ZEMĚDĚLSKÉ STROJE I. DÍL STROJE PRO SETÍ, PŘÍPRAVU PŮDY A PĚSTOVÁNÍ BRAMBOR

Střední odborná škola veterinární, mechanizační a zahradnická a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky ZEMĚDĚLSKÉ STROJE I. DÍL STROJE PRO SETÍ, PŘÍPRAVU PŮDY A PĚSTOVÁNÍ BRAMBOR Publikace vznikla v rámci projektu OPVK Začínáme s praxí již ve škole na Střední odborné škole veterinární, mechanizační a zahradnické a Jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky v Českých Budějovicích, reg. č. CZ.1.07/1.1.14/01.0006. Ing. Milan Pavel České Budějovice, 2013

Jazyková korektura nebyla provedena. Ing. Milan Pavel 2

Obsah: 1 Úvod 5 2 Předseťová příprava 6 2.1 Seťové lůžko 6 2.2 Smykování 7 2.3 Vláčení 10 2.4 Válce 16 2.5 Kypřiče půdy 19 2.6 Kombinátory 20 2.7 Sběrače kamení 23 3 Setí 25 3.1 Plošné setí 25 3.2 Řádkové setí 25 3.3 Přesné setí 26 3.4 Secí stroje pro řádkový výsev 28 3.5 Secí stroje s centrálním výsevným ústrojím 32 3.6. Stroje pro přesné setí 36 3.6.1 Páskové výsevné ústrojí 36 3.6.2 Podtlakové výsevné ústrojí 37 3.6.3 Přetlakové výsevné ústrojí pro přesný výsev 38 3.6.4 Mechanické přesné výsevné ústrojí 40 3.7. Způsob jak zajistit správnou meziřádkovou vzdálenost při následující jízdě stroje 41 3.7.1. Mechanický znamenák 41 3

3.7.2. Využití systému navádění GPS 43 4 Minimalizace zpracování půdy 45 4.1. Snížení hloubky orby 47 4.2. Sloučení několika operací do jednoho přejezdu 48 4.3. Vynechání orby a její náhrada kypřením 49 4.4. Setí do nezpracované půdy 50 5 Sázení zemědělských plodin 53 5.1. Sázení brambor 53 5.2. Systém pěstování brambor 55 5.3. Zásady pěstování brambor 56 5.4.Stroje pro klasickou technologii pěstování brambor 56 5.5. Moderní technologie pěstování brambor s odseparováním kamenů předem 63 6 Zdroje 65 4

1. Úvod Předpoklad dobré sklizně a následně dobrého ekonomického výsledku hospodaření začíná již při základním zpracování půdy, přípravě půdy před setím a zejména kvalitou setí či sázení. Předseťová příprava půdy je samostatná operace předcházející setí. V dnešní době z důvodu minimalizace a protierozních opatření je však prováděna často při vlastním setí. Přesto považuji za nutné popsat jednotlivé operace předseťové přípravy samostatně. 5

2. Předseťová příprava 2.1 Seťové lůžko = Tvrdá postýlka, měkká peřinka. Předpokladem dobrého výnosu všech plodin je kvalitní zasetí či zasázení. Využití kvalitního osiva, nebo sadby a dodržení agrotechnických termínů. Samostatnou kapitolou je průběh počasí a volba vhodných odrůd. Rovnoměrné a dobré vzcházení rostlin zajistí kvalitně připravené seťové lůžko. S lehce utaženým dnem a kyprou vrchní vrstvou. Tvrdá postýlka Utužené dno zajistí přísun kapilární vlhkosti k osivu. Při setí ozimů je velmi důležité šetření půdní vlhkosti již včasnou podmítkou. Jak ovlivnit utužené lůžko? Zajistit dodržení základního agrotechnického pravidla, že setí následuje po orbě nejdříve po 3 týdnech. Ne vždy je samozřejmě možné tento termín dodržet, zejména při setí ozimé řepky. Pro zajištění utuženého lůžka je nutno volit správný termín a hloubku orby. Určitým východiskem je při nepříznivých podmínkách možnost využití bezorebního setí, nebo využití půdních pěchů. Kyprá peřinka Zaseté osivo musí být v co nejlepším kontaktu s půdou, ale zároveň mít zajištěn dobrý přístup kyslíku. Důležité je umožnit snadné vsakování dešťové vody, přičemž musí být zabráněno větrné erozi půdy (odvanutí jemných částic při prudkém větrném počasí) a minimalizovat slehnutí a rozbahnění při dešti. Tato skutečnost také souvisí s vodní erozí, která je v našich podmínkách častější než eroze větrná. Horní část seťového lůžka by měla obsahovat jemné částice, které obklopí zrno a hrubší částice (cca 1 3cm), jež budou vytvářet krycí vrstvu nahoře. Pro zajištění rovnoměrnosti setí je nezbytné, aby pozemek byl urovnaný a zbavený větších hrud. Způsoby vytváření seťového lůžka: - setí do klasicky připravené půdy tj. použití smyku, hřebových bran a prutových válců - setí do hrubé brázdy secími kombinacemi 6

- setí s aktivními secími orgány (rotační, případně vibrační brány) - setí do řádkově zpracované půdy minimalizace eroze u řepky a především kukuřice - setí do nezpracované půdy (strniště) 2.2 Smykování Smykování znamená úpravu pozemku v hrubé brázdě. Účelem smykování je urovnání hřebenitosti brázd a ničení hrud, případně jejich zatlačení. Při použití jednostranných pluhů minimalizovat rozory. Částečně dochází také k ničení plevele. Základním pravidlem při použití smyku je dodržení diagonálního pohybu soupravy. To znamená šikmo ke směru brázd. Diagonální způsob pohybu stroje po pozemku při smykování (autor M.Pavel) Druhy smyků - trámový (deskový) - prstencový 7

Samostatné smykování se v současnosti nepoužívá. Nejčastěji je smykování kombinováno s použitím dalších operací předseťové přípravy, především s vláčením. Bránosmyk ( autor M. Pavel) Často se smykování využívá v kombinaci s hřebovými branami při jarní přípravě po podzimní orbě. Z důvodu zadržování zimní vláhy na pozemku je výhodné orat s větší hřebenitostí brázdy. Na jaře je nutno tyto výrazné brázdy urovnat. Je-li zvolen vhodný termín (vlhká, ale ne přemokřená půda), je pozemek dobře rovnán již při jednom, maximálně dvojitém přejetí soupravy. Smykování luk Po zimním období je důležité ošetřit trvalé travní porosty, což provádíme branami, nebo také lučními smyky. Účel: - zarovnat nerovnosti krtiny a případné koleje od techniky z předchozí doby - provzdušnit povrch pro dobré odnožování trav - ničení mechů a staré trávy 8

Provedení: Luční smyk - v přední části jsou smykové lišty 2 3 s negativním sklonem, které urovnávají povrch - v zadní části je bránová sekce, případně lehké hřebové brány na tupo Luční brány - jsou tvořeny jednotlivými segmenty dobře kopírujícími povrch - mohou též být doplněny sekcí hřebovou pro lepší likvidaci mechů a staré trávy Energetická náročnost těchto strojů je nízká, proto i stroje se záběrem 8 10 m je možné agregovat s traktory do výkonu 70 KW. Práci je potřeba provést těsně před začátkem růstu travního porostu, tedy počátkem dubna. Luční brány ( autor M. Pavel) Luční smyk kombinovaný s hladkými válci vybavený plošným přísevem travin (autor M.Pavel) 9

