Aktualizace koncepce cyklodopravy v Královéhradeckém kraji PŘÍLOHA Č.1 SITUACE VE MĚSTECH A JEJICH OKOLÍ

Aktualizace koncepce cyklodopravy v Královéhradeckém kraji PŘÍLOHA Č.1 SITUACE VE MĚSTECH A JEJICH OKOLÍ

Obsah Aktualizace koncepce cyklodopravy v Královéhradeckém kraji 1 OKRES HRADEC KRÁLOVÉ... 3 1.1 MĚSTO HRADEC KRÁLOVÉ... 4 1.2 NOVÝ BYDŽOV... 8 1.3 MIKROREGION CHLUMECKO... 10 1.4 CHLUMEC NAD CIDLINOU... 10 1.5 TŘEBECHOVICE POD OREBEM... 12 1.6 MIKROREGION PAMÁTKOVÁ ZÓNA 1866 (VŠESTARY)... 13 1.7 MIKROREGION NECHANICKO (MOKROVOUSY)... 13 1.8 NECHANICE... 14 1.9 SMIŘICE... 15 2 OKRES JIČÍN... 16 2.1 MĚSTO JIČÍN... 17 2.2 MARIÁNSKÁ ZAHRADA - SVAZEK OBCÍ... 21 2.3 HOŘICE... 21 2.4 NOVÁ PAKA... 22 2.5 KOPIDLNO... 25 2.6 SOBOTKA... 27 3 OKRES NÁCHOD... 28 3.1 MĚSTO NÁCHOD... 29 3.2 JAROMĚŘ... 36 3.3 NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ... 38 3.4 BROUMOV... 40 3.5 HRONOV... 41 3.6 ČESKÁ SKALICE... 43 3.7 ČERVENÝ KOSTELEC... 44 3.8 POLICE NAD METUJÍ... 45 3.9 TEPLICE NAD METUJÍ... 48 4 OKRES RYCHNOV NAD KNĚŽNOU... 50 4.1 MĚSTO RYCHNOV NAD KNĚŽNOU... 51 4.2 DOBRUŠKA... 53 4.3 OPOČNO... 55 4.4 KOSTELEC NAD ORLICÍ... 56 4.5 TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ... 59 4.6 BOROHRÁDEK... 61 4.7 VAMBERK... 63 4.8 SOLNICE... 64 5 OKRES TRUTNOV... 65 5.1 MĚSTO TRUTNOV... 66 5.2 DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM... 68 5.3 VRCHLABÍ... 70 5.4 ÚPICE RTYNĚ V PODKRKONOŠÍ... 72 5.5 HOSTINNÉ... 73

Aktualizace koncepce cyklodopravy v Královéhradeckém kraji 1 OKRES HRADEC KRÁLOVÉ

1.1 Město Hradec Králové Stav a rozvoj cyklistické dopravy v Hradci Králové byl v minulosti již mnohokrát popisován a je přirozené, že se stále rostoucí oblibou této aktivity tento proces nekončí. V zásadě všechny materiály, které charakterizují cyklistickou dopravu v Hradci Králové a okolí, shodně uvádějí vhodné geografické a klimatické podmínky východočeského regionu, historickou tradici cyklistiky na hradecku, velké množství kulturních a historicky zajímavých cílů, obecný rozvoj rekreační cykloturistiky. To vše, umocněné blízkým sousedstvím dvou velkoměst, vytváří zřetelné předpoklady pro rozvoj cyklistické dopravy v tomto regionu a na tuto skutečnost je třeba reagovat. Jízdní kolo se tak v současné době stalo důležitým dopravním prostředkem, který se z hlediska své funkce a možností významně podílí na každodenní přepravě obyvatel do zaměstnání, škol, atp. Význam a důležitost podpory tohoto druhu dopravy lze popsat v chápání cyklistiky jako zdravého a ekologicky šetrného způsobu dopravy, který se významně podílí na dělbě přepravní práce v Hradci Králové. CYKLOTRASY schéma cyklotras napojených na město (vč. plánovaných) Z výše uvedených důvodů je tak město Hradec Králové přirozeně napojeno na síť mezinárodních, národních a regionálních cyklotras a v zájmu města je zajistit odpovídající návaznost cyklistických komunikací na jeho území na tento systém cyklotras/cyklostezek České republiky. Po stávajících cyklistických komunikacích jsou tak zčásti vedeny dálkové cyklotrasy procházející městem (Labská stezka, Žitavská stezka) a na vznikající systém jsou dále napojeny i trasy regionální. 4

CYKLOSTEZKY Způsob vedení a organizace cyklistické dopravy v Hradci Králové přímo navazuje na radiálně okružní dopravní systém města určený II. silničním okruhem, který je téměř po celé délce a obou stranách doplněn cyklistickou stezkou. Vlastní cyklistická síť v Hradci Králové je tvořena převážně společnými stezkami pro chodce a cyklisty se sloučeným nebo rozděleným provozem, dále pak samostatnými cyklistickými stezkami a cyklistickými pruhy na motorových komunikacích. Na základě průzkumu a s využitím GIS města bylo v současné době na území města zjištěno cca 35 km cyklistických komunikací, přičemž je nutné poznamenat, že cyklisty je dále využíváno velké množství zpevněných stezek a cest, s vyloučením motorové dopravy, nevybavených příslušným dopravním značením. Současně je však nutné konstatovat, že při značné oblíbenosti tohoto druhu dopravy jsou cyklisté často nuceni využívat jízdní pruhy komunikací pro motorovou dopravu. Vzhledem ke stále rostoucí intenzitě motorové dopravy a souvisejícími kolizemi s cyklisty je logicky vyvíjen tlak na vymístění cyklistické dopravy do přidruženého dopravního prostoru motorových komunikací (sdružit cyklistickou a pěší dopravu), popř. vést cyklisty samostatně pozn. při výběru je třeba zohlednit reálné intenzity cyklistů, lokality nepříjemné pro cyklisty, územní možnosti řešení, ekologicky šetrná řešení, finanční náročnost, veřejnost, apod. stávající cyklistické komunikace ve městě Základním smyslem koncepce podpory cyklistické dopravy v Hradci Králové je doplnění stávajících cyklistických komunikací na území města do uceleného systému z důrazem na vznik páteřních tras, které budou hlavním distributorem nemotorové dopravy na území města. Vedle postupného a možného napojování okrajových částí města je pozornost zaměřována na jeho centrální část, kde byly dle 5

plošného sčítání v roce 2004 zaznamenány největší intenzity cyklistů. Z uvedeného průzkumu vyplynulo, že cyklisty nejvíce využívané úseky tvoří jihozápadní část II. silničního okruhu a dále významné městské radiály napojující se na I. městský okruh - tj. zejména ulice Hradecká, tř. Karla IV., S.K. Neumanna, ul. Pospíšilova, ul. V Lipkách a dále propojení Malšovic a Slezského Předměstí. Na základě průzkumu mobility a místní přepravy cestujících v Hradci Králové z roku 2004 bylo dále zjištěno, že celoročně tvoří podíl cyklistické dopravy v dělbě dopravní práce téměř 12 % a letním období tato hodnota stoupá až na 20 %. cyklistický dopravní model s intenzitami zatížení sledovaných úseků (špičková hodina 14:00-15:00 hod.) Rozvoj cyklistické sítě v Hradci Králové obecně vychází z přijatých koncepčních zásad, do současné doby pořízených podkladových materiálů a dokumentací (Územní plán města Hradec Králové, zásady dopravní politiky města, generel cyklistických tras, atd.) i prioritních požadavků veřejnosti. 6

