ské recese do bankovního sektoru

Dopad hospodářsk ské recese do bankovního sektoru Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka 3 dny pro banky 2009 Praha, 24. listopadu 2009

Obsah Světová hospodářská krize: příčiny, průběh, přizpůsobovací procesy Dopady krize na domácí finanční sektor Dopady krize na reálnou ekonomiku v ČR Prognóza ČNB Česká ekonomika: střednědobá rizika M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 2

Fáze krize ve vyspělých ekonomikách Náběh na krizi: dlouhod. kumulace faktorů Hypotéční krize: spouštěcí faktor krize Latentní fáze finanční krize Pád Lehman Brothers Akutní fáze finanční krize: riziko zhroucení systému Krize reálné ekonomiky Problémy veřejných financí: deficity, růst dluhů před 2007 2007 2008 2009 a dále Různé fáze se prolínají a vzájemně ovlivňují M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 3

Příčiny hospodářsk ské krize Porušování obezřetnostních principů, podcenění možných rizik ( neuvědomělé i úmyslné) a zvyšování finanční páky Eroze ziskovosti tradičního bankovnictví a hodnoty licencí finanční inovace (neznámé a nevyzkoušené produkty) Nedostatečný (často rozptýlený) dohled nad finančními trhy Politický zájem na stimulování růstu a blahobytu (posun ve vnímání úvěru na byt atp. jako občanského práva) Uvolněná měnová politika (v USA i jinde) Psychologické příčiny krize zahrnují povahové rysy lidského rodu: zbožná přání, naivita, neznalost, lhostejnost, nedbalost, krátkozrakost, chamtivost, arogance Povaha příčin krize je stejná jako v minulosti: různé krize se liší jenom konkrétními historickými okolnostmi; Mark Twain: historie se neopakuje, historie se rýmuje M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 4

Projevy krize Dlouhodobé přehřívání ekonomik bubliny na trzích aktiv: nemovitosti, akcie, suroviny Makroekonomické nerovnováhy globální nerovnováhy (vysoká spotřeba v USA vs vysoké úspory v Číně); Asie financovala bublinu v USA Vytváření rizikových aktiv (později nazvaných jedovatých ) a jejich pronikání do bilancích bank K symptomům krize v minulosti patřila např. rostoucí inflace před touto krizí však byla inflace dlouhodobě nízká a dobře ukotvená (jeden z faktorů podcenění) M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 5

Krize reáln lné ekonomiky Hlavní problém: vytvoření nadbytečných výrobních kapacit (v reálné sféře) a nárůst dluhů (ve finanční sféře i sféře domácností), které tyto kapacity pomohly vytvořit Volný pád ekonomik na začátku roku 2009 aproximuje míru nerovnováh vzniklých předtím Způsob formování tržních očekávání vede obvykle k přemrštěným reakcím systému důvod pro zapojení stabilizačních politik Krize je a vždy byla ozdravným procesem, který vytlačuje nezdravé části systému, které vznikaly v období růstu a které byly systémem tolerovány M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 6

Potenciáln lní výstup v krizi: konstantní Až se obnoví poptávka, ekonomika se vrátí k původní úrovni potenciálního výstupu M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 7

Potenciáln lní výstup v krizi: pokles Ekonomika se nevrátí na původní trajektorii potenciálního výstupu, ale na nižší M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 8

HDP (bazický index 2000=100) 145 140 CR EU-27 USA 135 130 2000 = 100 125 120 115 110 105 100 95 2000q01 2000q03 2001q01 2001q03 2002q01 2002q03 2003q01 2003q03 2004q01 2004q03 2005q01 2005q03 2006q01 2006q03 2007q01 2007q03 2008q01 2008q03 2009q01 2009q03 Pramen: Eurostat Krize vrací ekonomiky o několik let zpět; hloubka propadu bazického indexu indikuje rozsah přebytečných kapacit vytvořených před krizí M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 9

Kanál l deflační spirály (pasti) Vyschnutí likvidity na finančních trzích Pokles poptávky v reálné ekonomice Tlak na likviditu Konverze reálných aktiv do hotovosti Pokles mezd Pokles cen aktiv Pokles zisků Kanál deflační pasti je jedním z nejdůležitějších přizpůsobovacích mechanismů; v závislosti na ostatních faktorech vede buď k deflaci nebo dezinflaci M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 10

