GENEREL CYKLISTICKÝCH TRAS MĚSTA PLZNĚ Průvodní zpráva Správa veřejného statku města Plzně úsek koncepce a dopravního inženýrství zpracovala: ing. Pavla Dyntarová datum: 12/2001
1. ÚVOD Cyklistická doprava tvoří důležitou součást moderního pojetí dopravy. Jejími největšími výhodami jsou ekologická nezávadnost s pozitivním vlivem na zdravotní stav obyvatel, nízké ekonomické náklady a maximální dostupnost cílů cest. Největší nevýhodou je naopak velká zranitelnost cyklistů při střetu s motorovými vozidly. Tuto nevýhodu lze do značné míry eliminovat segregací jednotlivých druhů dopravy. Aby mohla být systematicky budována bezpečná a přiměřeně hustá síť cyklistických tras na území města Plzně, je zpracován tento Generel. Má sloužit jako podklad pro uplatňování požadavků cyklistiky v jednotlivých stupních investorské přípravy staveb. 2. PODKLADY - Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, - ČSN 736110 Projektování místních komunikací, - Zásady pro orientační značení na cyklistických trasách TP 108 CDV Brno, 1999, - Stavby bez bariér pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace ing. Jan Skopec, 1999, - Územní plán města Plzně, - Návrh cyklistických tras Plzeň ÚKRMP, 1993, - Návrh cyklistických tras Plzeň - Slovany ÚKRMP, 1993, - Zásady návrhu komunikací pro cyklisty pracovní verze ing. Bartoš a kol., 2000, - Cyklistická doprava a cykloturistika v ČR a její vazby na regionální politiku sborník 2000, - Rozvoj cyklistické dopravy v České republice I. díl CDV Brno, 1994, - Rozvoj cyklistické dopravy v České republice II. díl CDV Brno, 2000, - Cyklistická doprava v Plzni průzkum General Marketing, 1998 3. DOSAVADNÍ VÝVOJ Město Plzeň není typickým cyklistickým městem. Sídlištní zástavba na vysoko položených říčních terasách a s tím spojená dlouhá táhlá stoupání nepřála většímu rozvoji cyklistické dopravy a tedy ani každodennímu používání jízdního kola. Zásadní zvrat ve vývoji cyklistické dopravy nastal v první polovině devadesátých let 20. století, kdy se masově rozšířila horská a trekingová kola. Rekreační cyklistika se stala jedním z nejoblíbenějších sportů. Tento trend potvrzují dopravní průzkumy i průzkumy veřejného mínění. Reakcí na výše popsanou situaci bylo v roce 1993 vypracování konceptu generelu cyklistických tras pod názvem Návrh cyklistických tras Plzeň a Návrh cyklistických tras Plzeň - Slovany, autorem byl Útvar koncepce a rozvoje města Plzně. Dokument byl projednán se zainteresovanými organizacemi, nebyl však předložen Radě města Plzně ke 2
schválení důvodem bylo nesouhlasné stanovisko Policie ČR ke zřizování cyklistických tras v jiné formě než jako stezky pro cyklisty. Přesto generel sloužil jako podklad pro výstavbu cyklistické sítě. Trasy byly budovány jednak v rámci jiných staveb, jednak jako samostatné akce. Vyznačeny dopravním značením byly jen stezky pro cyklisty; cyklistické pruhy a budoucí smíšené stezky byly stavěny jen jako chodníky s předpokladem pozdějšího vyznačení. Dalším důležitým krokem bylo v roce 1996 schválení zásad dopravní politiky Radou města Plzně, kterými je deklarován i zájem města na zvýšení podílu cyklistické dopravy. Zásadní změna v legislativním prostředí nastala k 1.1.2001, kdy vstoupil v platnost Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. Tento zákon řeší i problematiku cyklistické dopravy včetně dříve problematických témat jako např. existenci stezek pro pěší a cyklisty s rozděleným provozem nebo vztah chodců a cyklistů. Vzhledem ke změně legislativního prostředí a celkového pohledu na cyklistickou dopravu a vzhledem k časové prodlevě od vypracování generelu cyklistických tras v roce 1993 bylo přistoupeno k jeho aktualizaci. 4. CÍLE A POSTUP ZPRACOVÁNÍ Hlavním cílem generelu cyklistických tras je postupně zajistit nabídku bezpečného, pohodlného a přímého dopravního spojení. Největší důraz je kladen na bezpečnost všech druhů dopravy včetně chodců. Navržená síť cyklistických komunikací je logická a úplná. Všechny navržené trasy jsou chápány jako hlavní, protože realizují základní propojení hlavních zdrojů a cílů cyklistické dopravy trasy tedy nelze dále rozlišovat podle kriteria důležitosti. Zároveň se jedná o síť tras minimálně nutnou, žádnou z tras nelze bez náhrady zrušit. Není preferován žádný typ cyklistiky (např. rekreační, dojížďka do zaměstnání) navržená