustne hodnoty meïrnyâch ukazateluê spotrïeby tepelneâ energie na vytaâpeïnõâ vsïech bytovyâch budov experimentaâlnõâ vyâstavby a nebytovyâch budov urcïuje v jednotlivyâch prïõâpadech jejich energetickyâ pruêkaz budovy, kteryâ vlastnõâk noveï postaveneâ budovy nebo budovy, u ktereâ byla provedena stavebnõâ uâprava po termõânu uâcïinnosti vyhlaâsïky, uvaâdõâ v dokumentaci prïiklaâdaneâ kzïaâdosti o vydaânõâ stavebnõâho povolenõâ. Podrobnosti energetickeâho pruê kazu budovy stanovõâ zvlaâsïtnõâ praâvnõâ prïedpis. 6 Regulace uâ strïednõâhovytaâpeïnõâ a dodaâvky tepleâ uzï itkoveâ vody v zuâ cïtovacõâ jednotce 1) Regulace vytaâpeïnõâ bytovyâch a nebytovyâch objektuê se provaâdõâ a) regulacõâ parametruê teplonosneâ laâtky, zejmeâna podle pruêbeïhu klimatickyâch podmõânek nebo venkovnõâ teploty ve vztahu k vnitrïnõâ teploteï ve vytaâpeïneâm prostoru nebo podle zaâteïzïe, pokud nenõâ zajisït'ovaâna jizï jejõâm vyârobcem cïi distributorem, svyâjimkou vytaâpeïnõâ ze zdrojuê snaâsypnyâmi kotli na tuhaâ paliva, b) samostatnou automatickou regulacõâ cïaâsti vnitrïnõâho zarïõâzenõâ ± zoânovaâ regulace, pokud to vyzïaduje situovaânõâ budovy vzhledem ke sveïtovyâm stranaâm, odlisïnaâ tepelnaâ akumulace nebo ruê znyâ zpuê sob vyuzïõâvaânõâ jejõâch jednotlivyâch cïaâstõâ, zejmeâna byty a nebytoveâ prostory, c) individuaâlnõâm automatickyâm regulacïnõâm zarïõâzenõâm u jednotlivyâch spotrïebicïuê urcïenyâch pro vytaâpeïnõâ reagujõâcõâm na zmeïny vnitrïnõâch teplotnõâch podmõânek a vyâskyt tepelnyâch ziskuê svyâjimkou prïõâpaduê, kde je to z technickyâch nebo bezpecïnostnõâch duê voduê neuskutecïnitelneâ, zejmeâna saâlaveâ vytaâpeïnõâ, teplovzdusïneâ vytaâpeïnõâ, vytaâpeïnõâ ze zdrojuê tepla snaâsypnyâmi kotli na tuhaâ paliva, d) regulacõâ tlakoveâ diference v odbeïrneâm tepelneâm zarïõâzenõâ, pokud to vnitrïnõâ rozvod tepla vybavenyâ individuaâlnõâ regulacõâ podle põâsmene c) vyzïaduje. 2) Regulace parametruê tepleâ uzïitkoveâ vody se provaâdõâ, pokud nenõâ zajisït'ovaâna jizï jejõâm vyârobcem cïi distributorem, a) regulacõâ teploty tepleâ uzïitkoveâ vody v rozmezõâ stanoveneâm v pravidlech pro dodaâvku tepleâ uzïitkoveâ vody, b) zajisïteïnõâm pozïadovaneâho prïetlaku nezbytneâho ke spolehliveâ dodaâvce v budoveï. 7 MeÏrÏenõ mnozï stvõâ tepla a tepleâ uzï itkoveâ vody vzuâcïtovacõâ jednotce 1) Stanovenõ mnozïstvõâ tepelneâ energie v prïõâpadeï jejõâ vyâroby uvnitrï zuâcïtovacõâ jednotky se provaâdõâ meïrïenõâm v kotelneï nebo zjisït'ovaânõâm mnozïstvõâ spotrïebovaneâho paliva a vyâpocïtem z mnozïstvõâ paliva a jeho pruêmeïrneâ vyâhrïevnosti. 