RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 9. června 2009 (12.06) (OR. en) 10772/09 ADD 1 ECOFIN 429 UEM 158 EF 89 RC 9 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Rada ve složení pro hospodářské a finanční věci (Ecofin) Evropská rada Příloha ke zprávě Rady (Ecofin) o účinnosti režimů finanční podpory, určené pro zasedání Evropské rady ve dnech 18. a 19. června: zpráva pracovní skupiny pro posouzení účinnosti opatření finanční podpory V příloze naleznou delegace přílohu ke zprávě Rady (Ecofin) o účinnosti režimů finanční podpory, určené pro zasedání Evropské rady ve dnech 18. a 19. června. Příloha: 10772/09 ADD 1 jh/jh/mm 1 DG G I CS
PŘÍLOHA Zpráva pracovní skupiny pro posouzení účinnosti opatření finanční podpory vypracovaná za účelem předložení v rámci zasedání Evropské rady ve dnech 18. a 19. června ÚVOD 1. Evropská rada vyzvala na zasedání ve dnech 19. a 20. března Radu, aby posoudila účinnost přijatých opatření a celkovou situaci, pokud jde o stabilitu a fungování finančních trhů, a aby předložila zprávu Evropské radě na jejím zasedání v červnu roku 2009. 2. Pracovní skupina Hospodářského a finančního výboru posoudila na základě nejnovějších dostupných informací: i) vnitrostátní opatření na podporu finančního sektoru, která byla zavedena v období končícím ke dni 8. května 2009, a jejich využívání, jakož i ii) jejich účinnost při posilování stability finančního systému, fungování finančních trhů a při úvěrování ekonomiky. 3. Ve zprávě pracovní skupiny ze dne 25. března adresované neformálnímu zasedání Rady ve složení pro hospodářské a finanční věci, které se konalo v Praze, byly identifikovány překážky, které by mohly bránit využívání vnitrostátních systémů. Tyto překážky souvisí zejména s cenovými podmínkami systémů záruk 1, ale týkají se i případné stigmatizace a potřeby prodloužit a rozložit platnost záruk s cílem zabránit tomu, aby splatnost všech zaručených emisí nastala ve stejnou dobu. Tyto překážky přetrvávají. ECB a Komise byly vyzvány, aby tyto problémy zohlednily při přezkumu svých pokynů v souvislosti se zárukami a aby prozkoumaly možné alternativy. 1 Patří mezi ně: i) rozdíly ve stanovování cen mezi bankami se stejným ratingem v závislosti na ručiteli; ii) rozdíly v metodice stanovování cen u krátkodobých a střednědobých emisí a u bank se spready swapu úvěrového selhání a bez něho a v přirážce na provozní náklady, které, jak se ukázalo, byly větší, než se očekávalo. 10772/09 ADD 1 jh/jh/mm 2
4. V návrhu poznámky ze dne 25. května 2009 Komise vypracovala přehled a hodnocení stávajících vnitrostátních systémů záruk a rekapitalizace, pokud jde o jejich cíl zajistit finanční stabilitu a obnovit úvěrování reálné ekonomiky a ochránit přitom vnitřní trh a co nejméně narušit hospodářskou soutěž. Cílem hodnocení je především zajistit soudržnost a účinnost systémů v případě, že je po 6 měsících oznámeno, že jejich platnost bude prodloužena. V této souvislosti se zabývá i překážkami, které kladou členské státy, a předkládá předběžné návrhy, jak tyto překážky řešit. 