ZAVEDENÍ MĚNY EURO VE SLOVENSKÉ REPUBLICE

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání ZAVEDENÍ MĚNY EURO VE SLOVENSKÉ REPUBLICE Installation Euro currency in the Slovak Republic Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Dalibor Pánek Autor: Bc. David Miklas Brno, 2010

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2009/2010 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: M I K L A S David, Bc. Finanční podnikání ZAVEDENÍ MĚNY EURO VE SLOVENSKÉ REPUBLICE Installation Euro currency in the Slovak Republic Zásady pro vypracování Problémová oblast: Zavedení společné měny v Evropské unii Cíl práce: Analýza přípravy, realizace, makroekonomické a mikroekonomické dopady zavedení Euro a současný stav. Postup práce a použité metody: 1. Právní, ekonomická a technická příprava zavedení Euro 2. Proces vlastní realizace 3. Ekonomické dopady zavedení měny Euro 4. Současný stav 5. Zhodnocení, názory, závěr

Rozsah grafických prací: předpoklad cca 10 tabulek a grafů Rozsah práce bez příloh: 60 70 stran Seznam odborné literatury: ŠPAČEK, DAVID. Czech and Slovak official website dedicated to the euro adoption - content comparison. In 7th Eastern European egov Days (eeegov Days 2009). Wien: Österreichische Computer Gesellshaft, 2009. 8 s. ISBN 978-3-85403-255-7. Euro dříve, nebo později :sborník textů. Edited by Václav Klaus - Stanislava Janáčková - Petr Mach. Vyd. 1. Praha: CEP Centrum pro ekonomiku a politiku, 2007. 89 s. ISBN 80-86547- 63-9. Euro-Par 2008 parallel processing: 14th International Euro-par Conference: Las Palmas de Gran Canaria, Spain, August 26-29, 2008: proceedings. Edited by Emilio Luque - Tomàs Margalef - Domingo Benítez. Berlin: Springer, 2008. xxviii, 96. ISBN 9783540854500. Peněžní ekonomie a bankovnictví. Edited by Zbyněk Revenda. 3. vyd. Praha: Management Press, 2002. 634 s. ISBN 80-7261-031-7. Zavedenie EURO u malých a stredných podnikateľov: sprievodce právnymi predpismi a cestou k Euro. Edited by Vladimír Sirotka. Vyd. 2. Bratislava: Vladimír Sirotka - Actoris System, 2008. 66 s. ISBN 9788096972470. Vedoucí diplomové práce: Ing. Dalibor Pánek Datum zadání diplomové práce: 6. 10. 2009 Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne 6. 10. 2009

Jméno a příjmení autora: Bc. David Miklas Název diplo mo vé práce: Zavedení měny euro ve Slovenské republice Název práce v angličt ině: Installation Euro currency in the Slovak Republic Katedra: financí Vedoucí diplo mové práce: Ing. Dalibor Pánek Rok obhajo by: 2010 Anotace Předmětem diplomové práce Zavedení měny euro ve Slovenské republice je analyzovat přípravy, realizaci a následné dopady zavedení euroměny na Slovensku. V první části je nastíněna problematika společné Evropské měny a cesta Slovenské republiky k ní. Druhá část se věnuje přípravám a samotnému procesu zavedení nové měny. Ve třetí části jsou analyzovány dopady zavedení eura na Slovenskou společnost a ekonomiku, i s ohledem na finanční krizi. Zkušenosti plynoucí z celého přechodu, které mohou sloužit i jako inspirace pro ostatní země, jsou uvedeny v závěru. Annotation The objective of the diploma thesis Installation Euro currency in the Slovak Republic is to analyze preparations, implementation and subsequent impact of Euro currency in the Slovak Republic. The problem of the common European currency and Slovakia s path to its adoption is presented in the first part. The second part is dedicated to preparations and following installation of the Euro currency. The impact of Euro adoption on Slovak society and economy is analyzed in the third part, also taking into account the influence of the financial crisis. Experiences from currency implementation, which can serve as a possible inspiration for other countries, are discussed in the final chapter. Klíčová slova Euro, zavedení měny, eurozóna, EMU, konvergence, Slovenská republika, Slovensko, ekonomické dopady Keywords Euro, currency adoption, Eurozone, EMU, convergence, Slovak Republic, Slovakia, economic impact

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Zavedení měny euro ve Slovenské republice vypracoval samostatně pod vedením Ing. Dalibora Pánka a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 30. dubna 2010 vl a st n or učn í podpis a utor a

Poděkování Na tomto místě by jsem rád poděkoval vedoucímu práce Ing. Daliboru Pánkovi za odborné rady, kterými přispěl k vypracování této práce. Dále bych rád poděkoval Ing. Daně Gergelyové a Mgr. Lucii Országhové z Národní banky Slovenska za přínosné konzultace.

Obsah Úvod...13 1 Euro jako společná měna...15 1.1 Evropský rámec...15 1.1.1 Cesta k Evropské měnové unii...15 1.1.2 Maastrichtská smlouva...19 1.1.3 Maastrichtská kritéria...21 1.1.4 Pakt stability a růstu...23 1.2 Cesta Slovenska k euru...25 1.2.1 Strategie přijetí eura v SR...25 1.2.2 Národní plán zavedení eura...26 1.2.3 Plnění Maastrichtských kritérií...27 2 Příprava zavedení eura v SR...31 2.1 Základní právní normy upravující proces zavedení eura v SR...31 2.1.1 Generální zákon...31 2.1.2 Vyhláška Ministerstva financí SR č. 75/2008...34 2.1.3 Vyhláška Ministerstva hospodářství SR z 12. března 2008...36 2.1.4 Vládní komunikační strategie...39 2.2 Zásady zavedení eura a jejich realizace...42 2.2.1 Konverzní kurz...42 2.2.2 Scénář přechodu...45 2.2.3 Duální oběh...47 2.2.4 Pravidla zaokrouhlování...48 2.2.5 Kontinuita kontraktů...48 2.2.6 Předcházení zvyšování cen a vnímané inflace, monitorování a kontrola...48 2.3 Předzásobení euroměnou...50 3 Aktuální otázky zavedení eura a vliv na Slovenskou ekonomiku...57 3.1 Přijetí nové měny v Slovenské republice...57 3.2 Euro a jeho dopad na obyvatelstvo...60 3.2.1 Všeobecné hodnocení a ekonomické dopady...60 3.2.2 Každodenní styk s eurem...62 3.2.3 Euro a evropanství...64 3.3 Ekonomické dopady vstupu SR do eurozóny...65

3.3.1 Hospodářské dopady...65 3.3.2 Domácnosti a nezaměstnanost...67 3.3.3 Finanční sektor...69 Závěr...71 Seznam použitých zdrojů...73 Seznam grafů...77 Seznam tabulek...77 Seznam obrázků...77 Seznam použitých zkratek...77 Seznam příloh...79

Úvod Na Nový rok 2009 předseda Evropské komise José Manuel Barroso prohlásil: Při příležitosti desátého výročí eura blahopřeji Slovensku a srdečně vítám všechny jeho občany v eurozóně. Díky společné měně se Slovensko lépe zapojí do evropského kolektivního úsilí zaměřeného na oživení hospodářství a bude z něj lehčeji těžit. Vstupem do eurozóny Slovensko zlepšilo svoje dlouhodobé možnosti růstu, zaměstnanosti a kontroly inflace. Ale euro je více než měna. V tento historický první den nového roku je Slovensko přesvědčivým symbolem hospodářského a politického pokroku a evropské integrace. 1 Cesta Slovenska k tomuto dni nebyla jednoduchá a trvala téměř celých šest let. Právě na zmapování tohoto období je zaměřená tato práce. Jejím hlavním cílem je analýza přípravy a realizace zavedení eura na Slovensku. Dalším cílem je popis ekonomických dopadů tohoto procesu a charakteristika současného stavu, spolu s jeho zhodnocením a formulací závěrů. Samotným cílům je uzpůsobeno členění práce. První kapitola mapuje smluvní a legislativní rámec přijetí eura s důrazem na maastrichtská kritéria a jejich plnění, v kontextu se strategickými dokumenty slovenské vlády. Druhá kapitola se zabývá samotným procesem zavedení euroměny. Vychází z charakteristiky stěžejních právním norem a detailně popisuje obsah a naplnění všech základních zásad zavedení eura. Třetí kapitola je věnována ekonomickým dopadům zavedení euroměny. Hodnotí celý první rok fungování nové měny a jejího vlivu na podnikovou sféru, sektor domácností a finanční sektor. Dopady přechodu na euro se zde zákonitě prolínají s projevy hospodářské krize. Předkládaný obsah ústí do závěrů a formulace názorů. 1 Gratulační zpráva předsedu Barrose a komisaře Almunia a jejich přivítání slovenských občanů v eurozóně. EUROPA [online]. 1.1.2009 [cit. 2010-04-27]. Press Releases - Slovensko dnes prijalo euro. Dostupné z WWW: <http://europa.eu/rapid/pressreleasesaction.do?reference=ip/09/1&format=html&aged=0&language=sk&gu ilanguage=en>. 13

Základní metodou práce je analýza dokumentů stěžejních institucí, především Evropské komise, zákonů, vyhlášek a jiných dokumentů Slovenské republiky, speciálně pak Národní banky Slovenska. Využita je rovněž analýza výzkumů, rozborů a článků v odborném tisku. Vzhledem k rozsáhlé informační kampani, která proces přípravy a realizace přechodu na euro provázela a na kterou v textu nebylo potřebné místo, je řada materiálů uvedena v přílohách. 14

1 Euro jako společná měna 1.1 Evropský rámec Euro představuje v současnosti druhou nejvýznamnější světovou měnu. Používá se i mimo eurozónu jako rezervní měna, jako referenční měna v mezinárodních hospodářských vztazích a stejně tak v režimech výměnných kurzů ve zhruba 50-ti zemích. Myšlenka sjednocení Evropy i prostřednictvím společné měny si ale razila cestu ke svému uskutečnění dlouhá desetiletí. Integrační aktivity v poválečné Evropě vyvrcholily založením Evropského hospodářského společenství (EHS) v roce 1958. První praktické kroky byly zaměřeny na vytvoření celní unie a společné zemědělské politiky, koncem šedesátých let se ale dostalo i na stále potřebnější měnovou integraci. 1.1.1 Cesta k Evropské měnové unii Myšlenka vytvořit Evropský měnový systém vznikla koncem šedesátých let 20. století, kdy postupný pád brettonwoodského systému 2 ohrožoval měnovou stabilitu v Evropě. V roce 1969 byla na zasedání Evropské rady v Haagu ustanovena Wernerova expertní skupina 3, která dostala za úkol prozkoumat možnosti vytvoření měnové unie do roku 1980. Výsledkem byl tzv. Wernerův plán 4, který představil možnost a způsob vytvoření měnové unie ve třech etapách a vytvořil základ hospodářské a měnové unie. Wernerův plán (1970) Původní hospodářská a měnová unie se měla vytvořit ve třech stupních v průběhu 10-ti let. První stupeň spočíval v povinné koordinaci rozpočtových, monetárních a úvěrových politik členských států. V druhé fázi mělo dojít k založení společného systému centrálních bank. V návaznosti na jednotnou měnovou politiku navrhoval Wernerův plán i jednotnou fiskální 2 Brettonwoodský měnový systém platný od 1945 do 1971 byl založený na pevných měnových kurzech. 3 Pierre Werner byl tehdejší lucemburský předseda vlády a ministr financí. 4 Plný název zněl Zpráva Radě a Komisi o etapovité realizaci Hospodářské a měnové unie v zemích Společenství. 15

politiku Evropského společenství (ES), čímž zašel dále i oproti v současnosti realizované hospodářské a měnové unii. Tento proces se však zpomalil kvůli značným mezinárodním měnovým výkyvům 5 a pod tlakem odlišných politických reakcí na hospodářské šoky v tomto období, zejména první ropní krize v roce 1973, nebyl tento plán nikdy uvedený do praxe. Systém měnového hada (1972) Zbytek 70. let byl poznamenán zvýšenou kurzovní nestabilitou. Jako reakce členských států Evropského hospodářského systému na mezinárodní měnovou krizi vznikl systém měnového hada, který byl založen na pohybu kurzů měn zúčastněných států v určitém daném rozmezí. Fungoval v letech 1972 až 1979 a dá se tedy označit jako jeden z prvních pokusů o měnovou spolupráci členských států ES. Relativně rychlý zánik systému měnového hada nesnížil zájem o vytvoření oblasti měnové stability. Zejména díky četným pokusům politiků z Francie a Německa byl v roce 1977 předložen nový návrh na vytvoření hospodářské a měnové unie. V březnu 1979 byl zpětně k 1. lednu 1979 založen Evropský měnový systém (EMS). Evropský měnový systém (1979) Ten si stanovil tyto hlavní cíle: 6 - stabilizovat měnové kurzy, - podpořit konvergenci členských států, - výhledově přispět k podpoře hlubší měnové integrace směrem k hospodářské a měnové unii. Pro Evropský měnový systém byly příznačné tři základní prvky: - Evropská měnová jednotka ECU (European Currency Unit); - Mechanizmus měnových kurzů ERM (Exchange Rate Mechanism); - Úvěrové nástroje Evropského fondu pro měnovou spolupráci. Zřejmě největším přínosem vzniku EMS bylo vytvoření umělé Evropské měnové jednotky ECU. Jednalo se o koš měn členských států. Váhy měn v koši odrážely ekonomickou sílu 5 Wernerova strategie počítala s pevným výměnným kurzem vůči dolaru. Když ale USA přešlo v roce 1971 na plovoucí kurz, čerstvá vlna tržní nestability vyvolala tlak na německou marku a prakticky ukončila naděje na užší převzetí měn společenstva. 6 Zavedení eura v České republice [online]. 2010 [cit. 2010-04-16]. Evropský měnový systém. Dostupné z WWW: < http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_evrop_men_sys.html>. 16

jednotlivých členských států, hlavním ukazatelem byl hrubý domácí produkt. Podíly jednotlivých měn byly upravovány v pětiletých intervalech, čímž se měnová jednotka stala stabilnější. Tabulka 1: Fyzické a váhové zastoupení složkových měn v jednotce ECU Měna Počet měnových jednotek Váhové zastoupení 13.3.1979 17.9.1984 21.9.1989 13.3.1979 17.9.1984 21.9.1989 Belgický frank 3,8 3,85 3,301 9,5 8,5 8,91 Německá marka 0,828 0,719 0,6242 33,0 32,0 30,53 Dánská koruna 0,217 0,219 0,1976 3,1 2,5 2,7 Španělské peso - - 6,885-5,3 4,24 Francouzský frank 1,15 1,31 1,332 19,8 19,0 20,79 Britská libra 0,0885 0,0878 0,08784 13,6 15,0 11,17 Řecká drachma - 1,15 1,44-1,3 0,49 Irská libra 0,00759 0,008781 0,008552 1,1 1,2 1,08 Italská lira 109 140 151,8 9,5 10,2 7,21 Nizozemský gulden 0,286 0,256 0,2198 10,5 10,1 10,21 Portugalské escudo - - 1,393-0,8 0,71 Poznámka: Pozice lucemburského franku je konsolidována s belgickým frankem Pramen: DĚDEK, Oldřich. Historie evropské měnové integrace : od národních měn k euru. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2008. xix, 260 s (Beckova edice ekonomie) ISBN 9788074000768, Tabulka 2.2 Evropská měnová jednotka plnila funkci zúčtovací jednotky Společenství a sloužila jako rezervní měna, kterou používaly centrální banky v případě intervencí na devizovém trhu. Kromě oficiální ECU fungovala také tzv. privátní ECU. Nazývaly se tak finanční instrumenty (například obligace), které kopírovaly košovou strukturu oficiálního ECU. Další součástí Evropského měnového systému byl Mechanizmus měnových kurzů ERM 7. Základem ERM bylo určení centrálního kurzu (parity) měny každé členské země vůči ECU. Z těchto parit se následně vypočítaly vzájemné parity všech měnových párů, které se uspořádaly do tabulky, tzv. paritní mřížky. Vzájemné kurzy se mohly pohybovat uvnitř pásma vytyčeného okolo centrální parity, fluktuační pásmo bylo v intervalu ± 2,25%. 8 Pokud některý kurz dosáhl okraje fluktuačního pásma, měly centrální banky daných zemí povinnost 7 European Exchange Rate Mechanism, tedy Evropský mechanismus směnných kurzů. 8 Jako dočasná výjimka a pro slabší Italskou liru byl povolen interval ±6%. 17

automaticky zahájit devizové intervence s cílem udržet kurz v daném pásmu. Centrální parita se mohla změnit pouze se souhlasem všech členů ERM. Na nadměrné vychylování kurzů od svých centrálních parit měly upozorňovat indikátory divergence. Smyslem těchto indikátorů bylo vyslat včasný signál o nutnosti přijmout účinná opatření, která by zamezila další divergenci a tím i minimalizovala potřebu devizových intervencí. Evropský měnový systém prodělal několik vývojových etap. Počáteční období se vyznačovalo poměrně častým přestavováním parit, které reagovalo na odlišný makroekonomický vývoj v členských zemích. Naopak od roku 1983 do září 1992 se neuskutečnilo žádné přestavení parity. V té době se také rozšířil počet měn zapojených do ERM. Toto neobvykle dlouhé období kurzovní stability bylo ukončeno měnovými turbulencemi a masivními spekulačními ataky. Nápor spekulace si nakonec vynutil rozšíření fluktuačních pásem v rozsahu ± 15 % od centrální parity. Jako hlavní příčiny hluboké krize jsou uváděny vysoké německé sazby po sjednocení Německa a odmítnutí Maastrichtské smlouvy v dánském referendu. 9 Období dlouhodobé kurzovní stability oživilo myšlenku o realizaci hospodářské a měnové unie. V únoru 1986 byl přijat Jednotný evropský akt, který vytvořil jednotný vnitřní trh a zajistil volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Na zasedání Evropské rady v Hannoveru v červnu 1988 byla vytvořena Delorsova pracovní skupina 10, která měla za úkol vypracovat plán etapovitého dosažení Hospodářské a měnové unie (EMU). Delorsova zpráva (1989) Výstup Delorsovy pracovní skupiny byl zveřejněn v dubnu 1989 a byl přijat na zasedání Evropské rady v Madridu v červnu 1989. 11 Zpráva zdůrazňovala, že plné využití výhod vnitřního trhu zajistí pouze vytvoření měnové unie se společnou měnou. Navrhováno bylo 9 Zavedení eura v České republice [online]. 2010 [cit. 2010-04-16]. Evropský měnový systém. Dostupné z WWW: < http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_evrop_men_sys.html>. 10 Přesný název zněl Výbor pro studium hospodářské a měnové unie v Evropském společenství. Pojmenování dostala expertní skupina podle Jacquese Delorse, tehdejšího prezidenta Evropské komise. Dalšími členy expertní skupiny byli guvernéři národních centrálních bank; Alexandre Lamfalussy, tehdejší generální ředitel Banky pro mezinárodní zúčtování; Niels Thygesen, dánský profesor ekonomiky a Miguel Boyer, tehdejší prezident Banco Exterior de España. 11 Přesný název byl Zpráva o hospodářské a měnové unii v Evropském společenství. 18

vytvoření hospodářské a měnové unie ve třech samostatných, avšak na sebe navazujících stadiích: 1. stádium: urychlení hospodářské konvergence a posílení koordinace měnových politik, 2. stádium: technické přípravy na zavedení jednotné měny, 3. stádium: neodvolatelné zafixování měnových kurzů následováno nahrazením národních měn. Obrázek 1: Stádia budování Hospodářské a měnové unie Pramen: Zavedení eura v České republice [online]. 2010 [cit. 2010-04-16]. Maastrichtská smlouva. Dostupné z WWW: < http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_maastricht.html>. Na Delorsovu zprávu navázala mezivládní konference, na které se měl vypracovat právní a institucionální rámec měnové unie včetně podmínek jeho dosažení. Tato konference zahájila činnost v prosinci 1990 a zakončena byla v prosinci 1991 uzavřením Smlouvy o Evropské unii (Treaty on European Union, TEU), známější pod neoficiálním názvem Maastrichtská smlouva. 1.1.2 Maastrichtská smlouva Maastrichtská smlouva, nebo smlouva o Evropské unii (EU) byla slavnostně podepsána 7. února 1992 a vstoupila do platnosti 1. listopadu 1993. 19

