ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu NEZISKOVÉ ORGANIZACE SE ZAMĚŘENÍM NA OBČANSKÁ SDRUŢENÍ Barbora VOLFOVÁ Vedoucí práce: prof. Ing. Ivan Jáč, CSc.
Prohlašuji, ţe bakalářskou práci na téma Neziskové organizace se zaměřením na občanská sdruţení jsem vypracovala samostatně s pouţitím uvedené literatury a pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č.121/2000 Sb. o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Mladé Boleslavi dne 1. května 2011 3
Děkuji vedoucímu bakalářské práce prof. Ing. Ivanu Jáčovi, CSc. za odborné vedení při vypracování bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat občanskému sdruţení Dobrovít za poskytnuté informace a materiály potřebné k vypracování této bakalářské práce. 4
Obsah 5 Seznam pouţitých zkratek 7 1 Úvod 8 2 Neziskové organizace 9 2.1 Historie neziskového sektoru v České republic e 9 2.2 Neziskový sektor 9 2.3 Pojem neziskové organizace 11 2.4 Typologie neziskových organizací v ČR 11 2.4.1 Členění NO dle právní normy 11 2.4.2 Kritérium globálního charakteru poslání 12 2.4.3 Členění NO dle způsobu financování 12 2.4.4 Členění poradním orgánem vlády ČR 12 2.5 Nestátní neziskové organizace 13 2.6 Statistika počtu NNO v letech 1990 2010 14 3 Úspěšná nezisková organizace 15 3.1 Zaloţení organizace 16 3.2 Strategie dlouhodobé udrţitelnosti 16 3.3 Způsobilosti jak 18 3.4 Rozvoj 19 4 Financování neziskových organizací 21 4.1 Veřejné zdroje financování 21 4.2 Neveřejné zdroje financování 21 4.2.1 Firemní dárcovství 21 4.2.2 Individuální dárci 22 4.2.3 Příjmy z vlastní činnosti / samofinancování 22 4.2.4 Členské příspěvky 22 4.2.5 Část příjmů z loterií a her 22 4.3 Fundraising 23 4.3.1 Základní metody fundraisingu 23 5 Občanské sdruţení 25 5.1 Vznik občanského sdruţení 25 5.2 Stanovy občanského sdruţení 25 5.3 Činnost občanského sdruţení 28 5.4 Zánik občanského sdruţení 28 5
5.4.1 Likvidace 29 5.4.2 Insolvence 29 6 Občanské sdruţení Dobrovít 30 6.1 Historie ochotnického divadelního souboru Dobrovít 30 6.2 Zaloţení občanského sdruţení Dobrovít 30 6.3 Zdroje financování občanského sdruţení Dobrovít 32 6.3.1 Sponzorské dary 32 6.3.2 Příspěvek města Dobrovice 33 6.3.3 Dotace ze Středočeského kraje 33 6.3.4 Příjmy z činnosti sdruţení 34 6.3.5 Členské příspěvky 34 6.4 Grafické znázornění finančních zdrojů občanského 34 sdruţení Dobrovít pro rok 2010 6.5 Analýza finančních zdrojů sdruţení za poslední tři roky 35 6.6 Doporučení na zlepšení finanční situace 35 7 Projekt Pojizerské hry 37 7.1 Historie Pojizerských her 37 7.2 Projekt Pojizerské hry v roce 2010 37 7.2.1 Obsah projektu 37 7.2.2 Vedoucí pracovníci 38 7.2.3 Cíl projektu 38 7.2.4 Cílová skupina 38 7.2.5 Popis aktivit 38 7.2.6 Časový harmonogram 39 7.2.7 Spolupráce 40 7.2.8 Propagace 40 7.2.9 Rozpočet 40 7.3 Návrhy na zlepšení projektu Pojizerské hry 40 8 Závěr 42 Pouţitá literatura 44 Seznam obrázků a tabulek 46 Seznam příloh 47 6
SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK a.s. ČR DS EU IČ MV NNO NO NS ODS PH PR PSČ SLEPT SMART s.r.o. SWOT ZSO akciová společnost Česká republika Divadelní soubor Evropská unie Identifikační číslo Ministerstvo vnitra Nestátní neziskové organizace Neziskové organizace Neziskový sektor Ochotnický divadelní soubor Pojizerské hry Public relations Poštovní směrovací číslo z anglických slov Social, Legal, Economic, Political, Technological z anglických slov Specific, Measurable, Aligned, Realistic, Timed společnost s ručením omezeným z anglických slov Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats zákon o sdruţování občanů 7
1 ÚVOD Přestoţe neziskový sektor sehrává v sociálním, politickém, kulturním i ekonomickém ţivotě stále větší roli, je velmi často v analýzách moderních společností přehlíţen a podceňován. Za těmito čistě empirickými nedostatky však vězí problém daleko většího rozsahu. Problematičnost koncepčního uchopení neziskového sektoru vězí rovněţ v jeho velké diverzitě, existenci mnoha rozmanitých druhů organizací, pro které někteří jen těţko hledají společné charakteristiky. Dalším důvodem opomíjení neziskového sektoru je dosavadní převaha dvou dalších sektorů trhu a státu. Neziskový sektor má však podle Salamona větší sílu, neţ se můţe zdát. Činnost neziskových organizací je pro společnost velmi potřebná, rozhodně by se neměla podceňovat jejich významnost. Neziskové organizace působí v rozmanitých oblastech, od kultury, sportu aţ po sociální sluţby. Je nutno uznat, ţe tam kde stát selhává, zároveň částečně pomáhá. Protoţe činnost neziskových organizací je činnost společensky potřebná, stát je v jejich aktivitách podporuje prostřednictvím daňových úlev či přímo finanční podporou. Teoretická část bakalářské práce je rozdělena do čtyř kapitol, v této části čerpám z uvedených literárních pramenů a zpracovávám zde teoretické poznatky o neziskových organizacích. V úvodu bakalářské práce definuji pojem neziskové organizace, vymezuji jejich základní znaky a krátce se zmiňuji o historii těchto organizací. Pro účastníky v neziskové sféře je důleţité si uvědomit, co je podstatné pro správný chod organizace, neboli jak být úspěšnou neziskovou organizací, proto se touto problematikou zabývám v další kapitole. Dále jsem povaţovala za nutné zmínit zdroje financování těchto neziskových organizací. V poslední kapitole teoretické části jsem se zaměřila na občanská sdruţení. Praktická část této bakalářské práce je rozdělena do dvou kapitol a je konkrétně zaměřena na občanské sdruţení Dobrovít. Cílem mé bakalářské práce je, ukázat na konkrétním případu občanského sdruţení, jak nezisková organizace funguje, jaké zdroje financování vyuţívá a jaké organizuje projekty. 8
