K výsledkům průzkumu zaměřeného na kvalitu podnikové informatiky

K výsledkům průzkumu zaměřeného na kvalitu podnikové informatiky Jan Pour, Ota Novotný Katedra informačních technologií Vysoká škola ekonomická v Praze pour@vse.cz, novotnyo@vse.cz Abstrakt: Kvalita podnikové informatiky představuje dnes jeden z klíčových faktorů úspěšnosti podniku na trhu, spokojenosti zákazníků i zaměstnanců. Podmínky pro uplatnění efektů podnikové informatiky se samozřejmě mezi podniky velmi různí, různí se i názory reprezentantů podniků na informatiku, na její možnosti a omezení. Zdrojem pro informace o těchto názorech mohou být výsledky rozsáhlého průzkumu mezi více než 800 respondenty v české praxi. Cílem tohoto článku je presentovat tyto výsledky a analyzovat je z pohledu autorů. Klíčová slova: podniková informatika, efekt informatiky, služby informatiky, inovace podnikové informatiky, informační a komunikační technologie, informatické aplikace, informační strategie, řízení IS/ICT. Abstract: Business informatics quality represents one of the clue factors of the company business success, of the clients and employees satisfaction at the same time. Conditions needed for the impacts of business informatics effects significantly differ among various companies. There are also differences among the business representatives views on the informatics and its possibilities and limitations. As the information resource of such views can be the results of extended survey performed among more than 800 respondents in the Czech practice. The paper is aimed at the presentation of the survey results and their analysis from the view of authors. Key words: business informatics, informatics effects, informatics services, innovations in business informatics, information and communication technologies, applications of informatics, information strategy, IS/ICT management. Kvalitu a ekonomické otázky podnikové informatiky je nutné pojímat v celkovém kontextu řízení informatiky a celého podnikového řízení. Aktuálním otázkám a problémům řízení podnikové informatiky a její kvality byl věnován průzkum, který se uskutečnil v rámci výzkumného grantu řešeného na VŠE v Praze. Nejpodstatnější výsledky tohoto průzkumu jsou obsahem tohoto článku. Na úvod je účelné rámcově vymezit charakter průzkumu a strukturu respondentů. Průzkum byl realizován na konci roku 2009 a zúčastnilo se ho 824 respondentů v rozdělení na podniky: velké s počtem zaměstnanců 250+: 34,6 %, střední, 50 249 zaměstnanců: 41,1 %, malé, 10 49 zaměstnanců: 24,3 %. V tomto průzkumu byli respondenti kategorizováni i podle úrovně a náročnosti vlastní informatiky, a to na podniky: s velmi rozsáhlou a náročnou informatikou (34,6 %), se středně náročnou informatikou (49,6 %), s minimálně náročnou informatikou (15,8 %). SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2010 29

Jan Pour, Ota Novotný Výsledky průzkumu jsou dále rozděleny do těchto částí: 1. podnikatelské prostředí, tj. např. jaké jsou pro podniky klíčové trhy, jakým způsobem dosahují konkurenčních výhod apod., 2. aktuální vybavenost podniků informatickými aplikacemi a jejich využití v podniku, 3. kvalita podnikové informatiky, 4. dosahované efekty podnikovou informatikou, 5. vztah podniku k inovacím podnikové informatiky, 6. otázky a problémy řízení podnikové informatiky. Odpovědi byly (pokud není dále v článku uvedeno jinak) klasifikovány na základě shodné bodové škály ve vztahu ke specifikovaným tvrzením, a to: 5: zcela souhlasí, 4: spíše souhlasí, 3: nevím, nemohu se vyjádřit 2: spíše nesouhlasí, 1: zcela nesouhlasí, Tento článek obsahuje pouze základní údaje, převážně v grafickém vyjádření, s komentářem, detailnější výsledky budou obsaženy v publikaci [Basl a další, v tisku]. 1. Podnikatelské prostředí Otázky zařazené do skupiny Podnikatelské prostředí vymezují základní faktory ovlivňující nároky na informační systém, jeho obsah a kvalitu. Definují i možnosti a způsoby, jak podnik získává konkurenční výhody a jaký vliv na ně může mít informatika. Pozici podniků respondentů na trhu a stav jejich rozvoje dokumentuje Tabulka 1. Hodnoty jsou uvedeny v procentech. Charakteristika podniku 1 2 3 4 5 Q1a_1 Klíčové trhy jsou v zahraničí, tj. podnik (společnost) je orientován 52,97 9,78 15,85 10,57 10,83 proexportně; Q1a_2 Klíčové trhy podniku se nacházejí v růstové fázi; 28,91 20,81 31,42 11,45 7,40 Q1a_3 Na klíčových trzích zaujímá váš podnik vysoký 28,13 20,31 21,73 15,91 13,92 tržní podíl. Q1a_4 Podnik se nachází v růstové fázi 23,01 20,46 29,61 17,09 9,83 Q1a_5 Podnik je součástí, resp. pobočkou nadnárodní společnosti 71,43 2,38 3,04 1,98 21,16 Tabulka 1: Charakteristika podniku z pohledu jeho pozice na trhu 30 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2010