Obecné zásady podpory nemotorové dopravy: v konkrétních projektech a záměrech podporovat a naplňovat koncepci, která vychází ze zpracovaného generelu cyklistických tras v Hradci Králové za účelem vytvoření uceleného systému cyklistických komunikací na území města v projektové a investorské přípravě nových dopravních řešení a staveb, popř. rekonstrukcí stávajících komunikací požadovat taková řešení, která povedou ke zvyšování bezpečnosti a aktivní podpoře cyklistické a pěší dopravy řešit odstavné plochy pro kola u významných cílů dopravy (nádraží ČD resp. terminál hromadné dopravy, sportoviště, úřady, apod.) maximálně informovat veřejnost o možnostech a kladných stránkách cyklistiky a pěší dopravy za účelem podpory tohoto druhu dopravy poskytnout kvalitní a dostupné mapové podklady napojit místní trasy v Hradci Králové na síť evropských a nadregionálních a regionálních tras za vzájemné koordinace s Krajským úřadem Královéhradeckého kraje a Klubem českých turistů - KČT (zajistit kvalitní značení, informační systém, úschovny, apod.) podporovat a aktivně se zúčastňovat dotačních programů a projektů zaměřených na rozvoj cyklistické dopravy (SF EU, SFDI, apod.) navrhnout funkčně spojitý systém atraktivních pěších tras na území celého města podporovat rozšiřování zón s preferencí pěší dopravy v centru města zpevnit funkčně opodstatněné vyšlapané pěší trasy vedoucí přes stávající plochy zeleně V současné době sledovaný záměr realizace páteřních tras cyklistických komunikací vzniká na pokladě zmiňovaného průzkumu cyklistické dopravy na území města z roku 2004 a jeho následné analýzy. Na základě těchto údajů doplněných o nehodovost cyklistů byl zpracován návrh vedení předpokládaných páteřních tras ve městě, který pro I. etapu předpokládá úpravy dopravních prostorů a uličních profilů na I. městském okruhu kolem historického jádra s propojením k přednádražnímu prostoru, kde bude zahájena výstavba terminálu hromadné dopravy v Hradci Králové. Investiční prostředky vynakládané na rozvoj cyklistické dopravy v Hradci Králové jsou obecně součástí celkové sumy financí určených jednak na projektovou přípravu jednotlivých záměrů (týkajících se nejen cyklistické problematiky), jejich vlastní realizaci a v neposlední řadě také na obnovu a rekonstrukce stávajících komunikací. Při jakýchkoli záměrech vstupujících do území je požadována snaha o taková konečná řešení, která budou přátelská pro cyklistickou i pěší dopravu. Z hlediska financování jednotlivých staveb jsou vedle vlastních zdrojů hledány způsoby národní podpory (SFDI) a u velkých projektů (např. části Labské stezky) se předpokládají evropské zdroje. Realizované cyklistické komunikace a úpravy na území města od roku 2003 : ul. Náhon - samostatná a společná stezka pro cyklisty Orlické nábřeží - společná stezka s osvětlením křižovatka Stoletá - samostatné vedení cyklistické dopravy křižovatkou včetně SSZ ul. Antonína Dvořáka - společná stezka (bezbariérové úpravy) ul. Jungmannova - cyklistické pruhy oddělené od chodců ul. Nerudova - cyklistický pruh oddělený od chodců ul. Horova a Pavla Hanuše - cyklistický pruh oddělený od chodců ul. U Koruny - cyklisticky pruh oddělený od chodců ul. Střelecká - společná stezka ul. V Lipkách - společná stezka 7

1.2 Nový Bydžov STÁVAJÍCÍ SITUACE - CYKLOTRASY Na celém území o.s. Společné Cidliny (tj. oblasti Mikroregionů Novobydžovska a Chlumecka) jsou zrealizovány cyklotrasy páteřní, které navazují na sít cyklotras Královéhradeckého kraje. Na území Mikroregionu Novobydžovsko jsou dále zrealizovány i cyklotrasy místní regionální. V Současné době o.s. Společná Cidlina získalo dotaci z ROP NUTS II Severovýchod na realizaci dokončení cyklotras na území Chlumecka a vytvoření 50 odpočinkových míst při cyklotrasách na území celé Společné Cidliny. Odpočinková místa budou vybavena zastřešenými lavičkami, stojany na kola, informačními tabulemi a ostatním drobným mobiliářem. Připomínka: k trase č. 4284 (Popovice Labské Chrčice) - Tato trasa je na území mikroregionu Novobydžovsko vyznačena pouze do Chotělic, jelikož byl v dalším úseku vznesen návrh na změnu trasy a obec Vysoké Veselí již není součástí regionu. (trasa měla pokračovat na Vysoké Veselí). - CYKLOSTEZKY V tuto chvíli jsou vybudovány cyklostezky pouze při severním okraji města, které spojují město Nový Bydžov, Sloupno a Skřivany. PLÁNOVANÉ PROJEKTY V roce 2007 zadalo město Nový Bydžov zpracování studie cyklistických stezek, která byla dokončena v únoru 2008. Obsahem vyhledávací studie vypracované firmou VIAPROJEKT s.r.o. Hradec Králové jsou variantní návrhy možného propojení města Nového Bydžova s obcemi Králíky, Prasek, Humburky, Zachrašťany, Stará Skřeněř a Starý Bydžov cyklostezkami. Projekt řeší zejména nové samostatné obousměrné komunikace pro cyklisty umístěné mimo tělesa vozidlových komunikací, v zastavěné části Nového Bydžova jsou pak cyklistické pruhy umístěny v hlavním nebo přidruženém dopravním prostoru. DOPORUČENÍ Navržené úseky jsou vedeny jak v souběhu s důležitými cyklistickými trasami (č. 144) tak také v místech více zatížených automobilovou a nákladní dopravou. Za velmi přínosné lze považovat také vyznačení cyklistických pruhů v samotném centru obce, kde se předpokládá nejvyšší intenzita jak cyklistů, tak také automobilové a nákladní dopravy. Dopravně velmi zatíženou komunikací je zejména silnice II/324, kde bylo v roce 2005 napočítáno téměř 10 000 automobilů za jediný den. Je tudíž naprosto nezbytné vyřešit dopravní problémy nejprve v intravilánu a teprve následně řešit extravilán. ODKAZY http://www.novybydzov.cz/admin/uploaded_images/articles/5079_file_cyklodoprava_text.pdf 8

navrhované cyklostezky stávající cyklotrasy Plánované cyklostezky: ID ZAČÁTEK ÚSEKU KONEC ÚSEKU P12-C8 P13-C8 P14-C8 P15-C8 Na konci obce N.Bydžov naproti vjezdu na deponii SÚS Metličany v prostoru křižovatky sil. II/324, II/326 a III/32421. Nový Bydžov z místní komunikace Na Lávce směr Humburky N. Bydžov,. za žel. př. v místní části Chudonice Obec Králíky, před parkovištěm u MUSIC CLUBU MAX TYP, ŠÍŘKA C8 2250 Začátek obce Prasek C8 2450 Silnice III/32421 před začátkem obce Humburky ve směru od NB silnice II/327 na konci obce Zachrašťany ve směru na Chlumec nad Cidlinou C8 1300 C8 2599 P16-C8 N. Bydžov Nová Skřeněř, Stará Skřeněř C8 6420 P17-C8 poč. křížení III/32419 s místní kom. Merendní v N.Bydžově obec Starý Bydžov za vodní nádrží C8 2040 DÉLKA [m] FÁZE PŘÍPRAVY NÁKL. zpracována studie zpracována studie zpracována studie zpracována studie zpracována studie zpracována studie 9 12,5 15 18,5 27 8,5 9