5. ECB, resp. Eurosystém, rovněž posoudily zkušenosti s poskytováním státních záruk a přezkoumaly svá doporučení s ohledem na současné tržní podmínky. ECB, resp. Eurosystém, dospěly k názoru, že ačkoliv není zapotřebí provádět celkové přehodnocení cenových podmínek, může být v zájmu povzbuzení dlouhodobého financování bank a poskytování dlouhodobých úvěrů ekonomice opodstatněné tyto podmínky v omezeném rozsahu upravit, zejména pokud jde o přirážky. V zájmu zajištění rovných podmínek bude možná zapotřebí i dalšího úsilí, zejména v souvislosti s tím, že systém stanovování cen neřeší otázku rizika ručitele. I. OPATŘENÍ FINANČNÍ PODPORY SOUČASNÁ SITUACE 1. DOSTUPNOST SYSTÉMŮ / PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ 6. Objem veřejných prostředků potenciálně přislíbených v rámci balíčků finanční podpory se v různých členských státech podstatně liší, avšak celková úroveň je z hlediska HDP srovnatelná s úsilím vyvíjeným USA. V celé řadě členských států dosahují tyto částky v poměru k HDP dosti značné výše a měly podíl na rozšíření spreadů dluhopisů a swapů úvěrového selhání a na nárůstu emisí státních dluhopisů, což bude jednou z příčin zvýšení budoucí úrovně zadlužení nebo implicitních závazků. Jelikož je neochota podstoupit riziko poslední dobou menší, začaly se spready nepatrně zužovat. 10772/09 ADD 1 jh/jh/mm 3
7. Mezi členské státy, které nepřijaly veřejná opatření na podporu fungování finančních trhů, patří většina členských států, jež přistoupily v posledních letech (Kypr, Malta, Slovensko, Estonsko, Česká republika, Polsko, Litva, Bulharsko a Rumunsko). V řadě členských států, jež zavedly systémy záruk, může být nedostatečný zájem finančních institucí o účast v systému částečně vysvětlen dostupností financování a nepříliš velkým expozicím vůči toxickým aktivům a pouhá existence systému může plnit funkci záchranné sítě a prostředku k budování důvěry. 8. Přestože reakce jednotlivých členských států jsou v souladu s rámcem, jenž byl dohodnutý na úrovni EU, uplatňované přístupy (vnitrostátní systémy či ad hoc opatření) i kombinace dostupných opatření (záruky na bankovní závazky, kapitálové injekce a podpora likvidity či opatření zaměřená na záchranu znehodnocených aktiv) se značně liší. 9. Druh opatření, jež byla dosud přijata, a jejich načasování jasně odráží různé fáze řešení krize. Velké množství členských států zavedlo v kritické fázi opatření týkající se strany pasiv rozvah bank (rekapitalizace a úvěrové záruky 2 ). V současné době je reakce na krize spojena s tím, že: i) stávající systémy záruk jsou, často s upravenými podmínkami 3, obnovovány; ii) jsou prováděna opatření související s transparentností a jejím zlepšením, pokud jde o stranu aktiv rozvah bank (například zavedením opatření zaměřených na záchranu znehodnocených aktiv) 4. Většina opatření zaměřených na záchranu znehodnocených aktiv byla provedena či ohlášena teprve nedávno a jsou dosud posuzována Komisí. Jejich využití a účinnost by tedy měly být znovu posouzeny v blízké budoucnosti. V této souvislosti je důležitá úloha Komise, které pomáhají skupiny odborníků, při zajišťování jednotného oceňování aktiv v případech, které podléhají jejímu hodnocení. Další pokyny Komise v tomto směru by mohly být užitečné. 2 3 4 18 členských států (podrobné informace viz příloha 1) zavedlo záruky za závazky bank, 15 jich zavedlo rekapitalizační opatření, 5 států opatření zaměřená na záchranu znehodnocených aktiv (DE a IE opatření ohlásily, dosud však nebyla schválena) a 11 členských států zavedlo opatření na podporu likvidity. Například švédský a finský systém. UK, DK, BE a NL. 10772/09 ADD 1 jh/jh/mm 4
