ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ ROZŠÍŘENÍ

Ing. Alexandr Mertl - Ekologické inženýrství ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ ROZŠÍŘENÍ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Zpracováno dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí Oznamovatel:.A.S.A. spol. s r.o.

ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ - ROZŠÍŘENÍ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Seznam zpracovatelů oznámení Oznámení zpracoval: Ing. Alexandr Mertl držitel autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí č. j. 45335/ENV/06 ze dne 7.7.2006 Trstěnice 106, 569 57 Trstěnice u Litomyšle tel.+fax: 461 634 530, e-mail: mertl@iol.cz Datum zpracování oznámení: 15.1.2007 Seznam osob, které se podílely na zpracování oznámení: Ing. Pavel CETL ovzduší Mgr. Tomáš CHUDÁREK voda, geofaktory Ing. Petr MYNÁŘ doprava, hluk Mgr. Ondřej VOLF ochrana přírody autorizovaná osoba ke zpracování rozptylových studií dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší autorizovaná osoba ke zpracování dokumentací o hodnocení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí autorizovaná osoba ke zpracování dokumentací o hodnocení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí autorizovaná osoba pro hodnocení dle 45i, 67 zákona č. 114/1992 Sb. Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 2002, registrovaným u společnosti Microsoft. Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW 11, registrovaným u společnosti Corel Corporation. STRANA 2 z 53

ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ - ROZŠÍŘENÍ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Obsah Titulní list Seznam zpracovatelů oznámení... 2 Obsah... 3 Seznam použitých zkratek... 4 Úvod... 5 ČÁST A (ÚDAJE O OZNAMOVATELI)... 6 ČÁST B (ÚDAJE O ZÁMĚRU)... 7 B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE... 7 B.II. ÚDAJE O VSTUPECH... 15 B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH... 17 ČÁST C (ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ)... 25 C.I. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ... 25 C.II. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 26 ČÁST D (ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ)... 37 D.I. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI, SLOŽITOSTI A VÝZNAMNOSTI... 37 D.II. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI... 42 D.III. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE...43 D.IV. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ...43 D.V. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ... 44 ČÁST E (POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU)... 45 E.I. POPIS VARIANT ŘEŠENÍ STAVBY... 45 E.II. POROVNÁNÍ VARIANT... 45 ČÁST F (DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE)... 46 F.I. MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE... 46 F.II. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE... 46 ČÁST G (VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU)... 47 G.I. INFORMACE O ÚČELU OZNÁMENÍ... 47 G.II. INFORMACE O PROVĚŘOVANÉM ZÁMĚRU... 47 G.III. INFORMACE O VLIVECH NA OKOLNÍ PROSTŘEDÍ... 50 ČÁST H (PŘÍLOHY)... 52 Přehled použitých podkladů... 53 STRANA 3 z 53

ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ - ROZŠÍŘENÍ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Seznam použitých zkratek ČIŽP ČHMÚ ČOV ČSN EF EIA hl. m. P KHS KO k.ú. KÚ KÚ SčK LPF MHMP MŽP ČR N NO NV O OA OC OI OÚ OZKO PD PHO PUPFL TNA ÚPD ÚSES ÚP VKP ZCHÚ ZPF ŽP } Česká inspekce životního prostředí } Český hydrometeorologický ústav } čistírna odpadních vod } Česká státní norma } emisní faktor } Posuzování vlivů na životní prostředí (oznámení, dokumentace, proces); zkratka anglického výrazu (Environmental Impact Assessment) } Hlavní město Praha } Krajská hygienická stanice } katalog odpadů } katastrální území } Krajský úřad } Krajský úřad Středočeského kraje } lesní půdní fond } Magistrát hlavního města Prahy } Ministerstvo životního prostředí České republiky } odpady kategorie nebezpečné } nebezpečný odpad } nařízení vlády } odpady kategorie ostatní } osobní automobily } obchodní centrum } občanská iniciativa; oblastní inspektorát } obecní úřad } oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší } projektová dokumentace } pásmo hygienické ochrany } plochy určené k plnění funkcí lesa } těžké nákladní automobily } územně-plánovací dokumentace } územní systém ekologické stability } územní plán } významný krajinný prvek } zvláště chráněné území } zemědělský půdní fond } životní prostředí STRANA 4 z 53

ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ - ROZŠÍŘENÍ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Úvod Oznámení záměru (dále jen oznámení) ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ - ROZŠÍŘENÍ je vypracováno ve smyslu 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. a zákona č. 163/2006 Sb., a slouží jako základní podklad pro provedení zjišťovacího řízení podle 7 tohoto zákona. Oznámení je zpracováno v rozsahu přílohy č. 3 zákona. Zpracování oznámení probíhalo v období září až prosinec 2006. Pro zpracování byly použity podklady poskytnuté zpracovatelem projektové dokumentace a oznamovatelem, dílčí doplňující informace vyžádané zpracovatelem oznámení během vlastního zpracování a údaje získané zpracovatelem oznámení během vlastních průzkumů lokality. Cílem oznámení je poskytnout základní údaje o záměru, jeho možných vlivech na životní prostředí a rizicích vyplývajících z jeho provozu. Oznámení je doplněno o přílohy, které poskytují informace o předchozím procesu posuzování vlivů na životní prostředí II. etapy výstavby skládky odpadů v Ďáblicích a další odborné přílohy (vizualizace, biologický průzkum, měření hluku), jejichž účelem je poskytnutí dostupných informací o záměru a vyhodnocení nejvýznamnějších faktorů z hlediska dopadů na životní prostředí již ve fázi oznámení záměru. STRANA 5 z 53

ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ - ROZŠÍŘENÍ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ČÁST A (ÚDAJE O OZNAMOVATELI) A.1. Obchodní firma.a.s.a., spol. s r.o. A.2. IČ 45809712 A.3. Sídlo Ďáblická 791/89 182 00 Praha 8 A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele Ing. Pavel Tomášek tel: 724 270 300 e-mail: to@asa-cz.cz oprávněný na základě plné moci Ing. Zdeněk Krejčí tel: 724 010 180 e-mail: kre@asa-cz.cz oprávněný na základě plné moci STRANA 6 z 53

ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ - ROZŠÍŘENÍ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ČÁST B (ÚDAJE O ZÁMĚRU) B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE B.I.1. Název a zařazení záměru ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ - ROZŠÍŘENÍ Záměr lze dle přílohy č. 1 zákona k č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (v platném znění) zařadit do následujícího bodu: kategorie: I bod: 10.2 název: Zařízení k odstraňování ostatních odpadů s kapacitou nad 30.000 tun/rok. sloupec: A Dle 4 uvedeného zákona patří záměr pod odstavec (1) písmeno c) a záměr podléhá posuzování podle zákona, pokud se ve zjišťovacím řízení stanoví, že může mít významný vliv na životní prostředí. Příslušným úřadem je Ministerstvo životního prostředí. B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Základní kapacitní údaje jsou následující: celková plocha: cca 8 990 m 2 užitečný objem odpadu: cca 290 000 m 3 roční nominální kapacita návozu odpadu: předpokládaná životnost: cca 350 000 t (odpovídá stávajícímu stavu) 9 měsíců až 1 rok B.I.3. Umístění záměru Záměr je umístěn v severní části Hlavního města Prahy, mezi místními částmi Ďáblice a Březiněves uvnitř stávajícího areálu skládky odpadu. kraj: Hlavní město Praha okres: Hl. m. Praha (3100) obec: Praha (12702); Místní úřad Praha Ďáblice (547298), Městská část - Praha Březiněves (538124) katastrální území: Ďáblice (730629), Březiněves (614131) Poloha záměru je zřejmá z následujícího obrázku (podrobněji viz příloha č. 1.1. Situace širších vztahů). STRANA 7 z 53

ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ - ROZŠÍŘENÍ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Obrázek č. 1: Umístění záměru (1:50 000) B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Charakterem záměru je vybudování nové skládkové sekce v areálu stávající skládky a v návaznosti na stávající těleso skládky. Záměr je umisťován do prostoru areálu stávající provozované skládky Ďáblice. Ve své podstatě představuje pokračování skládkové činnosti v areálu, bez navýšení celkové kapacity návozu odpadu i bez rozšiřování do okolních lokalit mimo stávající hranice areálu skládky. Navrženým záměrem nedochází k významné změně ve využití vlastního dotčeného území. Navržená skládková sekce je situována uvnitř oploceného areálu skládky. Ochranný pás zeleně je navržen k přemístění vně areál skládky. Skládka se nachází při okraji městské aglomerace mezi místními částmi. Areál je situován v osamocené poloze mimo zástavbu okolních městských částí. V okolí se nenachází ani nejsou připravovány žádné aktivity, které by mohly vést ke kumulaci případných negativních vlivů. Záměr nevyvolává potřebu realizace jiných staveb či vyvolaných investic s výjimkou inženýrských sítí uvnitř areálu skládky uvedených v rámci popisu záměru. B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění V první polovině r. 2009 bude naplněna kapacita tělesa skládky v Praze Ďáblicích. Tato skládka slouží v dané oblasti obyvatelům hl. města Prahy od r. 1993. Rozšíření II. etapy, která byla povolena a zahájena v roce 2002, by prodloužilo možnost ukládání do r. cca 2010 s tím, že bude zajištěna další lokalita s možností ukládat komunální odpad produkovaný na území hl. města Prahy. Při rozšíření tělesa skládky zůstane infrastruktura skládky pro provoz zachována, nemění se ani dosavadní míra rizika vůči okolnímu prostředí a pro obyvatelstvo žijící na území městských částí Ďáblice a Březiněves. Mění se pouze rozsah velikosti tělesa skládky v rámci stávajícího oploceného areálu. Dosavadní bezrizikový provoz skládky prokázal, že zvolená varianta přinese nejmenší zatížení životního prostředí v reálném čase (ukládáním odpadu nebude po dobu provozu zasažena další lokalita v okolí Prahy) a navýšení nákladů za ukládání odpadu pro obyvatele Prahy bude nejnižší. Zůstane rovněž zachováno na delší období využití vyvíjeného bioplynu s dodávkou energií (tepelná, elektrická) do stávajících rozvodů. STRANA 8 z 53

ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ - ROZŠÍŘENÍ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Navržený záměr je v souladu s Územním plánem sídelního útvaru hl. m. Prahy. Umístění navrženého sektoru skládky je vázáno na dostupné pozemky a není navrženo ve více variantách. Rozsah záměru a jeho vztah k okolí je zřejmý z následujícího obrázku. Obrázek č. 2: Situace okolí záměru (1:10 000) STRANA 9 z 53

ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ - ROZŠÍŘENÍ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru Základní údaje o stavbě Popis a účel stavby Předmětem záměru je návrh technického řešení rozšíření II. etapy skládky komunálního odpadu na k.ú. Ďáblice. Rozšířením II. etapy řízené skládky se prodlouží o dobu cca 9 měsíců až 1 roku ukládání komunálních odpadů hlavního města Prahy při maximálním využití stávající plochy pro výstavbu skládky (rozšíření tělesa skládky v rámci stávajícího oploceného areálu). Navržené řešení si vyžádá vynětí ze ZPF na ploše pro přemístění výsadby ochranného pásu vysoké zeleně š. 20 m mimo stávající oplocení. Návrh technického řešení jednotlivých stavebních objektů vychází v návaznosti na projektované a zrealizované části skládky, dále ze zkušeností firmy A.S.A. spol. s r.o. a z předpokladu splnění platných zákonných předpisů a technických norem. Rovněž způsob provozování a manipulace s odpady bude v souladu s platnými legislativními předpisy, nařízeními a zákony. Těleso skládky je ohraničeno násypem obvodové komunikace a hrázkou, která zamezí rovněž vniknutí povrchových vod z okolí skládky do prostoru úložiště. Odvod těchto vod bude zajištěn obvodovým příkopem. Vlastní těleso skládky bude izolováno od okolního prostředí kombinovaným těsněním z jílového materiálu (2x250mm) a PE-HD fólie (tl. 2,5mm). Průsakové vody ze skládky budou odváděny drenážními troubami mimo těleso skládky a jímány ve stávající nádrži průsakových vod. Z této jímky bude voda recirkulována zpět na těleso skládky. Skládka bude vybavena odplyňovacím systémem. V počáteční fázi bude plyn likvidován spalováním na hořáku u čerpací stanice bioplynu. Později bude odplyňovací systém přepojen na stávající potrubí vedoucí ke kogenerační jednotce. Povrchové vody podchycené kanalizačním systémem v areálu skládky budou jímány a využívány k závlaze zeleně pomocí zavlažovacího systému. Oddělení skládky od okolí bude zajištěno po obvodu tělesa pásem vysoké zeleně šířky 20 m uvnitř a podél západní strany areálu vně oplocení. Rekultivace skládky bude probíhat průběžně po celou dobu životnosti skládky. Zhodnocení staveniště Staveniště rozšíření II. etapy skládky S-OO Ďáblice se nachází západním směrem od zakončujícího sektoru č. 25 ve II. etapě výstavby. Vlastní rozšíření tělesa skládky je navrženo uvnitř stávajícího oploceného areálu, přemístěná výsadba 20 m širokého ochranného pásu vysoké zeleně je navržena vně areálu a kopíruje stávající oplocení. Před zahájením výkopových prací musí být přemístěna výsadba stávajícího ochranného pásu zeleně za oplocení mimo plochu výstavby tělesa skládky a odstraněna humózní vrstva z plochy výstavby. Výstavba sektoru č. 26 budovaného na ploše rozšíření II. etapy výstavby tělesa skládky si vyžádá šířkovou úpravu sektorů č. 24 a 25 budovaných v II. etapě, vlastní prodloužení tělesa skládky činí 31 m. Rozsah a kapacitní údaje Plocha tělesa skládky I.+II. etapa (stávající): II. etapa - rozšíření: Plocha tělesa skládky celkem: 21,31 ha 0.899 ha 22.209 ha Plocha trvalého záboru: I.etapa (stávající): II. etapa (stávající): II. etapa - rozšíření: 31,62 ha 10,38 ha 0,7160 ha Užitečná kubatura skládky: I+II. etapa skládky 3.500.000 m 3 (výsledný tvar) II. etapa - rozšíření 290.000 m 3 celkem 3.792.000 m 3 (výsledný tvar) Procentuelní navýšení využitelného objemu skládky - 0,83 % Životnost rozšíření II. etapy cca 9 měsíců až 1 rok. STRANA 10 z 53

ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ - ROZŠÍŘENÍ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Členění stavby a technický popis jednotlivých objektů SO 01 Štěrková komunikace Komunikace bude v době výstavby rozšíření II. etapy v plném rozsahu zbudována po konce větví A a B navržené v II. etapě. Oba dva konce budou vzájemně propojeny větví C, která bude upravena v závislosti na prodloužení tělesa skládky o 31 m na délku 466,1 m. Větev C v šířce koruny 3 m umožní pohyb mechanizmů při údržbě skládky a výstavbě jejího zatěsnění a rekultivace. Povrchová voda z prostoru za skládkovým tělesem bude odvedená odvodňovacím příkopem do propustků na konci 26. sekce pod sjezdy na konci obou větví komunikace. Stávající násyp tělesa komunikace bude upraven a přehutněn na předepsané hodnoty. Přehutnění násypu komunikace musí být věnována zvýšená pozornost s ohledem na výslednou únosnost její konstrukce. V rámci tohoto objektu bude provedeno v délce 15 m odstranění konce štěrkové staveništní komunikace vedoucí při jižním okraji areálu skládky mezi oplocením a 20 m pásem zeleně. Tato komunikace slouží v době výstavby tělesa skládky, nebo provádění rekultivace k odklonu vozidel navážejících odpad do tělesa skládky a k příjezdu vozidel dodavatele stavby k zařízení staveniště. SO 02 Těleso skládky Těleso skládky je objemově nejrozsáhlejším objektem. Na rozšířené ploše tělesa skládky se nachází vrstva humusu o průměrné tl. cca 60 cm, která musí být skryta v předstihu v mimovegetačním období po etapách a to ve 2 vrstvách ornice tl. 30 cm a podorničí tl. 30 cm. Celková kubatura humózních hlín je cca 6.738 m 3. Práce prováděné na tomto stavebním objektu jsou spojené s úpravou půdorysného tvaru sektorů č. 24 a č. 25 navržených ve II. etapě výstavby skládky. Rozšíření skládky o sektor č. 26 bude při realizaci znamenat : - narovnání obslužné komunikace větev A do přímky u vybudovaného sektoru č.23 - změnu šířky sektoru č. 24 na 31 m, č. 25 na 35 m - změnu vzdálenosti šachet hlavního sběrače průsakových vod; vzdálenosti: Š23 - Š24 = 31m, Š24 - Š25 = 35m, Š25 - Š26 = 45 m - sektor č. 26 má nepravidelný tvar zrcadlově zobrazeného písmena D a bude mít šířku 0-58 m - půdorysný tvar skládky z II. etapy výstavby skládky zůstane zachován, západní hrana úložného prostoru tělesa skládky bude posunuta v ose podélného profilu o 31 m západním směrem Stavební práce budou spočívat především v zemních pracích při tvarování dna a svahů skládky, odtěžením a zpětným nasypáním do tvaru stabilního zemního tělesa. Dno tvoří střechovité příčné spády o min. sklonu 3 % a max. sklonu 6,5 % s ukloněním v podélném směru ve sklonu 2, 5% na 1,5 %. Zemní práce budou spočívat v těžbě a přesunu zeminy v místě skládky, které tvoří sprašové hlíny a slínovce a jílovité hlíny. Zemina nevhodná pro výstavbu minerálního těsnění skládky bude deponována odděleně na deponii u jejího severního okraje a použita následně pro výstavbu násypů tělesa skládky a štěrkové komunikace. Přebytek zeminy bude využit pro výstavbu rekultivační vrstvy skládky. Zemina nevhodná k tvorbě minerálního těsnění se vyskytuje zejména v SZ části plochy skládky, kde se vyskytují štěrkopísky a štěrky blízko povrchu. Minerální zemina v podloží skládky vykazuje v neporušeném stavu koeficient filtrace k f =10-9 až 10-11 m.s -1, zhutněním se nepropustnost cca o jeden řád zvýší. Předpokládané množství vytěžené zeminy pro celou stavbu je cca 17000 m 3. Kombinovaný těsnicí systém tvoří: Minerální těsnění Parametry pro tvorbu minerálního těsnění : Koeficient filtrace k f 10-9 m.s -1 Koeficient míry zhutnění koeficient míry zhutnění C 0,975 Celková tloušťka min. těsnění 0,5 m Vrchní vrstva těsnění (pod folií) nesmí obsahovat kamenité úlomky > 63 mm. Parametry je nutno ověřit na zkušebním poli zhutňovacím pokusem. STRANA 11 z 53

ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ - ROZŠÍŘENÍ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Těsnicí folie Pro konstrukci foliového těsnění dna skládky je navržena folie z vysokohustotního polyetylénu (PEHD) s mechanickou, chemickou a biologickou stálostí následujících parametrů : - materiál nízkotlaký polyetylén, stabilizovaný proti UV záření - hustota min. 0,942 g.cm -3 - tloušťka folie min. 2,5 mm - šířka folie min. 5 m Pro těsnění dna i svahů skládky je navržena folie s hladkým povrchem. Vlastnosti folie musí zodpovídat ustanovením NORM S 2073 z 02/1994. Ochranné vrstvy Před mechanickým poškozením je folie PE-HD chráněna geotextilií, jejíž technické parametry musí zodpovídat následujícímu: doporučená hodnota testu CBR nad 8000 N. Odvodnění tělesa skládky Veškerá voda z prostoru skládky se shromažďuje na jeho dně, nad těsnicími vrstvami a je z něho odváděna drenážním systémem, skládajícím se z : - plošného štěrkového drénu - trubního vedení sběrné drény Plošný štěrkový drén tvoří propustnou, filtračně stabilní vrstvu tl. min. 30 cm na dně a svazích skládky. Štěrk je kulatého zrna, praný, bez příměsí, zrnitosti 16-32 mm a koeficient filtrace k f 10-3 ms -1. Trubní vedení V údolnicích střechovitých profilů jsou uložené porubní drény z tlakového potrubí PE-HD (PN10) ve spádu 2,3 % a 1,5 %. Toto drenážní potrubí je položeno na geotextilii pod vrstvou drenážního štěrku. Drenážní potrubí je z materiálu následujících parametrů: - potrubí PE-HD 225x20,5mm, PN 10, z 3/4 perforované a plné Potrubí bude položeno tak, že perforovanou částí bude otočeno nahoru. Odtok průsakových vod je umožněn po vnitřním hladkém povrchu potrubí. Dnem tělesa skládky potrubí prochází pomocí prostupového kusu, který zajišťuje eliminaci jeho délkové roztažnosti a pokračuje plným potrubím do šachty hlavního sběrače. Hlavní sběrače navazují na jejich stávající části, sběrač průsakových vod je navržen z potrubí PE-HD 315x17,9 mm, sběrač čistých vod je navržen z potrubí PVC KORUG DN 400. Šachta hlavního sběrače V této šachtě je drenážní potrubí sektoru č. 26 zaústěno do hlavního sběrače průsakových nebo povrchových vod. Na sběrač povrchových vod je napojení provedeno pomocí propojovacího kusu (sektor neznečištěn odpadem), na sběrač průsakových vod je napojení provedeno záměnou propojovacího kusu za sifon s klapkovým uzávěrem pro možnost uzavření výtoku (v sektoru je uložen odpad). Přepojení musí být provedeno před započetím ukládání odpadu do sektoru. Šachty hlavního sběrače průsakové vody jsou navrženy železobetonové s vyložením dna i stěn šachty do výšky 3m folií PE-HD tl. 2,5 mm, nad touto hranicí až po poklop je navržena ochranná fólie PE-HD tl. 1,0 mm. Záchytné sítě proti úletu lehkých odpadů Podél komunikace po obvodu tělesa skládky bude umístěna záchytná nylonová síť v. 5,4 m na ocelových sloupcích z trubek výšky 6 m, která bude v místech aktivní části skládky. Kontrolní vrty Pro zajištění bezpečné ochrany podloží skládky před znečištěním a k indikaci znečištění v podloží skládky budou využity stávající hydrogeologické vrty zahrnuté do monitorovacího systému celého areálu skládky (zpracoval Geotest a.s. Brno), doplnění systému vzhledem k jeho rozsahu není nutné. STRANA 12 z 53

ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ - ROZŠÍŘENÍ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Rekultivační vrstva Výstavba rekultivační vrstvy tělesa skládky probíhá po etapách současně s navážením a dosednutím odpadu. Na svazích se přímo na zhutněný povrch překryvu z inertního materiálu uloží ve 3 pásech ke každé plynové studni drenážní geotextilie Terradrén a 40 cm těsnící vrstva (2x20 cm) z jílového materiálu o koeficientu filtrace k f 10-9 ms -1. Na tuto vrstvu bude v pásech uložena drenážní vrstva z filtrační geotextilie Fildrén, vrstva zeminy v tl. 60 cm (materiál z výkopu) a povrch bude uzavřen 40 cm vrstvou humusu. Všechny tyto vrstvy jsou ukládány rovnoměrně s výslednou linií svahu. Na rekultivovaných svazích skládky se vysadí vhodné nízkorostoucí dřeviny, aby se podpořil přírodní charakter umělého tělesa. Sklon svahů tělesa skládky byl stanoven na jižní straně 1:2,25, na zbylých stranách 1:2,5. Statický výpočet stability zpracovaný pro I. etapu skládky zůstává v platnosti. Nad sektorem č. 26 se nachází pouze rekultivace svahů skládky, vrchlík končí nad II. etapou výstavby. Povrch bude zatravněn a ozeleněn. K závlaze ozeleněného povrchu skládky je na jejím povrchu navržen zavlažovací systém skládající se z rozvodu výtlačného potrubí a postřikovačů závlaha akumulovanou povrchovou (neznečištěnou) vodou. Po povrchu rekultivace skládky bude tažen rovněž rozvod výtlaku průsakových vod k zavlažovacím studním odpadu k dotaci odpadu vodou pro vývin bioplynu. K vývinu plynu je potřeba dotace cca 2% čerpaného množství. Prognózované množství potřeby závlahové vody k vývinu bioplynu je cca 30.000 m 3. Technologie skládkování Na hotové dno "vany" skládky se první vrstvy odpadu naváží pomocí lehkých mechanizmů, nejlépe s čelní radlicí tak, aby nedošlo k poškození drenážních a těsnících vrstev skládky. V těchto prvních vrstvách odpadu nesmí být žádné neskladné části a úlomky, které by mohly poškodit těsnění skládky. Zde se doporučuje ukládat odpad, který bude tvořit kvalitní základ skládky z hlediska její stability a bude dostatečně propustný pro skládkovou vodu. Důkladné zhutňování těžkým kompaktorem s ozubenými koly je možné provádět až po navezení cca 2 m vrstvy odpadů. Mechanicko-fyzikální vlastnosti ukládaného odpadu budou dokladovány a uložení na skládce bude u každého odpadu posuzováno individuálně. Ukládání různých druhů odpadu musí být provedeno tak, aby nedocházelo k případným nekontrolovatelným reakcím a porušení stability skládky. Odpady, které by svým uložením mohly zapříčinit porušení stability skládky, budou ze skládkování buď vyloučeny, nebo bude provedeno jejich kondiciování, případně promíchání s ostatními odpady přímo v tělese skládky tak, aby výsledný materiál byl ze statického hlediska vhodný. Postup pro ukládání odpadu bude zanesen do počítačové evidence odpadů, způsob kondiciování do smluv provozovatele s objednateli. Čistota vozidel jezdících po tělese bude zajištěna úpravou provozních předpisů pro skládkování, kde komunikace budované v tělese mají upravený povrch (např. štěrkování) a vozidla nepřicházejí do styku s odpadem jej zanechávají na cestě ve skládce. Při výjezdu z tělesa skládky je možno provést očistu na oklepové či mycí rampě. Dle zkušeností z dosavadního provozu na skládce v Ďáblicích tato opatření plně vyhovují. Čistota odjíždějících vozidel je kontrolována obsluhou skládky při výjezdu z areálu. SO 05 Odplynění skládky V rámci tohoto objektu je navržena jímací část odplyňovacího systému, složená z jímacích studní, které budou napojeny spodním odtahem na aktivní odplyňovací systém skládky, skládající se ze sběrného potrubí, svodného potrubí a regulačních šachet. V rámci I. etapy skládky byla vybudována likvidační koncovka bioplynu, skládající se z čerpací stanice a havarijní možnosti spalování na vysokoteplotní pochodni. Z čerpací stanice je bioplyn odebírán kogenerační jednotkou k výrobě el. a tepelné energie. V současné době je ze skládky v Ďáblicích odebíráno 1.100 m 3 /hod a prognóza je max. cca 3.000 m 3 /hod. V rámci rozšíření II. etapy je odplyňovací systém skládky rozšířen o dvě vertikální plynové studny č. 161 a 162. Studny jsou napojeny na regulační šachtu bioplynu RŠ XXIV, odkud je bioplyn přiváděn k čerpací stanici sběrači. Regulační šachty budou napojeny na hlavní sběrače a ty připojeny na jejich stávající část. Po uzavření skládky a rekultivaci se upraví zhlaví jímacích studní pro horní odtah a jímací potrubí bude taženo po povrchu skládky, jímací potrubí spodního odtahu bude odpojeno. SO 12 Osvětlení areálu Venkovní osvětlení zajišťuje osvětlení vjezdu do tělesa skládky včetně prostoru pro ukládání odpadu, provozního areálu se zpevněnými plochami a prostoru u jímek. Bude provedeno výbojkovými a STRANA 13 z 53

ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ - ROZŠÍŘENÍ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU halogenovými svítidly. Osvětlení navržené pro II. etapu výstavby bude rozšířeno o dva osvětlovací stožáry s výbojkovými svítidly, osvětlující prodlouženou část komunikací podél S a J obvodu skládky. Na tyto stožáry budou v době aktivního návozu do sekce 26 umístěna halogenová svítidla nasměrovaná do tělesa skládky, osvětlující komunikace. Osvětlení bude napájeno z rozvaděče RVO umístěného vedle hlavního rozvaděče nn. SO 23 Sadové úpravy provozního areálu Na ohumusovaných plochách areálu skládky bylo provedeno ozelenění zasetím a výsadbou travního porostu spolu s keřovým a stromovým porostem tak, aby území dotčené výstavbou se co nejdříve začlenilo do přirozeného vzhledu krajiny. Při rozšíření skládky západním směrem o 31 m dojde výstavbou k zásahu do tohoto pásu. Výsadba v 20 m pásu podél oplocení zůstane zachována pouze částečně v JZ rohu areálu skládky, kde se nachází mimo plochu výstavby. Pás zeleně podél Z strany areálu skládky bude v předstihu přesazen ve vhodném období za oplocení. Pás zeleně bude kopírovat oplocení v jeho těsném kontaktu. Při doplnění výsadby bude využita stávající druhová skladby zeleně. SO 24 Sadové úpravy úložiště Na ohumusovaném povrchu rozšířeného tělesa skládky bude provedeno ozelenění zasetím a výsadbou travního porostu spolu s keřovým porostem. Výsadba nízkokořenících dřevin bude probíhat ve shlucích tak, aby nebránila údržbě povrchu tělesa skládky a vzhled krajiny působil co nejpřirozeněji. Druhová skladba bude upravena tak, aby byla provázána s navrženými zelenými plochami v okolí skládky s využitím autochtonních druhů (např. trnka, růže šípková a pod.). Podrobné zpracování druhové skladby a rozmístění bude provedeno v dalším stupni projektové dokumentace. SO 27 Rozvod nn Stávající napájení areálu zařízení staveniště el. energií bude využito, bude provedeno zkrácení vedení a rozvaděč umístěn do prostoru přemístěné části zařízení staveniště. Údaje o provozu Provoz na rozšířené části skládky se bude řídit platným provozním řádem stanovujícím povinnosti a odpovědnosti provozovatele, uživatelů skládky a příslušnými hygienickými předpisy. Dále vyhláškami Ministerstva životního prostředí č. 337/1997 Sb. (Katalog odpadů) a č. 338/1997 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a platnou legislativou vztahující se k provozování skládek. Přivážený odpad bude vážen a kontrolován včetně radioaktivity, zda odpovídá deklarované kategorii a poté ukládán podle druhu a kategorie tak, aby nemohlo dojít k nežádoucím vzájemným reakcím. Místo uložení bude evidováno. Odpad bude po uložení zpracován - hutněn kompaktorem a postupně vrstven a zakrýván inertním materiálem. Stávající provoz na skládce je ustanoven jednosměnný, s provozní dobou v pracovní dny od 3.00 do 17.00 hod., sobota od 8.00 do 11.00 hod., ostatní dle dohodnutých režimů Celkem je v provozu skládky zaměstnáno 11 osob. Realizace záměru rozšíření II. etapy skládky nemá vliv na provozní režim ani na zaměstnanost v provozu skládky. Podrobnější situace skládky jsou patrná z přílohy 2 oznámení: 2.1. Katastrální mapa 2.2. Situace skládky 2.3. Situace skládky po rekultivaci 2.4. Řez tělesem skládky B-B STRANA 14 z 53

ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ - ROZŠÍŘENÍ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Předpokládaný termín zahájení výstavby: 06/2007 Předpokládaný termín dokončení: 01/2009 (uvedení do provozu) 01/2010 (ukončení skládkování) B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraj: Obec: Hlavní město Praha Magistrát hlavního města Prahy Mariánské nám. 2, 110 01 Praha 1 Praha, Místní úřad Praha Ďáblice Květnová 533/52 182 00 Praha 8 Praha, Městská část - Praha Březiněves U parku 140 182 00 Praha 8 správní obvod obce s rozšířenou působností: správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Praha Praha B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí Rozhodnutí Územní rozhodnutí, stavební povolení Příslušný správní úřad ÚMČ Praha 8, Odbor výstavby B.II. ÚDAJE O VSTUPECH (například zábor půdy, odběr a spotřeba vody, surovinové a energetické zdroje) B.II.1. Půda Celková plocha pozemku staveniště je 8.990 m 2. Záměr počítá s bezprostředním využitím částí pozemků p.č. 1580/1, 1608/4, 1608/3 a 1604, všechny v katastrálním území Ďáblice (730629). Hranice dotčených pozemků jsou patrné ze situace uvedené v příloze č. 2.1. Katastrální mapa. Tab.: Dotčené pozemky parcelní číslo druh pozemku způsob ochrany výměra (m 2 ) 1580/1 orná půda ZPF 4 035 1608/4 orná půda ZPF 2 160 1608/3 orná půda ZPF 880 1604 ostatní plocha --- 170 U dotčených pozemků bude provedeno trvalé odnětí o celkovém rozsahu 7.245 m 2. Záměr nezasahuje na pozemky určené k plnění funkcí lesa. Ochranná pásma V zájmovém území záměru se vyskytují ochranná pásma technické infrastruktury. Jiná zvláštní ochranná pásma nejsou v zájmovém území vymezena. STRANA 15 z 53

ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ - ROZŠÍŘENÍ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU B.II.2. Voda Pitná voda (například zdroj vody, spotřeba) Záměr je začleněn do provozu stávající skládky odpadů. Provoz záměru bude zajištěn stávající obsluhou skládky, z tohoto důvodu nedojde ke změně stávající potřeby pitné vody. Zdrojem pitné vody bude stávající rozvod pitné vody pro skládku. Užitková voda Při provozu skládky je dle potřeby užívána voda k protiprašnému postřiku zpevněných ploch komunikací v areálu, případně k zavlažování zelených ploch v době sucha. K uvedeným účelům je užívána jednak pitná voda z vodovodní přípojky a jednak nekontaminovaná srážková voda zachycená ve volných sekcích skládky. Technologická voda Během provozu stavby je používána technologická voda pro potřebu zavlažování povrchu skládky v suchých obdobích. Voda pro zavlažování povrchu aktivní části skládky pro zamezení prašnosti v suchých obdobích je čerpána z bezodtoké retenční jímky pro záchyt průsakových vod. Případný nedostatek vody v retenční jímce může být řešen prostřednictvím rozvodu pitné vody. Požární voda V případě požáru během provozu stavby bude jako voda požární použita voda z rozvodu pitné vody, případně průsaková voda shromážděná v retenční jímce a voda dovezená zásahovými vozidly. B.II.3. Surovinové a energetické zdroje Elektrická energie Potřeba elektrické energie bude pokryta odběrem z veřejné distribuční sítě stávající přípojkou. Dojde pouze k úpravě areálového vedení a přemístění rozvaděče. Z hlediska výkonu a odběru zůstává prakticky zachován současný stav bez významnějšího navýšení. Zemní plyn Odběr zemního plynu není uvažován. Tepelná energie Výroba tepelné energie v rámci využívání skládkového plynu zůstává zachována beze změny. Záměr nevyžaduje výrobu tepelné energie. Pohonné hmoty Potřeba pohonných hmot v rámci provozu skládky zůstává na současné úrovni beze změny. Vstupní suroviny Provoz skládky nevyžaduje žádné zvláštní vstupní suroviny. Hlavním vstupem jsou odpady, které jsou ukládány k tělese skládky. Beze změny současného stavu. Potřeba strategických zdrojů přírodních surovin není uvažována. STRANA 16 z 53

ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ - ROZŠÍŘENÍ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Nároky na dopravní infrastrukturu jsou dány zejména počtem vozidel dopravní obsluhy. Záměr představuje pokračování skládkové činnosti, bez navýšení celkové kapacity návozu odpadu, která činí cca 350 000 tun za rok. Intenzita dopravní obsluhy i dopravní trasy tedy budou odpovídat stávajícímu stavu. Údaje o dopravních nárocích jsou následující: Dopravní obsluha: celkový počet vozidel: cca 100 000 voz/rok (400 voz/den) druh vozidel: průměrná tonáž: dopravní trasy: rozdělení směrů dopravy: čas dopravy: Zaměstnanci, ostatní: celkový počet vozidel: druh vozidel: nákladní cca 3,5 t hlavní vjezd do areálu, ul. Ďáblická, ul. Cínovecká (silnice R8), komunikační systém města Prahy cca 80% jih, cca 20% sever denní doba pracovních dní cca 8000 voz/rok (30 voz/den) osobní Výstavba: intenzita dopravy: variabilní (cca desítky vozidel za den) druh vozidel: převážně nákladní B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH (například množství a druh emisí do ovzduší, množství odpadních vod a jejich znečištění, kategorizace a množství odpadů, rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií) B.III.1. Ovzduší Bodové zdroje V souvislosti s provozem hodnoceného záměru není navrženo zřízení žádného nového bodového zdroje znečišťování ovzduší. V současnosti je v areálu provozována kogenerační jednotka využívající skládkový plyn produkovaný stávající částí skládky. S využitím plynu v kogenerační jednotce se počítá i v budoucnu. Předpokládaná emise škodlivin (při max. produkci 3.000 m 3 skládkového plynu za hodinu) je následující: roční emise škodlivin: NO x : 1.577,6 t/rok CO: 393,5 t/rok C x H y : 788,8 t/rok SO 2 : 52,9 kg/rok TL: 1.314,7 kg/rok Pozn.: Pro výpočet byl použit emisní faktor dle přílohy č. 4 k vyhlášce č. 356/2002 Sb. Liniové zdroje Rozšířením skládky odpadů nevznikne žádný nový liniový zdroj znečišťování ovzduší. Navrhovaný záměr nepředpokládá nárůst intenzity skládkování, pouze řeší pokračování skládkování v dalším období. Doprava odpadů bude probíhat po stávající trase s nezměněnou intenzitou dopravy, emise škodlivin bude tedy prakticky shodná jako za stávajícího stavu. Předpokládaná emise škodlivin z pohybu svozových vozů v areálu skládky je následující: emise škodlivin z dopravy: NO x : 33,596 kg/den 8,567 t/rok CO: 34,373 kg/den 8,765 t/rok C x H y : 18,241 kg/den 4,651 t/rok STRANA 17 z 53

ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ - ROZŠÍŘENÍ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Plošné zdroje Jako plošný zdroj znečišťování ovzduší bude působit samotná plocha rozšířené skládky. Z hlediska kategorizace zdroje je navrhovaná skládka dle nařízení vlády č. 353/2002 Sb. zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší (dle přílohy č. 1, bod 5.1. je zvláště velkým zdrojem znečišťování ovzduší skládka přijímající více než 10 t odpadu denně nebo mající celkovou kapacitu nad 25 000 t, mimo skládky inertního odpadu). Zdrojem emisí je jednak samotný provoz na ploše skládky, tedy doprava a vykládka odpadu, jeho rozhrnování a hutnění a následné překrývání inertním materiálem. Dále je zdrojem emise škodlivin odpad uložený na úložišti, respektive procesy probíhající v uloženém odpadu jejichž produktem bude skládkový plyn. Emise z manipulace s odpadem budou produkovány především spalovacími motory vozidel a mechanismů pohybujících se po ploše skládky. Prašnost a případný zápach čerstvě navezeného odpadu bude minimalizována postřikem vodou a překrýváním odpadu inertním materiálem. Z hlediska množství emitovaných škodlivin opět můžeme konstatovat, že oproti stávajícímu provozu nedojde ke změně, neboť použité mechanismy a pracovní postup budou totožné jako v současnosti. Předpokládaná emise z provozu svozových vozů na skládce (volnoběh, váha, vykládka, mytí) a hutnění odpadu (buldozer, 3 kompaktory) je následující: emise škodlivin z plošného zdroje: NO x : 65,83 kg/den 16,79 t/rok CO: 67,35 kg/den 17,18 t/rok C x H y : 35,74 kg/den 9,12 t/rok Celková emise skládkového plynu (pro celou skládku) je očekávána v úrovni do max. 3.000 m 3 /h a bude se v průběhu času měnit v závislosti na stupni rozkladných procesů uvnitř skládky. Rozšířená část skládky - sekce č. 26 - bude (obdobně jako stávající skládka (II. etapa) vybavena systémem pro jímání a odvod skládkového plynu vyhovujícím ČSN 83 8034. Skládkový plyn je jímán a spalován v kogenerační jednotce. Dále je k dispozici fléra pro volné spalování bioplynu. Výstavba V průběhu stavebních prací bude docházet k zásahům do terénu a dalším stavebním pracím při kterých bude docházet k emisi prašných částic. Doba emise bude omezená, emitované množství bude značně proměnné a bude závislé na aktuálních klimatických podmínkách. V průběhu výstavby také dojde ke krátkodobému nárůstu emisí produkovaných dopravou stavebních surovin a materiálů. Předpokládaná maximální emise škodlivin je následující: denní emise škodlivin: NO x : 3,4 kg/km.den CO: 2,9 kg/km.den C x H y : 0, 7 kg/km.den SO 2 : 0,001 kg/km.den TL: 0,3 kg/km.den Pozn.: Pro výpočet byl použit program MEFA 02, doporučený Ministerstvem životního prostředí. Dalším zdrojem emisí budou motory stavebních strojů a mechanismů obsluhujících stavbu. Úlet odpadů ze skládky Potenciálním sekundárním zdrojem je úlet odpadů lehkých částí z ukládaného odpadu v aktivní části skládky. Skládka je průběžně rekultivována, čímž se snižuje možnost úletu odpadů. Problematika úletu odpadů je rovněž řešena v rámci provozního řádu, kdy ve větrných dnech je organizováno ukládání odpadů ve spodních etážích skládkového tělesa tak, aby nedocházelo k úletům mimo těleso skládky. V případě, že tento postup není respektován nebo přesto dojde k úletu odpadů, je obsluha skládky povinna provést úklid okolí. Zápach Průběžná rekultivace snižuje možnost úniku pachových látek i riziko působení západu v širším okolí skládky. Na skládce je jímán vznikající bioplyn, který je využíván v kogenerační jednotce. Dále je v rámci rekultivace vybudováno tzv. horní odplynění, které veden rovněž k minimalizaci západu ze skládky. STRANA 18 z 53

ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ - ROZŠÍŘENÍ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU B.III.2. Odpadní vody Průsakové vody (například přehled zdrojů odpadních vod, množství odpadních vod a místo vypouštění, vypouštěné znečištění, čistící zařízení a jejich účinnost) Plocha rozšíření skládky bude odvodňována jako samostatná sekce, napojená na kanalizaci průsakových vod, která je vedena podél okraje skládky. S vodami bude nakládáno stávajícím způsobem, tj. budou svedeny do bezodtoké retenční jímky o objemu 1 400 m 3 a zneškodněny zpětným skrápěním povrchu skládky, v případě potřeby (přebytku) pak odvozem na vhodnou ČOV. Objem průsakových vod rozšířené sekce skládky lze odhadnout podle vztahu: V = F y h kde: V je průměrný roční objem odtoku průsakových vod [m 3 ] F je plocha rozšířené sekce [m 2 ] - F = 9 270 m 2 y je odtokový koeficient - ψ = 0,1 (pro konfiguraci terénu 1-5% kde se předpokládá vysoký odpar) h je průměrná roční výška srážek [m] - h = 0,487 m (dlouhodobý srážkový normál) V = F y h = 9 270 0,1 0,487 = 451,449 m 3 Uvedený odtok odpovídá průměrnému odtoku ve výši 0,0143 l.s -1. Průsakové vody budou produkovány po dobu zavezení sekce do její rekultivace. Životnost sekce činí max. 1 rok, postup rekultivace až na čelo skládky lze očekávat zhruba do dvou let po ukončení skládky. Průsaková jímka je dimenzována s dostatečnou rezervou pro zachycení přívalových srážek, což bylo prokázáno dosavadním provozem. Srážkové vody V souvislosti s rozšířením II. etapy skládky dojde k posunutí čela skládky o zhruba 30 m oproti stavu schválenému pro II. etapu výstavby. Spolu s prodloužením tělesa skládky dojde k posunutí pásu zeleně oproti předpokladu II. etapy a k prodloužení obvodové komunikace a obvodového pásu zeleně. Celkové navýšení ploch oproti předpokladům II. etapy pak bude zhruba činit: - plocha prodloužení obvodové komunikace (F 1 ): 300 m 2 - plocha nové zástavby skládkou (F 2 ): 9 270 m 2 - plocha prodloužení obvodové zeleně (F 3 ): 2 150 m 2 Objem srážek zachycených na nově vybudovaných zpevněných plochách komunikací a provozních objektů v průměrném klimatickém roce lze přiblížit pomocí vztahu: V = F y h kde: V je průměrný roční objem odtoku srážkových vod [m 3 ] F je zastavěná plocha [m 2 ] y je odtokový koeficient - ψ 1 = 0,9 (zastavěné plochy a komunikace s možností odtoku do kanalizace) - ψ 2 = 0,15 (plochy pokryté vegetací s možností odtoku do kanalizace, spád terénu nad 5 %) - ψ 3 = 0,05 (plochy pokryté vegetací s možností odtoku do kanalizace, spád terénu do 1 %) h je průměrná roční výška srážek [m] - h = 0,52 m (dlouhodobý srážkový normál) Odtok z areálu stavby v ročním průměru lze přiblížit podle vztahu: q = V/t kde: V je průměrný roční objem odtoku srážkových vod [m 3 ] t je jeden rok (31536000 s). STRANA 19 z 53

ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ - ROZŠÍŘENÍ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Z hlediska změny odtoku z území oproti předpokladům výstavby II. etapy skládky je nutné rozlišit následující základní provozní situace: - období provozu nové sekce skládky - období po rekultivaci rozšířené (nové) části skládky V období provozu nové sekce (č. 26) bude navýšení odtoku z území v důsledku realizace záměru rozšíření II. etapy skládky činit: V 1 = F 1 y 1 h = 300 0,9 0,487 = 131,49 m 3 V 2 = 0 m 3 (plocha skládky vyloučena z odtoku povrchových vod) V 3 = F 3 y 3 h = 2 150 0,05 0,487 = 52,3525 m 3 V = V 1 + V 2 + V 3 = 140,4 + 0 + 55,9 = 183,8425 m 3 q = V/t = 183 842,5/31536000 = 0,00583 l.s -1 V období po rekultivaci rozšířené části II. etapy skládky bude navýšení odtoku z území činit: V 1 = F 1 y 1 h = 300 0,9 0,487 = 131,49 m 3 V 2 = F 2 y 2 h = 9 270 0,15 0,487 = 677,1735 m 3 V 3 = F 3 y 3 h = 2 150 0,05 0,487 = 52,3525 m 3 V = V 1 + V 2 + V 3 = 140,4 + 723,06 + 55,9 = 861,016 m 3 q = V/t = 861 016/31536000 = 0,02730 l.s -1 Neznečistěné vody jsou odváděny do jímky povrchových vod, odkud jsou vypouštěny odvodňovacím příkopem podél místní komunikace do povrchového toku (Mratínský potok). Jímka povrchových vod plní zároveň funkci retenční nádrže pro utlumení dopadů nárazových srážek na vodnost povrchového toku. Manipulací na jímce je zajištěno, že akumulovaná voda je odpouštěna mimo kulminaci průtoku v povrchovém toku v důsledku srážek. Odpadní vody splaškové S ohledem na skutečnost, že provoz záměru bude zajišťován stávající obsluhou skládky odpadů, není předpokládána změna ve stávající produkci odpadních vod. Záměr bude využívat stávajícího systému nakládání se splaškovými vodami, které jsou odvedeny na vlastní ČOV typ AS NIKKOL 15. Vyčištěné vody jsou vedeny do jímky průsakových vod a odtud čerpány do tělesa skládky nebo odváženy na vhodnou ČOV. Recipient, čistící zařízení V důsledku realizace rozšíření II. etapy není nutné budovat v provozu nová čistící zařízení. Využívána budou stávající zařízení biologické ČOV splaškových vod a odlučovače lehkých kapalin. Recipientem neznečistěných srážkových vod bude místní vodoteč (Mratínský potok). B.III.3. Odpady Skládka je zařízením pro odstraňování odpadů jejich ukládáním na skládky. Odpady kategorie I a O, vzniklé z vlastního provozu, budou proto ukládány přímo na vlastní skládce. Nad tento rámec bude produkováno pouze malé množství odpadů kategorie N. Jde například o odpady charakteru odpadních zářivek a jiného odpadu, obsahujícího rtuť, baterií a akumulátorů, odpadních tonerů, vyřazené elektroniky, odpadů z provozní údržby mechanismů apod. Množství nepřesáhne několik desítek až stovek kg za rok. Tyto odpady budou předávány odborné firmě (příslušná střediska vlastní společnosti) a zneškodňovány v rámci platné legislativy. S veškerým odpadem bude nakládáno ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Odpad bude dle tohoto zákona tříděn, shromažďován a likvidován dle jednotlivých druhů a kategorií stanovených vyhláškou MŽP č. 381/2001 Sb., kterou byl vydán katalog odpadů. Odpady vzniklé z výstavby budou proto ukládány resp. využity přímo na vlastní skládce. Jde o odpady charakteru stavebních a demoličních odpadů. Množství nepřesáhne řád tisíce tun za období výstavby. STRANA 20 z 53

ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ - ROZŠÍŘENÍ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU B.III.4. Ostatní Záměr představuje pokračování skládkové činnosti za použití stávajících technologií a při zachování stávajících intenzit dopravy i dopravních tras. Z hlediska hlukových emisí proto oproti stávajícímu stavu nedochází ke změně. Obdobně tak poloha zdrojů hluku ve vztahu k venkovnímu chráněnému prostoru se oproti stávajícímu stavu významně nemění (dochází sice ke zvětšení vzdálenosti, celkově však akusticky nevýznamnému). Údaje o emisích hluku, vibrací, záření resp. dalších faktorů jsou následující: Hluk: kompaktor 550: do L A = 85 db/5 m soudobý počet: 2 doba provozu: cca 14 h/den umístění: povrch skládky Vibrace: buldozer New Holland: do L A = 90 db/5 m soudobý počet: 1 doba provozu: cca 14 h/den umístění: povrch skládky traktor Zetor: do L A = 85 db/5 m soudobý počet: 1 doba provozu: cca 14 h/den umístění: areálové komunikace, povrch skládky provoz nákladních vozidel v areálu: do L A = 80 db/5 m soudobý počet nákladních vozidel: do cca 3 doba provozu: cca 8 h/den umístění: povrch skládky, areálová komunikace kogenerační jednotka: do L A = 80 db/5 m počet: 1 doba provozu: 24 h/den umístění: areál skládky (při vjezdu do areálu) výstavba: nejsou produkovány ve významné míře do L A = 80 db/5 m Záření: ionizující záření: zdroje nejsou používány elektromagnetické záření: Další fyzikální nebo biologické faktory: významné zdroje nejsou používány (pouze běžná komunikační zařízení) nejsou používány B.III.5. Rizika vzniku havárií Výstavba ani provoz záměru nepředstavuje významný rizikový faktor vzniku havárií nebo nestandardních stavů. Riziko havárií a dopravních nehod nepřevýší běžně akceptované riziko, doprava nebezpečného zboží nebude prováděna. Záměr nespadá do režimu zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií. Provozní řád skládky řeší tyto možné havarijní situace a postupy při jejich výskytu: uložení nepovolených odpadů, požár, dešťový příval, vniknutí povrchových vod do skládky, výpadek elektrického proudu, nález nebezpečných předmětů, zjištění kontaminace vod v monitorovacím systému, přemnožení obtížného hmyzu nebo hlodavců, únik ropných látek z mobilních prostředků, mechanizace nebo skladového prostředku, porušení těsnicí vrstvy. STRANA 21 z 53

ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ - ROZŠÍŘENÍ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU Analýza rizik nestandardních stavů V souvislosti s provozem zařízení lze předpokládat následující rizikové stavy: riziko indikace pravděpodobno st výskytu zasažená oblast požár okamžitá kouř nízká ovzduší, příp. vegetace, příp. vody porušení těsnosti technické bariéry opožděná monitoring velmi nízká podzemní vody, horninové prostředí velká voda okamžitá obsluha velmi nízká povrchové vody přeplnění jímky průsakových vod okamžitá obsluha velmi nízká povrchové vody dopravní nehoda spojená s únikem okamžitá obsluha nízká půda, příp. vody Dopady na okolí požár Požár může vzniknout v důsledku nedodržení zásad požární ochrany a technologické kázně nebo při průniku nepovolané osoby do areálu skládky. V případě požáru může dojít ke vznícení hořlavého podílu odpadů, případně k hoření skládkového plynu. S ohledem na široký rozsah materiálů a látek uložených na úložišti není možné specifikovat všechny škodliviny při požáru vznikající. Jednalo by se o široké spektrum oxidů a aromatických látek majících nepříznivý vliv na životní prostředí a lidské zdraví. Rozšíření požáru do okolních porostů, například unášením hořícího materiálu větrem, je málo pravděpodobné, okolí stavby je využíváno k zemědělské produkci. Dále nelze vyloučit poškození těsnící folie podložní izolační vrstvy skládky, narušení technické bariéry v celém profilu je nepravděpodobné, únik průsakových vod do podloží v důsledku rozsáhlého požáru však nelze vyloučit. porušení těsnosti technické bariéry Technickou bariérou je míněna veškerá izolace na trase průsakových vod: - kombinovaná izolace dna skládky, - izolace kanalizace průsakových vod, - izolace jímky průsakových vod. Porušení těsnosti technické bariéry lze uvažovat jako důsledek technologické nekázně při pokládání, spojování a kontrole nepropustnosti jednotlivých izolačních prvků. Porušení těsnosti z jiných příčin (živelná pohroma, zlý úmysl a podobně) jsou značně nepravděpodobné. V případě porušení těsnosti technické bariéry může dojít k pronikání průsakových vod do podloží skládky. Průsakové vody jsou zatíženy zejména v ukazatelích CHSK, N-NH 4, N-NO 2, N-NO 3, nárazově mohou být zvýšeny koncentrace NEL a jednosytných fenolů, vyloučit nelze případný obsah jiných škodlivin. V případě zasažení podzemních vod mělké zvodně lze předpokládat šíření kontaminace ve směru proudění podzemních vod (východ) s postupným naředěním kontaminantu s rostoucí vzdáleností od zdroje. Projevy kontaminace podzemních vod budou zachyceny stávajícím monitorovacím systémem. V předpokládaném směru šíření kontaminace se nenacházejí domovní studny nebo jiné objekty určené k individuálnímu zásobování pitnou vodou. velká voda Průnik povrchové vody do aktivní sekce skládky je značně nepravděpodobný. Stavba se nachází mimo záplavová území povrchových toků. Stavba se nachází v oblasti hydrologického rozvodí, povodí areálu skládky je minimální. STRANA 22 z 53

ĎÁBLICE, II. ETAPA SKLÁDKY ODPADŮ - ROZŠÍŘENÍ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU přeplnění jímky průsakových vod Retenční jímka má dostatečnou kapacitu pro zachycení přítoku z prostoru aktivní skládky po dobu přívalových dešťů. K jejímu přeplnění může dojít v případě technologické nekázně (jímka nebude v rozporu s provozním řádem řádně vyvážena) nebo mimořádných srážek. Přeplnění jímky průsakových vod by znamenalo průnik vody z jímky do systému nakládání s neznečistěnými vodami s následným převedením těchto vod do povrchového toku. V tomto případě dojde k ohrožení kvality vody v toku případně k ohrožení kvality půdy. Míru zátěže okolí v důsledku výše popsaného stavu lze posoudit jako relativně nízkou. Při pominutí možnosti přetečení jímky v důsledku technologické nekázně je popsaný stav spojen s přítokem mimořádných objemů srážkové vody, případně povrchové vody ze srážek. Tomu budou odpovídat i mimořádné průtoky vody v místní vodoteči a dalších tocích, které zajistí významné naředění znečistění průsakových vod (odhadem minimálně o dva řády). Povrchovou vodou pak dojde k rychlému transportu znečistění do nižších poloh povodí a k dalšímu naředění. dopravní nehoda spojená s únikem nebezpečných látek Z dopravního hlediska nevzniká významné riziko vzniku havárie s environmentálními následky. K uložení v rozšířené části skládky nejsou určeny odpady charakteru nebezpečných kapalin nebo kalů, které jsou z hlediska šíření případného úniku v důsledku dopravní nehody nejvíce rizikové. Odpady jsou převážně kategorie O, nebo se jedná o tuhé odpady s obsahem nebezpečné složky. Obecným rizikem silniční dopravy pro životní prostředí v případě dopravní nehody je únik kapalin z palivové nebo mazací soustavy vozidla. Případný únik přepravovaného odpadu by znamenal dle aktuální skladby odpadu riziko ohrožení půdy, vody a ekosystémů v okolí místa úniku. Míra rizika je dána konkrétní skladbou odpadu, obsahem škodlivin a jejich mobilitou. Vzhledem ke skutečnosti, že odpad z obcí je charakteru tuhého materiálu a obsah nebezpečných látek je možné charakterizovat jako nízký a nárazový, nepředstavuje únik odpadu při dopravní nehodě významné riziko. Výše uváděná rizika spojená s dopravou jsou obecně akceptována a v případě oznamovaného záměru nejsou spojena přímo s provozem skládky na dané lokalitě, ale s nutností přepravovat odpady do odpovídajícího zařízení. Následná opatření požár Pro případ požáru je areál vybaven odpovídajícími prostředky k zásahu. V areálu jsou dle požárního plánu rozmístěny požární body vybavené ručními hasícími přístroji, ruční hasící přístroj je rovněž součástí vybavení kompaktoru skládky. V areálu je proveden rozvod požární vody ukončený požárními hydranty. S rozšířením skládky o jednu sekci bude rozšířen rovněž rozvod požární vody. V případě požáru je vyrozuměn hasičský záchranný sbor a je proveden okamžitý zásah s použitím výše uvedených prostředků k likvidaci požáru. Požár může být dále utlumen přehrnutí hořících předmětů nehořlavým materiálem s následným ochlazováním vodou. porušení těsnosti technické bariéry Při indikaci porušení technické bariéry (např. monitoringem, při revizi jímky nebo kanalizace a pod.) bude následovat: - ověření znečistění dalšími odběry, revizí, případně hydrogeologickým průzkumem, - zjištění místa úniku (hydrogeologický průzkum, geofyzikální metody určení místa infiltrace skládkových vod a pod.), - provedení prácí na odstranění závady (vytěžení odpadu v místě úniku, obnovení těsnosti izolace, obnovení těsnosti retenční jímky nebo potrubí kanalizace), - v případě potřeby (dle hydrogeologického posouzení) další sanace podzemních vod, - monitoring v režimu ověření účinnosti provedených opatření, - jiná opatření dle požadavků příslušných orgánů státní správy. STRANA 23 z 53