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0-1 -2 Inflace (HICP) ve vybraných zemích Eurozóna ČR Německo Velká Británie 2006m01 2006m03 2006m05 2006m07 2006m09 2006m11 2007m01 2007m03 2007m05 2007m07 2007m09 2007m11 2008m01 2008m03 2008m05 2008m07 2008m09 2008m11 2009m01 2009m03 2009m05 2009m07 2009m09 Inflace v posledním roce výrazně klesá M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 11 meziroční změna HICP v %

Faktory, které budou formovat přizpůsobení reáln lné ekonomiky Vysoká zadluženost spotřebitelů (v některých ekonomikách) v poměru k jejich očekávaným příjmům a dostupnosti úvěrů Špatný stav některých bankovních rozvah delevereaging Růst nezaměstnanosti: mikroekonomické přizpůsobení firem (boj o přežití cestou snižování nákladů a propouštění) bude oslabovat agregátní poptávku Růst zadlužení veřejných financí vyvolá potřebu fiskální restrikce v budoucnosti Přizpůsobovací procesy reálné ekonomiky budou zdlouhavé a budou se prolínat s přizpůsobovacími procesy ve finančním sektoru (spojené nádoby) M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 12

Co je za námi, n co je před p námi? n Vlády a centrální banky zabránily na podzim 2008 systémovému kolapsu finančního systému Patrně napomohly i utlumit volný pád ekonomik na začátku tohoto roku dočasnou stimulací poptávky Cena za to však byla zřejmě velmi vysoká bude zapotřebí ji v budoucnu zaplatit Ještě dost dlouho bude probíhat ozdravovací proces, během něhož musí dojít k selekci mezi zdravými a nezdravými částmi ekonomického systému Časy velkých státních zásahů jsou zřejmě za námi, před námi je doba spontánního mikroekonomického přizpůsobování v závislosti na odvětvích a zemích M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 13

Dopady krize na domácí finanční sektor M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 14

Čím m se vyznačoval tuzemský finanční (bankovní) ) sektor na začátku krize? Měl přebytek likvidity (ČNB stahuje peníze) Byl relativně izolovaný (má dostatek zdrojů pro poskytování úvěrů z primárních vkladů) Měl (a má) tradiční konzervativní model (v průběhu transformace existoval dostatek příležitostí k růstu) Měl nízký podíl nesplácených úvěrů Banky neposkytovaly ve větší míře úvěry v cizích měnách (nebyly závislé na funkčnosti trhů sloužících k zajišťování kurzového rizika) Podíl toxických aktiv byl zanedbatelný (méně než 1% aktiv) Byl (a je) dobře kapitalizovaný a vysoce ziskový Finanční sytém v ČR byl méně zranitelný než jinde; přímé dopady finanční krize proto nebyly závažné M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 15

Poměr r primárn rních vkladů k úvěrům ve vybraných zemích EU v roce 2008 (v %, rezidentské úvěry a vklady, nebankovní subjekty) 140 120 100 80 60 40 20 0 CZ SK PL BGROHU SI LT EELV BEDEAT FR UK SEDK EA EU Pramen: ECB V ČR byl v 2008 poměr depozit k úvěrům nejvyšší domácí bankovní sektor má silnou bilanční likviditu M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 16

Úvěry v cizí měně ve vybraných zemích EU v roce 2008 (v % celkových úvěrů danému segmentu) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 LV EE HU RO LT PL BG SI SK CZ EA AT BE SE domácnosti podniky Pramen: BIS, ECB, centrální banky České domácnosti mají nulový podíl úvěrů v cizích měnách M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 17

Čistá externí pozice bankovních sektorů vybraných zemí EU v roce 2008 50 40 30 20 10 0-10 -20-30 -40-50 (v % HDP) CZ SI PL SK BGHU RO LT EE LV AT DE BE FR SEDK UK EA EU Pramen: IFS, IMF ČR spolu se Slovinskem je mezi novými členskými zeměmi EU na externích zdrojích nezávislá (jejich čistá externí pozice je kladná) M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 18