1.3 Mikroregion Chlumecko Pro území Chlumecko byl zpracován projekt páteřních a regionálních cyklostras páteřní trasy jsou osazeny cykloznačkami, regionální cyklotrasy budou osazeny značkami v roce 2009 v rámci projektu Turistická informační síť Novobydžovska a Chlumecka (financováno z ROP). Zpracováno: Regionální a místní cyklotrasy mikroregionu Cidlina, Vlastimil Škvára, 2004 1.4 Chlumec nad Cidlinou STÁVAJÍCÍ SITUACE Ve městě se nachází 2 cyklostezky. První je vedena při západním okraji zámecké zahrady od domu čp. 626/IV až po silnici I/11 v délce cca 350 m. Druhá cyklostezka byla vybudována v blízkosti supermarketu LIDL, který tuto stavbu plně zafinancoval. PLÁNOVANÉ PROJEKTY Plánovány jsou 4 další projekty, z čehož jeden je již v tuto dobu (10/2008) realizován. Jedná se o stavbu cyklostezky a chodníku k domovu důchodců v ulici Palackého. Na tento projekt, který bude stát celkem 5,7 miliónů korun, přispěl také SFDI ve výši 50%. Další dvě cyklostezky jsou plánovány souběžně se silnicí I/11 první při jižním okraji zámecké zahrady v délce cca 300m a druhá z východního okraje Chlumce n.c. k Novému Městu. Poslední projekt je lokalizovaná v JV části města v úseku Kladruby Lučice o délce cca 1km. DOPORUČENÍ Současná síť cyklostezek je v intravilánu města zcela nedostačující. Zatím vůbec není zajištěna alternativa k silnici I/11, ani k silnici II/327. Tato situace by měla být částečně vyřešena po dobudování všech navrhovaných cyklostezek. Aby však byla zajištěna maximální bezpečnost cyklistů, je třeba odklonit cyklistickou dopravu i na zbývajících problémových úsecích. Týká se to zejména úseku od zámecké zahrady podél silnice I/11 až k východnímu okraji města a úseku při silnici II/327 od křižovatky se silnicí I/11 směrem k nově budované cyklostezce vedoucí směrem na Olešnici. Po vyřešení těchto dvou základních úseků by bylo možné následně uvažovat také o vybudování cyklostezky vedoucí na Nový Bydžov, která by se mohla realizovat postupně po jednotlivých úsecích (v závislosti na finančních prostředcích). 10

stávající cyklostezky navrhované cyklostezky doporučované cyklostezky stávající cyklotrasy Stávající cyklostezky: ID ZAČÁTEK ÚSEKU KONEC ÚSEKU TYP Součást cyklotrasy 41-C9 Chlumec n.c. Vrchlického ul., Chlumec n. C. Vrchlického ul. kruhová křižovatka s I/11 čp. 626/IV C9 4284 41A-C9 LIDL C9 Plánované cyklostezky: ID ZAČÁTEK ÚSEKU KONEC ÚSEKU TYP, ŠÍŘKA P10-C9 Chlumec n. C., Kladruby čp. 3 Lučice, čp. 28 C9 1000 P11-C9 Nepolisy Zadražany C9 635 P63 u sil. I.třídy Podél zámecké zahrady P64-C9 Chlumec Nové město C9 P65-C9 Chlumec Olešnice C9 630 DÉLKA[m] FÁZE PŘÍPRAVY NÁKL. Součást územního plánu 3,1 11

1.5 Třebechovice pod Orebem STÁVAJÍCÍ SITUACE Město se nachází v ose tzv. Orlické trasy (schválené v koncepci Královéhradeckého kraje), která by měla po dobudování spojovat Hradec Králové s Potštejnem z převážné části po cyklostezkách zcela izolovaných od automobilového provozu. Konkrétně se jedná o řadu cyklostezek, které jsou budovány podél silnice I/11. Intenzita dopravy na této silnici dosahuje v některých úsecích až 10 000 vozidel/24h (sčítání z roku 2005), což je z hlediska pohybu cyklistů a chodců neúnosné až nebezpečné. Vybudování nových cyklostezek je proto skutečně jediným možným řešením. V souvislosti s tímto projektem byla východně od města vybudována cyklostezka spojující Třebechovice se sousední obcí Petrovice nad Orlicí v délce cca 3km. PLÁNOVANÉ PROJEKTY Ve městě ani v jeho blízkosti nejsou v dohledné době plánovány žádné další cyklostezky. DOPORUČENÍ Pokud bychom chtěli vést Orlickou trasu přímo přes město Třebechovice, bylo by nutné ji vést po západním přivaděči (z města směrem k silnici I/11), což je při intenzitě dopravy 5000 vozidel/24 hodin (sčítání z roku 2005) zcela nemožné. Stejný problém by nastal i u východního přivaděče, kde je intenzita dopravy cca 2500 vozidel/24 hodin. Aby se zamezilo možnému střetu cyklistů s projíždějícími vozidly, je výstavba navrhovaných cyklostezek zcela nezbytná. V případě, že Orlická trasa nebude vedena přímo na Petrovice nad Orlicí, ale povede přes Skanzen Krňovice, bude třeba uvažovat také o dobudování cyklostezky v úseku Třebechovice,žel.př. - Krňovice, a to souběžně se silnicí II/298 (intenzita dopravy zde činí 2300). stávající cyklostezky doporučované cyklostezky stávající cyklotrasy 12

1.6 Mikroregion Památková zóna 1866 (Všestary) Projekt Cyklostezky mikroregionu obcí Památkové zóny 1866 byl zpracován v roce 2001 a řeší propojení památných míst války 1866. Územím miroregionu prochází cyklotrasa č.4270, která by místní cyklostezky zpřístupnila. Dále je celé území propojeno s městem Hradec Králové naučnými stezkami Války 1866. Spojovací úseky, které jsou dokončeny nejsou označeny. 1.7 Mikroregion NECHANICKO (Mokrovousy) Návrhy na vybudování nových cyklostezek Cyklotrasa č. 4293 vede v úseku Sadová Mžany po nebezpečné silnici, která je zatížena nadměrným provozem nákladních automobilů směřujících na skládku firmy ASA v Lodíně a nákladních automobilů a zemědělské techniky Zemědělské akciové společnosti Mžany. Pro Mžany a přilehlé obce je Sadová spádovou obcí z hlediska vlakových a autobusových spojů do škol, zaměstnání a na úřady. Na této nepříliš široké silnici III. třídy se pohybuje především v ranních a odpoledních dopravních špičkách současné mnoho cyklistů, chodců a výše uvedených nákladních a osobních automobilů. Nebezpečnost tohoto úseku se ještě znásobuje tím, že se jedná o naprosto přímý úsek s výškovým spádem směrem k Sadové, takže se zde pohybují vozidla značnou rychlostí. Proto by pro tento úsek byla zcela vyhovující nová cyklostezka. Cyklotrasa č. 4292 v úseku Sovětice Sadová je využívána často cykloturisty, ale především občany Sovětic jako spojení na vlakovou a autobusovou dopravu v Sadové. Stejně jako v případě úseku Sadová Mžany (cyklotrasy č. 4293) je zde zátěž automobilovou dopravou (těžká zemědělská technika) od Zemědělské akciové společnosti Mžany a od osobních automobilů občanů Sovětic, Hněvčevse a přilehlých obcí pro nájezd a sjezd ze slinice I/35 v Sadové. V ranní a odpolední dopravní špičce se zde vyskytuje nejen mnoho cyklistů, ale také chodců a úsek je pro ně nebezpečný. Proto by pro tento úsek byla zcela vyhovující nová cyklostezka. Cyklostezka Stěžery Hradec Králové, Zelená ulice, je prodloužení cyklotrasy č. 181. Cyklisté a chodci využívají hlavní silnici Hradec Králové Nový Bydžov, která je plně vytížena pro veškerý provoz motorových vozidel. Tuto silnici užívají občané Stěžer a okolních obcí. Hrozí vážné ohrožení zdraví chodců a cyklistů. V další etapě je předpokládáno navázat cyklostezky do okolních obcí (napojení směrem na Stěžírky, Dolní Přím, Nechanice). Plánovaná cyklostezka Stěžery Hradec Králové, Zelená ulice by měla sloužit cyklistům, chodcům při přepravě do škol, zaměstnání ve vzdálenosti do 5 km. Proto by pro tento úsek byla zcela vyhovující nová cyklostezka. 13

