CYKLOKORIDOR SVITAVA

CYKLOKORIDOR SVITAVA Předprojektová dokumentace úseku Česká Třebová - Skrchov Zadavatel : Město Svitavy Dodavatel: OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí www.ohgs.cz Ústí nad Orlicí, květen 2012

Název akce : Cyklokoridor Svitava Zadavatel : Město Svitavy zastoupené Mgr. Davidem Šimkem, starostou T.G.Masaryka 5/35 568 02 Svitavy Řešitelská organizace : OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí telefon: 465526075, 465526274 fax: 465526075 e-mail: ohgs@ohgs.cz internet: www.ohgs.cz Zodpovědný řešitel : RNDr. Renata Š E D O V Á jednatelka a vedoucí divize Rozvoj regionů Spolupracovníci : Pavel N E U M E I S T E R Ing. Rudolf K A L O U S E K Mgr. Jana M I K E L A D Z O V Á Ředitelka společnosti : Ing. Klára Š E D O V Á

O B S A H : Seznam příloh 2 1. Úvod širší kontext 3 2. Analýza současného stavu a potřeb 3 3. Návrh záměru Cyklokoridoru Svitava 11 4. Orientační cenová specifikace, možnosti financování, organizace 17 5. Orientační věcná, organizační a cenová stránka provozu 22 6. Závěr 24 strana S E Z N A M P Ř Í L O H : 1.1 Přehledná situace navrhovaných tras v měřítku 1 : 120 000 1.2a Úsek Česká Třebová Skrchov (ortofotomapa 1 : 10 000) 1.2b Úsek Česká Třebová Skrchov (ortofotomapa 1 : 10 000) 1.3 Úsek Svitavy Litomyšl (ortofotomapa 1 : 10 000) 1.4 Úsek Svitavy Polička (ortofotomapa 1 : 10 000) 1.5 Úsek Svitavy - Moravská Třebová (ortofotomapa 1 : 10 000) 2. Stávající typ povrchu v trase cyklokoridoru č. 24 Svitava a v trase připojení měst Litomyšl, Polička a Moravská Třebová v měřítku 1:120 000 3. Začlenění cyklokoridoru č. 24 Svitava včetně připojení měst Litomyšl, Polička a Moravská Třebová do sítě stávajících cyklotras v řešeném území v měřítku 1: 150 000 4.1 Popis cyklokoridoru č. 24 Svitava v úseku od centra České Třebové do Skrchova 4.2 Popis napojení cyklokoridoru č. 24 Svitava na Litomyšl 4.3 Popis napojení cyklokoridoru č. 24 Svitava na Moravskou Třebovou 4.4 Popis napojení cyklokoridoru č. 24 Svitava na Poličku Varianta č.1 4.5 Popis napojení cyklokoridoru č. 24 Svitava na Poličku Varianta č.2

3 1. ÚVOD - ŠIRŠÍ KONTEXT Dne 26.5.2011 se uskutečnilo základní jednání v Letovicích, na kterém zástupci samospráv vyjádřili zájem o začlenění dálkové cyklostrasy z České Třebové přes Svitavy a Letovice do Blanska do nově utvářené sítě dálkových cyklotras České republiky. Tento záměr byl stvrzen na následné národní cyklokonferenci 2011 ve Velkých Karlovicích a dálková trasa dostala č. 24. Účastníci jednání v Letovicích se shodli na jejím marketingovém názvu Svitava a dohodli se, že samosprávy na území krajů Pardubického i Jihomoravského připraví infrastrukturu pro trasu tak, aby odpovídala parametrům dálkových cyklotras, tedy pohodové jízdy bez výrazných převýšení, po vhodném povrchu a pokud možno mimo silniční provoz. Město Svitavy se rozhodlo pořídit technickou studii dálkové cyklotrasy č.24 Svitava na území Pardubického kraje, tj. v úseku Česká Třebová - Skrchov a její zpracování zadalo firmě OHGS s.r.o. Město Letovice pořizuje současně studii pro nejproblematičtější úsek trasy na území Jihomoravského kraje, Skrchov Letovice. Aktivity různého druhu a stupně, v zásadě podporující zřizování cyklostezek/cyklotras vyvíjejí i sousedící města a některé obce. Předkládaná studie (předprojektová dokumentace) Cyklokoridoru Svitava obsahuje specifikaci trasování a charakteristiku úseků dálkové cyklotrasy č.24 Svitava a dále tras k napojení významných měst a turistických bodů destinace Českomoravského pomezí, tj. Litomyšle, Moravské Třebové a Poličky. Celý tento soubor nazýváme Cyklokoridorem Svitava. Studie obsahuje také návrh, jak s ní dále pracovat. 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU A POTŘEB 2.1. REŠERŠE ÚZEMNÍCH STUDIÍ A DOKUMENTACÍ V rámci hledání optimálních tras cyklokoridoru Svitav a napojení okolních měst byla provedena na informativní úrovni zejména pro nově navržené úseky rešerše existujících studií, technických dokumentací, územně-správních podkladů a případně očekávaných aktivit jiných investorů vztahujících se k plánované akci. a) Z národní úrovně MD ČR jsou pod investorstvím ŘSD řešeny rychlostní pozemní komunikace - silnice č. I/43 (E461), I/34 a I/35 (E442) procházející územím cyklokoridoru Svitava. Úkolem samospráv, které jsou účastníky projednávání silničních tras, je zajistit respektování a zohlednění cyklokoridoru Svitava ve všech fázích a dále zajistit vyřešení případných kolizí. Tento princip platí samozřejmě i pro jakékoliv jiné aktivity cizích investorů v zájmovém území cyklokoridoru Svitava a připojovaných měst. Úkolem příslušných samospráv v území jakožto účastníků řízení o umístění staveb rychlostních komunikací v území je podáním připomínek a podnětů zajistit komfortní křížení veškerých cyklotras, zejména tras cyklokoridoru Svitava s těmito cyklostními komunikacemi. b) Cyklokoncepce Orlického cyklo & in-line království, pořizovatel destinační společnost Orlické hory a Podorlicko, řešení této studie a cyklokoncepce je koordinováno (jeden zpracovatel - OHGS) a projednáváno (jednání 14.5.2012 v Č.Třebové).

4 c) Úkolem samospráv v území je rovněž zajistit včlenění cyklokoridoru Svitava včetně připojení na sousední města do dlouhodobých plánovacích dokumentů a strategií, zejména pak do ÚPO/ÚPM, a to v kapitole Veřejně prospěšné stavby, m.j. s ohledem na event. možnost využití institutu vyvlastnění pozemkových práv (platí pro úseky, vyžadující územní rozhodnutí). 2.2. ZAČLENĚNÍ CYKLOKORIDORU SVITAVA DO SÍTĚ DÁLKOVÝCH CYKLOTRAS ČR Obrázek ukazuje aktuální návrh sítě dálkových cyklotras České republiky, který vznikl pod koordinací národního cyklokoordinátora Jaroslava Martínka v letech 2010 až 2012 ve spolupráci s kraji, tato síť by se v následujících 5 letech již neměla zásadně měnit. Tyto dálkové cyklotrasy dnes nejsou v terénu pod uvedenými čísly vyznačeny (resp. jen některé a částečně) a není do detailu řešeno vedení tras a infrastruktura. Podle právě vytvářené metodiky dálkových cyklotras, inspirované zkušenostmi ze zahraničí, by dálkové trasy měly vést terénem s nepříliš velkým převýšením, s dobře sjízdným povrchem a pokud možno mimo silniční provoz. Měly by tak vyhovovat jízdě pohodových cykloturistů (zatížených často brašnami) a rodin s dětmi. Dálkové cyklotrasy se dělí (podle délky a počtu zasažených regionů) na: - mezinárodní evropské (vedoucí přes území více států) - národní (zpravidla o délce nad 250 km, zpravidla vedoucí přes více než 1 kraj) - regionální (zpravidla o délce 50 až 250 km). Dálková cyklotrasa č.24 Svitava má z těchto hledisek charakter regionální. Dořešení infrastruktury dálkových cyklotras bude nejspíše rolí místních samospráv (ideálně s dotační podporou krajských samospráv, SFDI, případně dalších státních dotací a dotací EU dalšího programovacího období), vyznačení v terénu dle jednotné národní metodiky by mělo být rolí krajů. Marketing a propagace národního cykloproduktu (dálkových cyklotras, in-line stezek a MTB tras a navazujících aktivit) bude pravděpodobně probíhat v rámci národního projektu Česko jede, tedy i dálkové cyklotrasy č.24 Svitava (resp. Cyklokoridoru Svitava). Letos vzniká návrh institucionální struktury Česko jede (zpracovatel OHGS s.r.o. s týmem pro zadavatele Czechtourism). Struktura bude zahrnovat i partnerskou spolupráci s regiony.