10. Za účelem poskytování dalších informací pro lepší hodnocení účinnosti vnitrostátních podpůrných opatření bude užitečné vycházet z výsledků zátěžových testů v rámci celé EU prováděných evropským bankovním systémem, jenž je v současné době koordinován Evropským výborem orgánů bankovního dohledu za přispění ECB, Komise a vnitrostátních orgánů dohledu. Tyto testy pomohou zjistit odolnost evropského finančního systému vůči dalším hospodářským otřesům, zejména vzhledem k jejich případnému dopadu na úvěrové ztráty a zhoršení rozvah důležitých bank v EU, a zároveň poskytnou jasnější představu o celkových systémových rizicích, především v souvislosti s velkými přeshraničními finančními skupinami. Evropský výbor orgánů bankovního dohledu při tom uplatňuje přístup zdola nahoru. V nadcházející červnové zprávě o finanční stabilitě, která má být zveřejněna dne 15. června 2009, ECB provede i jednoduchý zátěžový test zdola nahoru, který se bude týkat úvěrového portfolia řady velkých složitých bankovních skupin eurozóny, a hodnocení shora dolů, pokud jde o další bankovní ztráty na úrovni eurozóny, a to v návaznosti na přístup, jenž je podobný tomu, který použil Mezinárodní měnový fond, když vypočítal, že znehodnocená aktiva dosahují celosvětově výše 4,1 bilionů USD. 2. ÚČAST NA SYSTÉMECH 11. Rekapitalizační opatření jsou využívána v poměrně značné míře a přibližně 55 % částek, které jsou v rámci systémů i mimo ně k dispozici pro účely rekapitalizace (311,4 miliardy EUR v EU) 5, bylo využito. 12. Míra využívání státních záruk vzrůstá (dosahuje přibližně 31,7 %) a obvykle se uvádí, že ve vztahu k cílům systému je uspokojivá, přestože účast v jednotlivých členských státech se značně liší a v celé řadě členských států je stále omezena na poměrně malé množství bank a emisí. Pouze několik členských států se stále domnívá, že účast není postačující pro dosažení cíle, jímž je zajistit patřičnou strukturu ve financování bank a jejím prostřednictvím i úvěrování společností a domácností za přiměřených podmínek v případě všech lhůt splatnosti. 5 Údaje v příloze vycházejí z informací, které členské státy poskytly ke dni 8. května 2009. 10772/09 ADD 1 jh/jh/mm 5
13. Ve Finsku a v Itálii byly zavedeny systémy záruk, avšak žádná banka dosud těchto nástrojů nevyužila (ke dni 8. května 2009). Vedle případné stigmatizace by v případě Itálie mohl tuto situaci vysvětlovat uspokojivý přístup k retailovému a tržnímu financování a relativně vyšší náklady na státem zaručené emise. 14. Některé členské státy své systémy záruk prodloužily nebo právě prodlužují, neboť problémy s financováním bank dosud nebyly vyřešeny. Jistota ohledně tohoto prodloužení byla již dříve označena za faktor posilující důvěru účastníků systémů a má patrně pozitivní dopad na trh. Ve Švédsku i ve Finsku byla platnost prodloužena ze tří na pět let v případě nezajištěných nástrojů 6 a byl stanoven celkový strop pro emise nástrojů se splatností delší než 3 roky s cílem pomoci k hladkému přechodu od státních záruk k běžným tržním emisím v rámci finančních trhů EU a usnadnit přístup k dlouhodobému financování. II. VÝVOJ TRHU 15. Přestože úroveň účasti na systémech je jedním z ukazatelů, jimiž lze měřit jejich účinnost, je třeba ji posuzovat z hlediska dosahování příslušných cílů, mezi něž patří i) udržení stability finančního systému; ii) zajištění přístupu k financování pro finanční i nefinanční instituce a iii) obnova důvěry ve finanční systém. Vývoj ve všech třech oblastech byl v poslední době pozitivní. 6 V systémech, které byly původně schváleny, švédská i finská opatření umožňovala vydávat v rámci záruky kryté dluhopisy se splatností až 5 let, a to rovněž s celkovým stropem. 10772/09 ADD 1 jh/jh/mm 6