2 NEZISKOVÉ ORGANIZACE 2.1 Historie neziskového sektoru v České republice Neziskový sektor má jistě bohatou historii. Počátky NS sahají aţ do dob národního obrození. Za předchůdce dnešních NO lze pokládat kulturní, umělecké a vzdělávací spolky a jiná sdruţení. Po vzniku samostatného československého státu v roce 1918 přišel velký rozkvět neziskové sféry. Komunistický reţim sice přímo nepodporoval rozvoj NS, ale i přesto zde existovalo několik oficiálně uznávaných seskupení, které lze povaţovat za zárodky neziskových organizací. Určitě stojí za zmínku uvést ekologické organizace, turistické a sportovní kluby. Objevovali se i další (ilegální) organizace. Na základě těchto organizací vznikla po roce 1989 celá řada neziskových organizací. Z těchto informací vyplývá, ţe po listopadu 1989 tedy nedošlo ke vzniku, ale k obnovení NS (Skovajsa, 2010). V dnešní době lze říci, ţe nezisková sféra se dostává více do podvědomí lidí, vzniká stále spousta nových neziskových organizací, jakéhokoliv typu (nejčastěji občanské sdruţení). Největším problémem však stále zůstává moţnost financování těchto sdruţení. Bude zřejmě nezbytné, aby se nestátní neziskové organizace propojovaly s jinými organizacemi a navazovaly a uzavíraly partnerské vztahy s veřejnou správou, podniky, jinými NNO a dalšími organizacemi. Tento typ spolupráce se však v Čechách rozvíjí jen velmi zvolna. 2.2 Neziskový sektor Dle principu financování v trţním hospodářství naší společnosti existují dva sektory. Jedním z nich je sektor komerční neboli podnikatelský, druhým je neziskový sektor. NS je dělen na několik sfér veřejnou sféru, soukromou sféru a sféru domácností. Ziskový soukromý sektor (podnikatelský), vychází z předpokladu, ţe jeho subjekty jsou zaloţeny za účelem zisku jako primárního cíle (Synek, 2002). Veřejný neziskový sektor je zastoupen vládou a orgány státní správy a územní samosprávy, jeho hlavním cílem je předcházet a řešit důsledky trţního selhání. Veřejný sektor má za úkol zabezpečit a vytvářet podmínky pro fungování soukromého a občanského sektoru. 9
Soukromý neziskový sektor nemá jasnou definici ani jednoznačný výklad. Organizace působící v této oblasti provádějí svojí činnost vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost. V případě dosaţení zisku, je tento zisk vyuţit na plnění cíle neziskové organizace (Škarabelová, 2005). Z důvodu odlišného chápání neziskového sektoru a jeho nejasné definice dochází k rozdílnému vnímání existence neziskových organizací. Cílem organizací EU je sjednotit terminologii v této oblasti. V následujícím obrázku je vidět znázornění vztahů mezi neziskovými a ziskovými organizacemi. neformální sektor formální sektor neziskový veřejný sektor veřejné organizace neziskový soukromý sektor soukromé organizace neziskový sektor domácností ziskový soukromý sektor neziskové organizace ziskové organizace smíšené organizace hraniční organizace Zdroj: REKTOŘÍK, J. a kol. Organizace neziskového sektoru. Praha: EKOPRES, s. r. o., 2010. 188 s. ISBN 978-80-86929-46-0, s. 16 Obr. 1: Členění národního hospodářství podle Pestoffa 10
2.3 Pojem neziskové organizace Neziskové (nebo chceme-li nevýdělečné) jsou organizace, které nebyly zřízeny za účelem podnikání. Jsou zaloţeny za účelem provozování činnosti ve prospěch toho, kdo měl zájem na jejich zřízení. Je zde kladen větší důraz na důleţitost výsledků hlavního poslání, přičemţ výše příjmů z něj stojí obvykle aţ na druhém místě. Není pravidlem, ţe tyto organizace nemusí být vţdy nutně neziskové, i kdyţ nejsou zřízeny proto, aby zisku dosahovaly. V dnešní době však většina lidí zakládá společnosti, které budou zisk vytvářet. Proč tedy vznikají neziskové organizace, jaké jsou k tomu důvody? Hlavním důvodem je snaha pomoci. Lidé chtějí pomáhat těm, kteří pomoc potřebují. Jejich činnost je dobročinná. Za svoji činnost nechtějí peníze, naopak: penězi, které mají k dispozici, pomáhají ostatním, kteří jejich pomoc potřebují. Proto je důleţité si poloţit otázku, co tyto společnosti dělají s případným ziskem. V ţádném případě se tento zisk nesmí rozdělovat mezi zakladatele, ani mezi vedoucí pracovníky organizace. Je pouţit na chod té dané instituce, na zlepšování poskytovaných sluţeb. Jelikoţ zakladatelům neziskových organizací nepřipadá nárok na zisk, jsou tyto organizace také osvobozeny od různých daní. Podle typu neziskových organizací, podle toho, kým jsou zaloţeny, jsou také dotovány - vládními institucemi, domácnostmi, dále pak členskými příspěvky, dary a finanční pomocí např. z veřejného rozpočtu. 2.4 Typologie neziskových organizací v ČR V odborné literatuře není jednoznačně definována charakteristika organizací, které působí v neziskovém sektoru. Názory na zahrnutí těch kterých organizací do neziskového sektoru se různí podle kritérií jejich členění. 2.4.1 Členění NO dle právní normy Jde o organizace, které nebyly zaloţeny za účelem podnikání (Růţičková, 2009): - zájmová sdruţení právnických osob, pokud tato sdruţení mají právní subjektivitu, - občanská sdruţení včetně odborových organizací, - politické strany a politická hnutí, - církve a náboţenské společnosti, 11
- nadace, nadační fondy, - obecně prospěšné společnosti, - veřejné vysoké školy, - obce, - kraje, - příspěvkové organizace, - státní fondy. 2.4.2 Kritérium globálního charakteru poslání Toto kritérium je zásadní pro vymezení hranice mezi vzájemně a veřejně, resp. obecně prospěšnou činností. Toto členění vychází z publikace Organizace neziskového sektoru od Rektoříka: - Organizace veřejně prospěšné, které jsou zaloţeny za účelem poslání spočívajícím v produkci veřejných a smíšených statků, které uspokojují potřeby veřejnosti. - Organizace vzájemně prospěšné, které jsou zaloţeny za účelem vzájemné podpory skupin občanů, které jsou spjaty společným zájmem. 2.4.3 Členění NO dle způsobu financování - Organizace financované zcela z veřejných rozpočtů - Organizace financované zčásti z veřejných rozpočtů - Organizace financované z různých zdrojů - Organizace financované především z výsledků realizace svého poslání 2.4.4 Členění poradním orgánem vlády ČR - Vládní, státní neziskové organizace zabezpečují realizaci výkonu veřejné správy. Jejich právními formami jsou příspěvkové organizace, organizační sloţky státu, kraje či obce. Tyto organizace nejsou zaloţeny za účelem podnikání a s tím spojenou produkcí zisku. 12