Smlouva o Evropské unii je rozdělená do 7 hlav. Součástí smlouvy je 17 Protokolů a 33 Deklarací. Maastrichtská smlouva představuje komplexní celek, který zahrnuje dvě úzce související části: Smlouvu o hospodářské a měnové unii na jedné straně a Smlouvu o politické unii na straně druhé. Smlouva v širším kontextu pozměnila Smlouvy o Evropských společenstvích a vytvořila předpoklady pro politickou jednotu mezi jednotlivými členskými státy. Maastrichtská smlouva zavedla trojpilířové členění Evropské unie. První pilíř tvoří tři Evropská společenství 12 a evropský institucionální systém. V rámci tohoto pilíře se prosazuje forma nadnárodní spolupráce. Druhý pilíř zahrnuje společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Od roku 1999 byl zavedený institut Vysokého zplnomocněnce pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, který reprezentuje Evropskou unii na mezinárodní scéně. Politika v této oblasti se realizuje na mezivládní úrovni prostřednictvím Rady Evropské unie. Třetí pilíř se dotýká spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí, které cílem je boj s mezinárodním terorismem a kriminalitou, boj proti korupci, obchodu s drogami, zbraněmi a harmonizace trestněprávních předpisů. Členské státy v dané oblasti spolupracují na mezivládní úrovni. Hlavním cílem Maastrichtské smlouvy bylo, aby Evropská unie nezůstala jen hospodářským společenstvím, ale aby postupně směřovala k politické unii. Výrazně také posílila princip subsidiarity. Nejvýznamnějším přínosem smlouvy bylo rozhodnutí 13 : vybudovat hospodářskou a měnovou unii s jednotnou měnou do roku 1999, poskytnout nová práva pro Evropany prostřednictvím občanství Unie, posílit postavení Evropského parlamentu, a tím i demokracii v Evropě, přiznat EU nové pravomoci v oblastech, které dosud vyžadovaly mezivládní spolupráci, začít společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, položit základy pro spolupráci v justici a vnitřních záležitostech. 12 Evropské společenství (ES), Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM). 13 BORSKÝ, Miloš. Vplyv zavedenia eura na bankový sektor. Bratislava, 2008. 119 s. Diplomová práce. Ekonomická univerzita v Bratislave, str. 35 20

Maastrichtská smlouva tedy vymezila základní rámec další měnové integrace, které se dají shrnout do těchto základních bodů 14 : proces utváření měnové unie byl rozvržen do tří stádií, která byla ukotvena pevnými daty a kterým byly přiřazeny jasné cíle a úkoly; časový harmonogram stanovil 1. leden 1999 jako nejzazší termín vzniku měnové unie; byla zformulována konvergenční kritéria, jejichž splněním byla podmíněna účast v měnové unii; byla vyjasněna institucionální podoba budoucí měnové unie v čele s nově zřízenou Evropskou centrální bankou (ECB), pověřenou mandátem pečovat o cenovou stabilitu. 1.1.3 Maastrichtská kritéria Maastrichtská kritéria, tedy konvergenční kritéria, jsou kritéria pro členské státy Evropské unie pro vstup do Evropské hospodářské a měnové unie a pro zavedení společné měny euro. Vymezena jsou Maastrichtskou smlouvou a podrobněji specifikována v Protokolu o konvergenčních kritériích a v Protokolu o postupu při nadměrném schodku, jež jsou součástí smlouvy. Jsou stejná pro všechny uchazeče o euro, kteří jsou individuálně a pravidelně hodnoceni Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou v dokumentu nazývaném Konvergenční zpráva. Kritéria otevřeně sdělují, že do měnové unie mohou vstoupit pouze země, které se prokáží vysokým stupněm udržitelné konvergence a makroekonomické stability. Jedním z hlavních důvodů je zabránění vzniku negativních externalit a přenosu vlastních hospodářských a fiskálních problémů na eurozónu. Základní kritéria založená na článku 121(1) Smlouvy o založení Evropského společenství jsou čtyři a to: 1. kritérium cenové stability (inflace), 2. kritérium úrokových sazeb, 3. fiskální kritérium, 14 Zavedení eura v České republice [online]. 2010 [cit. 2010-04-16]. Maastrichtská smlouva. Dostupné z WWW: < http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_maastricht.html>. 21

4. kritérium kurzovní stability. Kritérium cenové stability Kritérium cenové stability (inflace) je stanovené na základě mezinárodně porovnatelné metodiky inflace HICP 15. Jeho plnění vyhodnocuje statistický úřad Evropské unie Eurostat. Kritérium se stanoví na základě jednoduchého průměru HICP tří zemí s nejnižší inflací v Evropské unii za posledních 12 měsíců před hodnocením krajiny a k tomu průměru se připočítá 1,5 procentuálního bodu. Kritérium úrokových sazeb Na hodnocení tohoto kritéria se bere průměr trhových úrokových sazeb dlouhodobých (zpravidla 10-ti letých) vládních nebo obdobných dluhopisů, který nesmí přesáhnout průměr tří zemí EU s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability o více než dva procentuální body. Fiskální kritérium Nazývané také kritérium veřejných financí, má dvě části. První částí je plnění fiskálního deficitu za sledované období a jeho předpokládaný vývoj na další roky. Kritérium stanovuje, že fiskální deficit za příslušný rok, měřený metodikou ESA 95 16 nesmí být vyšší než tři procenta hrubého domácího produktu země. Zároveň musí stát, který chce splnit toto kritérium v střednědobém horizontu, směřovat k vyrovnanému hospodaření veřejných financí. Druhou částí kritéria je veřejný (oficiální) dluh. Ten nesmí překročit 60% hrubého domácího produktu a země, v které je vyšší, musí prokázat jeho snižování. Kritérium kurzovní stability Tady musí země prokázat, že bude mít stabilní vývoj i bez využití ekonomického nástroje jakým je výměnný kurz. Pro naplnění tohoto kritéria musí země vstoupit do systému výměnných kurzů známého jako ERM II 17. ERM II v podstatě představuje systém fixního výměnného kurzu se stanovenou centrální paritou měny participující v tomto systému vůči euru a povoleným pásmem fluktuace kolem této parity. Udržitelné fungování ERM II proto, stejně jako v případě jiných fixních kurzovních režimů, vyžaduje vzájemně konsistentní hospodářské politiky orientované na makroekonomickou stabilitu, které podporují udržování dohodnuté centrální parity. 15 Harmonized Index of Consumer Prices, u nás Harmonizovaný index spotřebitelských cen. 16 European System of Accounts, tedy Evropský systém účetnictví. 17 Vznikl 1.1.1999 jako nástupce dříve zmiňovaného systému ERM I. 22

Všechna kritéria mají v hodnocení kandidátské země stejnou váhu a je zapotřebí je plnit současně. Stále větší důraz je kladen na jejich dlouhodobou udržitelnost, na schopnost země prokázat jejich dodržování i v dalších letech. Požadavky reálné konvergence se Maastrichtská kritéria nezabývají. Ambicí přistupujícího státu by měl být i pokrok v této oblasti, tedy dobíhat vyspělejší ekonomiky EU v ukazateli HDP na obyvatele a v paritě kupní síly (PPP). Tento proces je doprovázený růstem produktivity práce, zvyšováním porovnatelné cenové hladiny a relativní úrovně mezd. Reálná konvergence je neoddělitelnou součástí konvergenční ekonomiky jako celku, ale je to delší a nepřetržitý proces, který pokračuje i po vstupu do EU nebo EMU. Reálná a nominální konvergence by se měly vzájemně doplňovat a měly by probíhat paralelně. V krátkém časovém období může nastat rozpor mezi reálnou a nominální konvergencí, přičemž preference nominální konvergence v krátkodobém horizontu zpomalí reálnou konvergenci, ale zároveň vytvoří podmínky pro její zrychlení v budoucnu. 1.1.4 Pakt stability a růstu Splnění maastrichtských kritérií není jednorázovou záležitostí. Předpokladem úspěšného fungování země v měnové unii, v podmínkách kdy fiskální politika je jediným stabilizačním nástrojem členského státu na vyrovnání případných nepříznivých dopadů jednotné měnové politiky na národní ekonomiku, je nevyhnutné zabránit odklonu fiskálního vývoje od dosažené konvergenční úrovně harmonizace a zabezpečit další průběh procesu konsolidace veřejných financí do podmínek dlouhodobější udržitelnosti fiskálního sektoru na konsolidované bázi. Tuto úlohu plní Pakt stability a růstu, který byl přijatý Evropskou radou na Dublinském summitu v prosinci 1996. Pakt stability a růstu je úzce spojený s vytvořením Hospodářské a měnové unie. Smlouva o Hospodářské a měnové unii sice určuje kritéria, za kterých může země přijmout společnou měnu (euro), ale nevyjadřuje se k rozpočtové politice po jeho zavedení. V tomto smyslu se dá Pakt stability a růstu považovat za přímé pokračování smlouvy o Hospodářské a měnové unii. Pakt stability a růstu zavazuje členské státy udržet svůj deficit veřejných financí pod hranicí 3% HDP a svoje dluhy pod úrovní 60% HDP. Cílem Paktu stability a růstu je tedy zabezpečení trvalého souladu fiskálních politik s požadavky 23

rozpočtové obezřetnosti a sledování fiskálního vývoje v členských státech EU s cílem získat včasné signály o případném zhoršení rozpočtového hospodaření. 18 Základem mechanizmů na sledování rozpočtového vývoje a na ulehčení koordinace hospodářských politik jsou programy stability, které členské státy eurozóny předkládají radě ECOFIN 19 a Evropské komisi. Program stability se považuje za základ pro cenovou stabilitu a udržitelný růst vedoucí k tvorbě zaměstnanosti. Pokud hrozí, že některá země tyto podmínky poruší, může být Evropskou komisí napomenuta a od vlády dané země si vyžádat program kroků na nápravu. Ten komise vyhodnotí (může ho i odmítnout) a sleduje jeho dodržování. Při opakovaném porušování ustanovení Paktu může komise doporučit uvalení sankce. Sankcemi můžou být: finanční pokuta ve výši 0,3 0,5% HDP sankcionované země, uložení nezúročitelného vkladu v adekvátní výši, až do té doby, dokud není deficit vyrovnaný, povinnost uveřejnit další údaje o výdajích a zadlužení, Evropská investiční banka přehodnotí svoji politiku půjček vůči sankcionované zemi. Existují však i výjimky, při kterých nejsou sankce uplatňované. Jde o výjimečné události jako je přírodní katastrofa, nebo vážná hospodářská krize (pokud HDP země trvale klesá o minimálně 0,75%). Pakt stability a růstu bývá čím dál tím víc kritizován. Jedna z prvních námitek byla, že nerespektuje přirozené hospodářské cykly. Dále je považován za v podstatě nepoužitelný proti schodkům veřejných financí velkých zemí jako Francie nebo Německo 20. V poslední době vratkou pozici paktu podkopala také krize a velké problémy v Řecku. Současné dvojciferné podíly deficitů na HDP mnoha členů eurozóny (oproti Paktem stanovených 3%), tak dokazují, 18 BORSKÝ, Miloš. Vplyv zavedenia eura na bankový sektor. Bratislava, 2008. 119 s. Diplomová práce. Ekonomická univerzita v Bratislave, str. 40-41 19 Radu tvoří ministři hospodářství a financi všech členských států, kteří koordinují tvorbu hospodářské politiky a rozhodují o operacích v rámci Paktu stability a růstu a o uplatňování smlouvy. 20 Paradoxní je, že Pakt navrhoval německý ministr financí Theo Waigel. 24

že původně stanovené kritéria jsou dnes v podstatě nereálná a v nejbližší době se zřejmě dočkáme reformy Paktu. 21 1.2 Cesta Slovenska k euru 1.2.1 Strategie přijetí eura v SR Přípravy na zavedení eura na Slovensku začaly ještě před vstupem SR do Evropské unie v roce 2004. Vláda Slovenské republiky schválila 16. července 2003 Strategii přijetí eura v SR, kterou vypracovala Národní banka Slovenska (NBS) spolu s Ministerstvem financí SR. Ve společném vyhlášení vláda a NBS konstatovaly, že výhody ze zavedení eura jasně převažují nad nevýhodami, takže by Slovensko mělo vstoupit do eurozóny co nejdříve, v podstatě hned jak bude udržitelně schopné plnit maastrichtská (konvergenční) kritéria, které jsou nutné pro zavedení společné měny euro. Vytyčení jasné strategie směřování do měnové unie mělo znamenat pro slovenskou ekonomiku zcela novou kvalitu prostředí, která měla přinést výhody pro všechny subjekty. Jako hlavní očekávané pozitivní efekty zavedení eura se předpokládaly: 22 podniky na Slovensku přestanou být vystaveny kurzovnímu riziku vůči euru, což mělo umožnit spolehlivější dlouhodobé plánování rozvoje, rozvoj podniků povede k hospodářskému růstu, který zvýší zaměstnanost a příjmy občanů, snížení nákladů na konverzi měny, tlak na standardizaci domácích hospodářsko-politických kroků a reforem, tlak na realizaci rozpočtové politiky v souladu s Paktem stability a růstu a z ní plynoucí dopady na finanční trhy, zvýšení cenové transparentnosti, zvýšení obchodní výměny, výhody z neodvolatelného zafixování kurzu pro stabilitu finančních trhů a měnovou stabilitu 21 Jednou z alternativ může být nápad současného německého ministra financí Wolfganga Schäubleho o založení Evropského měnového fondu (EMF). 22 Ministerstvo financií Slovenskej republiky [online]. 03.07.2007 [cit. 2010-04-22]. Stratégia prijatia eura. Dostupné z WWW: <http://www.finance.gov.sk/documents/strategia_prijatia_eura/strategia_vstupu_sr_do_emu.pdf>. 25

stabilita podmínek pro podnikání a z toho plynoucí urychlení reálné konvergence, účast na formulaci společné měnové a kurzovní politiky. Analýzy se samozřejmě týkaly také možných nevýhod. Vstup do měnové unie bývá ve všeobecnosti spojován se zásadní změnou režimu fungování ekonomiky, zejména se ztrátou nezávislé měnové politiky. Argumentuje se tím, že přijetí jednotné měny znemožní, aby se v případě narušení rovnováhy na její nastolení použila měnová politika a kurz. Analýzy ze zahraničí, ale i praktické zkušenosti ukazují, že v podmínkách liberalizovaných kapitálových toků a liberalizovaného devizového režimu jsou možnosti realizovat nezávislou měnovou politiku značně omezené. Přístupový proces SR do eurozóny byl naplánovaný postupně po etapách, kde každá z nich měla samostatný význam. Jejich charakteristika byla v prvé řadě dána pravidly pro hodnocení plnění maastrichtských kritérií, značně je ale ovlivňovaly specifické podmínky Slovenska. Na základě analýzy podmínek v SR a se zohledněním zkušeností se zaváděním eura se proces rozčlenil do těchto čtyř etap: 23 1. etapa: Od září 2004 po vstup do ERM II. 2. etapa: Od vstupu do ERM II po rozhodnutí Rady EU o členství v eurozóně. 3. etapa: Přechodné období od rozhodnutí Rady po členství v eurozóně. 4. etapa: Od vstupu do eurozóny, zavedení eura do bezhotovostního a hotovostního platebního styku současně se stahováním slovenské koruny z oběhu. 1.2.2 Národní plán zavedení eura Zavedení eura představuje z technického a organizačního hlediska mimořádně náročný proces. Aby vše proběhlo s co nejméně komplikacemi, bylo nutné, aby byly všechny složky slovenské ekonomiky a společnosti náležitě připraveny. Tento krok učinila vláda SR usnesením č. 862 z 8. září 2004 o potřebě vypracovat Národní plán zavedení eura v SR. 23 Ministerstvo financií Slovenskej republiky [online]. 03.07.2007 [cit. 2010-04-22]. Stratégia prijatia eura. Dostupné z WWW: <http://www.finance.gov.sk/documents/strategia_prijatia_eura/konkretizacia_strategie_prijatia_eura_v_sr.pdf >. 26

