STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCI SE TŘETÍMI ZEMĚMI VE VÝZKUMU A VÝVOJI

STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCI SE TŘETÍMI ZEMĚMI VE VÝZKUMU A VÝVOJI Země Sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN) Přílohová část Podrobnější informace o vybraných zemích Singapur, Malajsie, Thajsko, Vietnam, Indonésie a Filipíny

Tato zpráva byla vypracována v rámci projektu velké infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace Česká republika v Evropském výzkumném prostoru CZERA. Autoři: Ing. Zdeněk Kučera, CSc. (kucera@tc.cz) Ing. Naďa Koníčková (konickova@tc.cz) RNDr. Tomáš Vondrák, CSc. (vondrak@tc.cz) RNDr. Vladislav Čadil, Ph.D. (cadil@tc.cz) Ing. Daniel Frank (frank@tc.cz) 2

Obsah 1 Úvod... 5 2 Singapur... 6 2.1 Základní socioekonomické charakteristiky... 6 2.2 Výzkum a vývoj... 6 2.2.1 Struktura národního inovačního systému, zaměření politiky a nástrojů na podporu výzkumu, vývoje a inovací... 6 2.2.2 Výdaje na výzkum a vývoj a počet výzkumných pracovníků... 8 2.2.3 Výzkumné aktivity a instituce v jednotlivých sektorech provádění... 8 2.2.4 Výsledky výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce... 10 2.3 Potenciál pro mezinárodní spolupráci ve VaVaI... 11 3 Malajsie... 13 3.1 Základní socioekonomické charakteristiky... 13 3.2 Výzkum a vývoj... 13 3.2.1 Struktura národního inovačního systému, zaměření politiky a nástrojů na podporu výzkumu, vývoje a inovací... 13 3.2.2 Výdaje na výzkum a vývoj a počet výzkumných pracovníků... 15 3.2.3 Výzkumné aktivity a instituce v jednotlivých sektorech provádění... 16 3.2.4 Výsledky výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce... 17 3.2.5 Potenciál pro mezinárodní spolupráci ve VaVaI... 18 4 Thajsko... 20 4.1 Základní socioekonomické charakteristiky... 20 4.2 Výzkum a vývoj... 20 4.2.1 Struktura národního inovačního systému, zaměření politiky a nástrojů na podporu výzkumu, vývoje a inovací... 20 4.2.2 Výdaje na výzkum a vývoj a počet výzkumných pracovníků... 21 4.2.3 Výzkumné aktivity a instituce v jednotlivých sektorech provádění... 22 4.2.4 Výsledky výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce... 23 4.3 Potenciál pro mezinárodní spolupráci ve VaVaI... 24 5 Vietnam... 25 5.1 Základní socioekonomické charakteristiky... 25 5.2 Výzkum a vývoj... 25 5.2.1 Struktura národního inovačního systému, zaměření politiky a nástrojů na podporu výzkumu, vývoje a inovací... 25 5.2.2 Výdaje na výzkum a vývoj a počet výzkumných pracovníků... 26 5.2.3 Výzkumné aktivity a instituce v jednotlivých sektorech provádění... 27 5.2.4 Výsledky výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce... 29 5.3 Potenciál pro mezinárodní spolupráci ve VaVaI... 30 6 Indonésie... 31 6.1 Základní socioekonomické charakteristiky... 31 6.2 Výzkum a vývoj... 31 3

6.2.1 Struktura národního inovačního systému, zaměření politiky a nástrojů na podporu výzkumu, vývoje a inovací... 31 6.2.2 Výdaje na výzkum a vývoj a počet výzkumných pracovníků... 33 6.2.3 Výzkumné aktivity a instituce v jednotlivých sektorech provádění... 33 6.2.4 Výsledky výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce... 35 6.3 Potenciál pro mezinárodní spolupráci ve VaVaI... 36 7 Filipínská republika... 37 7.1 Základní socioekonomické charakteristiky... 37 7.2 Výzkum a vývoj... 37 7.2.1 Struktura národního inovačního systému, zaměření politiky a nástrojů na podporu výzkumu, vývoje a inovací... 37 7.2.2 Výdaje na výzkum a vývoj a počet výzkumných pracovníků... 39 7.2.3 Výzkumné aktivity a instituce v jednotlivých sektorech provádění... 39 7.2.4 Výsledky výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce... 41 7.3 Potenciál pro mezinárodní spolupráci ve VaVaI... 42 8 Přílohová část... 43 8.1 Příloha 1 - Scientometrické údaje a patentová statistika... 43 8.1.1 Singapur... 43 8.1.2 Malajsie... 48 8.1.3 Thajsko... 52 8.1.4 Vietnam... 56 8.1.5 Indonésie... 60 8.1.6 Filipínská republika... 64 8.2 Příloha 2 - Účast v rámcových programech Evropské unie... 68 8.3 Příloha 3 Scientometrické vyhodnocení spolupráce České republiky ve výzkumu a vývoji se zeměmi ASEAN... 71 8.3.1 Singapur... 71 8.3.2 Malajsie... 73 8.3.3 Thajsko... 75 8.3.4 Vietnam... 77 8.3.5 Indonésie... 79 8.3.6 Filipínská republika... 81 4

1 Úvod Tento dokument tvoří přílohu Strategie České republiky pro mezinárodní spolupráci se třetími zeměmi ve výzkumu a vývoji - země Sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN). V dokumentu jsou uvedeny detailnější informace o šesti zemích tohoto sdružení Singapuru, Malajsii, Thajsku, Vietnamu, Indonésii a Filipínách. Pro každou zemi jsou nejprve uvedeny základní socioekonomické charakteristiky. Poté jsou podány podrobnější informace o VaV v dané zemi, jako je struktura systému VaVaI, zaměření politiky a nástroje na podporu VaVaI a základní ukazatele VaVaI. Poté jsou charakterizovány výzkumné aktivity a instituce v jednotlivých sektorech, výsledky VaV a zapojení země do mezinárodní spolupráce ve VaV. Na závěr je pro každou zemi stručně charakterizován její potenciál pro spolupráci ve VaV a navrženo, jakým způsobem by měla být rozvíjena spolupráce ve VaV. V přílohové části jsou uvedeny základní scientometrické údaje a patentová statistika. V dalších přílohách je proveden rozbor účasti zemí ASEAN v rámcových programech EU a stručné vyhodnocení jejich dosavadní výzkumné spolupráce s ČR. 5

