Výtvarná tvorba a výtvarný zážitek jako prostředek výchovy a pozitivní prevence Mezi světem reálných možností a fikčními světy
Skupina Ztohoven vyděsila v ČT atomovým výbuchem 17. června 2007 11:20, aktualizováno 17:31 PROP Pravda? Lež? Zločin? Fikce? Umění? Umělecká skupina Ztohoven se nabourala do ranního vysílání České televize. V pořadu Panorama se mezi on-line záběry z českých hor a měst objevil atomový hřib. "Záležitost jsme předali právníkům," sdělil idnes.cz mluvčí ČT VLIV
Umělecké aktivity zdroj zážitku, zprostředkování obsahu, vlivu partner VNÍMATEL tvůrce AUTOR DÍLO-ZÁŽITEK OBSAH DÍLO-VĚC výrazová struktura DÍLO-ZÁŽITEK OBSAH DÍLO-ZÁŽITEK OBSAH PROSTŘEDNÍK (interpret, učitel, terapeut) KULTURNÍ KONTEXT SYMBOLICKÉ SYSTÉMY, TYPY DISKURZU, SVĚTY (VERZE SVĚTA) Komunikace + vliv SLAVÍK, J.; WAWROSZ, P. Umění zážitku, zážitek umění (teorie a praxe artefiletiky). II. díl. Praha : Univerzita Karlova Pedagogická fakulta 2004. 303 s. ISBN: 80-7290-130-3. s. 205
Světatvorba a zážitek možné světy (jak vysvětlit představivost) Výtvarný zážitek utváří z věci dílo strukturu významů v kontextu určitého pole možností možného světa. Např. možný svět výtvarného artefaktu, pronesené věty, reality, snu, vyprávění, vzpomínky Možný svět je autorská duševní konstrukce představa podmíněná sociálním a kulturním prostředím. Možný svět je duševní konstrukce, ve které přirozeně splývá vnitřní reprezentace (projev, projekce) se stavem věcí v dosahu smyslů (jev, společná objektivní skutečnost). Výtvarný projev nese významy vysvětlitelné z kontextu možného světa.
Potenciální prostor (jak vysvětlit sociální východisko kultury) Možný svět slouží (1) k potenciálnímu uskutečnění přání (potřeb) nebo představ a (2) k testování skutečnosti. Mezi možnými světy a (pro všechny společnou) skutečností vznikají rozpory nebo mezery. Jejich vinou se rozpadá přirozené splývání mezi vnitřní reprezentací (představou, vjemem, pojmem) a stavem věcí v dosahu smyslů (již kojenci ve věku několika měsíců). Kupř. možný svět je tu maminka je v rozporu s nepřítomností matky; možný svět ta dívka mě miluje je v rozporu s duševním laděním dotyčné dívky anebo má mezeru dívka existuje jen v představě. Parůžek: láhev s kakaem vs. pet-láhev. => Možný svět je polem pro diagnostiku nebo ovlivňování psychiky. Rozpor nebo mezera mezi možným světem a skutečností si přivolává přechodové objekty (transitional objects), propy (props) náhražky za chybějící nebo neuspokojivé objekty (Winnicot 1953, 1971, Walton 1992). Přechodové objekty usnadňují posun od všemocné iluze absolutního ovládání ke střízlivému odlišení představy od skutečné věci. WALTON, K. L. (1992) Mimesis as Make-Believe (on the foundations of the representational arts). London : Harvard University Press, 1992. ISBN 0-674-57619-5. WINNICOTT, D. W. (1953) Transitional objects and transitional phenomena. International Journal of Psycho-Analysis, 1953, 24, s. 89 97. WINNICOTT, D. W. (1971) Playing and Reality. New York : Basic Books, 1971.