5 Obr. 1: Dálkové cyklotrasy na území České republiky

6 2.3. REŠERŠE TURISTICKY ATRAKTIVNÍCH OBLASTÍ A NAPOJENÍ VÝZNAMNÝCH MĚST NA CYKLOKORIDOR SVITAVA Propagace, a sláva destinace Českomoravského pomezí (podrobnosti viz www.ceskomoravskepomezi.cz ) je do značné míry postavena na věhlasu jeho historických měst s cennými a vyhledávanými památkami, Litomyšl dokonce úrovně UNESCO. Z těchto důvodů je velmi důležité zajistit komfortní napojení měst Litomyšl, Moravská Třebová a Polička na dálkovou cyklotrasu č.24 Svitava s tím, že město Svitavy leží přímo na trase. Vedení dálkové cyklotrasy č.24 Svitava je určeno záměrem sledovat údolí řeky Svitavy. Trasy napojení měst byly voleny s ohledem na příznivý výškový profil a zajímavá místa na trasách. Všechna napojení vycházejí z města Svitavy tak, aby turisticky atraktivní města v této síti tvořila silnou nabídku a motivaci pro návštěvu cykloturisty s možností využití četných služeb. Hlavním informačním bodem a zázemím ve Svitavách je pak Kavárna Oskara Schindlera s regionálním informačním centrem, občerstvením, zázemím zeleného parku a rozcestníkem tras. Vedení tras bylo projednáno se zadavatelem na jednání dne 19.4.2012, trasy napojení měst zadavatel sám projednával s představiteli těchto měst. Úsek trasy z České Třebové do Svitav byl e-mailem 31.5.2012 odsouhlasen zástupci Města Česká Třebová. Napojení města Litomyšl aneb do Smetanovy Litomyšle Navržená trasa napojení cyklokoridoru č. 24 Svitava na Litomyšl (přílohy č. 1.2 a č. 4.1) je nejprve vedena přes lesnatý Javornický hřeben, po kterém vede asfaltová cesta dobré kvality až na Brlenku. Jelikož v tomto úseku platí zákaz vjezdu všech motorových vozidel (vyjma vozidel s povolením lesní správy Svitavy), je zde minimální provoz a využití lesní komunikace pro cyklistiku je tak ideálním řešením. Navržená trasa se dále po místní komunikaci stáčí do obce Čistá a sleduje tok řeky Loučné až do Litomyšle. Celý navržený úsek kopíruje stávající cyklotrasu č. 4028. Kromě této pro jízdu přímé trasy na Litomyšl je navrženo na konci Čisté instalovat směrovku pro místně značenou odbočku přes Trstěnice, Chmelík, Karle, Ostrý kámen, Svatou Svatou Trojici na stávající cyklotrasu 4028 (napojení cykokoridoru č. 24 Svitava na Litomyšl). Vznikl by tak okruh s mnoha zajímavostmi, avšak vyžadující navíc úpravu stávající polní a lesní cesty (v délce cca 2,3 km) v úseku Ostrý Kámen Svatá Trojice lesní cesta (po které vede cyklotrasa 4028), dnes vhodném jen pro MTB. Napojení města Moravská Třebová aneb historií důlní těžby Navržená trasa napojení cyklokoridoru č. 24 Svitava na Moravskou Třebovou (přílohy č. 1.4 a č. 4.3) je charakteristická překonáním výrazného Hřebečského hřbetu. Profil trasy je proto z obou stran podobný, táhlý výšlap na Hřebeč a následný sjezd. Úsek ze Svitav na Hřebeč je navržen nejkratší cestou přes Koclířov a počítá s výstavbou nové, 1938 m dlouhé komunikace. Navržená trasa z Hřebče na Moravskou Třebovou vede po cyklotrase č. 4029 a také z části po turisticky atraktivních Hřebečských důlních stezkách, které vznikly jako připomenutí historické těžby cenomanského uhlí a žáruvzdorných jílů (tzv. lupků).

7 Napojení města Polička aneb do vstupní brány Žďárských vrchů Návrh trasy napojení cyklokoridoru č. 24 Svitava na Poličku vznikl ve dvou variantách: Návrh varianty č. 1, uvedený v přílohách č. 1.5 a č. 4.4, je veden ze Svitav přes Vendolí, dále těsně kolem vojenského prostoru lesní/polní cestou až do Pomezí. Následně po místních komunikacích až do Poličky. Jedná se o přímou variantu, avšak mezi body 37 až 43 (příloha č. 1.5) je prudké stoupání. Návrh varianty č.2 vede z Hradce nad Svitavou přes Vendolí až do bodu 37 (příloha č. 1.5), kde se oproti variantě č.1 nepokračuje přímo, ale odbočí se vpravo a pokračuje se okolo železničních stanic Květná a Květná zastávka a následně lesem, až se v bodě 43 napojí na variantu č.1.jedná se tedy o delší variantu, avšak bez dlouhého prudkého stoupání. Úsek mezi body 1 a 3 je plánováno nahradit cyklostezkou\trasou ze Svitav do Vendolí, předpoklad realizace - jaro 2013. Trasa navrhované cyklostezky je na níže uvedeném obrázku a je shodná s variantou č.1. Trasa vyznačená na níže uvedeném obrázku odbočuje z bodu 11. základní trasy, vede po plánované komunikaci, která bude vybudována v rámci KPÚ Vendolí do Borové Krčmy. Tyto KPÚ jsou zaneseny v katastru nemovitostí. V současné době pro kola nevhodné. Další pokračování není pravděpodobně řešeno, probíhá již v katastru Květná a v současné době není průjezdné. Až do bodu 22. však vede po pozemcích ve vlastnictví obce, úsek do napojení na základní trasu v úseku 26. bude nutné řešit i pozemkově. S obcí Květná nebylo jednáno.

8 Problematická je část mezi body 31. a 35. základní trasy, v současné době průjezdná a navržená část je nepříjemnou zajížďkou. Ideální by bylo přímé propojení obou bodů podél železniční tratě, cesta zde však neexistuje a pozemky jsou ve vlastnictví SŽDC nebo Agronea Polička. Ani s obtížemi průjezdná na níže uvedeném obrázku není bez problémů, právo hospodaření na jednom z pozemků mají vojáci. Tento úsek bude nutné řešit.