2 Singapur 2.1 Základní socioekonomické charakteristiky Singapur je jednou z hospodářsky nejvyspělejších zemí Asie i světa, současně je hlavním bankovním a dopravním centrem v jihovýchodní Asii. Jeho hospodářský systém vykazuje některá specifika, z nichž jednou ze zásadních je vysoký podíl státu v řadě domácích firem (firmy se státním podílem vytvářejí zhruba 60 % HDP), eklektická a pragmatická povaha hospodářské politiky a strategické stanovování hospodářských rozvojových priorit. Jak již bylo uvedeno, singapurská ekonomika je jednou z nejkonkurenceschopnějších na světě. Vysoké úrovně dosahuje ve všech pilířích konkurenceschopnosti. Otevřené a transparentní tržní prostředí spolu s velmi nízkou mírou korupce, stabilními cenami, nízkou mírou zdanění a jednou z nejvyšších hodnot HDP na obyvatele pozitivně působí na přitahování investic nadnárodních korporací, které zde lokalizují svá regionální ústředí, strategická a vývojová centra i výrobní jednotky. V současnosti v Singapuru sídlí více než 3 tisíce nadnárodních korporací z USA, Japonska a EU. Tyto společnosti působí téměř ve všech hospodářských odvětvích a vytvářejí více než dvě třetiny průmyslové produkce a hodnoty exportu. Na tvorbě HDP se nejvíce podílí sektor služeb (73 %, v roce 2010), přičemž hlavními odvětvími v tomto sektoru jsou finanční služby. Podíl průmyslu na tvorbě HDP dosahuje 27 %. Ve službách je také zaměstnáno nejvíce obyvatel (přes 80 %), zaměstnanost v průmyslu dosahuje necelých 20 %). Míra nezaměstnanosti je dlouhodobě velmi nízká (13. nejnižší na světě) a pohybuje se okolo 2 % 1. Hlavními průmyslovými odvětvími jsou výroba elektroniky, chemický, petrochemický, gumárenský a potravinářský průmysl a stavba lodí. V posledních letech se vláda snaží o zvyšování přidané hodnoty v průmyslu. Z tohoto důvodu podporuje rozvoj biotechnologického sektoru, kde bylo značně investováno i do rozvoje potřebné výzkumné infrastruktury. To vedlo k tomu, že přední farmaceutické koncerny v Singapuru lokalizovaly své výzkumné a výrobní jednotky 2. V současné době se farmaceutický průmysl podílí více než 16 % na průmyslové výrobě. Hlavními vývozními komoditami jsou elektronika, telekomunikační zařízení, stroje, farmaceutické, chemické a petrochemické výrobky. Vývoz směřuje především do sousední Malajsie (12 % hodnoty exportu), Hong Kongu (11 %), Číny (10 %), USA (5,4 %) a Japonska (4,5 %). 2.2 Výzkum a vývoj 2.2.1 Struktura národního inovačního systému, zaměření politiky a nástrojů na podporu výzkumu, vývoje a inovací Singapur je nejvyspělejší zemí v oblasti VaV ze zemí sdružení ASEAN. Významným zdrojem pro rozvoj singapurského VaVaI byly nadnárodní společnosti, pro které vytvořila vláda ve své průmyslové politice dobré rámcové podmínky (zajištění rozvoje lidských zdrojů, infrastruktury apod.). Transfer znalostí z nadnárodních společností pozvedl i místní firmy. 1 CIA World Factbook 2 http://en.wikipedia.org/wiki/economy_of_singapore 6

Strategie pro vědu a technologie byla stanovena v pětiletém Plánu pro vědu a technologie (Science and Technology Plan 2010, STP 2010), který byl zveřejněn v roce 2006 a jehož hlavním cílem je zajistit udržitelný rozvoj a mezinárodní konkurenceschopnost země. Ve vazbě na tento plán byly vytvořeny i příslušné programy. Nejvýznamnějším orgánem v oblasti tvorby a implementace politiky VaVaI je Ministerstvo obchodu a průmyslu (Ministry of Trade and Industry), které připravilo výše uvedený plán. Dalšími významnými institucemi v oblasti tvorby a implementace politiky VaVaI jsou: - Ministerstvo školství (Ministry of Education), které je odpovědné za formulaci a implementaci politiky vzdělávání. - Agentura pro vědu, technologie a výzkum (Agency for Science, Technology and Research, A*STAR), která spadá pod Ministerstvo obchodu a průmyslu. Agentura je hlavním poskytovatelem veřejných financí pro VaV v Singapuru. Agentura také vytváří strategii VaV a podílí se na tvorbě výzkumných priorit. A*STAR má dvě Výzkumné rady (Research Councils), v jejichž rámci působí celá řada výzkumných institucí. Koordinaci mezi radami zajišťuje tzv. Společná rada (Joint Council). Instituce působící pod agenturou A*STAR jsou popsány dále. - Národní výzkumná nadace (National Research Foundation, NRF), která byla založena v roce 2006, je odpovědná za implementaci a podporu VaV strategie vytvořené Radou pro výzkum, inovace a podnikání (Research, Innovation and Enterprise Council). Programy a iniciativy nadace jsou blíže popsány v dalším textu. Nadace v současnosti implementuje tři strategické výzkumné programy (Strategic Research Programmes) zaměřených na následující strategické oblasti: - Biomedicínské vědy; - Technologie pro životní prostředí a vodu, včetně čisté energie; - Interaktivní a digitální média; a několik dalších iniciativ, jako je například: - Campus for Research Excellence and Technological Enterprise (CREATE). CREATE byl založen NRF společně se zahraničními výzkumnými univerzitami, které intenzivně spolupracují se singapurskými univerzitami a výzkumnými ústavy. Výzkumná centra realizují VaV, který odpovídá strategickým potřebám země. - Research Centres for Excellence (RCEs). Cílem je vybudovat excelentní centra při univerzitách, jejich zaměření odpovídá strategickým oblastem VaV. Centra by měla být komplementární k účelovým programům agentury A*STAR. Snahy posílit NIS a vytvořit ze Singapuru regionální VaVaI hub lze datovat do počátku devadesátých let. Vláda v této souvislosti začala podporovat nadnárodní společnosti k lokalizaci svých VaV aktivit a zahájila výstavbu VaV infrastruktury, zejména v informačních a komunikačních technologiích, mikroelektronice a přírodních vědách. V souvislosti s těmito aktivitami se rozvíjela i činnost institucí podporujících tyto oblasti Ministerstva informací, komunikací a umění (Ministry of Information, Communications and the Arts), Infocomm Development Authority (IDA) 3 a Media Development Authority (MDA). Obecně je možné konstatovat, že singapurský VaV je zaměřen spíše na oblast aplikací. Při řešení konkrétních problémů je využívána spolupráce veřejného a soukromého sektoru. VaV je také přednostně zaměřen do oblastí, které byly identifikovány jako významné (tj. s vysokým potenciálem) pro rozvoj hospodářství a ve vazbě na potřeby společnosti (například nedostatek přírodních zdrojů). Výše zmíněný Plán pro vědu a technologie je provázán s plánem pro rozvoj průmyslu a jeho cílem je i 3 IDA mj. v roce 2006 spustila desetiletý plán Intelligent Nation zaměřený na rozšiřování ICT v Singapuru 7

