HODNOCENÍ MORFOLOGICKÝCH PARAMETRŮ HORSKÝCH POPULACÍ SMRKU ZTEPILÉHO S RŮZNOU RŮSTOVOU STRATEGIÍ

HODNOCENÍ MORFOLOGICKÝCH PARAMETRŮ ZPRÁVY LESNICKÉHO HORSKÝCH VÝZKUMU, POPULACÍ 57, SMRKU 2012 (3): ZTEPILÉHO 195-201S RŮZNOU RŮSTOVOU STRATEGIÍ HODNOCENÍ MORFOLOGICKÝCH PARAMETRŮ HORSKÝCH POPULACÍ SMRKU ZTEPILÉHO S RŮZNOU RŮSTOVOU STRATEGIÍ ASSESSMENT OF MORPHOLOGICAL PARAMETERS OF NORWAY SPRUCE MOUNTAIN POPULATIONS WITH DIFFERENT GROWTH STRATEGY JAN LEUGNER ANTONÍN JURÁSEK Výzkumný ústv lesního hospodářství myslivosti, v. v. i., VS Opočno ABSTRACT In the context of previous reserch, it ws found tht Norwy spruce trees with slower growth in juvenile stge (in nursery) show high dptility fter out-plnting to extreme mountin conditions. This prt of popultion my form stle skeleton of regenerted stnds with climx strtegy. Currently, there re some prolems relted to premture rejection of seedlings (ecuse of its smll size), when only trees with more intensive growth were used in forest restortion. Evlution of complex morphologicl prmeters should e used for the selection of the trees in young spruce stnds with preconditions for cretion of stle skeleton with high resistnce to extreme mountin conditions. The im of this pper is evlution of morphologicl prmeters in terms of the whole growth spectrum of spruce popultion. The evlution ws crried out considering dpttion to ecologicl conditions of mountin sites. Evlution of morphologicl prmeters cn e used in the selection of uspicious trees in thinning. Klíčová slov: Key words: smrk ztepilý, horské podmínky, třídění semenáčků, růstová strtegie Norwy spruce, mountin conditions, nursery sorting, growth strtegy ÚVOD Pro lesní ekosystémy v horských polohách n území České repuliky má nezstupitelnou roli smrk ztepilý (Pice ies (L.) Krst.). Pro vypěstování dosttečně stilních porostů s převhou této dřeviny je nutno dodržovt specifické přístupy, které pěstování horského smrku přináší. Populce smrku z 8. lesního vegetčního stupně (LVS) vykzují v prvních letech růstu (ve školce) větší výškovou vriilitu v porovnání s populcemi z nižších poloh. V rámci předchozího výzkumu jsme ověřili, že právě jedinci s pomlejším růstem v juvenilním stdiu vykzují po výsdě n extrémní horská stnoviště výornou dptilitu zřejmě udou tvořit klimxovou část onovovných porostů. Prolémem je skutečnost, že po řdu let yli právě tito jedinci ve školkách vyřzováni (vzhledem k svému mlému vzrůstu) do výmětu v onově les yli upltňováni pouze jedinci s intenzivnějším růstem. Vyvstává tedy závžná otázk, zdli rozsáhlé plochy v horských imisních olstech, onovovné v 80. 90. letech minulého století, udou schopné odolávt extrémním horským podmínkám. N výzkumné ploše zložené před 16 lety specificky tříděným sdením mteriálem se zvláštním zřetelem n pomlu rostoucí jedince yly sledovány mimo jiné tké morfologické chrkteristiky jedinců s různou intenzitou růstu ve školce. Vyhodnocení komplexu morfologických prmetrů ude sloužit k vytipování jedinců v mldých porostech smrku ztepilého mjících předpokldy pro vytvoření stilní kostry se zvýšenou odolností k extrémním horským podmínkám. Populce smrku z vyšších poloh (v podmínkách České repuliky 8. LVS) se vyznčují větší vriilitou velikosti osiv i semenáčků (Kotrl 1998) nvíc odlišnou intenzitou dynmikou růstu (Holzer et l. 1987; Lng 1989), zejmén v juvenilním stdiu růstu. Tto růstová dynmik je geneticky fixovná yl pozorován npříkld i při pěstování semenáčků v řízeném