PREZENTACE Popis povodňových stavů a přijatých protipovodňových opatření ve Svitavách v období 1997-2005 zpracoval Odbor životního prostředí MěÚ Svitavy září 2005
Motto: Řeka je fajn pro všechno a proto, že je. Putuje s námi, časem a prostorem. Někdy je ale potvora a bolí. Bez vody ale není života.
OBSAH: Úvod...5 1. Povodeň v červenci roku 1997...6 1.1. Příčinná meteorologická situace povodně...7 1.2. První vlna povodní...7 1.3. Druhá vlna povodní...8 1.4. Povodňové škody ve městě...8 2. První kroky v protipovodňové ochraně po roce 1997...12 2.1. Opatření na řece Svitavě...12 2.2. Obnova retenční schopnosti rybníka Rosnička v roce 1999...13 3. První etapa protipovodňových opatření (2000 2001)...15 4. Druhá etapa protipovodňových opatření (2004 2005)...17 4.1. Opatření na řece Svitavě...17 4.2. Studie na zachycení vody v krajině...19 4.3. Lačnovský potok...19 4.4. Protipovodňová opatření na řece Třebovce...21 Závěr...23 Finanční rekapitulace...26 Přílohy: fotografie...27
Katastrální mapa města Svitav
Úvod Silný déšť, tání sněhu, případně obojí dohromady, asociuje v mnohých z nás na vlastní kůži vyzkoušenou "velkou vodu". Pro starostu města a mnoho pracovníků radnice je nebezpečí povodně noční můrou, která jim bere klidné spaní. Od poslední povodně v roce 1997 se města hodně naučila a udělala mnohá opatření. Umíme rychle připravit a navážet pytle s pískem do předem vybraných ulic. Umíme průběžně čistit říční česla. Umíme okamžitě uvolnit a připravit náhradní prostory pro bydlení. Umíme zajistit bezpečnost lidí při velké vodě (nelze ale úplně zajistit bezpečnost jejich majetku). Umíme rychle "zvednout" členy povodňové komise včetně náhradníků, protože systém práce městské povodňové komise (povodňový plán) je propracovaný, velmi funkční a odzkoušený. Aby tyto noční můry postupně zcela zmizely, provedli jsme od povodní v roce 1997 řada zásadních opatření a další opatření jsou v různém stavu rozpracovanosti. Snahou této prezentace je podat ucelený přehled o novodobých zkušenostech s povodněmi a přijatých opatřeních, která by měla významně omezit riziko ohrožení zdraví, životů a majetku ve městě. Jakákoliv přijatá opatření nikdy nemohou bezezbytku zaručit stoprocentní ochranu města a jeho obyvatel. Věříme však, že přijatá organizační i technická opatření budou znamenat jistotu pro zvládnutí případných povodňových stavů s co nejmenším zásahem do života města Svitav i níže položených obcí na tocích řek Svitavy a Třebovky. Tento materiál je možné chápat i jako poděkování všem zainteresovaným subjektům a osobám, řešícím společně protipovodňovou ochranu, a to od správců toků s.p. Povodí Moravy a Zemědělské vodohospodářské správy, přes svitavské stavební firmy zapojené do záchranného systému a dobrovolníky z řad obyvatel města, kteří se v minulosti zapojili do odstraňování povodňových škod, až po zastupitelstvo města, jemuž se od roku 1997 podařilo na soubor protipovodňových opatření zajistit finanční prostředky přesahující částku 35 mil. Kč. 5
1. Povodeň v červenci roku 1997 V červenci 1997 zasáhla město Svitavy, stejně jako ostatní území naší republiky, povodeň. Svým rozsahem a důsledky byla v celém minulém století zcela mimořádná, a to jak svojí mohutností a délkou trvání, tak i velikostí zasaženého území a rozsahem vzniklých škod. Pro vznik a vývoj povodně byla určující dvě období velkých srážek, jež zasáhly území České republiky ve dnech 4. -9. července, a potom ve dnech 17. - 21. července 1997. Obrázek č. 1 a 2 Povodeň ve Svitavách v červenci 1997 situace na Komenského náměstí Obrázek č. 3 a 4 Povodeň ve Svitavách v červenci 1997 situace na ul. Školní a Kapitána Jaroše 6