Fikční svět (jak vysvětlit fantazii) Přechodové objekty vznikají v poli hry v potenciálním prostoru (Winnicot). Potenciální prostor pole hry je rámec pro konstruování možného světa. Pole hry místo manipulace s přechodovými objekty, v němž dochází k utváření schopnosti symbolizace. Výraz zde kolísá mezi splýváním projevjev (modus psychické ekvivalence) a štěpením projev-jev (pretend modus, make believe jako ). Kupř. Mikuláš a čert čert mě skutečně ohrožuje, bojím se. Záměrné utváření herního pole je součástí světatvorby možných světů. Pracuje však s vědomím fikce fikční svět je možný svět přesahující hranice nezbytnosti být testován realitou. Fikční svět je alternativa, ze které se dá vystoupit do světa reálných možností (divadelní hra, počítačová hra, film, flirt) Fikční svět je podmínkou pro reflektivitu (modus reflexe) a pro bezpečné testování reality (pokusný či modelový prostor jako záminka pro dialog). Zakládá se zde vznik oblasti prožívání stojící mimo testování realitou, mimo svět, kde se ptáme, zda něco je či není pravda, oblasti, jež není zkoumána z hlediska příslušnosti k vnitřnímu či vnějšímu světu. Jestliže jedinec nemá možnost si tento prostor, respektive jeho zárodek, vytvořit, žije výhradně ve světle tvrdých faktů, kde neexistuje nic, co nemá oporu ve vnější realitě, kde není místa pro hru či fantazii (Vavrda 2005, s. 97) Hra na bubáka.
Světy možností a světatvorba Uspokojení z re-konstrukce světa; reálná emoce ve fikci Světy zobrazení zážitky re-konstrukce prožitky EMOCE představy motivace Mezisvětová totožnost Fikční světy SKUTEČNOST HRA ověřování, autentifikace CURRIE, G.; RAVENSCROFT, I. Recrative MInds. Imagination in Philosophy and Psychology. New York : Oxford University Press, 2003. ISBN 978-0198 238 096. ČERVENKA, M. Fikční světy lyriky. Praha Litomyšl : Paseka 2003. ISBN 80-7185-592-8. DOLEŽEL, L. Heterocosmica. Fikce a možné světy. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0735-2. * KONTEXT VÝTVARNÉ KULTURY * KONTEXT TERAPIE čas
Dialog mezi realitou a fikcí Pohyb na hraně reality a fikce vede člověka ke konfrontaci s procesem utváření smyslu svého vlastního života, a to prostřednictví souběžného (a podobného) procesu, totiž procesu utváření smyslu díla N. Bourriaud Bourriaud, N. (2004) Postprodukce. Praha : Tranzit, s. 42 Milan Knížák Procházka po Novém světě, 1964
hodnou Ježibabou, nebo zlou? Učitelka: chceš být hodnou Ježibabou, nebo zlou? : Monika: Zlou. Chci začarovat Matěje, protože mě zlobí. Nechce mi pomáhat uklízet hračky, když přijde ke mně na návštěvu, a taky mi z ledničky snědl pacholíka. SLAVÍKOVÁ, V.; SLAVÍK, J.; ELIÁŠOVÁ, S. Dívej se, tvoř a povídej. Artefiletika pro předškoláky a mladší školáky. Praha : Portál, 2007.
Dvojí svět PROŽITEK ZÁŽITEK ZKUŠENOST prop AKTUÁLNÍ / MOŽNÝ SVĚT VÝRAZOVÁ HRA dílo osobnost kultura FIKČNÍ SVĚT
Zážitek historie zkušenost Moje ženství * KONTEXT VÝTVARNÉ KULTURY * KONTEXT TERAPIE Pocit dítěte v rodině Láska Samota Anima ŽENATÁ, K. (2005) Obrazy z nevědomí. Praha : Portál.