- Nestátní (soukromé), jejichţ existence vychází z principu sebeřízení společnosti. Lidé, kteří spolupracují ve vymezeném prostoru, organizují a vzájemně usměrňují své jednání. Jejich základní právní formy představují: občanská sdruţení, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti a další. 2.5 Nestátní neziskové organizace Komplexní a mezinárodně uznávanou charakteristiku nestátních neziskových organizací, která se snaţí sledovat problematiku z nejrůznějších moţných úhlů, přinesli ve svých studiích profesoři Salamon a Anheier. Oba autoři chápou nestátní neziskový sektor jako soubor institucí, které existují vně státních struktur, avšak slouţí v zásadě veřejným zájmům, na rozdíl od zájmů nestátních. 1 Za určující povaţují pět základních vlastností, podle nichţ jsou nestátní neziskové organizace (Škarabelová, 2005): - Institucionalizované, jsou v nich alespoň zárodky formální organizovanosti. - Soukromé, jsou institucionálně odděleny od státní správy ani jí nejsou řízeny. - Neziskové, nepřipouští se u nich ţádné přerozdělování zisků vzniklých z činnosti organizace mezi vlastníky nebo vedené organizace. - Samosprávné a nezávislé, tedy jsou institucionálně odděleny od státní správy, ani jí nejsou řízeny. To neznamená, ţe nemohou mít významnou státní podporu nebo ţe ve vedení nemohou být státní úředníci. Rozhodující je zde fakt, ţe struktura neziskových organizací je ve své podstatě soukromá. - Dobrovolné, vyuţívají dobrovolnou účast na svých činnostech. Dobrovolnost se můţe projevovat jak výkonem neplacené práce pro organizaci, tak formou darů nebo čestné účasti ve správních radách. 1 ŠKARABELOVÁ, S. (ed.) Definice neziskového sektoru (Sborník příspěvků z internetové diskuse CVNS). 1. vyd. Brno: CVNS, 2005, 52 s. ISBN 80 239 4057 0, s.24 13
2.6 Statistika počtu NNO v letech 1990 2010 Tab. 1: Počet nestátních neziskových organizací v letech 1990 2010 NNO občanská sdruţení nadace nadační fondy obecně prospěšné společnosti evidované právnické osoby 1990 3879 1991 9366 1992 15 393 1 551 1993 21 694 2 768 1994 24 978 3 800 1995 26 814 4 253 1996 27 807 4 392 *1 1997 30 297 5 238 52 1998 36 046 **55 **71 129 1999 38 072 272 695 560 2000 42 302 282 735 557 2001 47 101 299 784 701 2002 49 108 330 825 762 4 785 2003 50 997 350 859 884 4 946 2004 53 306 362 898 1 038 4 927 2005 54 963 368 925 1 058 4 605 2006 58 347 380 992 1 317 4 464 2007 61 802 390 1048 1 486 4 446 2008 65 386 411 1095 1 658 4 399 2009 68 631 429 1168 1 813 4 347 2010 70 558 446 1190 1 888 4 332 * zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech vstoupil v platnost 1. Ledna 1996 ** zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech vstoupil v platnost 1. Ledna 1998 Zdroj: http://neziskovky.cz/cz/fakta/neziskovy-sektor-v-cr/statistika/ 14
3 ÚSPĚŠNÁ NEZISKOVÁ ORGANIZACE Nadpis této kapitoly přímo navádí k zamyšlení nad otázkou, zda vůbec můţe být nezisková organizace neúspěšnou. Je především důleţité si uvědomit, zda slovo dobrá nezisková organizace je chápáno ve smyslu té české dobrotivosti, nebo spíše ve smyslu oné úspěšnosti. Můţe se stát, ţe dvě dobré neziskové organizace můţe spojovat jejich dobrota, ale diametrálně odlišovat jejich kvalita. Buďme proto zodpovědní k těm, kdo neziskové aktivity hradí ve smyslu hospodárnosti vynakládaných prostředků, stejně jako k těm, kdo neziskové aktivity konzumují ve smyslu kvality podávaných výkonů. 2 Pokud chce být nezisková organizace úspěšná, měla by se drţet následující struktury a především ji nepodceňovat. Má srozumitelné poslání. Strategicky plánuje. Má funkční statutární orgány. (správní radu). ÚSPĚŠNÁ NEZISKOVÁ ORGANIZACE Má vícezdrojové financování. Je vidět a slyšet. Rozvíjí firemní kulturu. Má jasná pravidla. Zajímá se o budoucnost. schopna odhadnout změny. Zdroj: ŠEDIVÝ, M. -- MEDLÍKOVÁ, O. Úspěšná nezisková organizace. Praha: Grada Publishing a.s., 2009. 160 s. ISBN 978-80-247-2707-3, s. 7 Obr. 2: Know how úspěšné neziskové organizace 2 ŠEDIVÝ, M. -- MEDLÍKOVÁ, O. Úspěšná nezisková organizace. Praha: Grada Publishing a.s., 2009. 160 s. ISBN 978-80-247-2707-3, s. 13 15
Pro úspěch v neziskové sféře je důleţité si uvědomit, jakých logických kroků je potřeba nejen ke vzniku organizace, ale i k fungování, rozvíjení se a v neposlední řadě k přeţití NO. 3.1 Zaloţení organizace Výběr právní formy organizace je opravdu velice důleţitý. V budoucnu můţe ovlivnit veškeré fungování organizace. Zejména jde o tyto následující skutečnosti (Šedivý, Medlíková, 2009): - moţnost vlivu zakladatelů na další fungování organizace, - způsob rozhodování v organizaci, - způsob řízení organizace, - přístup k veřejným zdrojům financí, - přístup k soukromým zdrojům financí, - daňové úpravy a výhody, - transparentnost organizace, - účetní systém organizace a jiné. 3.2 Strategie dlouhodobé udrţitelnosti Nedbáte-li na plánování, plánujete tím svůj krach. 3 Nyní uvedu několik efektivních procesů, které jsou nutné k zajištění dlouhodobé udrţitelnosti neziskové organizace. 1) Strategické plánování Efektivní proces strategické plánování je nezbytné pouţít pokud: - NO chce nastavit fungování na další období v horizontu několika let, - hrozí významné externí vlivy (ekonomická krize), - dochází ke změně interního prostředí v NO, - jestliţe organizace dokáţe naplnit své poslání. Při strategickém plánování je k dispozici značné mnoţství analýz: SLEPT analýza, SWOT analýza, analýza konkurence, analýza rizik, analýza portfolia a analýza zainteresovaných skupin. 3 ŠEDIVÝ, M. -- MEDLÍKOVÁ, O. Úspěšná nezisková organizace. Praha: Grada Publishing a.s., 2009. 160 s. ISBN 978-80-247-2707-3. s. 27 16
a) SLEPT analýza Tato analýza je pouţívána především na odhalení budoucího vývoje vnějšího prostředí společnosti. SLEPT analýza je velice důleţitým nástrojem poznání ekonomického prostředí, které ovlivňuje kaţdou organizaci. b) SWOT analýza SWOT analýza je metoda, jejíţ pomocí je moţno identifikovat silné a slabé stránky, příleţitosti a hrozby dané organizace. Díky tomu je moţné komplexně vyhodnotit fungování organizace, nalézt problémy nebo nové moţnosti růstu. Je součástí strategického (dlouhodobého) plánování společnosti. 2) Hodnoty organizace Hodnoty by měly rozvíjet a podporovat poslání organizace. Dle hodnot organizace lze určit, jak působí navenek a zároveň jak se chová ke svým lidem uvnitř dané organizace. Jako příklad uvádím tyto hodnoty (Šedivý, Medlíková, 2009): - transparentnost, - důvěryhodnost, - odbornost. 3) Konkurence Kaţdá nezisková organizace přichází do kontaktu s konkurencí. Ač někteří autoři publikací o neziskovém sektoru tvrdí, ţe konkurence v této sféře neexistuje, praxe potvrzuje, ţe je tomu právě naopak. Proto je důleţité si poloţit otázku, jak nad touto konkurencí zvítězit. V první řadě je nezbytné, mít o konkurentech dostatek informací. Konkurenty lze sledovat prostřednictvím webových stránek či výroční zprávy, kde zjistíme, co nabízí a za jaké ceny, zda realizují projekty, s kým spolupracují a kdo pro ně pracuje. Na základě získaných informací management organizace rozhodne, jaká bude další strategie vůči konkurenci. 17