1.8 Nechanice STÁVAJÍCÍ SITUACE Ve městě se nachází 1 cyklostezka vedoucí souběžně se silnicí II/323 v délce cca 330m. Tímto byly cyklisté odkloněni z nejvíce zatíženého úseku (6000 vozidel/24h). PLÁNOVANÉ PROJEKTY Nová cyklostezka je plánována také podél silnice II/324, a to mezi Nechanicemi a místní částí Lubno (v návaznosti na již vybudovanou cyklostezku v Nechanicích). Jedná se o velice frekventovaný úsek, jelikož leží na hlavní dopravní trase mezi Hradcem Králové a Novým Bydžovem. Projíždí zde nadměrné množství aut, jak osobních, tak i nákladních (dle sčítání z roku 2005 je na tomto úseku intenzita dopravy 3-5 tisíc vozidel/24h). Úsek je navíc intenzivně využíván také ZD pro přepravu jejich dopravních prostředků. Tímto nadměrným provozem je velice nebezpečná zejména pro místní občany, kteří jsou nuceni tuto komunikaci používat při cestách do školy, za nákupy, do zdravotního střediska atd. Tímto úsekem dále projíždí velký počet sportovců věnujících se cyklistice, čímž se provoz na tomto úseku nadále zvyšuje a stává se stále nebezpečnějším. Z důvodu bezpečnosti cyklistů je v tomto úseku vybudování cyklostezky nutné. DOPORUČENÍ Navrhovaná cyklostezka řeší bezpečnost cyklistů zatím pouze východně od města, což není zcela dostačující. Velice podobných hodnot (tedy 3-5 tisíc vozidel/24h) dosahuje intenzita dopravy také na úseku Nechanice - Staré Nechanice Kobilnice, který je taktéž součástí silnice II/324. Proto i zde je doporučeno vybudovat oddělenou komunikaci pro cyklisty. stávající cyklostezky navrhované cyklostezky doporučované cyklostezky stávající cyklotrasy 14

1.9 Smiřice STÁVAJÍCÍ SITUACE V současnosti městem prochází pouze několik cyklotras. Cyklostezky zde zatím nejsou vybudovány. PLÁNOVANÉ PROJEKTY Městem je navrženo vedení tzv. Labské stezky, jež je zařazena do hlavní sítě středoevropských cyklotras. Trasa by měla sledovat tok řeky Labe od jeho pramene po ústí do moře v Hamburku. Územím Královéhradecka bude procházet její počáteční úsek ze Špindlerova Mlýna k Vysoké nad Labem, kde opouští území kraje a přejde do Pardubického kraje. Město Smiřice leží na úseku, který by měl být v rámci KHK vybudován jako jeden z prvních. Jedná se o úsek Hradec Králové Kuks, který je dlouhý cca 23 km. Předpokládané náklady celého úseku jsou cca 130 mil. Kč. V současnosti (2008) je již zpracována Dokumentace pro územní rozhodnutí (DUR), kterou zhotovila firma HIGHWAY DESIGN s.r.o. DOPORUČENÍ Jako velmi problémové se jeví překonání silnice I. třídy HK Náchod. Jestliže je v plánu cyklostezka po břehu Labe HK Kuks, bylo by vhodné vybudovat cyklostezku s mimoúrovňovým křížením (podchod pro pěší a cyklisty) se silnicí I. třídy a napojit cyklodopravu do oblasti za silnicí I. třídy (z pohledu od Labe) Tj. zajistit přístup pro obce Rodov, Račice, Hoříněves, Habřina, atd. doporučované cyklostezky 15

2 OKRES JIČÍN 16

2.1 Město Jičín Tato lokalita má pro cyklistickou dopravu skoro ideální podmínky. V zastavěné části města se až na pár výjimek nenachází komunikace s velkým podélným spádem. Rovněž vzdálenosti mezi obytnými čtvrtěmi, centrem a průmyslovými zónami jsou takové, že umožňují pohodlné dojetí na kole. Cykloturistiku je možno z Jičína provozovat do všech směrů převážně po silnicích II. a III. třídy nebo po polních cestách. Střet se silnicemi I. třídy je řešen v některých případech mimoúrovňově. Město Jičín má zpracované koncepční a strategické dokumenty, na jejichž základě připravuje a následně realizuje jednotlivé akce. Zásadními dokumenty jsou zejména studie Jičín-cyklostezky a cyklotrasy, kterou v roce 2004 pro město zpracoval Ing. Janda ze společnosti Projektservis Jičín s.r.o a Dopravní generel města Jičína, zpracovaný společností City Plan s.r.o., Praha v roce 2002. Informace o potřebách uživatelů cyklistických stezek jsou získávány především pomocí různých dotazníků, které jsou vyplňovány přímo jednotlivými návštěvníky cyklotras. Jedním z posledních průzkumů uskutečněných v rámci dokumentu Analýza potenciálu území turistického regionu Český ráj byl průzkum vypracovaný agenturou SOFRES - FACTUM s.r.o.. Důležitým zdrojem informací je i otevřené fórum na městských internetových stránkách, kde mohou občané prezentovat své názory, dotazy a připomínky týkající se i této oblasti. CYKLOTRASY Dle aktuálních údajů z Klubu českých turistů prochází městem zatím pouze jediná cykloturistická trasa. Jedná se o nadregionální cyklotrasu č. 14 směřující z Turnov (Liberecký kraj) do obce Dymokury (Středočeský kraj). V rámci města Jičína a jeho blízkého okolí je cyklotrasa vedena po silnici III/2816 a ulicí M. Koněva do centra města. Dále je trasována po ulici Ruská a na silnici III/28016 směr Březina. Ostatní cyklotrasy jsou vyznačeny částečně pouze pásovými značkami v kombinaci žluté barvy okrajového pásu a střední pás je proveden v barvě odpovídající příslušné trase. Z křižovatky Letná je vyznačena zelená cyklotrasa č. 4079, která vede přes Vrcha směrem na Březinu, do Ostružna a dále na Sobotku. Oranžovou barvou je vyznačena také cyklotrasa 4016, která vede z Holína do Újezdu pod Troskami. Další cyklotrasa č. 4171 z Lip, okolo Zebína, na Železnici, Tábor a dále na Jilemnici je doporučena k vyznačení stejně jako trasa č. 181 z Jičína na Popovice, Tuř, Butoves, Chomutice a dále do Hradce Králové. Tato nadregionální cyklotrasa by měla po doznačení spojit Hradec Králové s Jičínem a s využitím cyklotrasy č. 14 s Českým rájem, příp. a. Libercem. Současně tato cyklotrasa umožní souvislé napojení jihovýchodní Moravy (cyklotrasa Hradec Králové - Břeclav) na Český ráj a Liberecko (jedná se o pokračování Žitavské cyklotrasy). Cyklotrasa bude vedena po silnicích III. třídy rovinatým, jen mírně zvlněným terénem. Její délka činí 50 km a není vyznačena. Pro vyznačení se předpokládá použití silničních značek. Další cyklotrasa je navrhována v úseku Jičín Nová Paka, jež by měla využít nově navrhovaných cyklostezek mezi Jičínem a Studeňany. 17