Externí hrubý dluh bankovních sektorů vybraných zemí EU Externí hrubý dluh bankovních sektorů vybraných zemí EU (v % HDP, 2008) 250 200 150 100 50 0 PL CZ RO SK BG LT HU SI EE LV DE FR AT BE SE DK UK EA EU Krátkodobý externí dluh Dlouhodobý externí dluh Pramen: BIS, IMF Pozn.: Pro některé země EU nebylo k dispozici rozložení dle splatnosti; EU je váženým průměrem zemí EU, kde jako váhy byly použity podíly na HDP. Domácí bankovní sektor má nízký externí dluh M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 19

Zpráva o finanční stabilitě 2008/2009: hodnocení rizik Zpráva (červen 2009) identifikovala dvě hlavní rizika: Pokračování a prohlubování finanční krize a recese v západních ekonomikách Přetrvávání výjimečně vysoké míry nejistoty pro podnikatelské subjekty, finanční instituce i domácnosti Domácí bankovní sektor bude čelit především nárůstu kreditního rizika; jiným rizikům bude vystaven v menší míře Dosavadní vývoj v roce 2009 potvrzuje tato očekávání Vysoká míra nejistoty se postupně stává stále silnějším negativním faktorem M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 20

7 Úvěry v selhání (v % celkových úvěrů v segmentu) 6 5 4 3 2 1 0 12/06 3/07 6/07 9/07 12/07 3/08 6/08 9/08 12/08 3/09 6/09 Pram en: ČNB Úvěry rezidentům celkem Nefinanční podniky Domácnosti - obyvatelstvo Podíl úvěrů v selhání roste výrazněji v sektoru podniků M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 21

Podíl úvěrů v selhání (% celkových úvěrů; konec 2008 nebo březen 2009) 24 Podíl úvěrů v selhání: mezinárodn rodní srovnání 22 20 18 země eurozóny ostatní země EU země střední a východní Evropy mimo EU 16 14 12 10 8 6 4 2 0 IT GR ES SK IE FR DE AT PT NL SI MT BE FI LU RO LV LT PL CZ HU BG EE UK SE DK UAMOMN SRMK AL RU TR BH HR BY Pramen: IMF, ČNB, národní centrální banky ČR v mezinárodním srovnání však nijak nevybočuje M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 22

Vývoj míry m defaultu bankovních úvěrů domácnostem a podílu úvěrů v selhání 6 (v %) 4 2 0 08/07 02/08 08/08 02/09 08/09 Zdroj: Czech Credit Bureau, ČNB 12M míra defaultu Trend 1M anualizované míry defaultu Podíl úvěrů v selhání (NPL) 12M míra defaultu bankovních úvěrů domácnostem roste pomaleji než v podnikovém sektoru M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 23

Úvěry nefinančním m podnikům a domácnostem (stavy, mzr 40 35 30 25 20 15 10 5 0-5 2005 2006 2007 2008 2009 Úvěry podnikům a domácnostem Úvěry podnikům Úvěry domácnostem mzr.. v %) Srpen 2009: úvěry nefinančním podnikům poprvé od roku 2005 meziročně poklesly (-2,6%) M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 24

Nově poskytnuté úvěry (v %, banky celkem, 3měsíční klouzavý průměr) 60 45 30 15 0-15 -30 6/07 9/07 12/07 3/08 6/08 9/08 12/08 3/09 6/09 Pramen: ČNB Úvěry nefinančním podnikům Úvěry domácnostem celkem Úvěry domácnostem spotřebitelské Úvěry domácnostem na bydlení Pokles poptávky po úvěrech + zpřísnění úvěrových standardů záporná mzr dynamika ve všech segmentech M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 25

Repo a tržní sazby (v %) 6.0 5.5 5.0 4.5 4.0 3.5 3.0 2.5 2.0 1.5 1.0 01/07 04/07 07/07 10/07 01/08 04/08 07/08 10/08 01/09 04/09 07/09 Repo sazba ČNB 3M 1Y 10y vládní dluhopis Snížení měnově politických sazeb se částečně promítlo do tržních sazeb M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 26

Úrokové sazby z nových úvěrů (v %) 6 5 4 3 2 1 0 12/2006 6/2007 12/2007 6/2008 12/2008 6/2009 Pramen: ČNB Úvěry nefinančním podnikům Úvěry domácnostem na bydlení 2T repo sazba i do sazeb úvěrů nefinančním podnikům; sazby úvěrů domácnostem na bydlení nepatrně vzrostly M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 27