9 Mezi hlavní cykloturistické cíle na dálkové cyklotrase č.24 Svitava patří: sakrální a historické památky v České Třebové (rotunda sv. Kateřiny, renesanční radnice, kostel sv. Jakuba Většího, mariánský sloup a kašna na náměstí aj.) městský park Javorka v České Třebové s prameny Vrbovka a Javorka a sochami prof. Drahoňovského kostel sv. Bartoloměje s dřevěnou zvonicí v obci Semanín přírodní památka Králova zahrada jižně od Semanína (rašelinné louky s bledulemi) chovné rybníky u Opatovce využívané k rekreačnímu koupání (Černý, Terčový, Vidlák, Hvězda, Nový) Starý Valdek s dřevěnou zvoničkou přírodní rekreační areál s rybníkem Rosnička u Svitav (travnatá a písčitá pláž, naučná stezka) sakrální a historické památky ve Svitavách (náměstí Míru s kašnou a mariánským sloupem, renesanční stará radnice, renesanční dům U Mouřenína, kostel Navštívení P. Marie, kostel sv. Jiljí, bazilika sv. Josefa, Ottendorferův dům aj.) sakrální a historické památky v Hradci nad Svitavou (kostel sv. Kateřiny, socha P. Marie Bolestné, sloup Nejsv. Trojice) významné vodní zdroje pitné vody Březová nad Svitavou torzo kaple sv. Františka Xaverského v Muzlově sakrální a historické památky v Březové nad Svitavou (barokní radnice, kostel sv. Bartoloměje, sloup se sochou P. Marie, sousoší sv. Jana Nepomuckého, kaple Čtrnácti sv. Pomocníků) kaple sv. Isidora v Brněnci památný soliterní buk lesní v Rozhraní Napojení Cyklokoridoru Svitava na okolní města nabízí následující cykloturistické zajímavosti: 1) napojení Svitavy - Litomyšl původní dřevorubecká osada německých kolonistů v Brlence kostel sv. Mikuláše a roubené usedlosti v Čisté u Litomyšle hradiště Hrutov, opukový lom a motokrosařský tréninkový terén v Benátkách sakrální a historické památky v Litomyšli (městská památková zóna, zámek Litomyšl s parkem, zámecký pivovar, děkanský kostel Povýšení sv. Kříže, kostel Nalezení sv. Kříže, stará radnice na Smetanově náměstí, kostelík Rozeslání apoštolů, kaple sv. Anny, secesní Smetanův dům, kostel Církve čs. Husitské, bohatá sochařská výzdoba města aj.) Na místně značené odbočce na Trstěnice: vyhlášená restaurace a penzion u Zběhlíka zvonice v Trstěnicích Myslivcova Lípa v Trstěnicích Otočná radiokomunikační anténa v Ostrém kameni Svatá trojice vyhlídkové místo s odpočívadlem, dříve zde stávala socha Svaté trojice

10 2) napojení Svitavy - Polička kostel sv. Ondřeje, sloup Immaculaty a kamenný kříž v obci Vendolí 2 památné lípy srdčité v obci Vendolí Cikánčina studánka gotický kostel sv. Vavřince v Květné (u silnice do Svitav sousoší Nejsv. Trojice) gotický kostel sv. Jiří s barokní kaplí v obci Pomezí (v obci také selské dvorce poličského typu) sakrální a historické památky v Poličce (městská památková zóna s hradbami a měšťanskými domy, bývalá radnice s expozicí starého a moderního umění, socha sv. Jana Nepomuckého, socha sv. Jiří a sv. Michaela, morový sloup, kostel sv. Jakuba, rodná světnička Bohuslava Martinů, kostel sv. Michala, barokni kostnice na hřbitově, městské muzeum s galerií a Centrem B. Martinů, židovský hřbitov aj.) 3) napojení Svitavy - Moravská Třebová sakrální památky v Koclířově (kostel sv. Jakuba a sv. Filomény, kamenný kříž, křížová cesta, kostel sv. Alfonse, sochy sv. Jana Nepomuckého a socha Nejsv. Trojice) památný buk lesní v obci Koclířov kaple sv. Josefa a pozůstatky hradu v Hřebči Hřebečské důlní stezky, tunel Hřebeč Udánské hradisko sakrální a historické památky v Moravské Třebové (městská památková rezervace, renesanční zámek, měšťanské domy na Masarykově náměstí, morový sloup, gotická radnice, secesní budova muzea, kostel Nanebevzetí P. Marie, kostel sv. Josefa, Schodiště mrtvých aj.) památná lípa srdčitá v Moravské Třebové

11 3. NÁVRH ZÁMĚRU CYKLOKORIDORU SVITAVA 3.1. DEFINICE ZÁMĚRU CYKLOKORIDORU SVITAVA Záměr Cyklokoridoru Svitava lze charakterizovat v těchto bodech: - dálková cyklotrasa č. 24 Svitava je navržena údolím řeky Svitavy, tedy bez převýšení a bez vybočení do okolních kopců; - napojení na okolní města destinace je vedeno rovněž po trasách s co nejpříznivějším výškovým profilem; - trasy jsou vedeny pokud možno po stávajících využitelných cestách a místních komunikacích, jen výjimečně po komunikacích 3. třídy s nízkou intenzitou dopravy; pro úseky se špatným stavem stávajících komunikací je navržena jejich úprava (oprava nebo rekonstrukce); - nelze se vyhnout křížení cyklotras se silnicemi I. třídy: na přechodech/přejezdech jsou navržena maximálně možná bezpečnostní opatření; - v úsecích, kde stávající vhodná či alespoň opravitelná cesta/komunikace není k dispozici, jsou navrženy nové cyklostezky; - principiálně je navržena doplňující infrastruktura (odpočívadla, informační tabule), systém značení v terénu a služby; - hlavním cílem dálkové trasy č. 24 Svitava a napojení blízkých lidnatých měst na ni je umožnit široké uživatelské veřejnosti co nejbezpečnější a nejpohodlnější alternativu nemotorové (a tudíž zdravé i ekologické současně) dopravy do zaměstnání, do škol, za zábavou, sportem či relaxací; - důležitým cílem je rovněž vedení tras v blízkosti atraktivit. 3.2. POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU CYKLOKORIDORU SVITAVA 3.2.1. Cyklokoridor č. 24 Svitava v od centra České Třebové do Skrchova Úsek začíná v centru České Třebové, u dopravního terminálu na nám. Jana Pernera, nejkratším směrem opouští centrum a vede přes obce/katastrální území Semanín, Opatov, Opatovec, Moravský Lačnov, Svitavy, Čtyřicet Lánů, Hradec nad Svitavou, Radiměř, Banín, Muzlov, Česká Dlouhá, Zářečí, Brněnec, Chrastavec, Bradlné, Vilémov, Rozhrání, Stvolová do Skrchova. Směrové vedení trasy je zřejmé z ortofotomapy (příloha č. 1.2.), technickokvalitativní-propočtové údaje jsou podrobně v příloze Popis cyklokoridoru č. 24 Svitava (příloha č. 4.1). 3.2.2. Napojení cyklokoridoru č. 24 Svitava na Litomyšl Úsek začíná na severním okraji města Svitavy u továrny Orlík napojením na existující značené místní cyklotrasy. Úsek je veden po správních/katastrálních územích Svitavy, Ostrý kámen, Trstěnice, Čistá, Benátky, Litomyšl do centra města Litomyšle k rozcestníku na náměstí. Směrové vedení trasy je zřejmé z ortofotomapy (příloha č. 1.3.), technickokvalitativní-propočtové údaje jsou podrobně v příloze Popis napojení cyklokoridoru č. 24 Svitava na Litomyšl (příloha č. 4.2).