prostředí skleníku neo růstové komory (Holzer 1985; Qmruddin et l. 1995), proto je tké ěžná při pěstování v ovyklých podmínkách lesních školek. Uvedené rozdíly jsou z větší části přisuzovány vysoké genetické vriilitě osiv. Hlvní příčinou je skutečnost, že smrk v různých ndmořských výškách kvete přiližně ve stejné doě pyl je unášen v širokém rozmezí ndmořských výšek. Následkem toho mohou ýt horské populce smrku opyleny populcemi ze středních ndmořských výšek nopk (Holzer 1985). Při pěstování sdeního mteriálu pro vyšší horské polohy je tedy nutné používt odlišná kritéri pro třídění semenáčků szenic, protože vyřzování menších, pomlu rostoucích jedinců může ýt příčinou zúžení genetického spektr odstrnění právě těch rostlin, které jsou nejlépe přizpůsoeny růstu v extrémních horských podmínkách. Jedná se prvděpodoně o jedince, jež jsou schopni přežít extrémní klimtické výkyvy, ke kterým může docházet i jednou z několik desítek let (Lng 1989). ZLV, 57, 2012 (3): 195-201 195

LEUGNER J. JURÁSEK A. Tento názor podporují i údje některých utorů o tom, že výšk ndzemních částí smrkových semenáčků klesá se stoupjící ndmořskou výškou původu (Modrzyński 1995; Kotrl 1998). Předpokládá se přitom, že v procesu dptce n nepříznivé podmínky horského prostředí získávjí populce smrku vyšší odolnost n úkor intenzity růstu. Nižší intenzitu růstu horských populcí smrku v souvislosti s jejich zvýšenou dptcí n nepříznivé horské podmínky popisují tké Oleksyn et l. (1998). K uvedené hypotéze přispívjí i údje o tom, že populce smrku pocházející z vyšších ndmořských výšek neo ze severnějších olstí vykzují vyšší odolnost k mrzu (Simpson 1994; Hwkins, Shewn 2000; Westin et l. 2000) k suchu (Modrzyński, Eriksson 2002) než semenáčky z nižších poloh neo jižnějšího původu. Cílem tohoto příspěvku je vyhodnocení morfologických prmetrů celého spektr jedinců smrku ztepilého s různou intenzitou juvenilního růstu. Vyhodnocení proěhlo ve vzě n dptci k ekologickým podmínkám horských loklit. METODIKA V modelové olsti Krkonoš yly vyznčeny dílčí výzkumné plochy n stávjící výzkumné ploše Pláň. Jedná se o 15letou smrkovou mlzinu rostoucí n původně rozsáhlé extrémní horské holině (2 h) n severním svhu Stohu v ndmořské výšce 1 000 ž 1 100 m (HS 73, SLT 8K). Výzkumná ploch yl zložen v roce 1994 specificky tříděným sdením mteriálem pocházejícím z 8. LVS (B/SM/0001/22/8/TU). Třídění ylo provedeno v roce 1992 před školkováním, kdy yly dvouleté semenáčky rozděleny do 3 velikostních ktegorií: menší než 8 cm ( mlé, které ývjí ovykle vyřzovány do výmětu m ), 8 ž 15 cm ( střední s ) 15 ž 22 cm ( velké v ). Po dopěstování ve školce yly szenice (2+2) vyszeny n klmitní holinu. Komplexní hodnocení morfologických prmetrů ylo provedeno 16 let po výsdě. Mldý smrkový porost se nchází ve fázi postupně se zpojující mlziny. Pro toto hodnocení yly vyrány znky, pomocí kterých ude možno vylišit jednotlivé části populce horského smrku. Všechny hodnocené prmetry jsou uvedeny v t. 1. T. 1. Hodnocené morfologické prmetry smrku n výzkumné ploše Pláň Morphologicl prmeters for ssessment of spruces on the reserch plot Pláň Hodnocené prmetry/prmeters Oznčení/Sign Výčetní průměr 12 let po výsdě/dbh 12 yers fter outplnting D1.3 06 Celková výšk 12 let po výsdě/height 12 yers fter outplnting CV 06 Celková výšk 16 let po výsdě/height 16 yers fter outplnting CV 10 Výškový přírůst v roce 2008/Height increment in 2008 P 08 Výškový přírůst v roce 2009/Height increment in 2009 P 09 