Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Nabídka a poptávka dobrodružného cestovního ruchu v České republice Bakalářská práce Vedoucí práce: prof. RNDr. Arnošt Wahla, CSc. Vypracovala: Iveta Palacká Brno 2010
Děkuji vedoucímu bakalářské práce, prof. RNDr. Arnoštu Wahlovi, CSc., za poskytnutí odborných rad, trpělivost a čas, který mě věnoval při tvorbě práce.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Nabídka a poptávka dobrodružného cestovního ruchu vypracovala samostatně a na základě uvedených zdrojů, které uvádím v kapitole literatura. V Brně dne 4.1.2011
Abstract PALACKÁ, I. Supply and demand of adventure tourism in Czech republic. Bachelor thesis. Brno, 2010. This bachelor thesis deals with market of adventure tourism in Czech republic. Characteristic of this kind tourism results from supply of products, activities and interests choiced travel agencies. The work consist of two parts. The first one, theoretical part, has overview of scientific literature. The partical part consists finding of facts. Keywords Bachelor thesis, adventure tourism, destination, travel agencies, products and marketing instruments of adventure tourism, adventure tourist. Abstrakt PALACKÁ, I. Nabídka a poptávka dobrodružného cestovního ruchu v České republice. Bakalářská práce. Brno, 2010. Tato bakalářská práce se zaměřuje na trh dobrodružného cestovního ruchu v ČR. Charakteristika tohoto druhu cestovního ruchu vyplývá především z nabídky produktů, aktivit a atraktivit vybraných cestovních kanceláří. Práce se skládá ze dvou částí. První část, literární rešerše, udává teoretický přehled odborné literatury pro samotnou práci. Ve zbývající části jsou uvedeny poznatky, týkající se uvedeného tématu. Klíčová slova Bakalářská práce, dobrodružný cestovní ruch, destinace, cestovní kanceláře, produkty a marketingové nástroje dobrodružné turistiky, dobrodružný turista.
Obsah 5 Obsah 1 Úvod, cíl práce a metodika 7 1.1 Úvod...7 1.2 Cíl práce a metodika...7 2 Literární rešerše o cestovním ruchu 9 2.1 Cestovní ruch... 9 2.2 Marketing cestovního ruchu... 11 2.3 Trh cestovního ruchu... 11 3 Dobrodružný cestovní ruch 17 3.1 Jak to všechno začalo?... 17 3.2 Charakteristika dobrodružného cestovního ruchu... 17 4 Destinace dobrodružného cestovního ruchu v ČR 19 4.1 Příklady areálů s nabídkou programů aktivní dovolené v ČR... 20 4.2 Adrenalinová centra v ČR... 22 4.3 Nabídka adrenalinovo dobrodružných aktivit a atraktivit v ČR... 24 4.4 Bonitní zákazníci v souvislosti s destinacemi dobrodružné turistiky... 25 5 Infrastruktura dobrodružného cestovního ruchu 28 6 Trh dobrodružného cestovního ruchu 30 6.1 Současná situace na trhu cestovního ruchu v ČR... 30 6.2 Současná situace na trhu dobrodružného cestovního ruchu v ČR a jinde ve světě... 30 6.3 Nabídka dobrodružného cestovního ruchu v ČR... 32 6.3.1 Cestovní kanceláře dobrodružného cestovního ruchu v ČR... 32 6.3.1.1 Podrobná charakteristika CK Livinstone s. r. o... 40 6.3.1.2 Podrobná charakteristika CK Kundrna s. r. o.... 43 6.3.1.3 Podrobná charakteristika CK Nomád s. r. o... 48 6.3.1.4 Podrobná charakteristika CK Poznání... 50
Obsah 6 6.3.2 Porovnání vybraných cestovních kanceláří dobrodružného cestovního ruchu... 53 6.4 Poptávka po dobrodružném cestovním ruchu v ČR...57 6.4.1 Segmentace zákazníků dobrodružného cestovního ruchu... 58 6.4.2 Doplňující služby dobrodružného cestovního ruchu v ČR... 62 7 Závěr 63 Literatura 65 Příloha 69
Úvod, cíl práce a metodika 7 1 Úvod, cíl práce a metodika 1.1 Úvod V dnešní době se cestování považuje za přirozenou součást života. Nemálo turistů si však chce své cestování a nudnou dovolenou u moře trochu okořenit. Obliba dobrodružného cestovního ruchu (můžeme jej však pojmenovat i jinými synonymy např. zážitkový, exotický, adrenalinový) neustále roste díky novému způsobu života a také přetrvávajícímu fenoménu srovnávání se a předhánění se navzájem. I turisté se předhánějí v tom, kdo zažil něco neobvyklého, nebezpečného, kdo procestoval nejvíce destinací, kdo měl možnost navštívit a poznat některou z exotických zemí atd. Životní styl a trávení volného času do značné míry určuje vývoj cestovního ruchu. Lidé se chtějí odlišovat, mají potřebu individualizace prostřednictvím nabytých zkušeností a zážitků z cestování. Počet lidí, kteří si vyberou dovolenou s tím, že budou jen tak nečinně ležet na pláži u moře se neustále zmenšuje. Tím, že tráví dovolenou více aktivněji, utratí i více peněž, což znamená větší přínos pro hostitelskou zemi. Čím dál více zákazníků cestovního ruchu vyhledává aktivity, sporty, výlety a dovolené, jež se stanou nezapomenutelným zážitkem po zbytek jejich života. Protože cestování poskytuje i zpětnou vazbu, mnoho lidí se účastní těchto akcí za účelem rozvoje své osobnosti a hledání hranic svých možností. Dalším důvodem může být splnění si svého snu, naplnění celoživotních cílů a vnitřního uspokojení. Mezi základní motivy ke koupi produktu dobrodružné turistiky lze ještě zařadit získání neobvyklých zážitků, poznání přírody a romantiky v ní. Dalším podnětem adrenalin a překvapení. Avšak někteří zákazníci si nemusí být vědomi pravých příčin svého chování. Motivy nemusí být vždy racionální. Lidé se snaží změnit svůj zaběhlý režim života, což může vyvolávat i iracionální chování. Dalším motivem tohoto cestování jsou činnosti spojené s určitou mírou rizika a otestováním svých fyzických sil a morálních schopností, obzvláště v souboji s přírodou. Tento druh cestovního ruchu je ve většině případů zaměřen na mladé a aktivní lidi, kteří nechtějí strávit dovolenou pasivním odpočinkem, ale vždy s kapkou sportovní náplně. Proto se dobrodružná turistika prolíná se sportovním cestovním ruchem. Je tedy zřejmé, že aktivní dovolená bude mít v budoucnu jistě dobrý potenciál a cestovních kanceláří zaměřených na dobrodružný cestovní ruch bude přibývat. 1.2 Cíl práce a metodika Jak již z názvu mé bakalářské práce vyplývá, budu se zabývat nabídkou a poptávkou dobrodružného cestovního ruchu, tedy kdo tyto produkty nabízí, prodává, zprostředkovává a kdo je kupuje, spotřebovává a má z nich užitek, čímž