K výsledkům průzkumu zaměřeného na kvalitu podnikové informatiky Souhrnný pohled na získané odpovědí v této skupině otázek dokumentuje graf a obrázek 1. V tomto případě, a obdobně ve všech dalších jsou vyjádřeny dohromady kladné hodnoty odpovědí (Platí), tedy odpovědi za sloupce 4+5, oproti záporným (Neplatí), tj. odpovědi za sloupce 1+2. Odpovědi ze sloupce 3 (Nevím) jsme pro potřeby grafického vyjádření a vyšší přehlednost vynechali. Obrázek 1: Charakteristika podniku z pohledu jeho pozice na trhu Odpovědi na první skupinu otázek charakterizujících stav příslušných segmentů trhu, pozici podniků na nich a stav aktuálního růstu podniku odrážejí do značné míry období, doufejme doznívající, ekonomické krize, což dokumentuje především druhá otázka, zda klíčové trhy jsou v růstové fázi, cca 50 % respondentů tvrdí, že ne, pouze necelých 20 % ano (ostatní neví). Obdobně ve čtvrté otázce, pouze pro 27 % procent firem je současné období růstovou fází, zatímco přes 40 % růstovou fázi explicitně vylučuje. Z dat také vyplývá, že v průzkumu převládají čistě tuzemské společnosti působící převážně na českém trhu. To dokumentuje hned první otázka (přes 60 % odpovědí) a poslední otázka, kde téměř 80 % odpovědí potvrzuje výlučně český původ a charakter vybraných firem. Pro současnou ekonomickou situaci se tak v daném průzkumu jedná o reprezentativní vzorek společností, z něhož můžeme nadále odvozovat poměrně zajímavé závěry. Druhá skupina otázek se soustředila na možnosti dosahování konkurenčních výhod na trhu, což musí být z hlediska informatiky a řízení jejích potenciálních efektů vždy velmi podstatná informace. Vedle toho, že informatika musí zajišťovat běžný informační provoz a podporu běžných podnikových procesů, by měla být její hlavní role právě v posilování podnikové konkurenceschopnosti a dosahování preferovaných konkurenčních výhod. K tomu ale musí být na úrovni celého podniku efekty informatiky jasně identifikovány. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2010 31