2) MeÏrÏenõ mnozïstvõâ tepleâ uzïitkoveâ vody prïipravovaneâ v zuâcïtovacõâ jednotce se provaâdõâ meïrïenõâm mnozïstvõâ vody na vstupu do ohrïõâvacïe. SpotrÏeba tepleâ uzïitkoveâ vody u konecïnyâch spotrïebiteluê muêzïe byât vyhodnocovaâna nazaâkladeï instalace a odecïõâtaânõâ spotrïebitelskyâch vodomeïruê. 3) Stanovenõ mnozïstvõâ tepelneâ energie pro ohrïev tepleâ uzïitkoveâ vody v zuâcïtovacõâ jednotce se v bytoveâ a nebytoveâ budoveï provaâdõâ a) v prïõâpadeï, zïe je teplaâ uzïitkovaâ voda prïipravovaâna vprïedaâvacõâ stanici umõâsteïneâ v budoveï, meïrïenõâm mnozïstvõâ tepelneâ energie na vstupu do ohrïõâvacïe tepleâ uzïitkoveâ vody, prïõâpadneï jeho stanovenõâm ze spotrïeby mimo otopneâ obdobõâ, b) v prïõâpadeï ohrïevu tepleâ uzïitkoveâ vody ve zdroji tepla kotelneï) umõâsteïneâm v budoveï muêzïe byât meïrïenõâ tepelneâ energie nahrazeno stanovenõâm mnozïstvõâ paliva na jejõâ ohrïev naprï. podle spotrïeby mimo otopneâ obdobõâ), prïõâpadneï pouzïitõâm vzaâjemneâho podõâlu spotrïeby tepla na ohrïev tepleâ uzïitkoveâ vody obvykle 30 azï 40 %) a na vytaâpeïnõâ obvykle 60 azï 70%). 4) MeÏrÏicõ a indikacïnõâ technika uplatneïnaâ u spotrïebiteluê vzuâcïtovacõâ jednotce se instaluje u vsïech spotrïebiteluê a je shodneâho principu a provedenõâ. 8 U cïinnost Tato vyhlaâsïka nabyâvaâ uâcïinnosti dnem 1. ledna 2002. Ministr: doc. Ing. GreÂgr v. r.
CÏ aâstka 60 SbõÂrka zaâkonuê cï. 153 /2001 Strana 3491 153 VYHLA SÏ KA Ministerstva pruê myslu a obchodu ze dne 12. dubna 2001, kterou se stanovõâ podrobnosti urcïenõâ uâ cïinnosti uzï itõâ energie prïi prïenosu, distribuci a vnitrïnõâm rozvodu elektrickeâ energie Ministerstvo pruê myslu a obchodu stanovõâ podle 14 odst. 5 zaâkona cï. 406/2000 Sb., o hospodarïenõâ energiõâ, daâle jen ¹zaÂkonª) k provedenõâ 6 odst. 2 zaâkona: 1 PrÏedmeÏt uâ pravy 1) VyhlaÂsÏka stanovuje podrobnosti posuzovaânõâ uâcïinnosti uzïitõâ energie prïi prïenosu a distribuci daâle jen ¹rozvodª) a vnitrïnõâm rozvodu elektrickeâ energie. 2) U cïinnost uzïitõâ energie prïi rozvodu a vnitrïnõâm rozvodu elektrickeâ energie podle teâto vyhlaâsïky je urcïena technickyâmi ztraâtami vznikajõâcõâmi prïi provozu zarïõâzenõâ fyzikaâlnõâmi jevy. 3) Pro uâcïely teâto vyhlaâsïky se rozumõâ vnitrïnõâm rozvodem rozvod, kteryâm je elektrïina dodaâvaâna drzïitelem licence podle zvlaâsïtnõâho praâvnõâho prïedpisu 1 ) jeho vlastnõâm zarïõâzenõâm konecïnyâm zaâkaznõâkuê m a ktereâ je soucïasneï prïedmeïtem vykazovaânõâ uâdajuê podle zvlaâsïtnõâho praâvnõâho prïedpisu. 