2.3 Vláčení Vláčení je mělké prokypření půdy (4 až 8 cm),účelem je také rozbití hrud a urovnání povrchu. Cílem může být i vytlačování plevelů, nebo tzv. prosvětlení porostu vláčením příčně či diagonálně zaseté plochy při počátcích vegetačního období. Brány - talířové - hřebové - rotační - vibrační - specielní Hřebové brány ( autor M. Pavel) Hřebové brány využití: - urovnání povrchu - rozrušení hrud - vyvlačování plevelů 10

Pole v hrubé brázdě před vláčením (autor M.Pavel) Hřebové brány druhy: - lehké, 15 kg/pole - střední, 25 kg/pole - těžké, nad 30 kg/ pole Popis pole brány - každý hřeb má svou dráhu - v přední části jsou hřeby kratší a v zadní části delší z důvodu rovnoměrné hloubky - při tažení vzniká síla, která zadní část bránového pole nadlehčuje - do záběru cca 8 m bývají provedeny jako nesené - záběry 10 14 m mívají samostatný podvozek 11

Vždy je vhodné, aby přizvednutí bran bylo ovládáno hydraulicky, zejména při vytlačování oddénkových plevelů z důvodu jednodušší obsluhy. Energetická náročnost pro těžké brány je 1 m cca 10 14 KW. Při vybavení smykovou lištou je nutno přičíst cca 3 KW/m záběru. ÚKOL Určete vhodný tažný prostředek pro těžké brány v těžké půdě se smykovou lištou o záběru 11,7 m. Zvolte vhodný traktor, je-li požadována rychlost práce 12 km/hod. Vláčení na ostro - při vyvlačování plevele - při urovnání povrchu - pro nakypření povrchu Vláčení na tupo - zavlačování zasetého obilí - mělké nakypření povrchu pro ničení půdního škraloupu - vláčení luk Vláčení na ostro je hlubší zpracování půdy, lepší drcení hrud. Vláčení na tupo se používá při ošetření trvalých travních porostů. Použití při tzv. zavlačování zasetého obilí, zvláště hrozí-li suché počasí. Je nutno narušit kapilární vzlínavost a tím zabránit úniku vlhkosti z povrchu půdy. 12

Prutové brány - jsou z ocelových zahnutých prutů - zpracovávají půdy do větší hloubky - intenzivní vyvlačování plevelů - dnes se samostatně nepoužívají, ale mohou být součástí kombinátu Talířové brány - talíře jsou umístěny většinou ve dvou sledech s opačným úhlem nastavení Druhy talířů: - s rovným okrajem (levnější na výrobu) - s vykrajovaným okrajem (lépe rozrušují povrch) Talířové brány je možno využít nejen pro přípravu seťového lože, ale též místo klasické radličkové podmítky. Tyto brány jsou nedílnou součástí strojů umožňujících minimalizaci zpracování půdy. Nedoporučují se používat při větším výskytu oddénkových plevelů (pýr plazivý), neboť jejich použití přispěje k intenzivnímu namnožení plevelů. Talířové brány (autor M. Pavel) 13

Odpružení pracovních orgánů Energetická náročnost - 6 m 110 KW Brány s aktivně poháněnými pracovními orgány Vibrační brány Odpružení pracovních orgánů (autor M. Pavel) - mají dvě řady hřebů vykonávající vzájemný kmitavý pohyb kolmo ke směru jízdy Vibrační brány využití: - intenzivní rozdrobení hrud - prokypření do větší hloubky půdy než klasickými branami - použití zejména s neseným secím strojem.příprava pro setí a vlastní setí na jeden přejezd 14

Rotační brány - jsou tvořeny pracovními orgány, které při jízdě rotují kolem své osy - nevhodné do kamenitých půd z důvodu velkého opotřebení pracovních orgánů - při práci v těžkých půdách dobře rozdrobí hroudy, ale hrozí nebezpečí přílišného rozrušení půdy a následně vznik půdního škraloupu Při vhodném použití a sladění pracovní pojezdové rychlosti a otáček pracovních orgánů, vznikne ideální seťové lůžko tzv. odmísením. To znamená, že jemné částice půdy jsou v prostoru uložení osiva a horní část je tvořena hroudami o velikosti 1 5 cm. Nevýhody rotačních bran: - při použití v nevhodných podmínkách dochází k ničení drobtovité půdní struktury - vysoká energetická náročnost a tím i malá hektarová výkonnost strojů Výhody rotačních bran: - při vhodném využití umožňují výsev rostlin při jednom přejezdu traktoru do tzv. hrubé brázdy 15

2.4 Válce Prutové válce jsou nedílnou součástí všech kombinovaných strojů pro vytvoření seťového lůžka. Druhy válců: - hladké utužení půdy - prutové drcení hrud, utužení půdy, ale zároveň nakypření povrchu - cambridge intenzivní ničení hrud, utužení půdy - kotoučové utužení půdy při setí - speciální např. luční vály, půdní pěchy Využití hladkých válců V současné době jsou používány velmi okrajově, nahrazují se různými typy pneumatických pěchů, což je soustava pneumatik v těsném sledu, na které je přenášena hmotnost například secí soupravy. Cílem je utužení půdy pro dosažení kapilární vzlínavosti při setí. Pro zabezpečení dobrého využití půdní vláhy je však povrch půdy nutné opět nakypřit, aby nedocházelo k výparu (krycí vrstvička alespoň 3 cm). Klasický hladký válec je dnes nejčastěji využíván pro úpravu trvalých travních porostů a jetele (ne vojtěšky), v případě kdy dojde k tzv. povytažení rostlin. K tomuto jevu dochází v předjaří, v případě že počasí vykazuje přes den plusové hodnoty a v noci mrzne. Využití prutových válců Válec je tvořen trubkovými, nebo obdélníkovými pruty. Hlavním úkolem těchto válců je rozdrobení hrud a částečné urovnání povrchu. Dochází též k utužení seťového lůžka, ale nedochází k utužení povrchu, takže půdní vláha se neodpařuje. Používá se ihned po orbě, při 16

podzimním setí. Tyto válce bývají velmi často součástí různých kombinovaných strojů pro minimalizaci zpracování půdy, případně pro setí do hrubé brázdy. Prutový válec (autor M. Pavel) 17

Využití cambridgských válců Válce jsou konstruovány tak, že se pravidelně střídá kotouč hladký a kotouč ozubený, který má radiální vůli. Válce jsou využívány především pro ničení velmi odolných hrud. Zároveň se dají použít pro celkové utužení půdy. Cambridgský válec (autor M. Pavel) Využití kotoučových válců Kotoučové válce se používají nejčastěji jako půdní pěch, případně k ničení hrud. Půdní pěch je mechanizační prostředek, který umožní utužit seťové lůžko před setím. Použití je aktuální v případě, že nebyl splněn agrotechnický termín mezi orbou a setím. Setí po orbě může proběhnout nejdříve po třech týdnech. Je li provedeno dřív po orbě, není zajištěna kapilární vzlínavost k osivu. Další problém vznikne při naklíčení plodiny, která začne vytvářet kořenový systém a při následném sesedání nakypřené půdy orbou se může kořenový systém poškodit a rostliny se špatně vyvíjejí. Kotoučový válec (autor M. Pavel) 18