Jan Pour, Ota Novotný Obrázek 2: Způsob a možnosti dosahování konkurenčních výhod podniku na trhu Obrázek 2 dokumentuje, že pro většinu zkoumaných podniků mají definované možnosti konkurenčních výhod svůj pozitivní význam. Zejména je to patrné u dosahování vysoké kvality produktů a služeb (přes 80 % kladných odpovědí). Obdobně je tomu u možnosti dosahování unikátních vlastností produktů a služeb (cca 70 %) a zlepšování spolehlivosti dodání produktů a služeb (rovněž cca 70 %). Převažující kladné odpovědi jsou patrné i u dalších možností konkurenčních výhod. Je zřejmé, že na jejich dosažení působí vždy celá řada faktorů organizačních technických, personálních, ale rovněž faktor kvality a výkonnosti podnikové informatiky [Voříšek a kol., 2008]. Ten je dán úrovní jejího řízení, ale zejména aplikacemi informatiky a investicemi do nich. 2. Využití informatiky v podniku S předchozími poznámkami souvisí i hodnocení současného a plánovaného využití informatiky a zejména jejích aplikací pro oblasti působnosti, resp. základní procesy podniku. Této analýze je věnována další skupina otázek. Výsledky dokumentuje Obrázek 3. V tomto případě výjimečně nebyl použit princip škály odpovědí 1 5, jako u ostatních skupin otázek, ale respondent měl vyjádřit skutečné a plánované pokrytí požadované funkcionality dle procesů a oblastí řízení v procentech. 32 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2010

K výsledkům průzkumu zaměřeného na kvalitu podnikové informatiky Skutečné využití aplikací informatiky pokrývá většinou 50 a více procent požadované funkcionality v rámci definovaných procesů, plánované využití znamená většinou její rozšíření o cca 5 10 %. Není zřejmě překvapením, že nejvyšší skutečné i plánované pokrytí potřebné funkcionality se ukazuje u procesů finančního řízení a řízení majetku. Naopak nejnižší je v oblasti marketingu a řízení vývoje výrobků a služeb, ale jak je patrné, rozdíly nejsou nijak výrazné. Obrázek 3: Současné a plánované pokrytí oblastí řízení podniku, resp. podnikových procesů informatikou v % Definování a vyhodnocování skutečnosti oproti plánu v pokrytí požadované funkcionality řízení podniku je i základem některých metod řízení a plánování informatiky, např. metody Reálného potenciálu zlepšení, viz [Učeň, 2008]. Je však zřejmé, že tato hlediska ukazují spíše rozsah uplatnění informatiky v podniku, nikoli její kvalitu. Té je věnován další blok otázek našeho průzkumu. 3. Kvalita podnikové informatiky Otázkou je, co se kvalitou podnikové informatiky chápe. Jsou to jednak její dílčí dosahované efekty, které jsme však vyčlenili do zvláštní kapitoly 4. Kvalitu informatiky však lze sledovat i z dalších hledisek obecnějšího rázu, a to: jaká je dostupnost informací pro pracovníky podniku a jaká je kvalita podnikových procesů podporovaných informatikou, jaký je význam informatiky z hlediska podpory dosahování strategických cílů podniku, v návaznosti na předchozí bod, jaký je vliv informatiky na řešení strategických aspektů řízení podniku a podnikání. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2010 33

Jan Pour, Ota Novotný Odpovědi na skupinu otázek k prvnímu uvedenému bodu, tedy k dostupnosti informací a kvalitě podnikových procesů dokumentuje Obrázek 4. Téměř jednoznačná je odpověď hned na první otázku, kde téměř 90 % respondentů uvádí dostatečnou dostupnost pracovníků na manažerských postech k potřebným informacím. Na cca 50 % kladných odpovědí jsou tvrzení spojená s dostupností informací pro pracovníky, kteří se nacházejí mimo vlastní podnik a tvrzení rovněž spojená se zlepšením informatických služeb pro zákazníky. De facto oba uvedené aspekty souvisejí s přístupností informací a služeb mimo podnik a s uplatňováním mobilních aplikací. Rezervy v této oblasti jsou tak naprosto zřejmé. Méně pozitivní jsou výsledky spojené s časovou náročností a náklady na realizaci obchodních zakázek. Zatímco zkrácení času na zpracování zakázek díky informatice připouští necelých 50 % respondentů, v případě snížení nákladů na zakázku to není ani 40 %. Oba tyto problémy souvisejí do jisté míry s poslední otázkou týkající se provedeného reengineeringu procesů, neboť právě změny podnikových procesů jsou vedle organizace a uplatnění informačních technologií hlavním zdrojem zlepšení v řízení zakázek, viz [Řepa, 2007]. Uplatnění reengineeringu a z toho vyplývající dosaženou racionalizaci podnikových procesů připouští pouze necelých 50 % respondentů. To může být především dáno poměrně velkým podílem malých a středních podniků v průzkumu, kde reengineeringové projekty nemají takovou váhu a význam jako u podniků velkých s výrazně složitějším systémem řízení, ale i jistou resistencí a obavami řadových pracovníků z projektů tohoto charakteru. Obrázek 4: Dostupnost informací, kvalita informatických služeb, kvalita podnikových procesů 34 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2010