1.1. Příčinná meteorologická situace povodně První i druhá vlna povodní byly způsobeny nepříznivou meteorologickou situací. První vlna vzešla ze zvlněné studené fronty nad střední Evropou z počátku července. Již v pátek 4. července 1997 se na ní vyskytly poměrně výrazné bouřky a lijáky. V sobotu 5. července se na této frontě vytvořila nad severní Itálií tlaková níže, která postupovala k severovýchodu a svým srážkovým pásmem zasáhla kolem poledních hodin od jihu Moravu. Tato tlaková níže se přesunula do nedělního rána 6. července nad východní Polsko a Slezsko. V jejím týlu převládalo poměrně silné severní až severozápadní proudění, do kterého byl strháván teplý a vlhký vzduch nasávaný touto níží v její přední části. Ve Svitavách přešly nárazové srážky z 3. a 4. července v trvalý déšť v sobotu 5. v odpoledních hodinách, který trval do pondělí 7. července do odpoledních hodin. Druhá vlna pak vzešla z postupu oblasti nízkého tlaku vzduchu spojeného s frontálním systémem, který během 17. a 18. července postupoval přes severní Itálii a střední Evropu. Její střed se pohyboval 19. a 20. července jen velmi zvolna přes jižní Polsko k východu. Intenzivní srážková činnost začala ve Svitavách v noci na pátek 18. července bouřkami. Srážky přešly v trvalý déšť, který částečně zeslábl dne 19. července. Celkový součet srážek v červenci činil 323,6 mm, což proti srážkovému normálu v množství 86 mm znamená překročení o 376 %. 1.2. První vlna povodní Před první vlnou srážek byla vodnost toků řeky Svitavy i Lačnovského a Vendolského potoka nízká. V důsledku srážek se tyto toky stejně jako rybníky Rosnička, Dolní a Lánský rychle nasytily vodou a prudce vystoupily. Na přelomu 5. a 6. července již hrozilo nebezpečí, že dojde k jejich vylití. Prakticky od této doby začal pracovat městský záchranný štáb (vedení města, strážníci městské policie, pracovníci městského úřadu, dobrovolníci, profesionální i dobrovolní hasiči, firmy Dopravní stavby Svitavy, JEMA a mnozí další). V podvečer dne 7. července nastala krizová situace, kdy došlo k vylití vody z koryta řek a započala evakuace obyvatel. V noci ze dne 7. na 8. července jsme začali evakuovat obyvatele v ul. Mostní, Seifertova, Bezručova, Vrchlického a průběžně z dalších oblastí kolem vodních toků. 7
Současně probíhaly práce spojené se zabezpečením hrází (zpevňování lomovým kamenem, stavbou bariér z pytlů naplněných pískem,...) rybníků Rosnička a Lánský, které hrozily protržením. Výstavba ochranných bariér z pytlů naplněných pískem probíhala taktéž kolem řeky ve městě. Od úterý dne 8. července bylo po postupném snižování hladiny v korytech Lačnovského potoka a řeky Svitavy započato systematické odčerpávání vody ze zatopených objektů. Následovaly úklidové práce, úpravy koryt a hrází, odvoz odpadů apod. 1.3. Druhá vlna povodní Před nástupem druhé vlny povodní v pátek 18. července byly koryta řek již na poklesu a na základě opatření města probíhalo odpouštění vodních nádrží. Vzhledem k získaným zkušenostem z první vlny povodní probíhaly preventivní i záchranné práce bez větších obtíží. Zejména však proto, že množství a intenzita srážek nezpůsobily zatopení objektů v okolí vodních toků ve městě. 1.4. Povodňové škody ve městě Celkové škody vyčíslené po skončení červencových povodní dosáhly částky 66,471 mil. Kč. Jedná se jak o škody způsobené na majetku občanů, tak i na majetku obce i podnikatelských a ostatních subjektů. Zaplaveno bylo přes 200 rodinných domků, z nichž dva musely být následně zdemolovány. Naštěstí nedošlo k žádnému úmrtí ani těžkému poškození na zdraví. Dopad na psychiku a život však pociťuje zejména starší generace doposud. 8