Výškový přírůst v roce 2010/Height increment in 2010 P 10 Výčetní průměr 15 let po výsdě/dbh 15 yers fter outplnting D 1.3 09 Poškození kmene/dmge of stem Poškození větví/dmge of shoots Typ větvení/type of shoots Počet ročníku jehlic/numer of needle ge clsses Kolikátý přeslen od vrcholu svírá s kmenem úhel 90 /Order numer of whorl with right ngle with stem Kolikátý přeslen od vrcholu svírá s kmenem tupý úhel/order numer of whorl with otuse ngle with stem Poloměr koruny/crown rdius Posk. kmen Posk. vetve Typ vetveni Roc. jehlic Uhel preslen Uhel preslen2 Del. vetev T. 2. Chrkteristik tvru koruny (štíhlostní koeficient koruny) Chrcteristics of the crown shpe (slender rtio of crown) Chrkteristik tvru koruny/ Chrcteristics of the crown shpe Štíhlé koruny/ Nrrow crowns Přechodové typy korun/ Trnsitionl type of crown Popis/ Description Poměr šířky koruny/výšky stromu/ Crown redth/tree height rtio V celé délce koruny štíhlé 1 0,3 0,4 1 Stromy s postupně se rozšiřující korunou, neo stromy s širší korunou i v horní polovině stromové výšky 2 Index 0,4 0,5 2 Široké koruny/wide crowns Stromy s velmi širokou korunou 3 0,5 + 3 Cptions: 1 In the whole length of the nrrow crown; 2 Trees with grdully expnding crown, or trees with roder crown in the upper hlf of the tree height; 3 Trees with very wide crown 196 ZLV, 57, 2012 (3): 195-201

HODNOCENÍ MORFOLOGICKÝCH PARAMETRŮ HORSKÝCH POPULACÍ SMRKU ZTEPILÉHO S RŮZNOU RŮSTOVOU STRATEGIÍ První skupinou jsou znky popisující růst stromu (celková výšk, výškový přírůst v posledních třech letech, tloušťk kmene v d 1,3, mximální délk větve). Druhou skupinou jsou znky chrkterizující zdrvotní stv jednotlivých stromů (olistění, stupeň poškození větví, stupeň poškození kmene, počet ročníků jehlic). Třetí skupinou znků jsou popisné znky, které slouží k identifikování jedinců horských populcí (tvr koruny, typ větvení přeslen, ve kterém svírjí větve s kmenem tupý úhel). Jednotlivé stupně poškození typ koruny jsou vyjdřovány indexy (t. 2, 3). Typ větvení je rozdělen do tří zkldních typů hřeenitý typ (h), svzčitý (s) deskovitý (d). Při vyhodnocení yl nejdříve proveden vícerozměrná nlýz metodou hlvních komponent, kterou jsme použili pro hodnocení jednotlivých znků tké pro klsifikci jednotlivých vrint n výzkumné ploše. Ve druhé části yly některé znky hodnoceny detilněji yly hledány rozdíly mezi jednotlivými vrintmi, které chrkterizují různé části horské populce horského smrku. Pro sttistické vyhodnocení rozdílu mezi vrintmi yl využit jednofktorová ANOVA s následným párovým porovnáváním Sheffeho metodou. Pro výpočty yly využity sttistické progrmy STATISTICA QC EXPERT. VÝSLEDKY V první části yl proveden vícefktorová nlýz metodou hlvních komponent. Tto metod slouží k vyhodnocení význmnosti jednotlivých znků. N or. 1 je znázorněn projekce proměnných do fktorové roviny prvních dvou fktorů, které dohromdy vysvětlují 57 % vriility. Z grfu lze identifikovt fktor jedn, který je možno chrkterizovt jko fktor růstu, protože jednotlivé průvodiče růstových znků jsou nhloučeny ve směru fktoru 1. Stejným způsoem lze chrkterizovt fktor 2 jko fktor zdrvotního stvu (znky olistění, poškození kmene větví). Ve druhé části yl proveden projekce přípdů (jednotlivých stromů) do fktorové roviny (or. 2). N zákldě této projekce lze vylišit dv rozdílné shluky přípdů (stromů), které mjí dle nlýzy rozdílné vlstnosti. Tyto skupiny (shluky) jsou v grfu vyznčeny červenými elipsmi, první skupin zhrnuje