CYKLOSTEZKY STÁVAJÍCÍ SITUACE Město Jičín má bohaté zkušenosti s realizací cyklistických stezek, ať z vlastních zdrojů nebo za přispění jiných subjektů (Královéhradecký kraj). V roce 2004 byla postavena cyklostezka z centra města (autobusového nádraží) k železničnímu přejezdu u závodu společnosti Ronal v celkové délce cca 1300 m. Náklady spojené s výstavbou ve výši 3 635 tis. Kč byly hrazeny z rozpočtu města. V roce 2006 byla realizována cyklostezka Letná Raisova v intravilánu města Jičín, vedoucí podél řeky Cidliny. Vybudovaná cyklostezka je součástí nadregionální cyklotrasy č. 14. Celková délka vybudované cyklostezky je 795 m. Na realizaci projektu s celkovými náklady 2 213 tis. Kč přispěl Královéhradecký kraj z programu Podpory cyklodopravy částkou 311 211,- Kč. V roce 2007 byla vybudována cyklostezka podél rybníka Kníže v celkové délce 350m. Tato cyklostezka byla vybudována z vlastních zdrojů města Jičín (1 560 tis. Kč). PLÁNOVANÉ PROJEKTY V letošním roce (2008) je připravován další úsek, a to od železničního přejezdu u závodu společnosti Ronal až k části města Jičín Popovice podél silnice III/32840. Celkové předpokládané náklady na akci jsou dle zpracovaného položkového Odhadu nákladů 3 155 773,- Kč, z čehož město žádá o 60% dotaci z rozpočtu SFDI. Další plánované úseky jsou uvedeny v již zmíněné studii Jičín-cyklostezky a cyklotrasy, která je dostupná i v elektronické podobě. DOPORUČENÍ Přestože je studie cyklostezek a cyklotras zpracovaná velmi podrobně, některé problémy v ní zatím nejsou vyřešeny. Jedná se zejména o napojení obcí Čejkovice a Staré Místo, což by se dalo považovat za prioritu č.1. Dále by bylo vhodné lépe napojit také severně položené obce Brada, Rybníček a Kbelnice. V případě nového trasování rychlostní komunikace R35 by mohlo být řešením např. vybudování cyklopruhů na stávající silnici I. třídy, čímž by se ušetřila značná část peněz. Zcela opomenutá je také trasa směrem na Hořice. Pokud by se tato trasa v budoucnu realizovala, vhodným řešením by bylo vedení přes Řeheč směrem na Lužany, odkud by dále vedla souběžně se stávající silnicí I/35, avšak s jistým odstupem. ODKAZY http://www.mujicin.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=5954&id_org=5954&id=327384&p1=&p2=&p3= 18

stávající cyklostezky stávající cyklotrasy Stávající cyklostezky: ID ZAČÁTEK ÚSEKU KONEC ÚSEKU TYP Součást cyklotrasy 34 Lipová alej, Jičín (Čs. armády) Jičín, Sedličky (Čestný dvůr) C8, 2,5m, 1700m 35 Letná Tobolka C9, 3m, 365m 14 36 Tobolka Raisova C9, 3m, 430m 14 37 Jičín Kaufland Jičín Ronal C9, 2,5m, 1300m 38 Kollárova Jarošov C9, 3,2m, 350m 39 Husova Denisova C9, 3,2m, 150m 19

stávající cyklostezky navrhované cyklostezky doporučované cyklostezky stávající cyklotrasy navrhované cyklotrasy Plánované cyklostezky: ID ZAČÁTEK ÚSEKU KONEC ÚSEKU TYP, ŠÍŘKA DÉLKA[m] FÁZE PŘÍPRAVY NÁKL. P36 Jičín- Ronal Popovice, čp. 73 C9, 2,5m 723 realizace do 12/08 3 P37 Jičín Čeřovka Železnice (za Zebínem) C8,C9, 3m 2100 studie 8,5 P38 Jičín, ul.lošťákova,trať ČD Trať ČD, sídliště Husova II. C9, 3m 620 studie 3 P39 Jičín, nábřeží Cidliny III/32840-přejezd ČD C8,C9, 3m 3700 studie, ÚR-část 15 P40 Jičín, rybník Kníže Za Čeřovkou, Soudná C8,C9, 1,5-3m 1950 studie 8 P41 Jičín, Javůrkova louka Holín cyklotr.č.14 C8,C9, 3m 1200 studie 5 P42 Jičín-rybník Hádek Soudná C8,C9, 3m 1000 studie 6 P43 Jičín-rybník Hádek, Allanovy sady Obora, Dvorce C8,C9, 3m 3100 studie 12 P44 Dvorce Studeňany C8,C9, 3m 1500 studie 6 P45 Dolní Robousy Popovice C8,C9, 3m 2100 studie 8,5 P46 Popovice Vitíněves C8,C9, 3m 1500 záměr 6 P47 Jičín, u Hvězdárny Ostružno C8,C9, 3m 4600 záměr 18,5 20

2.2 Mariánská zahrada - Svazek obcí Záměrem DSO Mariánská zahrada je budovat cyklotrasy společně se Sdružením Český ráj. Toto Sdružení podalo nyní žádost o projekt v rámci ROP a čeká na vyhodnocení. Bude-li projekt úspěšný, začnou společně s plánováním cyklotras již v příštím roce. Cyklotrasy by měly vést většinou po místních komunikacích III.třídy, kde není hustý provoz. Střet se silnicemi o vyšší intenzitě dopravy je předpokládán pouze v místech křížení (např. se silnicí II/32 Jičín - Poděbrady apod.) Cyklotrasy se budou budovat spíše jako turistické s výchozími body lokalizovanými většinou v místech, kde je možné navázat na železniční dopravu. 2.3 Hořice STÁVAJÍCÍ SITUACE Městem prochází pouze několik cyklotras. Cyklostezky zde zatím nejsou vybudovány. PLÁNOVANÉ PROJEKTY Ve druhé polovině tohoto roku (2008) byl zastupitelstvem města schválen návrh vybudovat asfaltovou cestu od domova důchodců přes nový sochařský park k lomu U sv. Josefa a odtud Malátovou stezkou směrem k přírodnímu koupališti na Dachovech. Jelikož je navrhovaná cyklostezka pouze rekreačního charakteru, dopravní hledisko je zde tudíž stále opomíjeno. DOPORUČENÍ Jelikož v tomto materiálu není možné vzhledem k velikosti města podrobně popsat všechny potřeby z pohledu cyklodopravy, zmíníme tedy alespoň ty nejzásadnější. Nové cyklostezky by měly být jako první budované na méně členitých úsecích jako alternativa k silnicím, kde se předpokládá vyšší riziko střetu cyklistů s vozidly. Nejprve by měl být vybudován vnitřní cyklookruh. Na něj by se potom radiálně napojovaly jednotlivé cyklostezky vedené z okrajových částí města. Tyto radiály by vedly v liniích, u nichž se předpokládá nejvyšší intenzita cyklistů, tedy na spádových trasách. Návrh možného vedení jednotlivých cyklostezek lze vidět na přiložené mapě. Kromě intravilánu města je nutné řešit také extravilán. V prvé řadě by měly být řešeny ty obce, u nichž se předpokládá největší ohrožení cyklistů při běžné dojížďce do práce, školy apod. Tyto obce se většinou nacházejí při silnicích I. popř. II. třídy. V tomto případě se jedná o obce při silnici I. třídy č.35 jednak ve směru jižním Vinice, Milovice a jednak také ve směru západním Bílsko, Chodovice, Holovousy, Ostroměř, Podhorní Újezd, Vojnice a Konecchlumí. Řešit by se měl zejména tento západní směr, kde je velká koncentrace obcí s vyšším počtem obyvatel. Tato spádová trasa by mohla být navíc využita i jako součást spojnice (cyklotrasy) mezi Hořicemi a Jičínem. Pokud bude realizován projekt cyklostezky k přírodnímu koupališti na Dachovech, bylo by možné využít této komunikace k vedení nové cyklotrasy směrem na Lázně Bělohrad. Ta by probíhala přes Červenou Třemešnou dále po cyklotrase 4134 kolem Nového Dvora až do Lázní Bělohrad. 21