12 3.2.3. Napojení cyklokoridoru č. 24 Svitava na Moravskou Třebovou Úsek začíná ve Svitavách v ulici Hraniční a je veden nejkratším a nejbezpečnějším způsobem ven z města, postupně po správních/katastrálních územích Svitavy-město, Koclířov, Borušov, Moravská Třebová do centra města Moravská Třebová na náměstí. Směrové vedení trasy je zřejmé z ortofotomapy (příloha č. 1.4.), technickokvalitativní-propočtové údaje jsou podrobně v příloze Popis napojení cyklokoridoru č. 24 Svitava na Litomyšl (příloha č. 4.3). 3.2.4. Napojení cyklokoridoru č. 24 Svitava na Poličku Tento složitý úsek je pojednán ve dvou variantách. Návrh varianty č. 1 začíná odbočením z cyklotrasy č. 24 Svitava u stadionu ve Svitavách. Úsek je veden po správních/katastrálních územích Svitavy Čtyřicet Lánů, Vendolí, Květná, Pomezí, Polička do centra města Litomyšle k rozcestníku na náměstí. Návrh varianty č. 2 se od varianty 1 liší v podstatě ve dvou místech: v napojení na cyklokoridor Svitava a ve směrovém vedení střední části úseku. Varianta 2 začíná jižně od Svitav v Hradci nad Svitavou a pokračuje přes Vendolí, Květnou a Pomezí do Poličky. Směrové vedení trasy v obou variantách je zřejmé z ortofotomapy (příloha č. 1.5.), technicko-kvalitativní-propočtové údaje jsou podrobně v příloze Popis napojení cyklokoridoru č. 24 Svitava na Litomyšl (příloha č. 4.4). Přílohy č. 4.1. až 4.4. jsou v tabulkovém uspořádání a obsahují: staničení, délku dílčího úseku, popis současného stavu povrchu, číselné vyjádření současné kvality povrchu ve stupnici od 1 (výborné) po 5 (nesjízdné), prolink na fotografie a ortofotomapu vztažené k bodu určenému zeměpisnými souřadnicemi, doporučené dopravně-stavebně-technické řešení, odhad nákladů a propočet po dílčích úsecích, náležitost ke katastrálnímu území. Problematické úseky jsou zvýrazněny použitím modré a červené barvy. Jsou syntetickým vyjádřením stavu současného a cílového. 3.3. NÁVRH DOPRAVNĚ-TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ TRAS PO JEDNOTLIVÝCH ÚSECÍCH Problematika doporučeného dopravně-stavebně-technického řešení je detailně rozpracována ve zmíněných přílohách č. 4.1. až 4.4., které jsou v tabulkovém uspořádání a obsahují sloupec s doporučením. a) řešení spočívající v dopravním značení (samozřejmě s projednáním na DI PČR a silničním správním orgánu) znamenají umístění svislých výstražných a příkazových značek na přechodech/přejezdech, u křižovatek a u podchodů a rovněž doporučení na užití značek vodorovných. b) řešení stavebně-technického charakteru jsou rozprostřena v celé škále úměrné současnému stavu, tedy od výspravy (štěrkem, frézingem, emulzí s podrcením) přes opravy (stržení graderem + válcované kamenivo nebo ABS + případně odvodňovací úprava či obrubník a pod.) až po novostavbu s detailem řešeným realizační technickou dokumentací. To vše s příslušně odstupňovanou administrativou a IIČ.

13 Principielně je třeba se zabývat těmi dílčími úseky (na všech trasách), které jsou v současnosti horší kvality než 3,5 v přílohách jsou ve sloupci kvalita zvýrazněny modře a červeně (v některých případech je modré doporučení na zlepšení stavu i u stávající kvality pod 3,5 s ohledem na komfort pro cykllisty anebo s ohledem na bezpečnost na přechodech/přejezdech) - níže jsou podle tras vyjmenovány s použitím číslování dílčích úseků z prvého sloupce relevantní přílohy. 3.3.1. Cyklokoridor č. 24 Svitava od centra České Třebové do Skrchova Problematické jsou dílčí úseky č.7 v České Třebové (šikmý přejezd trati řešitelné dopravním značením), č. 42 (cca 237 m dlouhá polní cesta bez odvodnění v Opatovci, od staničení 14,989), č.54 až 64 (hrubé kamenivo, hlína, pěšina, nezp. cesta v Moravském Lačnově, od staničení 17,721), č. 98 (129 m dlouhá nezpevněná pěšina v Hradci n. Sv. od staničení 26,973), 101 a 102 (129 m málo využívané MK s nerovným povrchem od staničení 27,163), č. 108 (432 m dlouhá cesta se šotolinovým a nezpevněným povrchem u hřiště v Hradci n. Sv. od staničení 28,220), č. 126 (578 m dlouhý úsek řešící únik z frekventované silnice I/43 nutná nová výstavba dle projektu města Březová, od staničení 38,692), č. 148 (133 m dlouhá Mk s kamenitým nerovným povrchem, od staničení 45,248), č. 152 (227 m dlouhá cesta s hlinito-kamenitým nerovným povrchem a bez odvodnění). 3.3.2. Napojení cyklokoridoru č. 24 Svitava na Litomyšl Problematické jsou dílčí úseky č.2 ve Svitavách (přejezd silnice III/366 řešitelné dopravním značením), č. 24 (cca 100 m dlouhá místní kamenitá komunikace mezi Benátkami a Litomyšlí, od staničení 18,140), č. 28 (frekventovaná křižovatka na I/35 v LM ve staničení 20,202 řešitelné dopravním značením). 3.3.3. Napojení cyklokoridoru č. 24 Svitava na Moravskou Třebovou Problematické jsou dílčí úseky č. 7 a 11 ve Svitavách (podchod ve staničení 0,227, křižovatka ve staničení 0,365 obojí řešitelné dopravním značením), č.20 (louka/polní cesta na výjezdu z SY, od staničení 2,089), č. 22 (polní cesta mezi SY a Koclířovem, od staničení 2,588), č. 24 (pole před Koclířovem nutná novostavba stezky v délce cca 2 km), č. 36 (polní cesta na konci Koclířova, od staničení 9,906) a úsek č. 48 (cca 3 km dlouhá polní cesta před Moravskou Třebovou, od staničení 16,294). Poznámka: rovněž pro odbočku přes Trstěnici je zapotřebí důkladná oprava stávající polní a lesní cesty v délce cca 2,3 km, ta však není zahrnuta v sumáři nákladů. 3.3.4. Napojení cyklokoridoru č. 24 Svitava na Poličku Varianta č. 1: problematické jsou dílčí úseky č.6 (pole poblíž stadionu v SY) a úseky č. 30 (od odbočky z asfaltové komunikace ve Vendolí ve staničení 6,890) po úsek č. 50 (napojení na zpevněnou cestu v Pomezí, staničení 19,535). Varianta č. 2: problematické dílčí úseky jsou od č. 14 (od odbočky z asfaltové komunikace ve Vendolí ve staničení 8,325) po úsek č. 33 (napojení na místní komunikaci v Květné, staničení 11,663). Dopravní značení a provozní řády. Konkrétní umístění dopravních značek, svislých a vodorovných, bude obsahem technické dokumentace, včetně projednání s DI PČR a obstarání správního rozhodnutí (stanovení trvalého dopravního značení) od silničního správního orgánu. V tomto materiálu je počet dopravních značek odhadnut. Svislou značkou se rozumí D+M ocelového pozinkovaného sloupku osazeného v betonové patce a se značkou (dle vyhlášky). Pro značení ve volném terénu budou užity žluté značky řady IS. Pro cyklisty je velmi sdělné (a