přechod od tradičního (zpracovatelského) průmyslu ke znalostně a technologicky náročným odvětvím, kde se uplatňují výsledky VaV. Na podporu VaV bylo v tomto plánu vyčleněno přibližně 13,55 mld. singapurských dolarů 4 (S$). Přibližně 5 mld. S$ bylo vyčleněno pro Národní výzkumnou nadaci na financování dlouhodobých strategicky zaměřených programů. Zhruba 7,5 mld. S$ bylo určeno pro Ministerstvo obchodu a průmyslu (zejména pro programy A*STAR) a zhruba 1 mld. S$ pro Ministerstvo školství. 2.2.2 Výdaje na výzkum a vývoj a počet výzkumných pracovníků Singapur má ze zemí sdružení ASEAN nejvíce rozvinutou výzkumnou základnu a také investice do VaV a počet výzkumných pracovníků jsou zde ze zemí sdružení ASEN zdaleka nejvyšší. Ve světovém měřítku měl v roce 2008 5 Singapur třetí nejvyšší počet výzkumných pracovníků na milion obyvatel. Ve srovnání s ČR byl v počet výzkumných pracovníků v roce 2008 vztažený na populaci přibližně dvojnásobný. Podíl výdajů na VaV na HDP v Singapuru mezi roky 2000 až 2009 vzrostl z 1,88 % na 2,27 %. V roce 2009 byl Singapur podle podílu výdajů na VaV na HDP na 11. místě na světě. Singapur si také stanovil jako cíl dosáhnout do roku 2010 podíl celkových výdajů na HDP na úrovni 3 % (což se zřejmě nepodařilo splnit) a do roku 2015 zvýšit tento podíl až na 3,5 % HDP. Přehled nejvýznamnějších ukazatelů VaV je uveden v následující tabulce. Tabulka 1 Nejvýznamnější ukazatele VaV pro Singapur Indikátor Hodnota Rok ČR Rok Celkové výdaje na VaV (% HDP) 2,27 % 2009 1,56 % 2009 Celkový počet výzkumných pracovníků na 1 mil. obyvatel 6 033 2008 2 886 2008 Počet vědeckých publikací 8 499 2009 13 514 2009 Počet domácích patentových u USPTO 603 2010 74 2010 Zdroj: ČSÚ, Thomson Reuters Web of Science, USPTO a další zdroje 2.2.3 Výzkumné aktivity a instituce v jednotlivých sektorech provádění V roce 2009 bylo v Singapuru realizováno přibližně 62 % výdajů na VaV v podnikatelském sektoru, 14 % v sektoru terciárního vzdělávání, 11 % ve vládním sektoru a 13 % ve veřejných výzkumných institucích. Výrazně nejvyšší podíl výdajů na VaV směřuje na technické vědy a technologie, a dále na biomedicínu a příbuzné obory. Ve vládním sektoru působí pod agenturou A*STAR a Národní výzkumnou nadací celá řada výzkumných institucí a konsorcií. Agentura A*STAR má dvě oborově zaměřené rady: - Biomedical Research Council (BMRC), který podporuje a koordinuje VaV v oblasti biomedicíny. V jeho rámci působí sedm výzkumných ústavů: - Bioinformatics Institute (BII) - Bioprocessing Technology Institute (BTI) - Genome Institute of Singapore (GIS) 4 1 singapurský dolar je přibližně 16 Kč 5 Poslední rok, pro který jsou dostupné statistické údaje Singapuru. 8

- Institute of Bioengineering and Nanotechnology (IBN) - Institute for Medical Biology (IMB) - Institute of Molecular and Cell Biology (IMCB) - Singapore Institute for Clinical Sciences (SICS) V oblasti biomedicínského VaV je aktivních i několik výzkumných konsorcií - Singapore Cancer Syndicate (SCS), Singapore Bio-Imaging Consortium (SBIC), Singapore Stem Cell Consortium (SSCC), Singapore Immunology Network (SIgN) a Singapore Consortium for Cohort Studies (SCCS). - Science and Engineering Research Council (SERC) podporuje VaV ve veřejném sektoru v oblasti fyzikálních a technických věd. V jeho rámci působí sedm výzkumných ústavů: - Data Storage Institute (DSI) - Institute for Infocomm Research (I²R) - Institute of Chemical & Engineering Sciences (ICES) - Institute of High Performance Computing (IHPC) - Institute of Materials Research and Engineering (IMRE) - Institute of Microelectronics (IME) - Singapore Institute of Manufacturing Technology (SIMTech). - Exploit Technologies Pte Ltd V ústavech agentury A*STAR působí více než dva tisíce výzkumných pracovníků, přičemž více než polovina je zahraničních. Komercializace VaV a ochrana práv k duševnímu vlastnictví, které v ústavech agentury, je prováděno v instituci A*STAR Exploit. Agentura A*STAR také založila Absolventskou akademii (Graduate Academy) s cílem zajistit rozvoj vysoce kvalifikovaných výzkumných pracovníků pro potřeby veřejných výzkumných organizací, univerzit i podniků. Bývá uváděno 6, že vládní laboratoře jsou zaměřeny na dvě paralelní činnosti poskytování VaV služeb pro nadnárodní společnosti (s cílem udržet je v Singapuru) a realizace VaV podle vlastních cílů. V Singapuru je zároveň podporován rozvoj infrastruktury a lidských zdrojů pro VaV. Kvalita výzkumné infrastruktury je v Singapuru na světové úrovni. Významnou součást této infrastruktury tvoří nově vybudovaná a účelově zaměřená centra, jako jsou například Biopolis (biomedicínský VaV) a Fusionopolis (fyzikální a technické vědy, informační a komunikační technologie), ve kterých působí výzkumní pracovníci z veřejného i soukromého sektoru a kde jsou do značné míry eliminovány bariéry mezi akademickým výzkumem a podniky. Po jejich kompletním dobudování by v nich mělo působit přibližně 10 tisíc výzkumných pracovníků. Singapurská vláda se také snažila napodobit úspěch high-tech klastrů, jako je americký Silicon Valley, a založila Singapurský vědecký park (Singapore Science Park, SSP) s cílem přitáhnout nadnárodní společnosti a zajistit jim vazbu na výzkumné instituce. Zároveň byl vytvořen inkubátor pro high-tech odvětví. V návaznosti na úspěch SSP byl vybudován park One-North Science Habitat. V sektoru terciárního vzdělávání hrají ve VaV klíčovou roli dvě univerzity - National University of Singapore (NUS), která je v hodnocení Times Higher Education Supplement 2009 řazena mezi nejlepších 30 univerzit, a Nanyang Technological University (NTU). Přibližně 90 % finančních zdrojů pro univerzity pochází z vládního sektoru. 6 T. Monroe: Tha National Innovation System of Singapore and Malaysia, 2006 (http://unpan1.un.org/intradoc/groups/public/documents/apcity/unpan027022.pdf) 9

2.2.4 Výsledky výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce Singapur má podle očekávání nejvyšší publikační aktivitu se zemí sdružení ASEAN. Počet publikací dlouhodobě roste a v roce 2009 bylo v databázi Thomson Reuters Web of Science evidováno téměř 8 500 vědeckých publikací, ve kterých byl alespoň jeden spoluautor ze Singapuru. V těchto publikacích jsou nejvíce zastoupeny publikace z technických věd, fyziky a klinické medicíny. Dále následují publikace z chemie a materiálových věd. Vědecké publikace se singapurským spoluautorem jsou ve světě nadprůměrně citované a jejich citovanost má také vzestupnou tendenci. Mezi nejvíce citované patří zejména publikace z materiálových věd, věd o životním prostředí, chemie, mikrobiologie a molekulární biologie a genetiky. Výrazný nárůst citovanosti je patrný v imunologii. Nejvýznamnějšími partnery Singapuru ve VaV podle počtu společných publikací jsou USA (cca 13 % společných publikací v letech 2005 až 2009) a Čína s přibližně 12 % společných publikací (tabulka 2). Ze zemí EU má Singapur (z historických důvodů) nejvyšší počet společných publikací se Spojeným královstvím (4,6 %). Ze zemí ASEAN Singapur má nejvíce společných publikací s Malajsií (1,1 %). ČR se s celkem 78 publikacemi nachází v pořadí podle počtu společných publikací za Vietnamem (96 publikací) a Polskem (179 publikací). Patentová aktivita je v Singapuru nejvyšší ze sdružení zemí ASEAN. Nejvíce jsou zastoupeny patenty z elektrotechniky, elektroniky a výpočetní techniky. Podrobnější bibliometrická a patentová analýza je uvedena v přílohové části tohoto dokumentu. Tabulka 2 Společné publikace singapurských autorů s cizími zeměmi v letech 2006-2010. Zdroj: Thomson Reuters Web of Science Země Počet společných publikací Podíl singapurských publikací, které mají spoluautora z dané země (%) USA 7237 13,0 Čína 6456 11,6 Austrálie 2590 4,6 Spojené království 2561 4,6 Německo 1235 2,2 Japonsko 1151 2,1 Francie 807 1,4 Indie 776 1,4 Tchaj-wan 755 1,4 Malajsie 586 1,1 Nizozemsko 533 1,0 Švýcarsko 500 0,9 Švédsko 445 0,8 Španělsko 371 0,7 Thajsko 305 0,5 Izrael 204 0,4 Polsko 179 0,3 Filipíny 173 0,3 Brazílie 163 0,3 Rusko 156 0,3 Vietnam 96 0,2 Česká republika 78 0,1 10