Úvod, cíl práce a metodika 8 charakterizuji segment dobrodružného cestovního ruchu. Uvedu, jaké další služby nabízí tyto specializované cestovní kanceláře, aby pronikly na trhu CR. Cílem mé práce je také charakterizovat dobrodružný cestovní ruch jako takový. Vymezím hlavní destinace v ČR a porovnám je se zahraničními destinacemi dobrodružného CR ve světě. Dále se budu zabývat infrastrukturou dobrodružného cestovního ruchu v ČR. Analyzuji situaci a zhodnotím stav, vývoj, podíl, pozici dobrodružného cestovního ruchu a cestovních kanceláří na trhu cestovního ruchu v ČR a pokusím se posoudit marketing vybraných cestovních kanceláří dobrodružné turistiky. Soustředím se na CK, které nabízejí produkty dobrodružného cestovního ruchu realizované jak v ČR, tak v zahraničí. Naopak se nebudu zabývat CK, které se starají o příjezdový cestovní ruch. V této práci budu analyzovat trh dobrodružného cestovního ruchu v ČR. Sběr dat o dobrodružném cestování a počtu subjektů na tomto trhu není snadnou záležitostí. Neexistuje publikace ani žádný jiný přímý zdroj informací o dobrodružném CR, který by zaručoval přesná statistická data. Proto jsem se snažila odvodit některá data nepřímou metodou, ke které jsem použila statistiky Českého statistického úřadu, webové stránky Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, webové stránky společnosti Mag Consulting, s. r. o. a České centrály cestovního ruchu CzechTourism aj. V textu navazuji na osvojené poznání z literatury cestovního ruchu, z literatury marketingu i psychologie osobnosti. Časopisy cestovního ruchu COT business, TTG a Všudybyl jsem taktéž využila k prohloubení informovanosti v této oblasti. Katalogy cestovních kanceláří dobrodružného cestovního ruchu a jejich webové stránky mi napomohly k zhodnocení marketingu v této oblasti. Osobně jsem navštívila některé cestovní kanceláře specializující se na dobrodružnou turistiku, abych získala konkrétní informace o jejich činnosti a mohla je navzájem porovnat a ohodnotit. V rámci analyzování trhu jsem absolvovala veletrh Go a Regiontour, veletrh Sport Life, Diashow s Janem Kopkou, závodníkem a zároveň organizátorem dobrodružných cest na sněžných kolech. Účast na veletrhu mi napomohla vytvořit si obraz o možnostech dobrodružného cestování. Jednala jsem se zástupci těchto specializovaných cestovních kanceláří a zjišťovala jsem co je jejich současným cílem a prioritou v období finanční krize. Hodnotila jsem jednotlivé nabídky zájezdů a také jsem dotazovala náhodné návštěvníky veletrhů. Shromažďovala jsem informace, katalogy a jiné propagační materiály, které mi napomohly k vypracování mé práce.
Literární rešerše o cestovním ruchu 9 2 Literární rešerše o cestovním ruchu Pro lepší porozumění celé práce jsou v následujícím textu vymezeny základní pojmy cestovního ruchu. Cestovní ruch existuje široká škála definic cestovního ruchu, nicméně za nejvýstižnější lze považovat definici WTO, která charakterizuje cestovní ruch jako činnosti lidí, spočívající v cestování a pobytu v místech mimo místa jejich obvyklého pobytu po dobu kratší jednoho uceleného roku za účelem využití volného času, obchodu a jinými účely. [1] Destinace - chápeme jako cílové místo, které si vybral zákazník pro trávení své dovolené či volného času. Z marketingového hlediska se destinace rozumí i jako samostatný produkt. Zájezd kombinace dvou a více služeb cestovního ruchu (ubytování, doprava), která trvá déle než 24 hodin nebo zahrnují ubytování přes noc. Další pojmy charakterizuje Pásková a Zelenka [12] následovně: Turista cestující, který se zdrží v navštíveném místě alespoň 24 hodin za účelem využití volného času a v tomto místě též přespí v hromadném nebo soukromém ubytovacím zařízení. Výletník - dočasný návštěvník, který se v navštívené zemi zdrží pouze jeden den, aniž by v této zemi přenocoval. Návštěvník jakákoliv osoba, která cestuje do jiného místa, než je místo jejího obvyklého pobytu na dobu nepřevyšující 12 po sobě jdoucích měsíců, přičemž účel návštěvy je jiný než výkon činnosti odměňované z navštíveného místa. 2.1 Cestovní ruch Cestovní ruch je pro ekonomiku státu velmi důležitým odvětvím a stává se stále silnějším. Vliv na cestovní ruch mají nejen sami spotřebitelé, ale také faktory ekonomické, politické, sociální, technické i technologické pokroky. Ekologické prostředí hraje taktéž významnou roli. Taktéž z opačného hlediska má vliv cestovního ruchu na turisty, poskytovatele služeb a na destinace cestovního ruchu. Cestovní ruch má dvě důležitá pojetí, ekonomické a společenské. Je jedním z významných ukazatelů, který se podílí na životní úrovni obyvatelstva. Má funkci výchovnou a všestranně rozvíjí osobnost. Slouží k cílenému využití volného času, vytváří nový životní styl, je prostředkem vzdělávání, porozumění a poznání mezi lidmi. Můžeme jej rovněž označit jako mírotvorný činitel. Cestovní ruch má také rekreačně-zdravotní funkci a umožňuje tak posílení fyzických a duševních sil. Z ekonomického hlediska vede k výměně informací, nabízí pracovní příležitosti, zmírňuje chudobu, podílí se na tvorbě hrubého domácího