14 je v jejich zorném poli) značení vodorovné. Osvědčeným doplňkem jsou rovněž provozní řády informující uživatele (nejen cyklisty) o pravidlech užívání a upozorňující na nutnost slušnosti a ohleduplnosti. Značení cyklokoridoru č. 24 Svitava je věnována následující kapitola 3.4. Drobná doplňující infrastruktura Ze zkušeností na provozovaných cyklostezkách určených široké uživatelské veřejnosti, včetně rodin s dětmi, seniorů a handicapovaných občanů, je žádoucí vybavit cyklostezky (cyklotrasy) vhodnými doplňky. Dálkovou cyklotrasu č.24 Svitava i napojení měst bude vhodné doplnit o drobnou infrastrukturu odpočívadel, jejichž účelem je : - možnost odpočinutí a protáhnutí - občerstvení z vlastních zásob - schování před nepřízní počasí - příjemné rozptýlení dětí mezi úseky pro ně možná monotónní jízdy na kole nebo v sedačce či vozíku a - získání informací z mapové tabule. 1. Velké odpočívadlo. Obsahuje obvykle přístřešek (altán), dvě integrovaná sezení, robustní vandaluvzdorný monoblok dvojlavice se stolem), odpadkový koš, informační mapovou tabuli, kolostav. Může být kompletováno i plakátnicí, ohništěm, dětským hřištěm (skluzavka či průlezka) či nevšedními prvky jako jsou gravitační lanovka nebo cvičební nářadí pro dospělé k protažení a zkrácení chvíle nebo kompletním venkovním fit centrem. Velká odpočívadla je vhodné umístit do něčím výrazně zajímavých lokalit (výhled, atraktivita apod.) nebo na křížení významných tras s očekávanou větší frekvencí osob. Doporučená četnost je po 5 až 8 km trasy. Jako vhodné lokality k umístění velkého odpočívadla doporučujeme pro jednotlivé trasy například: - Cyklokoridor č. 24 Svitava : u rybníka Rosnička, u rybníka Sychrovec v Opatovci, v Muzlově u Březové nad Svitavou, v úseku Rozhraní Stvolová - Napojení cyklokoridoru č. 24 Svitava na Litomyšl: naproti hospodě v obci Čistá (křížení cyklotras 4023 a 4028 - Napojení cyklokoridoru č. 24 Svitava na Moravskou Třebovou: na začátku Koclířova (bod 25 v příloze č. 4.3), u Udáneckého rybníka - Napojení cyklokoridoru č. 24 Svitava na Poličku: před Vendolím (poblíž bodu 15 v příloze 4.4), u Vendolské lípy, v úseku Pomezí - Polička 2. Malé odpočívadlo. Obsahuje jedno integrované sezení (robustní vandaluvzdorný monoblok dvojlavice se stolem) a odpadkový koš. Může být doplněno informační mapovou tabulí či kolostavem. Doporučená četnost je jedna až dvě lokality mezi velkými odpočívadly včetně započítání stávajících prvků v terénu různých investorů (Lesy ČR, svazek obcí apod.). Malá odpočívadla mají za cíl zejména umožnit zastavení a odpočinek spojený s konzumací vlastního občerstvení. Co se týká charakteru nově doplňovaných odpočívadel, doporučujeme jednotné provedení s unikátními designovými prvky cyklokoridoru Svitava (vč. logotypu) a současně respektovat doporučení metodiky dálkových cyklotras, která by měla být letos čí příští rok k dispozici. Metodická doporučení se mohou týkat například obsahu informačních mapových tabulí, které by měly nést informaci o národním produktu Česko jede, vč. části v angličtině pro cizince, kterým bude produkt dálkových cyklotras ČR nabízen. Dále se může jednat o doporučení dobré praxe (některé stojany na kola jsou velmi dobře funkční, některé nepoužitelné).

15 3.4. NÁVRH ZNAČENÍ CYKLOKORIDORU SVITAVA Cykloturistické značení bude mít charakter cyklodopravního značení podle metodiky KČT (nikoliv pásového). Vyznačení dálkové cyklotrasy č.24 Svitava se bude navíc řídit metodikou značení dálkových cyklotras, která se v letošním roce připravuje v týmu národního cyklokoordinátora a řeší zejména souběh více logotypů na značkách. Dálková cyklotrasa Svitava bude vyznačena nově přiděleným číslem 24 po celé své trase. V některých úsecích je dnes trasa vyznačena čtyřmístným číslem lokální trasy, někde úsek trasy není značen. Nově bude vše vyznačeno číslem 24 a lokální cyklotrasy budou buď přeloženy nebo se výjimečně (v malých úsecích) budou vyskytovat v souběhu. Napojení měst bude mít charakter lokálních cyklotras s čtyřmístným číslem. To si vyžádá buď - přeložení stávající lokální cyklotrasy v úseku, kde je navržena optimálnější trasa nebo - přidělení nového čísla lokální cyklotrase pro zcela nový úsek. V každém případě bude potřeba vypracovat komplexní projekt cykloturistického značení Cyklokoridoru Svitava se všemi úpravami a návaznostmi na stávající síť a teprve po té značení realizovat tak, aby nedocházelo k matení uživatelů sítě celého regionu. 3.5. NÁVRH MARKETINGU CYKLOKORIDORU SVITAVA Propagaci a marketing dálkové cyklotrasy č.24 Svitava (tj. pro celou trasu Česká Třebová Blansko) bude zajištěna v rámci projektu Česko jede, jehož cílem je propagace a marketing národního cykloproduktu zejména dálkových cyklotras, dále in-line stezek a MTB tras, časem doprovodně s dalšími liniovými produkty aktivní relaxace (zimní běžecké trasy, vodácké řeky a koňské stezky). V současné době jsou provozovány provizorní webové stránky www.ceskojede.cz a v týmu národního cyklokoordinátora je připravována institucionalizace tohoto projektu, počítající s partnerskou spoluprací s národními i regionálními subjekty a dále se připravují metodiky produktu a značení dálkových cyklotras. Propagační kampaň bude zahájena možná v příštím roce jako součást kampaní zajišťovaných Czechtourismem. Předpokládá se také vytvoření základní kostry nového technicky velice vyspělého webu, do kterého bude vhodné vkládat zejména produkty dálkových tras (resp. dálkové trasy je možné již nyní vkládat na provizorní web). Co se týká úlohy regionů v oblasti přípravy a propagace produktu dálkových tras a spolupráce s Česko jede, očekává se, že regiony: - upřesní trasování a vybudují infrastrukturu dálkových tras a spolu s kraji zajistí jednotné proznačení - vytvoří logotyp dálkové trasy (ten již bude optimálně promítnut do značení a doplňkové infrastruktury informačních tabulí aj.) - budou participovat na zpracování produktu konkrétní dálkové trasy a jeho vložení na webové stránky národního produktu (k dispozici bude jednotná metodika, obsah informací v mezích metodiky budou nejspíše zajišťovat a určovat regiony, prostředí webu, technické vložení dat a jeho provoz bude zajištěno z národní úrovně, regiony budou opět participovat na aktualizaci)