4) Dlouhodobé cíle Pro stanovení a posléze vyhodnocení dlouhodobých cílů organizace je vhodné pouţít metodu SMART. Zmíněné cíle musejí být: a) Specifické, navrhované řešení by mělo být přesně popsáno, měl by být konkrétně definován předmětný problém a jeho řešení. b) Měřitelné, měřitelnost spočívá ve schopnosti ověřit, ţe navrţené řešení bylo úspěšně realizováno. Současně by měl mít strategický plán (projekt) nastaven mechanismus kontroly úspěšnosti. c) Odsouhlasené, řešení musí odpovídat potřebám svého příjemce, s řešením musí souhlasit ten, kdo bude daný cíl plnit. d) Realistické, řešení musí být skutečně dosaţitelné. Současně by cíl neměl být ani příliš ambiciózní, ani příliš nízký. e) Definované v čase, řešení musí být zakotveno v určitém časovém horizontu, v němţ by mělo být dosaţeno. 3.3 Způsobilosti jak Aby si nezisková organizace mohla být jistá v naplňování svého poslání, potřebuje mít silnou značku s pozitivní image. Obojí pak u dárců, příznivců, klientů, dodavatelů a dalších potenciálních partnerů vyvolává důvěru a jistotu jednak v plnění daného poslání, ale i v oblasti využití finančních prostředků. 4 4 ŠEDIVÝ, M. -- MEDLÍKOVÁ, O. Úspěšná nezisková organizace. Praha: Grada Publishing a.s., 2009. 160 s. ISBN 978-80-247-2707-3, s. 50 18
1) Public relations vztahy s veřejností Public relations jsou zaměřeny na širokou veřejnost, s níţ komunikují přes určité médium. Jde o všechny aktivity a činnosti, které v neziskové organizaci provádíme pro svou dobrou pověst. Public relations obsahují aktivity směřující dovnitř organizace, tzv. interní PR, a aktivity směřující navenek externí PR. Mezi hlavní nástroje PR patří (Boučková, 2003): - zprávy předávané přímo mediím, - tiskové konference, - organizování zvláštních akcí, - vydávání vlastních publikací, - lobbování, - sponzoring. 2) Marketing Marketing je hledání a uspokojování potřeb způsobem, který přináší pozitivní hodnoty pro obě zúčastněné strany. 5 Marketing pracuje na podobných principech jako fundraising. Jde o koncový článek v celém procesu a tím je klient. Ten odebírá či nakupuje sluţby nebo výrobky organizace. 3.4 Rozvoj V okamţiku, kdy organizace funguje, tzn. má zajištěné finanční, lidské i technické zdroje, má produkt (o který je zájem), nastává rutina. V tuto chvíli je důleţité zvolit správnou strategii. 1) Posilování značky a image organizace Značka je výpověď o organizaci. Značka obsahuje název organizace a logo se sloganem. Určitě by měla být srozumitelná, lehce zapamatovatelná, dobře viditelná na trhu, měla by s sebou nést tradici a v lidech vzbuzovat emoce. 5 REKTOŘÍK, J. a kol. Organizace neziskového sektoru. Praha: EKOPRES, s. r. o., 2010. 188 s. ISBN 978-80-86929-46-0, s. 81 19
Na posílení organizace lze pouţít 3Z: - zjistěte - zmapujte - získejte. 2) Lobbing Lobbing je veřejností obecně vnímán negativně. Neziskové organizace nevnímají lobbing jako svoji prioritu. V České republice však existují zájmové skupiny, které dovedou lobbing efektivně vyuţívat. 3) Nové trendy Nezisková organizace by měla nové trendy sledovat, přejímat a především na ně reagovat svou nabídkou sluţeb a projektů. I sama organizace můţe trendy záměrně vytvářet. Pokud se trend uchytí, vznikne konkurence a mnoţství nabídek. Proč se organizaci vyplatí vytvářet trendy (Šedivý, Medlíková, 2009): - v dlouhodobém měřítku přinášejí peníze, - posilují značku organizace, - budují stabilitu organizace, - přináší to zájem okolí. 20
4 FINANCOVÁNÍ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Hlavním posláním neziskové organizace není tvorba zisku, nicméně kaţdá organizace potřebuje ke svému chodu peníze, jinak by nemohla svou činnost vykonávat. Financování neziskových organizací má vícezdrojový charakter. Zdroje financování můţeme rozdělit do následujících základních skupin (Hyánek, Škarabelová, Řeţuchová, 2005). 1) Veřejné financování, jedná se o financování z veřejných rozpočtů. 2) Financování z neveřejných zdrojů (tuzemských i zahraničních), - individuální dárcovství, - příjmy z vlastní činnosti, - členské příspěvky, - část příjmů z loterií a her, - daňová a poplatková zvýhodnění. 4.1 Veřejné zdroje financování Z veřejných zdrojů (ze státního rozpočtu, z rozpočtu krajů, obcí a státních fondů) mohou neziskové organizace získat finanční prostředky formou dotací programového financování po úspěšném dotačním řízení na základě rozhodnutí o dotaci podle rozpočtových pravidel. I přes decentralizaci veřejné správy směřuje výrazná podpora neziskového sektoru přes Státní dotační politiku vůči NNO. Jejich prostřednictvím mohou neziskové organizace získat dotace na vlastní činnost a provoz, či poskytování veřejných a veřejně poskytovaných sluţeb. Velkou moţností pro NO jsou i dotace z fondů Evropské unie (Rektořík, 2010). 4.2 Neveřejné zdroje financování 4.2.1 Firemní dárcovství Mezi významnými firemními dárci a neziskovými organizacemi dochází postupně k dlouhodobé spolupráci. Firemní dárci se tak stávají spolutvůrci podporovaných programů a aktivit. Pro firmu je přínosem moţnost aktivní účasti na přípravě, případně realizaci podpořených aktivit. Dlouhodobým aktivitám se zatím věnují 21
převáţně subjekty velkých firem se zahraničním investorem nebo firmy, které jsou součástí nadnárodních korporací. Velcí firemní dárci se tak podílejí na formování občanské společnosti v České republice a můţeme je chápat jako nositele pozitivní politické kultury, kteří budou hrát do budoucna stále významnější roli. 6 4.2.2 Individuální dárci Do skupiny individuálních dárců lze řadit: členy organizace, dobrovolníky, příbuzné cílových skupin či občany podobných zájmů. Individuální dárci se i pro neziskové organizace stávají zajímavějším zdrojem peněz a jen na nich záleţí, zda-li se jim podaří je oslovit a získat pro spolupráci (Plamínek, 1996). 4.2.3 Příjmy z vlastní činnosti / samofinancování Samofinancování je schopnost zajistit si finanční zdroje vlastní činností a to prostřednictvím plateb za poskytované sluţby či prodej výrobků. Dalším moţným zdrojem financování můţe být pronájem nemovitosti, kterou organizace vlastní. Je potřeba si ale dát pozor na to, komu organizace nemovitost pronajímá. Je třeba dbát na dobré jméno organizace. Management organizace by měl zváţit všechny výhody a nevýhody, které samofinancování přináší. Hlavním pozitivem je jistě zvýšení finančních prostředků a za negativum lze povaţovat nevyuţitelnost samofinancování na všechny typy NO (Boukal, 2007). 