Národním koordinátorem zavedení eura v Slovenské republice se stalo Ministerstvo financí SR, které spolu s Národní bankou Slovenska předložilo Národní plán zavedení eura v SR na rokování vlády SR v červenci 2005. Na přípravě materiálu úzce spolupracovalo i Ministerstvo hospodářství SR a Ministerstvo spravedlnosti SR. Na základě usnesení vlády SR č. 34 z 12. ledna 2005 se na přípravě plánu podílely i Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny SR, Ministerstvo vnitra SR, Úřad vlády SR, Slovenská bankovní asociace, Sdružení měst a obcí Slovenska, Protimonopolní úřad SR, Statistický úřad SR, Úřad pro finanční trh, Slovenská obchodní a průmyslová komora, Slovenský rozhlas, Slovenská televize, Slovenská obchodní inspekce, Sociální pojišťovna a další přizvané organizace. 24 Tento důležitý dokument představuje plán jednotlivých kroků, které bylo potřeba uskutečnit pro bezproblémové a úspěšné zavedení a používání eura v celém hospodářství SR. Jeho první vydání bylo schválené usnesením vlády SR č. 525 z 6. července 2005. Ne všechny jeho úkoly vykonávané v procesu zavedení eura však bylo možné identifikovat nebo podrobně popsat s několikaletým předstihem, proto byl plán aktualizovaný v plánovaných termínech 15. března 2007 a 15. dubna 2008. 1.2.3 Plnění Maastrichtských kritérií Základním zdrojem pro sledování plnění konvergenčních kriterií byla každoročně publikovaná Analýza konvergence Slovenské ekonomiky (dále jen Analýza), která byla vypracovávaná Odborem výzkumu Národní banky Slovenska. Analýza vždy obsahovala shrnutí, plnění nominálních kritérií (tedy maastrichtských kritérií), stav reálné konvergence a porovnání aktuálního stavu a výhledu konvergenčního procesu v členských zemích EU mimo eurozóny (v prvních letech zaměřené zejména na státy V4). První Analýza byla publikována v srpnu 2005. V té době Slovensko plnilo pouze kritérium úrokových sazeb. V daném období sice klesala referenční sazba (na 5,9%), na Slovensku byl však trend ještě rychlejší (4,3%). To souviselo zejména se zvýšením důvěryhodnosti hospodářské politiky, poklesem inflačních očekávání a snížením rizikové prémie. Fiskální 24 Národný plán zavedenia eura v Slovenskej republike. Aktualizácia apríl 2008. [Bratislava] : Národná banka Slovenska, 2008. 80 s. ISBN 978-80-8043-124-2, str. 7 27

kritéria nebyla plněna z důvodu vyššího veřejného deficitu (i když pouze o 0,3% HDP). Největší mezery měla Slovenská ekonomika v oblasti cenové stability, kde dvanáctiměsíční průměr inflace v červnu 2005 (4,5%) téměř dvojnásobně přesahoval hodnotu konvergenčního kritéria (2,3%). Meziroční inflace měřená HICP však byla na úrovni pouze 2,5%, proto se v budoucnu očekával výrazný pokles. Slovensko také nemohlo splňovat kritérium kurzovní stability, jelikož ještě nebylo členem ERM II a koruna tedy neměla stanovenu centrální paritu. 25 V roce 2005 dosáhlo Slovensko rekordní ekonomický růst, zejména vlivem rostoucího dovozu v důsledku rozsáhlých investic. 26 Nárůstem deficitu bilance výnosů se však projevila vnější nerovnováha. Plánovaným náběhem výrob v nových zahraničních podnicích se ale očekávalo snížení nerovnováhy, spolu se zrychlením ekonomického růstu Slovenska v dalších letech. Tyto skutečnosti se pozitivně projevily v Analýze z července 2006. Poprvé bylo splněno fiskální kritérium, když deficit veřejných financí (2,9% HDP) poklesl těsně pod referenční hodnotu 3% HDP. Snížil se i objem veřejného dluhu (meziročně z 43,6% na 34,5% HDP), se kterým Slovensko nemělo problém, stejně jako s výší dlouhodobé úrokové míry (pokles z 4,3% na 3,8%). I přes výrazný pokles inflace (ze 4,5% na 3,7% podle HICP), nebylo kritérium cenové stability stále plněno. Bohužel byl také po delší době očekáván růst inflace, zejména z důvodu růstu cen pohonných hmot, potravin a některých služeb. Slovenská koruna vstoupila 28. listopadu 2005 do systému ERM II a byla jí stanovena centrální parita na úrovni 38,4550 SKK/EUR. V průběhu několika dní kurz posílil přibližně o 1,5% a do konce roku 2005 zůstal v apreciačním pásmu. Kvůli nejasnému hospodářskému směřování po volbách v roce 2006 však koruna oslabila až do depreciačního pásma. Nejhůře však pouze o -0,68%, co bylo stále bezpečně v rámci fluktuačního pásma ±15%. 27 Podle Analýzy z roku 2007 už Slovensko znovu plnilo pouze dvě kritéria. Fiskální kritérium přestalo plnit opět kvůli zvýšení veřejného deficitu (z 2,9% na 3,4% HDP). Schodek byl původně rozpočtovaný na 4,2% HDP, ale díky lepšímu hospodaření veřejné správy (vliv 0,6% HDP) a vlivem vyššího ekonomického růstu (vliv 0,2% HDP) byl snížen. Problém vyšší 25 KOMÍNKOVÁ, Zora; LALINSKÝ, Tibor; ŠUSTER, Martin. Nbs.sk [online]. 2005 [cit. 2010-04-21]. Analýza konvergencie SR k Európskej únii. Dostupné z WWW: <http://www.nbs.sk/_img/documents/publik%5c05_kol1.pdf>. 26 Zejména firmy automobilového průmyslu, například závod na výrobu převodovek Getrag Ford Transmissions (plánovaná investice 345 miliónů euro), výstavba montážní haly Hyundai Mobis a zejména zvýšení investice PSA Peugeot Citröen o 357 milionů euro (a vytvořilo se tak 1800 pracovních míst). 27 Nbs.sk [online]. 2006 [cit. 2010-04-21]. Analýza konvergencie Slovenskej ekonomiky. Dostupné z WWW: <http://www.nbs.sk/_img/documents/publik/06_kol4.pdf>. 28

inflace v průběhu roku 2006 ( 3,5% podle HICP) byl způsoben růstem cen energií a potravin. Začátkem roku 2007 však došlo k výraznému zpomalení inflace, meziroční hodnota dokonce klesla pod referenční hodnotu (průměrná dvanáctiměsíční inflace však byla stále nad limitem). Kritérium kurzovní stability bylo plněno více než dostatečně, po dohodě členů ERM II centrální parita koruny dokonce revalvovala. 28 Začátkem roku 2008 Slovensko úspěšně završilo svoji cestu ke splnění maastrichtských kritérií a naplnilo nevyhnutné předpoklady pro zavedení eura k 1. lednu 2009. Slovensko si výborně načasovalo formu a nakonec splnilo maastrichtská kritéria se značnou rezervou. Problematické kritérium veřejného deficitu dosáhlo v Analýze z července roku 2008 hodnoty 2,2% HDP. V průběhu roku 2007 došlo k výraznému zpomalení inflace, čím meziroční inflace (2,2%) klesla pod referenční hodnotu 3,2% podle HICP. Souhrnný obraz o stavu plnění kritérií po jednotlivých rocích dává Tabulka 2. Tabulka 2: Plnění Maastrichtských kritérií v letech 2005 2008 Kritérium Konvergenční zpráva za rok Fiskální kritérium 2005 2006 2007 2008 Veřejný deficit (% HDP) [referenční hodnota] 3,3 [3] 2,9 [3] 3,4 [3] 2,2 [3] Veřejný dluh (%HDP) [referenční hodnota] 43,6 [60] 34,5 [60] 30,7 [60] 29,4 [60] Plnění kritéria Kritérium cenové stability 2005 2006 2007 2008 Míra inflace (HICP v %) [referenční hodnota] 4,5 [2,3] 3,7 [2,8] 3,5 [3] 2,2 [3,2] Plnění kritéria Kritérium úrokových sazeb 2005 2006 2007 2008 Dlouhodobé úrokové sazby % [referenční hodnota] 4,3 [5,9] 3,8 [5,9] 4,5 [6,4] 4,5 [6,5] Plnění kritéria Kritérium kurzovní stability 2005 2006 2007 2008 Nominální výměnný kurz Mimo Účast v ERM II bez výrazných ERM II napětí Plnění kritéria Pramen: vlastní konstrukce dle Analýza konvergencie Slovenskej ekonomiky 2005 2008. 28 Více v kapitole 2.2.1 Konverzní kurz. 29

Evropská komise 7. května 2008 potvrdila, že Slovensko dosáhlo vysokého stupně udržitelné hospodářské konvergence a je připraveno přijmout jednotnou měnu euro. Rada ministrů pro hospodářské a finanční záležitosti EU (ECOFIN) přijala 8. července 2008 konečné rozhodnutí o přijetí eura na Slovensku k 1. lednu 2009. 30

2 Příprava zavedení eura v SR 2.1 Základní právní normy upravující proces zavedení eura v SR 2.1.1 Generální zákon Základní právní rámec přechodu na euro tvoří zákon č. 659/2007 Z.z. o zavedení měny euro v Slovenské republice v znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že cílem tohoto zákona bylo vytvořit precizní a všeobecný tedy generální právní rámec pro organizovaný hladký a plynulý přechod ze slovenské koruny na euro, označuje se zkráceně jako generální zákon o euru. Zákon upravuje některá opatření a postupy související s přípravou na zavedení a samotným zavedením měny euro v Slovenské republice jako jediného zákonného platidla, jednotné měny a měnové jednotky dle právně závazných aktů Evropských společenství. Tvorba zákona o euru nebyla jednoduchá a patřila mezi nejnáročnější v historii slovenské legislativy. 29 Návrh generálního zákona byl nejdříve důkladně projednán v rámci Národní banky Slovenska, Ministerstva financí SR a v mezirezortních pracovních výborech pro zavedení eura. K návrhu generálního zákona se uskutečnilo i do té doby historicky nejrozsáhlejší mezirezortní připomínkové řízení, v rámci kterého dostalo návrh na vyjádření, nebo se k němu iniciativně vyjádřilo více než 50 různých institucí a subjektů. 30 Následně návrh generálního zákona projednala Legislativní rada vlády SR a důkladně ho posuzovala i Evropská komise a Evropská centrální banka 31. Návrh generálního zákona také samozřejmě projednala a schválila i vláda Slovenské republiky, všechny výbory Národní rady SR a posléze celá Národní rada SR, přičemž ze 138 hlasujících poslanců bylo 137 poslanců pro a nikdo nebyl proti návrhu zákona. 32 Za zmínku také stojí, že takovýto komplexní postup byl do té doby použit pouze při schvalování návrhu Ústavy SR. 29 Tvorba první komplexní pracovní verze začátkem roku 2007 trvala téměř nepřetržitě šest týdnů. 30 HRČKA, Štefan. Právny rámec na zavedenie eura - postrehy po roku. Biatec. 25.1.2010, 18, 2/2010, s. 15-17. ISSN 1335-0900. 31 Konzultace s ECB trvala víc než pět měsíců. 32 Národná rada Slovenskej republiky [online]. 28.11.2007 [cit. 2010-03-17]. Národná rada Slovenskej republiky: Detaily hlasovania. Dostupné z WWW: <http://www.nrsr.sk/default.aspx?sid=schodze/hlasovanie/hlasovanie&id=21977>. 31

Jelikož Slovensko nebylo prvním státem zavádějícím euro, celkem přirozeně byly některé úpravy v slovenském generálním zákoně inspirovány generálními zákony jiných členských států EU, které zavedly euro a vstoupili do eurozóny před Slovenskou republikou 33. Slučitelnost slovenských právních předpisů s evropským právem pozitivně vyhodnotila Evropská komise i Evropská centrální banka v rámci konvergenčních zpráv z května 2008 34. Jedním z hlavních rozdílů mezi Slovenskem a jinými státy eurozóny je to, že slovenský generální zákon komplexně obsahuje celou zákonnou úpravu přípravy na zavedení eura a přechodu na euro, včetně zákonné úpravy o duálním zobrazování. Tuto zákonnou úpravu ve většině jiných států eurozóny obsahuje samostatný zákon. Jednoznačným pozitivem v porovnání s jinými státy eurozóny je i skutečnost, že komplexní slovenský generální zákon o euru byl schválený a zveřejněný více než jeden rok před zavedením eura a téměř osm měsíců před zavedením duálního zobrazování cen, což se do té doby nepodařilo žádnému jinému členskému státu EU 35. Slovenský generální zákon o euru je také mnohem rozsáhlejší a podrobnější než generální zákon kteréhokoliv jiného členského státu EU, který zavedl euro před Slovenskem. Jedním z důvodů je i negativní poznatek o poměrně časté praxi při uplatňování a zejména obcházení méně podrobných právních norem na Slovensku, kterému napomáhá i pomalé jednání soudů při vymáhání práva. Proto je tedy zákon o euru koncipován jako velmi podrobný zákon, v zájmu minimalizace rizik obcházení, nebo nerespektování zákona při přípravě na přechod a při samotném přechodu ze slovenských korun na euro. Slovensko mělo také určitou výhodu v tom, že při tvorbě generálního zákona bylo možné zohlednit i nejnovější judikaturu Soudního dvora Evropských společenství související 33 Například belgický zákon byl východiskovou inspirací úpravy o výjimečném využití rezervního fondu. 34 Shrnutí za jednotlivé země : Slovensko. In Konvergenční zpráva květen 2008. Frankfurt am Mein : Evropská centrální banka, 2008 [cit. 2010-03-17]. Dostupné z WWW: <www.ecb.int/pub/pdf/conrep/cr200805cs.pdf>. 35 Na porovnání v Slovinsku byl zákon o duálním zobrazování cen zveřejněný 4 měsíce před duálním zobrazováním a generální zákon o přijetí eura byl zveřejněný jen 3 měsíce před zavedením eura. 32

s přechodem z původní národní měny na euro. 36 Proto je také z hlediska evropského práva považován za velmi moderní právní normu. Generální zákon má 8 částí, přičemž každá vysvětluje a upravuje následující: 1. část: Základní ustanovení na účely přípravy zavedení a zavedení eura. Zde zákon definuje a vysvětluje: euro, eurozónu, konverzní kurz, den zavedení eura, období duálního hotovostního peněžního oběhu, přepočet majetkových hodnot, přepočet jednotkových cen, duální zobrazování cen, plateb a jiných hodnot. 2. část: Hotovostní peněžní oběh uvádí duální hotovostní peněžní oběh, výměnu a používání slovenských bankovek a slovenských mincí, ochranu slovenských bankovek a slovenských mincí. 3. část: Bezhotovostní peněžní operace a platební styk zaobírá se konverzí a převody peněžních prostředků. 4. část: Postupy při přeměně majetkových hodnot a peněžních sum a kontinuita právních vztahů vysvětluje jak postupovat při přeměně měnových hodnot základních jmění, přeměně měnových hodnot cenných papírů, přepočtech peněžních údajů na osobní účely. 5. část: Referenční úrokové sazby, kurzy a indexy. 6. část: Duální zobrazování. 36 Klíčové části této judikatury vznikali v letech 2004-2008, tedy ji z časových důvodů nemohla využít absolutní většina předchůdců Slovenska při zavádění eura. 33

7. část: Dohled nad dodržováním pravidel a povinností při přípravě na přechod a přechodu na euro uvádí orgány dohledu, opatření na nápravu a sankce, součinnost poskytovanou orgánům dohledu, pořádková opatření, pokuty. 8. část: Společná, přechodná a závěrečná ustanovení. 2.1.2 Vyhláška Ministerstva financí SR č. 75/2008 Vyhláška z 27. února 2008, kterou se ustanovily pravidla vykazování, přepočtu a zaokrouhlování peněžních sum v souvislosti s přechodem na měnu euro na účely účetnictví, daní a celní účely. Nabyla platnosti 15. března 2008. Vyhláška upravuje podrobná pravidla při evidování, vykazování a zaokrouhlování údajů o peněžních sumách a podrobný postup při přepočtech peněžních údajů v souvislosti s přechodem na měnu euro pro oblast: účetnictví, správu daní, daně z příjmu, daně z přidané hodnoty, spotřebních daní, místních daní, správy daní, cla. Základní pravidla vykazování, přepočtu a zaokrouhlování na účely účetnictví Ke dni zavedení měny euro v Slovenské republice se: 37 Jednotlivé složky aktiv a pasiv přepočítaly konverzním kurzem na eura. Jednotlivé složky majetku a závazků ustanovené zvláštním předpisem přepočítaly na eura dle zvláštního předpisu. 37 Zavedenie EURO u malých a stredných podnikateľov: sprievodce právnymi predpismi a cestou k Euro. Edited by Vladimír Sirotka. Vyd. 2. Bratislava: Vladimír Sirotka - Actoris System, 2008. 66 s. ISBN 9788096972470, str. 12-13 34

V účetní jednotce účtující v soustavě podvojného účetnictví, jejímž účetním obdobím je hospodářský rok, období kratší než 12 kalendářních měsíců z důvodu změny účetního období nebo která je v konkurzu nebo likvidaci, přepočítaly konečné stavy nákladů a konečné stavy výnosů konverzním kurzem na eura. V účetní jednotce účtující v soustavě jednoduchého účetnictví, jejímž účetním obdobím je hospodářský rok, období kratší než 12 kalendářních měsíců z důvodu změny účetního období nebo která je v konkurzu nebo likvidaci, přepočítaly souhrnné sumy příjmů a výdajů konverzním kurzem na eura. Při zaokrouhlování přepočítaných sum aktiv, pasiv, nákladů, výnosů, příjmů a výdajů se postupovalo dle 20, pokud zvláštní předpis nestanovoval jinak. V podvojném účetnictví se rozdíly ze zaokrouhlování a kurzovní rozdíly vzniklé v souvislosti se zavedením eura vykázaly na zvlášť vytvořeném analytickém účtu dle zvláštního předpisu. V jednoduchém účetnictví se rozdíly ze zaokrouhlování a kurzovní rozdíly v souvislosti se zavedením eura vykazovaly v účetních knihách dle zvláštního předpisu. Při přepočtu základního jmění obchodních společností nebo družstev, kmenového jmění státních podniků, nadačního jmění nadací nebo obdobného jmění včetně přepočtu měnové hodnoty podílových cenných papírů a podílů znějících na slovenskou měnu se postupovalo způsobem podle zvláštního předpisu. Při sestavování řádné účetní uzávěrky a mimořádné účetní uzávěrky, která se sestavuje poprvé ke dni, který následuje po zavedení eura, se v účetnictví účetní jednotky, jejímž účetním obdobím je hospodářský rok, období kratší než 12 kalendářních měsíců z důvodu změny účetního období nebo která je v konkurzu nebo likvidaci, vycházelo z peněžních údajů průběžné účetní uzávěrky sestavené ke dni, který bezprostředně předcházel ke dni zavedení eura, a z peněžních údajů ode dne zavedení eura včetně dne, ke kterému se sestavuje řádná účetní uzávěrka a mimořádná účetní uzávěrka. V poznámkách účetní uzávěrky sestavené poprvé po zavedení eura se uvedly i informace o změně měny, v které účetní jednotka vede účetnictví a sestavuje účetní uzávěrku v souvislosti se zavedením eura a o přepočtu porovnatelných peněžních údajů konverzním kurzem včetně jeho hodnoty. 35