Literární rešerše o cestovním ruchu 10 produktu, má vliv na výši místních rozpočtů, přispívá devizovými prostředky do státní pokladny a vytváří nutnost vybudování místní infrastruktury. Cestovní ruch není samostatným oborem, zahrnuje různorodé služby a navazuje i na jiné hospodářské odvětví. Je to multifunkční odvětví, které ovlivňuje takové oblasti jako je stavebnictví, dopravu, regionální rozvoj, zaměstnanost, malé a střední podnikání, obchod, kulturu, životní prostředí, infrastrukturu a mnoho dalších odvětví, které souvisejí s poskytováním služeb trávení volného času. Některá odvětví ovlivňuje CR kladně, na některé má dopad i negativní (např. životní prostředí a v rovině sociálně-kulturní). Cestovní ruch má téměř stejné významné postavení jako telekomunikace, ropný, chemický a automobilový průmysl ve světovém vývozu. V mezinárodním obchodě se cestovní ruch co do objemu tržeb řadí na třetí místo mezi hospodářskými odvětvími za obchod s ropou a obchod s automobily. Jedná se tedy o odvětví sektoru služeb a patří k těm rychle rostoucím. I přes to všechno není sektor cestovního ruchu co do kvality a rozsahu stále vnímán jako plnohodnotné odvětví národního hospodářství České republiky. [42] Kulturní památky, krásná příroda, ale i klimatické podmínky a střídání ročních období, určují ČR jako destinaci vhodnou pro všechny formy cestovního ruchu včetně dobrodružného cestovního ruchu. Typologie cestovního ruchu Cestovní ruch lze dělit podle různých kategorií do velkého množství skupin segmentů. Za základní bych považovala následující členění. Formy cestovního ruchu podle M. Heskové [4]: rekreační cestovní ruch, sportovní cestovní ruch, dobrodružný cestovní ruch, myslivecký a rybářský cestovní ruch, náboženský cestovní ruch, lázeňský cestovní ruch, zdravotní cestovní ruch, obchodní cestovní ruch, kongresový cestovní ruch, stimulační cestovní ruch. Můžeme se setkat s dalšími formami, jako je např. nákupní, veletržní, gurmánský CR, cestovní ruch seniorů atd. Miroslav Čertík [1] rozlišuje druhy cestovního ruchu podle místa realizace cestovního ruchu (domácí, zahraniční, vnitrostátní, národní a světový CR),
Literární rešerše o cestovním ruchu 11 vztahu k platební bilanci státu (příjezdový, tranzitní a výjezdový cestovní ruch), délky trvání (krátkodobý, dlouhodobý CR), způsobu zabezpečení jeho průběhu (organizovaný, neorganizovaný CR), způsobu účasti a formy úhrady nákladů na účasti (komerční, nekomerční CR). 2.2 Marketing cestovního ruchu Odvětví cestovního ruchu je především odvětvím lidí. Je zapotřebí na něj tímto způsobem i shlížet. Podle Morrisna [10] se marketing zabývá vztahy mezi kupujícími a prodávajícími a činnostmi, které mají tyto vztahy dovést k uspokojivému závěru. Marketing cestovního ruchu se dle Ryglové [14] zabývá potřebami a hledáním různých možností jak uspokojit účasti na cestovním ruchu. Marketing se zaměřuje na zákazníka a na vytvoření dobrého dojmu na veřejnosti. Jeho úkolem je předvídat potřeby a přání zákazníků a umět je realizovat tak aby byl spokojen nejen zákazník ale i celý podnik. Marketing cestovního ruchu patří mezi marketing služeb. Z toho vyplývají určitá specifika. Například zájezd nelze předem vyzkoušet, proto je zde větší význam ústní reklamy a také použití větší emotivní propagace. Zákazník nevybírá službu (zájezd) na základě tolika racionálních důvodů jako u koupi výrobků. Klade se větší důraz na propagaci mimo sezóny a na image a úroveň služeb. V sektoru služeb neustále roste význam upevňování vztahů s komplementárními firmami. Snadná kopírovatelnost služeb je důvodem aby CK byly schopny inovovat své služby na základě požadavků zákazníka. Použití více než jen 4 P. Více než jen 4 P znamená: product (produkt), place (místo, distribuce), promotion (propagace), price (cena), people (lidé), tvoření packagu (bálíčku) a programování, partnership (spolupráce s dodavateli a s přepravci). [10] Problematika marketingu cestovního ruchu je poměrně rozsáhle popsána v literatuře např. od Kateřiny Ryglové [14] nebo Alastaira Morrisona [10]. Nalezneme zde poučení o tvorbě cen v cestovním ruchu a poznatky o cenových strategiích. Dozvíme se, jaké jsou výhody balíčků z pozice zákazníka a cestovní kanceláře nebo např. jaké jsou nejúčinnější komunikační nástroje a další. 2.3 Trh cestovního ruchu Trh je ekonomické prostředí, v němž se nabídka a poptávka dostává do vzájemné interakce, případně se střetává s přáním zákazníků a cena s kupní silou. Z ekonomického hlediska znamená trh sumu všech prodávajících a kupujících, kteří realizují směnu výrobků nebo služeb. Z marketingového hlediska je trh soubor stávajících a potenciálních kupujících výrobků a služeb. Potenciální trh je soubor zákazníků, kteří vyjadřují určitý stupeň zájmu o určitý výrobek nebo službu. Velikost trhu je daná počtem kupujících, kteří mají peníze a chtějí si produkt či službu zakoupit. [9]
Literární rešerše o cestovním ruchu 12 Převis nabídky nad poptávkou je obecně význačný pro trh cestovního ruchu, jelikož lze sledovat velké množství zájezdů na poslední chvíli a neobsazenost ubytovacích kapacit. Výrazný vliv na trhu cestovního ruchu má nejenom nabídka a poptávka cestovního ruchu, ale také státní politika cestovního ruchu (legislativa, daňový systém, mezinárodní smlouvy a finanční podpora). Trh cestovního ruchu je charakteristický sezónností, od čehož se mnohdy odvíjí i cena produktů a služeb cestovního ruchu. Zvláštností trhu cestovního ruchu je, že se na něm uskutečňuje prodej zboží i prodej služeb. Platí, že nabídka, poptávka a spotřeba se uskutečňuje v jinou dobu a na jiném místě. Na trhu cestovního ruchu existuje vzájemná těsnost nabídky a poptávky, jelikož změny v cenách produktů cestovního ruchu a příjmech obyvatelstva se na tomto trhu značně projeví. Na trh cestovního ruchu působí mnoho faktorů. Jsou to faktory ekonomické, politické, geografické, historické, kulturní, sociální, demografické a technologické. Výrazný vliv na trh cestovního ruchu má státní politika cestovního ruchu jak je znázorněno na následujícím schématu.