4.2.4 Členské příspěvky Členské příspěvky jsou nejčastěji zdrojem příjmů občanských sdruţení. Nevýhodou ovšem je, ţe jsou velice nízké, jsou tedy spíše doplňkovým zdrojem, naopak výhodou je, ţe jde o stabilní příjem organizace. 4.2.5 Část příjmů z loterií a her Hazardní hry mohou být významným zdrojem financí pro neziskový sektor. Příjmy dosaţené z loterií a her se řídí speciálním zákonem. Dané procento z výdělku z loterie je pouţito na veřejně prospěšný účel (Rakušanová, Stašková, 2007). 6 RAKUŠANOVÁ, Petra; STAŠKOVÁ, Barbora. Organizovaná občanská společnost v České republice. Vyd. 1. Praha: Professional Publishing, 2007. 116 s. ISBN 978-80-86946-22-1, s. 50 22
4.3 Fundraising Fundraising je systematická činnost, jejímţ výsledkem je získání finančních prostředků na činnost organizace. Tento dlouhodobý proces začíná plánováním fundraisingu a končí zhodnocením, které metody jsou pro danou organizaci nejvhodnější. Slovo fundraising je moţné definovat jako: získávání prostředků, resp. hledání zdrojů, které má pomoci především neziskovým organizacím zbavit se nedostatku prostředků, dosáhnout stanovených cílů a naplnit poslání organizace. 7 Ať uţ se fundraisingem zabývá kdokoliv, měl by se řídit zásadami, které za léta pozorování prokázaly své opodstatnění. Mezi tyto zásady patří (Novotný, 2006): - při opatřování prostředků jde především o realizaci poslání neziskové organizace, - potenciální dárce je nutno průběţně vzdělávat, - nezisková organizace by měla při fundraisingu dodrţovat etické principy, - fundraising je zaměřen na lidi, nikoli na neosobní instituce, - je třeba systematicky vytvářet okruh stálých příznivců NO, - o co nezisková organizace nepoţádá, to nedostane, - fundraising musí být vţdy zaloţen na pravdivých informacích, - důleţité pro fundraising je také poděkování. 4.3.1 Základní metody fundraisingu Dárce lze oslovovat různými způsoby, od osobního rozhovoru aţ po neosobní inzerci. Uvedeme si běţné fundraisingové postupy pouţívané organizacemi občanské společnosti v pořadí od nejvíce účinných k nejméně účinným (Skovajsa, 2010): - osobní dopis s následným telefonickým hovorem, - osobní telefonický hovor s následným dopisem, - osobní telefonický hovor bez pokračování, - zvláštní fundraisingové akce, - rozesílání neosobních dopisů, 7 REKTOŘÍK, J. a kol. Organizace neziskového sektoru. Praha: EKOPRES, s. r. o., 2010. 188 s. ISBN 978-80-86929-46-0, s. 93 23
- podomní kontaktování, - prodej výrobků, - neosobní telemarketingové hovory, - inzerce v médiích. Zdroj: POLAČKOVÁ, Zuzana. Fundraisingové aktivity: Jak získat finanční prostředky od místní komunity. Vyd. 1. Praha: Portál, s.r.o., 2005. 120 s. ISBN 80-7178-694-2. Obr. 3: Fundraisingové aktivity 24
5 OBČANSKÉ SDRUŢENÍ Občanské sdruţení je nejstarší a nejrozšířenější právní formou nevládní neziskové organizace v České republice. Dále lze uvést, ţe občanské sdruţení je samostatnou právnickou osobou. Orgány státní správy mohou zasáhnout do činnosti občanských sdruţení jen v mezích zákona. Členy mohou být jak fyzické, tak i právnické osoby. Občanské sdruţení upravuje zákon č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů. Níţe uvedené podkapitoly vychází převáţně z publikace Nevýdělečné organizace (Kočí, 2010). 5.1 Vznik občanského sdruţení Návrh na registraci mohou ministerstvu vnitra podávat nejméně tři občané, z nichţ alespoň jeden musí být starší 18 let. Tyto osoby vytvoří tzv. přípravný výbor, který vypracuje stanovy sdruţení a podá návrh na registraci. V návrhu na registraci musí být uvedena: - jména a příjmení členů přípravného výboru, - data narození členů přípravného výboru, - bydliště členů přípravného výboru, - údaje, kdo z členů přípravného výboru starších 18 let je zmocněncem oprávněným jednat jménem přípravného výboru. Návrh musí podepsat všichni členové přípravného výboru, při čemţ podpisy členů nemusí být úředně ověřeny. 5.2 Stanovy občanského sdruţení Tvorbě stanov, které jsou základním organizačním dokumentem, je důleţité věnovat patřičnou pozornost. Stanovy by měly být sepsány s ohledem na budoucí praktické fungování včetně jeho zrušení a naloţení s jeho likvidačním zůstatkem. Měly by být dostatečně konkrétní, vzhledem k poslání organizace a dostatečně obecné, aby zbytečně neomezovaly chod sdruţení. K návrhu na registraci se připojují stanovy ve dvojím vyhotovení. 25
1) Název občanského sdruţení Právnické osoby mají svůj název, který musí být určen při jejich zřízení. Toto ustanovení se vztahuje na všechny právnické osoby, tedy i na občanská sdruţení. Název sdruţení se musí lišit od názvu právnické osoby, která jiţ vyvíjí činnost na území státu. Dále v názvu občanského sdruţení také nesmí být pouţity výrazy vyhrazené pro určité typy subjektů (např. banka, advokát, investiční společnost, zoologická zahrada) ani nesmí být název klamavý a vzbuzovat např. dojem, ţe jde o obchodní společnost (zkratka s.r.o. či a.s.). 2) Sídlo občanského sdruţení Sídlo musí být určeno adresou, kde právnická osoba skutečně sídlí. Zde je umístěna i její správa a zde se můţe veřejnost s právnickou osobou stýkat. Sídlo musí být určeno jiţ při zřízení sdruţení. U právnické osoby zapsané do obchodního nebo jiného veřejného rejstříku postačí, kdyţ uvede obec, kde je sídlo organizace. 3) Cíl činnosti sdruţení Cíl činnosti můţe být různorodý a v mezích obecně závazných právních předpisů prakticky libovolný. Záleţí na charakteru sdruţení, zda se jedná o činnost ve sportu, kultuře, ekologii apod. Je třeba, aby cíl ve stanovách byl alespoň stručně popsán. Cíle mohou být členěny dle různých kritérií, jako například (Rektořík, 2010): a) Kritérium funkce b) Kritérium času - cíle dlouhodobé (10-15 let) - cíle střednědobé (3-10 let) - cíle krátkodobé (pod 3 roky) - cíle operativní 4) Orgány sdruţení Úprava orgánů občanského sdruţení je téměř plně ponechána na vůli sdruţení. Ve většině případů dochází ke kopírování orgánů obchodních společností a ustanovují tedy valnou hromadu členů, dozorčí rady a jednatele sdruţení. Sdruţení můţe tedy prakticky neomezeně, opět při zachování mezí daných 26