2.5 Kypřiče půdy Využití kypřičů Účelem využití kypřičů je nakypření půdy do požadované hloubky, aniž by docházelo k jejímu vynášení na povrch. Hloubka zpracování je velmi různá, může být i hlubší než vlastní orba. Význam použití kypřičů je v tomto případě narušit utuženou podorniční vrstvu z důvodu lepšího vsakování vody a lepšího zakořenění rostlin. Kypřiče používané pro předseťovou přípravu pracují do menší hloubky. Významné jsou zejména při setí jařin, při použití podzimní orby. Na těžších půdách je potřeba před setím provést prokypření do větší hloubky, než se docílí vláčením. Velký význam mají kypřiče také pro zapravení hnojiv a případně odstranění plevelů. Pro hlubší zpracování se používají dlátové pracovní orgány, pro mělčí použití se využívá šípová radlička. Z důvodu hlubší práce pracovních orgánů je nutno jednotlivá pracovní tělesa chránit před přetížením, zejména na kamenitých půdách. Nejčastějším řešením je mechanická pružina na závěsu, nebo též vhodně tvarovaná slupice. Často se využívá pryžová pružina. Použití dlátovitého kypřiče může nahradit podmítku, v některých případech i orbu. Kypřič s šípovými radlicemi (autor M. Pavel) Jištění kypřící radlice tlačnou pružinou ( autor M. Pavel) 19

2.6 Kombinátory Obecně je možno považovat za kombinátor jakýkoli stroj, který provede minimálně 2 operace na jeden příjezd. Například se může jednat o: - smyk + hřebové brány - kypřič + prutové válce - kypřič + smyk + prutové válce Schéma kypřící radličky a prutový válec (autor M.Pavel) Kombinátory (, autor M. Pavel) 20

- rotační brány + smyk + rýhované válce Rotační brány a prutový válec (autor M.Pavel) - talířové brány, pneumatický pěch a prutové válce - dlátový kypřič, talířové brány,prutové válce Konkrétní sestavení jednotlivých pracovních sekcí je velmi variabilní a firmy nabízejí vždy různou kombinaci pracovních orgánů. Správná volba konkrétní kombinace je potřebná prokonzultovat s prodejci, ale i s farmáři pracujícími v obdobných půdních podmínkách. Diskové brány s prutovými válci (autor M. Pavel) 21

Význam kombinátorů Význam sloučení několika operací do jednoho přejezdu je především ekonomický. To znamená úsporu pohonných hmot, úsporu pracovních sil a větší produktivitu práce. Velmi důležité je sloučení více operací do jednoho přejezdu pozemku také z důvodu ušetření pracovního času s ohledem na dodržení agrotechnických termínů. V dnešní době velkého nárůstu pěstování řepky ozimé na velkých plochách, nemůže agronom vždy využít vhodné předplodiny, a proto se často dostává do situace, že setí následuje velmi brzo po sklizni předcházející plodiny. Další důvod pro sloučení více operací je zmenšení počtu přejezdů traktoru po pozemku a tím snížení negativního utužení půdy. Pracovní záběry kombinátorů jsou od 3m do 12m.Energetické požadavky jsou značně rozdílné s ohledem na hloubku a intenzitu zpracování půdy. Požadovaný výkon traktoru je uveden výrobcem stroje a může dosahovat až 400 kw. Pro nejtěžší verze nahrazující orbu a předseťovou přípravu na jeden přejezd, je výhodné využít traktory s pásovým podvozkem, nebo alespoň se zdvojenou montáží pneumatik. 1 ozubený válec 2 secí botka 3 rotační kypřič 4 pevné kypřící radličky Schéma sdružení předseťové přípravy a setí do jedné operace 22

Setí a předseťová příprava pomocí rotačních bran 1 ozubený válec 2 secí botka 3 smyková lišta 4 rotační brány 2.7 Sběrače kamení Pro každý mechanizační prostředek je kámen problémem. Zejména to platí pro sklízecí stroje, dostane-li se kámen do pracovního ústrojí. Jednotlivé stroje bývají proti vniknutá cizích předmětů chráněny. Jakým způsobem je popsáno v jednotlivých kapitolách. Přesto je někdy vhodné kameny preventivně z pozemků odstranit. Jedná se především o jednotlivé větší kameny o velikosti nad 15cm. Velmi často je využíván ruční sběr, ale jedná se o velmi namáhavou a málo produktivní práci. Při nahodilém výskytu kamenů na pozemku je možno využít jednoduchý ocelový prutový koš na čelním nakladači nebo na tříbodovém závěsu traktoru. Při velkém výskytu kamenů na pozemku je na zvážení, zda využívat daný pozemek stávajícím způsobem nebo raději pozemek zatravnit. Je samozřejmé, že čím více se kamenů odstraní, tím více jich opět vyoráme. Speciální zařízení na odstranění kamenů se využívá při pěstování například kořenové zeleniny nebo sadbových brambor. Před zasetím nebo zasázením těchto rostlin projede po pozemku separátor, který pouze v daném páse kameny přesune do vedlejšího pásu. Rostliny 23

se pěstují v pásu, ze kterého byly kameny přesunuty a tak při sklizni neovlivní kvalitu plodiny. Kontrolní otázky: Jaká opatření zajistí přísun vlhkosti k zasetému osivu? Charakterizujte diagonální způsob pohybu soupravy po pozemku. Jaký je rozdíl při vláčení na ostro a na tupo? 24

3. Setí 3.1 Plošné setí V dnešní době se jedná pouze o okrajovou technologii. Použití pouze na přisévání travních porostů, případně na přisetí do již vzešlého porostu. Můžeme ho provádět ručně z nesené nádoby, nebo za využití rozmetadel nesených na traktoru. Pro obnovu trvalých travních porostů se využívá plošné setí za lištou smyku a následně utužení hladkými vály. Osivo je plošně rozhozeno bez jakéhokoli zapravení do půdy. Dochází k velké spotřebě osiva a nepřesnosti setí. V 70. a 80. letech se dělaly letecké pokusy plošného setí, které nezaznamenaly větší úspěchy. Pro dnešní moderní zemědělskou velkovýrobu se tento způsob nevyužívá. Existují secí stroje se speciálními širokými botkami, tím dochází k využití velké plochy pro zasetí i do stran každé výsevní botky. Tyto stroje se v současnosti takřka nevyužívají, protože tento postup klade velký důraz na dokonalou předseťovou přípravu. 3.2 Řádkové setí Osivo je vyséváno do řádků, do přesně stanovené hloubky. Je určen výsevek na hektar, ale není zaručena přesná vzdálenost jednotlivých semen v řádku. Tímto způsobem se seje většina zemědělských plodin, například mák, řepka, obiloviny, luštěniny, traviny, len a jiné. Secí stroje umožňují výsevek od cca 1 kg/ha u máku, až po 350 kg/ha luskovin. Osivo je rovnoměrně rozmístěno v řádkách až s 95 % přesností. Hloubka zapravení osiva musí být rovnoměrná a co nejpřesnější podle nastavení stroje v rozsahu 2 8 cm. Půda v mělké hloubce má být mírně nakypřena a osivo musí být v co nejlepším kontaktu s půdními částicemi. Je vhodné, aby při vlastním setí proběhlo též přihnojení (tzv. startovací dávka hnojiva) pokud možno přesně pod kořenový systém rostlin. Půda nad osivem má být nakypřena, aby byl umožněn dobrý vývoj rostlin, a zároveň omezí výpar vláhy z půdy. 25