jedince, kteří v juvenilní fázi rostli pomlu (oznčeny m ) druhá je nopk tvořen jedinci s rychlým růstem v prvních letech po výsevu (oznčeny v ). Toto rozdělení potvrzuje hypotézu, že jedinci s různou intenzitou růstu při pěstování ve školce T. 3. Indexy poškození kmene větví Index of dmge of stem nd shoots Druh poškození/type of dmge Rozsh poškození/description of dmge Poškození kmene/stem dmge Poškození větví/brnch dmge ez poškození/no dmge 0 náhrdní výhony/sustitute shoots 1 zlomy kmene/stem rekges 2 ez poškození/no dmge 0 mírné poškození/moderte dmge (smll injuries, rekges of wek rnches) 1 střední poškození/medium dmge (lrger injuries, dmge to thicker rnches) 2 poškození nrušující stilitu stromu/gret dmge (tree stility is distured, deep injuries of stem) totální devstce koruny/totl crown devsttion 4 Index 3 Or. 1. Projekce proměnných do fktorové roviny v nlýze hlvních komponent Fig. 1. Projection of vrile to fctor lyer in principl component nlysis (PCA) Or. 2. Projekce přípdů (jednotlivých stromů) do fktorové roviny v nlýze hlvních komponent Fig. 2. Projection of cses (trees) to fctor lyer in principl component nlysis (PCA) ZLV, 57, 2012 (3): 195-201 197

LEUGNER J. JURÁSEK A. tvoří odlišné části populce s různou růstovou strtegií. Stromy s pomlým růstem ve školce prvděpodoně tvoři část populce, kterou lze chrkterizovt jko dílčí populci s klimxovou strtegií růstu. Vyhodnocení morfologických prmetrů Výsledky zákldních morfologických prmetrů (výšk, výčetní tloušťk) ukzují velmi dorý růst jedinců vypěstovných z pomlu rostoucích semenáčků (vrint mlé ), rozdíly mezi jednotlivými vrintmi jsou vysoce průkzně signifikntní (or. 3, 4). Z dlších morfologických prmetrů je s přihlédnutím k odolnosti vůči nepříznivým klimtickým vlivům v horských polohách nejdůležitější, zároveň v lesních porostech doře rozpozntelný, prmetr štíhlosti koruny. Pro hodnocení yl tento prmetr vypočten jko poměr průměru koruny k celkové výšce stromu. Výsledky tohoto hodnocení jsou uvedeny n or. 5. Výsledky ukzují sttisticky význmné rozdíly mezi jednotlivými vrintmi experimentu. Hodnoty zjištěné v provozních výsdách (oznčené control A B) jsou srovntelné s vrintou velké tyto vrinty se vyznčují nejširšími korunmi. Or. 3. Výšk jednotlivých vrint 16 let po výsdě n VP Pláň (Vysvětlivky: ílý odélník znázorňuje intervl spolehlivosti mediánu, zelený odélník 25% 75% kvntil, černé proužky jsou vnitřní hrdy dt, červený od může předstvovt odlehlou hodnotu ) Fig. 3. Height of vrious tretments of spruce 16 yers fter out-plnting on the reserch plot Pláň (Cptions: white rectngle represents the confidence intervl for medin, green rectngle is 25% 75% quntile, the lck stripes re non-outlier rnge, the red point my represent outlier ) Or. 4. Výčetní tloušťk jednotlivých vrint 16 let po výsdě n TVP Pláň (Vysvětlivky: ílý odélník znázorňuje intervl spolehlivosti mediánu, zelený odélník 25% 75% kvntil, černé proužky jsou vnitřní hrdy dt, červený od může předstvovt odlehlou hodnotu ) Fig. 4. Dimeter rest height (DBH) of vrious tretments of spruce 16 yers fter out-plnting on the reserch plot Pláň (Cptions: white rectngle represents the confidence intervl for medin, green rectngle is 25% 75% quntile, the lck stripes re nonoutlier rnge, the red point my represent outlier ) 198 ZLV, 57, 2012 (3): 195-201