Vývoj čistého zisku v bankovním sektoru (mld. Kč) K Vývoj čistého zisku v bankovním sektoru (mld. Kč) 70 60 50 40 30 20 10 0 IV-05 VII-05 X-05 I-06 IV-06 VII-06 X-06 I-07 IV-07 VII-07 X-07 I-08 IV-08 VII-08 X-08 Čistý zisk (anualizované hodnoty za poslední 3 měsíce) Čistý zisk (anualizovaná měsíční data) I-09 IV-09 VII-09 Pramen: ČNB Bankovní sektor zůstává ziskový M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 28

Vývoj opravných položek Vývoj opravných položek (mld. Kč; %) ek (mld. Kč; K ; %) 80 70 60 50 40 30 20 10 0 80 70 60 50 40 30 20 10 0 31.12.2004 30.06.2005 31.12.2005 30.06.2006 31. 12.2006 30.06.2007 31.12.2007 30.06.2008 31.12.2008 30.06.2009 OP ke klientským pohledávkám (stav v mld. Kč) OP / NPLs (v %, pravá osa) Pramen: ČNB Opravné položky rostou, v poměru k úvěrům v selhání jejich výše mírně klesá M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 29

Stažen ená a dodaná likvidita Objemy stažené a dodané likvidity (mld.kč) 440 420 400 380 360 340 320 300 280 260 240 220 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 Objem dodané likvidity (pravá osa) Objem sterilizace (levá osa) I-08 II-08 III-08 V-08 VI-08 VIII-08 IX-08 X-08 XII-08 I-09 III-09 IV-09 VI-09 VII-09 VIII-09 75 60 45 30 15 0 Nulový zájem o dodávací facilitu v posledních měsících svědčí o uklidnění situace na peněžním trhu M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 30

Zátěžové testy: dva scénáře Aktuální zátěžový test bank pracuje se dvěma scénáři: Scénář A: baseline odráží prognózu ČNB z 6.8.2009 Scénář B: vleklá recese předpokládá větší a delší pokles HDP v porovnání s baselinem Časový horizont testů: 2Q2009 2Q2011 (bankovní data k 30.5.2009) Vývoj makroekonomických proměnných Typ scénáře Baseline Vleklá recese 2009 2010 2009 2010 Reálný růst HDP (%, y-o-y) -3,8 0,8-5,2-1,1 Míra inflace (%, y-o-y) 1,2 1,1 1,2 1,2 Úroková sazba 3M PRIBOR (%) 2,1 1,8 2,3 2,0 Měnový kurz CZK/EUR 26,6 25,7 27,0 27,0 Tyto scénáře jsou aktualizací scénářů zveřejněných ve Zprávě o finanční stabilitě z června 2009 M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 31

Výsledky testů: : závěryz Typ scénáře Baseline Vleklá recese 2Q2009-2Q2010 2Q2010-2Q2011 2Q2009-2Q2010 2Q2010-2Q2011 Kapitálová přiměřenost (CAR, v %) 13,5 13,1 13,5 12,9 Celkový účinek šoků (p.b. CAR) -2,8-2,1-4,3-2,6 Alokace výnosů (p.b. CAR) 2,4 1,9 3,7 2,5 CAR po testu (v %) 13,1 12,9 12,9 12,8 Kapitálová injekce (v mld. Kč) 0,0 0,0 0,0 0,0 Podíl nesplácených úvěrů na úvěrech (ke konci období) - celkem (v %) 7,9 8,0 9,9 9,3 - nefinanční podniky (v %) 11,9 12,9 14,6 13,4 - domácnosti (v %) 6,6 6,4 8,9 8,9 Aktuální zátěžové testy potvrzují nadále dobrou kondici bank v ČR M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 32

Situace v bankovním m sektoru: shrnutí Domácí bankovní sektor má dostatek zdrojů, likvidity a kapitálu; je odolný vůči šokům a má silnou externí pozici Přesto v blízké budoucnosti: Poroste podíl úvěrů v selhání Bude zpomalovat tempo růstu úvěrů Kreditní riziko bude vychýleno směrem vzhůru Rizika jsou spojena zejména s vývojem v zahraničí(vsčr): Výjimečně vysoká míra nejistoty ohledně vývoje ekonomické aktivity, cen produkce, dlouhodobých úrokových sazeb a cen aktiv Rostoucí ztráty z úvěrů i z cenných papírů (hrozba pro kapitálovou přiměřenost) Horší schopnost některých bank získat zdroje pro financování aktiv Možná ztížená dostupnost úvěrů pro firmy Domácí bankovní sektor sám o sobě není zdrojem rizik M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 33