Základní pravidla vykazování, přepočtu a zaokrouhlování na účely správy daní a cel Daňová a celní správa měla podle této vyhlášky do dne zavedení eura povinnost přepočítat v informačním systému daňové správy konverzním kurzem všechny daňové povinnosti za jednotlivé druhy daní ze slovenské koruny na euro. Ode dne zavedení eura do 16-ti dnů po zavedení eura (období duálního oběhu) správce daně, kterým je obec a celní úřad, mohl přijímat peněžní sumy v slovenských korunách i v eurech, přičemž se vycházelo z konverzního kurzu. Ode dne zavedení eura správce daně a daňové subjekty vykonávají jednotlivé úkony a vykazují všechny údaje na daňové účely pouze v měně euro, s výjimkou daňových přiznání za zdaňovací období přede dnem zavedení eura, ve kterých jsou peněžité sumy vykazované v slovenských korunách. Daň na úhradu nebo přeplatek na dani daňový subjekt přepočítá konverzním kurzem na euro. Pokud správce daně po dni zavedení eura vykonává daňovou kontrolu nebo celní úřad následnou kontrolu, za zdaňovací období před zavedením eura, vyčíslí základ daně, daň nebo rozdíl daně v slovenských korunách, který přepočítá konverzním kurzem na eura. Pokud se propouští zboží do celního režimu volného oběhu po zavedení eura na základě celního vyhlášení, které bylo přijaté přede dnem zavedení eura, suma cla se vykazuje v slovenských korunách podle celních předpisů platných v den přijetí celního vyhlášení a přepočítá se konverzním kurzem na eura. 2.1.3 Vyhláška Ministerstva hospodářství SR z 12. března 2008 Tato vyhláška řeší podrobnosti duálního zobrazování pro oblast ochrany spotřebitele. Nabyla platnosti 27. března 2008. Hlavními pojmy se zde rozumí: hlavní měnou přede dnem zavedení měny euro v Slovenské republice je slovenská koruna a ode dne zavedení eura včetně dne zavedení eura je měna euro, informativní měnou přede dnem zavedení eura je měna euro a ode dne zavedení eura včetně dne zavedení eura je slovenská koruna, konverzní tabulkou je sestupné nebo vzestupné zobrazení všech sum cen nabízených výrobků a služeb prodávajícím ve slovenských korunách a v eurech a zobrazení konverzního kurzu. 36

Při prodeji některých výrobků a poskytování některých služeb platí tyto metody duálního zobrazování: 38 a) jednotkové ceny za litr pohonných hmot se duálně zobrazí na výdejních stojanech čerpacích stanic nebo v jejich bezprostřední blízkosti, b) ceny výrobků a služeb v katalozích, které byly vydané, 1. před vznikem povinnosti duálního zobrazování a poskytnuté spotřebiteli po vzniku povinnosti duálního zobrazování, se zobrazí prostřednictvím konverzní tabulky, která se vloží do katalogu, 2. po vzniku povinnosti duálního zobrazování, se zobrazí prostřednictvím konverzní tabulky, která je neoddělitelnou součástí každého katalogu, c) ceny všech výrobků a služeb v specializovaných prodejnách masa a masových výrobků, cukrárenských výrobků a jiných nestálých potravin nebo v odděleních prodejen specializovaných na prodej masa a masových výrobků, cukrárenských výrobků a jiných nestálých potravin a v zařízeních rychlého stravování se duálně zobrazí v ceníku na viditelném a dobře přístupném místě, d) ceny všech výrobků a služeb, nabízených prostřednictvím prodejních automatů nebo prostřednictvím zařízení na vydávání cestovních lístků ve veřejné hromadné dopravě se duálně zobrazí v ceníku, umístěném na prodejních automatech nebo zařízeních na vydávání cestovních lístků nebo v jejich bezprostřední blízkosti, e) ceny periodických publikací a neperiodických publikací se duálně zobrazí v ceníku, umístěném na viditelném a dobře přístupném místě v prodejně, f) ceny výrobků a služeb, nabízených prodávajícím, který zaměstnává pět nebo méně zaměstnanců, se duálně zobrazí v ceníku, umístěném na viditelném a dobře přístupném místě v prodejně, g) informace o cenách za služby poskytované prostřednictvím veřejných telefonních automatů se uvedou v obou měnách na bezplatném zákaznickém telefonním čísle s nepřetržitou provozní dobou, které bude zobrazené na displejích veřejných telefonních automatů nebo v jejich bezprostřední blízkosti. 38 Zavedenie EURO u malých a stredných podnikateľov: sprievodce právnymi predpismi a cestou k Euro. Edited by Vladimír Sirotka. Vyd. 2. Bratislava: Vladimír Sirotka - Actoris System, 2008. 66 s. ISBN 9788096972470, str. 19-20 37

Výjimky z duálního zobrazování: a) ceny na cenovkách umístěných přímo na výrobcích prodávaných na množství, kde je dostačující uvádět ceny v hlavní měně, pokud jsou tyto ceny jinak vhodně duálně zobrazené na viditelném místě v bezprostřední blízkosti tohoto výrobku, b) jednotkové ceny na baleních výrobků prodávaných na množství, c) ceny zobrazované prostřednictvím digitálních prostředků zobrazování cen, kterých technické řešení neumožňuje duální zobrazování, například displeje veřejných telefonních automatů, jiné displeje, elektronické světelné tabule, váhy a snímače cen, d) ceny vratných obalů, které stačí zobrazit na ceníku v obou měnách na viditelném místě v bezprostřední blízkosti jejich příjmu spolu s konverzním kurzem; duální zobrazování se nevyžaduje ani na těch dokladech, které prodávající vydává spotřebiteli v souvislosti s příjmem nebo výdajem vratných obalů, e) ceny výrobků, mimo výrobků prodávaných na množství, na které se vztahuje sleva, v letácích, poutačích a jiných marketingových materiálech, kde je dostačující duálně zobrazit pouze jen platnou prodejní cenu po slevě a konverzní kurz, f) ceny výrobků prodávaných na množství, na které se vztahuje sleva, v letácích, poutačích a jiných marketingových materiálech, kde je dostačující duálně zobrazit pouze platnou jednotkovou cenu po slevě a konverzní kurz, g) hodnoty uvedené na dárkových poukazech, kuponech a poukázkách na zboží a služby, které byly vydané před vznikem povinnosti duálního zobrazování, h) ceny poskytované jako informativní koncovým uživatelům elektronických komunikačních služeb formou krátkých textových zpráv (SMS), prostřednictvím dialogového rozhraní při službách IPTV, jako i informace o zůstatcích hodnoty kreditů předplacených elektronických komunikačních služeb, kde je dostačující uvádět ceny v hlavní měně, i) ceny poskytované jako informativní poskytované prostřednictvím hlasové informace, mimo informací o cenách za služby, poskytovaných prostřednictvím veřejných telefonních automatů podle 4 písm. g), j) ceny služeb uváděné v katalozích cestovních kancelářích a cestovních agentur nebo v cenících k těmto katalozích. Základní povinnosti určené touto vyhláškou Duální zobrazování cen, plateb a jiných hodnot se musí provést takovým způsobem, který spotřebiteli umožní jasné a jednoznačné rozlišení cen uvedených v hlavní měně od cen 38

uvedených v informativní měně. Způsob zobrazení konverzní tabulky 39 byl stanoven tak, aby zabezpečil spotřebiteli jednoznačné, přehledné, srozumitelné, lehce přístupné a dobře čitelné zobrazení duálních cen. Povinné duální zobrazování cen v slovenských korunách a v eurech bylo zahájeno 24. srpna 2008. Povinnost ze zákona byla stanovena do 1.1.2010, vládou doporučená následná doba dobrovolného zobrazování duálních cen končí 30.6.2010. Kontrolou duálního zobrazování byla pověřena Slovenská obchodní inspekce, která denně vysílala své inspektory do obchodů a provozoven poskytujících služby. 40 Výsledky kontrol byly dobré, většina chyb byla s pomocí inspektorů napravena již během kontroly, v případech časově náročnějších úprav stanovovali inspektoři lhůtu několika dní. Pokud však nedošlo k nápravě, bylo vydáno varování a případně zahájeno řízení. Výše pokuty při závažném porušení pravidel byla stanovena do 60 000 euro. Kromě vlastních kontrol Slovenská obchodní inspekce prováděla také cílené kontroly na základě stížnosti občanů. 2.1.4 Vládní komunikační strategie Informovanost občanů se stala jedním s hlavních problémů procesu přípravy na novou měnu. Úměrně závažnosti této otázky jí byla věnována pozornost jak ve Strategii přijetí eura (2003, 2004), tak v Národním plánu zavedení eura v SR. Hlavním cílem komunikační strategie a celé informační kampaně bylo přispět k hladkému a bezproblémovému přechodu Slovenska na používání společné měny euro a to tak, aby každý občan byl včas, v dostatečném rozsahu a přiměřenou formou informovaný o všech souvislostech, které pro něho ze zavedení eura vyplynou. Současně šlo o to, aby přechod nezpůsobil obyvatelstvu žádné komplikace. 39 Příloha 5: Konverzní tabulka 40 Například v období od 24. srpna 2008 do 31. října 2008 provedla Slovenská obchodní inspekce kontrolu 10 920 prodejen, 494 685 cenovek zboží a 49 089 cen služeb. Podíl cen zboží nesprávně převedených na euro byl v posledním týdnu této kontroly pouze 2,78% z celkového počtu. 39

Systém komunikace byl definován pro jednotlivé cílové skupiny a koncipován tak, aby adresáti nemuseli informace týkající se přechodu na euro vyhledávat sami, ale aby se k nim vhodnými kanály dostávaly i bez jejich přispění. Cílové skupiny byly v hlavních vládních dokumentech definovány takto: široká veřejnost, jako hlavní adresát kampaně a tedy i největší konzument komunikačních aktivit, děti, školou povinná mládež, jako příjemce specifických informací zpracovaných úměrně věku, s podružným cílem aby se staly šiřitelem těchto informací směrem k jejich prarodičům, středoškolská a vysokoškolská mládež, rovněž i jako prostředník pro přenos informací mezi svoje příbuzné a známé, citlivé skupiny (senioři, zdravotně postižení, osaměle žijící) s využitím potřebných specifických nástrojů, vyšší územní celky (VÚC), města a obce, s důrazem na ekonomicky méně rozvinuté regiony, živnostníci, malí a střední podnikatelé, jako adresát nejen všeobecných informací určených široké veřejnosti, ale i jako příjemce informací spjatých s jejich ekonomickými aktivitami (změny v účetnictví, softwarech registračních pokladen, duálního zobrazování cen, informací pro své klienty), národnostní menšiny, které musí dostat tyto informace v jazyku menšiny (maďarština, romština, ukrajinština, rusínština, němčina a polština). Mezi základní obsahové problémy celé kampaně patří zejména: vysvětlování neopodstatněnosti obav z růstu cen 41, seznamování s opatřeními přijímanými na ochranu spotřebitele, se systémem duálního zobrazování cen jako nejspolehlivějším nástrojem na obranu před skrytým zvyšováním cen, seznamování se s konverzním kurzem, mechanismem přepočtu cen, mezd, důchodů a dalších příjmů, výdajů a závazků z korun na eura, seznamování se s eurobankovkami a mincemi, jejich ochrannými prvky, avizování Dne, tj. faktu, že 1.1.2009 přestává v bezhotovostním styku koruna existovat, 41 Ve všech relevantních průzkumech veřejného mínění od roku 2004 byly tyto obavy vnímány více jak polovinou tázaných. 40

vysvětlování, že po dobu duálního oběhu budou koruny přijímány v hotovostních platbách jako zákonné platidlo i když se stanou jen denominací eura, že koruny budou stahovány z oběhu a po skončení duálního oběhu bude možné měnit korunové bankovky a mince jen v bankách, informování o možnostech, místech a postupu při výměně slovenské měny za euro, o otvíracích hodinách bank v prvních dnech výměny oběživa. Subjekty této mega kampaně zastřešoval Pracovní výbor pro komunikaci v čele s NBS. Dalším stěžejným subjektem se stalo Ministerstvo financí SR které bylo současně Národním koordinátorem kampaně. Dalšími subjekty byly: Zplnomocněnec vlády SR pro zavedení eura, Národní koordinační výbor, Úřad vlády SR, jednotlivé orgány státní správy, veřejnoprávní média, Slovenská bankovní asociace, VÚC, města a obce, Slovenská obchodní a průmyslová komora i s mimovládními organizacemi. Komerční subjekty a mimovládní organizace mohly na komunikačních aktivitách spolupracovat v rámci Euro-partnerství. 42 Na mezinárodní úrovni Pracovní výbor pro komunikaci spolupracoval s těmito subjekty: 1. Generální direktoriát Evropské komise pro ekonomické a informační záležitosti (DG ECFIN), což umožňovalo využít zdroje komise pro spolufinancování vybraných komunikačních projektů a bezplatné využití audiovizuálních a tištěných materiálů. 2. Evropská centrální banka spolupráce spočívala v intenzivních konzultacích pro přípravu a realizaci kampaně a v bezplatném využití audiovizuálních a tištěných materiálů obsahujících informace o podobě eurobankovek a mincí, jejich ochranných prvků, jakož i o postupech při kontrole pravosti peněz při manipulaci s hotovostí. 3. Rakouská národní banka (OeNB), v rámci programu Twinning Partnership formou konzultací a převzetím osvědčených zkušeností z informační kampaně OeNB při zavádění eura v Rakousku v letech 1999 2002. Tuto spolupráci financovala Evropská komise. Obraz o rozsahu a rozložení kampaně dává její časový harmonogram, který začíná na podzim 2005 a postupně po jednotlivých rocích zpřesňuje obsah a rozsah kampaně až do roku 2009. 42 Tento způsob uplatnila Evropská centrální banka spolu s 12 národními centrálními bankami v Euro kampani 2002 a při komunikaci s veřejností se velmi osvědčil. Oficiálním Euro-Partnerem se může stát libovolný komerční nebo nekomerční subjekt, který se zaváže v rámci svojí běžné činnosti v jistém časovém období komunikovat otázky související se zavedením nové měny ochranné znaky, podobu bankovek a mincí, nějaký slogan hovořící o zavedení eura k jistému termínu. Subjekt tyto aktivity vyvíjí na vlastní náklady a získá tak právo používat oficiální logo Euro-Partner v čase trvání komunikační kampaně. Mezi Národním koordinátorem a subjektem komunikace nevzniká Euro-partnerstvím žádný obchodní vztah. 41

Kampaň byla také vytvořena tak, aby flexibilně reagovala na průběžné výsledky průzkumů veřejného mínění. 2.2 Zásady zavedení eura a jejich realizace Zásady zavedení eura v SR jsou klíčovým bodem v Národním plánu zavedení eura. Národní plán zavedení eura je rámcový dokument, o který se opíraly všechny subjekty slovenské ekonomiky a společnosti. Definuje základní zásady, časový harmonogram a institucionální zabezpečení zavedení eura v SR. Těžištěm plánu byla identifikace úkolů v jednotlivých oblastech včetně zodpovědnosti, časové náročnosti, kontrolních termínů a termínů plnění. 43 Základními zásadami zavedení eura v SR jsou: konverzní kurz scénář přechodu Velký třesk krátký duální oběh pravidla zaokrouhlování zásada nepoškodit občana zásada kontinuity kontraktů předcházení zvýšení cen a vnímané inflace minimalizace nákladů ponechání věcné a finanční zodpovědnosti Dále se proto budeme věnovat vybraným otázkám těchto zásad, pomocí kterých lze nejlépe ilustrovat přípravu a realizaci přechodu na euro. 2.2.1 Konverzní kurz Podle článku 124 Smlouvy o Evropské unii je každý nový členský stát po vstupu do EU povinen považovat svoji politiku směnného kurzu za věc společného zájmu. Po dohodě ministrů financí zemí eurozóny, prezidenta ECB a ministrů financí a guvernérů centrálních bank Kypru, Dánska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Malty, Slovinska a Slovenska 43 Národný plán zavedenia eura v Slovenskej republike. Aktualizácia apríl 2008. [Bratislava] : Národná banka Slovenska, 2008. 80 s. ISBN 978-80-8043-124-2, str. 7 42

vstoupila slovenská koruna dne 28. listopadu 2005 do Mechanismu směnných kurzů (ERM II). Slovensko navrhlo, aby centrální parita byla určena na aktuální tržní úrovni kurzu. Tento návrh byl ostatními stranami akceptovaný. Centrální parita koruny vůči euru tak byla stanovena na úrovni 1 euro = 38,4550 Sk. Koruna využívala v ERM II fluktuační pásmo ±15% kolem centrální parity. Dolní hranice pro povinné intervence tedy byla 32,6868 SKK/EUR a horní hranice 44,2233 SKK/EUR. Slovensko nepřijalo žádné jednostranné závazky, které by omezovaly flexibilitu kurzu přísněji než pásmo ±15% kolem centrální parity. Rychlý hospodářský růst, příliv zahraničních investic a zejména silnější růst produktivity než v eurozóně vedly k výraznému posílení rovnovážného kurzu slovenské koruny. To vedlo k tomu, že Slovensko iniciovalo přehodnocení dohodnuté centrální parity. S platností od 19. března 2007 tak došlo k revalvaci středového kurzu o 8,5%, což bylo do té doby nejvýraznější přehodnocení centrální parity v krátké historii ERM II. Nová centrální parita byla dohodnutá na úroveň 35,4424 SKK/EUR. 44 Tento rekord však nevydržel dlouho. Po dohodě ministrů financí a guvernérů centrálních bank Kypru, Dánska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Malty, Slovinska a Slovenska, centrální parita slovenské koruny v ERM II revalvovala o 17,6472%. S platností od 29. května 2008 byla stanovená nová centrální parita na nové úrovni 30,1260 SKK/EUR. 44 Dne 28.11.2005 byl kurz NBS 38,461 SKK/EUR, v den revalvace 19.3.2007 byl kurz NBS 33,959 SKK/EUR. Nová centrální parita 35,4424 SKK/EUR byla tedy ještě mnohem vyšší než v jakých hodnotách se v tom období pohyboval reálný kurz. 43

Graf 1: Vývoj kurzu SKK/EUR od 28. listopadu 2005 do 29. května 2008 Pramen: Euromena [online]. 16.6.2008 [cit. 2010-03-26]. Slovenský precedens dvojnásobná zmena centrálnej parity. Dostupné z WWW: <http://www.euromena.sk/aktuality/10298c>. Úroveň této parity už zůstala v platnosti až do konce účasti Slovenska v ERM II. Dne 8. července 2008 byla hodnota 30,1260 SKK/EUR stanovena jako definitivní konverzní kurz pro vstup Slovenska do eurozóny. Tehdejší slovenský premiér Robert Fico poté ještě vícekrát uvedl, že by přivítal i silnější kurz než byla hodnota parity, nejlépe kulatých 30,0000 SKK/EUR. Toto vyjednávání lepšího kurzu však vyvolalo v unii pouze pohoršení. 45 Hospodářský vývoj ocenila i bruselská administrativa, která vyzdvihla zejména to, že Slovensko i při vysokém ekonomickém růstu udržela na uzdě inflaci. Původní obavy z udržitelnosti tohoto trendu byly dalším vývojem rozptýleny a změnily se v důvěru. Účast a počínání Slovenska v ERM II se tedy dá bezesporu označit za velký úspěch. Jde o významný úspěch Slovenska, který je výsledkem silné politiky propagace konvergence za posledních pár let. Slovensko vstupuje do eurozóny přesně deset let po jejím vzniku. Za toto desetiletí zaznamenala společná měna, kterou v současnosti používá přibližně 325 milionů občanů, pozoruhodný úspěch a Slovensko je v dobré pozici začít čerpat výhody účasti v eurozóně. Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Joaquín Almunia. 45 Pravda.sk [online]. 8.7.2008 [cit. 2010-03-26]. Konverzný kurz = 30,1260 Sk za euro. Dostupné z WWW: <http://spravy.pravda.sk/sk_ekonomika.asp?c=a080708_103822_sk-peuro_p01>. 44