navrhované cyklostezky doporučované cyklostezky stávající cyklotrasy navrhované cyklotrasy 2.4 Nová Paka STÁVAJÍCÍ SITUACE Městem prochází pouze 2 cyklotrasy. Cyklostezky zde zatím nejsou vybudovány. PLÁNOVANÉ PROJEKTY Základní problémy města z hlediska cyklodopravy jsou formulovány v Rozvojovém strategickém plánu regionu Novopacka z roku 2005. Kromě swot analýzy jsou zde uvedeny také konkrétní projekty s výhledem až do roku 2020. Mezi projekty, které řeší i otázku cyklodopravy, lze zařadit: Název projektu Zahájení Priorita Vybudování cyklotras a doprovodné infrastruktury a jejich značení a propojení se stávajícím systémem 2006-2008 A Vytvoření koncepce cyklodopravy v regionu 2006-2007 B Vybudování cyklostezky Kumburský Újezd Nová Paka Vidochov 2008-2021 C DOPORUČENÍ Návrh vybudovat cyklostezku ve směru Kumburský Újezd Nová Paka Vidochov je vzhledem k značné přetíženosti nynější silnice I/16 dopravou, zcela opodstatněný. Je ovšem otázkou, zda-li je opravdu nutné řešit tento problém právě novou oddělenou cyklostezkou, která by při celkové délce 5km mohla stát až 20mil. Kč. Pokud totiž budeme uvažovat, že se do cca 5let vybuduje nový obchvat města, 22

byla by stávající silnici I. třídy značně odlehčena. U takovéto komunikace by potom nebyl problém zmenšit šířku jízdních pruhů na klasickou šířku 3,5 až 3,75 metrů a uvolněný prostor po obou krajích následně využít jako cyklopruhy (na mapě je tento úsek označen identifikátorem A1). V rámci samotného intravilánu města jsou některé komunikace již dnes relativně použitelné pro bezpečné provozování cyklistiky (viz zelené linie na přiložené mapě), což značně usnadňuje návrh samotné koncepce cyklodopravy města. Pokud bychom tedy měli uvést cyklostezky, které by bylo vhodné v následujících letech dobudovat, měly by jednak navazovat na tyto bezpečné úseky a jednak také odvádět cyklisty z nejvíce frekventovaných tras, kterou je kromě silnice I/16 také silnice II/284. Výčet navrhovaných cyklostezek lze vidět na přiložené mapce (viz níže). Co se týče extravilánu, zde je potřeba zaměřit se zejména na 2 hlavní směry, a to na Jičín a na obec Pecku se stejnojmenným hradem. První cyklotrasa na Jičín bude alternativou k silnici I/16. Z jižního okraje Nové Paky by mohla být vedena přes Vlkov až do Kumburského Újezdu buďto po vedlejších komunikacích střídavě s nově navrženými cyklostezkami a nebo v podobě cyklostezky vedené souběžně se silnicí I/16. Z Kumburského Újezdu by cyklotrasa mohla pokračovat opět dvěma směry. Buďto na Úbislavice a odtud k silnici I/16, kterou by překřížila a po nové cyklostezce pokračovala kolem autokempu u rybníka Marešák dále do Lužan. Zde by se napojovala na navrhovanou cyklotrasu vedoucí z Jičína do Hořic. U druhé kratší varianty, která by vedla z Kumburského Újezdu podél silnice I/16 do osady U Kostelíčka a dále směrem na autokemp u rybníka Marešák, by bylo nutné vybudovat dva nové úseky cyklostezek v délce 1,7km a 0,7km. Od autokempu by tato druhá varianta vedla stejně jako varianta první. Kromě těchto dvou variant lze uvažovat také o třetí cenově nejvíce přijatelné trase, která je navíc podporována také místními občany. Tato trasa by až do Úbislavic byla naprosto stejná jako výše zmíněná první varianta. Na křižovatce se silnicí I/16 by však tuto silnici nekřížila, nýbrž by s ní vedla souběžně po nové cyklostezce až ke křižovatce Na Špici. Odtud by potom dále pokračovala na Dřevěnice a Studeňany a po plánované cyklostezce na Dvorce odkud by pokračovala opět po navrhovaných cyklostezkách kolem rybníků Hádek a Šibeňák až do Jičína. Tato varianta se jeví jako nejpřijatelnější. Druhá navrhovaná cyklotrasa ve směru Nová Paka Pecka je doporučována zejména z důvodu svedení cyklistů z relativně frekventované silnice II/284, která je hlavní spojnicí měst Nová Paka Lázně Bělohrad a Hořice. Současná cyklotrasa 4096 tento problém sice z části již vyřešila, z hlediska sjízdnosti však není úplně nejlepším řešením (na cyklotrase je převýšení o cca 50 vyšší než u navrhované trasy). Cyklotrasa by byla vedena z východního okraje Nové Paky směrem na Štikov a odtud po místní komunikaci až ke Štikovskému rybníku. Odtud by pokračovala údolím Štikovského potoka do Bělé. Z Bělé do obce Pecka by již mohla být vedena po stávající silnici III. třídy. Z důvodu zachování původního rázu krajiny je doporučeno v úseku Štikovský rybník Bělá vést cyklotrasu po cyklostezce s přírodním povrchem (bylo by možné zde aplikovat např. moderní technologii výstavby cyklostezek za použití speciální směsi GLORIT apod.) V neposlední řadě je nutné zmínit také spojnici mezi městy Novou Pakou a Lázněmi Bělohrad. Jelikož je hlavní dopravní spojení mezi těmito městy vedeno přes Bělou, je tudíž kratší spojnice přes Valdov a Lány pro cyklistickou dopravu po bezpečnostní stránce relativně vyhovující. 23

doporučované cyklostezky stávající cyklotrasy navrhované cyklotrasy neznačené trasy vhodné pro cyklisty doporučované cyklostezky navrhované cyklotrasy 24

2.5 Kopidlno STÁVAJÍCÍ SITUACE Ve městě ani v jeho blízkém okolí nebyla doposud vybudována jediná cyklostezka. Z Kopidlna vychází zatím pouze jedna cyklotrasa, a to směrem na Rožďalovice. PLÁNOVANÉ PROJEKTY Město nemá doposud vytvořenu koncepci, která by řešila problém cyklodopravy ve městě či v přidruženém regionu. DOPORUČENÍ Pokud se jedná o intravilán města, cyklostezky by měly být vedeny souběžně se silnicemi I/32 a II/280 směrem k nejbližším sousedním obcím (Cholenice, Budčeves) buďto po samostatných komunikacích nebo v případě silnice I/32 po vymezených cyklopruzích. Pokud by město vybudovalo nový obchvat (v současné době je již zhotovena projektová dokumentace a také jsou již vykoupeny všechny potřebné pozemky), bylo by možné považovat návrh vyznačení cyklopruhů na stávající silnici I/32 za zcela dostačující. V ostatních případech, tedy u silnice II/280, by se již jednalo o oddělené cyklostezky. Málo členitý reliéf spolu s relativně hustou zástavbou, jež se soustřeďuje především severovýchodně od města Kopidlna podél silnice I/32, přímo evokuje myšlenku vybudování cyklostezek, které by svedly z této silnice cyklistickou dopravu nejen do bezpečnějšího, ale také i klidnějšího prostředí. Trasa navzájem propojených cyklostezek by vycházela z Jičíněvsi odkud by vedla po levé straně silnice I/32 k odbočce na Žitětín. Od tohoto bodu by pokračovala stále v blízkosti řeky Mrliny kolem Zámeckého rybníka až k zámku v Kopidlně (viz trasa A2). Tato trasa by navíc mohla být součástí nové nadregionální cyklotrasy, jež by vedla z Jičína přes Jičíněves do Kopidlna a odtud dále na Městec Králové. Aby mohla být tato trasa realizována, bylo by nutné bezpečně propojit také Kopidlno s Městcem Králové. Za tímto účelem by bylo vhodné vybudovat spojku mezi Běchárky a Chotěšicemi, čímž by bylo umožněno vést trasu z Kopidlna na Cholemice Běchary Běchárky Chotěšice Malou Stranu Záhornice a Vinice až do Městce Králové. Na regionální úrovni je důležitou spojnicí také trasa Kopidlno Libáň. Tyto města jsou od sebe vzdálena pouhých 6km, což dává předpoklad intenzivnímu využívání cyklisty, dojíždějícími zejména do práce, do školy či jen na nákupy. Jelikož je současný vertikální průběh hlavní silnice II/280 zbytečně členitý (časté střídání vzestupných a sestupných úseků), je proto doporučeno vedení trasy v úseku Kopidlno Zliv po relativně rovnější trase východně od silnice II/280. V tomto úseku by byla nová cyklostezka vedena pouze po současných lesních a polních cestách (předpoklad scelených pozemků). 25