Dopady krize na reálnou ekonomiku M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 34

Růst HDP: H mezičtvrtletn tvrtletně 3 2,5 q-o-q change in % 2 1 0-1 -2-3 1,6 1,2 0,9 0,7 1,0 1,1 1,2 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,81,7 1,21,81,7 1,9 1,6 1,4 0,7 0,5 0,3 0,1 0,00,50,5 0,1 0,2 1,5 1,0 0,1 1,2 0,5-1,3 0,1-4 -5-6 00/I III 01/I III 02/I III 03/I III 04/I III 05/I III 06/I III 07/I III 08/I III 09/I III -4,8 Z technického hlediska recese skončila ve druhém čtvrtletí 2009 M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 35

Růst HDP: H meziročně 10 y-o-y change in % 8 6 4 2 0-2 7,0 6,9 7,1 7,6 7,2 6,7 6,0 6,3 6,3 5,9 5,7 5,4 5,1 4,9 4,3 4,4 4,2 3,4 3,6 3,9 4,1 3,6 3,8 4,0 2,7 2,9 2,9 2,9 2,4 2,2 2,2 1,8 2,0 2,1 1,1 0,5-4 -6-8 00/I III 01/I III 02/I III 03/I III 04/I III 05/I III 06/I III 07/I III 08/I III 09/I III -4,5-5,5 HDP v 1. pololetí poklesl meziročně o 5% M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 36

10 Kumulovaný růst r HDP mezičtvrtletn tvrtletně 7,4 (3Q2008-2Q2009) 2Q2009) 5 0 2,7 1,4 0,4-0,9-5 -2,7-3,1-3,6-3,6-3,8-3,9-4,9-5,2-5,3-5,3-5,4-5,9-5,9-6 -6,1-10 -7,1-7,3-7,5-8,9-9 -15-15,2-15,7-20 R PL BG GR CYP MAL F B SK PT E AT NL CZ L EU- 27 Pramen: Eurostat, vlastní výpočet Kumulativní mezičtvrtletní pokles HDP v ČR byl srovnatelný s průměrem za EU-27 M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 37-18,6 H UK S I D DK IRL SLO SF LAT EST LIT

30 20 10 0-10 -20-30 Zpracovatelský průmysl I.07 II.07 III.07 IV.07 V.07 VI.07 VII.07 VIII.07 IX.07 X.07 XI.07 XII.07 I.08 II.08 III.08 IV.08 V.08 VI.08 VII.08 VIII.08 IX.08 X.08 XI.08 XII.08 I.09 II.09 III.09 IV.09 V.09 VI.09 VII.09 VIII.09 IX.09 Pokles produkce zpracovatelského průmyslu zřejmě v polovině roku 2009 dosáhl svého dna M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 38 y-o-y in %

120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Obchodní bilance (kumulativně v mld. Kč) 2005 2006 2007 2008 2009 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Pramen: ČSÚ V důsledku rychlejšího zpomalování dovozu oproti vývozu je kumulativní přebytek obchodní bilance letos vyšší než v minulých letech M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 39

Růst nomináln lních mezd 12 meziroční změna v % 10 8 6 4 9,3 8,8 8,9 8,1 7,9 8,4 8,2 7,7 6,4 6,0 5,4 5,6 8,3 4,2 6,8 6,0 5,2 5,2 5,9 7,8 7,5 7,3 7,0 6,6 6,1 6,5 4,1 6,5 10,0 7,9 8,1 7,5 2,7 2,8 2 0 1Q01 3 1Q02 3 1Q03 3 1Q04 3 1Q05 3 1Q06 3 1Q07 3 1Q08 3 1Q09 Pramen: ČSÚ V prvním a druhém čtvrtletí 2009 vzrostly nominální mzdy nejméně od roku 1990 M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 40