Literární rešerše o cestovním ruchu 13 Obr. 1 Základní faktory ovlivňující trh cestovního ruchu Zdroj: [12] Nabídka v cestovním ruchu Nabídka v cestovním ruchu je souhrnem všech komponentů nutných k realizaci účasti na cestovním ruchu a k naplnění očekávaných efektů. Předmětem nabídky jsou objekty cestovního ruchu (souhrn atraktivit, služeb), které jsou v daném místě a čase k dispozici pro uspokojení potřeb turistů. [14] Mezi faktory ovlivňující nabídku cestovního ruchu patří politická a ekonomická situace, klima a přírodní zdroje, dopravní dostupnost, dodavatelé a partneři. Nabídka představuje ucelený komplex služeb, kde by měly vztahy mezi jednotlivými organizacemi být velmi úzce propojeny. Hovoříme o roli vlády (zákony, kontrola), o dodavatelích a zprostředkovatelích cestovního ruchu a ostatních organizacích veřejného a soukromého sektoru (policie, nemocnice, ambasády a jiné instituce související s cestovním ruchem).
Literární rešerše o cestovním ruchu 14 Nabídka je realizovaná zvláště prostřednictvím cestovních kanceláří. Zákon č. 159/1999 Sb. stanovuje podmínky podnikání v cestovním ruchu a mimo jiné i rozdíly mezi cestovní kanceláří a cestovní agenturou. Zájezd vždy organizuje, nabízí a prodává cestovní kancelář (touroperátor), která je živností koncesovanou a má řádné pojištění proti úpadku. Zájezd lze zakoupit i prostřednictvím cestovní agentury (dealer či smluvní provizní prodejce), která má uzavřenou smlouvu o provizním prodeji se zmíněnou cestovní kanceláří. Cestovní agentura je vázanou živností a pouze zprostředkovává prodej zájezdu, který pořádá CK, je tedy dodavatelem jednotlivých služeb cestovního ruchu (prodej letenek, ubytování, pronájem dopravních prostředků aj.). To znamená, že nemůže sama na svůj účet zájezd organizovat a prodávat. Cestovní agentura má povinnost zákazníkovi na jeho požadavek sdělit, která cestovní kancelář zájezd připravuje. České cestovní kanceláře či agentury se organizují v Asociaci cestovních kanceláří ČR nebo v Asociaci českých cestovních kanceláří a agentur. Tyto organizace prosazují zájmy a podporují produkty svých členů, dodávají aktuální informace o CR a legislativě, zastupují zájmy členů před vrcholovými orgány. Na druhou stranu chrání zákazníky. Poptávka v cestovním ruchu Poptávka v cestovním ruchu je množství daného produktu cestovního ruchu, které kupující hodlá koupit za danou cenu na daném trhu v daném čase. [12] Poptávka v cestovním ruchu je mnohovrstevnou kategorií a může mít různou podobu, například: agregátní poptávky poptávka všech potenciálních účastníků cestovního ruchu v daném prostoru a čase; individuální poptávky poptávka jednoho potenciálního účastníka cestovního ruchu nebo poptávka po produkci jednoho tvůrce produktu; dílčí poptávky poptávka po jedné službě; koupěschopné poptávky poptávka podložená koupěschopností; destinační poptávky. [7] Poptávka v cestovním ruchu je tvořena účastníky cestovního ruchu. Účastníkem je návštěvník či výletník. Poptávka cestovního ruchu zahrnuje cestovní ruch příjezdový, domácí i výjezdový cestovní ruch. V následujících kapitolách se cestovním ruchem domácím a výjezdovým.
Literární rešerše o cestovním ruchu 15 Mezi faktory ovlivňující poptávku dobrodružného cestovního ruchu z hlediska potenciálního turisty patří: výše důchodů, dostatek volného času, celkový způsob života a spotřebitelské preference, dobrý zdravotní stav, motivace. Tržní faktory působící na poptávku jsou následující: marketing, reklama, doporučení, cena a kvalita služeb CK, profesionální průvodci. V samotné destinaci je poptávka ovlivněna těmito faktory: dopravní dostupnost, bezpečnost dané destinace (např. války), sezóna a počasí. To, že podstatná část trhu cestovního ruchu se začíná odklánět od hlavního turistického proudu, naznačuje např.: růst poptávky po zážitkovém a kreativním turismu (cykloturistika, volnočasové aktivity, rozvoj dovedností); zejména mladší věkové skupiny vyžadují aktivní dovolenou rozvoj různých forem adventure tourism (cestovní ruch zaměřený na dobrodružství); při hledání nových zkušeností spotřebitelé vyhledávají hlubší a intenzivnější zážitky; roste poptávka po bezpečném nebezpečí (dobrodružné cesty a zážitky); roste poptávka po spirituálních produktech založených na vnitřním prožitku. [55] Segmentace trhu cestovního ruchu Segmentace trhu je rozčlenění potenciálních zákazníků do téměř stejných (homogenních) skupin, podle toho jaké jsou jejich potřeby, cíle a reakce na prvky marketingového mixu. Segmentace zákazníků umožňuje to, že se dostane konkrétní produkt ke konkrétnímu zákazníkovi a je také prostředkem k zjištění použití účinné formy propagace pro určitou skupinu zákazníků. Dalším efektivním prostředkem při segmentaci trhu je tvorba balíčků a programů, čímž se sladí nabídka se specifickými skupinami zákazníků. Segmentace trhu cestovního ruchu podle čtyř hlavních pojetí [14]:
Literární rešerše o cestovním ruchu 16 Demografické: věk, pohlaví, vzdělání, příjem, velikost rodiny. Geografické: klima, světová oblast, stát, region, město/venkov. Psychografické: hodnoty, životní styl, zájmy, aktivity. Behavioristické: zvyky a preference, postoje ke službě, důvod, očekávaný prospěch, frekvence nákupu.