K výsledkům průzkumu zaměřeného na kvalitu podnikové informatiky Vliv podnikové informatiky na podnikovou strategii a na dosahování strategických cílů podniku dokumentuje Obrázek 5. Obrázek 5: Význam IS/ICT při realizaci strategických cílů podniku Velmi pozitivní zjištění představují odpovědi na první a poslední otázku. V obou případech cca 65 % respondentů uvádí, že jejich informatika má zásadní vliv na plnění strategických cílů firmy a obdobně že informační strategie je v souladu s podnikovou strategií. V druhém případě musíme brát zřejmě v úvahu i situaci, že nemusí jít o formalizované strategické dokumenty, ale o koncepční zaměření managamentu firmy, jak je to v současné praxi častým jevem. Přes 50 % respondentů tvrdí, že informatika plní podpůrnou funkci, což nemusí být v rozporu s předchozími uvedenými výsledky, neboť strategické i podpůrné funkce se mohou efektivně doplňovat. Rovněž pozitivním zjištěním je pouhých necelých 30 % respondentů tvrdících, že informatika je vnímána pouze jako technologické řešení. To je určitý posun oproti minulosti, kdy právě technologie byly vnímány jako hlavní faktor informatiky na rozdíl od jejich aplikací a poskytovaných služeb. To je dáno stále kvalitnější technologickou vybaveností našich podniků a organizací, kdy jejich výkonnost a spolehlivost již nehraje dříve významnou roli. Nejméně pozitivním výsledkem této skupiny otázek je pouhých 30 % kladných odpovědí na existenci indikátorů pro zjišťování přínosů informatiky pro podnik. Důvody jsou pro to zřejmě dva jednak relativní složitost a objektivita zjišťování takových hodnot, jednak i pracnost získávání relevantních údajů pro analýzy informatických efektů. Současně je však podle poznatků z praxe stoupající zájem vedení podniků o to, jaké efekty informatika přináší nebo může přinést. Je zřejmé, že právě tato oblast představuje značný potenciál dalšího rozvoje metodik a metod řízení podnikové informatiky. Odpovědi respondentů na poslední skupinu otázek tohoto bloku se týkají vlivů informatiky na inovace produktů a služeb a na řešení vazeb podniku k partnerům, zákazníkům a dodavatelům. To dokumentuje Obrázek 6. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2010 35