3.3 Přesné setí Některé zemědělské plodiny mají zvýšený nárok na prostor a jsou - li zasety těsně vedle sebe, nemohou se řádně vyvíjet. Jedná se především o kukuřici, slunečnici a krmnou i cukrovou řepu. Velké nároky na přesné setí mají též zeleniny kořenové a košťálové. Pro výsev těchto plodin se používají přesné secí stroje. Tyto stroje zajistí nejen meziřádkovou vzdálenost (rozteč secích botek), ale také přesnou vzdálenost jednotlivých rostlin v řádku. Dále zajistí, že do jednoho místa v řádku nemohou vypadnout dvě semena vedle sebe. Při setí řepy je nutno použít jednoklíčkové osivo získané geneticky nebo obrušováním, nejlépe tzv. osivo kalibrované, to znamená, že na semeno je nanesena vrstva ochranných látek a hnojiva - každá takto vzniklá kulička má stejný rozměr. Používají se speciální secí stroje pro přesný výsev. Výsevné ústrojí přesného podtlakového secího stroje (autor M. Pavel) Seřízení hloubky setí (autor M.Pavel) 26

Tabulka výsevků Správný výsevek vychází z údaje MKS/ha -) milión klíčivých semen na hektar plochy. Pro připomenutí 1 ha = 100 * 100 m =) 10 000 m 2. Před stanovením výsevku v kilogramech osiva/hektar by se měla provést zkouška klíčivosti a zjistit hmotnost 1 000 semen (HTS). Pro zjednodušení uvádíme pouze výsevek v kg/ha při předpokladu, že osivo má alespoň 95% klíčivost. PLODINA TERMÍN SETÍ VÝSEVEK ŠÍŘKA ŘÁDKŮ pšenice ozimá do 15.10 160 220 kg 10 12,5cm pšenice jarní březen 200 230kg 10 12,5cm ječmen jarní březen - začátek dubna 180 220kg 10 15cm ječmen ozimý krmný do 15.10 150 200kg 10 15cm oves březen - začátek dubna 180 220kg 7,5 12,5cm triticole do 10.10. 180 220kg 10 15cm žito do 30.9. 160 210kg 10 15cm hrách březen - začátek dubna 250 330kg 12,5 15cm sója do 15.5. 100 150kg 30 45cm řepka ozimá do 30.8. 4 6kg 10 15cm hořčice na zelené hnojení dle potřeby 20 25kg 12,5cm naširoko kukuřice na zrno do 4.5. 20 28kg 75x16 20cm kukuřice silážní do 10.5. 20 30kg 75x14 18cm slunečnice konec dubna 5 6kg 70x20 28cm len setý - olejný do 10.5. 100 130kg 7,5 12,5cm len setý - přadený do 5.5. 160 180kg 7,5 12,5cm jetel luční podsev jaro 16 20kg 12,5cm naširoko travní směs duben 25 30kg 12,5cm 27

3.4 Secí stroje pro řádkový výsev - nesené - polonesené - přívěsné Secí botky - radličkové - diskové Výsevné ústrojí - centrální jeden nebo dva výsevné mechanismy pro celý stroj - rozdělené (individuální) pro každou secí botku samostatně Nesený secí stroj s diskovými secími botkami s rozděleným secím ústrojím (autor M. Pavel) 28

Činnost válečkového secího ústrojí Dávka osiva se určuje počtem otáček válečku výsevného ústrojí. Hlavním seřizovacím prvkem je posunutí pracovního válečku do výsevníku a tím zvětšení výsevní dávky. Válečkové individuální výsevné ústrojí ( autor M. Pavel) Čím více je váleček zasunut do prostoru výsevného ústrojí, tím je větší výsevek. Zásobník secího stroje je přímo nad výsevným zařízením. Objem zásobníku není příliš velký, a proto tyto secí stroje potřebují časté doplňování zásobní skříně. Aby byla zajištěna správná funkce všech výsevných ústrojí po celé šíři secího stroje je nutno práci přerušit, i když v zásobníku zbývá ještě cca 10 15 % celého objemu. Toto pravidlo platí zejména při práci na svažitých pozemcích. Takovéto secí stroje jsou vhodné spíše pro menší zemědělské podniky, případně se využívají pro setí plodin na menší výměry. 29

Schéma válečkového výsevného ústrojí. (autor M. Pavel) 1 dno výsevníku 2 odpružení dna 3 hradítko 4 výsevník 5 secí botka 6 hřídel pohonu 7 výsevný váleček 8 šoupátko 9 šoupátko 10 čechrač D dolní výsev především obiloviny H horní výsev velmi malá a velká semena (řepka, mák, bob, hrách) ÚKOL Výkonnost secího stroje - 6 m záběr, botkové výsevné ústrojí, výsev 220 kg/ha (pšenice), objem zásobní skříně 1 m 3 800 kg osiva. Pracovní rychlost 8 km/hod (radličkové secí botky.) Individuální výsevné ústrojí hrotové V tomto případě se používají válečky s různou povrchovou úpravou. Různé provedení hrotů (tvarování povrchu). Seřízení secí dávky není provedeno posunováním válečku, ale změnou otáček výsevného mechanizmu až 72 rychlostí. Dalším seřizovacím prvkem je centrální nastavení výsevné štěrbiny pod jednotlivými válečky a tím usnadnění nebo omezení množství 30

vypadávaného osiva. Z důvodu velkého počtu různých převodů je tento systém komplikovanější. Je však přesnější dávkování výsevku a proto je častěji využíváno. Hrotové výsevné ústrojí (autor M.Pavel) Pohon individuálních výsevných ústrojí Z důvodu přesného dávkování osiva je nutno, aby výsevné ústrojí pracovalo bez ohledu na změnu pojezdové rychlosti. Pohon dávkovacího zařízení je odvozen od kola traktoru. Pohon 31

se vypne zvednutím secích botek z pracovní polohy rozpojením zubové spojky. Pohon secího stroje od kola traktoru (autor M. Pavel) Při tomto způsobu není zohledněn případný prokluz traktoru. Pokud prokluz traktoru nastane, dojde v daném místě ke zvýšení výsevku, což je nežádoucí. Další alternativou je poháněcí kolo, přímo na secím stroji, jež je opatřeno ostruhami pro zajištění minimálního prokluzu. Tím docílíme omezení nepřesností. Při zvednutí stroje na souvrati je pohon stroje nefunkční a tím je přerušeno setí. Tento systém je využíván u nesených strojů, tedy se záběrem do 4 metrů. Vypínací mechanismus pohonu (autor M. Pavel) 32

3.5 Secí stroje s centrálním výsevným ústrojím Zvětšené požadavky na výkonnost secích strojů si vyžádaly změnu konstrukčních řešení. Nejčastěji se používá přetlakové výsevní ústrojí s válečkovým dávkovacím ústrojím. Výhody proti strojům s individuálním výsevným ústrojím: - přesnější nastavení dávky - lépe lze realizovat automatické seřízení v závislosti na momentálních podmínkách pozemku, v závislosti na informacích z GPS - centrální zásobník o velkém objemu, vyčerpatelný takřka do nuly - jednoduchá úprava pro kombinaci s přihnojováním rozdělení zásobníku na část pro hnojivo a osivo dle potřeby - jednoduché agregace secího stroje s orgány zajišťujícími přípravu seťového lože - možnost zvětšení záběru stroje až na 12 metrů - možnost pracovní rychlosti až 20 km/hod - možnost umístit zásobník na přední tříbodový systém traktoru a tím lépe rozložit zatížení traktoru a umožnit lepší kontrolu pracovního mechanismu, kdy zásobník nebrání pohledu obsluhy na pracovní ústrojí Centrální válečkové výsevné ústrojí, pohon krokovým elektromotorem (autor M. Pavel) 33