2.2.2 Scénář přechodu Jedním z nejdůležitějších rozhodnutí při přechodu na euro je volba scénáře podle kterého se bude při zavádění nové měny postupovat. Slovensko mělo při svém rozhodování na výběr ze tří variant: 1. scénář s využitím přechodného období (tzv. madridský scénář) 2. jednorázový přechod na euro (tzv. Big Bang, tedy velký třesk ) 3. jednorázový přechod na euro s využitím tzv. doběhu (Phasing out). 1. scénář s využitím přechodného období (tzv. madridský scénář) Madridský scénář dostal jméno podle summitu, který se konal v španělském hlavním městě v prosinci 1995. Zde se poprvé vytyčily postupy k praktickému přechodu na euro a vznikl zde dokonce i samotný název jednotné měny. Tento scénář označuje situaci, kdy euro je nejprve zavedeno pouze v bezhotovostní podobě a po uplynutí přechodného období (v délce nejvýše tří let) je uvedeno též do hotovostního oběhu formou bankovek a mincí. Uvedený způsob zvolili zakládající členové eurozóny. Na začátku roku 1999 bylo euro zavedeno do bezhotovostního platebního styku a teprve po uplynutí tří let obdrželo podobu reálně obíhajících hotovostních peněz. 46 Madridský scénář byl vytvořen zejména proto, že bylo nereálné vytvořit nové oběživo v krátké době mezi madridským summitem a datem zavedení eura. Pozitivem této varianty přechodu bylo přechodné období relativně dlouhá doba přípravy na definitivní zavedení eura ve všech oblastech, přičemž už na jejím počátku byl znám přepočítací koeficient mezi eurem a národní měnou. 47 Na druhé straně je však tento scénář velmi nákladný, protože požaduje od ekonomických subjektů udržovat paralelně dva měnové okruhy při vedení účtů, správě systémů platebního 46 Zavedení eura v České republice [online]. 2010 [cit. 2010-04-10]. Scénáře přijetí eura. Dostupné z WWW: <http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_scenar_prijeti.html>. 47 MIČKA, Přemysl. Česká národní banka [online]. 22.9.2008 [cit. 2010-04-10]. Euro k nám samo nepřijde (opatření, která je třeba udělat). Dostupné z WWW: <http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2008/cl_08_080922a.html>. 45

styku, a podobně. Nejzávažnější nedostatek se ale ukázal ještě později dlouhá doba přechodu na euro (3 roky, u Řecka 1 rok) vytvořila u obyvatelstva určitou nedůvěru či otupělost, která posléze přispěla k nepříznivému přijetí eura v řadě zemí. 48 Obrázek 2: Madridský scénář přechodu na euro Zavedení eura 1.1.1999 Den : zavedení hotovosti 1.1.2002 3.5.1998 Rozhodnutí Rady EU 28.2.2002 Konec duálního oběhu Pramen: Euromena [online]. 2007 [cit. 2010-04-10]. Zásady zavedenia eura. Dostupné z WWW: <http://www.euromena.sk/zasady-zavedenia-eura/1563s>. 2. jednorázový přechod na euro (tzv. Big Bang, tedy velký třesk ) Tento scénář vznikl v roce 2005 novelizací nařízení ES č. 974/1998 o zavedení eura. Hlavním důvodem bylo, že měna euro už kolovala mezi obyvateli a tedy nebylo nutné přechodné období, které bylo v madridském scénáři zapotřebí pro přípravu měny. V scénáři velkého třesku se euro začíná používat ke stejnému dni jak v hotovostním, tak v bezhotovostním platebním styku. V porovnání s madridským scénářem je velký třesk náročnější na koordinační a přípravné práce. Jako první zavedlo euro pomocí tohoto scénáře Slovinsko a potvrdilo se, že je to také výrazně levnější a jednodušší varianta. Noví členové eurozóny tedy volí tuto možnost bez výjimky: po Slovinsku nastal velký třesk na Maltě a Kypru a 1.1.2009 také na Slovensku. 48 MIČKA, Přemysl. Česká národní banka [online]. 22.9.2008 [cit. 2010-04-10]. Euro k nám samo nepřijde (opatření, která je třeba udělat). Dostupné z WWW: <http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2008/cl_08_080922a.html>. 46

Obrázek 3: Scénář přechodu na euro Big Bang Zavedení eura Den : hotovost v eurech Rozhodnutí Rady EU Konec duálního oběhu Pramen: Euromena [online]. 2007 [cit. 2010-04-10]. Zásady zavedenia eura. Dostupné z WWW: <http://www.euromena.sk/zasady-zavedenia-eura/1563s>. 3. jednorázový přechod na euro s využitím tzv. doběhu (Phasing out) Zatím nevyužit byl scénář s obdobím postupného zrušení, kdy by národní měna mohla být používána ještě maximálně po dobu jednoho roku po zavedení eura ve specifických případech, kde by přechod na euro vyvolal problémy (např. placení daní, fakturace menších podniků). Platby by však vždy musely probíhat v eurech. Tento scénář nezískal přílišnou důvěru vzhledem k pravděpodobným zmatkům, které by mohly vzniknout. 49 2.2.3 Duální oběh Po zavedení eura 1.1.2009 bylo možné do 16.1.2009 platit v hotovosti kromě eurových bankovek a mincí i korunovými bankovkami a mincemi. Při platbě korunami se vydávalo v eurech. Jedna z obav tedy byla, že to občané můžou zneužít a takto si platbou korunovými bankovkami směnit koruny které ještě nezaměnily v bance za novou měnu. Tato obava se však naštěstí nenaplnila. Toto 16-ti denní období bylo výrazně kratší než jaké měli k dispozici občané v prvních dvanácti zemí eurozóny, kde období duálního oběhu trvalo až 2 měsíce. To se však ukázalo jako zbytečně dlouhé a nákladné. Na Slovensku se velká většina hotovosti vyměnila pravděpodobně už v průběhu prvního týdne roku 2009. 49 MIČKA, Přemysl. Česká národní banka [online]. 22.9.2008 [cit. 2010-04-10]. Euro k nám samo nepřijde (opatření, která je třeba udělat). Dostupné z WWW: <http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2008/cl_08_080922a.html>. 47

2.2.4 Pravidla zaokrouhlování Finanční hodnoty vyjádřené v korunách, které bylo zapotřebí přepočítat nebo zaplatit v eurech, se přepočítaly konverzním kurzem a zaokrouhlily na nejbližší eurocent, přesně podle matematických pravidel. Toto pravidlo bylo určené na evropské úrovni, konkrétně Nařízením Rady ES 1103/97 o některých ustanoveních týkajících se zavedení eura. Zákony nebo jiné normy mohou určit kdy musí být přepočet s přesností na víc desetinných míst. Zde byla důležitým aspektem zásada nepoškodit občana. Z ní vyplývá, že platby, které stát poskytuje občanům (například důchody a sociální dávky), se zaokrouhlovaly směrem nahoru. Na druhou stranu potom všechny platby, které platil občan státu (např. daně, místní poplatky) se zaokrouhlovaly směrem dolů. Sumy se zaokrouhlovaly na eurocenty, mohlo se však vykonat i větší zaokrouhlení v prospěch občana a to na nejbližších 10 centů. 2.2.5 Kontinuita kontraktů Zavedení eura nesmí ovlivnit kontinuitu uzavřených smluv a ostatních právních nástrojů. Na Slovensku musely všechny smlouvy zůstat v platnosti, od 1.1.2009 se částky splatné v korunách uhrazovaly v eurech, přepočítané konverzním kurzem. Hlavní zásadou je zákaz jednostranně vypovědět smlouvu jen z důvodu zavedení eura. Na druhou stranu smluvní volnost není omezená po dohodě mohou strany smlouvu změnit na explicitně eurové hodnoty. Toto pravidlo je také určené Nařízením Rady ES 1103/97 o některých ustanoveních týkajících se zavedení eura. 2.2.6 Předcházení zvyšování cen a vnímané inflace, monitorování a kontrola Při zavádění eura se uskutečnily všechny potřebné kroky pro to, aby zavedení eura nebylo zneužité na zvýšení cen. 48

Jedno z nejvýraznějších opatření bylo spuštění projektu Etický kodex. 50 Tento projekt zahájil zplnomocněnec vlády pro zavedení eura Igor Barát spolu se Sdružením podnikatelů Slovenska a jeho cílem bylo vytvořit příznivou atmosféru a upevnit vzájemnou důvěru mezi podnikateli a spotřebiteli v čase přechodu na euro, zejména díky závazku podnikatele, že nebude ceny svých služeb a produktů zvyšovat bez objektivních a opodstatněných příčin. K projektu se připojilo téměř 3000 různých subjektů, především soukromých podniků, ale i obecních či městských samospráv a jiných veřejných institucí. 51 Počet signatářů vzrostl zejména po 24. červenci 2008, kdy zplnomocněnec vlády pro zavedení eura spolu s Národní bankou Slovenska začali signatářům zasílat identifikační nálepky 52 s ústředním sloganem projektu Mením menu, nie cenu a zároveň odstartovali na toto téma i mediální kampaň. Občané si mohli na nesprávné chování signatářů kodexu stěžovat v úřadu zplnomocněnce, který stížnosti vyšetřil. Kodex byl však poctivě dodržován a muselo se prošetřit jenom asi deset stížností občanů na jeho údajné porušení, přičemž žádná z nich se po prověření neukázala jako opodstatněná. 53 Vývoj cen ve všech odvětvích hospodářství pravidelně sledovala cenová rada. Šlo o zvláštní útvar vytvořený vládou složený z několika ministrů a jiných představitelů veřejného a soukromého sektoru, jehož předsedou byl předseda Slovenské obchodní a průmyslové komory. Pokud cenová rada dospěla k závěru, že se ceny v některém odvětví neúměrně zvýšily, byl ministr zodpovědný za toto odvětví (například za změnu ceny potravin to byl ministr zemědělství) požádán, aby provedl podrobnou analýzu situace. Pokud analýza ukázala, že zvýšení cen bylo spekulativního charakteru, musel ministr navrhnout nápravná opatření a pravidelně sledovat jejich provádění. Pokud se ukázala i použitá opatření nedostatečná, mohla rada navrhnout vládě, aby ceny určitého zboží či služby regulovala. Možnost správní regulace cen ve všech odvětvích hospodářství byla zavedena změnou vyhlášky o cenách č. 18/1996 přijatou v září 2008. 54 50 Podobný projekt s názvem FAIR byl při zavádění eura na Maltě. 51 Investujeme.sk [online]. 22.9.2009 [cit. 2010-04-15]. Zavedenie eura: Etický kódex sa skončí 30. septembra. Dostupné z WWW: <http://www.investujeme.sk/kratke-zpravy/zavedenie-eura-eticky-kodex-sa-skonci-30- septembra/>. 52 Do konce trvání projektu 30. září 2009 tuto nálepku dostalo více než 20 000 prodejen nebo provozoven služeb na Slovensku. 53 Pokud by k nějakému porušení kodexu došlo, mohli signatáři přijít o svou nálepku a ocitnout se na černé listině sdružení spotřebitelů Slovenska. 54 EUR - Lex [online]. 12.12.2008 [cit. 2010-04-25]. Sdělení komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské centrální bance - Osmá zpráva o 49

Ceny byly také oficiálně statisticky sledovány během celého období výměny. Slovenský statistický úřad sledoval od 1. srpna 2008 do 30. června 2009 každých 10 dní ceny 196 druhů často nakupovaného zboží. 2.3 Předzásobení euroměnou Jedním z klíčových prvků přechodu na měnu euro bylo zvládnout zavedení eura do hotovostního peněžního oběhu. Celý proces předzásobení komerčních bank eurobankovkami a euromincemi 55, spolu s následným druhotným předzásobením 56, probíhal na smluvním základě a plně podléhal Obecným zásadám Evropské centrální banky ECB/2006/9. Tento právní rámec specifikuje práva a povinnosti zúčastněných stran, období předzásobení a druhotného předzásobení, zajištění a vykazování statistických údajů. 57 Eurobankovky si NBS zapůjčila od Eurosystému, prostřednictvím Rakouské centrální banky. Do vybraných úschovných míst NBS bylo v rámci tří přepravních dnů v měsících říjen a prosinec doručených 188 milionů kusů eurobankovek v hodnotě víc než 7 miliard euro. Následně byly eurobankovky distribuované do všech úschovných míst NBS, čímž se zabezpečila jejich regionální dostupnost v požadované struktuře na území celého Slovenska. Předzásobení eurobankovkami se začalo 7. října a bylo úspěšně dokončeno 29. prosince 2008. Celkově bylo šestnácti bankám v rámci předzásobení doručených víc než 51 milionů eurobankovek v hodnotě převyšující 950 milionů eur. NBS bankám nabídla převoz eurobankovek do jejich úschovných míst po splnění podmínek vyplývající ze smlouvy o předzásobení hotovosti v eurech. Celkově uskutečnila NBS 20 převozů eurobankovek pro Tatrabanku, VÚB, Slovenskou sporiteľňu, ČSOB a Poštovú banku. Banky se nejvíc předzásobovaly v průběhu října, největší podíl na předzásobených bankovkách tvořili 5 a praktických přípravách na budoucí rozšíření eurozóny. Dostupné z WWW: <http://eurlex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=com:2008:0843:fin:cs:pdf>. 55 Předzásobení komerčních bank centrální bankou. 56 Předzásobení ekonomických subjektů komerčními bankami, tzv. sekundární předzásobení. 57 Evropská unie. Obecné zásady ECB ze dne 14. července 2006 o některých přípravách na přechod na hotovostní euro a o předzásobení a druhotném předzásobení eurobankovkami a euromincemi mimo eurozónu. In Úřední věstník Evropské unie. 2006, s. 39-46. Dostupný také z WWW: <http://www.ecb.int/ecb/legal/pdf/l_20720060728cs00390046.pdf>. 50

10. Podíl tří největších bank (VÚB, Slovenská sporiteľňa a Tatra banka) na celkovém předzásobení představoval víc než 80% co do počtu kusů a 77% v hodnotovém vyjádření. Graf 2: Předzásobení eurobankovkami Pramen: Nbs.sk [online]. 1.1.2009 [cit. 2010-03-30]. Predzásobenie, druhotné predzásobenie eurovou hotovosťou a vývoj peňazí v obehu v SR. Dostupné z WWW: <http://www.nbs.sk/_img/documents/_ts/090101/010109_podrobna_informacia_o_predzasobeni.pdf>. Euromince se slovenskou stranou se razily v státním podniku Mincovňa Kremnica, š.p.. Celkově se vyrazilo 500 milionů kusů euromincí, přičemž v tomto objemu jsou započítány i dvě 2 mince vyražené při příležitosti 10. výročí vzniku Hospodářské měnové unie a 20. výročí Boje za svobodu a demokracii. Předzásobení euromincemi začalo 6. září a bylo úspěšně ukončené 29. prosince 2008. Celkově bylo šestnácti bankám doručených víc než 283 milionů euromincí v celkové hodnotě 98 milionů eur, což představuje hmotnost téměř 1400 tun. Pro ulehčení procesu předzásobení euromincemi a uvolnění skladovacích kapacit úschovných míst NBS bylo v Mincovně Kremnica, š.p. dočasně vytvořené detašované pracoviště NBS. Prostřednictvím tohoto pracoviště NBS předzásobovala tři největší banky (VÚB, Slovenská sporiteľňa a Tatra banka) a ČSOB, co představovalo podíl 85% z celkového předzásobení euromincemi. Výraznější podíl na předzásobení euromincemi mělo ještě oddělení Hlavní pokladna (25,4 mil. kusů; 10%), podíl ostatních úschovných míst NBS byl menší než 2%. 51

Graf 3: Předzásobení euromincemi Pramen: Nbs.sk [online]. 1.1.2009 [cit. 2010-03-30]. Predzásobenie, druhotné predzásobenie eurovou hotovosťou a vývoj peňazí v obehu v SR. Dostupné z WWW: <http://www.nbs.sk/_img/documents/_ts/090101/010109_podrobna_informacia_o_predzasobeni.pdf>. Druhotné předzásobení se začalo 28. října 2008 a úspěšně se ukončilo 31. prosince 2008. Celkově bylo předzásobených 14,3 milionů kusů eurobankovek v hodnotě 225 milionů eur a 195 milionů kusů euromincí v hodnotě víc než 66 milionů eur, co představuje ¼ všech předzásobených bankovek a ⅔ všech předzásobených mincí. Druhotně se předzásobilo téměř 14 000 klientů. Z časového hlediska se proces druhotného předzásobení pozvolně začal koncem října s výrazným nárůstem na začátku prosince a ukončil v posledním možném dnu 31. prosince 2008. Graf 4: Průběh druhotného předzásobení Pramen: Nbs.sk [online]. 1.1.2009 [cit. 2010-03-30]. Predzásobenie, druhotné predzásobenie eurovou hotovosťou a vývoj peňazí v obehu v SR. Dostupné z WWW: <http://www.nbs.sk/_img/documents/_ts/090101/010109_podrobna_informacia_o_predzasobeni.pdf>. 52