Dobrodružný cestovní ruch 17 3 Dobrodružný cestovní ruch 3.1 Jak to všechno začalo? Mnoho aktivit dobrodružného cestovního ruchu zde existuje řadu let. Horolezectví nebo létání je tomu příkladem. Za průkopníky můžeme považovat Geoffa Tabina, amerického horolezce, který studoval filozofii na Oxfordu a Davida Kirka, člena Oxfordského klubu nebezpečných sportů. Jejich nápad vyzkoušet liánový skok, starobylý rituál, při němž se z chlapců v Nové Guinei stávají muži, se jim zalíbil natolik, že 1. dubna 1979 předvedli první bungee-jump z Cliftonského mostu v anglickém Bristolu. V roce 1984 na Novém Zélandě došlo k prvním komerčním operacím tohoto zaměření. Od té doby se nový druh sportu a turistiky začal rozšiřovat. [2] 3.2 Charakteristika dobrodružného cestovního ruchu Dobrodružný cestovní ruch (též adrenalinová dovolená, dobrodružná dovolená) forma cestovního ruchu, jejímž hlavním rysem je neočekávanost, neexistence pevně daného programu, případně i určitá míra kontrolovaného rizika. Typickými aktivitami jsou horolezectví, alpinismus, vysokohorská turistika, survival, safari v Africe, zájezdy a pobyty s prvky extrémních a adrenalinových sportů. Součástí dobrodružného cestovního ruchu může být hipoturistika (jezdecký cestovní ruch). [12] Dobrodružný cestovní ruch lze pojmenovat i jako zážitkový cestovní ruch forma cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni vyhledáváním zážitků odlišných od všedního života, vzrušení. Má dva krajní přístupy vyhledávání a prožívání sociálních kontaktů a kontaktů s přírodou a kulturním prostředím destinace, nebo vyhledáváním zážitků v rámci atrakcí. Mezi jeho formy mimo jiné patří i adrenalinový cestovní ruch a sportovní cestovní ruch. [12] Podle M. Heskové [4] je dobrodružný cestovní ruch (adventure tourism) součástí sportovního cestovního ruchu jako výsledek touhy po neznámém, po objevování, s cílem zažít nějaké dobrodružství s jistou mírou kontrolovaného rizika. Aspekty dobrodružství souvisejí s kategoriemi emocionálního a iracionálního života člověka, který má v každodenním životě všechno racionálně uspořádané, organizované, pravidelné a ve kterém dobrodružství v původním smyslu nemá takřka žádné místo. Jde o touhu člověka změnit alespoň na krátký čas každodenní způsob života na alternativní způsob života vykonáváním rozličných aktivit, např. noční putování, zdolávání vysoko položených míst, cestování do odlehlých končin světa, pěstování extrémních, tzv. adrenalinových sportů.
Dobrodružný cestovní ruch 18 Obvykle tato forma cestovního ruchu je vykonávána ve volné přírodě, a to ve vzduchu, na zemi, pod zemí, na vodě a pod vodou. Do této oblasti cestovního ruchu však spadají i cesty do exotických zemí nebo výpravy na Antarktidu, přičemž rozlišujeme měkkou a tvrdou dobrodružnou turistiku, které se navzájem odlišují fyzickou náročností. Dobrodružný cestovní ruch, jak už bylo řečeno, s sebou nese jistou míru rizika. Z tohoto důvodu je nutná dokonalá organizační, technická zabezpečení a některá speciální pojištění pro účastníka, dále speciální vybavení a výstroj určené pro jednotlivé dobrodružné aktivity. Mezi hlavní rizika při cestách do zahraničí můžeme zařadit různé druhy úrazů, úpal, zažívací potíže, akutní průjmy, cholera, malárie, žlutá zimnice a další. Prevencí před některými onemocněními je očkování. Důležité je však se nechat pojistit. Povinné očkování je v současné době očkování proti: žluté zimnici při cestách do zemí Afriky a Střední a Jižní Ameriky a meningokokové meningitidě (A, C, Y, W - 135) při cestách do Saudské Arábie. [44] Za nejrizikovější země jsou považovány některé státy Asie a v poslední době Mexiko díky viru A(H1N1). Naopak Skandinávské země jsou považovány za nejméně rizikovou oblast. Dobrodružní turisté se na své cesty aktivní dovolené v oblibě vypravují do Asijských států jako je např. Nepál, Čína, Indie. Hojná část klientely směřuje taktéž do nitra černého kontinentu, kde lze zažít opravdu velké dobrodružství např. africké safari, dobrodružství v písečných dunách, poznání domorodých kmenů, výstupy na Kilimandžáro v Tanzánii, zájezdy za gorilami do Ugandy aj. Dříve se převážně cestovalo za poznáním do Ruska a na Aljašku. Do Ameriky se nejčastěji jezdí z hlediska dobrodružného cestování za poznáním do Peru, Bolivie, Argentiny a Mexika. V Evropě jsou oblíbené severní a východní země jako je např. Norsko, Švédsko, Ukrajina a Rumunsko. Také Rakousko a v poslední době i Černá Hora svými ideálními přírodními a klimatickými podmínkami láká aktivní dobrodružné turisty.