2.3 Potenciál pro mezinárodní spolupráci ve VaVaI Singapur je řazen mezi industrializované země a je jednou z hospodářsky nejvyspělejších zemí Asie (nejvyspělejší se zemí sdružení ASEAN) i světa. Singapurská ekonomika zároveň patří mezi nejkonkurenceschopnější na světě. Konkurenceschopnost Singapuru je založena na využívání inovací ( innovation driven ) a také úroveň VaV a technologického rozvoje je velmi vysoká. Výdaje na VaV v Singapuru několikanásobně převyšují výdaje na VaV v ostatních zemích sdružení ASEAN. V letech 2008 až 2009 se pohybovaly výdaje na VaV na úrovni 2,5 % HDP, což je výrazně více než v ČR i většině zemí EU. Také počet výzkumných pracovníků v přepočtu na obyvatele je výrazně vyšší než v ČR. Také kvalita VaV měřená počtem publikací a citačním ohlasem je v celé řadě oborů vyšší než v ČR, nesrovnatelně vyšší je také singapurská patentová aktivita. Singapur lze tak zcela jednoznačně zařadit mezi země s velmi vysokým potenciálem pro mezinárodní spolupráci ve VaV. Výzkum a technologie patří mezi priority singapurské vlády již řadu let a v této souvislosti i rostou investice do VaV. VaVaI je zároveň považován za klíčový faktor pro zajištění udržitelného rozvoje a mezinárodní konkurenceschopnost země. Singapurská vláda zároveň vytváří příznivé rámcové podmínky pro nadnárodní společnosti, které v Singapuru realizují své výzkumné aktivity, což se odráží i na růstu místních podniků. Mezinárodní spolupráce ve VaV je v Singapuru považována za vysokou prioritu a je významným faktorem úspěšného technologického rozvoje země. Vláda klade značný důraz na transnational learnig a výzkumnou spolupráci při řešení globálních výzev. Co se týče konkrétního tematického zaměření VaV, vládou je v mezinárodní spolupráci dávána přednost následujícím třem strategickým oblastem, které do značné míry odpovídají zaměření VaV v Singapuru a existujícím výzkumným kapacitám: - Biomedicína a klinický výzkum (základní výzkum, vývoj léků). V oblasti biomedicíny byly v nedávné době vybudovány nové VaV kapacity (např. Biopolis) a je i snaha získat pro tuto vědní oblast kvalitní odborníky.; - Technologie pro životní prostředí a vodu (recyklace vody, vodní hospodářství, vývoj v oblasti čistých energií); - Interaktivní a digitální média (VaV v oblasti animace a her, výuka s využitím počítače, mediální služby). Singapurská vláda se v souvislosti s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků snaží přitáhnout kvalitní odborníky a podporuje aktivity stimulující brain-gain prostřednictvím vládních agentur (NRF, A*STAR). Počet zahraničních pracovníků v Singapuru roste, k čemuž přispívají i programy, v jejichž rámci vznikají špičková výzkumná centra. Jedná se například o program CREATE, jehož cílem je podpořit spolupráci špičkových světových univerzit se singapurskými univerzitami a výzkumnými institucemi, nebo Výzkumná centra excelence na univerzitách, která jsou podporována NRF. Ze strany výzkumných pracovníků je v mezinárodní spolupráci upřednostňováno společné publikování, získání reputace a přístup k novým znalostem. Podobně jako na úrovni vládních orgánů je i ve výzkumné komunitě akcentována výměna výzkumných pracovníků. Co se týče tematického zaměření spolupráce ve VaV, značný potenciál pro mezinárodní spolupráci ve VaV je především ve vědních disciplínách (oborech), jejichž kvalita převyšuje nebo dosahuje světového průměru. Konkrétně se jedná o materiálové vědy, vědy o životním prostředí, chemii, mikrobiologii, molekulární biologii a genetiku a imunologii. Významným partnerem pro iniciaci a realizaci výzkumné spolupráce je agentura A*STAR, která je hlavním poskytovatelem veřejných financí pro VaV v Singapuru a pod kterou spadá i celá řada výzkumných institucí. Agentura také financuje některé aktivity podporující rozvoj mezinárodní spolupráce ve VaV a má uzavřenou řadu bilaterálních dohod se zahraničními zeměmi. Ze zemí EU se 11

jedná například o Spojené království (tradiční partner v souvislosti s koloniální minulostí země), Německo, Švédsko, Maďarsko, Polsko, Rakousko a další. Vhodnými partnery pro bilaterální dohody na nevládní úrovni jsou i dvě nejvýznamnější univerzity - National University of Singapore (NUS) a Nanyang Technological University (NTU). Tyto univerzity spolupracují s řadou zahraničních univerzit, včetně ze zemí EU. Také významné vládní výzkumné instituce jsou vhodnými partnery pro mezinárodní spolupráci ve VaV realizované na úrovni výzkumných organizací. 12

