Metodické listy pro kombinované studium předmětu Prameny a systém evropského práva Cílem předmětného kursu je objasnění hierarchie pramenů práva ES, seznámení s vlastnostmi jednotlivých druhů právních aktů včetně jejich vymahatelnosti před vnitrostátními orgány i orgány ES. Stranou nezůstane ani přehled aktuální judikatury ESD a na druhé straně příklady významných rozhodnutí vnitrostátních ústavních soudů, které vypovídají o limitech akceptace evropského práva v členských zemích Unie. Posluchači budou rovněž podrobněji seznámeni s návrhem ústavní smlouvy EU, která by se v případě úspěšného průběhu ratifikace měla v dohledné době stát namísto dosavadních zakládajících smluv základním textem primárního práva EU. Metodický list číslo 1 Název tématického celku: Hierarchie a vlastnosti pramenů práva ES/EU Cíl: objasnění rozdílu mezi primárním a sekundárním právem ES/EU, vysvětlení rozdílů mezi právem ES a EU z hlediska vytváření právních norem a vymahatelnosti závazků vyplývajících ze sekundárního práva. Posluchači budou rovněž seznámeni s podstatou pilířové struktury evropského práva, druhy právních aktů, jež se vyskytují v jednotlivých pilířích a s jejich vlastnostmi. Dílčí témata: 1. Primární právo ES/EU a jeho vlastnosti 2. Sekundární právo ES/EU a jeho vlastnosti 3. Komunitární a mezivládní metoda rozhodování
1. Primární právo ES/EU a jeho vlastnosti K tomuto tématu existuje rozsáhlá literatura, vedle studií publikovaných v Právních rozhledech, Evropském a mezinárodních právu či Právníku lze doporučit příslušné partie učebnice Evropského práva od L. Tichého a kol., popř. vybrané kapitoly z práce Evropské ústavní právo od J. Blahože a kol. - rozdíl mezi pojmy EU a ES - kategorizace primárního práva ES/EU - postavení mezinárodních smluv v rámci evropského práva - postavení obecných právních principů v rámci evropského práva - postavení judikatury ESD v rámci evropského práva - kompetenční kompetence členských států - princip alokovaných kompetencí - klausule flexibility 2. Sekundární právo ES/EU a jeho vlastnosti K druhému z dílčích témat lze doporučit opět příslušné partie publikací L. Tichého a kol. a J. Blahože a kol. - rozdíl ve vlastnostech nařízení, směrnic a rozhodnutí - specifická povaha pramenů práva v oblasti tzv. II. a III. pilíře - součinnost institucí EU a vnitrostátních orgánů - vymahatelnost nároků vyplývajících z evropského práva
- nařízení - směrnice - rozhodnutí - rámcové rozhodnutí - úmluvy - společný postoj - společná strategie - společná akce - přednost evropského práva před vnitrostátním právem - bezprostřední účinek práva ES 3. Komunitární a mezivládní metoda rozhodování K třetímu z dílčích témat lze doporučit pojednání P. Druláka, Vývoj teorií evropské integrace. In: Acta oeconomica 5/2000, Praha 2000, či H. Wallace W. Wallace (ed.), Policy-Making in the European Union. Oxford 1996. - V kterých evropských politikách se uplatní mezivládní způsob rozhodování - Jakým způsobem jsou do rozhodovacího procesu zapojeny orgány EU při uplatnění komunitární metody, jaké rozdíly jsou patrné oproti mezivládnímu způsobu rozhodování? - Jaké jsou postoje členských zemí EU vůči procesu komunitarizace evropského práva? - Jak se uplatní Evropský soudní dvůr jako orgán společenství v oblastech mezivládního rozhodování? - supranacionalita - komunitarizace - intergovernmentalismus
- legislativní monopol Evropské komise - spolurozhodování Evropského parlamentu - QMV v Radě ministrů - plná jurisdikce Evropského soudního dvora Pokud jste zvládli tento tématický celek, pokuste se o vlastní formulaci odpovědí na tyto problémové okruhy: 1. Jaké prameny práva náleží do kategorie primárního práva EU? 2. Vyjmenujte druhy právních aktů sekundárního evropského práva při zohlednění jeho pilířové struktury! 3. Vyjmenujte podstatné prvky komunitární metody rozhodování!
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Prameny a systém evropského práva Metodický list číslo 2 Název tématického celku: Judikatura Evropského soudního dvora a národních ústavních soudů Cíl: seznámení se s nejdůležitějšími judikáty Evropského soudního dvora a vybraných ústavních soudů členských států EU. Posluchačům bude objasněn vývoj soudní jurisdikce i způsob výkladu praktikovaný zmíněnými soudními orgány, význam Evropského soudního dvora pro výklad evropského práva a pro formulaci základních principů evropského práva. Stranou naší pozornosti nezůstane ani struktura Evropského soudního dvora a způsoby uplatnění právních nároků. Dílčí témata: 1. Evropský soudní dvůr, jeho struktura a pravomoci 2. Postavení národních soudů při výkladu evropského práva 3. Relevantní judikatura ESD 1. Evropský soudní dvůr, jeho struktura a pravomoci K tomuto tématu lze doporučit přehledné pojednání D. Wincott, The Court of Justice and the European Policy Process. In: J. Richardson (ed.), European Union. Power and Policy-Making. London 1996. - Kde naleznete úpravu postavení ESD? - Jaké pravomoci přiznává Smlouva o založení ES Evropskému soudnímu dvoru?