16. Od počátku současné krize byly problémy související s fungováním finančních trhů analyzovány na základě souboru zátěžových ukazatelů 7. Vzhledem k tomu, že vnitrostátní podpůrné systémy mají dopad na finanční sektor, mohou být tyto ukazatele využity k posouzení míry, do jaké dochází současně k lepšímu fungování trhu nebo ke zlepšení nálady investorů. 17. Tyto ukazatele potvrzují, že veřejná opatření, jež byla přijata od třetího čtvrtletí 2008, přispěla ke stabilizaci extrémně napjatých podmínek na finančním trhu, které byly zaznamenány na podzim loňského roku, a že veřejná opatření jsou pro podporu zlepšování tržních podmínek i nadále důležitá. Je stále patrnější, že vývoj směřuje ke standardnějšímu fungování trhu, přestože přetrvávající vysoké rizikové prémie v mnoha částech finančního trhu nabádají k obezřetnosti, pokud jde o situaci, ve které finanční instituce působí a která s ohledem na úvěrové ztráty pravděpodobně zůstane problematická. - Zdá se, že napětí na peněžním trhu dále povoluje. Lepší podmínky likvidity přispěly ke stabilizaci sazby EONIA na velmi nízké úrovni s úzkým rozpětím nad 0,50 %. Zejména rozpětí mezi nezajištěnými krátkodobými mezibankovními půjčkami a swapovými transakcemi je obecně užívaným ukazatelem potíží na peněžním trhu. Toto rozpětí dosáhlo maxima v říjnu roku 2008 a poté se začalo snižovat (s krátkou přestávkou v únoru) a skončilo na 60 bazických bodech. Přestože současná rozpětí v případě tříměsíční splatnosti dosud zdaleka nedosahují úrovně, na které se nacházela před krizí 8, proces normalizace pokračuje (viz graf níže). Účastníci trhu si tuto situaci vykládají jako známku toho, že napětí související s financováním na mezibankovním trhu mírně polevuje a že úsilí centrálních bank o zvýšení likvidity na trzích, spolu se zlepšením na finančních trzích, patrně přináší plody. Nad rámec tříměsíční splatnosti jsou však trhy nadále vážně narušeny. 7 8 Včetně mezibankovních úrokových sazeb a spreadů, spreadů úvěrového selhání, ukazatelů očekávání selhání, objemů emisí a výnosových rozpětí na trzích podnikových dluhopisů a cenných papírů zajištěných aktivy atd. V současné době se rozpětí vrátila na úroveň, která je srovnatelná s úrovní v počátečních fázích krize, než zkrachovala banka Lehman-Brothers, což znamená hodnoty přibližně o 70 % nižší oproti dosaženému maximu. 10772/09 ADD 1 jh/jh/mm 7
Graf 1: Rozpětí mezi tříměsíčním Euriborem a OIS (Overnight Index Swap) 9 procenta Zdroj: Thomson Financial Datastream - Ukazatele rizika selhání se podstatně zlepšily, zejména v případě podřízeného dluhu. Přesto však zůstávají na vysoké úrovni a nedávný vývoj dosud nepostačuje k tomu, aby došlo ke zvratu dlouhodobé vzestupné tendence. Nižší spready úvěrového selhání signalizují zmírnění obav investorů ohledně případného selhání a neutěšených vyhlídek na výnosy a cena kapitálu bank od poloviny března značně vzrostla vzhledem k vyššímu ocenění a vyšší ochotě riskovat. I přes toto výrazné oživení musí akcie bank ještě urazit dlouhou cestu, než dosáhnou obecného indexu akcií Eurostoxx. Konvergenční proces pokračuje a současná volatilita je přibližně o 40 % vyšší, než je tomu za běžných tržních podmínek. V době vrcholu se implikovaná volatilita nacházela téměř 250 % nad svým dlouhodobým průměrem. 9 Pevná sazba, kterou platí protistrana úrokového swapu, jež získá jednodenní sazbu EONIA na tříměsíční období. 10772/09 ADD 1 jh/jh/mm 8