3 Malajsie 3.1 Základní socioekonomické charakteristiky Svým rychlým ekonomickým rozvojem se Malajsie řadí mezi tzv. asijské tygry a nově industrializované země. Přes postupné otevírání malajské ekonomiky významnou úlohu v hospodářství stále hrají státní instituce a státní nebo polostátní firmy. Dále stát ovlivňuje ekonomický rozvoj prostřednictvím makroekonomických plánů, jejichž úspěšnost a efektivita je však značně kritizována 7. Konkurenceschopnost malajského hospodářství je založena především na nízkých výrobních nákladech a využívání levné a málo kvalifikované pracovní síly, což přitahuje řadu nadnárodních korporací, které v Malajsii lokalizují své montážní aktivity. Pozitivně také působí geografická poloha spočívající mj. v kontrole Malackého průlivu, který tvoří významnou dopravní tepnu v jihovýchodní Asii, relativně velkém trhu jihovýchodní Asie a příhodných fyzickogeografických podmínkám pro tropické zemědělství. Dalším faktorem je dostatek některých nerostných surovin (zejména cínu). Z jednotlivých pilířů konkurenceschopnosti však Malajsie zaostává zvláště ve schopnosti generovat a zavádět inovace, technologické vyspělosti, vyspělosti podnikové sféry a efektivitě trhu a institucí. V současné době se malajská ekonomika řadí mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa, jen v roce 2010 růst HDP dosahoval 7,2 %. Nejvyšší podíl na HDP vytváří sektor služeb (48 % v roce 2010) a dále průmysl (41 % v roce 2010), přičemž podíl průmyslu se postupně snižuje ve prospěch obslužné sféry. Sektor služeb také zaměstnává nejvíce obyvatel (51 % v roce 2010), v průmyslu pracuje 36 % obyvatelstva. Sektor průmyslu se zaměřuje zejména na zpracování gumy a palmového oleje, zpracování cínu a dřeva, výrobu elektroniky a zpracování ropy. Ve zbožové struktuře vývozu významný podíl tvoří elektronika, ropné produkty a zkapalněný zemní plyn, dřevo a výrobky ze dřeva, guma a palmový olej. Vývoz směřuje do Singapuru (cca 13 % hodnoty vývozu), Číny (13 %), Japonska (10 %) a USA (přibližně 9 %). 3.2 Výzkum a vývoj 3.2.1 Struktura národního inovačního systému, zaměření politiky a nástrojů na podporu výzkumu, vývoje a inovací Věda a technologie jsou dlouhodobě řazeny malajskou vládou mezi priority a jejich význam roste zejména v posledních letech. Směry pro politiku VaVaI jsou uvedeny ve vládním dokumentu Vision 2020, kde je stanoveno celkem devět výzev, z toho šest se týká VaVaI. Jako hlavní cíl stanoven rozvoj nových znalostně náročných činností a zaměstnanosti v oblasti biotechnologií a informačních a komunikačních technologií, a dále zlepšení znalostních, kreativních a inovačních kapacit země a zařazení Malajsie mezi rozvinuté země. Snahy vlády o splnění těchto cílů jsou viditelné. Během posledních let se výrazně zvýšil počet univerzit a výzkumných center, několikanásobně vzrostl počet výzkumných pracovníků a zvýšily se také výdaje na VaV. Podíl HDP věnovaný na VaV je po Singapuru největší ze sdružení zemí ASEAN). Posílení výzkumné kapacity také zvýšilo atraktivitu země pro investice nadnárodních společností. 7 http://en.wikipedia.org/wiki/economy_of_malaysia 13

Strategii a politiku pro oblast VaVaI formuluje Ministerstvo pro vědu, technologie a inovace (Ministry of Science, Technology and Innovation, MOSTI). MOSTI také připravuje a implementuje celou řadu programů na podporu VaVaI (viz další text). Dalším významným orgánem je Národní rada pro výzkum a vývoj (National Council for Scientific Research and Development, NCSRD), která má především koordinační roli v národním inovačním systému, poskytuje poradenství a stanovuje směry pro politiku VaVaI a její priority. V roce 1992 bylo založeno Malajské informační centrum pro vědu a technologie (Malaysian Science and Technology Information Centre, MASTIC), které sbírá a zpracovává informace z oblasti VaVaI. V souladu s pětiletým Plánem pro vědu a technologie byla zřízena Národní rada pro inovace (National Innovation Council). Odpovědnost za oblast vzdělávání je v Malajsii rozdělena mezi dvě ministerstva Ministerstvo školství (Ministry of Education, MOE), které odpovídá za vzdělávání od předškolního po střední, a Ministerstvo vyššího vzdělávání, které je odpovědné za oblast vyššího a terciárního vzdělávání (Ministry of Higher Education, MOHE). Vizí vlády je vytvořit z Malajsie centrum excelentního vzdělávání. Významnou roli v národním inovačním systému má i Malajská akademie věd (Academy of Sciences Malaysia, Akademi Sains Malaysia), která byla založena v polovině devadesátých let a jejímž hlavním clem je podpořit rozvoj vědy a technologií, Akademie poskytuje také poradenství pro vládu v oblasti VaVaI a technologií (think-tank) a v její náplni je i mezinárodní spolupráce ve VaV. Akademie má v současné době 185 členů předních výzkumných pracovníků z několika vědních disciplín. Přehledně je struktura národního inovačního systému znázorněna na obr. 1. Obr. 1 Struktura národního inovačního systému v Malajsii. Zdroj: The science and technology system of Malaysia (http://www.iranscap.com/wp-content/uploads/2011/09/scienceand-technology.pdf) 14

Priority pro politiku VaVaI jsou stanoveny v dokumentu nazvaném Druhá národní politika pro vědu a technologie Malajská politika S&T pro 21. století (Second National Science and Technology Policy - Malaysia's S&T Policy for the 21st Century). Dokument reaguje na strategii Vize 2020 a jeho cílem je urychlit rozvoj VaV kapacit a zvýšit konkurenceschopnost země. V dokumentu jsou stanoveny následující klíčové technologické sektory: - Pokročilá výroba; - Pokročilé materiály; - Mikroelektronika; - Biotechnologie; - Informační a komunikační technologie; - Multimediální technologie; - Energetika; - Letectví a kosmonautika; - Nanotechnologie; - Fotonika; - Farmacie. Do této národní strategie je zařazena i problematika mezinárodní spolupráce ve VaV. Vláda identifikovala jako prioritní pro mezinárodní výzkumnou spolupráci následující oblasti: - Genomika a molekulární biologie; - Výživa a léčiva. Stanovené priority do jisté míry odpovídají poměrně významnému podílu zemědělství v hospodářství. Další oblastí pro mezinárodní spolupráci ve VaV je rozvoj lidských zdrojů, což souvisí s nedostatkem vysoce kvalifikovaných odborníků ve všech sektorech hospodářství. V roce 2006 vláda spustila speciální program podporující příchod zahraničních výzkumných pracovníků, techniků a podnikatelů - Národní program pro brain-gain (National Brain Gain Programme), jehož cílem je zvýšit počet výzkumných pracovníků v Malajsii. Detailnější informace o spolupráci EU a Malajsie lze nalézt na internetových stránkách MOSTI. V roce 1986 vláda zavedla centralizovaný grantový systém, v jehož rámci je také podporován VaV v prioritních oblastech (Intensification of Research in Priority Areas Programme, IRPA). Zároveň jsou podporovány projekty zaměřené na komercializaci VaV a rozvoj spolupráce mezi výzkumnými institucemi a soukromým sektorem. 3.2.2 Výdaje na výzkum a vývoj a počet výzkumných pracovníků Malajsie je po Singapuru druhou zemí s nejrozvinutějším VaV ze zemí sdružení ASEAN. Výdaje na VaV (vztažené k HDP) a počet výzkumných pracovníků na 1 mil. obyvatel značně převyšují většinu ostatních zemí ASEAN. Výdaje na VaV, počet výzkumných i počet vědeckých publikací je však stále hluboko pod hodnotami těchto ukazatelů v ČR. Přehled nejvýznamnějších VaV indikátorů pro Malajsii a jejich porovnání s údaji za ČR je uvedeno v následující tabulce. 15