Destinace dobrodružného cestovního ruchu v ČR 19 4 Destinace dobrodružného cestovního ruchu v ČR Destinace je místo, které disponuje atraktivitami a jejich službami, ubytovacím zařízením, infrastrukturou a organizacemi pro cestovní ruch. Česká republika není stále vnímána zahraničními turisty jako destinace vhodná pro adrenalinové i zimní sporty, aktivní a dobrodružné cestování i přes to, že jsou v ČR dobré možnosti pro cykloturistiku, vodní sporty a je vypracovaná hustá síť turistických tras a stezek po celém území ČR. Česká republika totiž nemůže uspokojit příznivce alpinismu, nemůže nabídnout velehory a moře, které nabízejí řadu příležitostí pro dobrodružnou dovolenou. Pro domácí populaci je rozhodujícím činitelem výběru lokality dovolené v ČR možnost realizovat oblíbené volnočasové aktivity (celkově jsou tyto možnosti vnímány poměrně negativně). [42] Česká republika je vhodná pro horskou turistiku, cykloturistiku, zimní sporty, vodní sporty jako je např. rafting a vodní lyžování. Za těmito aktivitami se jezdí převážně do Krkonoš, Jižních Čech, na Šumavu, do Jizerských hor, Beskyd i na Jižní Moravu. Podle mého průzkumu téměř v každém z turistických regionů ČR lze vykonávat alespoň jednu z aktivit dobrodružného cestování. Chybí zde ale dobrá propagace či medializace těchto aktivit. Inspiraci na aktivní dovolenou je možné získat na portálu Kudy z nudy. V ČR existuje 25 center s nabídkou sportů a netradiční dovolené, které lákají zájemce aktivního trávení volného času. Zájemci si zde mohou vypůjčit sportovní vybavení a vyzkoušet lanové aktivity, jízdu na koni, potápění, horolezectví, adrenalinové sporty. Do blízkého okolí se mohou vydat za pěší turistikou, cykloturistikou a vodáctvím aj. Specializované činnosti nabízejí předem připravené programy. Těchto 25 center je sdruženo v rámci projektu Aktivní dovolená v Česku na internetových stránkách www.aktivni-turistika.cz. Hlavním nositelem projektu Aktivní dovolená v Česku je region Orlicko-Třebovsko. Spolufinancován je ze strukturálních fondů EU, státního rozpočtu a Pardubickým krajem, kde je aktivní dovolená těžištěm CR. Národními partnery projektu jsou CzechTourism (centrála cestovního ruchu v ČR) a Klub českých turistů. [21]
Destinace dobrodružného cestovního ruchu v ČR 20 Mapa 1 Areály aktivní turistiky Zdroj: www.aktivni-turistika.cz Z této mapy je patrné, že většina areálů aktivní turistiky je soustředěno v okolí hor nebo v blízkosti řek. 4.1 Příklady areálů s nabídkou programů aktivní dovolené v ČR Kategorie kolo a pěší turistika Areál srubů Větrný vrch: Místo: Dolní Morava, Kralický Sněžník, jižní část Orlických hor. Aktivity: pěší turistika, naučné stezky, hřebenové turistické trasy, cykloturistika, horská a extrémní cykloturistika, slope (for free) style, cross, letní využití sjezdovky v areálu Větrný vrch, kolečkové bruslení podél řeky Moravy. Program: Toulky pod Kralickým Sněžníkem s vůní pečeně. Popis programu: cyklistický víkend přírodou v okolí Kralického Sněžníku a v jižní části Orlických hor pro milovníky dobrého jídla. Turistická varianta je možná pro náročné i méně náročné turisty. Lze si zapůjčit kola a zaplatit průvodce. Možnost rybolovu a využití sportovních aktivit v areálu. Program nabízí: Penzion Moravanka
Destinace dobrodružného cestovního ruchu v ČR 21 Mapa 2 Program Větrný vrch Zdroj: www.czecot.cz Kategorie vodní turistika Outdoorová základna Sport-S Pod Papouščí skálou: Místo: Český Krumlov, jižní Čechy, Povltaví Atraktivity: vodní turistika, sjíždění řeky Vltavy, Český Krumlov, Hrad Rožumberk. Program: Vodácký víkend na Vltavě Popis Programu: během plavby turista zavítá do nejvíce navštěvovaného úseku Vltavy mezi Vyšším Brodem a Boršovem, kde Vltava proudí úzkým zalesněným údolím. Kromě sportovního zážitku plavba přináší historické, kulturní a technické památky. Program nabízí: Outdoorová základna Sport-S Pod Papouščí skálou. Podmínky: umět plavat, minimální věk účastníka 12 let. Kategorie lanová turistika Lanové centrum Proud: Místo: Olomouc. Program: Nebe a voda v Lanovém centru Proud. Atraktivity: lanové dráhy, rafting. Popis programu: kombinace lanových aktivit a raftingu po Litovelském Pomoraví. Tříhodinový dobrodružný program v lanovém centru, kde si lze vybrat lehké či obtížnější lanové disciplíny. Rafting začíná v Chomoutově, pluje se řekou Moravou v CHKO Litovelském pomoraví a končí se v loděnici v Olomouci. Program nabízí: Lanové centrum proud. Podmínky: minimální věk 10 let.