Obrázek č. 5 Povodeň ve Svitavách v červenci 1997 zákres povodně do digitální mapy města - 1. část 9
Obrázek č. 6 Povodeň ve Svitavách v červenci 1997 zákres povodně do digitální mapy města - 2. část 10
Obrázek č. 7 Povodeň ve Svitavách v červenci 1997 zákres povodně do digitální mapy města - 3. část 11
2. První kroky v protipovodňové ochraně po roce 1997 První kroky v protipovodňové ochraně byly učiněny bezprostředně po zvládnutí povodně v červenci 1997. Základním opatřením bylo vytvoření povodňového plánu a povodňové komise pro možnost řešení podobných stavů v budoucnosti. Za zcela zásadní je však třeba označit analýzu příčin, kterou po této povodni provedlo vedení města za účelem popsání důvodů a příčin povodňového stavu, včetně stanovení cílů pro postupnou nápravu. Z dnešního pohledu se jeví jako nejdůležitější skutečnost, že jsme nápravu stavu nehledali jenom v místních podmínkách, ale zejména to, že jsme navázali úzkou spolupráci se správci toků, a to zejména se s.p. Povodí Moravy. Právě s tímto správcem toku se podařilo dohodnout komplexní řešení neutěšeného stavu řeky. Současně město podnikalo samostatné kroky na zvýšení protipovodňové ochrany. Kromě činnosti povodňové komise sem můžeme zařadit zvýšení retenční schopnosti rybníka Rosnička a výstavbu suchého poldru v Lánech, který byl postaven v souvislosti s výstavbou infrastruktury pro místní část Na Vějíři. Tento poldr zachycuje zejména přívalové srážky a snižuje tak průtok řeky Svitavy v městské části Lány. 2.1. Opatření na řece Svitavě V závěru roku 1998 bylo odborné firmě zadáno zpracování hydrologické studie řeky ve městě. Výsledkem studie, dokončené v říjnu 1999, bylo navržení takových úprav na řece, které měly vyloučit problémy se zaplavováním přilehlých nemovitostí (úpravy mostů způsobujících zdržení a kumulaci přívalových vod, výstavby ochranných zídek a rovněž parametry na pročištění zanesených úseků řeky). Protože řeka Svitava je při přívalových deštích výrazně ovlivňována Lačnovským potokem, byla studie rozšířena i o tento tok. Zájem města se i setkal s pochopením a zájmem správce toku, Zemědělskou vodohospodářskou správou, s.p. Prvním výsledkem připravené studie se stalo otevření a napřímení řeky v ul. Školní, které bylo dokončeno v polovině roku 2001. Touto úpravou již nebude přívalová voda zadržována nekapacitním zatrubněním pod komunikací. Otevřeným korytem vedoucím přes budovu bývalé 1. základní školy byla voda plynule odvedena do koryta ve Wolkerově aleji (za budovou OD MAGNET). Toto řešení nebylo jednoduchou záležitostí. Svědčila o tom řada podmiňujících investic. Mimo již zrealizované demolice školy je to výstavba nového mostu v ul. Školní, oprava komunikace 12
I. tř., přeložky sítí (vodovod, plynovod, telefonní, dálkové a elektrické kabely, výstavba nové kanalizace apod. Studie a. s. Povodí Moravy projektově vyřešila úsek řeky od tohoto kritického místa po toku řeky až na hranici s obcí Hradec nad Svitavou. Projekt stanoví konkrétní parametry nutných opatření na toku řeky. Kromě uvedených koncepčních záležitostí bylo v roce 1999 dohodnuto pročištění tří nejvíce zanesených úseků řeky ve městě. Dva z úseků byly velmi obtížně přístupné pro techniku. Jednalo se o úsek řeky od ul. Říční po ul. Lanškrounskou (za domy na ul. Lačnovské) a o úsek od zatrubnění řeky pod sportovním hřištěm učiliště TOS v ul. Brněnské po most v ul. U Potoka. Dále byl pročištěn úsek před světelnou křižovatkou. 