Tabulka 3 Nejvýznamnější ukazatele VaV pro Malajsii Indikátor Hodnota Rok ČR Rok Celkové výdaje na VaV (% HDP) 0,63 % 2006 1,56 % 2009 Celkový počet výzkumných pracovníků na 1 mil. obyvatel 372 2006 2886 2008 Počet vědeckých publikací 4272 2009 13514 2009 Počet domácích patentových u USPTO 202 2010 74 2010 Zdroj: ČSÚ, Thomson Reuters Web of Science, USPTO a další zdroje 3.2.3 Výzkumné aktivity a instituce v jednotlivých sektorech provádění Největší podíl v celkových výdajích na VaV (GERD) má podnikový sektor (cca 71 % v roce 2005), dále následuje sektor terciárního vzdělávání (cca 18 %) a vládní sektor (cca 10 %). V sektoru terciárního vzdělávání působí 17 veřejných a 20 soukromých univerzit. Veřejné univerzity jsou poměrně nezávislé instituce financované vládou (self-managed institutions). I když od roku 1992 do roku 2005 vzrostl podíl VaV realizovaného v institucích terciárního vzdělávání na dvojnásobek, z hlediska provádění VaV jsou významné pouze některé z nich. Nejvýznamnější univerzitou v oblasti technických věd a technologií je University Teknologi Malaysia (UTM). Nejstaršími univerzitami jsou: - University of Malaya (UM); - University Kebangsaan Malaysia (UKM); - University Putra Malaysia (UPM); - University Sains Malaysia (USM). Výše uvedené univerzity patří mezi výzkumné univerzity. Mezi další významné univerzity lze zařadit Universiti Teknologi MARA (Shah Alam), Universiti Islam Antarabangsa Malaysia (Gombak), Universiti Utara Malaysia (Sintok) a Universiti Malaysia Sarawak (Kota Samarahan). Význam soukromých univerzit, které jsou budovány/rozšiřovány ve vazbě na rostoucí potřeby průmyslu a dalších sektorů hospodářství, roste. Mezi tyto nové univerzity patří zejména: - Multimedia University (MMU), která se zaměřuje na oblast multimédií a informačních a komunikačních technologií; - University Tenaga National (UNITEN) pokrývající oblast technických věd, informačních technologií, řízení podniků apod. - University Teknologi Petronas (UTP), která je zaměřena na technické vědy, technologie a přírodní vědy; - Malaysian University of Science and Technology (MUST), která je zaměřena zejména na (přírodní) vědy a technologie. Některé soukromé školy v Malajsii nabízejí společné studijní programy se zahraničními univerzitami, a naopak, některé zahraniční univerzity si vytvářejí své kampusy v Malajsii. Výše uvedené univerzity se také nacházejí na předních místech v žebříčcích malajských univerzit. Přehled malajských univerzit lze nalézt na internetových stránkách Ministerstva školství. Ve vládním sektoru působí řada veřejných (vládních) výzkumných ústavů, jejichž zaměření odpovídá strategické orientaci země. Dominantním sektorem je zemědělství a související obory (například zpracování palmového oleje), ve kterých v roce 2002 působilo více než 50 % výzkumných pracovníků. Dále následují biologické vědy (15 % výzkumných pracovníků) a aplikované vědy a technologie (více než 7 % výzkumných pracovníků v roce 2002). 16

V posledních letech se rozvíjí zejména oblast biotechnologií. Národní ředitelství pro biotechnologie (National Biotechnology Directorate, BIOTEK) si položilo za cíl vytvořit z Malajsie přední centrum biotechnologií prostřednictvím VaV, komercializace (včetně spin-off aktivit) a spolupráce mezi podniky a univerzitami. Výrazně se rozvíjí také informační a komunikační technologie (zejména oblast multimedií, komunikačních prostředků, řešení a služeb). Mezi významné ústavy patří: - Rubber Research Institute of Malaysia, RRIM (založený v roce 1925); - Palm Oil Research Institute Malaysia (PORIM) založený v roce 1974 a v roce 2000 spojený s Palm Oil Licensing Authority (PORLA) v Malaysian Palm Oil Board (MPOB); - Malaysian Cocoa Board; - Malaysian Agricultural Research and Development Institution (MARDI). Hlavním cílem těchto institucí je rozvíjet daný sektor, zvyšovat produktivitu výroby a dosáhnout konkurenceschopnosti na globálních trzích. V Malajsii působí také mnoho lokálních plantážních podniků s vlastními výzkumnými aktivitami (např. FELDA, Golden Hope, United Plantations a Applied Agricultural Research). V souvislosti s přechodem od zemědělsky orientované země k průmyslové výrobě vznikly také ústavy, které svým zaměřením odpovídají potřebám rozvoje průmyslu. Významným ústavem této skupiny je Standard and Industrial Research Institute of Malaysia (SIRIM), který je národní organizací pro standardizaci a kvalitu. Ústav realizuje také průmyslový VaV a poskytuje konzultační služby. Zákazníkem jsou především malé a středí podniky (MSP). V následujících odrážkách je uveden přehled dalších významných vládních výzkumných ústavů: - Agricultural Research Institute; - Forest Research Institute Malaysia; - Rubber Research Institute of Malaysia; - Malaysian Agricultural Research & Development Institute; - Malaysian R&D in ICT and Microelectronics (MIMOS); - Malaysian Institute for Nuclear Technology Research; - Palm Oil Research Institute of Malaysia; - Institute for Medical Research; - Malaysian Coco Board; - Standard and Industrial Research Institute of Malaysia (SIRIM). Význam podnikového sektoru ve financování VaV roste, což je mj. i důsledkem rozvoje VaV aktivit nadnárodních a zahraničních společností. Z toho však profitují i domácí firmy, které využívají knowhow nadnárodních a zahraničních firem (spill-over efekt). 3.2.4 Výsledky výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce V roce 2009 bylo podle databáze Thomson Reuters Web of Science publikováno více než 4 200 vědeckých publikací, ve kterých byl alespoň jeden malajský spoluautor. Mezi publikacemi jsou nejvíce zastoupeny publikace z chemie, technických věd a klinické medicíny. Tyto publikace jsou poměrně kvalitní, nejvyšší citovanost je v matematice, kde malajské publikace mají více než dvakrát vyšší citovanost než je světový průměr. Nadprůměrně citované jsou také publikace z technických věd, psychiatrie/psychologie a některé další obory se blíží světovému průměru (například zemědělské vědy, vědy o životním prostředí a sociální vědy). Podrobnější bibliometrická analýza je uvedena v přílohové části tohoto dokumentu. 17

Rozsah mezinárodní spolupráce malajského VaV měřený počtem společných publikací je však nejnižší ve skupině zemí ASEAN. První místo v mezinárodní spolupráci zaujímá Spojené království (4,7 % malajských publikací mezi roky 2006 a 2010), jehož protektorátem byla Malajsie do druhé světové války. Následují Indie (4 %), USA (3,8 %) a Japonsko (3,3 %). Z evropských zemí dosahuje největšího podílu Německo (1,3 %). Podíl autorů ostatních evropských zemí je menší než 1 % (viz tabulka 4). Nápadně nízká je míra spolupráce Malajsie s jejím nejbližším sousedem, Singapurem, který je jak ekonomicky, tak z hlediska VaV, nejrozvinutějším státem skupiny ASEAN. Příčinou mohou být dlouhodobé turbulentní politické vztahy, náboženské rozdíly a uzemní spory. ČR je ve skupině rozvinutých zemí s celkem 40 společnými publikacemi (0,1 %) na jednom z posledních míst. Tabulka 4 Společné publikace malajských autorů s cizími zeměmi v letech 2006-2010. Země Počet společných publikací Podíl malajských publikací, které mají spoluautora z dané země (%) Spojené království 1338 4.7 Indie 1154 4.0 USA 1099 3.8 Japonsko 948 3.3 Čína 836 2.9 Austrálie 819 2.9 Singapur 586 2.0 Thajsko 581 2.0 Německo 371 1.3 Indonésie 345 1.2 Kanada 318 1.1 Francie 240 0.8 Nizozemsko 239 0.8 Tchaj-wan 204 0.7 Filipíny 173 0.6 Španělsko 147 0.5 Brazílie 142 0.5 Švýcarsko 116 0.4 Polsko 113 0.4 Izrael 101 0.4 Rusko 95 0.3 Vietnam 86 0.3 Švédsko 82 0.3 Kambodža 43 0.1 Česká republika 40 0.1 3.2.5 Potenciál pro mezinárodní spolupráci ve VaVaI Svým rychlým ekonomickým rozvojem se Malajsie řadí mezi tzv. asijské tygry a nově industrializované země. Výzkum a technologie patří mezi priority vlády již řadu let a rostou i investice do VaV. Malajsie je ze sdružení ASEAN zemí s druhými nejvyššími výdaji na VaV. Také počet výzkumných pracovníků 18