- Jakým způsobem je ESD personálně obsazován? - Jaké druhy žalob může ESD projednávat, jak se odlišuje agenda ESD a Soudu první instance? - generální advokát - žaloba na nesplnění povinnosti - žaloba na neplatnost - žaloba na nečinnost - soud první instance 2. Postavení národních soudů při výkladu evropského práva K druhému z dílčích témat si můžete prostudovat vybrané případy v díle A. Oppenheimera (srov. seznam literatury). - Jakým způsobem přistupují národní ústavní soudy jednotlivých členských států k jurisdikci Evropského soudního dvora? - Srov. vývojové tendence judikatury národních ústavních soudů, zejm. na příkladu Spolkového ústavního soudu SRN (rozsudky Maastricht, Solange ad.). - Popište vztah ESD a národních ústavních soudů ve světle primárního práva EU. - ústavní pořádek ČR - alokované kompetence - kompetenční konflikt pozitivní - řízení o předběžné otázce 3. Relevantní judikatura ESD K tomuto dílčímu tématu srov. vybrané případy z Dokumentů ke studiu evropského práva a díla A. Oppenheimera (srov. seznam literatury).
- postavení judikatury ESD v systému evropského práva - obecné právní zásady a vztah k judikatuře ESD - judikatura ESD a evropské politiky - extensivní forma výkladu ESD - rozhodnutí ESD ve věci Van Gend en Loos - Costa vs. ENEL - Francovich - Simmenthal - Dassonvile - Cassis de Dijon - I. W. Cowan Pokud jste zvládli tento tématický celek, pokuste se o vlastní formulaci odpovědí na tyto problémové okruhy: Jaké funkce plní v systému evropského práva ESD? Uveďte příklady možné interakce v působené ESD a národních ústavních soudů Charakterizujte výkladovou linii ESD.
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Prameny a systém evropského práva Metodický list číslo 3 Název tématického celku: Konvent a návrh evropské ústavní smlouvy Cíl: objasnění činnosti Konventu, jeho složení a pravomocí. Seznámení se strukturou evropské ústavní smlouvy, jejím obsahem a problémovými okruhy. Nástin jednání mezivládní konference, ratifikace v členských státech. Vztah ústavní smlouvy EU a národních ústavních řádů. Dílčí témata: 1. Konvent o budoucnosti Evropy 2. Struktura a obsah ústavní smlouvy EU 3. Návrh ústavní smlouvy EU a ústavní pořádek ČR 1. Konvent o budoucnosti Evropy K tomuto tématu srov. zejm. srov. www.euroskop.cz, www.senat.cz (Senát a budoucnost Evropy) a http://european-convention.eu.int. - Co znamená metoda Konventu, kdy se v minulosti uplatnila? - Jaké složení charakterizuje Konvent? - Kolik zástupců zde měl každý stát? - Jaké pracovní skupiny se na něm vytvořily? - Zakotvuje návrh ústavní smlouvy instituci Konventu i do budoucnosti?
- metoda Konventu - delegát a alternát Konventu - předsednictvo Konventu - konventní konsensus - mezivládní konference 2. Struktura a obsah ústavní smlouvy EU K druhému z dílčích témat se seznamte s textem návrhu ústavní smlouvy, který je dostupný na www.euroskop.cz či www.senat.cz/evropa. - Jakým způsobem se ústavní smlouva člení? - Jak rozděluje kompetence EU? - Jakým způsobem reformuje unijní orgány? - Jaké symboly mají EU reprezentovat? - Jaký název má v budoucnosti příslušet nařízením a směrnicím? - Bude možné z EU také vystoupit? - katalog kompetencí - Charta základních práv - evropský (rámcový) zákon - evropský ministr zahraničí - předseda Evropské rady - passarelle - United in diversity - princip subsidiarity 3. Návrh ústavní smlouvy EU a ústavní pořádek ČR
K danému tématu existují dílčí příspěvky v odborném tisku (Právní rozhledy, Právník atd.) - Jak je definován ústavní pořádek ČR? - Jak se stane ústavní smlouva součástí právního řádu ČR? - Jak je řešen vztah evropského a národního práva v návrhu ústavní smlouvy? - Zavazuje se ústavní smlouva respektovat národní identitu a suverenitu členských států? - Jaká nová oprávnění vzejdou z ústavní smlouvy pro národní parlamenty? - ústavní pořádek ČR - ratifikace - referendum - přednostní aplikace evropského práva - princip occupied fields - systém včasného varování Pokud jste zvládli tento tématický celek, pokuste se o vlastní formulaci odpovědí na tyto problémové okruhy: Stručně charakterizujte průběh jednání Konventu a jeho výsledky. Do jakých částí se dělí návrh ústavní smlouvy a jaké základní novinky přináší? Jakým způsobem se stane ústavní smlouva součástí právního řádu ČR a jaké důsledky bude tento krok mít? Základní literatura: - Amsterodamská smlouva, Praha Ministerstvo zahraničních věcí 2001
- Tichý L., Arnold R., Svoboda P., Zemánek J., Král R.: Evropské právo, Praha - C.H.Beck, 1999 - Tichý L.a kol.: Dokumenty ke studiu evropského práva, Praha - Linde 1999 - Blahož J. a kol.: Ústavní právo EU, Dobrá voda nakl. Aleš Čeněk 2003 Doporučená literatura: - Bogdandy, A.von: Europäisches Verfassungsrecht, Berlin 2002 - Koenig, Ch. a kol.: EU/EG-Prozessrecht, Tübingen 2002 - Lenz, C.O., Borchardt, K.D.: EU- und EG-Vertrag. Kommentar, Berlin 2003 - Oppenheimer, A. (ed.): The Relationship between European Community Law and National Law: The Cases, Vol. 1, Cambridge University Press 1994 - Oppenheimer, A. (ed.): The Relationship between European Community Law and National Law: The Cases, Vol. 2, Cambridge University Press 2003 - Wolffgang, H.-M.a kol.: Öffentliches Recht und Europarecht, Berlin 2004