síť by měla vyhovovat většině velmi různorodé společnosti cyklistů. Generelem navržená síť není ale určena pro rychlostní cyklistiku. Navržené cyklistické trasy jsou cílové. Spojují obytná území, zdroje pracovních příležitostí, střední a vysoké školy, sportovní zařízení, oblasti vhodné k rekreaci a obce v bezprostředním okolí Plzně. Některé trasy lze využít i jako rekreační pro krátké vyjížďky na území města. Je zajištěna návaznost na meziměstské cykloturistické trasy spravované Klubem českých turistů. Kriteria výběru vedení jednotlivých tras: 1. bezpečnost všech účastníků dopravy, 2. podélný profil trasy, preference mírnějších podélných sklonů, 3. délka trasy, preference co nejkratší trasy, 4. finanční náročnost, preference vedení trasy po pozemcích města Plzně. Kriteria jsou sestavena hierarchicky, první kriterium má největší váhu. Pro vedení cyklistických tras byly využity: - stezky pro cyklisty, - stezky pro chodce a cyklisty s rozděleným provozem, - stezky pro chodce a cyklisty se smíšeným provozem, - pěší a obytné zóny, - polní a lesní cesty, - komunikace pro motorová vozidla. 3
Stupeň segregace byl volen tak, aby maximálně naplňoval kriterium bezpečnosti účastníků dopravy. 5. ČLENĚNÍ TRAS Generel cyklistických tras obsahuje síť základních tras rozlišených podle dvou hledisek: 1. podle druhu komunikace, 2. podle stavební existence a závislosti na jiné investiční akci. Podle druhu komunikace to jsou: - trasy v komunikaci bez vyznačení cyklistických pruhů, - cyklistické pruhy, - obousměrné cyklistické pásy, - stezky pro chodce a cyklisty se smíšeným provozem, pěší zóny, - polní nebo lesní cesty, obytné zóny. Podle stavební existence a závislosti na jiné investiční akci: - trasy stavebně existující, - trasy stavebně neexistující nebo vyžadující stavební úpravy nezávislé na jiné investiční akci, - trasy stavebně neexistující závislé na jiné investiční akci. 6. VEDENÍ TRAS Vedení cyklistických tras na území města Plzně je patrné z grafické části generelu. Generel cyklistických tras je navržen jako mřížka rovnocenných tras, ve které uzlové body tvoří zdroje a cíle cyklistické dopravy, což jsou obytná území, zdroje pracovních příležitostí, střední a vysoké školy, sportovní zařízení a oblasti vhodné k rekreaci. Uvedený systém nabízí jak propojení z jednotlivých čtvrtí do centra města, kde trasy končí na cyklistickém okruhu v sadovém prstenci, tak i propojení mezi jednotlivými částmi města navzájem. Vlastní navržené vedení tras v jednotlivých částech města je ovlivněno charakterem těchto čtvrtí. V údolích řek se maximálně využívají polní a jiné cesty (např. trasy v oblasti centrum - Radčice, Křimice). Na Severním předměstí a na Borských polích jsou trasy často vedeny v přidruženém dopravním prostoru hlavních komunikací. Na Slovanech se více využívá klidných vedlejších komunikací, na Doubravce a na Borech jsou dle konkrétních podmínek navrhovány kombinace více typů cyklistických komunikací. Generel zajišťuje i návaznost na celostátní systém. Trasa č.3 z Prahy vstupuje do Plzně nad Červeným Hrádkem, v cílovém stavu projde Doubravkou, podél ulice U Prazdroje do sadového okruhu, k Borskému parku a Valchou směrem na Lhotu. Trasa č.31 z Nepomuka přichází do Plzně v Koterově a je protažena údolní trasou podél Úhlavy až do centra. Obdobně bude možné zakomponovat vedení dalších celostátních cyklistických tras. 4
6a PARKOVÁNÍ KOL U budov státních a městských organizací, u sportovišť, u škol a u objektů občanské vybavenosti, kde se dá předpokládat poptávka po parkování kol, se doporučuje osazovat stojany na kola. Stojany mají být takové konstrukce, aby umožňovaly opření rámu kola a jeho uzamčení. 7. ZÁVĚR Zpracovaný generel má sloužit jako koncepční podklad pro realizaci dostatečně husté, logické a celistvé sítě hlavních cyklistických tras na území města Plzně navazujících na meziměstské cyklotrasy, přičemž navrženou síť je třeba chápat jako minimálně nutnou. Trasy by měly být postupně stavebně realizovány a vyznačeny dopravním značením včetně směrových tabulí. Aktualizaci Generelu cyklistických tras města Plzně předpokládáme v intervalu 3 5 let. Generel cyklistických tras města Plzně byl dne 20. 12. 2001 schválen Radou města Plzně jako koncepční dokument, jehož postupným naplňováním vznikne na území města Plzně ucelená síť cyklistických tras. 5