Schéma secího stroje s centrálním válečkovým výsevným ústrojím (autor M.Pavel). 1 ventilátor 2 dávkovací ústrojí 3 secí botka 4 zásobník 5 rozdělovací ústrojí 6 optický snímač Výsevné válečkové ústrojí regulace dávky výsevku je prováděna změnou otáček (pohon elektromotorem), nebo změnou výsevného válečku podle plodiny. Rozdělovací ústrojí osivo je proudem vzduchu vrženo na kolmou plochu a tím je rovnoměrně rozděleno do příslušných semenovodů. Přesnost je zaručena na minimálně 95%. Pro představu je to podobné, jako kdybychom vypustili tlakovou vodu na kolmou překážku (např. talíř při mytí nádob). Tento systém pracuje jednoduše a přesně. U větších záběrů je použito 2 3 rozdělovací hlavy. Semenovody flexibilní plastové hadice rozvedou osivo k jednotlivým výsevním botkám. U těchto strojů nejčastěji diskovým. Na začátku semenovodu je optický snímač, který kontroluje, jestli všechny výsevní botky pracují. V případě, že dojde k ucpání, se 34

v semenovodu zvýší tlak a osivo přestane proudit. Obsluha traktoru je informována, že je nutno uvést nápravu. Rozdělovací ústrojí secího stroje ( autor M. Pavel) Secí stroj s čelně neseným zásobníkem ( autor M. Pavel) 35

3.6. Stroje pro přesné setí Jde o setí do řádků 30 75 cm vzdálenosti pro plodiny kukuřice, čirok, sója, řepa, zelenina a v určitých případech i řepka. Počet rostlin na hektar u kukuřice je 80 95 tisíc. Rostliny mají velké nároky na prostor a při nesprávném zaset by si velmi konkurovaly, to by znamenalo špatný výnos. Přesné secí ústrojí: - páskové - podtlakové - přetlakové - mechanické 3.6.1. Páskové výsevní ústrojí 1 násypka 2 texgumoidní pásek 3 osivo 4 opěra pásku, clona 5 poháněcí kolečko 6 odmítací váleček 36

7 secí botka Činnost pohyblivý pásek z texgumovitého materiálu má v sobě otvory, kam se uchytí zrno. Nevýhody tohoto ústrojí jsou: - malá výkonnost - nutnost použití rozdílné pásky pro různé plodiny - nedokonalá přesnost V současné době se v zemědělské výrobě nepoužívají. Tento princip však zachovávají některé firmy u zahrádkářské mechanizace pro svou jednoduchost. 3.6.2. Podtlakové výsevní ústrojí V současnosti nejčastěji využívaný systém pro přesné setí. 1 vypadávající zrno 2 výsevný kotouč 2a část kotouče na kterou působí podtlak 2b část kotouče kde je podtlak přerušen 3 přívod podtlaku 4 přívod osiva ke kotouči Osivo je přivedeno ze zásobníku k výsevnému kotouči, který je opatřen jamkami s otvory. Ze zadní strany kotouče je přiveden podtlak od vývěvy. Semeno je přisáto do jamky na kotouči, 37

který se otáčí stanovenou rychlostí vzhledem k rychlosti pojezdové. V dolní části kotouče je pomocí clony přerušen podtlak a semeno volně vypadne do připravené brázdičky od secí botky. Změnou poměru otáčení od pojezdové rychlosti je určena dávka osiva a tím vzdálenost rostlin v řádku. Některé firmy používají kotouče, které přisají osivo po obvodu. Přisávací kanálky probíhají vnitřkem výsevného kotouče. Tento systém umožní zvýšit pojezdovou rychlost při zachování přesnosti výsevu. Zdroj podtlaku je centrální pro všechny pracovní sekce stroje. Zásobník osiva je nejčastěji u každé sekce samostatný, ale je nutno sledovat, zda je ve všech (až 12) zásobnících dostatek osiva. Z tohoto důvodu některé firmy nabízejí stroje s centrálním zásobníkem. 3.6.3. Přetlakové výsevní ústrojí pro přesný výsev Další ze systémů přesného setí pracuje naopak s přetlakem vzduchu z centrálního ventilátoru. 1 násypka 2 osivo 3 ofukovací tryska 4 zrno v zářezu kotouče 5 dávkovací kotouč 6 vypadávající zrno 38

Kotouč je opatřen jamkami a samovolně nabírá v dolní části zrna. Tryska v horní části (u některých výrobců mechanický vymetač) zabezpečí, že v každém zářezu kotouče je pouze jedno zrno. Aby nedošlo k výpadu zrna, než se kotouč otočí, je ze strany ofukován vzduchem. Zrno je přitlačeno ke kotouči a drží v něm. V určitém místě je umístěna clona a z druhé strany je vymačkávací váleček, tím zrno odpadne z kotouče do připravené brázdičky. Je jednodušší rozvádět přetlakový vzduch než podtlak (jako u předchozího systému). Některé testy ovšem prokázaly, že přesnost není vždy stoprocentní. Výrobci těchto strojů argumentují velkou pojezdovou rychlostí 12 km/hod.tato rychlost, je ale u podtlakových strojů v současnosti běžná. Výhodou těchto strojů je bezesporu fakt, že zdroj stlačeného vzduchu jednak zabezpečí výsev plodiny, ale také dopravu hnojiva z centrálního zásobníku po přihnojení k jednotlivým výsevním botkám. Vývěva podtlakového secího stroje ( autor M. Pavel) 39

3.6.4. Mechanické přesné výsevné ústrojí V současné době se velmi uplatňuje jednoduché přesné výsevné ústrojí mechanické. Podmínkou úspěšného použití je přesná stejná velikost vysévaného osiva. Tuto podmínku splňuje především kalibrované osivo cukrové řepy, kalibrované osivo zeleniny, případně řepka. Principem je kotouč s přesně dimenzovanými jamkami pro konkrétní typ osiva. Kotouč se otáčí v zásobníku, osivo zapadne do kalibrované jamky, otočením kotouče osivo vypadne do předem připravené brázdičky. Výsev je velmi přesný, protože osivo vypadává z malé vzdálenosti. Pohon výsevného kotouče je realizován přesným elektromotorem. Mechanické přesné výsevné ústrojí s elektropohonem (autor M.Pavel) Tento princip setí není možné využít pro setí kukuřice, neboť zrno nemá pravidelný tvar, ani stejnou velikost. Z toho důvodu je setí kukuřice stále realizováno podtlakovým výsevným mechanismem, případně přetlakovým přesným výsevným ústrojím. 40

3.7. Způsoby jak zajistit správnou meziřádkovou vzdálenost při následující jízdě stroje - mechanický znamenák - využití přesného navádění přes GPS 3.7.1. Mechanický znamenák Pro zajištění správné jízdy stroje při následující jízdě se využije kotouč na nastavitelné bočně nesené tyči znamenák. U starších strojů by vyžadoval ruční obsluhu, u dnes používaných strojů je ovládán hydraulicky z místa řidiče. Mechanický znamenák v pracovní poloze ( autor M. Pavel) Délka znamenáku je L = x + B/2 A/2 L vzdálenost kotouče znamenáku od poslední secí botky x meziřádková vzdálenost seté plodiny B pracovní záběr secího stroje A rozchod předních kol traktoru 41