V rámci druhotného předzásobení obyvatelstva byly od 1. prosince do 31. prosince 2008 v NBS, bankách a na Slovenské poště prodávané startovací balíčky slovenských euromincí. 58 Jeden startovací balíček obsahoval 45 kusů euromincí různých nominálních hodnot a měl hodnotu 16,60, tj. 500,09 Sk (při konverzním kurzu 30,1260 SKK/EUR). 59 Mincovňa Kremnica, š.p. vyrobila celkem 1 320 000 kusů startovacích balíčků. Z tohoto množství bylo v období od 1. prosince do 30. prosince 2008 prodaných 1 315 683 kusů, poslední startovací balíčky vyprodala NBS 31.12.2008. Tabulka 3: Obsah startovacího balíčku Pramen: upraveno autorem dle Euro Info [online]. 2008 [cit. 2010-04-14]. Aktuality. Dostupné z WWW: <http://www.euroinfo.gov.sk/index/go.php?id=13&prm1=0&prm2=14&prm3=17055&pt=1>. Zájem o startovací balíčky byl na Slovensku enormní a některé slovenské banky omezily jejich nabídku už v první den prodeje. Hlavním důvodem byl zájem o nákup balíčků ve velkém množství (stovky a tisíce kusů). Jako první z bank tak učinila Tatra banka, která ještě 1. prosince omezila prodej startovacích balíčků na jeden kus pro neklienty banky a tři kusy pro klienty banky. K tomuto rozhodnutí se na další den přidala i VÚB banka (která jen 1. prosince prodala 74 022 eurobalíčků) a největší slovenská banka Slovenská sporiteľňa. Národná banka 58 Na Slovensku se euro stalo oficiální měnou 1.1.2009, proto by se slovenská euromince při platbě do tohoto data (např. v zahraničí) brala jako falzifikát. 59 Ztráta 9 haléřů na jeden startovací balíček šla na vrub NBS podle zásady, aby občan nebyl přechodem na euro poškozen. 53

Slovenska doporučila tento krok zvážit i ostatním bankám. Toto doporučení odůvodnila zájmem zabezpečení dostupnosti eurobalíčků pro co nejširší veřejnost. K tomuto kroku přitom přistoupila i samotná centrální banka, když se na svých pracovištích rozhodla omezit jejich prodej na 10 kusů na osobu. 60 K 31.12.2008 bylo v oběhu ještě 132,3 mil. kusů korunových bankovek v celkové hodnotě přibližně 75,5 mld Sk a 1,1 mld. kusů mincí v celkové hodnotě 2,2 mld. Sk. V porovnání se stavem k 31.12.2007 se hodnota oběživa snížila téměř o polovinu (o 77,4 mld. Sk, z toho hodnota bankovek o 77,2 mld. Sk a hodnota mincí o 257 mil. Sk). Na základě vývoje oběživa lze konstatovat, že od začátku roku 2008 se z oběhu vrátilo přibližně 54,4 mil. kusů bankovek a 44 mil. kusů oběhových mincí. Graf 5: Denní vývoj korunového oběživa v SR v období let 2007 a 2008 Pramen: Nbs.sk [online]. 1.1.2009 [cit. 2010-03-30]. Predzásobenie, druhotné predzásobenie eurovou hotovosťou a vývoj peňazí v obehu v SR. Dostupné z WWW: <http://www.nbs.sk/_img/documents/_ts/090101/010109_podrobna_informacia_o_predzasobeni.pdf>. V souvislosti s přechodem na euro muselo přijít i na ničení slovenských bankovek a mincí. Od začátku roku 2008 se v NBS zničilo víc než 90 mil. kusů bankovek všech nominálních hodnot v celkové hodnotě přibližně 46 mld. Sk a víc než 77 mil. kusů oběhových mincí 60 Ekonomika.sme.sk [online]. 2.12.2008 [cit. 2010-03-30]. Banky podľa odporúčania NBS obmedzujú predaj balíčkov. Dostupné z WWW: <http://ekonomika.sme.sk/c/4203670/banky-podla-odporucania-nbs-obmedzujupredaj-balickov.html>. 54

v celkové hodnotě téměř 429 mil. Sk, což představuje 382,5 tun zničených oběhových mincí. 61 61 Nbs.sk [online]. 1.1.2009 [cit. 2010-03-30]. Predzásobenie, druhotné predzásobenie eurovou hotovosťou a vývoj peňazí v obehu v SR. Dostupné z WWW: <http://www.nbs.sk/_img/documents/_ts/090101/010109_podrobna_informacia_o_predzasobeni.pdf>. 55

56

3 Aktuální otázky zavedení eura a vliv na Slovenskou ekonomiku V souvislosti s hodnocením zavedení eura v Slovenské republice je důležité odlišovat tři procesy, tři základní roviny posuzování dopadů eurokonverze. Tím prvním je přijetí nové měny jako technicko-organizační problém, tj. nahrazení původní měny euroměnou. Druhým významným problémem je akceptace eura širokou veřejností, tj. vnímání dopadů zavedení nové měny na osobní a celospolečenské úrovni. Třetím a nejvýznamnějším aspektem je vstup slovenské ekonomiky do eurozóny s nevyhnutelnou akcelerací jejího přibližování k ekonomikám eurozóny. Je zde však ještě jeden fenomén, kterým je hospodářská krize, jejíž vliv na celý proces přijetí eura nelze posuzovat odděleně, neboť se prolíná všemi zmiňovanými rovinami a zasahuje celou společnost bez výjimky. 3.1 Přijetí nové měny v Slovenské republice Prvního ledna 2009 přijalo Slovensko euro a stalo se tak šestnáctou zemí EU která tak učinila. Na Nový rok tak mělo euro jako zákonné platidlo 328,6 miliónů lidí z celkového počtu 499,7 miliónů obyvatel EU. 62 Předzásobení novou měnou proběhlo hladce. Z průzkumu, který si objednala Evropská komise vyplynulo, že velká část Slováků měla eura už tři dni před přechodem. 60% obyvatelstva mělo mince, z toho převážně ze startovacího balíčku (53%) a z cest do zahraničí (42%). Bankovky mělo 49% občanů, které si přinesli hlavně ze zahraničních cest, nebo je dostali za slovenské koruny při výměně 63 v slovenských bankách. 64 Podniky a orgány veřejné správy se rovněž dobře připravily. Jejich pracovníci přicházející do přímého styku s veřejností byli včas vyškoleni. Podle kontroly Ministerstva financí SR, která 62 Evropská komise [online]. 18/12/2008 [cit. 2010-04-25]. Do dvou týdnů přijme Slovensko euro, které slaví deset let existence. Dostupné z WWW: <http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/08082007_cs.htm>. 63 Podle komerčního kurzu, nikoliv podle konverzního. 64 Flash Eurobarometer 255 (29.12.2008) - Slovak switchover to euro: Prior to the dual circulation period. 57

se uskutečnila v polovině listopadu 2008, měly všechny ústřední a místní orgány svoje informační technologie nově nastavené a do 23.12.2008 i odzkoušené. Přechod bankomatů na novou měnu proběhl bez problémů a od půlnoci nového roku si mohli lidé vybírat eurobankovky ze svých účtů. Proces přechodu ulehčil fakt, že jeho začátek byl spojen s novoročními svátky a lidé se vraceli z dovolených postupně. 65 Přibližně třetina bankovních poboček zůstala otevřená i přes víkend a nabízela výměnu měny. Platební příkazy a celý bezhotovostní styk začaly banky účtovat až od pondělka 5. ledna. Velká část výměny zůstala na obchodech, které musely přijímat do 16.1. novou i starou měnu, ale vracet jen eura (duální oběh). Byl to zřejmě nejsložitější aspekt procesu přechodu měny a vyžadoval od pokladních velkou dávku soustředění a trpělivosti. Vzhledem k uzákoněné povinnosti registračních pokladen to vedlo ke značné vyčerpanosti personálu. I proto zůstaly některé menší provozovny po dobu duálního oběhu zavřeny. U pokladen jiných obchodů se tak vytvářely fronty, ale občané byli ve všeobecnosti trpělivý a brali problémy obsluhujícího personálu s porozuměním. Do soboty 3.1. se asi 27% plateb v obchodech uskutečnilo v eurech. Tento den měla podle průzkumu zhruba polovina občanů ve svých peněženkách převážně eura. 44% mělo převážně nebo jen eurobankovky a 48% mělo hlavně nebo výlučně euromince. 66 Připravenost bank na přechod na novou měnu se podrobila vážnější zkoušce 5. ledna, kdy se mnoho lidí vrátilo z dovolených a spěchalo do bank vyměnit své koruny za eura a to v celkové hodnotě 325 miliónů eur, což mělo mimo jiné za následek stoprocentní nárůst celkového objemu výběru hotovosti z bankomatů v porovnání s běžným obdobím. Lidé také vybírali 2,5 krát vyšší hodnotu než je obvyklé. Občané uskutečnili mezi 1. a 6. lednem 2009 celkově o 100 000 více výběrů z bankomatů v porovnání se stejným obdobím v roce 2008, přičemž jim do peněženek přibylo o 16 miliónů eur více. Banky se s mimořádnou zátěží vyrovnaly celkem úspěšně. Díky důsledné přípravě i informovanosti občanů se čas čekání v bankách pohyboval na přijatelné úrovni a jen dva z deseti zákazníků uvedli, že museli čekat v řadě. 67 65 Nový rok vycházel na čtvrtek, 2. ledna byl normální pracovní den, pak víkend 3.1. a 4.1., pondělí 5.1. byl pracovní den a 6. ledna opět svátek (Zjevení pána). Školy měly prázdniny až do 11.ledna. 66 Flash Eurobarometer 255 (05.01.2009) - Slovak switchover to euro - D-Day + 4. 58

Na druhé straně některé obchody ve venkovských oblastech byly postaveny před náročnější úlohu, protože pošta vyplatila důchodcům jejich důchody v bankovkách vysokých nominálních hodnot. Proto docházelo k tomu, že obchodníci neměli dostatek hotovosti na vrácení. Bez problémů proběhlo stahování staré měny. Do konce listopadu se do NBS vrátilo 150 miliard korun, což je téměř 97% slovenské hotovosti. Postupný pokles obíhajících korun je uveden v tabulce Tabulka 4: Slovenské koruny v oběhu v roce 2009 Koruny v oběhu v roce 2009 (v mld. Sk) 2. ledna 72,45 16. ledna 32,07 30. ledna 16,29 6. března 8,09 7. května 6,45 30. listopadu 5,01 Pramen: BOGNÁROVÁ, Barbora. Finweb.sk : Finančný portál Hospodárských novín [online]. 8.12.2009 [cit. 2010-04-25]. Miliardy korún zostali na dne fontán. Dostupné z WWW: <http://finweb.hnonline.sk/financie/c3-39368580-kp0000_d-miliardy-zostali-na-dne-fontan>. Přesto, že výměna korunových bankovek se uskutečnila v bankách do konce roku 2009 (mincí do 30.6.2009) a NBS bude vyměňovat bankovky neomezeně (mince do 31.12.2013), nepředpokládá se, že bude stažen celý objem staré měny. V lednu 2010 bylo podle NBS mezi obyvateli ještě 4,8 mld. Sk. 68 Zkušenosti zemí, které přijaly euro ukazují, že stoprocentní návratnost nebyla nikde dosažena. I tak ale podle NBS dosáhlo Slovensko vyšší úspěšnost návratu původní měny než např. Malta, Kypr a Slovinsko. 69 67 Flash Eurobarometer 255 (28.01.2009). 68 Finweb.sk : Finančný portál Hospodárských novín [online]. 11.1.2010 [cit. 2010-04-25]. Nevrátili sme päť miliárd. Dostupné z WWW: <http://finweb.hnonline.sk/financie/c3-39799970-kp0000_d-nevratili-sme-patmiliard>. 69 Osud zbylé hotovosti je námětem na úvahu. Zřejmě nejpravděpodobnější smysl její další existence je přeměna v suvenýr. Pokud si tedy nechalo doma například 3 miliony lidí po 500 korun, bylo by to 1,5 miliardy. 59

S výměnou oběživa souvisel i poslední, ale potenciálně největší problém a to očekávaná obava, že obchodníci využijí konverzi cen k jejich zvýšení. 70 Podle posledního jednání Cenové rady vlády na začátku tohoto roku, nezneužili podnikatelé zavedení eura na nepřiměřené zdražování zboží a služeb. Předseda rady vyhlásil, že V průběhu celého období nedošlo z pohledu žádného rezortu ke zneužití zavedení eura na zvýšení cen nebo obohacení se. 71 3.2 Euro a jeho dopad na obyvatelstvo Fakt, že Slovensko přijalo euro jako první v našem regionu je jistě historicky významný, ale podstatnější je to, jak novou měnu a všechno co s sebou přinesla přijalo obyvatelstvo. Komplexně se těmto otázkám věnoval průzkum organizovaný z podnětu Zastoupení Evropské komise na Slovensku ve spolupráci s Institutem pro veřejné otázky a agenturou Focus. Základním cílem průzkumu bylo zjistit, jak slovenská veřejnost vnímá a hodnotí první rok soužití s novou měnou. Zjišťování se uskutečnilo ve třech hodnotících oblastech: ve všeobecné rovině, rovině každodenního styku s eurem, z hlediska vlivu na příslušnost ke sjednocené Evropě. 3.2.1 Všeobecné hodnocení a ekonomické dopady Slováci svým vztahem k euru překvapili. Slovensko se stalo první zemí v eurozóně, kde po zavedení nové měny roste její podpora. Přesnější představu o růstu podpory dává následující graf. 70 Této problematice se také věnovala přiměřená pozornost při přípravě, zejména Vyhláškou Ministerstva hospodářství SR z 12. března 2008 o podrobnostech duálního zobrazování pro oblast ochrany spotřebitele. 71 Finweb.sk : Finančný portál Hospodárských novín [online]. 27.1.2010 [cit. 2010-04-25]. Podnikatelia nezneužili euro na drahšie ceny. Dostupné z WWW: <http://finweb.hnonline.sk/c1-40205470-podnikatelianezneuzili-euro-na-drahsie-ceny?p=kp0000_mapa>. 60

Graf 6: Názory na zavedení euroměny Dotaz: Jak vy osobně hodnotíte to, že na Slovensku bude/byla zavedena nová společná evropská měna euro? Pramen: upraveno autorem dle Európska komisia [online]. 4.1.2010 [cit. 2010-04-26]. Rok s eurom. Dostupné z WWW: <http://ec.europa.eu/slovensko/documents/activities/prezentacia_euro1.ppt>. Podobně pozitivně vyznělo i hodnocení názoru na zvládnutí procesu zavedení eura. 90% zúčastněných jej hodnotí dobře a jen 6% špatně. Detailnější obraz tohoto hodnocení dává následující graf. Graf 7: Ohodnocení přechodu na euro Dotaz: Podle Vás, jak Slovensko zvládlo proces zavedení jednotné měny euro? Pramen: upraveno autorem dle Európska komisia [online]. 4.1.2010 [cit. 2010-04-26]. Rok s eurom. Dostupné z WWW: <http://ec.europa.eu/slovensko/documents/activities/prezentacia_euro1.ppt>. 61

Poněkud složitější je hodnocení důsledků zavedení euroměny. Průzkumy z počátku roku 2008 to signalizovaly. Podle agentury GfK, většina slovenské populace ve věku 15 60 let očekávala po přijetí eura pokles své životní úrovně. 72 Ženy byly v tomto hodnocení mnohem skeptičtější než muži, což zřejmě odráželo skutečnost, že právě ženy jsou na Slovensku ve většině domácností držitelkami rodinných financí a mají větší zkušenosti z nakupování. Celkově z tohoto průzkumu vyplynulo, že přijetí společné evropské měny se v myslích lidí spojovalo spíše s negativními vyhlídkami na růst jejich životní úrovně. Po roce fungování euroměny však ohodnotilo důsledky tohoto procesu na svoji životní úroveň pozitivně až 66% procent obyvatel. Velmi negativně ocenilo dopad eura na svůj život jen 5% obyvatel. 73 Ukázalo se tedy, že počáteční pesimizmus odrážel spíše zdrženlivý postoj obyvatelstva k této zásadní změně, o které navíc mělo jen zprostředkované představy. Největším paradoxem výsledků výzkumu se stalo posouzení cenového vývoje. 57% dotázaných tvrdilo, že ceny se zvýšily. Oficiální statistiky to však nepotvrdily. Naopak, tempo meziroční inflace se postupně uvolňovalo a v říjnu a listopadu 2009 se dostalo na historické minimum 0,4%, což nejvíce ovlivnil dosah světové hospodářské krize. Došlo tak i ke korekci starších odhadů, které počítaly s tím, že konverze přispěje k inflaci ve výšce 0,3 0,8 procentního bodu. Dojem z vyšších cen souvisel i se zkušenostmi většiny zemí, kde bylo zavedení eura spojeno s růstem spotřebitelských cen. Naposled tomu tak bylo ve Slovinsku, kde si nízká konkurence prodejců potravin a přeregulované období před přijetím eura vybralo svoji daň v podobě meziročního růstu cen potravin o 12%. 3.2.2 Každodenní styk s eurem Po ročním používání eura je možno konstatovat, že obyvatelé si na novou měnu zvykli a nezpůsobuje jim vážnější problémy. Těžkosti lidé vidí pouze u drobných mincí, speciálně pak u těch nejmenších. Přesvědčivě to ilustruje následující graf. 72 DOKTOR, Vladislav. Rast životnej úrovne po dni D nečakáme. Hospodárske noviny : Euro poradca. 19.3.2008, s. 34 a s. 37. Šlo o průzkum, který v únoru 2008 exkluzivně pro Hospodárske noviny realizovala agentura GfK. 73 Európska komisia [online]. 4.1.2010 [cit. 2010-04-26]. Rok s eurom. Dostupné z WWW: <http://ec.europa.eu/slovensko/documents/activities/prezentacia_euro1.ppt>. 62

Graf 8: Oblíbenost euromincí Dotaz: Konkrétně se kterými z následujících euromincí máte těžkosti (vybrat max. 2)? Pramen: upraveno autorem dle Európska komisia [online]. 4.1.2010 [cit. 2010-04-26]. Rok s eurom. Dostupné z WWW: <http://ec.europa.eu/slovensko/documents/activities/prezentacia_euro1.ppt>. Třeba však podotknout, že hluboký odpor k nejmenším mincím pociťuje většina obyvatel i ve starých zemích eurozóny. Je tedy příznačné, že v průzkumu by 97% obyvatel souhlasilo se stažením jednocentových mincí a 89% by zrušilo i dvojcentové. Zajímavé jsou také otázky týkající se toho, v jaké měně obyvatelé počítají při nákupech. Po roce používání počítá 49% obyvatel stále v korunách, třetina kalkuluje duálně a 18% počítá jen v eurech. 74 Tyto skutečnosti úzce souvisí s duálními cenovkami, které byly stanoveny jako povinné do konce roku 2009, od roku 2010 je duální zobrazení dobrovolné. I když se vláda zabývala myšlenkou prodloužení duálního oceňování (výzkum ukázal, že prodloužení období povinného duálního oceňování by přivítalo 71% tázaných), nakonec zůstalo v platnosti původní rozhodnutí. Navíc i zkušenosti z Belgie, kde mají stále duální ceny, svědčí o tom, že to co bylo pro zákazníky zpočátku pohodlné, může být po čase kontraproduktivní. Je totiž zbytečné, aby lidé uvažovali v měně, která už roky neexistuje. Duální oceňování tak zůstalo na Slovensku od roku 2010 dobrovolné a rozdílný přístup obchodníků k jeho využití se považuje za součást jejich marketingové strategie, kterou se odliší od konkurence. 74 Európska komisia [online]. 4.1.2010 [cit. 2010-04-26]. Rok s eurom. Dostupné z WWW: <http://ec.europa.eu/slovensko/documents/activities/prezentacia_euro1.ppt>. 63