16 - budou participovat na obsahu národních propagačních materiálů (obdobně jako u webu podle stejné metodiky určí obsah, zpracování, výtisk a distribuce bude zajištěna z národní úrovně) - budou participovat v dalších částech marketingové kampaně. Uvedený způsob je předběžný a je považován za minimální. Bude vítáno, pokud regiony dálkové trasy odpresentují na svých regionálních webech, optimálně prolinkem na webové stránky Česko jede, případně prohloubením informace v některých částech, které v daném detailu již nebudou na Česko jede vhodné. V každém případě by bylo kontraproduktivní mít duplicitně vytvořené samostatné webové stránky dálkové cyklotrasy. Co se týká organizační nebo institucionálního zajištění uvedené role regionů, doporučujeme nezakládat v této fázi pro tyto účely nový subjekt, ale najít na trase silného a hodně motivovaného partnera, který koordinační roli pro celou trasu zaštítí (koordinační orgán). Pro dálkovou cyklotrasu č.24 Svitava bude mezi nejbližší kroky patřit: - přirozené zaujmutí koordinační role (alespoň pro část Pardubického kraje Cyklokoridoru Svitava) Městem Svitavy (koordinační orgán) - zmapování partnerů na trase (města a svazky obcí, případně MAS a silné podnikatelské subjekty, krajští cyklokoordinátoři) - svolání jednání partnerů a krajských cyklokoordinátorů za účelem: o projednání záměru dobudovat infrastrukturu trasy č.24 a propagovat ji ve spolupráci s Česko jede o role subjektů (koordinátor Město Svitavy, partneři na trase, kraje) o vzájemné informace o stavu budování infrastruktury a projednání možností realizace o vytvoření zadání logotypu (jaké prvky, jakou formou zadat,..) o zajištění ifnromací pro odpresentování trasy na Česko jede (dle národní metodiky) o vyznačení cyklotrasy (projekt a realizace kraji, návaznosti) dle národní metodiky

17 4. ORIENTAČNÍ CENOVÁ SPECIFIKACE ZÁMĚRU, MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ A ORGANIZACE 4.1. PROPOČET NÁKLADŮ PO ÚSECÍCH Všechny trasy jsou navrženy k užití pro cyklistu, (dopravní spojení do zaměstnání a do škol, turistika, sport, relax) a mají úseky s asfaltovým i štěrkovým povrchem. Nepředpokládá se - i s ohledem na výškové profily možnost in-line bruslení. Komunikace nelze vyhradit pouze pro nemotorová vozidla, protože jsou použity jak úseky silniční sítě tak i místních komunikací. Po polních a lesních cestách se musí pohybovat i zemědělská či těžařská technika. Bezvýjimečně jsou využity stávající komunikace nejrůznějších druhů a stavů. Počet odpočívek je navržen v poměru k délce trasy. počet dopravních značek je odhadnut. Ke značení je doporučeno doplnit i provozní řády. Propočet je zpracován "trojčlenkově" podle technických jednotek s jednotkovými agregovanými cenami dle podobných realizovaných staveb. Technické řešení a propočet jsou svým způsobem "maximalistické" s cílem vytvořit pro cyklisty uživatelský komfort - proto povrch válcovaný mlatový anebo (v úsecích s větším podélným sklonem) ABS, oboje na únosných konstrukčních vrstvách. V cenách nejsou uvažovány mostky, lávky, propustky, nová zábradlí, technická dokumentace, ozelenění, osvětlení, dozorová a inženýrská činnost, ani případné vynětí ze zemědělského nebo lesního fondu, ani zjišťování majetkoprávních vztahů k dotčeným pozemkům. V cenách nejsou obsaženy náklady na odbočku Trstěnice. Dalším předpokladem pro užití agregovaných cen je šířka upravované/rekonstruované/stavěné komunikace, a to v rozmezí od 2,5 do 3,0 m; u novostaveb je navíc uvažováno s oboustrannou krajnicí šířky 25 cm. Položkové rozpočty velkých oprav, rekonstrukcí a novostaveb musí dle výkazu výměr zpracovat zhotovitel technické dokumentace ve stupni DZS nebo RDS. Odhad nákladů a propočet po úsecích viz podrobné tabulkové přílohy č. 4.1. až 4.4. Propočet nákladů po trasách je v následující tabulce: č. Trasa Délka Cena Počet Délka Náklad na km mil. Kč kritických úseků kritických úseků (km) kritické úseky (mil) 1 Cyklokoridor Svitava 47,7 7,557 14 2,5 5,852 (od centra ČTř. do Skrchova) 2 Napojení Svitavy Litomyšl 20,9 2,108 3 0,1 0,190 3 Napojení Svitavy Moravská 20,4 17,567 5 5,6 16,100 Třebová 4a Napojení Svitavy Polička, 18,1 18,131 15 2,8 9,200 varianta 1 4b Napojení Svitavy Polička, 21,2 13,499 14 3,5 7,141 varianta 2 Součet (s variantou 1) 107,1 45,363 37 11,0 31,342

18 Resumé: jako relativně nejsnáze realizovatelná se jeví páteř cyklokoridoru Svitava, v celé řešené trase mezi Českou Třebovou a Skrchovem,, která jednak neobsahuje nově budované úseky a jednak se propočtené náklady jeví jako přijatelné i kdyby se nepodařilo zajistit masivní externí zdroje. podobně lze hodnotit i připojení cyklokoridoru Svitava k městu Litomyšl, opět bez potřeby novostaveb a s malým počtem kritických úseků odstranitelných nízkými náklady. napojení cyklokoridoru Svitava na Moravskou Třebovou, které je z pochopitelných důvodů velmi žádoucí, se neobejde bez několika nákladných rekonstrukcí a bez cca desetimilionové investice do novostavby mezi Svitavami a Koclířovem, bez nich jsou cyklisté odsouzeni užívat frekventovanou silnici I/34 se všemi souvisejícími negativy. Zde je vnější dotace nezbytná. napojení cyklokoridoru Svitava na Poličku je (v obou variantách) vedeno krásnou přírodou Českomoravské vrchoviny. Pro uživatelský komfort jsou v obou variantách navrženy poměrně rozsáhlé rekonstrukce a opravy, ve variantě 1 je též zapotřebí 375 metrů novostavby. Tato trasa bude investorsky nejsložitější. je však možné ji ve variantě 2 provozovat nějakou dobu v současném stavu, ovšem pro zdatné cyklisty. 4.2. MOŽNOSTI ORGANIZAČNÍHO ŘEŠENÍ A FINANCOVÁNÍ STAVEB CYKLOKORIDORU SVITAVA Možnosti z různých hledisek Navrhovaná stavební opatření mají z hlediska druhů staveb tento charakter: a) Investiční novostavba cyklostezky, vyžadující vždy územní i stavební řízení, technickou dokumentaci příslušné úrovně, vynětí ze ZPF nebo PUPFL, projednání se správci jiných dotčených zařízení, projednání s veřejnoprávními orgány, zajištění souladu s dokumenty územního plánování a ochrany přírody i památek, souhlasy vlastníků pozemků až po cílové získání práv k pozemku, to vše koordinováno rozsáhlou investorsko-inženýrskou činností; b) Investiční rekonstrukce stávající komunikace, vyžadující územní nebo jen stavební řízení v rozsahu úměrném konkrétní lokalitě; c) Investiční drobná doplňující infrastruktura (vybrané druhy), výjimečně vyžadující územní nebo jen stavební řízení (většinou budou v režimu ohlášení a podmíněné prokázáním práva k pozemku realizace; d) Neinvestiční drobná doplňující infrastruktura (vybrané druhy), vyžadující zpravidla pouze ohlášení, popřípadě ani to ne. e) Neinvestiční oprava stávající komunikace, vyžadující ohlášení silničnímu správnímu orgánu a prokázání majetkových práv; f) Neinvestiční cykloturistické značení, vyžadující projednání s KČT a v případě dálkových tras i s národním cyklokoordinátorem, v ideálním případě i souhlas vlastníka pozemku.