26 doporučované cyklostezky stávající cyklotrasy navrhované cyklotrasy

2.6 Sobotka STÁVAJÍCÍ SITUACE Co se týče komunikací vhodných pro cyklistickou dopravu, je zatím k dispozici 2km dlouhý úsek nacházející se východně od města Sobotka, který je pozůstatkem po původní silnici I/16. Tento úsek řeší dopravní spojení pro cyklisty dojíždějící do města Sobotky zejména z obcí Plhov, Hubojedy, Samšina, Všeliby, Betlem, Zámostí a Blata. Územím města prochází také několik regionálních cyklotras. Ve směru východním je to cyklotrasa 4079, jež spojuje Sobotku s Jičínem, ve směru západní jsou to cyklotrasy 8150 (na Bakov nad Jizerou) a 8161 na Dolní Bousov. PLÁNOVANÉ PROJEKTY Město plánuje vyznačit několik nových cyklotras, a to zejména jižně od Sobotky. Konkrétní trasy však zatím nejsou definovány. DOPORUČENÍ Aby byla vyřešena dopravní situace na nejvíce rizikových částech silnice I/16, je zcela nezbytné vyřešit spojení novými cyklostezkami především v úsecích Samšina - Dolní Lochov a Horní Bousov - Šlejferna. Z hlediska cyklodopravy by měla být zajištěna bezpečnost také na frekventovaném úseku Sobotka Kdanice (a dále na Dolní Bousov), kde se předpokládá intenzivní meziměstská cyklodoprava. doporučované cyklostezky stávající cyklotrasy neznačené trasy vhodné pro cyklisty 27

3 OKRES NÁCHOD 28

3.1 Město Náchod Náchod leží v sevřeném údolí řeky Metuje na hranici s Polskem v turistickém regionu Kladské pomezí. Je vstupní branou do Chráněné krajinné oblasti Broumovsko a národního parku Stolové hory v PR. Rozvoj této česko-polské příhraniční oblasti je postaven především na podpoře rozvoje cestovního ruchu a lázeňství v situaci, kdy tradiční textilní průmysl zaniká a odvětví prvovýroby zemědělství a lesnictví stagnují. Nové pracovní příležitosti hledají místní obyvatelé v místě obtížně, za prací ve velké míře dojíždějí. STÁVAJÍCÍ SITUACE Náchodem procházejí z Čech hlavní a v podstatě jediné významné dopravní trasy do Broumovského výběžku (CHKO) a jedna ze tří do Polské republiky. Město je již několik let přetěžováno automobilovou dopravou a stává se v dopravních špičkách neprůjezdným. Východisko z této situace nutně hledá také v podpoře alternativních způsobů dopravy, tedy rovněž dopravy cyklistické. Ve své cyklistické strategii se město Náchod ztotožňuje s koncepcí Královéhradeckého kraje a ve své investiční politice z ní vychází. - CYKLOTRASY V souladu s cyklistickou strategií města prochází Náchodem nejdelší značená nadregionální cyklotrasa č. 22, která sleduje hranice státu a kraje od Zemské brány přes Orlické hory, Adršpašské skály, Krkonoše a Jizerské hory až do Libereckého kraje. Spojuje Náchodsko s Broumovskem a atraktivní rekreační oblastí sousedního Polska (Národní park Stolové hory - Hejšovina, Bor). S Labskou cyklotrasou je Náchod spojen trasou č. 4034, sledující tok Metuje a ve směru na Trutnov a Krkonoše také trasou č. 4095, která začíná v polském Karlově v centru Národního parku Stolové hory. Značenými cyklotrasami jsou v současné době propojena všechna města turistického regionu Kladské pomezí, tj. Jaroměř, Česká Skalice, Nové Město nad Metují, Náchod, Hronov; Červený Kostelec, Rtyně v Podkrkonoší, Úpice; Police nad Metují, Teplice nad Metují, Broumov a Meziměstí. - CYKLOSTEZKY Ne všechny úseky nadregionálních a regionálních cyklotras jsou však dobře sjízdné a podporují naplňování výše uvedených strategických cílů. V některých případech dokonce kvalitou komunikací, po kterých jsou vyznačeny, odrazují cyklisty k jejich užívání. Vedle značení cyklotras a jejich vybavování doprovodným turistickým zařízením proto v uplynulých pěti letech zaměřilo město pozornost také na investiční výstavbu nových cyklostezek. O pořadí jednotlivých staveb rozhodovalo a rozhoduje podle těchto hledisek: 1) umístění značené cyklotrasy mimo silnice s aut. provozem (odklonění cyklistické dopravy především ze silnic II. a III. třídy), 2) významu cyklotrasy, jejíž součástí bude nová cyklostezka, 3) očekávané četnosti cílové skupiny potenciálních uživatelů (cyklo, pěší, in-line bruslení), 4) současné kvality komunikace po níž je cyklotrasa vedena a bezpečnosti provozu na ní. 29

V období uplynulých 7 let proto město přednostně stavělo cyklostezky zejména tam, kde byl předpoklad jejich užívání nejen pro krátkodobou a vícedenní cykloturistiku, ale také k dojíždění obyvatel do zaměstnání, či za službami a zábavou nebo dětí do škol, či jako nové tratě pro in line bruslení. Přednostně řešené úseky: CYKLOTRASA Č. 22 Staré Město nad Metují - Náchod Běloves, státní hranice - Velké Poříčí CYKLOTRASA Č. 4034 Staré Město nad Metují Peklo CYKLOTRASA 4095 Běloves, státní hranice Náchod Kramolna Ke konci roku 2007 procházejí všechny uvedené cyklotrasy městem a z města do sousedních obcí po vedlejších komunikacích a cyklostezkách s vozovkou v min. šířce 3m. Mezi léty 2003 a 2007 byly z dotací kraje, SFDI, Evropských fondů a finančních prostředků města provedeny tyto stavby: Náchod,Na Skalce. --> Náchod, Na Skalce Náchod, M. Poříčí --> osada Jizbice --> Jiráskova chata ul Horní Konec --> Malé Poříčí Malé Poříčí --> Velké Poříčí Náchod,nádr ČD --> Běloves, zast. ČD Náchod, Krkonošská ul. --> Náchod, vojenský hřbitov lávky(ostr.,peklo) lávka Ostrovy --> lávka Peklo Lávka Ostrovy --> Bražec V plánovacím období EU 2007-2013 připravuje město Náchod spolu se sousedními městy Hronovem, Policí nad Metují, Červeným Kostelcem, Novým Městem nad Metují, polskou Chudobou a obcemi Velkým Poříčím, Žďárkami a Vysokou Srbskou stavby dalších úseků cyklostezek a komunikací se sdíleným provozem pěších a cyklistů či pěších, cyklistů a automobilů, jež by po dokončení propojily polsko české lázeňské území kvalitními komunikacemi přes bývalé hraniční přechody na turistických stezkách. V rámci těchto grantů by partneři chtěli rovněž uplatnit dopravní značení používané v zahraničí na silnicích s malou frekvencí automobilové dopravy. Užší komunikační prostor sdílený cyklisty a automobily by měl být členěn novým podélným značením poprvé na silnici z Nového Města nad Metují do Pekla a na polské straně z Čermné do Stroužného. 30