výrazně roste a během posledních let se významně zvýšil i počet výzkumných center a univerzit. Posílení výzkumné kapacity také zvýšilo atraktivitu země pro investice nadnárodních společností. Malajsie svou úrovní ostatní země sdružení ASEAN převyšuje a z hlediska potenciálu pro mezinárodní spolupráci ve VaV je po Singapuru druhou nejvýznamnější zemí. I když je potenciál pro spolupráci ve VaV vysoký, v Malajsii existují značné rozdíly mezi kvalitou jednotlivých oborů a odvětví (vědních disciplín) a úrovní konkrétních VO. Mezinárodní spolupráce ve VaV je v Malajsii, podobně jako v jiných zemí sdružení ASEAN, považována za významnou a přínosnou pro socioekonomický rozvoj země. Na rozdíl od ostatních nízkopříjmových zemí Malajsie nespatřuje největší význam mezinárodní spolupráce v získání finančních prostředků na VaV. Z rozhovorů se zástupci VO vyplývá, že pro výzkumné pracovníky je za významný faktor pro spolupráci ve VaV považováno zejména získání reputace, příprava společných publikací, přístup k novým technologiím a vzájemná výměna výzkumných pracovníků (mobilita). Význam je kladen zejména na spolupráci v oblastech, které jsou v Malajsii považovány za prioritní a kam jsou přednostně směřovány finanční prostředky na VaV. Jedná se zejména o tyto oblasti (v následujícím výčtu jsou uvedeny priority MOSTI): - Biotechnologie v zemědělství (zemědělství je oblastí, kde má VaV dlouholetou tradici a kde působí celá řada významných VO); - genomika a molekulární biologie; - výživa a léčiva. Dalšími disciplínami, ve kterých je možné uvažovat o rozvoji spolupráce, jsou kvalitní vědní obory, jejichž úroveň přesahuje světový průměr nebo se mu blíží. Z kvalitních oborů lze jmenovat matematiku, jejíž citovanost je výrazně nejvyšší (dvakrát více než je světový průměr). Nadprůměrně citované jsou také publikace z technických věd a psychiatrie/psychologie a některé další obory se blíží světovému průměru (například zemědělské vědy, vědy o životním prostředí a sociální vědy). Pozornost by měla být věnována také oblastem, které se v poslední době poměrně intenzivně rozvíjejí. Jedná se například o informační a komunikační technologie (zejména multimedia, komunikační prostředky, řešení a služby). Malajská vláda se také snaží o získání kvalitních výzkumných pracovníků, techniků a podnikatelů zaměřených na oblast technologií ( technopreneurs ) ze zahraničí a k těmto účelům jsou vytvořeny i příslušně zaměřené programy. Zájem je zejména o pracovníky z odvětví, která jsou z hlediska rozvoje průmyslu považována v Malajsii za klíčová - biotechnologie, informační a komunikační technologie, průmyslové technologie (pokročilé materiály a výroba, nanotechnologie, energetika), oceánografie a vesmírné technologie. Vhodným partnerem pro spolupráci je především Ministerstvo pro vědu, technologie a inovace (MOSTI), které je v Malajsii odpovědné za oblast VaVaI. Na internetových stránkách ministerstva je uveden i přehled bilaterálních dohod o spolupráci ve VaV (ze zemí EU jsou dohody uzavřené např. s Dánskem, Německem, Polskem a s Maďarskem). Nevýznamnější spolupráce ve VaV je však se Spojeným královstvím, což souvisí s koloniální minulostí země a jazykovou výhodou. Významná spolupráce ve VaV je i se zeměmi ASEAN. Možným partnerem pro iniciaci spolupráce je i Malajská akademie věd, která poskytuje poradenství pro vládu a je aktivní i v oblasti mezinárodní spolupráce. Pro dohody na nevládní úrovni (tj. mezi konkrétními VO z ČR a Malajsie) jsou možnými partnery významné a kvalitní univerzity a vládní výzkumné ústavy (viz kap. 3.2.3). 19

4 Thajsko 4.1 Základní socioekonomické charakteristiky Thajsko patří mezi tzv. nově industrializované země. Jeho hospodářství je silně závislé na vývozu, jenž tvoří více než dvě třetiny HDP. Míra otevřenosti hospodářství je relativně vysoká, přesto si stát udržuje kontrolu nad některými odvětvími, jako je například energetika, doprava a komunikace. Podobně jako u ostatních zemí ASEAN, s výjimkou Singapuru, jsou základem hospodářské konkurenceschopnosti nízké výrobní náklady. Konkurenceschopnost však snižuje nižší technologická vyspělost, nerozvinutost finančního trhu, nižší vyspělost podnikové sféry a nízké využívání inovací. Růst HDP je tažen zejména rychlým rozvojem průmyslových aktivit, jejichž podíl na tvorbě HDP se postupně zvyšuje. V roce 2010 průmysl generoval 45 % HDP, přičemž zaměstnával pouze 14 % pracovníků. Růst průmyslu je založen především na montážních aktivitách nadnárodních korporací. Nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím je výroba automobilů, v níž dominují automobilky Toyota a Ford. V roce 2010 bylo v Thajsku vyrobeno 1,6 mil. automobilů, čímž se Thajsko zařadilo na 13. pozici mezi největšími světovými producenty. S rozvojem automobilového průmyslu souvisí také rozvoj ocelářského průmyslu. Dalším významným odvětvím se silným zastoupením zahraničního kapitálu je výroba elektroniky. Sektor služeb vytváří 44 % HDP a zaměstnává 37 % pracovníků. Nejvýznamnějšími odvětvími tohoto sektoru je cestovní ruch a bankovnictví. Důležitou pozici v thajském hospodářství zaujímá zemědělství, které se postupně transformuje z extenzivní formy v intenzivní. Vytváří přibližně 11 % HDP. Hlavní plodinou je rýže, u níž je Thajsko největším světovým vývozcem 8. Thajsko vyváží automobily, autodíly, elektroniku, počítače, nábytek, textilní a plastikové výrobky a zemědělské produkty. Vývoz směřuje do ostatních zemí ASEAN (26 %), USA (12 %) a Japonska (11 %). 4.2 Výzkum a vývoj 4.2.1 Struktura národního inovačního systému, zaměření politiky a nástrojů na podporu výzkumu, vývoje a inovací Oblast tvorby a implementace politiky VaVaI je v kompetenci Ministerstva pro vědu a technologie (Ministry of Science and Technology, MOST). Další významnou institucí thajského národního inovačního systému je Národní vědecká rada (National Research Council), která byla založena v roce 1956 a která je odpovědná za podporu VaV na univerzitách a koordinaci výzkumných programů. Rada také poskytuje poradenství vládě, například ohledně priorit VaVaI. Další významnou institucí v národním inovačním systému je Národní vědecká a technologická rozvojová agentura (Thailand's National Science and Technology Development Agency, NSTDA), která je nejvýznamnější thajskou agenturou pro politiku VaVaI. Agentura je relativně samostatnou organizací (jejím předsedou je ministr pro vědu a technologie) a je odpovědná za formulaci politiky pro VaV a technologie. NSTDA také financuje VaV projekty a realizuje výzkumné aktivity, resp. řídí čtyři výzkumná centra (viz kapitola 4.2.3). Další významnou organizací je Národní vědecká rada (National Research Council, NRC), která podléhá předsedovi vlády a odpovídá za výzkumnou politiku. 8 http://en.wikipedia.org/wiki/economy_of_thailand 20