3.2.3 Euro a evropanství Zavedení euroměny zasáhlo i do pocitu spolupatřičnosti k Evropě, speciálně eurozóně. Zvýšilo také sebevědomí a hrdost obyvatel Slovenska, kteří se stali plnoprávními členy mocného ekonomického uskupení. Nejlépe o tom vypovídají grafy největších zisků a ztrát. Graf 9: Ekonomické a politické přínosy eura Souhlas / nesouhlas s výroky největší zisky Pramen: upraveno autorem dle Európska komisia [online]. 4.1.2010 [cit. 2010-04-26]. Rok s eurom. Dostupné z WWW: <http://ec.europa.eu/slovensko/documents/activities/prezentacia_euro1.ppt>. Graf 10: Ekonomické a politické ztráty zavedení eura Souhlas / nesouhlas s výroky největší ztráty Pramen: upraveno autorem dle Európska komisia [online]. 4.1.2010 [cit. 2010-04-26]. Rok s eurom. Dostupné z WWW: <http://ec.europa.eu/slovensko/documents/activities/prezentacia_euro1.ppt>. 64

Samotný, i tak těžce definovatelný pocit evropanství, se s přijetím eura podle průzkumu nijak zásadně nezměnil. Většina obyvatel vnímá svoje evropanství tak jako dříve, i když posun vidí 22% dotázaných. 3.3 Ekonomické dopady vstupu SR do eurozóny Euro přineslo slovenské ekonomice stabilitu. Toto je souhrnné konstatování, které je možno po více než roce fungování nové měny přijmout. Argumenty pro takovéto hodnocení jsou následující: vytvořilo se stabilní měnové prostředí, které umožnilo vyhnout se prudké volatilitě, kterou s nárůstem krizových jevů pocítili regionální měny, eliminoval se problém likvidity, kterému čelily některé státy v krizovém období, díky kurzovní stabilitě se zvýšila konkurenceschopnost z hlediska získávání zahraničních investic. Toto pozitivní hodnocení je však vnitřně rozporné a především ovlivněné rozsahem a dopady světové hospodářské krize. Setkáváme se tak se vzájemným prolínáním dvou velkých procesů (zavedení nové měny a akcelerace krize), které se navzájem ovlivňují a vytvářejí efekty, kvůli kterým není možné v řadě souvislostí vliv eura vyseparovat. Právě s ohledem na tyto skutečnosti budeme při hodnocení dopadů eurokonverze v další části postupovat. 3.3.1 Hospodářské dopady Všímáme-li si časového sledu událostí, které začaly v roce 2007 hypotekární krizí v USA, vidíme, že světová finanční krize eskalovala ve druhé polovině roku 2008 a vyústila v roce 2009 do celosvětové ekonomické recese, nejhlubší v poválečném období. Načasování rozhodnutí o zavedení eura těsně před začátkem velkých výkyvů na světových trzích bylo tedy více než šťastné. V souvislosti se zranitelností slovenské ekonomiky typické svojí vysokou otevřeností a strukturou domácího průmyslu v němž dominují odvětví citlivá na hospodářský cyklus, dává přijetí eura punc jasnozřivosti. Samozřejmě, že šlo o šťastnou shodu okolností, což ale jen potvrzuje správnost slovenského rozhodnutí. 65

Navzdory tomu však krize postihla Slovensko velmi silně. Vysoká exportní závislost slovenské ekonomiky v podmínkách výrazně snížené zahraniční poptávky významně snížila její výkonnost. Vliv euroměny se nijak pozitivně neprojevil, ale jen co začala ve třetím čtvrtletí roku 2009 růst zahraniční poptávka, zaznamenala slovenská ekonomika jeden z nejvyšších mezikvartálních růstů mezi státy eurozóny. Jako konkrétní příklad v němž sehrálo členství v eurozóně pozitivní úlohu, bylo rozhodnutí koncernu Volkswagen zahájit výrobu malolitrážních městských automobilů právě na Slovensku. Soudě podle vyjádření vedoucích představitelů koncernu, projevil se aspekt nízkých transakčních nákladů a odstranění kurzovních rizik díky euru, velmi silně. Nejvíce byl krizí zasažen podnikatelský sektor. I když se podnikatelům díky euru vytvořily v rámci V4 velmi dobré úvěrové podmínky, celková investiční poptávka klesla, neboť podniky výrazně omezily své investiční výdaje a přistoupily rovněž k radikálnímu snížení zásob (což způsobilo mimo jiné pokles HDP). I přes snahu NBS podpořit úvěrování jako katalyzátor ekonomické činnosti, se tento úmysl nezdařil. Mimo již uvedeného to bylo i tím, že se pod tlakem krizových jevů zpřísňovaly úvěrové standardy ze strany bank. 75 Celkově se tak objem podnikových úvěrů snížil v roce 2009 o 3,3%, přičemž až do roku 2008 meziročně narůstal. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán při provozních úvěrech. Z hlediska struktury klesalo financování v exportně orientovaných odvětvích a v odvětvích s markantním poklesem tržeb (obchod, strojírenský průmysl a doprava). Pokles investiční poptávky podnikového sektoru zasáhl razantně i leasingové společnosti. Svůj vliv měla zvýšená opatrnost na straně leasingových společností, ale nejsilněji se projevil vliv recese, např. krizová situace dopravců. Vstup do eurozóny nahodile sfázovaný s globální ekonomickou krizí vystavil do popředí jeden z neuralgických problémů slovenské ekonomiky a to její strukturu. Stávající architektura globálních ekonomických vztahů se pod tlakem krize neudrží, respektive změní. To nejvíce zasáhne exportně orientované ekonomiky, jakou je i slovenská, navíc založená na finalizaci ve dvou velkých odvětvích (automobilový průmysl a spotřební elektronika) 75 Nbs.sk [online]. 2010 [cit. 2010-04-26]. Analýza Slovenského finančného sektora za rok 2009. Dostupné z WWW: <http://www.nbs.sk/_img/documents/_dohlad/orm/analyzy/2009-2.pdf>. 66

s poměrně nízkou přidanou hodnotou. Členství v eurozóně může potřebným změnám napomoci, ale nevyřeší je. 3.3.2 Domácnosti a nezaměstnanost Finanční a hospodářská krize se v domácnostech projevila v porovnání s podnikovým sektorem s určitým zpožděním. Postupné zvykání si na novou měnu vedlo většinou ke zvýšení opatrnosti ve výdajích domácností. Nejsilnější vliv na ekonomické chování domácností však měla nejistota na trhu práce a nezaměstnanosti. Markantně se to projevilo na snížení úvěrů domácnostem. Zpomalení nastalo ve všech sledovaných kategoriích, s výjimkou přečerpání na běžném účtu. Souviselo to zřejmě se zvýšeným tlakem na finanční situaci domácností. Začátek roku 2009 byl zároveň obdobím zvýšené míry nesplácených úvěrů. Bylo to ovlivněno především růstem nezaměstnanosti, která z lednových 9% stoupla už v květnu na 11,4% a na konci roku 2009 dosáhla 12,7%. 76 Nárůst nezaměstnanosti se nejvíce projevil u pracovníků s relativně nižšími příjmy, u kterých byl také zaznamenán největší růst selhaných úvěrů. Banky reagovaly zavedením programů restrukturalizace těchto úvěrů. 76 Nbs.sk [online]. 2010 [cit. 2010-04-26]. Analýza Slovenského finančného sektora za rok 2009. Dostupné z WWW: <http://www.nbs.sk/_img/documents/_dohlad/orm/analyzy/2009-2.pdf>. 67

Graf 11: Vývoj počtu nezaměstnaných podle příjmových kategorií Pramen: upraveno autorem dle Nbs.sk [online]. 2010 [cit. 2010-04-26]. Analýza Slovenského finančného sektora za rok 2009. Dostupné z WWW: <http://www.nbs.sk/_img/documents/_dohlad/orm/analyzy/2009-2.pdf>. V doposud zmiňovaných problémech domácností se přijetí eura nijak zvlášť neprojevilo. Zasáhlo však do oblasti vkladů domácností. V posledním čtvrtletí roku 2008 vložily domácnosti do bank většinu své polštářové hotovosti 77, neboť vklady byly bezplatně konvertovány. V porovnání s trendy pozorovanými od roku 2005 byl rozdíl objemu vkladů oproti trendu nejvyšší v prosinci 2008, kdy dosáhl téměř 3,2 mld. EUR. V průběhu roku 2009 byla téměř celá tato částka opět vybrána. Banky se sice snažily tyto vklady zatraktivnit a udržet, ale bez úspěchu. Tyto prostředky se zřejmě vrátily ke svému původnímu účelu. Přijetí eura se dotklo i nejvýznamnější části ekonomiky domácnosti investic do bydlení. V roce 2008 vrcholil boom na trhu nemovitostí a představa, že po přijetí eura se zvýší poptávka po lukrativním bydlení i ze strany zahraničních zájemců, vyhnala ceny do závratných výšin (zejména v Bratislavě). Šíření krize a komplikovaná situace na trhu práce v podstatě zastavily prodej nadstandardního bydlení a jeho ceny začaly klesat. V současnosti silně převažuje nabídka nad poptávkou a mnohé luxusní byty jsou i po snížení cen neprodejné. Současně s opatrností bank při poskytování hypotekárních úvěrů jsou tak mnohé velké developerské projekty vystaveny nebezpečí bankrotu. 77 Neoficiální odhady uvádí sumu přibližně 2,5 mld. euro. 68

3.3.3 Finanční sektor Rok 2009 nebyl pro slovenský finanční sektor jednoduchý. První vlna krize jej, tak jako v jiných státech našeho regionu, zasáhla jen v menší míře. Po přelití krize do reálné ekonomiky ve druhé polovině roku 2008 se to projevilo i na finančních institucích. Druhým výrazným vlivem bylo zavedení eura. Banky tak byly zasaženy ze dvou stran. Ekonomická krize se projevila zejména na úrokových příjmech a poplatcích, díky poklesu aktiv klientů. Významně se také zhoršila kvalita úvěrů v důsledku zhoršování finanční pozice podniků a domácností. Přechod na euro postihnul banky v prvé řadě tím, že měly vysoké náklady jen na technickou stránku zavedení eura. Šlo o úpravu informačních systémů, školení zaměstnanců, propagační materiály, informace pro klienty, či nové formuláře. Celkové náklady na zavedení eura se odhadují na 100 milionů eur. Například Slovenská sporiteľňa vyčíslila náklady na projekt EURO v letech 2007 2009 na 31 milionů eur. Přijetí eura však přineslo bankám i další ztráty. Přišly především o poplatky ze směnárenských operací, poplatky z platebního styku i zisky z obchodování s korunou. Celkový příjem bank z konverzí klesl o 76%. Vstup do eurozóny změnil i vztah slovenských bank k zahraničním, většinou mateřským bankám. Na začátku roku 2009 mateřské banky nejen vybraly vklady uložené prostřednictvím bank v sterilizačních operacích NBS, ale půjčily si i další prostředky. Celková pozice slovenského bankovního sektoru se změnila na pozici věřitele. 78 Probíhající ekonomická krize a přechod na euro byly tedy hlavními faktory, které ovlivnily ziskovost bankovního sektoru. V porovnání s předcházejícími léty byl rok 2009 z pohledu tvorby zisku nejhorší. Meziročně se snížil o 50%, přičemž roční zisk dosáhl úroveň 278 mil. eur. Tento negativní vývoj zasáhl téměř všechny banky v sektoru. Meziročně dokázaly zvýšit svůj zisk jen čtyři banky a jedna pobočka zahraniční banky. 78 Nbs.sk [online]. 2010 [cit. 2010-04-26]. Analýza Slovenského finančného sektora za rok 2009. Dostupné z WWW: <http://www.nbs.sk/_img/documents/_dohlad/orm/analyzy/2009-2.pdf>. 69

Kromě propadu ziskovosti sektoru stoupl i počet bank, které na konci roku 2009 dosáhly ztrátu. Celkově dosáhlo ztrátu 5 bank a 6 poboček zahraničních bank. Výška společné ztráty činí 90 mil. eur. Graf 12: Velikost zisku a ztráty v bankovním sektoru Pramen: upraveno autorem dle Nbs.sk [online]. 2010 [cit. 2010-04-26]. Analýza Slovenského finančného sektora za rok 2009. Dostupné z WWW: <http://www.nbs.sk/_img/documents/_dohlad/orm/analyzy/2009-2.pdf>. Kromě zvýšení počtu bank, které skončily v ztrátě, klesala i ziskovost ostatních bank. Nižší schopnost ostatních bank generovat zisk potvrzuje podle NBS fakt, že téměř polovinu zisku vytvořila jedna banka. 79 79 Nbs.sk [online]. 2010 [cit. 2010-04-26]. Analýza Slovenského finančného sektora za rok 2009. Dostupné z WWW: <http://www.nbs.sk/_img/documents/_dohlad/orm/analyzy/2009-2.pdf>. 70

Závěr Slovensko zavedlo euro 1. ledna 2009 a stalo se tak šestnáctou zemí eurozóny. Jak potvrdila i Evropská komise, zavedení eura proběhlo bez problémů a úspěšně ho přijali i občané. Potvrzuje to i předkládaná práce. Z hlediska cílů, které si vytýčila, tj. analyzovat nejdůležitější kroky přípravy a přechodu na společnou měnu, jde však zejména o to, vyvodit ze zkušeností Slovenska závěry, které mohou mimo jiné pomoci při přechodu na euro v ostatních zemích: 1. Hladkému přechodu na euro v SR pomohla důkladná a dlouhodobá legislativní příprava. Základní strategické dokumenty, zejména pak Generální zákon, patří bezpochyby k nejlepším, v porovnání s předchůdci Slovenska v eurozóně. Současně se potvrdilo, že svěřit celý tento proces odborníkům (především z Národní banky Slovenska a Ministerstva financí SR), je zárukou úspěchu. Má se tím na mysli nejen plnění maastrichtských kritérií pod taktovkou NBS, ale i tvorba a realizace zmíněných dokumentů. 2. Výběr scénáře přechodu (scénář jednorázového přechodu Big Bang) se ukázal s ohledem na důkladnou přípravu jako velmi vhodný. S odstupem času se ukazuje, že mohl být uskutečněn i bez duálního oběhu, nebo jen s jeho minimálním trváním. 3. Komunikační kampaň přispěla k úspěšnému přechodu významnou měrou a pro další státy bude jistě inspirativní. Její rozsah, diferencované zaměření a gradace rozhodujícím způsobem ovlivnily pokojnou atmosféru přechodu. Vedlo to ke vzniku fenoménu zvýšení podpory ze strany veřejnosti po přijetí eura, zatímco jiné země zaznamenaly vesměs pokles. 4. Samotné načasování přechodu bylo ideální, protože shodou okolností k němu došlo před začátkem velkých výkyvů na světových trzích. Tady se tedy dá souhlasit s tvrzením, že štěstí přeje připraveným. 5. Osvědčil se rovněž systém dohledu. Eliminovaly se tak nejtypičtější obavy veřejnosti spojené s novou měnou zvýšení cen. Spolu s povinností duálního oceňování a jeho kontrolou ze strany Slovenské obchodní inspekce se tak vytvořila atmosféra, která neumožnila v zásadě žádné neopodstatněné zvýšení cen. 6. Přijetí eura nezvýšilo na Slovensku ceny ani inflaci. Do jaké míry je tato skutečnost ovlivněna souběhem s hospodářskou krizí, je námětem pro další práci. Podle názoru autora však hospodářská recese a s ní spojená nižší ochota a schopnost obyvatel nakupovat, zasáhla do hrozby vyšších cen pozitivně. 71

7. Z hlediska ztráty samostatné měnové politiky se v průběhu roku 2009 očekávaly těžkosti související s nemožností reagovat změnami kurzu na turbulence na světových trzích. Hrozilo, že Slovensko bude oproti sousedům znevýhodněno, zejména pro svoji otevřenou a na vývoze závislou ekonomiku. Ukázal se však opak měny ostatních zemí V4 se v březnu 2009 oproti euru posílily a jejich export se stal dražším, zatímco Slovensko se těšilo ze stabilního kurzu. 8. Euro přineslo podnikům kurzovní stabilitu, příznivější úroky a nižší transakční náklady v mezinárodním obchodě, což posílilo jejich konkurenceschopnost v regionu. Pozitivně působí i tlak na optimalizaci nákladů u nadnárodních koncernů, které přehodnocují i geografickou strukturu svých výrobních kapacit. Slovensko, ležící ve střední Evropě, kde je jediným členem eurozóny, by z toho mohlo těžit. 9. Přijetí eura a členství v eurozóně spolu s globální krizí však vystaví slovenskou ekonomiku naléhavým výzvám. Jde především o restrukturalizaci ekonomiky pracující s nízkou přidanou hodnotou, s tím spojenou potřebou zvýšení produktivity práce (nyní na úrovni 65% produktivity práce původní evropské patnáctky), reformy školství atd. Dopady budou bolestivé, jak je zřejmé z postupného odchodu neperspektivních výrob, jakou je textilní a obuvnický průmysl. 10. Dopady světové hospodářské krize a její projevy v eurozóně zřejmě povedou k přehodnocení kritérií pro nové adepty přijetí eura. Případ Řecka (a nejen jeho) ukazuje, že euro není všelék. Proto lze očekávat, že dojde ke změně Paktu stability, který z dnešního pohledu není optimálně nastavený. Stejně tak jsou málo motivačně postavené sankce. Zpřísnění těchto podmínek zřejmě posune i přijetí dalších států do eurozóny. I tak ale zůstává slovenský příklad inspirativní, zejména pro Českou republiku. Předkládaná práce, na základě cílů, jež si vytýčila, zhodnotila proces přípravy, realizace a dopady zavedení eura na Slovensku. Jak vyplývá z předcházejících závěrů, proběhl na základě důkladné přípravy i samotný přechod hladce. Obyvatelstvo přijalo novou měnu velmi kladně a mezi ekonomickými dopady převažují pozitiva. Měnovou a hospodářskou stabilitu eurozóny a tím i Slovenské republiky však výrazně ovlivňují procesy související s hospodářskou krizí. Kam budou tyto procesy směřovat, ukáže blízká budoucnost. 72