2.2. Obnova retenční schopnosti rybníka Rosnička v roce 1999 Rybník Rosnička je významným vodohospodářským dílem v horní části povodí Svitavy a zajištění jeho funkčnosti je velmi důležité. Navíc se nachází v hojně navštěvované rekreační zóně, kde plní svou estetickou i psychologickou funkci. Město Svitavy zrealizovalo nákladem 10,5 mil. Kč v období od června 1998 do května 1999 investiční akci "Obnova retenční schopnosti rybníka Rosnička". Akce byla spolufinancována ze zdrojů Státního fondu životního prostředí ČR, který její realizaci podpořil dotací ve výši 3,058 mil. Kč a půjčkou ve stejné výši. Výsledkem provedeného díla je obnova víceúčelové nádrže rybníka Rosnička. Ta plní funkci významného vodohospodářského díla nejen k zachycení vody v krajině a protipovodňových opatření, ale i k rekreaci obyvatel města, sportu, koupání a sportovnímu rybářství. Při rekonstrukci rybníka se upravily poměry na stavidle a jeho schopnost regulovat odtok, zároveň se výrazně zvýšila jeho retenční schopnost. Odkalovací nádrž slouží k zachycení splavenin tak, aby nedocházelo k zanášení rybníka Rosničky. Rovněž je důležitá z hlediska zadržení vody v krajině. Plocha hladiny rybníka je 15,1 ha a objem zadržené vody v rybníku 264 000 m 3. Plocha hladiny odkalovací nádrže je 0,44 ha a objem zadržené vody v odkalovací nádrži 4 359 m 3. Kromě výrazného zlepšení stavu tohoto díla přispěla dokončená akce ke vzhledu této rekreační oblasti města. 13
Obrázek č. 8 Pohled na nově upravenou hráz rybníka Rosnička protipovodňové úpravy na řece Svitavě provedené v roce 2004-2005 14
3. První etapa protipovodňových opatření (2000 2001) V roce 2000, tedy tři roky po povodních v roce 1997, byly zahájeny práce na první etapě protipovodňových opatření ve Svitavách spočívající v přeložce toku Svitavy v ul. Školní a na Komenského náměstí. Jednalo se o organizačně i technicky komplikovanou stavbu, neboť se na přeložce toku a s tím spojenými podmiňujícími investicemi podílely tři subjekty: Povodí Moravy s.p., Správa a údržba silnic, středisko Litomyšl a město Svitavy. Důležitá byla koordinace všech subjektů a jejich dodavatelů, bez níž by nebyla realizace díla možná. Zpracovatelem projektové dokumentace byla projekční kancelář Aquatis a. s. Brno. Cílem akce byla úplná přestavba mostu ve Školní ulici a zvýšení jeho průtočnosti na padesátiletou vodu (akce Správy a údržby silnic) a odstranění zatrubněného koryta řeky, které provedlo Povodí Moravy. Město Svitavy se na této akci již výrazně podílelo tím, že odstranilo budovu I. ZŠ (zde je nutné podotknout, že Povodí Moravy již v roce 1990 žádalo o uvolnění tohoto území, aby se uvedené úpravy mohly udělat). V souvislosti s tím uvolnilo město finance ve výši 12,5 mil. Kč na přestavbu jeslí v Kijevské ulici na obecnou školu, muselo zajistit výstavbu kanalizace a přeložky sítí (vodovod, kabely NN, splaškové kanalizace). Dílo bylo dokončeno v roce 2001 a celkové náklady všech zainteresovaných subjektů dosáhly výše cca 32,5 mil. Kč. V roce 2000 město Svitavy rovněž zahájilo přípravu výstavby suchého poldru v Lačnově, který byl dokončen v roce 2001. Celkové náklady ve výši cca 4,5 mil. Kč se městu podařilo zčásti pokrýt z dotace poskytnuté Ministerstvem pro místní rozvoj ČR ve výši 2 mil. Kč. 15
Obrázek č. 9 Přeložka řeky Svitavy provedená v roce 2000-2001 16