Znamenák v cestovní poloze (autor M.Pavel) Znamenák je disk šikmo nastavený ke směru jízdy a vytvoří na povrchu patrnou brázdičku. Při následující jízdě řidič sleduje vnitřní hranou předního kola tuto brázdu. Vnitřní hranou kola proto, že na ni vidí!!! Střídavě využívá levé a pravé kolo, vždy to, které je blíž zaseté ploše. Problematické je využití mechanických znamenáků při setí do nezpracované půdy pro špatnou čitelnost. Dalším omezením je použitelná délka při záběru nad 6 m secího stroje vychází velmi dlouhý. Což komplikuje objíždění překážek, ale i jeho ovládání. Obsluha musí použít způsob pohybu stroje tak, že jízdy na sebe vždy navazuje. To způsobuje problematické otáčení na souvrati, její rozšíření a delší ztrátové časy. 42

Člunkový způsob pohybu stroje při použití mechanického znamenáku (autor M.Pavel) a) otáčka s couvnutím b) smyčková otáčka na široké souvrati Obkročný způsob jízdy s využitím GPS (autor M.Pavel) 3.7.2. Využití systému navádění GPS Velmi přesné navádění stroje při setí, ale i při dalším ošetřování pozemků (hnojení, chemická ochrana) zajistí využití družicového navádění strojů GPS. Tento systém je výhodný i proto, že umožní pohyb stroje obkročmo po pozemku. To umožňuje využití jednoduché otáčky stroje 43

na souvrati i při velkém záběru, dále tento systém omezuje vynechávky, nebo dvojí setí na souvrati. Rozteč 12,5 větší využití plochy pozemku - 16,5 - větší průchodnost rostlinných zbytků mezi botkami, menší tažný příkon stroje Kontrolní otázky: Jakým způsobem se seřizuje individuální válečkové secí ústrojí? Jak lze zajistit správnou meziřádkovou vzdálenost mezi dvěmi následujícími jízdami secího stroje? Jaký princip výsevného ústrojí byste zvolili pro výsev kukuřice. 44

4 Minimalizaci zpracování půdy Účel a význam: a) snížení nákladů při pěstování polních plodin b) omezení větrné a vodní eroze půdy c) dodržení agrotechnických termínů setí Ad a) Snížení nákladů je dosaženo především sloučením několika operací do jednoho přejezdu stroje, mělčím zpracováním půdy a využití aktivně poháněných pracovních orgánů. Tím dojde k vyšší intenzitě účinku práce stroje (například u rotačních bran). Ad b) Omezení intenzivního působení větru a vody je dosaženo tím, že povrch pozemku je ponechán po předcházející plodině bez mechanického narušení až do setí. Typickým příkladem je setí kukuřice bezorebně přímo do strniště. Ad c) Zejména při setí ozimé řepky (termín setí do 30.8.). Po ozimé pšenici u které se může termín sklizně posunout až do první dekády srpna, není možno provést klasické zpracování, tj. podmítka minimálně 14 dní přestávka, orba minimálně 14 dní přestávka následuje předseťová příprava a setí. V takových případech je výhodnější nahradit orbu kypřením do menší hloubky společně s předseťovou přípravou a setím v jedné operaci: není výhodné vynechat podmítku z důvodu hospodaření s půdní vlhkostí a z důvodu mechanické likvidace plevelů (viz. kapitola podmítka). 45

Frézování a aplikace hnojiva pro budoucí setí kukuřice do nezpracované půdy (autor M.Pavel) Následné setí kukuřice pomocí navádění systémem GPS (autor M.Pavel) 46

Způsoby minimalizace: a) systémy s orbou o snížení hloubky orby o sloučení pracovních operací předseťové přípravy b) systémy bez orby o náhrada orby kypřením o setí do pásově zpracované půdy o setí do nezpracované půdy Případy, kdy není vhodné přistoupit k minimalizačním technologiím: - je-li potřeba zapravit do půdy větší dávku statkových hnojiv - u plodin, které jsou náročné na dostatek kyslíku v půdě a prokypření, tj. zejména okopaniny, především brambory - na zamořených půdách - na pozemcích rozježděných např. sklizňovými stroji Nevýhody využití minimalizačních technologií - rozšíření vytrvalých plevelů a tím zvýšená potřeba využití chemické likvidace - rozsáhlá obměna strojového vybavení podniku a zvýšené nároky na výkonnost používaných traktorů - snížení biologické aktivity půdy - horší vsakování vody do půdy - vyšší výskyt polních hlodavců 4.1. Snížení hloubky orby Tento způsob přinese zejména úsporu na palivu. Je to vhodný způsob zejména při pěstování obilovin bez dalších negativních vlivů. Dá se využít běžný pluh, ale je výhodnější využít pluhů s větším záběrem, což přinese zároveň i úsporu na mzdových nákladech. 47

Příklad: Porovnejte výkonnost pluhu se 4 or. tělesy o záběru 35 cm a pluhu se 7 or. tělesy. Wsm = 0,1 * b * n * vp * Ί [ ha/ směna] Wsm výkonnost za směnu vp pojezdová rychlost (orba cca 6 8 km/h) b záběr orebního tělesa Ί - součinitel využití času směny orba cca 0,6 0,8 n počet orebních těles Snížení hloubky orby lze doporučit i z důvodu agrotechnických, při provádění tzv. seťové orby před setím ozimů, není li možno dodržet dostatečný časový odstup před setím. Při hlubším zpracování může docházet k sesedání půdy ještě v době vzcházení plodin a tím dojde k narušení kořenového systému rostlin. 4.2. Sloučení několika operací do jednoho přejezdu I tento způsob minimalizace sleduje především ekonomické hledisko práce. Je možno sloučit řadu operací především v předseťové přípravě půdy společně se setím a případně i přihnojením. Příklad radličkového kombinátoru pro přípravu půdy (autor M.Pavel) 48

Při využití tohoto způsobu minimalizace zpracování půdy se také výrazně omezí přejezdy těžkých traktorů po pozemku a tím jeho utužení. Je nelogické provést orbu a pak následně nakypřenou půdu přejíždět samostatně při smykování, 2x při vláčení, aplikaci hnojiva a pak při vlastním setí. Lepší variantou je využití výkonného traktoru s dostatečně širokými pneumatikami a přejezd jedné secí kombinace s přihnojením pod patu rostlin. Pro menší utužení pozemku pod koly traktoru je velmi důležití správné nahuštění pneumatik a snížení tlaku v pneumatikách na pozemku. Každý výrobce traktoru udává podrobné tabulky huštění pneumatik v závislosti na zatížení náprav a na prováděné práci. I pro zlepšení adhezních vlastností pneumatik je potřebné patřičné snížení tlaku v pneumatikách podle povrchu, na kterém se traktor pohybuje. Na řadě pozemku je při vzcházení plodin a jejich následném vývoji dobře poznat, kudy jela kola traktoru a je zde evidentní, že se porost vyvíjí nerovnoměrně. 4.3. Vynechání orby a její náhrada kypřením U všech způsobů minimalizace, kdy je klasická orba (tedy převrácení půdní skývy) vynechán je razantní úbytek nákladů na pohonné hmoty a pracovní síly. Vždy je potřeba dobře zvážit zda pro daný typ půdy a plodiny je tento způsob vhodný. Z následující tabulky vyplývá, že vynechání orby nemusí mít přímý výsledek na snížení výnosů. Průměrný výnos zrna při různé agrotechnice a předplodinách v letech 1989 1996 při zkouškách v Ivanovicích na Hané (srov. Hrubý, 1996) Výnosy plodin dle zpracování půdy (t). VARIANTA ZPRACOVÁNÍ PŮDY OZIMÁ PŠENICE JARNÍ JEČMEN OZIMÁ PŠENICE CUKROVKA VOJTĚŠKA KUKUŘICE HRÁCH KUKUŘICE orba 0,22 6,95 7,53 7,62 5,97 6,06 6,17 orba 0,15 7,02 7,42 7,36 6,09 6,27 6,51 setí bez orby 6,83 7,47 7,55 6,17 6,24 6,45 kypřiče 7,06 7,63 6,92 6,44 6,4 6,26 49