1 ) 4) UrcÏovaÂnõ technickyâch ztraât se vztahuje na noveï zrïizovaneâ rozvody a vnitrïnõâ rozvody elektrickeâ energie a na rozvody a vnitrïnõâ rozvody elektrickeâ energie, u nichzï se provaâdõâ zmeïna dokoncïenyâch staveb podle zvlaâsïtnõâho praâvnõâho prïedpisu, 2 ) a na jizï provozovaneâ rozvody a vnitrïnõâ rozvody elektrickeâ energie. 5) Hodnocenõ uâcïinnosti uzïitõâ elektrickeâ energie podle teâto vyhlaâsïky se vztahuje na prïenosovou soustavu a ve speciaâlnõâch prïõâpadech na vybranaâ vedenõâ o velmi vysokeâm napeïtõâ 110 kv, daâle pak pro distribucïnõâ soustavu o velmi vysokeâm napeïtõâ 110 kv, pro distribucïnõâ soustavu o vysokeâm napeïtõâ 6 azï 35 kv a pro distribucïnõâ soustavu o nõâzkeâm napeïtõâ do 1 kv a pro vnitrïnõâ rozvod elektrickeâ energie. 6) Tato vyhlaâsïka se nevztahuje na prïõâpady, kdy je prïenosovaâ soustava nebo distribucïnõâ soustava provozovaâna a) v raâmci povinnosti nad raâmec licence podle zvlaâsïtnõâho praâvnõâho prïedpisu, 1 ) b) prïi rïesïenõâ stavuê nouze a jejich prïedchaâzenõâ a odstranï ovaânõâ jeho naâsledkuê podle zvlaâsïtnõâho praâvnõâho prïedpisu. 1 ) 2 RozdeÏlenõ technickyâch ztraât elektrickeâ energie v rozvodu a vnitrïnõâm rozvodu elektrickeâ energie 1) Technicke ztraâty elektrickeâ energie v rozvodu a vnitrïnõâm rozvodu elektrickeâ energie se cïlenõâ na a) ztraâty staâleâ, ktereâ jsou daâny provedenõâm a parametry provozovanyâch zarïõâzenõâ, b) ztraâty promeïnneâ, ktereâ jsou ovlivneïny velikostõâ prïenaâsïeneâho vyâkonu provozovanyâm zarïõâzenõâm. 2) ZpuÊ sob urcïenõâ technickyâch ztraât elektrickeâ energie daâle jen ¹zpuÊ sob urcïenõâª) je uveden v prïõâloze. 3 VyhodnocovaÂnõ ztraât elektrickeâ energie 1) Pro uâcïely vyhodnocovaânõâ jsou rocïnõâ technickeâ ztraâty elektrickeâ energie prïi rozvodu a vnitrïnõâm rozvodu elektrickeâ energie daâny soucïtem ztraât staâlyâch a promeïnnyâch. 2) VyhodnocovaÂnõ ztraât elektrickeâ energie se provaâdõâ kazïdorocïneï nejpozdeïji do 30. brïezna naâsledujõâcõâho roku v rozsahu podle zpuê sobu urcïenõâ uvedeneâm vprïõâloze. 3) Soubory nameïrïenyâch technickyâch velicïin, dalsïõâch uâdajuê souvisejõâcõâch s posuzovaânõâm uâcïinnosti uzïitõâ elektrickeâ energie a hodnot stanovenyâch podle zpuêsobu urcïenõâ se uchovaâvajõâ minimaâlneï po dobu 5 let. 4) SoucÏet technickyâch ztraât stanovenyâch podle 1 ) ZaÂkon cï. 458/2000 Sb., o podmõânkaâch podnikaânõâaovyâkonu staâtnõâ spraâvy v energetickyâch odveïtvõâch a o zmeïneï neïkteryâch zaâkonuê energetickyâ zaâkon). 2 ) 139b odst. 1 a 3 zaâkona cï. 50/1976 Sb., o uâzemnõâm plaânovaânõâ a stavebnõâm rïaâdu stavebnõâ zaâkon), ve zneïnõâ pozdeïjsïõâch prïedpisuê.