obecně závaznými právními předpisy, určit své orgány a vytvářet rady, výbory, sněmy, sjezdy, jednatele, předsedy, prezidenty, vedoucí apod. Ve stanovách musí být určen způsob ustavování těchto orgánů (volba, jmenování, los, pravidelné střídání) a délka funkčního období, pokud je omezena časem. 8 5) Ustanovení o organizačních jednotkách Existují tři základní koncepce organizačních sloţek. a) Organizační jednotka občanského sdruţení, která má vlastní právní subjektivitu a můţe v určitých záleţitostech jednat vlastním jménem. Tato koncepce je nejsloţitější s ohledem na nedostatečnou zákonnou úpravu a na poţadavek právní jistoty účastníků, kteří vstupují do právních vztahů s organizační jednotkou. 9 Organizační sloţka jako samostatný subjekt má i své identifikační číslo. IČ přiděluje organizačním sloţkám občanského sdruţení pracoviště správy registru ekonomických subjektů Českého statistického úřadu. Je nutné k ţádosti o přidělení IČ přiloţit stanovy občanského sdruţení s vyznačenou registrací Ministerstva vnitra a registrační list organizační jednotky potvrzený občanským sdruţením. b) Organizační jednotka bez vlastní právní subjektivity, která nemůţe, ani omezeně, jednat svým jménem. Úprava této organizační jednotky nemusí být uvedena ve stanovách. I přesto, ţe to ze ZSO nevyplývá, lze ve stanovách výslovně uvést, ţe sdruţení nebude zřizovat jednotky s právní subjektivitou. c) Oddíl/klub je samostatnou právnickou osobou občanským sdruţením. Jeho status je dán vlastními stanovami registrovanými u MV. Toto občanské sdruţení se stane členem mateřského sdruţení. Stanovy dceřiného sdruţení nesmí být v rozporu se stanovami mateřského sdruţení. 8 KOČÍ, Petr, et al. Nevýdělečné organizace. Praha: Wolters Kluwer, 2010. 316 s. ISBN 978-80- 7357-532-8, s.8 9 KOČÍ, Petr, et al. Nevýdělečné organizace. Praha: Wolters Kluwer, 2010. 316 s. ISBN 978-80- 7357-532-8, s.8 27
6) Hospodaření sdruţení Ve stanovách musí být uvedeny základní zásady hospodaření sdruţení, především jakým způsobem bude sdruţení získávat finanční prostředky (darem, vlastní činností, z členských příspěvků) a na jaké účely smí sdruţení své prostředky vynakládat. 5.3 Činnost občanského sdruţení K potřebě provést určité změny, při činnosti občanského sdruţení, dochází velmi často a z různých důvodů. Lze říci, ţe se jedná převáţně o změny v obsazení statutárních orgánů, změny sídla, změny názvu sdruţení či změny stanov. Provedení některých změn je nutné oznámit MV. Změny sdruţení rozdělujeme do tří kategorií: - změny sdruţení bez nutnosti úprav stanov, - změny sdruţení s nutností úprav stanov, - právní jednání při činnosti sdruţení. 5.4 Zánik občanského sdruţení Sdruţení zaniká buď dobrovolně, a to dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdruţením. Sloučení s jinou právní formou, neţ se sdruţením, není dle zákona moţné. Pokud chce být sdruţení právně nástupnickou organizací jiného sdruţení, musí dojít k právnímu úkonu obou organizací, tedy například k dohodě o sloučení apod. Není dostačující, pokud by jiné sdruţení pouze vtělilo do vlastních stanov prohlášení, ţe se povaţuje za nástupce, či pokračovatele. Takové prohlášení má jen proklamativní charakter bez právních důsledků. Nebo můţe občanské sdruţení zaniknout nuceně, a to pravomocným rozhodnutím ministerstva o jeho rozpuštění. Při zániku sdruţení se provede majetkové vypořádání. 28
5.4.1 Likvidace Ustanovení likvidátora provede statutární orgán sdruţení. Likvidátorem musí být fyzická osoba, není důleţité, zda jím bude člen sdruţení či nikoliv. Za předpokladu, ţe bylo sdruţení zrušeno rozhodnutím MV, provede majetkové vypořádání likvidátor určený MV. Sdruţení vstupuje do likvidace ke dni, k němuţ je zrušeno a je povinno po dobu likvidace uţívat dovětek v likvidaci. Likvidátor, po jeho jmenování, můţe jednat jménem sdruţení. Je však oprávněn činit jménem sdruţení jen úkony směřující k likvidaci sdruţení. Pro určení majetkové situace sdruţení, likvidátor sestaví zahajovací likvidační účetní rozvahu a soupis jmění. Účetní závěrku sestavuje statutární orgán. V okamţiku, kdy jsou splněny všechny úkony nezbytné k provedení likvidace, sestaví likvidátor zprávu o průběhu likvidace s návrhem na rozdělení čistého majetkového zůstatku a předloţí ji sdruţení ke schválení. Rozdělením likvidačního zůstatku končí likvidace. Sdruţení zanikne v momentě, kdy likvidátor podá návrh MV na zánik sdruţení. Tento úkon je potřeba provést do 30 dnů od skončení likvidace. 5.4.2 Insolvence Během činnosti sdruţení můţe nastat situace, kdy sdruţení bude mít závazky vůči věřitelům a nebude v jeho moţnostech, aby je všechny splnilo. V tuto chvíli nastává bankrot, insolvence či úpadek. 29
6 OBČANSKÉ SDRUŢENÍ DOBROVÍT 6.1 Historie ochotnického divadelního souboru Dobrovít Tento soubor patří mezi nejstarší ochotnické spolky v Čechách. Byl zaloţen roku 1833, v době vrcholícího národního obrození, dobrovickými měšťany, vedenými krejčím Josefem Seemanem, zednickým mistrem Františkem Vomáčkou a pomocníkem ranhojiče Hynkem Kapičkou, aby sehrál komedii Der Wirwar pro zámecké panstvo. O rok později však uţ členové souboru hráli pro své sousedy hry v češtině a výrazně tak přispěli ke kulturnímu vzestupu obce. Od té doby pracuje soubor téměř nepřetrţitě - s odmlkami v době tzv. bachovského absolutismu a během světových válek - do dnešních dob. Kaţdý rok soubor nacvičuje premiéru alespoň jedné nové hry pro dospělé diváky, hru pak několikrát reprízuje na domácím jevišti a hostuje s ní na podiích partnerských souborů. V posledních desetiletích se věnuje i práci s dětskými herci, kteří pravidelně nacvičují hru pro své vrstevníky (Kronika ochotnického divadelního souboru Dobrovít). 6.2 Zaloţení občanského sdruţení Dobrovít Základním předpokladem pro vznik občanského sdruţení je vypracování stanov, v nichţ jsou vytyčena práva, povinnosti, poslání a zásady organizace. Takto vypracovaný dokument je poslán na příslušný úřad k jeho zaevidování. Stanovy slouţí jako základní dokument organizace. Dobrovít ochotnický divadelní soubor města Dobrovice se stal oficiálně občanským sdruţením 1.10.1993 a byl řádně zaregistrován Ministerstvem vnitra. Ochotnický divadelní soubor Dobrovít je organizací sdruţení s právní subjektivitou na základě registrace podle zákona 83/1990Sb., o sdruţování občanů. Tímto dnem vešly v platnost všechny ustanovení, zásady a cíle, které si jeho zakladatelé stanovily. Mezi důleţité body stanov občanského sdruţení Dobrovít patří: 1) Název sdruţení Dobrovít ochotnický divadelní soubor města Dobrovice, soubor tohoto názvu působí v Dobrovici nepřetrţitě od roku 1833. 30