Jan Pour, Ota Novotný Obrázek 6: Vliv podnikové informatiky na řešení strategických aspektů podnikání Odpovědi na první z uvedených otázek je celkem zřejmá, uplatnění informatiky v podniku potvrzuje téměř 70 % respondentů, že tomu tak není, uvádí necelých 10 %. Podstatně zajímavější je využití informatiky pro inovace produktů a služeb zahrnující podporu návrhářských a konstrukčních prací nebo integraci informačních technologií do základních produktů, jako je tomu u aut, spotřební elektroniky, a samozřejmě výrobních linek apod. Na výsledcích našeho průzkumu se tak potvrzuje, že úvahy o přidané hodnotě informatiky nejsou nijak předčasné ani akademické, ale mají reálný praktický základ. Podstatně slabší jsou pak integrační aspekty podporované informatikou ve vztazích na externí partnery. V případě integrace zákazníků do vlastních podnikových procesů je kladných odpovědí přes 50 %, zatímco těsné vazby na dodavatele uvádí pouze necelých 35 % respondentů. To potvrzuje i zatím relativně nízké rozšíření aplikací typu elektronického zásobování nebo APS / SCM. Aplikace i technologická stránka věci je na straně jejich nabídky v podstatě dostatečná, ale nedostatečné vnímání jejich efektů a potřeby, organizační náročnost řešení sehrává na straně poptávky negativní roli. To se ukazuje i v mezinárodním srovnání, kde podle statistik EUROSTATu je ČR např. v počtu on line řešených objednávek a dalších obchodních dokumentů v druhé polovině zemí EU a hluboko pod celoevropským průměrem. Porovnání ČR procentuálních hodnot informatikou podporovaných procesů s externími partnery s průměry za celé EU a s okolními státy ukazuje Tabulka 2. 2005 2006 2007 EU-15 13 15 16 EU-25 12 14 14 EU-27 12 13 14 AT 15 17 19 CZ 4 10 8 DE 16 17 19 HU 1 5 6 PL 6 5 6 SK 9 10 13 Tabulka 2: Integrace podniků s dodavateli a/nebo zákazníky v % automatizovaně podporovaných obchodních procesů, 2005 2007 (Zdroj: EU Report, 2009). 36 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2010

K výsledkům průzkumu zaměřeného na kvalitu podnikové informatiky Zřejmě celá oblast elektronického podnikání bude zasluhovat z tohoto pohledu hlubší analýzu, neboť právě tento faktor má silný vliv na konkurenceschopnost podniků, a to zejména na mezinárodních trzích. Podniky, které nebudou schopné efektivně komunikovat a kooperovat se svými partnery budou zákonitě svoji konkurenceschopnost ztrácet. 4. Efekty dosahované podnikovou informatikou Otázkami efektivnosti podnikové informatiky se zabývala již dříve řada publikací, např. [Molnár, 2001]. V našem případě je další blok otázek průzkumu zaměřen na podnikovou informatikou dosahované efekty v organizacích respondentů za poslední tři roky. Je rozdělen do dvou skupin na ekonomické a mimoekonomické efekty. Je nutné zdůraznit, že zde otázky nesměřovaly na odhady hodnot efektů, např. v procentech, ale pouze na konstatování, že k uvedeným typům efektů dochází, či nikoli. Hodnotí se opět na základě již dříve uvedené škály 1 5, přičemž v dalších grafech jsou výsledky shrnuty za odpovědi 4+5 a 1+2. Rovněž připomeňme, že se na hledání efektů díváme bez rozlišení, které aplikace nebo procesy jsou jejich nositeli. Pohled na dosahované ekonomické efekty v podnicích nabízí Obrázek 7. Obrázek 7: Ekonomické efekty dosahované vlivem podnikové informatiky za poslední tři roky Pokud se nejprve zaměříme na extrémní hodnoty, pak je zřejmé, že nejčastěji dosahovaný efekt díky informatice je zvýšení produktivity práce v podniku. To je již dlouhodobý trend, který potvrdila i řada předchozích průzkumů. Na druhé straně explicitní vyjádření negativního pohledu, tj. že k efektu nedochází, je snižování nákladů na informatiku. To má evidentně řadu důvodů, především ve stále se zvyšující vybavenosti podniků informačními a komunikačními technologiemi, úrovní cen poskytovaných služeb dodavateli informatiky, případně zatím omezeným využíváním nákladově efektivnějších provozních modelů, jako je SaaS, resp. ASP. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2010 37