HODNOCENÍ MORFOLOGICKÝCH PARAMETRŮ HORSKÝCH POPULACÍ SMRKU ZTEPILÉHO S RŮZNOU RŮSTOVOU STRATEGIÍ 0,35 0,3 0,25 0,2 0,15 0,1 0,05 0 M S V K K Or. 5. Hodnoty štíhlostního koeficientu koruny (poměr průměru koruny k výšce stromu) u jednotlivých vrint n VP Pláň (odlišná písmen ukzují rozdíly signifikntní n 5% hldině význmnosti Fig. 5. Slenderness rtio of crown (crown redth/tree height) of vrious tretments of spruce on the reserch plot Pláň 16 yers fter out-plnting (different letters men significnce on 5% level) 90 85 80 75 70 65 60 M S V K K Or. 6. Hodnoty štíhlostního koeficientu u jednotlivých vrint n VP Pláň (odlišná písmen ukzují rozdíly signifikntní n 5% hldině význmnosti Fig. 6. Slenderness rtio of vrious tretments of spruce on the reserch plot Pláň 16 yers fter out-plnting (different letters men significnce on 5% level) Důležitým prmetrem pro sttickou stilitu stromu je štíhlostní koeficient (poměr výšky stromu k výčetní tloušťce). Tké u tohoto prmetru lze konsttovt, že nejlepších hodnot doshují jedinci z pomlu rostoucích semenáčku (or. 6). Tyto stromy si i přes intenzivní výškový přírůst udržují doporučené hodnoty štíhlostního koeficientu. V této fázi růstu již dochází k zpojování mlziny, proto ude pro udržení tohoto prmetru nutno v nejližší doě zhájit první výchovné záshy. DISKUSE A ZÁVĚR Z výsledků vícefktorové nlýzy vyplývá, že jedinci vypěstovní ze semenáčků s různou intenzitou růstu ve školce tvoří prvděpodoně různá genetická spektr horské populce smrku ztepilého. Tyto výsledky lze částečně potvrdit tké pozntky z genetických nlýz, které udou pulikovány v smosttném příspěvku (Ivnek et l. 2012). Výsledky hodnocení morfologických znků potvrzují dřívější práce, které hodnotily růst jednotlivých částí růstového spektr horských populcí smrku (Jurásek et l. 2009). Z hodnocení růstových prmetrů je ptrná výorná dynmik růstu stromů pocházejících ze semenáčků s pomlým růstem ve školce ( mlé ). I poškození klimtickými vlivy ylo u těchto stromů nižší oproti stromům pocházejících z rychleji rostoucích semenáčků. Tyto výsledky tk potvrzují pozntky pulikovné více utory, jež zmiňují vyšší odolnost jedinců s pomlejším růstem v podmínkách extrémních horských loklit (Lng 1989; Oleksyn et l. 1998; Simpson 1994; Hwkins, Shewn 2000; Westin et l. 2000; Modrzyński, Eriksson 2002). Z hodnocení štíhlosti koruny vyplývá, že nejužších korun ve vzthu k celkové výšce doshují stromy z vrinty mlé, nopk nejširší koruny yly zznmenány ve vrintách velké kontrol, které reprezentují část populce ZLV, 57, 2012 (3): 195-201 199

LEUGNER J. JURÁSEK A. z intenzivně rostoucích semenáčků. Tyto prmetry velmi doře korespondují s výsledky poškození kmene větví, jež yly stnoveny při hodnocení zdrvotního stvu (Jurásek et l. 2011), kde ylo zjištěno nejvýrznější poškození u vrinty velké tké v provozních výsdách ( kontrol ). Rychlý růst větší velikost szenic se může jevit jko výhod z hledisk vyšší konkurenceschopnosti zvýšení krátkodoých šncí n ujmutí. Znmená všk snížené investice do orny, nižší hustotu dřev mechnickou pevnost, zvýšený hydrulický odpor, stejně jko prolémy s regulcí růstu v odoí stresu, což všechno dohromdy může vést ke snížení životnosti (Bigler, Velen 2009). Z pozntků o růstu horských populcí smrku ztepilého je zřejmé, že růstová dynmik části populce se zvýšenou odolností vůči stresovým fktorům se výrzněji projevuje už v druhém desetiletí po výsdě n extrémní horská stnoviště. Pro dlouhodoé vyhodnocení ude účelné potřené všechny experimentální výsdy horského smrku sledovt v delších čsových řdách po výsdě, y mohl ýt ndprůměrná vitlit, růstová dynmik odolnost