2) Sídlo sdruţení ODS Dobrovít má sídlo v Dobrovici PSČ 294 41. 3) Činnost sdruţení ODS Dobrovít je občanským sdruţením příznivců dramatického umění, především divadelních představení, kteří se dohodli na společném organizování a prosazování svých zájmů. Soubor organizuje vlastní divadelní činnost. Ve spolupráci s dalšími divadelními soubory organizuje a řídí kaţdoročně festival ochotnického divadla Pojizerské hry. 4) Cíl sdruţení Jeho cílem je podchytit a rozvíjet talent amatérských ochotníků. Cílevědomým nácvikem pěstovat jejich divadelní schopnosti jiţ od mládí v dětském divadelním souboru a tím zajišťovat obnovu aktivní členské základny a uměleckou úroveň souboru. K úrovni přispívá i druţnost, vědomí kázně a odpovědnost kaţdého člena za výsledky souboru. 5) Zásady členství Členství vzniká podepsáním přihlášky a jeho souhlasem, ţe se podřídí pokynům reţisérů a všem členským povinnostem, především pravidelnému navštěvování zkoušek a zúčastnění se všech vystoupení. V matrice souboru jsou evidovány čtyři základní druhy členství: - činní členové, - pasivní členové, - přispívající členové, - čestní členové. 6) Práva a povinnosti členů Mezi nejdůleţitější práva a povinnosti členů sdruţení patří: - právo na účast při jednání valné hromady, - právo volit a být volen členem výboru a navrhovat zástupce do všech orgánů souboru, - dodrţování usnesení valné hromady a dodrţování stanov souboru, - sloţit pravidelně členské příspěvky. 31
7) Řídící orgány Nejvyšším orgánem občanského sdruţení Dobrovít je valná hromada tvořená všemi členy sdruţení. V současné době má sdruţení 21 aktivních členů. Níţe uvedení byli zvoleni na poslední řádné valné hromadě, která se uskutečnila 6.9.2010 v Dobrovici. Jmenovitě jsou to: Mgr. Tomáš Sedláček předseda souboru Olga Dočekalová jednatelka souboru Eva Pelantová hospodářka souboru Členy revizní komise byli zvoleni: JUDr., PhDr. Antonín Sýkora, Ph.D. Zuzana Heřmanská Ing. Alena Kroupová Valná hromada se schází podle potřeby, nejméně však jednou za kalendářní rok. V okamţiku, kdy je přítomna alespoň polovina členů, je usnášení schopná. Do pravomoci valné hromady patří zejména: - schvalovat stanovy souboru a jejich změny, - volit vedoucího souboru, reţiséry a členy souboru, - určovat výši členských příspěvků, - schvalovat výsledek hospodaření a rozpočtu souboru, - rozhodovat o ukončení činnosti souboru a další. 6.3 Zdroje financování občanského sdruţení Dobrovít Provoz ochotnického divadelního souboru Dobrovít je velice náročný. Je potřeba financí nejen na samotný celoroční chod sdruţení, ale především na přehlídku divadelních souborů Pojizerské hry. Divadelní soubor vyuţívá vícezdrojové financování. 6.3.1 Sponzorské dary Jedním z nejdůleţitějších finančních zdrojů občanského sdruţení Dobrovít jsou dary od sponzorů. 32
Divadelní soubor má několik stálých sponzorů, kteří přispívají kaţdoročně, ve většině případů jde o místní ţivnostníky. - Škoda Auto a.s. - Ford Bospor Mladá Boleslav - Cukrovary a lihovary TTD a.s. Dobrovice - Chovatelské potřeby Dekyský - Tabák časopisy Janatová - KONZUM Kubínová - Zdeněk Hlaváček účetnictví - Plyn topení voda Vráţel a Hlaváček - Kovo A+B Úherce - Řepařský Institut Semčice s.r.o. - Vinotéka Libor Souček - Restaurace Zlatá Kovadlina Milan Hoffmann - Bufet U Gurmána Luboš Landa 6.3.2 Příspěvek města Dobrovice Město Dobrovice je pro soubor podstatným partnerem, hraje významnou roli v oblasti finančních příjmů občanského sdruţení. Přispívá občanskému sdruţení Dobrovít kaţdoročně nejen finanční částkou, ale také divadelnímu souboru poskytuje prostory pouţívané k činnosti sdruţení a to za protisluţbu. Členové souboru personálně zajišťují všechny akce konané v Městském divadle i mimo projekt Pojizerské hry. Město Dobrovice tak zastává roli pravidelného donátora tohoto divadelního tělesa. 6.3.3 Dotace ze Středočeského kraje V roce 2010 se soubor rozhodl, ţe vlastním jménem podá ţádost o dotaci ze Středočeského kraje na přehlídku ochotnického divadla Pojizerské hry. V předešlých letech, o dotaci ze Středočeského kraje na projekt Pojizerské hry ţádalo město Dobrovice. Občanské sdruţení Dobrovít se tedy stalo ţadatelem o dotaci ze Středočeského kraje v rámci oblasti Podpora kultury, historických akcí a slavností a lze říci, ţe projektem Pojizerské hry výrazně přispívá k obohacení kulturního ţivota. 33
6.3.4 Příjmy z činnosti sdruţení Hlavním příjmem občanského sdruţení Dobrovít je realizace divadelních představení. Výtěţek ze vstupného z přehlídky Pojizerských her je značným finančním přínosem pro soubor. 6.3.5 Členské příspěvky Dalším zdrojem financování jsou členské příspěvky. Vybírají se jednou ročně od aktivních členů divadelního spolku. V roce 2010 se vybral finanční obnos od 21 členů sdruţení. 6.4 Grafické znázornění finančních zdrojů občanského sdruţení Dobrovít pro rok 2010 Sponzorské dary 20% Příspěvek města Dobrovice 13% Členské příspěvky 1% Dotace ze Středočeského kraje 24% Vlastní činnost sdružení 42% Zdroj: Finanční zpráva občanského sdruţení Dobrovít Obr. 4: Procentuální skladba finančních zdrojů pro rok 2010 Z následujícího obrázku vyplývá, ţe opravdu nejdůleţitějším zdrojem financování je vlastní činnost sdruţení. Nelze samozřejmě opomenout sponzorské dary, dotaci ze Středočeského kraje a příspěvek města Dobrovice. Členské příspěvky nehrají velkou roli ve zdrojích financování. 34