Registrovaná míra nezaměstnanosti celkem (v %, sezónn nně očištěno) 10,0 9,5 9,0 8,5 8,0 7,5 7,0 6,5 6,0 5,5 5,0 I/05 III I/06 III I/07 III I/08 III I/09 Po poklesu v minulých dvou letech začala letos nezaměstnanost rychle růst M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 41

Maloobchodní obrat (čtvrtletně) meziroční změna čtvrtletních průměrů v % 14 12,2 12,2 12 11,2 10,6 10,4 9,5 10 9,2 8,7 8 6 5,4 4,8 4,6 4 2 0-2 -4-2,6-6 -4,0-4,6 I.Q/2006 III.Q/2006 I.Q/2007 III.Q/2007 I.Q/2008 III.Q/2008 I.Q/2009 Maloobchodní obrat (meziroční změny čtvrtletních průměrů) začal klesat již ve 4. čtvrtletí 2008 M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 42

Vývoj cen 10 8 6 CPI PPI Dovozní ceny meziroční změna v % 4 2 0-2 -4-6 -8-10 -12 1/07 3 5 7 9 11 1/08 3 5 7 9 11 1/09 3 5 7 9 Pramen: ČSÚ Různécenovéokruhy svědčí o převaze dezinflačních tlaků; v říjnu klesla meziroční inflace na -0,2% M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 43

Saldo státn tního rozpočtu bn CZK 60 40 20 0-20 -40-60 9,7 2007 2008 2009-17,0-26,0-28,1-38,3-55,7 1,3-5,7 19,7 22,2 9,3 5,3 36,3 27,2 10,5 10,9 12,8-6,5-20,0-80 -71,4-68,3-76,2-66,4-100 -89,6-87,3-120 -140-160 Pramen: MF Hospodářská krize se promítá do zhoršování salda státního rozpočtu (vs přebytky v roce 07 a 08) -138,1 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 44

30 29 28 27 26 25 24 23 22 CZK/EUR (1.1.2007-17.11.2009) 17.11.2009) Pramen: Eurostat Po zhodnocení v červenci 2008 a znehodnocení v únoru 2009 se koruna vrátila k předchozímu trendu M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 45 2007m01d02 2007m01d23 2007m02d13 2007m03d06 2007m03d27 2007m04d19 2007m05d11 2007m06d01 2007m06d22 2007m07d13 2007m08d03 2007m08d24 2007m09d14 2007m10d05 2007m10d26 2007m11d16 2007m12d07 2007m12d28 2008m01d21 2008m02d11 2008m03d03 2008m03d24 2008m04d14 2008m05d06 2008m05d27 2008m06d17 2008m07d08 2008m07d29 2008m08d19 2008m09d09 2008m09d30 2008m10d21 2008m11d11 2008m12d02 2008m12d23 2009m01d14 2009m02d04 2009m02d25 2009m03d18 2009m04d08 2009m04d29 2009m05d21 2009m06d11 2009m07d02 2009m07d23 2009m08d13 2009m09d03 2009m09d24 2009m10d15 2009m11d05

Prognóza ČNB M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 46

(meziroční zm HDP změny v procentech; sezónn nně očištěno) 8 6 4 2 0-2 -4-6 -8 IV/07 I/08 II III IV I/09 II III IV I/10 II III IV I/11 II 90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti Pramen: ČNB Po poklesu ekonomické aktivity v letošním roce dojde na přelomu let 2009 a 2010 k mírnému oživení M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 47

Prognóza celkové inflace (meziroční změny v procentech) 8 6 Horizont měnové politiky 4 Inflační cíl 2 0-2 IV/07 I/08 II III IV I/09 II III IV I/10 II III IV I/11 II 90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti Pramen: ČNB Prognóza celkové inflace se na horizontu měnové politiky nachází mírně nad inflačním cílem M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 48

6 Prognóza úrokových sazeb (3M PRIBOR v %) 5 4 3 2 1 0 IV/07 I/08 II III IV I/09 II III IV I/10 II III IV I/11 II 90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti Pramen: ČNB S prognózou je konzistentní pokles tržních úrokových sazeb v letošním roce a jejich postupný nárůst v průběhu roku 2010 M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 49

Prognóza měnovm nového kurzu (CZK/EUR) 30 28 26 24 22 20 IV/07 I/08 II III IV I/09 II III IV I/10 II III IV I/11 II 90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti Pramen: ČNB Nominální měnový kurz koruny je na prognóze zhruba stabilní M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 50