Destinace dobrodružného cestovního ruchu v ČR 22 4.2 Adrenalinová centra v ČR Podle mého průzkumu se v ČR nachází větší množství adrenalinových center než počet cestovních kanceláří zabývajících se dobrodružným cestovním ruchem. Lze říci, že v každém kraji najdeme několik center speciálně zaměřených na adrenalinové aktivity. Většina lanových center je situována v blízkém okolí větších měst. Protože není možné projíždět se na čtyřkolkách nebo zorbovat po chodnících ulic jsou ostatní adrenalinové aktivity soustředěny spíše do volné přírody, na venkov kde je vhodný prostor. Adrenalinové centra pro svůj název používají také označení park. Následně jsem si vybrala 4 adrenalinová centra, které mě zaujala svou nabídkou produktů a prezentací na veletrzích v Brně. Aktivity vybraných adrenalinových center lze rozdělit na aktivity konané na zemi, ve vzduchu a na vodě. Adrenalin park Jeseníky nabízí aktivity jak na zemi, tak ve vzduchu i na vodě. Adrenalin park Jeseníky Adrenalin park Jeseníky je umístěn na Ranči Orel. Provozovatelem je Freetime Project, s. r. o. se sídlem v Jeseníku, ul. Lipovská 630/109. Portfolium firmy tvoří i tyto subjekty: penzion Slezský dům, Sport 2000 - největší obchod s outdoor vybavením v regionu, 3 minibusy zn. Mercedes, Profiski & board school. V roce 2009 získal ocenění Nejlepší aktivity severní Moravy a Slezska v oblasti adrenalinových aktivit od portálu Kudy z nudy. Park nabízí lanové centrum, obří houpačku, terénní čtyřkolky a koloběžky, cyklo MTB výlety, jízdy na koních, paintball, výlety na kanoi, horolezeckou stěnu, obří lanovku, trampolínu, bungee trampolínu, lukostřelbu i dětský park. Pro větší kolektivy je schopen vytvořit program na míru. Vstup do lanového centra je omezen pouze výškou lezce (minimálně 130 cm). Překážky jsou umístěny ve výšce 4 10 m nad zemí na třech trasách lišících se svojí obtížností. Lanové centrum je možné využít i v noci na osvětlených trasách. Výlety na kanoi organizuje adrenalin park na řece Moravě podle přání zákazníka v doprovodu školeného vodáka. Jízda na terénních čtyřkolkách není podmíněna řidičským oprávněním a je určena i pro ženy. Adrenalin park Jeseníky nabízí i balíčky služeb, které obsahují mix dobrodružných aktivit. Např. balíček adrenalin obsahuje lanové centrum, lukostřelbu, jízdy na koních a bungee trampolínu v celkové hodnotě 890 Kč. Balíček High fever nabízí lanové centrum, obří houpačku, paintball, jízdy na koních, terenní čtyřkolky a bungee trampolínu za cenu 1 390 Kč.
Destinace dobrodružného cestovního ruchu v ČR 23 Tarzanie - horský lanový park Ráztoka Tento největší lanový park v ČR je situován v blízkosti Frenštátu pod Radhoštěm. Provozovatelem je Balance Outdoor s. r. o. se sídlem ve Frýdlantu nad Ostravicí, ul. B. Němcové 769. Tarzanie je určena pro širokou veřejnost, dětem i dospělým. Nabízí 5 tras dle obtížnosti a výšky lezce. Ceny se pohybují v rozmezí od 120 Kč do 300 Kč, nadstandartní služby (osobní doprovod na překážkové trase) jsou ohodnoceny 240 Kč za 1 hodinu. Tarzánie nabízí i další atrakce: skákací trampolíny (10 minut za 50 Kč/osobu), bungee trampolíny (10 minut za 80 Kč/osobu), power fan jištěný skok z 13-ti metrové výšky (150 Kč/1 skok), zorbing pro 2 osoby (3 000 kč/1hodina), trikke jízda na speciálních tříkolkách (290 Kč/8km), lezení na síti do výšky 14 metrů (100 Kč/os). Para & Fly service s. r. o. Para & Fly service (PFS) sídlí v Hluboké nad Vltavou na letišti Hosín 196. Firma má však partnery i na jiných letištích a letových terénech v ČR. Zakladatelé firmy jsou zkušení lektoři a Mistři Evropy v motorovém paraglidingu. PFS nabízí svým zákazníkům padákové sporty jako je např. paragliding, paramotory, parašutismus, powerkiting, motorové plachtění. Zákazník má tak možnost proletět se vzduchem rychlostí až 220 Km/hod a zažít tak skutečný adrenalin. Paragliding je padákový kluzák, který za pomocí vzdušných proudů letí s pilotem i několik kilometrů vzduchem. Startuje se rozběhem z kopce. Parašutismus začíná výskokem z letadla, následně se letí volným pádem a nakonec nezbývá nic jiného než rozevřít padák a dopadnout na zemský povrch. Powerkiting je druh adrenalinového sportu, při kterém se používá tažný drak. Powerkiting lze realizovat po zemi, na sněhu či ve vodě a to tím způsobem, že vždy se pomocí draku vyskočí i pár metru do vzduchu a nechá se unášet větrem několik málo sekund. Veškeré aktivity jsou vedeny pod dohledem zkušených instruktorů. Cenové rozpětí za služby PFS je stanoveno od 1 500 Kč do 6 500 Kč. Ski & Wake Park Ski & Wake Park (SWP) se nachází na Těrlické přehradě 5 km od Havířova, provozovatel je fyzická osoba Martin Kocur. SWP je sportovní areál pro vodní lyžování, wakeboarding, wakeskating, kneeboarding a také jediným místem v ČR, kde návštěvník má možnost shlédnout závody nejvyšší evropské úrovně. Provozní doba je od května do září. Mezi nabízené atrakce řadí SWP vodní překážky, vodní vlek a čluny pro provoz vodních sportů.