4. Druhá etapa protipovodňových opatření (2004 2005) Dokončení první etapy protipovodňových opatření upevnilo spolupráci mezi městem Svitavy a s. p. Povodí Moravy. O tom, že je tato spolupráce úspěšná, svědčí fakt, že se obě strany společně pustily do přípravy další společné akce. 4.1. Opatření na řece Svitavě Výsledkem spolupráce je zpracování projektová dokumentace na zkapacitnění toku řeky od světelné křižovatky po Hradec na Svitavou v délce téměř 2,5 km. Dokumentaci zpracovala v roce 2002 odborná firma Aquatis a. s. na základě požadavků Povodí Moravy a města Svitavy. Záměr byl projednán s majiteli dotčených pozemků a v závěru roku byla příprava akce završena vydáním stavebního povolení. Realizace akce proběhla úspěšně v období duben 2004 až srpen 2005. Investorem akcí úpravy toku zahrnující pročištění stávajícího koryta, opevnění břehů lomovým kamenem a provedení souvisejících přeložek inženýrských sítí bylo Povodí Moravy s.p. Náklady na tuto část přesáhly částku 40 mil. Kč. Samostatným objektem jsou mosty a lávky v tomto úseku řeky. Ty byly vyjma mostu v ul. Mýtní a lávky v ul. U Lávky nekapacitní a musely být zrekonstruovány tak, aby nezpůsobovaly překážku na toku. Mosty a lávky jsou však ve vlastnictví města Svitavy a není je tedy možné hradit z rozpočtu vyčleněného na úpravu řeky. Z tohoto důvodu zajistilo jejich rekonstrukci ze svého rozpočtu město Svitavy. Náklady dosáhly částky cca 14 mil. Kč. 17
Obrázek č. 10 Protipovodňové úpravy na řece Svitavě provedené v roce 2004-2005 18
4.2. Studie na zachycení vody v krajině Spolupráce správců toků, města a krajského úřadu přinesla v roce 2002 další významný závěr. Tím je zpracování studie firmou Aquatis a. s. Brno, Zvýšení protipovodňové ochrany města, která řeší zachycení vody v krajině. To je velmi důležité, neboť v případě Svitav, které leží na horním toku řeky Svitavy, není možná přímá regulace povodňové vlny nebo dokonce dlouhodobější příprava opatření na zvládnutí těchto stavů. V našem území dochází při přívalových srážkách k náhlému vzestupu hladin ve vodotečích a k rychlému odtoku vody v řádech několika hodin. V této době není technicky možné reagovat na vzniklou situaci a zajišťovat ochranu obyvatel a objektů ve městě. Závěry studie byly využity při zpracování změn územního plánu města a při přípravě konkrétních opatření při plánování protipovodňových opatření. O tom, že se nejednalo o materiál do šuplíku svědčí skutečnost, závěry studie převzala Zemědělská vodohospodářská správa, s.p., a v roce 2002 začala s přípravou úpravy Lačnovského potoka, který již v roce 2002 představoval z hlediska povodňových stavů největší ohrožení nejen městské části Lačnov, ale i dalších oblastí. Změny územního plánu města byly schváleny v roce 2005. 4.3. Lačnovský potok Úprava Lačnovského potoka zahrnuje zároveň výstavbu dvou pravobřežních poldrů, které jsou navrženy tak, aby zachytily stoletou vodu z tohoto území a zkapacitnění koryta Lačnovského potoka na kapacitu dvacetileté vody. Účinek těchto dvou poldrů se projeví v transformaci vody při povodňových stavech tak, že dokáží akumulací vod ochránit území městské části Lačnov na stupeň padesátileté vody. Autorem projektové dokumetace je projekční kancelář Agroprojekce Vysoké Mýto s. r. o. Odhadované náklady na tuto úpravu činí přes 50 mil. Kč. K této částce je nutné dále připočíst náklady na rekonstrukci mostů, které bude nutné uhradit z rozpočtu města. Vzhledem k omezeným finančním prostředkům bylo dohodnuto úpravu Lačnovského potoka rozdělit na dvě etapy. 19
Obrázek č. 11 Protipovodňové úpravy na Lačnovském potoce provedené v roce 2004-2005 20