6.5 Analýza finančních zdrojů sdruţení za poslední tři roky 45 40 35 30 % 25 20 15 Příspěvek města Dobrovice Členské příspěvky Dotace ze Středočeského kraje Sponzorské dary Vlastní činnost sdružení 10 5 0 2008 2009 2010 Zdroj: Finanční zpráva občanského sdruţení Dobrovít Obr. 5: Srovnání procentuální skladby finančních zdrojů pro rok 2008, 2009, 2010 Z finanční analýzy zdrojů občanského sdruţení Dobrovít můţeme odvodit závěr, ţe procentuální poměr ve financování se kaţdý rok mění. Jako příklad si uvedeme příjem z dotace ze Středočeského kraje, jehoţ částka je kaţdý rok konstantní, avšak z grafu vyplývá, ţe procentuální poměr této částky v sumě celkových příjmů se sniţuje. Během tříletého vývoje příjmů se stala nejdůleţitějším příjmem vlastní činnost sdruţení, která z 28 % z veškerých příjmů v roce 2008 stoupla na 42 % z veškerých příjmů v roce 2010. 6.6 Doporučení na zlepšení finanční situace Pro zlepšení finanční situace bych občanskému sdruţení Dobrovít doporučila zaměřit se více na moţné sponzory v okolí. Kaţdý rok obdrţí sdruţení finanční obnos od stále stejných firem či ţivnostníků a jiţ nedochází k oslovení nových moţných sponzorů. S tím jistě souvisí i lepší zviditelnění souboru a to nejen prostřednictvím webových stránek, inzercí v novinách, ale např. i reklamou v rádiu. 35
Další moţností, jak zvýšit příjmy sdruţení je větší finanční příspěvek od města Dobrovice, pokud to ovšem dovolí rozpočet na kulturní činnost. Kaţdý rok soubor ţádá stále o stejnou částku, ale náklady s realizací projektu Pojizerské hry stoupají. Dle grafického znázornění finančních zdrojů občanského sdruţení Dobrovít můţeme odvodit, ţe neodmyslitelným příjmem je vlastní činnost sdruţení. Během přehlídky Pojizerské hry soubor sehraje připravenou divadelní hru a během roku ji většinou dvakrát reprízuje. V případě, ţe by soubor dokázal, dle časových moţností členů, nacvičit více neţ jednu divadelní hru ročně a sehrát ji v Městském divadle v Dobrovici pro místní občany, jistě by utrţil více financí z prodeje vstupenek a navýšil své finanční zdroje. 36
7 PROJEKT POJIZERSKÉ HRY 7.1 Historie Pojizerských her V roce 1949 byl z popudu ochotníků Karla Manna, Františka Pavlase a Míly Fadrhonse poprvé zorganizován festival ochotnických souborů mladoboleslavského okresu Pojizerské hry. Dobrovičtí ochotníci tak poloţili základ tradice, která postupně přerostla hranice okresu a dnes je po Jiráskovu Hronovu druhou nejstarší přehlídkou amatérských divadel v republice. 10 Během uplynulých 61 ročníků se festivalu zúčastnilo přes 60 souborů (včetně krajanů z Chorvatska), které sehrály téměř 450 představení pro dospělé i dětské diváky. Přehlídka je přínosem jak pro amatérské divadelníky, tak pro diváky, kteří mají moţnost zhlédnout pestrou přehlídku ţánrů a divadelního umění. Zvláště starší lidé si velmi váţí moţnosti chodit v místě bydliště do divadla a zajišťují si svá místa koupí abonentek na všechna představení. Kaţdým rokem jsou všechny abonentky zcela vyprodány, většina představení zaplnila divadelní sál. Pojizerské hry jsou v Dobrovici svátkem divadla, díky němuţ do našeho města zavítají příznivci tohoto umění z blízkého i vzdálenějšího okolí (Kronika ochotnického divadelního souboru Dobrovít). 7.2 Projekt Pojizerské hry v roce 2010 Projekt PH je zpracován dle následující struktury: obsah projektu, vedoucí pracovníci, cíl projektu, cílová skupina, popis aktivit, časový harmonogram, spolupráce, propagace, rozpočet (Svozilová, 2006). 7.2.1 Obsah projektu Hlavní náplní projektu je uspořádání několika divadelních představeni v měsíci květnu a to nejen pro dospělé diváky ve večerních hodinách, ale také pro mladší příznivce divadla. Představení pro dospělé jsou převáţně ve dnech pátek a sobota od 20 hod. Dětská představení začínají od 15 hod. a konají se výhradně o víkendu, dle moţností hostujících souborů. Přehlídka divadelních souborů Pojizerské hry má velkou tradici a zájemců o vystoupení je nespočet. Vzhledem k tomu, ţe jsme časově omezeni na měsíc květen, nelze přijmout všechny 10 Kronika ochotnického divadelního souboru Dobrovít 37
zájemce o vystoupení i přesto, ţe občas dochází k prodlouţení přehlídky do měsíce června. 7.2.2 Vedoucí pracovníci Organizaci této akce zajišťují především aktivní členové divadelního souboru Dobrovít. V prostorách divadla je také přítomen správce objektu, který zajistí technické poţadavky hostujících souborů. U kaţdého představení je nutná účast osvětlovače a zvukaře divadla. 7.2.3 Cíl projektu Cílem projektu Pojizerské hry je obohatit kulturní ţivot v městě Dobrovici. Přehlídka amatérských souborů nabízí občanům moţnost jít do divadla i v místě bydliště. Dětem je prostřednictvím pohádek zajištěna volnočasová aktivita. Nedílnou součástí je také podchycení talentů a tím zajištění obnovy členské základny a umělecké úrovně souboru. Významnou roli hraje i zachování tradice. 7.2.4 Cílová skupina Přehlídka Pojizerské hry je určena pro občany všech věkových kategorií. Představení pro dospělé je vhodné od 12 let. Dětská vystoupení navštěvují děti od 3 do 12 let s doprovodem rodičů nebo prarodičů. Kapacita divadla je omezena počtem 199 míst. 7.2.5 Popis aktivit Ještě neţ začne další ročník Pojizerských her, je třeba s předstihem komunikovat s hostujícími soubory. Osoba, pověřená divadelním souborem, sestaví harmonogram přehlídky. Všechny soubory jsou vţdy po příjezdu na přehlídku slavnostně přivítány v obřadní síni Městského úřadu zástupci města a místního divadelního spolku. Jsou obdarováni upomínkovými předměty a velkou kyticí. Po odehrání představení je zajištěno občerstvení. Nedílnou součástí festivalu jsou dětská odpolední představení, spojená s diváckou tombolou, při níţ budou moci vylosovaní dětští diváci předvést své dovednosti na pódiu. 11 11 Kronika ochotnického divadelního souboru Dobrovít 38
7.2.6 Časový harmonogram Pojizerské hry se konají tradičně o víkendech od pátku do neděle během měsíce května v dobrovickém Městském divadle. V roce 2010 se přehlídky účastnilo 14 divadelních souborů z různých regionů Středočeského kraje, v posledních letech zde hostují i soubory z dalších regionů severovýchodních Čech; zájem o vystoupení na přehlídce je stále vyšší, bohuţel převyšuje časové a organizační moţnosti pořadatele. Představení pro dospělé: Tab. 2: Časový harmonogram Pojizerských her pro rok 2010 Datum Divadelní soubor Představení 1.5 DS Dobrovít Dobrovice Rozmarný duch 2.5 Právě začínáme Horní Počernice Bez roucha aneb ještě jednou zezadu 7.5 1. neratovická divadelní společnost Pták ohnivák a liška Ryška 8.5 DS Tyl Dolní Stakory Zámecké strašidlo 14.5 Divadýlko na dlani MB Inventura 15.5 DS Erben Miletín Postel pro Anděla 20.5 DS Jiří Poděbrady Dr. Johann Faust, Praha II, Karl. nám. 40 21.5 DS Havlíček Neratovice Klíč - Poslední leč - Já jsem Herbert 28.5 DS Vojan Libice n. C. Prázdniny snů 29.5 DS Klicpera Sadská Na tý louce zelený Zdroj: Kronika ochotnického divadelního souboru Dobrovít 39