Seznam použitých zdrojů [1] BOGNÁROVÁ, Barbora. Finweb.sk : Finančný portál Hospodárských novín [online]. 8.12.2009 [cit. 2010-04-25]. Miliardy korún zostali na dne fontán. Dostupné z WWW: <http://finweb.hnonline.sk/financie/c3-39368580-kp0000_d-miliardyzostali-na-dne-fontan>. [2] BORSKÝ, Miloš. Vplyv zavedenia eura na bankový sektor. Bratislava, 2008. 119 s. Diplomová práce. Ekonomická univerzita v Bratislave. [3] DĚDEK, Oldřich. Historie evropské měnové integrace : od národních měn k euru. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2008. xix, 260 s. ISBN 9788074000768. [4] DOKTOR, Vladislav. Rast životnej úrovne po dni D nečakáme. Hospodárske noviny : Euro poradca. 19.3.2008. [5] HRČKA, Štefan. Právny rámec na zavedenie eura - postrehy po roku. Biatec. 25.1.2010, 18, 2/2010, s. 15-17. ISSN 1335-0900. [6] Ekonomika.sme.sk [online]. 2.12.2008 [cit. 2010-03-30]. Banky podľa odporúčania NBS obmedzujú predaj balíčkov. Dostupné z WWW: <http://ekonomika.sme.sk/c/4203670/banky-podla-odporucania-nbs-obmedzujupredaj-balickov.html>. [7] Evropská unie. Obecné zásady ECB ze dne 14. července 2006 o některých přípravách na přechod na hotovostní euro a o předzásobení a druhotném předzásobení eurobankovkami a euromincemi mimo eurozónu. In Úřední věstník Evropské unie. 2006, s. 39-46. Dostupný také z WWW: <http://www.ecb.int/ecb/legal/pdf/l_20720060728cs00390046.pdf>. [8] EUR - Lex [online]. 12.12.2008 [cit. 2010-04-25]. Sdělení komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské centrální bance - Osmá zpráva o praktických přípravách na budoucí rozšíření eurozóny. Dostupné z WWW: <http://eurlex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=com:2008:0843:fin:cs:pdf>. [9] Euro dříve, nebo později :sborník textů. Edited by Václav Klaus - Stanislava Janáčková - Petr Mach. Vyd. 1. Praha: CEP Centrum pro ekonomiku a politiku, 2007. 89 s. ISBN 80-86547-63-9. [10] Euro Info [online]. 2008 [cit. 2010-04-14]. Aktuality. Dostupné z WWW: <http://www.euroinfo.gov.sk/index/go.php?id=13&prm1=0&prm2=14&prm3=17055 &pt=1>. [11] Euromena [online]. 16.6.2008 [cit. 2010-03-26]. Slovenský precedens dvojnásobná zmena centrálnej parity. Dostupné z WWW: <http://www.euromena.sk/aktuality/10298c>. [12] Euromena [online]. 2007 [cit. 2010-04-10]. Zásady zavedenia eura. Dostupné z WWW: <http://www.euromena.sk/zasady-zavedenia-eura/1563s>. 73

[13] EUROPA [online]. 1.1.2009 [cit. 2010-04-27]. Press Releases - Slovensko dnes prijalo euro. Dostupné z WWW: <http://europa.eu/rapid/pressreleasesaction.do?reference=ip/09/1&format=html& aged=0&language=sk&guilanguage=en>. [14] Európska komisia [online]. 4.1.2010 [cit. 2010-04-26]. Rok s eurom. Dostupné z WWW: <http://ec.europa.eu/slovensko/documents/activities/prezentacia_euro1.ppt>. [15] Euro-Par 2008 parallel processing: 14th International Euro-par Conference: Las Palmas de Gran Canaria, Spain, August 26-29, 2008: proceedings. Edited by Emilio Luque - Tomàs Margalef - Domingo Benítez. Berlin: Springer, 2008. xxviii, 96. ISBN 9783540854500. [16] Evropská komise [online]. 18/12/2008 [cit. 2010-04-25]. Do dvou týdnů přijme Slovensko euro, které slaví deset let existence. Dostupné z WWW: <http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/08082007_cs.htm>. [17] Finweb.sk : Finančný portál Hospodárských novín [online]. 11.1.2010 [cit. 2010-04- 25]. Nevrátili sme päť miliárd. Dostupné z WWW: <http://finweb.hnonline.sk/financie/c3-39799970-kp0000_d-nevratili-sme-patmiliard>. [18] Finweb.sk : Finančný portál Hospodárských novín [online]. 27.1.2010 [cit. 2010-04- 25]. Podnikatelia nezneužili euro na drahšie ceny. Dostupné z WWW: <http://finweb.hnonline.sk/c1-40205470-podnikatelia-nezneuzili-euro-na-drahsieceny?p=kp0000_mapa>. [19] Flash Eurobarometer 255. 29.12.2008. Slovak switchover to euro: Prior to the dual circulation period. [20] Flash Eurobarometer 255. 05.01.2009. Slovak switchover to euro - D-Day + 4. [21] Flash Eurobarometer 255. 28.01.2009. [22] Investujeme.sk [online]. 22.9.2009 [cit. 2010-04-15]. Zavedenie eura: Etický kódex sa skončí 30. septembra. Dostupné z WWW: <http://www.investujeme.sk/kratkezpravy/zavedenie-eura-eticky-kodex-sa-skonci-30-septembra/>. [23] KOMÍNKOVÁ, Zora; LALINSKÝ, Tibor; ŠUSTER, Martin. Nbs.sk [online]. 2005 [cit. 2010-04-21]. Analýza konvergencie SR k Európskej únii. Dostupné z WWW: <http://www.nbs.sk/_img/documents/publik%5c05_kol1.pdf>. [24] MIČKA, Přemysl. Česká národní banka [online]. 22.9.2008 [cit. 2010-04-10]. Euro k nám samo nepřijde (opatření, která je třeba udělat). Dostupné z WWW: <http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2008/cl_08_08 0922a.html>. [25] Ministerstvo financií Slovenskej republiky [online]. 03.07.2007 [cit. 2010-04-22]. Stratégia prijatia eura. Dostupné z WWW: 74

<http://www.finance.gov.sk/documents/strategia_prijatia_eura/strategia_vstupu_sr _do_emu.pdf>. [26] Národná rada Slovenskej republiky [online]. 28.11.2007 [cit. 2010-03-17]. Národná rada Slovenskej republiky: Detaily hlasovania. Dostupné z WWW: <http://www.nrsr.sk/default.aspx?sid=schodze/hlasovanie/hlasovanie&id=21977>. [27] Národný plán zavedenia eura v Slovenskej republike. Aktualizácia apríl 2008. [Bratislava] : Národná banka Slovenska, 2008. 80 s. ISBN 978-80-8043-124-2. [28] Nbs.sk [online]. 2010 [cit. 2010-04-26]. Analýza Slovenského finančného sektora za rok 2009. Dostupné z WWW: <http://www.nbs.sk/_img/documents/_dohlad/orm/analyzy/2009-2.pdf>. [29] Nbs.sk [online]. 1.1.2009 [cit. 2010-03-30]. Predzásobenie, druhotné predzásobenie eurovou hotovosťou a vývoj peňazí v obehu v SR. Dostupné z WWW: <http://www.nbs.sk/_img/documents/_ts/090101/010109_podrobna_informacia_o_ predzasobeni.pdf>. [30] Nbs.sk [online]. 2006 [cit. 2010-04-21]. Analýza konvergencie Slovenskej ekonomiky. Dostupné z WWW: <http://www.nbs.sk/_img/documents/publik/06_kol4.pdf>. [31] Nbs.sk [online]. 2007 [cit. 2010-04-21]. Analýza konvergencie Slovenskej ekonomiky. Dostupné z WWW: <http://www.nbs.sk/_img/documents/publik/07_kol1.pdf>. [32] Nbs.sk [online]. 2008 [cit. 2010-04-21]. Analýza konvergencie Slovenskej ekonomiky. Dostupné z WWW: <http://www.nbs.sk/_img/documents/publik/08_kol4.pdf>. [33] Peněžní ekonomie a bankovnictví. Edited by Zbyněk Revenda. 3. vyd. Praha: Management Press, 2002. 634 s. ISBN 80-7261-031-7. [34] Pravda.sk [online]. 8.7.2008 [cit. 2010-03-26]. Konverzný kurz = 30,1260 Sk za euro. Dostupné z WWW: <http://spravy.pravda.sk/sk_ekonomika.asp?c=a080708_103822_sk-peuro_p01>. [35] Slovenská republika. Vyhláška Ministerstva financií Slovenskej republiky z 27. februára 2008, ktorou sa ustanovujú pravidlá vykazovania, prepočtu a zaokrúhľovania peňažných súm v súvislosti s prechodom na menu euro na účely účtovníctva, daní a colné účely. In Zbierka zákonov, Slovenská republika. 2008, 28, s. 522-527. [36] Slovenská republika. Vyhláška Ministerstva hospodárstva Slovenskej republiky z 12. marca 2008 o podrobnostiach duálneho zobrazovania pre oblasť ochrany spotrebiteľov.. In Zbierka zákonov, Slovenská republika. 2008, 37, s. 761-762. [37] Slovenská republika. Zákon z 28. novembra 2007 o zavedení meny euro v Slovenskej republike a o zmene a doplnení niektorých zákonov. In Zbierka zákonov, Slovenská republika. 2007, 266, s. 5103-5157. 75

[38] Shrnutí za jednotlivé země : Slovensko. In Konvergenční zpráva květen 2008. Frankfurt am Mein : Evropská centrální banka, 2008 [cit. 2010-03-17]. Dostupné z WWW: <www.ecb.int/pub/pdf/conrep/cr200805cs.pdf>. [39] ŠPAČEK, DAVID. Czech and Slovak official website dedicated to the euro adoption - content comparison. In 7th Eastern European egov Days (eeegov Days 2009). Wien: Österreichische Computer Gesellshaft, 2009. 8 s. ISBN 978-3-85403-255-7. [40] Zavedení eura v České republice [online]. 2010 [cit. 2010-04-16]. Evropský měnový systém. Dostupné z WWW: < http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_evrop_men_sys.html>. [41] Zavedení eura v České republice [online]. 2010 [cit. 2010-04-16]. Maastrichtská smlouva. Dostupné z WWW: < http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_maastricht.html>. [42] Zavedení eura v České republice [online]. 2010 [cit. 2010-04-10]. Scénáře přijetí eura. Dostupné z WWW: <http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_scenar_prijeti.html>. [43] Zavedenie EURO u malých a stredných podnikateľov: sprievodce právnymi predpismi a cestou k Euro. Edited by Vladimír Sirotka. Vyd. 2. Bratislava: Vladimír Sirotka - Actoris System, 2008. 66 s. ISBN 9788096972470. 76

Seznam grafů Graf 1: Vývoj kurzu SKK/EUR od 28. listopadu 2005 do 29. května 2008...44 Graf 2: Předzásobení eurobankovkami...51 Graf 3: Předzásobení euromincemi...52 Graf 4: Průběh druhotného předzásobení...52 Graf 5: Denní vývoj korunového oběživa v SR v období let 2007 a 2008...54 Graf 6: Názory na zavedení euroměny...61 Graf 7: Ohodnocení přechodu na euro...61 Graf 8: Oblíbenost euromincí...63 Graf 9: Ekonomické a politické přínosy eura...64 Graf 10: Ekonomické a politické ztráty zavedení eura...64 Graf 11: Vývoj počtu nezaměstnaných podle příjmových kategorií...68 Graf 12: Velikost zisku a ztráty v bankovním sektoru...70 Seznam tabulek Tabulka 1: Fyzické a váhové zastoupení složkových měn v jednotce ECU...17 Tabulka 2: Plnění Maastrichtských kritérií v letech 2005 2008...29 Tabulka 3: Obsah startovacího balíčku...53 Tabulka 4: Slovenské koruny v oběhu v roce 2009...59 Seznam obrázků Obrázek 1: Stádia budování Hospodářské a měnové unie...19 Obrázek 2: Madridský scénář přechodu na euro...46 Obrázek 3: Scénář přechodu na euro Big Bang...47 Seznam použitých zkratek ČSOB Československá obchodní banka DG ECFIN Directorate General for Economic and Financial Affairs Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti ECB Evropská centrální banka ECU European Currency Unit 77

Evropská měnová jednotka EHS Evropské hospodářské společenství EMF Evropský měnový fond EMS Evropský měnový systém EMU Economic and Monetary Union Hospodářská a měnová unie ERM Exchange Rate Mechanism Mechanismus měnových kurzů ES Evropské společenství ESA European Systém of Accounts Evropský systém účetnictví ESUO Evropské společenství uhlí a oceli EU Evropská unie EUR měnový kód eura EUROATOM Evropské společenství pro atomovou energii HDP hrubý domácí produkt HICP Harmonised Index of Consumer Prices Harmonizovaný index spotřebitelských cen IPTV televize přes internetový protokol NBS Národná banka Slovenska OeNB Oesterreichischen Nationalbank Rakouská národní banka PPP Purchasing Power Parity Parita kupní síly SKK měnový kód slovenské koruny SR Slovenská republika TEU Treaty on European Union Smlouva o Evropské unii USA United States of America Spojené státy americké V4 Visegrádská skupina VÚB Všeobecná úverová banka VÚC vyšší územní celek symbol pro měnu euro 78

Seznam příloh Příloha 1: Symboly informační kampaně Příloha 2: Ukázka informační kampaně pro širokou veřejnost Příloha 3: Publikace pro podniky, veřejnou správu a samosprávu Příloha 4: Slovenské euromince Příloha 5: Konverzní tabulka Příloha 6: Seznam zákonů a právních norem upravujících přechod na euro 79

Příloha 1: Symboly informační kampaně Znak Logo a slogan Nálepka pro signatáře Etického kodexu

Příloha 2: Ukázka informační kampaně pro širokou veřejnost Ukázka titulních stran informačních letáků vydaných Národní bankou Slovenska. I přes relativně krátký rozsah (3-6 stránek) jsou informačně překvapivě obsáhlé. Vysvětluje jednoduchou formou nadcházející změny, (2008 2009), včetně výhod zavedení eura. Informace pro občany i podnikatele, obsahuje zásady zavedení eura, důležitá data a výhody zavedení eura. Stručný příběh eura od roku 1969 po současnost. Obsahuje základní pojmy se kterými se může občan setkat (včetně kompletních Maastrichtských kritérií nebo vysvětlení pojmu ERM II). Dále odpovědi na předpokládané často kladené dotazy.

Informační letáky vydané ve spolupráci s Evropskou centrální bankou a Evropskou komisí: Obsahuje obrázky všech mincí a bankovek, jejich ochranné prvky. Ukázka jazykových mutací.

Příloha 3: Publikace pro podniky, veřejnou správu a samosprávu Ukázka z publikace Euro: Pripravený podnik. Príprava firiem na zavedenie eura, kterou vydala Evropská komise s cílem poskytnout rady, které by měly pomoci podnikům připravit se na zavedení eura. Ukázka 1: Bod 3: Obchodní strategie: vztahy se zákazníkem. Pramen: EURÓPSKA KOMISIA: Euro: Pripravený podnik. Príprava firiem na zavedenie eura. Luxemburg, 2008, 28 s. ISBN: 978-92-79-07831-6, str. 16

Ukázka 2: Část kontrolního seznamu, podle kterého si podniky mohou ověřit svou připravenost na zavedení eura. Pramen: EURÓPSKA KOMISIA: Euro: Pripravený podnik. Príprava firiem na zavedenie eura. Luxemburg, 2008, 28 s. ISBN: 978-92-79-07831-6, str. 24

Přehledné informace o zavádění eura pro subjekty veřejné správy, státní správy a samosprávy poskytovala brožura vydaná Ministerstvem financí SR s názvem Euro. Naša mena. Jednoduchá príručka zavedenia eura vo verejnej správe. Brožura mimo jiné vycházela i ze zkušeností jiných členských států. Ukázka: Doporučení na základě zkušenosti při zavádění eura ve Slovinsku. Pramen: Euromena [online]. 2007 [cit. 2010-04-25]. Publikácie. Dostupné z WWW: <http://www.euromena.sk/zavedenieeuravoverejnejsprave/1580c>.

Příloha 4: Slovenské euromince Euroměnu tvoří sedm bankovek a osm mincí. Eurobankovky mají stejný dizajn pro všechny země eurozóny. Euromince mají jednu stranu společnou, s označením nominální hodnoty a vyobrazením mapy Evropy, a druhou stranu národní, s vlastními motivy států eurozóny. Jedním z prvních úkolů Národní banky Slovenska při přípravě na zavedení eura bylo vybrat motivy na slovenské strany euromincí, které by byly srozumitelné nejen pro obyvatele Slovenska, ale i pro obyvatele ostatních zemí Evropské unie, ve kterých budou euromince se slovenskou stranou obíhat jako zákonné platidlo. Národní banka Slovenska vyhlásila veřejnou anonymní soutěž na výtvarné návrhy slovenských stran euromincí již v červenci 2004. Do soutěže se přihlásilo 56 autorů, kteří zaslali 64 soutěžních návrhů mincí všech osmi nominálních hodnot (včetně variantních řešení). Návrhy posoudily v březnu 2005 dvě komise v NBS, kterými členy byli kromě zástupců NBS i odborníci z různých vědeckých a kulturních institucí Slovenské republiky, jako i zástupci výtvarníků a výtvarných teoretiků. Do užšího výběru postoupilo 36 návrhů od 15-ti autorů. V druhém kole autoři prezentovali své návrhy ve formě sádrových modelů, z kterých Bankovní rada NBS vybrala 10 návrhů a zároveň rozhodla, že se k nim budou moci vyjádřit občané ve veřejné anketě. Ta proběhla od 12. do 20. listopadu 2005 a přišlo 140 653 hlasů. Na prvním místě se umístnil výtvarný návrh zobrazující dvojkříž na trojvrší (33 068 hlasů), na druhém místě návrh s motivem hory Kriváň (24 589 hlasů) a na třetím místě návrh s vyobrazením Bratislavského hradu (21 792 hlasů). Bankovní rada poté 20. prosince 2005 rozhodla o realizaci vítězných návrhů.

Motiv na mincích v hodnotě 2 a 1 euro: dvojkříž na trojvrší Dvojkříž na trojvrší na pozadí reliéfu stylizovaných skal vyjadřuje stálost a pevnost státu. Nachází se také na státním znaku Slovenské republiky. 2 eura 1 euro 50, 20 a 10 centů: Bratislavský hrad Bratislavský hrad je charakteristickou dominantou hlavního města Slovenské republiky, je národní kulturní památkou a patří k nejznámějším symbolům. 50 centů 20 centů 10 centů 5, 2 a 1 cent: Kriváň Tatranský štít Kriváň je spjatý s významnými událostmi slovenského národa. Je symbolem ochrany jeho svébytnosti a historického území. 5 centů 2 centy 1 cent

Příloha 5: Konverzní tabulka Pramen: Euromena [online]. 2007 [cit. 2010-04-25]. Publikácie. Dostupné z WWW: <http://www.euromena.sk/a3_plagat_euro_kurz8/10910c>.