Z tabulky vyplývá, že výnos je více ovlivněn předplodinou než způsobem zpracování půdy. Orba je nahrazena kypřením jako stroj je použit nejčastěji radličkový kypřič. Půda je provzdušněna, ale není převrácena. Požadavek na příkon tažného zařízení je snížen na cca 50%, a proto kypřiče mohou mít dvojnásobné záběry než pluhy. V současnosti se používají kypřiče se záběrem až 12 metrů, kde je požadovaný výkon traktoru podle hloubky zpracování až 500 KW. Tak velký výkon je možné přenést na půdu pouze pásovým podvozkem traktoru. Kolový podvozek i s více montáží kol vykazuje ve většině případů při tak velkém výkonu nežádoucí prokluz. Vhodné kypření nahradí orbu i u okopanin. 4.4. Setí do nezpracované půdy Nejvyšším stupněm minimalizace zpracování půdy je setí speciálními secími stroji rovnou do strniště, nebo do úzkých pásů narušené půdy. V těchto případech je předpokladem úspěšného pěstování plodin dostatek humusu v půdě, použití účinných herbicidů a jejich vhodná aplikace. (např. Raundup listový herbicid, který nezanechává v půdě rezidua a proto po jeho aplikaci může následovat setí takřka okamžitě). Tento způsob minimalizace zpracování, kdy je seto do strniště, nebo zmulčované vymrzající meziplodiny, má velký význam z hlediska ochrany půdy proti erozi. Při použití drtičů slámy hned při sklizni obiloviny nebo řepky vznikne dostatečný pokryvný mulč, který omezí výpar vody z půdy. Na jaře je proveden postřik herbicidem pro hubení plevelů a vzešlého výdrolu po sklizni. Následuje setí plodin s přihnojením pod patu. Při setí kukuřice může být aplikace hnojiva provedena předem do vyfrézovaných drážek budoucího setí. Pomocí přesného navádění systémem GPS je následně kukuřice seta do připravených drážek s hnojivem. Využije se klasický přesný secí stroj. Systém HORSCH 50

Secí kombinace pro setí do nezpracované půdy (zdroj: http://www.pekass.eu/storage/photo/eshop/medium/horsch_sprinter_st_09.jpg) Tato firma dodává na trh secí stroje, které frézování secí drážky i setí provedou na jeden přejezd. Přednosti minimalizace zpracování půdy - úspora nákladů - zlepšení fyzikálních vlastností půdy - omezení větrné eroze - výrazné omezení vodní eroze - v určitých případech úspora půdní vláhy - přirozené osivové pevné lůžko a tím zásobování osiva vláhou po zasetí - nevyorávají se kameny z půdního profilu - snazší pohyb strojů při chemické ochraně a přihnojování po pozemku Chyby při minimalizaci - nepoužití kypřičů místo orby k okopaninám - sklízí se na vysoké strniště 51

- vynechání včasné mělké podmítky - pozdní setí plodiny, což se výrazně projeví na výnosu - nedokonalá aplikace herbicidů a tím nedostatečná likvidace plevelů Vzešlá kukuřice zasetá přímo do strniště (autor M.Pavel) Kontrolní otázky: Co je aplikace hnojiva pod patu a kdy se využívá? Charakterizujte technologii přípravy půdy tzv. odmísením. 52

5. Sázení zemědělských plodin Některé zemědělské plodiny se sází. Nejčastější případ jsou brambory. Dále se sází kořenová zelenina a v druhém vegetačním roce pro tvorbu osiva (mrkev, petržel). Další ze způsobů sázení, je sázení předpěstované zeleniny například kedlubny, květák, nebo zelí. Z uvedených příkladů je nejdůležitější a nejčastější sázení brambor, ostatní případy jsou pouze okrajové. 5.1 Sázení brambor Brambory se sází v druhé polovině dubna. Množství sadby na jeden hektar je 18 20 q (tj. 1,8 2 tuny). Brambory vyžadují lehkou půdu, hnojení chlévským hnojem alespoň v dávce 50 tun/ha. Při růstu brambor je nutno zabezpečit dostatečné provzdušnění půdy a proto jsou brambory sázeny do hrůbků, které je po dobu vegetace nutno několikrát proorat. Z důvodu minimalizace vodní eroze je vhodné aby hrůbky byly vytvořeny po vrstevnici pozemku. Kotoučový sazeč brambor (autor M.Pavel) 1. Vačková dráha 2. Otočný palec kopírující vačkovou dráhu 3. Čep 4. Unašeč hlíz 5. Zásobník 53

1. Hlízy v zásobníku 2. Hlízy přepadlé z elevátoru 3. Miskový elevátor 4. Rám stroje 5. Rozorávací radlice Elevátorový sazeč brambor (autor M.Pavel) 54

Sázecí stroj s kotoučovým sázecím ústrojím (autor M. Pavel) Při pěstování bramborové sadby je potřebné zabezpečit minimální mechanické poškození hlíz při sklizni. Tento požadavek je splněn odstraněním kamenů z pásů kde budou brambory zasázeny viz. kapitola sběr kamene. Rozteč řádků pro pěstování brambor se používá nejčastěji 75 cm, z důvodu jednoduššího průjezdu mechanizačních prostředků při vegetačním ošetření a při sklizni. Vzdálenost brambor v řádku je cca 30 cm. 5.2 Systém pěstování brambor V současné době došlo ke změně technologie pěstování brambor. Hlavním důvodem je především ušetření nákladů na pracovníky (cena lidské práce několikanásobně stoupla), druhým důvodem je minimalizace poškození brambor při transportu a skladování, čímž dojde k zásadnímu snížení ztráty. 55