První etapa byla zahájena v roce 2004 a její ukončení je naplánováno na konec roku 2005. Zahrnuje zkapacitnění koryta potoka v délce 1,34 km (do soutoku s řekou Svitavou), výstavbu ochranných zídek a dvou pravobřežních poldrů. Poldry jsou navrženy tak, aby zachytily stoletou vodu z tohoto území. Investorem této části je Zemědělská vodohospodářská správa s.p. a náklady dosáhnou částky 35 mil. Kč. Rovněž tato akce je společným dílem správce toku a města Svitavy, neboť i v tomto případě platí, že město hradí rekonstrukci mostů a s tím související přeložky inženýrských sítí. Náklady na tuto část díla, které jsou hrazeny z rozpočtu města, dosáhnou výše 7 mil. Kč. Realizací zmíněných opatření na řece Svitavě a Lačnovském potoce dojde k výraznému zlepšení protipovodňové ochrany nejenom ve Svitavách, ale i v obcích ležících níže po toku. Tato skutečnost byla ověřena při mohutném tání sněhu v březnu 2005, kdy se ukázalo, že pročištěné úseky Lačnovského potoka a řeky Svitavy dokázaly bez problémů převést zvýšené množství vody. Problémy byly s doposud nedokončenými poldry, které ještě nemohly zachytit přitékající vody a zlepšit tak situaci v níže položených obcích na řece Svitavě. 4.4. Protipovodňová opatření na řece Třebovce Při povodni v roce 1997 patřila obec Opatov v okrese Svitavy a obce Třebovice a Rybník v okrese Ústí nad Orlicí k nejvíce ohroženým obcím vodou vylévající se z říčky Třebovky a v neposlední řadě i vodou z rybníka Hvězda, který hrozil přelitím hráze. Bezprostředně po povodni začal řešit protipovodňovou ochranu uvedeného území státní podnik Povodí Labe Hradec Králové. Zajistil u projektového ústavu Hydroprojekt Praha zpracování studie na protipovodňová opatření v povodí Třebovky, která byla výchozím podkladem pro další postup přípravy konkrétních opatření. Závažnost této problematiky dokumentuje i skutečnost, že navržená protipovodňová opatření byla začleněna do pilotního projektu protipovodňových opatření v povodí Labe. Komplex protipovodňových opatření původně řešil výstavbu 5 poldrů, úpravu Třebovky přes obec Opatov a zvýšení ochranné funkce rybníka Hvězda. Postupem přípravy staveb se počet poldrů snížil na 4. S vlastní realizací protipovodňových opatření se započalo v roce 2000 výstavbou poldru pod Dětřichovem. V současné době jsou realizovány 2 poldry na Třebovce pod Dětřichovem a 2 poldry na Dětřichovském potoce nad Opatovem, s celkovou retenční kapacitou 1,5 milionu m 3, je dokončená a zkolaudovaná úprava Třebovky přes obec Opatov a v letošním roce má být dokončena rekonstrukce největšího rybníku na Svitavsku, rybníku Hvězda. 21
Rybník hvězda má rozlohu 80 ha a jeho dosavadní retenční kapacita byla 1,5 mil. m 3. Součástí jeho rekonstrukce je navýšení a zesílení hráze, vybudování nového bezpečnostního a výpustného zařízení včetně jedné vodní elektrárny, stavba nového mostu a nové komunikace po hrázi rybníka. Po dokončení stavby rybníka se zvýší jeho rozloha na 103 ha a zvýší se jeho retenční kapacita o 2 mil. m 3 na celkových 3,5 mil. m 3. Dobudováním protipovodňových opatření na řece Třebovce investičním nákladem cca 180 mil. Kč bude zajištěna protipovodňová ochrana nejen výše uvedených obcí, ale účinnost těchto opatření se pozitivně projeví i v České Třebové a Ústí nad Orlicí. Investorem celé akce je Povodí Labe s.p. Hradec Králové. 22
Závěr Přes všechna provedená opatření je zřejmé, že práce v této oblasti nekončí, neboť intenzitu srážek a jejich opakování nelze dopředu určit. O této skutečnosti svědčí problémy, které nastaly při náhlém tání sněhu v březnu v roce 2005. Z připravovaných akcí lze zmínit výstavbu suchého poldru na Studeném potoce, který by měl omezit vzestup hladiny řeky Svitavy před zaklenutím toku v místě světelné křižovatky. V letošním roce by pak měly být osazeny na dvou místech ve městě hlásné systémy protipovodňové ochrany, které umožní rychleji reagovat na zvýšený průtok vody v řece Svitavě. Tento systém využije jak povodňová komise města, tak povodňové komise obcí ležících níže po toku řeky. V měsíci záři roku 2005 