ke stresovým fktorům jednoznčně prokázán. Poděkování: Příspěvek yl zprcován v rámci projektu NAZV QH92062. LITERATURA Bigler C., Velen T. T. 2009. Incresed erly growth rtes decrese longevities of conifers in sulpine forests. Oikos, 118: 1130-1138. Hwkins C. D. B., Shewn K. B. 2000. Frost hrdiness, height, nd dormncy of 15 short-dy, nursery-treted interior spruce seed lots. Cndin Journl of Forest Reserch, 30: 1096-1105. Holzer K 1985. Die Bedeutung der Genetik für den Hochlgenwldu. In: Turner H., Trnquillini W. (eds.): Estlishment nd tending of sulpine forest. Reserch nd mngement. Proceedings of the 3rd interntionl workshop, IUFRO Project Group PI.07-00, Ecology of Sulpine Zones, Septemer 3-5, 1984, Riederlp, Switzerlnd. Birmensdorf, Swiss Federl Institute of Forestry Reserch: 225-232. Holzer K., Schultze U., Peliknos V., Můller F. 1987. Stnd und Prolemtik der Fichten - Stecklingsvermehrung. Österreichische Forstzeitung, 98 (5): 12-13. Ivnek O., Leugner J., Jurásek A. 2012.Vliv specifického třídění semenáčků smrku n růst genetickou diverzitu výsde v extrémních horských podmínkách. Zprávy lesnického výzkumu, 57: 144-15. Jurásek A., Leugner J., Mrtincová J. 2009. Effect of initil height of seedlings on the growth of plnting mteril of Norwy spruce (Pice ies [L.] Krst.) in mountin conditions. Journl of Forest Science, 55: 112-118. Jurásek A., Leugner J., Mrtincová J. 2011. Evlution of physiologicl nd helth stte of Norwy spruce plnts with different growth rte t juvenile stge fter outplnting t mountin loctions. Journl of Forest Science, 57: 170-177. Kotrl P. 1998. Uchování reprodukce genofondu původních populcí smrku 8. lesního vegetčního stupně v Hruém Jeseníku Králickém Sněžníku. Disertční práce. Brno, MZLU: 139 s. Lng H.-P. 1989. Risks rising from the reduction of the genetic vriility of some Alpine Norwy spruce provennces y size grding. Forestry Supplement, 62: 49-52. Modrzyński J. 1995. Altitudinl dpttion of Norwy spruce (Pice ies (L.) Krst.) progenies indictes smll role of introduced popultions in the Krkonosze mountins. Silve Genetic, 44: 70-75. Modrzyński J., Eriksson G. 2002. Response of Pice ies popultions from elevtionl trnsects in the Polish Sudety nd Crpthin mountins to simulted drought stress. Forest Ecology nd Mngement, 165: 105-116. Oleksyn J., Modrzynski J., Tjoelker M. G., Zytkowik R., Reich P. B., Krolewski P. 1998. Growth physiology of Pice ies popultions from elevtionl trnsects: common grden evidence for ltitudinl ecotypes nd cold dpttion. Functionl Ecology, 12: 573-590. Qmruddin M., Ekerg I., Dormling I., Norell L., Clphm D., Erikson G. 1995. Erly effects of long nights on udset, ud dormncy nd scisic cid content in two popultions of Pice ies. Forest Genetics, 2: 207-216. Simpson D. G. 1994. Sesonl nd geogrphic origin effects on cold hrdiness of white spruce uds, folige, nd stems. Cndin Journl of Forest Reserch, 24: 1066-1070. Westin J., Sunld L.G., Strnd M., Hällgren J. E. 2000. Phenotypic differences etween nturl nd selected popultions of Pice ies. I. Frost hrdiness. Scndinvin Journl of Forest Reserch, 15: 489-499. 200 ZLV, 57, 2012 (3): 195-201