- Zejména v těch členských státech, v nichž je přístup ke střednědobému až dlouhodobému kapitálu i nadále zhoršený nebo obtížný, je přístup ke střednědobému kapitálu zajišťován prostřednictvím nákupu vysoce kvalitních aktiv a státních záruk. V posledních měsících se zároveň výrazně uvolnily podmínky přímého financování pro společnosti, zejména na eurotrhu pro velké společnosti s dobrou pověstí. Ačkoliv výnosové rozpětí mezi podnikovými dluhopisy a referenčními státními dluhopisy zůstává oproti situaci před krizí i nadále široké, od maxima dosaženého v říjnu roku 2008 a posledního zvýšení na začátku března roku 2009 se výrazně snížilo. Čisté emise dluhových cenných papírů nefinančních společností se v prvním čtvrtletí roku 2009 odpovídajícím způsobem zvýšily a míra růstu se přiblížila svému dlouhodobému průměru, nebo jej dokonce překročila. - Kapitálové dotace z veřejných prostředků přispěly k podpoře výše bankovního kapitálu. Při absenci těchto státních kapitálových injekcí, jejichž skutečná celková výše činí 174,7 miliardy EUR, by došlo k strmému poklesu bankovního kapitálu se zřejmými důsledky pro solventnost nebo, v případě v zásadě zdravých bank, k ještě většímu tlaku trhu na zvýšení jejich kapitálu. Bilance bank jak z EU, tak i z eurozóny pod protichůdnými vlivy dalšího odepisování aktiv a státních kapitálových injekcí nadále posilovaly. - Celková výše bankovního kapitálu v eurozóně neustále rostla, zatímco v EU byl zaznamenán výrazný nárůst pouze v březnu, přičemž v prvních dvou měsících roku 2009 byla tato výše v zásadě stabilní. Pozitivní vývoj bankovního kapitálu bude záviset na tlaku trhu, dalším odepisování aktiv, vývoji v oblasti úvěrů a přístupu ke státním kapitálovým injekcím. První výhled Evropského výboru orgánů bankovního dohledu zaměřený na rizika 10 zdůrazňuje zejména zvyšující se úvěrové riziko, uvádí však, že banky očekávají, že po zbytek roku 2009 budou schopny plnit minimální regulační požadavky. 10 Hodnocení Evropského výboru orgánů bankovního dohledu týkající se rizik a zranitelných míst v bankovním sektoru EU březen 2009, CEBS 2009 18 rev 2, 17.3.2009. 10772/09 ADD 1 jh/jh/mm 9
- Nižší náklady spojené s dluhovým financováním, které byly zaznamenány v několika posledních měsících, však nevedly k nárůstu dluhového financování. Naopak, po nárůstu emisí dluhopisů v prvních dvou měsících roku 2009 došlo v březnu k poklesu emisí dluhopisů bank. To by mohlo odrážet obecnou snahu bankovního sektoru o nižší závislost na cizím kapitálu nebo skutečnost, že banky snižují bilanční sumy. III. DOPAD NA POSKYTOVÁNÍ ÚVĚRŮ A PŮJČEK EKONOMICE 18. Účinnost systémů při podpoře poskytování úvěrů soukromému nefinančnímu sektoru ekonomiky lze hodnotit na základě široké škály ukazatelů, jako jsou například údaje o objemech bankovních půjček, průzkumy týkající se zásad úvěrové politiky bank, údaje o nesplacených půjčkách a zabavení majetku, zprostředkovatelské marže bank atd. 19. V současné situaci se úhrnný objem bankovních půjček podnikatelskému sektoru stále zvyšuje, míra růstu se však strmě snižuje poté, co se až do konce roku 2008 zdála být vůči finanční krizi a ekonomickému zpomalení odolná. Na domácích a hostitelských trzích mohou existovat výrazné rozdíly. 20. Tento přehled doplňují průzkumy týkající se bankovních půjček, které poskytují informace o zásadách úvěrové politiky. V eurozóně banky od nástupu krize výrazně zpřísnily zásady úvěrové politiky, a to zejména v reakci na zhoršení ekonomického výhledu. Výsledky průzkumu o bankovních půjčkách z dubna roku 2009 však ukazují, že rychlost zpřísňování v prvním čtvrtletí roku 2009 ve srovnání s druhou polovinou roku 2008 do určité míry zpomalila a že pro druhé čtvrtletí se očekává další zpomalování. 10772/09 ADD 1 jh/jh/mm 10