19 Co se týká možných zdrojů financování, nabízejí se v současné době a očekávají se v budoucnu tyto: a) dotace EU: V současné době: a. možnosti tohoto programovacího období (2007-2013) z ROP jsou vyčerpány; b. MAS podle konkrétního strategického plánu a výzev MAS Svitavsko a MAS Moravskotřebovsko a Jevíčsko, pravděpodobnost realizace opět až po r. 2013; V budoucnu: c. vytváří se lobbyistický tlak, aby v dalším programovacím období byly vytvořeny možnosti financování infrastruktury pro síť dálkových cyklotras jakožto národního produktu cestovního ruchu i financování ostatní cyklodopravní a cykloturistické infrastruktury (národní případně regionální operační programy, nějaká modifikace SROP či ROP) nejisté a závislé na politické vůli centra; d. budoucí komplexní projekty, které bude možné financovat napříč operačními programy (projekty MAS, svazků aj.) zatím neprověřený a nejistý model; e. jiné programy související s resortem životního prostředí nebo zemědělství nejistá a nesystémová možnost s komplikovaným investorstvím a konečným uživatelstvím/vlastnictvím. b) státní: V současné době a pravděpodobně i v budoucnu : a. z resortu dopravy - SFDI stávající i budoucí poměrně jistý zdroj financování investiční novostavby cyklostezek, výjimečně rekonstrukce komunikací (i opuštěných drážních těles) na cyklostezky, které lze zdůvodnit potřebou odklonit cyklodopravu z frekventovaných silnic za účelem dopravní bezpečnosti, dotační titul na opravu cyklodopravních stezek, dotační titul na bezbariérová dopravní řešení a rovněž na opravy. přísná pravidla uznatelnosti (nelze technickou dokumentaci ani IIČ), relativně vysoký podíl spolufinancování; b. z resortu MMR - program Cestování dostupné všem stávající drobný program (schválen do roku 2013) určený pro podnikatele spíše na doplňkovou infrastrukturu, alokace ponižována; c. z resortu MZe komplexní pozemkové úpravy příprava a realizace 100% financovaná z Pozemkového fondu/szif na základě zákona o pozemkových úpravách (optimalizace cestní sítě a narovnání vlastnických vztahů v území). Určitou výhodou je komfortní zajištění od pozemkového úřadu včetně technické dokumentace, správních rozhodnutí, realizace až po předání cílovému vlastníkovi. Relativní nevýhodou je časová náročnost (zařazení do plánu) a oscilace v přístupu centra závislá na finančních zdrojích; d. z resortu MV bezbariérová řešení měst vhodné jako doplňkový zdroj např. pro zorganizování bariérových míst pěší a cyklodopravy ve městě. c) krajské dotace Nyní: a. krajský grant Pardubického kraje na drobnou infrastrukturu cestovního ruchu drobný stávající grant na doplňující infrastrukturu, malé šance; b. individuální dotace - velmi drobné a obtížně předjednatelné při tvorbě rozpočtu kraje na další rok; V budoucnu: c. vytváří se lobbyistický tlak na kraje, aby zainvestovaly a udržovaly vyznačení sítě dálkových cyklotras a d. aby dotačně podpořily vytvoření infrastruktury sítě dálkových cyklotras: dotace/příspěvek na spolufinancování investičních akcí místních samospráv při

20 nízkoprocentních dotacích např. ze SFDI, dotace na akce, které nelze podpořit z jiné úrovně (projekty oprav cest a drobných investic do doplňující infrastruktury do dálkové sítě), dotace na pořízení projektových dokumentací (nebo přímo jejich pořízení) a dotace na přípravu žádostí o dotace EU. d) ostatní obce, svazky, podnikatelé, vlastníci a správci lesů, jiní a. obce a svazky vlastní zdroje, i když se příznivěji vyvíjí rozpočtové určení daní, obecní zdroje mohou víceméně sloužit jako zdroj na projekční přípravu, spolufinancování dotací a pro budoucí provoz; b. podnikatelé v ojedinělých případech lze počítat investic podnikatelů do doplňkové infrastruktury v blízkosti zařízení podnikatelských služeb; c. vlastníci a správci lesů ojedinělé případy, kdy se podaří dosáhnout konsensu s vlastníkem a správcem lesa o usměrnění pohybu cyklistů přes les a společného zájmu na opravu příslušné cesty a společném zájmu pořízení doplňující infrastruktury (např. Lesy ČR Program 2020). Z hlediska potenciálních investorů (zadavatelů) připadají v úvahu: a) obce (samosprávné územní celky) b) svazky obcí c) kraj d) ostatní (výjimečné případy, např. vlastník lesa) e) speciální právnická osoba typu o.s. nebo v.p.s. (např. nově vzniklé sdružení obcí a podnikatelů, ale pro tento projekt se jeví jako málo vhodné) Optimální model organizace a financování Cyklokoridoru Svitava Optimální model organizace a financování staveb cyklokoridoru Svitava je možné vytvořit kombinací hledisek druhu stavby, dotačního zdroje a vhodného investora/zadavatele, a to podle toho, jaké možnosti projekční přípravy a realizace se v dané době nabízejí. Dotace EU (do infrastruktury) mají vždy investiční charakter a pokrýt s nimi stavby charakteru opravy nelze, případně jen nepřímo a doplňkově za předpokladu, že se vytvoří komplexní projekt pro celé území, který se jako celek bude chovat investičně. Je třeba zvolit taktiku, zda jít : a) metodou přípravy komplexních velkých projektů se silným zastřešujícím investorem a zacílením do dotačních zdrojů EU příštího programovacího období (s určitým rizikem, zda a jaké konkrétní možnosti budoucích operačních programů budou) nebo b) metodou per partes a projekt rozdělit na menší dílčí projekty různého charakteru investiční/neinvestiční a na více investorů. V současném období 2012 až 2014 je optimální doba na projekční přípravu větších a komplexních projektů taktikou a). Navrhované stavby cyklokoridoru Svitava však mají spíše drobnější charakter, jen ve dvou případech se jedná o krátké úseky novostaveb, jinak se jedná o rekonstrukce a opravy cest různé složitosti a finanční náročnosti, dále o bezpečnostní opatření, doplňující infrastrukturu a vyznačení. Tato okolnost by navigovala spíše k užití systému parciálních řešení v koordinaci.

21 V každém případě doporučujeme ustanovit koordinační orgán, který se bude : - cíleně starat o zajištění přípravy a realizace staveb Cyklokoridoru Svitava (na části Pardubického kraje), neustále je posouvat kupředu - pružně reagovat na dotační možnosti (mnohdy bude vhodné kombinovat taktiku a + b) a zajišťovat dotační management - zajišťovat kontakt a spolupráci s metodickou a marketingovou organizací Česko jede a širší strukturou okolo tohoto projektu (státní organizace, kraje, profesní organizace) - zajišťovat kontakt a spolupráci s hybateli jihomoravské části cyklotrasy (také viz kap. 3.5) Jako vhodný koordinační orgán Cyklokoridoru Svitava se jeví Město Svitavy se silným a zkušeným úředním aparátem a s nákupem externích služeb od specializované firmy. Navrhujeme tento postup přípravy a realizace staveb Cyklokoridoru Svitava (pro léta 2013 2015), pod koordinací řídícího orgánu: 1. presentovat tuto studii a záměr nejbližším partnerům na trase a napojeným v části Pardubického kraje (svazkům obcí Mikroregion Svitavsko a Mikroregionu Brněnec, destinačnímu svazku Českomoravské pomezí nebo jednotlivým městům Litomyšl, Polička a Moravská Třebová) 2. presentovat tuto studii a záměr na setkání partnerů dálkové cyklotrasy č.24 Svitava (dalším partnerům na části Pardubického kraje např. MAS, zejména také partnerům jihomoravské části trasy) 3. presentovat tuto studii zástupcům Pardubického kraje (radní pro cestovní ruch a pro dopravu, vedoucí příslušných odborů a krajský cyklokoordinátor) a získat podporu pro její realizaci 4. poskytnout studii týmu národního cyklokoordinátora Jaroslava Martínka za účelůem spolupráce při jejím plnění 5. stavby, které je vhodné financovat ze SFDI (novostavby úseků cyklostezek), projekčně připravit logickým investorem (obec, v případě zasažení více obcí svazkem obcí), jednat s krajem o dotaci na projekční přípravu a spolufinancování realizace (podíl na vlastních zdrojích žadatele nízkoprocentní dotace), podat žádosti a realizovat 6. pro ostatní stavby (opravy, rekonstrukce, doplňková infrastruktura) pořídit příslušnou projektovou dokumentaci jedním zadavatelem (např. svazek obcí Mikroregion Svitavsko) s dotační podporou MAS nebo kraje a realizovat buď per partes nebo najednou podle aktuálních dotačních možností 7. koordinovat začlenění požadavků na komfortní vedení plánovaných cyklotras městy a obcemi, a to zejména zakomponování požadavků do aktualizací územních plánů (cyklostezky zařadit jako veřejně prospěšné stavby z důvodu redukce poplatků za odnětí ze ZPF), projektů bezbariérových a bezpečných měst apod. 8. koordinovat začlenění požadavků staveb Cyklokoridoru Svitava do pozemkových úprav komunikací s Pozemkovým úřadem Svitavy 9. zajistit, aby obce, jakožto účastníci řízení plánovaných staveb rychlostních komunikací investorem ŘSD, uplatnili do projektů rychlostních komunikací nároky na bezpečné křížení cyklotras s těmito komunikace