HODNOCENÍ MORFOLOGICKÝCH PARAMETRŮ HORSKÝCH POPULACÍ SMRKU ZTEPILÉHO S RŮZNOU RŮSTOVOU STRATEGIÍ ASSESSMENT OF MORPHOLOGICAL PARAMETERS OF NORWAY SPRUCE MOUNTAIN POPULATIONS WITH DIFFERENT GROWTH STRATEGY SUMMARY Norwy spruce (Pice ies (L.) Krst.) hs sic function in the forest ecosystems of mountin loclities in the territory of the Czech Repulic. It is necessry to dopt specific pproches of cultivtion of mountin spruce popultions in order to produce sufficiently stle forest stnds. Mountin spruce popultions show greter height vriility compred with popultions from lower loclities in the erly yers of growth (in nursery). In the context of previous reserch it ws found tht Norwy spruce trees with slower growth in juvenile stge (in nursery) show high dptility fter out-plnting to extreme mountin conditions. This prt of the popultion my form the stle skeleton of regenerted stnds with climx strtegy. Currently, there re some prolems relted to premture rejection of seedlings (ecuse of its smll size), when only trees with more intensive growth were used in forest restortion. Evlution of complex morphologicl prmeters should e used for selection of trees in the young spruce stnds tht hve preconditions for the cretion of stle skeleton with high resistnce to extreme mountin conditions. Evlution of morphologicl prmeters cn e used in the selection of uspicious trees in thinning. The im of the pper is ssessment of morphologicl prmeters of the whole growth spectrum of spruce popultion. Evlution ws crried out considering dpttion to ecologicl conditions of mountin sites. Reserch re ws founded in 1994 y specificlly sorted plnting stock of spruce originting from mountin popultion. Sorting ws crried out in 1992 efore trnsplnting, when the two-yer old seedlings were divided into three size ctegories: less thn 8 cm ( smll, which re usully rejected, m ), 8 to 15 cm ( medium s ) nd 15 to 22 cm ( lrge v ). Trnsplnts (2 + 2) were out-plnted on the reserch plot (disster cler cut re). On the sis projection of the cses (trees) in PCA there cn e demonstrted two different clusters of trees (Fig. 2) with different properties ccording to the nlysis. Two red ellipses re mrked in the grph; the first of them includes the individuls who grew slowly in the juvenile phse (mrked with m ) nd the second, on the contrry, stnds for individuls with rpid growth in the first yers fter sowing (mrked v ). This distriution confirms the hypothesis tht spruces with different intensity of growth during cultivtion in nursery constitute different prt of the popultion with vrious growth strtegies. Trees with slow growth in nursery my consist of prt of the popultion which cn e chrcterized s trees with climx growth strtegy. The evlution of growth prmeters shows the excellent growth dynmics of trees originting from seedlings with slow growth in nursery ( smll ), lso dmge done y climte effects on these trees is lower compred to the trees originting from the fster-growing seedlings (Fig. 3, 4). The evlution of slender rtio of crown shows tht the nrrowest crowns elongs to the trees of vrint smll (the nrrow crown is chrcteristic for spruce from mountin popultions) nd, on the contrry, the widest crown hve een recorded in the lrge nd control vrints which represent prt of the popultion of intensively growing seedlings. These prmeters correspond very well with the results of helth sttus evlution (Jurásek et l. 2011), where the most dmged stems nd rnches were found in the vrints lrge s well s in common plnttions ( control ). Recenzováno ADRESA AUTORA/CORRESPONDING AUTHOR: Ing. Jn Leugner, Ph.D., Výzkumný ústv lesního hospodářství myslivosti, v. v. i., VS Opočno N Olivě 550, 517 73 Opočno, Česká repulik tel.: 494 668 391; e-mil: leugner@vulhmop.cz ZLV, 57, 2012 (3): 195-201 201