Oblast terciárního vzdělávání je v kompetenci Komise pro vyšší vzdělávání (Higher Education Commission, HEC), která působí v rámci Ministerstva školství (Ministry of Education). Ministerstvo spustilo v roce 2009 projekt Národních výzkumných univerzit (National Research Universities Project), jehož cílem je vybudovat univerzity světové úrovně, vytvořit z Thajska regionální vzdělávací hub a posílit lidské zdroje pro VaVaI. Vláda v rámci tohoto projektu alokovala pro každou univerzitu částku ve výši 100 až 500 mil. thajských bahtů 9 (THB) ročně na období čtyř let. Thajské vláda již od počátku osmdesátých let zařazuje VaV do svých plánů Ekonomického a sociálního rozvoje (Economic and Social Development plans). Cílem je posílení výzkumné základny, která by měla přispět k budoucímu rozvoji hospodářství. Vysokou prioritu má i zlepšení spolupráce mezi veřejnými a soukromými výzkumnými institucemi a podniky, transfer a šíření technologií a vznik institucí, které této spolupráci napomáhají (poskytováni služeb, inkubátory, sítě apod.). Rozvoj národního inovačního systému je zařazen do Národního strategického (akčního) plánu pro vědu a technologie na období 2004 až 2013 (National Science and Technology Strategic (Action) Plan 2004-2013). Hlavním cílem tohoto dokumentu, který zpracoval Výbor pro výzkumnou a technologickou politiku (National Science and Technology Policy Committee, NSTPC), je posílit kapacity a reagovat na změny v důsledku globalizace, zvýšit mezinárodní konkurenceschopnost ekonomiky a zlepšit kvalitu života. V dokumentu jsou navrženy strategie pro dosažení těchto cílů: - zlepšení lidských zdrojů pro VaVaI a technologie; - zvýšení povědomí mladé generace a veřejnosti o VaVaI a technologiích, rozvoj znalostní společnosti; - zvýšení konkurenceschopnosti ve VaVaI a posílení národního inovačního systému; - transfer technologií a znalostí směřující ke zvýšení produktivity a socioekonomickému rozvoji; - budování kapacit a infrastruktury pro VaV, systém podpory VaV, rozvoj politik a řízení VaVaI. V dokumentu jsou také stanoveny čtyři klíčové technologie budoucnosti : - informační a komunikační technologie; - biotechnologie; - nanotechnologie; - materiálové technologie (nové materiály). V uvedeném plánu jsou také navržena konkrétní opatření, jako je například rozvoj center excelence mezinárodní úrovně, podpora vědeckých parků a daňové úlevy na VaV. Thajsko má uzavřeno několik dohod se zahraničními zeměmi o spolupráci ve VaV a je zapojeno do několika bilaterálních a multiraterálních programů VaVaI. Podrobnější informace lze nalézt na internetových stránkách SEA-EU-NET 10. 4.2.2 Výdaje na výzkum a vývoj a počet výzkumných pracovníků Thajské výdaje na VaV se od roku 1996 do roku 2006 zdvojnásobily a v roce 2006 činily přibližně 25 mld. THB, což bylo přibližně 0,25 % HDP (v roce 2007 poklesly výdaje na VaV na 0,21 % HDP). Přibližně 60 % výdajů představují vládní prostředky a 40 % výdaje soukromého sektoru. Thajsko si také stanovilo, že do roku 2016 výdaje na VaV vzrostou na 1 % HDP (což je cílem zmíněného 11. plánu ekonomického a sociálního rozvoje). Přehled nejvýznamnějších ukazatelů VaV je uveden v následující tabulce. 9 1 thajský baht je přibližně 60 Kč 10 http://www.sea-eu.net/attach/1stprogrammes_thailand.pdf 21

Tabulka 5 Nejvýznamnější ukazatele VaV pro Thajsko Indikátor Hodnota Rok ČR Rok Celkové výdaje na VaV (% HDP) 0,21 % 2007 1,56 % 2009 Celkový počet výzkumných pracovníků na 1 mil. obyvatel 319 2008 2886 2008 Počet vědeckých publikací 4988 2009 13514 2009 Počet domácích patentových u USPTO 45 2010 74 2010 Zdroj: ČSÚ, Thomson Reuters Web of Science, USPTO a další zdroje 4.2.3 Výzkumné aktivity a instituce v jednotlivých sektorech provádění Nejvýznamnější podíl VaV je realizován v podnikovém sektoru (44 % v roce 2005). Dále následuje sektor terciárního vzdělávání (38 %) a vládní sektor (17 % v roce 2005). Podíl sektoru terciárního vzdělávání roste (z 16 % v roce 2001 na 38 % v roce 2005). V souvislosti s posílením důrazu vlády na oblast vysokého školství byla zvýšena jejich autonomie, zavedeno financování podle výkonnosti a stimulovány vazby VŠ na podnikový sektor (např. prostřednictvím University Business Incubator Programme). V Thajsku je v současné době 24 veřejných a přibližně 40 soukromých univerzit a institucí. Veřejné univerzity mají obecně vyšší kvalitu než soukromé, a mezi nejlepší čtyři univerzity patří: - Chulalongkorn University; - Thammasart University; - Mahidol University; - Kasetsart University. Mezi další významné univerzity lze zařadit: - Khon Kaen University; - Suranaree University of Technology; - Chiang Mai University; - King Mongkut Institute of Technology Thonburi; - Prince of Songkla University. Nejvýznamnější institucí VaV ve vládním sektoru je Národní vědecká a technologická rozvojová agentura (Thailand's National Science and Technology Development Agency, NSTDA), která byla založena v roce 1991 a která spojila tři existující národní výzkumná centra: - National Centre for Genetic Engineering and Biotechnology (BIOTEC); - National Metal and Materials Technology Centre (MTEC); - National Electronics and Computer Technology Centre (NECTEC). Poté byla založena její další dvě výzkumná centra: - National Nanotechnology Centre (NANOTEC) v roce 2003; - Technology Management Centre (TMC) v roce 2005. Cílem VaV v centrech NSTDA je posílit konkurenceschopnost ekonomiky, realizovat transfer technologií a zlepšit kvalitu lidských zdrojů pro VaV. Rozpočet agentury roste a od roku 2003 do roku 2010 se zdvojnásobil. V NSTDA pracuje více než 2 500 zaměstnanců (z toho jsou cca dvě třetiny výzkumných pracovníků). 22