Jan Pour, Ota Novotný Dosahování ostatních efektů uvedených v grafu se vesměs pohybuje kolem 30 % kladných odpovědí, což není příznivé zjištění při investicích a nákladové úrovni, které jsou s informatikou spojeny. Situace je dána celou řadou faktorů. Jedním z nich je právě značná obtížnost určování právě ekonomických efektů, kdy většinou není zcela zřejmé, zda jde o efekt dosažený informatikou, nebo jinými faktory (obchodními aktivitami, organizačními změnami apod.). Uživatelé pak mají často tendenci a převážně neúmyslně tyto efekty informatice nepřipisovat. Další faktorem podmiňujícím daný stav je však závažnější. Informatika je často orientována na základní běžný provoz, ale méně na implementace tzv. strategických aplikací, jako je již výše zmíněné elektronické podnikání, mobilní podnikání, business intelligence, competitive intelligence apod. Právě tyto aplikace mají přinášet rozhodující efekty a ty zatím často chybějí. Druhým pohledem na úspěšnost a kvalitu podnikové informatiky jsou její mimoekonomické efekty. Ty se v současné teorii i praxi chápou jako významnější, než ekonomické, neboť ještě výrazněji ovlivňují konkurenceschopnost a přinášejí potřebné konkurenční výhody. Přehled odpovědí ve skupině otázek mimoekonomických efektů přináší Obrázek 8. Obrázek 8: Mimoekonomické efekty dosahované vlivem podnikové informatiky za poslední tři roky Podle kladných hodnot odpovědí má nejčastější zastoupení mezi mimoekonomickými efekty zkrácení doby reakce na požadavek zákazníka (60 %) a optimalizace klíčových podnikových procesů (více než 50 %). Ostatní uvedené efekty se většinou pohybují mezi 30 a 40 % kladných odpovědí. To je o něco příznivější hodnocení, než u ekonomických efektů, ale i v tomto případě se ukazuje zatím zřejmě nevyužitý potenciál strategických aplikací. 38 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2010

K výsledkům průzkumu zaměřeného na kvalitu podnikové informatiky 5. Vztah podniku k inovacím podnikové informatiky Pátým blokem otázek bylo hodnocení vztahu podniku k inovacím z pohledu podnikové informatiky. Je rozdělen do dvou skupin, první je orientována na přístup k inovacím a způsob jejich realizace, druhá pokrývá principy řízení inovací v informatice. Rozložení odpovědí na otázky přístupu podniků k inovacím ukazuje Obrázek 9. Většina odpovědí na tento typ otázek je mírně optimistická. Zejména hodnoty odpovědí na poslední otázku této skupiny jsou značně optimistické, přes 60 % respondentů tvrdí, že investice do informatiky jsou efektivní a návratnost uspokojivá. To částečně nekoresponduje s hodnocením dosahovaných efektů v předchozím paragrafu. Ale hodnocení nových investic do informatiky a efekty současné informatiky jsou dvě roviny pohledu a časově odlišná hodnocení a proto se mohou i tímto způsobem lišit. Obrázek 9: Přístup k inovacím v podnikové informatice SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2010 39

Jan Pour, Ota Novotný I hodnocení dalších otázek uvedených v grafu je celkem pozitivní a pohybuje se kolem 50 % kladných odpovědí. Z nich je účelné upozornit zejména na dva kladně hodnocené aspekty, a to že existuje jasná vazba mezi inovačními informatickými a projekty a podnikovou strategií (45 %), což vytváří určitý signál k postupnému slaďování orientace podnikové informatiky a podnikových potřeb (business - IT alignment). Dalším je 55 % kladných tvrzení, že inovační projekty informatiky se obvykle dokončují včas a v rámci stanoveného rozpočtu. Strukturu odpovědí ve skupině otázek principy řízení inovací podnikové informatiky dokumentuje Obrázek 10. Obrázek 10: Principy řízení inovací podnikové informatiky V tomto případě je hodnocení respondentů již podstatně střízlivější a kladné odpovědi se zde většinou pohybují kolem 30 %. Výjimku tvoří pouze pravidelné vyhodnocování a zlepšování řízení inovací s více než 50 % kladných odpovědí. 6. Otázky a problémy řízení informatiky Další blok obsahuje výsledky z jednoho z minulých průzkumů, a to pro srovnání s předchozími hodnotami odpovědí. Jsou vyjádřením k aktuálním problémům a omezením informatiky vzhledem ke zvyšování výkonnosti organizace. I tento blok je rozdělen na do dvou skupin a současně rovin otázek, a to na manažerskou a aplikační. První skupina se tak orientuje na oblast manažerskou, personální a organizační, tj. na problémy v řízení informatiky a strukturu odpovědí presentuje Obrázek 11. 40 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2010