21. Výsledky průzkumu navíc poukazují na trvale omezený přístup k financování na mezibankovním trhu, a to navzdory státní podpoře. Banky uvedly, že jejich přístup k financování na mezibankovním trhu se uvolnil poté, co vlády oznámily rekapitalizace a záruky, i když problémy přetrvávají. Pouze v případě velmi krátkodobého financování je podle většiny bank přístup neomezený. S ohledem na tuto skutečnost několik členských států uvedlo, že banky jsou většinou financovány krátkodobě, což vede k nárůstu rizika likvidity a neochotě prodlužovat dlouhodobé půjčky. 22. Většina bank rovněž uvedla, že napětí na finančních trzích stále ještě nepříznivě ovlivňuje jejich kapitálovou pozici a úvěrovou kapacitu, což v současné situaci poukazuje na určitá omezení při poskytování půjček. Relativní význam faktorů nabídky a poptávky zůstává nejasný, předběžná analýza ECB však naznačuje, že pokles v oblasti půjček je i nadále spojen především s poptávkou, ale že k tomuto poklesu mohlo přispět také omezení v rozvahách bank, omezený přístup ke střednědobému a dlouhodobému financování a vysoká úroveň rizikových prémií na mnoha finančních trzích. Situace v EU je v zásadě podobná. 23. V zemích, v nichž je podmínkou pro přístup k financování ze strany státu závazek i nadále rozšiřovat poskytování úvěrů ekonomice, může být efektivita podpůrných opatření zvýšena 11. Jak však vyplývá z prvního výhledu Evropského výboru orgánů bankovního dohledu týkajícího se rizik, může to na druhé straně vést také k tomu, že pokud nebudou stanoveny žádné záruky zajišťující, že nové půjčky, k nimž se banky zavázaly, budou poskytovány za komerčních podmínek a při uplatňování řádných postupů pro řízení rizika, banky ztratí jeden ze svých nástrojů řízení úvěrového rizika. 11 Průzkum bankovních půjček v UK například ukázal, že tyto podmínky byly úspěšné. 10772/09 ADD 1 jh/jh/mm 11
IV. ZÁVĚRY 24. Celkově lze říct, že situace na finančních trzích se v prvním čtvrtletí roku 2009 do určité míry uvolnila. Existuje několik předběžných pozitivních známek zlepšení vývoje na peněžních trzích a trzích s podnikovými dluhopisy, i když vysoká úroveň rizikových prémií na mnoha finančních trzích varuje před příliš velkou spokojeností. Situace, ve které banky působí, však zůstane pravděpodobně i nadále problematická, zejména s ohledem na úvěrové ztráty spojené s jejich úvěrovými portfolii. 25. Zatímco centrální banky a vlády členských států i nadále poskytují finančním institucím podporu v souvislosti s likviditou, financováním a kapitálem, narůstající počet členských států se v současnosti zabývá také otázkou znehodnocených aktiv v rozvahách bank. V této souvislosti je důležité: přizpůsobit tyto režimy zvláštnostem bankovního sektoru, na něž jsou uplatňovány s cílem zajistit maximální efektivitu a obnovit poskytování úvěrů; dále zlepšit transparentnost s ohledem na uvádění znehodnocených aktiv v rozvahách bank s cílem účinně oddělit nebo odstranit dotčená aktiva, v kombinaci s příslušnou státní podporou, a obnovit důvěru v bankovní sektor; řešit vzájemné negativní působení a zachovat rovné podmínky v rámci EU (jakož i v celosvětovém měřítku). V tomto ohledu má zásadní význam, aby byly metodiky oceňování uplatňovány transparentně, objektivně a důsledně. V této souvislosti by byly vítány další pokyny Komise. 10772/09 ADD 1 jh/jh/mm 12