Mentalizace Prop se postupně stává prostředkem pro schopnost reflektovat (kolem 4 let věku) vlastní duševní stavy jako ověřitelnou možnost stavu okolí, nikoliv jako splývající integrální součást světa. Uvedenou schopnost nazývají Fonagy Targetová mentalizace. Aby dítě nabývalo schopnost mentalizace, je nutné, aby již od počátku mohlo dobře rozlišovat svůj vlastní afekt od afektu Druhého. K tomu je zapotřebí, aby Druhý nejdříve zrcadlil duševní stavy dítěte, ale v druhé fázi aby byl schopen zřetelně je odlišit od vlastních duševních stavů. Zrcadlení vlastního duševního stavu může být zastoupeno výtvarným artefaktem (lateralizovaný přenos). Např. ušpinění barvou ušpinění nedovolenou emocí. Rozhodující je dovednost hrát si, nikoliv jen fyzicky existovat v určité oblasti světa. Je to objev zásadního rozdílu mezi světem reálných možností a fikčním světem. Např. agrese obrácená proti otci, která ale nevede k jeho záhubě (útok na Černého rytíře ) může probíhat jako hra uvnitř fikčního světa. Z něj se dá vystoupit, protože existuje varianta svět reálných možností. Ve chvíli, kdy neexistuje varianta, je stav světa prožíván jako reálný, bez ohledu na to, že takový nemusí být (např. vnitřní agrese promítnutá do druhé osoby nemusí být její agresí). Fikční svět se rozpadá a klient se pohybuje ve světě svých reálných možností, ačkoliv jeho okolí tento svět vyhodnocuje jako svět fikce (stvořený svět). FONAGY, P.; TARGET, M. (1996 a) Playing with reality: I. Theory of the mind and the normal development of psychic reality. International Journal of Psycho-Analysis, 1996, 77, s. 217 233. ISSN 1745-8315 (online), 0020-7578 (print). FONAGY, P.; TARGET, M. (1996 b) Playing with reality: II. The development of psychic reality from a theoretical perspective. International Journal of Psycho-Analysis, 1996, 77, s. 459 479. ISSN 1745-8315 (online), 0020-7578 (print).
Zážitek historie zkušenost ŽIVOTNÍ SITUACE SITUACE SETKÁNÍ S DÍLEM Výrazový projev A B B tvorba B VP výrazová struktura C B C Reflexe B VP výrazová struktura životní situace Zkušenost s různými typy situací = kulturní předporozumění Individuální historie & Kulturní historie ZÁŽITEK VZDĚLÁVACÍ / TERAPEUTICKÝ MOTIV VÝKLAD MINULOST PŘÍTOMNOST
Dvojí prostor artefiletiky arteterapie Zážitek z výrazové hry nahlédnutí do fikčního světa a prožitek z něj. Reflektivní dialog testování společné reality, korektivní zkušenost. Poznávací přesah aktuálního prožitku re-konstrukce světa: rozvíjení pravého Self na základě výtvarné světatvorby (lateralizovaný přenos). ČERVENKA, M. Fikční světy lyriky. Praha : Paseka, 2003. JIRÁSEK, I. Realita a virtualita zážitkových kurzů. Gymnasion, 2007, č. 7, s. 56 62. ISSN 1214-603X. FONAGY, P.; TARGET, M. (1996 a) Playing with reality: I. Theory of the mind and the normal development of psychic reality. International Journal of Psycho-Analysis, 1996, 77, s. 217 233. ISSN 1745-8315 (online), 0020-7578 (print). FONAGY, P.; TARGET, M. (1996 b) Playing with reality: II. The development of psychic reality from a theoretical perspective. International Journal of Psycho-Analysis, 1996, 77, s. 459 479. ISSN 1745-8315 (online), 0020-7578 (print). FONAGY, P.; TARGET, M. Psychoanalytické teorie. Praha : Portál, 2005. ISBN 80-7178-993-3. VAVRDA, V. Otázky soudobé psychoanalýzy. Praha : Lidové noviny, 2005. WALTON, K. L. Mimesis as Make-Believe (on the foundations of the representational arts). London : Harvard University Press, 1992. WINNICOTT, D. W. Playing and Reality. New York : Basic Books, 1971. WINNICOTT, D. W. Transitional objects and transitional phenomena. International Journal of Psycho-Analysis, 1953, 24, s. 89 97.