K výsledkům průzkumu zaměřeného na kvalitu podnikové informatiky Obrázek 11: Hlavní problémy řízení informatiky a zvyšování výkonnosti Pokud opět porovnáme souhrnné kladné a záporné odpovědi pak jako hlavní problémy vystupuje čtvrtá otázka v pořadí s 65 % odpovědí, že nejsou jasně definovány zodpovědnosti informatických a ostatních útvarů za dosahování přínosů IS, 65 % tvrzení, že neexistuje systém metrik pro řízení IS/ICT a systém jejich zpracování (předposlední otázka) a 55 % odpovědí potvrzujících problém špatné kooperace informatických a uživatelských útvarů. Velmi důležitým poznáním je v této souvislosti téměř 55 % tvrzení, že neexistuje, resp. nevyužívá se efektivní model, resp. metodika řízení informatiky. To se ukazuje dle průzkumu jako klíčové problémy řízení informatiky. Evidentně platí i pro její ekonomiku především v otázce modelu řízení a metrik, na něž se zaměřují i další kapitoly této publikace. Naopak v ostatních případech definovaných problémů respondenti problém nevidí. Velmi pozitivní v tomto kontextu je 75 % tvrzení, která vylučují (hodnota Neplatí), že by neexistovala motivace a zájem na zvyšování výkonnosti podnikové informatiky. Obdobně téměř 65 % respondentů vylučuje, že by byl problém v nekvalitních službách dodavatelů. Druhá skupina otázek se orientovala na problémy aplikační, resp. provozovaných podnikových aplikací, jak ukazuje Obrázek 12. Porovnání kladných a záporných odpovědí v tomto případě ukazují vesměs již poměrně dobré kvalitativní charakteristiky aplikací, jejich provozu a využití. Výjimku tvoří přes 60 % odpovědí konstatujících nízkou kvalitu poskytovaných aplikačních služeb a přes 50 % respondentů uvádí nezájem managementu na inovacích informatických aplikací, což je rovněž jeden z hlavních současných problémů, a to opět ve směru rozvoje strategických aplikací. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2010 41

Jan Pour, Ota Novotný Naopak pozitivně je již chápána kvalifikační příprava uživatelů ve vztahu k aplikacím a systematický rozvoj aplikací v poslední uvedené otázce. Obrázek 12: Hlavní problémy v aplikační úrovni podnikové informatiky Uvedené výsledky průzkumů ukázaly celé spektrum úloh, priorit a problémů, které vedení informatiky v podnicích a institucích musí řešit a které současně vytvářejí výchozí základ pro další rozvoj různých metod a modelů, kterým jsou věnovány i další kapitoly této publikace. 7. Závěr Na závěr lze konstatovat, že otázkami kvality a efektů informatiky se již nezabývá převážně akademická sféra, ale je stále intenzivněji vnímána praxí. Je zcela evidentní, že výsledky průzkumu identifikovaly poměrně jasně potenciál a oblasti dalšího rozvoje informatiky v české praxi. To je signál jak pro vedení podniků, tak pro dodavatelské společnosti, jak orientovat své nabízené služby. Literatura Basl, J., Maryška, M., Novotný, O., Pour, J.: Ekonomika podnikové informatiky. Praha, v tisku. Molnár, Z.: Efektivnost informačních systémů. Praha, Grada 2001. Řepa, V.: Podnikové procesy. Praha, Grada 2007. Učeň, P.: Zvyšování výkonnosti firmy na bázi potenciálu zlepšení. Praha, Grada 2008. Voříšek, J. a kol.: Principy a modely řízení podnikové informatiky. Praha, Oeconomia 2008. Článek je zpracován jako jeden z výstupů výzkumných projektu GA ČR P403-10- 0092 Advanced Principles and Models for Enterprise ICT Management u Grantové agentury České republiky a projektu CVKS MŠMT 2005 2011, 1M0524 Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky. 42 SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2010