OKRUH TGM Interreg IIIA 2004-2005 Obce v regionu Kladské pomezí, polské lázeňské město Kudowa Zdrój a Královéhradecký kraj předložili v roce 2004 společný investiční projekt v rámci programu Evropské unie Interreg IIIA na výstavbu nové cyklotrasy nazvané Okruh T. G. Masaryka, jež měla vést v turisticky atraktivních oblastech na obou stranách česko-polské hranice. Cílem bylo úplné zprůjezdnění úseku z Náchoda kolem hraničního přechodu Náchod - Běloves do Malého a Velkého Poříčí a opravenou silnicí do Malé Čermné přes hraniční přechod kolem lázeňského parku Kudowa Zdroj. Z tohoto grantu byly tedy na české straně připraveny a provedeny celkem čtyři stavby: Cyklostezka Náchod - Malé Poříčí Stavba nové cyklostezky o šíři 3 m a délce 568 m s asfaltovým krytem v úseku Malé Poříčí po katastrální hranice města Náchoda s obcí Velké Poříčí. Navazuje na již vybudovanou cyklostezku od hraničního přechodu s PR v Náchodě, Bělovsi do Malého Poříčí k zasávce ČD. Stavba byla zahájena 16.5.2005 a ukončena 13.10.2005. Celková cena projektu 1 475 000,- Kč Cyklostezka Kladská ul, v Náchodě Nová cyklostezka je vybudována jako obousměrná po pravé straně silnice II/303 Náchod - Hronov. Cyklostezka začíná za okružní křižovatkou v Náchodě U Itálie a končí před zastávkou ČD Náchod - Běloves v celkové délce cca 1 900 m. Stavba byla zahájena 20.7.2005 a ukončena 20.10.2005. Cena stavby dle smlouvy o dílo činí 9 336 tis. Kč. Cyklostezka Velké Poříčí Silnice III/3032 a III/3033 Velké Poříčí - Malá Čermná, státní hranice V roce 2006 byla ze stejného programu financována městem Kudowa Zdroj ještě nová silnice od hraničního přechodu v Malé Čermné kolem lázeňského parku do centra Kudowy Zdroj. Společnou žádost o grant vypracovala pražská projekční kancelář Aveo, s.r.o., stavební projekt připravily hradecké firmy Prodis (cyklostezka Malé Poříčí Velké Poříčí) a DIK (cyklostezka Kladská ul.). Město Náchod a obec Velké Poříčí vyvinuly nemalé úsilí při projednávání výkupu pozemků pro stavby. Četná jednání vedla k dohodě i v případě výměny prefabrikovaného oplocení kolem pozemků českých drah v ulici Kladské. Stavby se podařilo úspěšně realizovat díky vstřícnosti vlastníků či majetkových správců pozemků, a dobré spolupráci investičního oddělení odboru majetek městského úřadu v Náchodě a obce Velké Poříčí s dodavateli staveb (M-Silnice, Colas, Strabag, Stavby silnic a železnic). Na základě četných připomínek občanů z Bělovse se podařilo v průběhu stavby upravit projektovou dokumentaci na cyklostezku v ul. Kladské tak, že je po dokončení oddělena od silnice ochranným pásem zeleně a strohý betonový plot ČD osázen popínavými rostlinami. Nové asfaltové vozovky umožňují nejen bezpečnou jízdu na kole, ale jsou také hojně vyhledávány sportovci na kolečkových bruslích a kolečkových lyžích. Rekonstruované úseky v Náchodě a Velkém Poříčí jsou rovněž částí republikové cyklotrasy č. 22, která spojuje Orlické hory s Adršpašskými skalami, Krkonošemi a Jizerskými horami. Náchodě je rovněž uvažována jako základní lázeňsko-rekreační osa pro pěší a cyklisty. Celý okruh je vybaven 13 informačními panely s cykloturistickými mapami. V Bělovsi, mezi Malým a Velkým Poříčím a ve Stolových horách také odpočívadly. 31

DOPORUČENÍ Vedení cyklotras je stabilizováno a nemělo by se podstatně v příštích letech měnit. Případné další zkvalitnění trasy č. 22 spočívá v jejím situování podél řeky Metuje v Bělovsi (v úseku sídliště Pod Montací - Lázeňský most) a v částečném převedení cyklistické dopravy na trase č. 4034 ze Starého Města do Bražce na stávající turistickou cestu na levém břehu Metuje, pokud by byla tato cesta rozšířena a zpevněna (jedná se ovšem o technicky a finančně náročné řešení). V případě, že bude obec Dolní Radechová bezpečně propojena oddělenou cyklostezkou s městem Náchod, lze uvažovat také o přesměrování cyklotrasy č. 4095 na novou, bezpečnější a fyzicky méně náročnou trasu, a to z Náchoda přes Dolní Radechovou, Horní Rybníky kolem Zábrodí do Červeného Kostelce. Co se týče propojení měst Náchoda a České Skalice, v současnosti je nejkratší možnou trasou směr přes Studnici, což je zejména z hlediska cyklodopravy zcela nevhodné řešení. Proto je doporučeno vybudovat v úseku Vysokov Česká Skalice novou cyklostezku, která by vedla souběžně se silnicí I/33. Pomocí této nové spojnice by se jednak zkrátila vzdálenost mezi oběma městy z původních 10km na 7km a také by se podstatně snížil výškový rozdíl z původních 160m na 100m. V rámci samotného intravilánu města Náchod doporučujeme, aby na úsecích se sdíleným provozem cyklistickým a automobilovým bylo prosazováno podélné značení vymezující jízdní prostor pro cyklisty a to buď pásy pro cyklisty nebo akceptováním dopravního značení používaného v zahraničí (pás pro cyklisty při krajích vozovky oddělený od středového jízdního pruhu přerušovanou čarou). 32

stávající cyklostezky navrhované cyklostezky doporučované cyklostezky stávající cyklotrasy Stávající cyklostezky: ID ZAČÁTEK ÚSEKU KONEC ÚSEKU TYP Součást cyklotrasy 01-C8 Náchod, Kladská, BUS- CDS Náchod, Kladská, VaK Náchod C8 (realizace 2005) 4095 02-C9 Náchod, Kladská-VaK Náchod, Kladská, zast.čd Bělov C9 (realizace 2005) 4095 03-B11 Náchod, zámek Náchod, vojenský hřbitov (1866) B11 (realizace 2002) 4095 04-B11 Náchod, vojenský hřbitov (1866) Kramolna, rozcestí B11 (realizace 2005) 4095 05-B11 Náchod, vojenský hřbitov (1866) Náchod, Krkonošská ul. B11 (realizace 2005) 4095 b 06-B11 Peklo, most přes Olešenku Peklo, most přes Olešenku B11 (realizace 2008) 4034, 4037 07-C9 Peklo, most přes Olešenku lávka Ostrovy C9 (realizace 2006) 4034 s obcí Přibyslav) 08-C9 lávka Ostrovy Bražec ČOV C9 (realizace 2007) 4034 09-C9 Náchod, ul. Na Skalce (250m) Náchod, ul. Na Skalce (250m) C9 (realizace 2001) 22 10-C9 Náchod, ul. Krásnohorské (celá) Náchod, ul. Krásnohorské (celá) B11 (realizace 2006-7) 22 11-B11 Běloves, Bavorův statek Malé Poříčí, začátek osady B11 (realizace 2004) 22 12 Malé Poříčí, začátek osady M.Poříčí, most pod zast. ČD sdílený provoz cyklistů a automobilů) 22 13-B11 M.Poříčí, most pod zast. ČD M.Poříčí, ocelokolna B11 (realizace 2005) 22 14-C9 M.Poříčí, ocelokolna Velké Poříčí, zač. katastru C9 (realizace 2005) 22 15-C9 Jizbice, hostinec Dobrošov, Jiráskova chata C9 (realizace 2003) 4037 16-C9 Náchod, hráz rybníka Podborný Dolní Radechová, zač. katastru C9 (realizace 2008) 33