5.3 Zásady pěstování brambor Než se seznámíme se systémy pěstování a sklizně, považuji za důležité připomenout některé zásady pěstování brambor. Brambory vyžadují pro kvalitní vývin hlíz půdu lehkou a provzdušněnou. Nesnáší zamokřené půdy a půdy vytvářející půdní škraloup. Z těchto důvodů je ideální pěstovat brambory v podhorských oblastech na mírně svažitých pozemcích. Aby nedocházelo k vytváření půdního škraloupu, musíme dodat do půdy dostatek organické hmoty. Nejlépe chlévského hnoje v dávce alespoň 50 t/ha. Hnůj je možno nahradit částečně kompostem, nebo zeleným hnojením. Organickou hmotu je nutno zaorat na podzim, aby nedocházelo při sázení, nebo při separaci kamenů k zanášení pracovních orgánů. Pro dobrý vývoj hlíz je zapotřebí, aby sadba byla překryta dostatečnou vrstvou zeminy a zároveň se ke stolonům dostal vzdušný kyslík. Proto se brambory pěstují v tzv. hrůbcích. Při sázení je nutno dodržet zásadu sázení po vrstevnici, nikoli po spádnici pozemku. Jinak hrozí intenzivní vodní eroze. Rozteč hrůbků je 62,5 nebo 75 cm. V současnosti je častěji využívána rozteč 75 cm, protože traktory používají širší pneumatiky. Snížení výnosu na plochu nedojde, brambory jsou zasázeny s menší roztečí, čímž je počet jedinců na plochu takřka stejný a výnos srovnatelný s roztečí řádků 62,5 cm. Při stanovení rozteče sázení je vždy nutno vycházet z návaznosti na pracovní rozteč sklizně, případně meziřádkové kultivace. Sázení brambor je v dané oblasti nutno načasovat pokud možno tak, aby po vzejití nebyly rostliny ohroženy spálením přízemními mrazy, které přichází v období kolem 15.5. (ledoví muži). Sázení tedy probíhá cca od 20.4. do 1.5. Pokud sázíme rané druhy brambor v teplých lokalitách, tento termín neplatí a sázení probíhá dříve. Pro dobrý vývoj hlíz je nutno provzdušnit povrch hrůbků a přihrnout zeminu, která mohla být splavena deštěm. 5.4 Stroje pro klasickou technologii pěstování brambor Souhrn operací při využití klasické technologie - sázení (viz. kapitola sázení) - vláčení na slepo před vzejitím rostlin síťovými branami - proorávka vzešlého porostu minimálně dvakrát, poslední proorávka před zapojením porostu, aby nedošlo k poničení rostlin stroji 56

- aplikace chemických ochranných látek a případné přihnojení porostu - likvidace natě před sklizní - sklizeň a doprava na posklizňové ošetření a uskladnění Sázení brambor Sázení brambor bylo popsáno v kapitole sázení rostlin. Vláčení Vláčení síťovými branami má za účel odstranění půdního škraloupu ještě před vzejitím rostlin (došlo li k jeho vzniku). Dalším úkolem je mechanické ničení vzcházejícího plevele. V posledních letech je tato operace často vynechána i z důvodu nedostatku potřebné jednoúčelové mechanizace. Proorávka vzešlého porostu Pracovní orgány jsou dvě proorávací radlice, vždy levá a pravá pro jednu mezeru. Radlice proorávače bývají na rámu stroje připevněny tak, aby se dala měnit meziřádková vzdálenost. Při průjezdu stroje je zemina z dolní části přiorána k boku hrůbku a zároveň je narušen povrch půdy pro dobrý přístup kyslíku ke stolonům rostlin. První proorání se provádí cca po vzejití rostlin, při velikosti cca 10 cm nad povrchem. Poslední proorání je možno provést před zapojením porostu, aby nedošlo průjezdem stroje k poškození rostlin. Likvidace natě K likvidaci natě dochází před nasazením sázecí techniky. Účelem je omezit ucpávání sklízečů, ale i zastavit fotosyntézu a tím ukončit vývoj hlíz brambor, což způsobí zpevnění povrchu hlíz a následně minimalizaci jejich poškození v průběhu sklizně. Likvidace natě by měla proběhnout s dostatečnou časovou rezervou před sklizní, tj. mezi 7 10 dny. Tento časový limit není možné naplnit při sklízení raných brambor, kdy včasnost sklizně zlepší ekonomický efekt pěstování. Cena raných brambor výrazně klesá s pozdějším dodáním na trh. Rané brambory nejsou dostatečně dozrálé a proto je potřeba volit co 57

nejšetrnější způsob sklizně a omezit čas mezi sklizní a prodejem na minimum, protože hlízy jsou náchylné k poškození. Při pěstování brambor za účelem sadby je včasná likvidace natě velmi důležitá. Dobře načasovaná likvidace natě u sadbových brambor výrazně ovlivní potřebnou velikost hlíz a také znemožní přenos houbovitých a virových chorob z natě na hlízy. Způsob likvidace: - mechanická - chemická (desikace) Mechanická likvidace se provádí rozdrcením natě kladívkovými drtiči s vodorovnou osou rotace nebo klasickými mulčovači. Použití drtičů se svislou osou rotace není tak vhodné, protože mezi hrůbky zůstane nat nepoškozená. Mechanická likvidace je ekologicky nezávadná, ale je energeticky náročnější. Další nevýhodou je, že nať má tendenci obrůstat a na nerozbitých částech natě je možný další rozvoje případných chorob. Z tohoto důvodu je využití této technologie řidší a používá se především u konzumních brambor. Kladívkový drtič natě (autor M.Pavel) Chemická likvidace nebo-li desikace, je nejrozšířenější způsob likvidace natě, protože nať je zlikvidována kompletně, čímž je zastaven růst brambor, ale i rozvoj chorob. Využívají se prostředky REGLONE a BAJTA15. Dobře likvidují i trávovité a dvouděložní plevele. Při likvidaci velmi bujné natě - především u sadby, je ideální provést mechanickou likvidaci a po cca 3 dnech ještě desikaci sníženou dávkou. Chemická likvidace se provádí 58

běžnými postřikovači. Využití smáčivých přípravků omezí maximální chemickou dávku přípravku. Sklizeň brambor Hlízy brambor je nutno vyorat z hrůbků a oddělit od kamenů a hrud. Celkový objem hlíz v materiálu, který přichází do sklizňového stroje je cca 5 7%. Výnos brambor je 23 28 t/ha. Z toho plyne, že se jedná o velice náročnou operaci. Sklizeň s využitím ručního sběru - vyorání provede stroj se dvěma prosévacími dopravníky, kdy dojde k oddělení zeminy. Hlízy spolu s kameny a hroudami projdou přes stroj a spadnou na povrch pole. Následuje ruční sběr. Jedná se o šetrný způsob sklizně, ale tak náročný na množství lidské práce, že se v současnosti takřka nevyužívá. 59

Sklizeň za použití kombinovaného sklízeče brambor Kombinovaný sklízeč brambor (autor M.Pavel) 1. Seřízení hloubky vyorávání 2. kopírovací válce naruší povrch půdy a tím je sníženo množství pevných hrud 3. vyorávací těleso používají se pasivní radlice nebo kotoučové aktivní 4. první prosívací dopravník oddělí až 90% příměsí, bývá vybaven dvěma stupni natřásání je zde různá kvalita natřásacích kladek 5. pneumatické válce materiál prochází mezi nimi čímž dojde k oddělení hlíz od natě, narušení odolných hrud. Tlak ve válcích musí být upraven tak, aby nedocházelo k poškození brambor 6. druhý prosévací dopravník bez aktivního natřásání, aby nepoškozoval hlízy 7. naťový vynašeč materiál propadává přes tento velice řídký dopravník, který odstraní nať 8. příčný dopravník 9. překulovač je opatřen pryžovými prsty, které vynáší zbytky natě a případně ploché kameny. Seřízením úhlu sklonu se v daných podmínkách docílí toho, aby nevynášel hlízy 10. kolový dopravník, který hlízy s kameny a případně s hroudami dopraví do horní části stroje 11. příčný separační dopravník, nad kterým jsou smetací kartáče, nebo je umístěn překulovač s proměnným náklonem. Je opatřen měkkými pryžovými prsty o délce cca 5 cm. Těžší kameny jsou dopraveny přes celý stroj, lehčí hlízy spadnou na přebírací stůl 12. přebírací stůl, u kterého probíhá separace zbylých příměsí několika pracovníky 13. a 14. příčný a nakládací dopravník zabezpečí naložení brambor do vedle jedoucího přívěsu 60