22 10. jednat s krajem o projekční přípravě, realizaci a údržbě cykloturistického vyznačení trasy č.24 (projekt cykloturistického značení pořídit jako komplexní pro Cyklokoridor Svitava, tj. řešící nejen přeznačení trasy č.24, ale i doznačení a úpravu cykloturistického značení v okolí, vč. napojení měst). V kapitole 3.5. je pak navržen postup ohledně propagace a marketingu cyklokoridoru Svitava. 5. ORIENTAČNÍ VĚCNÁ, ORGANIZAČNÍ A CENOVÁ STRÁNKA PROVOZU 5.1. PROVOZ A ÚDRŽBA - ČETNOST A ZPŮSOB ÚDRŽBY, TECHNICKÉ POTŘEBY Doporučený termínovník jednotlivých zajišťovaných činností v běžném roce, při čemž je vzato v úvahu, že cyklostezky nebudou využívány bruslaři a se zohledněním zkušeností z jiných provozovaných systémů: Č. ČINNOST ČETNOST TERMÍN POZNÁMKA 1 sečení příkopů do vzdálenosti min 1,0 m podél cyklostezky, včetně křižovatek a okolo odpočívadel, bez odvozu sekaniny 3 x ročně do 31.5. do 10.7. do 15.9. 2 zametání cyklostezek s odvozem smetků a 1x ročně do 31.3. jejich likvidací 3 odmetání cyklostezek bez odvozu 4 x ročně do 30.4. do 31.5. do 10.7. do 15.9. 4 prohrnování sněhu bez odvozu 2 x ročně dle potřeby 5 odvoz směsného komunálního odpadu 10 x v létě k 31.1., z míst na trase, včetně výměny 3 x v zimě 28.2., 31.3., plastového pytle a úklidu (posbírání) 30.4., 20.5., v okolí odpočívadla, s odvozem a 10.6., 30.6., likvidací odpadu 20.7.,10.8., 31.8.,30.9., 6 prohlídky vybavení odpočívadel a běžná údržba včetně nátěru luxol 1x ročně, (velké opravy sjednávat případ od případu) 7 prohlídky odvodňovacích systémů (příkopy, sběrné šachtice, propustky a zábradlí na nich) s vyčištěním vč. úklidu - prořezu větví přesahujících do profilu po sekání trávy po sekání trávy po sekání trávy 30.10.,30.11. 1 x ročně do 30.6. nátěr 1 x ročně 1 x ročně do 30.4. 8 revize lávek vč. přísl. protokolů dne norem do 30.4. vč. ved. most. listů 9 revize prolézačky s drobnými opravami a dle norem, do 30.4. aktualizací provozního řádu min. 1 x rok 10 prohlídka dopravního značení a jeho drobná údržba 2 x ročně do 31.3. do 31.8.

23 Z nahoře popsaných činností jsou m.j. dostatečně zřejmé požadavky na mechanizační a personální vybavení organizace dodávající údržbu, ať už je to vlastní příspěvková organizace nebo firma najímaná. V dnešní době jsou dostatečně vybaveny všechny technické služby. Z hlediska organizace a financování údržby bude pravděpodobně nejjednodušší, když každý vlastník se bude starat o cyklostezky/cyklotrasy na svém správním území a příslušné náklady bude mít vkomponovány do svého ročního rozpočtu. Tím není vyloučeno, aby specializovaná organizace (typu technické služby) projela celou trasu v jednom kroku a svou práci rozúčtovala (podle kilometrů a činností). Údržba řízená a financovaná z jednoho místa s jediným zodpovědným referentem je sice pro systém cyklostezek vhodnější, je však náročná na rozhodovací procesy (sněm starostů) a centralizaci financí (dlouhodobá smlouva o ročním příspěvku s následným každoročním vyúčtováním). Existují i modely, kde se o cyklostezku stará zvlášť zřízená právnická osoba typu o.s. nebo v.p.s., avšak pro tento projekt se nejeví jako vhodné. Doplňková infrastruktura i zde je nejvhodnější, aby její financování bylo záležitostí příslušné obce či města. Do této kategorie patří velká i malá odpočívadla, informační mapové tabule, případně dětská hřiště, venkovní fit centra, plakátnice, osvětlení a další doplňky Zvláštní položkou je instalace a údržba značení (cykloznačky typu IS), kde by mělo platit že financování by měly zabezpečit kraje. Občerstvení, toalety, servis pro cyklisty. Tento materiál nepředpokládá investování z veřejných prostředků do jmenovaných zařízení. Jejich existence ve spojovaných městech, případně i obcích, je postačující, a v případě vysoké návštěvnosti je pravděpodobné, že z iniciativy soukromých podnikatelů vzniknou sezónní stánky či další služby. 5.2. PROPOČET PROVOZNÍCH NÁKLADŮ A NÁKLADŮ NA ÚDRŽBU Z dosavadních zkušeností podobných systémů lze odhadnout náklady na provoz a údržbu v následujícím členění: údržba a drobné opravy v četnosti vztažené k tabulce v předchozí kapitole 2 až 8 tis. Kč/km/rok; při délce systému 107 km tedy cca 220 až 850 tis. Kč ročně; administrativa (objednávky, smlouvy, evidence, archivace, účetnictví, inventury, správní úkony etc.) se rozptýlí po jednotlivých obcích, pokud by se ovšem zadala nějakému jedinému centrálnímu správci, pak by představovala roční výdaj 100 až 250 tis. Kč; cena za pojištění (katastrofa, vandal, krádež, odpovědnost) je vztažena obvykle k ceně pojišťovaného majetku, tu lze ovšem stanovit velmi obtížně, nezbývá než naprostý odhad ročních výdajů na pojištění v rozmezí od 80 do 140 tis.kč Podstatnou okolností, kterou sice nelze exaktně vyčíslit, ale je nutno ji vzít v úvahu je to, že značná část systému je již v nynější době udržována a opravována příslušnými obcemi a tudíž zahrnuta do ročních rozpočtů, totéž platí o administrativě a pojištění. Dalším obtížně kvantifikovatelným vlivem je to, že některé polní a lesní úseky nebude třeba sekat ani zametat, budou prostě ponechány v přírodním stavu s minimální zásahy do vegetace a údržby povrchu. Shrnuto: poměr užitečnosti k nákladům bude u tohoto projektu vždy jasně výhodný.