PŘÍLOHA 1: Vnitrostátní opatření na podporu bankovního sektoru EU - částky v miliardách EUR Kapitálové injekce Celková výše schválených opatření Skutečné kapitálové injekce Státní zásahy v EU do bankovního sektoru (v miliardách EUR) Záruky za závazky bank Celková výše schválených opatření Poskytnuté záruky Záchrana znehodnocených aktiv Celková výše schválených opatření Skutečná záchrana aktiv Podpora likvidity a financování bank Celková výše schválených opatření Skutečné zásahy v oblasti likvidity Celková výše všech schválených opatření Celková skutečná výše všech opatření Systémy pojištění vkladů (v EUR, není-li uvedeno jinak) Belgie 14,4 19,4 240,8 55,5 15,6 17,1 NA NR 264,5 126,4 100 000 Bulharsko 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 50 000 Česká republika 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 50 000 Dánsko 13,9 0,6 580,0 NR 0,0 0,0 0,0 0,6 593,9 1,1 100% Estonsko 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 50 000 Finsko 0,0 0,0 50,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 50,0 0,0 50 000 Francie 24,0 16,1 319,8 58,8 6,4 6,4 0,0 0,0 350,1 81,2 70 000 Irsko 8,5 3,5 376,0 376,0 0,0 0,0 0,0 0,0 384,5 379,5 100% Itálie 20,0 0,0 NA 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 20,0 0,0 cca 103 000 Kypr 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 100 000 Litva 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 100 000 Lotyšsko 0,3 0,0 2,1 0,5 0,0 0,0 2,1 1,2 4,5 1,7 50 000 Lucembursko 2,5 2,9 4,5 NR 0,0 0,0 0,0 0,0 7,0 2,9 100 000 Maďarsko 1,0 0,1 5,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 6,2 0,1 100% Malta 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 100 000 Německo 99,4 38,1 445,0 175,2 9,8 9,8 0,0 0,0 554,2 161,7 100% Nizozemsko 46,1 46,1 200,0 33,5 28,5 0,0 0,0 34,0 274,5 113,5 100 000 Polsko 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 50 000 Portugalsko 4,0 0,0 16,5 5,0 0,0 0,0 0,0 0,0 20,5 5,0 100 000 Rakousko 13,8 4,7 70,6 13,9 1,2 1,2 4,4 4,0 90,0 23,8 100% Rumunsko 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 50 000 Řecko 5,0 0,0 15,0 1,0 0,0 0,0 8,0 4,3 28,0 5,3 100% Slovensko 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 100% Slovinsko 0,0 0,0 12,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 12,0 0,0 100% Spojené království 54,0 40,0 337,0 148,0 0,0 0,0 390,2 290,0 781,2 477,9 cca 57 000 Španělsko 0,0 0,0 100,0 29,7 0,0 0,0 30,0 19,3 130,0 49,0 100 000 Švédsko 4,6 0,5 137,2 24,8 0,0 0,0 0,2 0,0 142,0 25,3 50 000 Celkem EU 311,4 171,8 2911,5 921,8 61,5 34,5 435,0 353,4 3719,3 1481,5 Celkem eurozóna 237,6 130,6 1850,1 748,5 61,5 34,5 42,4 61,6 2191,5 975,2 NA - "Není k dispozici" znamená, že daná částka není uvedena v rozhodnutích o státní podpoře NR - "Informace neposkytnuta" znamená, že daný členský stát částku ve své odpovědi na dotazník Hospodářského a finančního výboru neuvedl 10772/09 ADD 1 jh/jh/mm 13 PŘÍLOHA 1 K PŘÍLOZE DG G I CS
PŘÍLOHA 2: Schválená vnitrostátní opatření na podporu bankovního sektoru EU(aktualizace ze dne 25. května) Státní zásahy v EU do bankovního sektoru Kapitálové injekce Vnitrostátní systém Ad hoc zásahy Záruky za závazky bank Vnitrostátní systém Ad hoc zásahy Záchrana znehodnocených aktiv Podpora likvidity a financování bank Systémy pojištění vkladů (v EUR, neníli uvedeno jinak) Belgie ü ü ü ü 100 000 Bulharsko 50 000 Česká republika 50 000 Dánsko ü ü ü ü 100% Estonsko 50 000 Finsko ü ü 50 000 Francie ü ü ü ü ü 70 000 Irsko ü ü ü 100% Itálie ü ü ü cca 103 000 Kypr 100 000 Litva 100 000 Lotyšsko ü ü ü ü 50 000 Lucembursko ü ü 100 000 Maďarsko ü ü 100% Malta 100 000 Německo ü ü ü ü ü ü 100% Nizozemsko ü ü ü 100 000 Polsko 50 000 Portugalsko ü ü ü 100 000 Rakousko ü ü ü 100% Rumunsko 50 000 Řecko ü ü ü 100% Slovensko 100% Slovinsko ü ü 100% Spojené království ü ü ü ü cca 57 000 Španělsko ü ü 100 000 Švédsko ü ü ü 50 000 Zdroj: Komise, na základě příspěvků členských států - Poznámka: opatření týkající se znehodnocených aktiv byla ohlášena v DE a IE, musí být však ještě schválena. 10772/09 ADD 1 jh/jh/mm 14 PŘÍLOHA 2 K PŘÍLOZE DG G I CS