zpracovalo Povodí Moravy po dohodě s městem posouzení dopadu provedených protipovodňových úprav od roku 1997 na zbývající části toku řeky ve městě. Je nutné říci, že zpracování tohoto materiálu uspíšil podnět obyvatel, žijících podél toku řeky v okolí ul. Bezručova, tedy té části, na které nebyla provedena úprava koryta řeky. V podzimních měsících letošního roku bude tento materiál podroben rozboru a možná se stane podkladem pro další úpravu toku řeky Svitavy ve městě. Ta by pak mohla navázat na dokončení úpravy Lačnovského potoka o jejímž termínu realizace nebylo doposud rozhodnuto. 23
Obrázek č. 12 Návrh umístění poldru na Studeném potoce 24
Obrázek č. 13 Neupravený tok řeky Svitavy a Lačnovského potoka 25
Finanční rekapitulace Prostředky vynaložené na realizaci protipovodňových opatření na řece Svitavě a Lačnovském potoce v období 1999-2005 rok investiční akce náklady investor (v tis. Kč vč. DPH) 1999 Obnova retenční schopnosti rybníka Rosnička 10 500 město Svitavy 1999-2000 I. etapa protipovodňových opatření na řece Svitavě (v úseku od ul. U Tří Dvorů po světelnou křižovatku) - příprava území na Komenského náměstí (demolice školy a její přemístění na ul. Kijevskou), přeložky inženýrských sítí, lávky 8 500 město Svitavy - výstavba kanalizace 4 000 VODA A SPORT s.r.o. - přeložka koryta řeky Svitavy, zkapacitnění koryta, přeložky inženýrských sítí 20 000 Povodí Moravy s.p. 2000-2001 Výstavba suchého poldru v Moravském Lačnově 4 500 město Svitavy 2004-2005 II. etapa protipovodňových opatření na řece Svitavě (v úseku od světelné křižovatky po obec Hradec nad Svitavou) - rekonstrukce mostů a lávek, přeložky inženýrských 14 000 město Svitavy sítí - zkapacitnění koryta řeky Svitavy, výstavba ochranných zídek, přeložky inženýrských sítí I. etapa protipovodňových opatření na Lačnovském potoce - rekonstrukce mostů a lávek, přeložky inženýrských sítí - zkapacitnění koryta Lačnovského potoka v délce 1,2 km od soutoku s řekou Svitavou, výstavba dvou suchých poldrů, přeložky inženýrských sítí, výkupy pozemků Prostředky vynaložené na realizaci protipovodňových opatření na řece Svitavě a Lačnovském potoce v období 1999-2005 40 000 7 000 35 000 Povodí Moravy s.p. město Svitavy Zemědělská vodohospodářská správa s.p. 133 500 000 Děkujeme všem, kteří se zasloužili o přípravu a realizaci provedených protipovodňových opatření, jednotlivcům či organizacím, firmám a úřadům. Nelze si přát nic jiného, než že bude toto dílo dále rozvíjeno ku prospěchu obyvatel města Svitav i dotčených obcí. 26
Přílohy: fotografie 27
Povodně ve Svitavách v červenci 1997 ulice Bezručova ulice U Tří Dvorů ulice Kapitána Jaroše ulice Kapitána Jaroše a Požární 28
Obnova retenční schopnosti rybníka Rosnička staré stavidlo nově upravená hráz a vypouštěcí zařízení pohled na rybník nově zbudovaná odkalovací nádrž nad rybníkem 29
I. etapa protipovodňových opatření na řece Svitavě zakládání opěrných zdí pohled na nové koryto v místě bývalé školy budování opěrných zdí pohled na dokončené dílo přeložky řeky 30
II. etapa protipovodňových opatření na řece Svitavě úprava břehů na ulici Svitavská úprava břehů a zakládání mostu na ulici Svitavská dokončená úprava na ulici Kapitána Jaroše dokončený most u čerpací stanice na ulici Svitavská 31
I. etapa protipovodňových opatření na Lačnovském potoce úprava koryta na ulici Zadní výstavba mostu na ulici Slunečná budování nového koryta před soutokem s řekou Svitavou výstavba mostu na ulici Slunečná 32
Březnové tání sněhu v roce 2005 řeka Svitava - ulice Kapitána Jaroše řeka Svitava ulice Svitavská řeka Svitava ulice Na Hrázi řeka Svitava ulice U Lávky 33