Zprostředkování zážitku nebo zkušenosti a problém hodnoty tvorby co vidíš? vizuální gramotnost co tento projev vypovídá o kulturním kontextu? Visual Culture Art Education co o mně vypovídá tento projev? Life-skills cirriculum, osobnostní a sociální výchova (OSV) jak nejlépe zprostředkuji obsah? (v daném kontextu a vzhledem k účelu a smyslu)???
Světatvorba zážitek Význam Konstrukce Empatie Prožitek denotace exemplifikace exprese imprese Imaginace víra, teorie vize cit snění 1 2 3 4 Inovace objev tvorba zamilovanost rozkoš 5 6 7 8 Hodnota řeč styl láska touha 9 10 11 12
Rafael Santini Sixtinská Madonna Výtvarné dílo-věc a dílo-zážitek Talewords Mount and Blade PC hra Ztohoven Atomový výbuch Kateřina Šedá Každej pes jiná ves Lenka Y. Moje ženství Marcel Duchamp Fontána Černí jezdci
Situace a zážitek komplexita a její analýza Situace: dění vymezené místem, časem a obsahem. Společná. Zážitek: výběrová část situace vědomě nebo bezděčně zapamatovaná účastníkem situace jako obsah a přístupná pro pozdější případné vybavení a sdělování obsahu na základě interpretace. Jedinečný. Zážitek lze ve významech sdělovat v podobě příběhu a lze se na něj ptát otázkou: co jsi v dané situaci vnímal, co jsi prožíval, na co jsi přitom myslel? Zážitky lze vzájemně empaticky přibližovat (H. Majawa): 1) vzájemnost (společný poslech hudby, přátelská komunikace), 2) pocitové sdílení (tanec, láska), 3) splývání (tranz, sex). Zkušenost: psychická syntéza, obsahová transformace zážitků do celku duševních dispozic: poznatků nebo objevů, postojů nebo hodnot, kompetencí, názorů...
věc zážitek výraz obsah význam znak Obsah zážitku: Pověz, co vidíš
1.Soustřed se na čtyři tečky v prostředku obrázku asi na 30-40 vteřin. 2. Podívej se na zeď nebo jinou rovnou stejnobarevnou plochu. 3. Uvidíš světlý kruh 4. Mrkni jednou nebo více krát, uvidíš obraz. 5. Koho teď vidíš?
Viděl jsi totéž, co já???? (proces interpretování) Odpověď = poznání, porozumění. shoda vs. rozdíl (dorozumění) lepší vs. horší porozumění Základem všech lidských činností je proces vedoucí ke srozumitelnosti (soulad mezi vjemem a k němu přiřazenou představou a k ní přiřazeným významem anebo pojmem) (Grondin 1997, s. 34). Rozdílnost v porozumění je výzvou k výkladu hledání argumentů (slov pro zdůvodnění) vedoucích ke SHODĚ.
Jak (jakým pojmem) vysvětlovat shody v interpretaci (interpretační invariant)? Jak (jakým pojmem) vysvětlovat rozdílnosti v interpretaci (interpretační rozptyl)?
Elementární obsahové předpoklady zážitku: výrazová hodnota hodnota znaku Rozlišitelnost Zaměnitelnost Srovnatelnost (v rámci druhu)
Cesta k obsahu co přetrvá Výrazová hodnota percepční obsah, východisko smyslové představy a obrazu Hodnota znaku ideový obsah, východisko ideové představy a pojmu Emoce hodnotový obsah, východisko motivace, postoje
chaos neopakovatelnosti vs. notace krajní pravidelnost obsahu Fonematická Matematická Geometrická Hudební