Hlavní nejistoty v krátk tkém m období Jaký bude průběh a intenzita oživení u nejdůležitějších obchodních partnerůčr? Oživení ve tvaru W? Jak silné budou dezinflační tlaky (zahraniční inflace, nominální mzdy, domácí poptávka)? Jak se budou vyvíjet veřejné finance v ČR v roce 2010 a 2011? Jak se bude vyvíjet kurz koruny? Jak efektivní bude transmisní mechanismus měnové politiky? Budoucí vývoj je nadále zatížen mimořádnými nejistotami M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 51

Středn ednědobá rizika vývoje české ekonomiky M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 52

Dlouhodobě neřešen ené problémy veřejných ejných financí Vysoký podíl mandatorních a quasi-mandatorních výdajů na celkových výdajích (více než 70%) Absence penzijní reformy a reformy zdravotnictví Nedostatečně transparentní rozpočtový proces Atomizace veřejných rozpočtů Nedostatečné monitorování efektivnosti veřejných fondů I přes krátkodobá opatření na představuje fiskální politika největší střednědobé riziko makroekonomického vývoje (očekávaný rychlý růst dluhu) M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 53

Deficity veřejných ejných financí 0% 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012-1% -0,7% -2% -2,0% As % of GDP -3% -4% -2,9% -3,6% -2,6% -5% -4,9% -6% -7% -6,0% -5,6% -5,5% Poznámka: ESA 95 Pramen: výpočet ČNB, předpověď: listopad 2009 Deficity veřejných financí budou v příštích letech kolísat mezi 5 a 6 % HDP M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 54

50 Veřejný ejný dluh 45 43,2 jako % HDP 40 35 30 25 20 24,9 28,2 29,8 30,1 29,7 29,4 29 30 35,7 39,2 15 10 5 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Pramen: výpočty ČNB Počínaje rokem 2009 začne veřejný dluh rychle růst M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 55

Aktuáln lní problémy dohledu nad finančním m trhem Plánované zřízení Rady pro systémová rizika při ECB a Evropského systému finančního dohledu může rozostřit dělbu práce mezi stávajícími dohledovými orgány Místo přesného definování a pojmenování příčin krize se vytváří zdání, že více nadnárodní forma dohledu a regulace je zárukou proti opakování krize v budoucnu Riziko: jestliže se dohled vzdálí od národní úrovně, ještě se zhorší stávající neuspokojivý stav Oddálí se řešení jiných aktuálních otázek (sdílení nákladů) Nadměrná regulace by mohla snížit růstový potenciál EU Zatímco někdejší problémy českých bank dopadly na české daňové poplatníky spravedlivě, v budoucnu na ně mohou dopadnout problémy cizí, avšak nezaviněně! M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 56

Shrnutí Finanční a hospodářská krize byla do ČR dovezena Česká ekonomika byla před krizí sice mírně přehřátá, ale celkově makroekonomicky rovnovážná (nízká inflace, ukotvená očekávání) Měnově-politický a makroekonomický rámec (cílování inflace a managed float) poskytl ekonomice potřebné přizpůsobovací mechanismy vlastní měna se v krizi ukazuje jako přínos Hlavní příčina zranitelnosti ekonomiky: vysoká exportní závislost M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 57

Shrnutí pokrač. Tuzemský bankovní sektor byl před krizí v dobré kondici Finanční sektor nezesiloval dopady krize na ekonomiku a ani v budoucnu nebude zdrojem závažnějších rizik Zátěžové testy ČNB dokládají nadále dobrý stav tuzemských bank: vysoká odolnost, ziskovost, dostatečná kapitálová přiměřenost Hlavními riziky budoucího vývoje jsou nekonsolidované veřejné finance (domácí faktor) a možný ukvapený přesun dohledových pravomocí na pan-evropskou úroveň (vnější faktor) Česká ekonomika zatím čelí krizi lépe než mnohé jiné vyspělé evropské země M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 58

Děkuji za pozornost Miroslav Singer Česká národní banka Na příkopě 28 115 03 Praha 1 Miroslav.Singer@cnb.cz Tel: 224 412 008 M. Singer Dopad hospodářské recese do bankovního sektoru 59