Destinace dobrodružného cestovního ruchu v ČR 24 Cena se odvíjí od počtu minut strávených na vodě. Za 30-ti minutovou jízdu (wake/lyže) zaplatí zákazník 750 Kč. Je možné zakoupit i permanentní vstupenku na sezónu za 8 000 Kč. Půjčovné wakeboardu stojí 80 Kč/1hod. 4.3 Nabídka adrenalinovo dobrodružných aktivit a atraktivit v ČR V předchozí kapitole jsou uvedeny hlavní destinace aktivní dovolené a adrenalinová centra. Na trhu dobrodružného cestovního ruchu se lze však setkat s dalšími aktivitami tohoto zaměření než jsou uvedeny v kapitole 4.2. Následující výčet představuje nabídku adrenalinových aktivit v ČR, které lze vykonávat ve vzduchu, na zemi, pod zemským povrchem, ve vodě i pod vodou. U všech aktivit je nutná profesionální výbava a dohled kvalifikovaných instruktorů. Adrenalinové aktivity jsou z větší části určeny pro dospělé a odvážné jedince z vyšších sociálních vrstev. Ceny adrenalinových zážitků závisí na jednotlivých aktivitách. Mohou se však vyšplhat až k 60 000 Kč. Adrenalinové aktivity konané ve vzduchu Airboard (vzduchový kluzák), base jumping (skoky z vysokých budov, mostů, vysílacích věží a kolmých skal), bungee jumping (skákání na pružném gumovém lanu zpravidla z mostu nebo jeřábu), lanová skluzavka, lanové dráhy, let balonem, obří houpačka, paragliding, parašutismus, rogalo, skydiving (akrobatické prvky při parašutismu), tandemové seskoky, vznášedlo, zážitkové lety (letadlem, stíhačkou, větroněm, vrtulníkem). Adrenalinové aktivity konané na zemském povrchu Airsoft (vylepšený paintball), autodrom, bobová dráha, buggykiting (jízdu s drakem na terénní tříkolce), cyklokrosová dráha, disc golf (golf s létajícím talířem), grasski (travní lyže), horolezectví, jízda bojovým transportérem, krosová dráha ve svahu, motokrosová a motokárová dráha, motoskijöring (jízda za sněžným skútrem s řidičem), mountainboard (jízda na snowboardu na kolečkách), mushing (jízda se psím spřežením), landsurfing, paintball, powerkiting (ovládání kitu, tažení kitem), segway (dvoukolové gyroskopické vozítko fungující na principu dynamické stabilizace, díky které samo udržuje rovnováhu), skijöring (jízda na lyžích tažených koňmi), skákací boty, snowtubing (jízda na speciálním nafukovacím člunu ve sněhovém korytu), snowkiting (jízdu s drakem na lyžích nebo snowboardu), tankodrom, terénní buginy, trampolíny, vysokohorská turistika, zorbing.
Destinace dobrodružného cestovního ruchu v ČR 25 Adrenalinové aktivity konané na vodě Canyoning (prostupování horských řek po proudu), freestyle ski a snowboard skoky do vody, kiteboarding (jízdu s drakem na plováku), plachtění, potápění, rafting, vodní lyžování, windsurfing. Adrenalinové aktivity konané pod zemským povrchem (pod vodou) Speleo canyoning (sestup na podzemní řeku, brodění řekou, podzemní koridory, slaňování), speleo ferrata (podzemní zajištěná lanová ferrata s traverzem mezi jednotlivými vchody do jeskyní). 4.4 Bonitní zákazníci v souvislosti s destinacemi dobrodružné turistiky Jelikož destinace je tvořena poptávkou, je důležité jak aktivní turisté hodnotí a shlížejí na samotné geografické regiony a zda jim cílový prostor přináší uspokojení. Pokud se účastníci cestovního ruchu rozhodnou pro aktivní dovolenou a jsou v daném regionu spokojeni, s tím co od místa očekávali, zůstanou zde déle a tedy i více utratí. Jsou tudíž pro daný region bonitními zákazníky. Bonitní návštěvník se vyznačuje nadprůměrnou útratou a délkou pobytu v regionu (tzn., že přespí alespoň 3 x v daném regionu a průměrně utratí alespoň 500,- CZK za den). Je to ale především osoba, která místu přináší určitý význam, protože peníze, které utratí v regionu, plynou do veřejných rozpočtů, ze kterých se buduje infrastruktura a vzniká tak přínos pro všechny. Většinou bonitní zákazníci nemají v plánu se do regionu opět vrátit a jsou to převážně cizinci.
Destinace dobrodružného cestovního ruchu v ČR 26 Mapa 3 Češi na aktivní dovolené: Bonita v jednotlivých turistických regionech vs. spokojenost (vybrané klíčové atributy) Zdroj: <http://www.czechtourism.cz/files/regiony/07_01_08_monitoring_navstevniku_fakta_inspir ace.pdf> Poznámka: Mapa zobrazuje původních 15 turistických regionů (od ledna 2010 přibyly další 2). Průměr na škále vybraných klíčových atribut je 1 4, přičemž 1 je velmi špatné hodnocení, 4 je velmi dobré hodnocení. Z mapy č. 3 je zřejmé, že v regionech Západočeské lázně a Plzeňsko jsou stravovací kapacity hodnoceny nejvíce podprůměrně. Opakem je region Vysočina. Vybavení regionu pro sportovní aktivity je nejlépe hodnoceno na Šumavě, nejhůře je na tom opět region Západočeské lázně a Plzeňsko. V regionech, kde je nejvíce bonitních návštěvníků je celková spokojenost s vybranými klíčovými atributy nadprůměrná, dalo by se tedy konstatovat, že tyto regiony bychom mohli považovat za významné destinace pro rozvoj dobrodružného cestovního ruchu v ČR. Mezi tyto kraje např. paří Jižní Čechy, Vysočina, Krkonoše. Důvodem proč jsou např. zmíněné Jižní Čechy lépe hodnoceny oproti Plzeňsku, je to, že nabízejí, co návštěvník očekává. Ovlivňujícím faktorem pro návštěvníka je především vybavení regionu pro sportovní činnosti a velká nabídka ubytovacích a stravovacích kapacit. Obě tato kritéria jsou v Jižních Čechách
Destinace dobrodružného cestovního ruchu v ČR 27 hodnocena nadprůměrně. Mimo jiné se z monitoringu na webových stránkách czechtourism lze dočíst, že např. služby pro cykloturisty jsou hodnoceny 3,3 body a místní orientační značení taktéž. Nejlépe hodnocený atribut v Jižních Čechách je poskytnutí informací o regionu (3,5 bodů). Tab. 1 Nejlákavější aktivity v Jižních Čechách s porovnáním celé ČR Zdroj: <http://monitoring.czechtourism.cz/tabs.php?x=28&g=&j0=on&j1=on&k=&r=3&o=&h9=3> Poznámka: Respondent mohl vybírat až 3 aktivity. Součet proto dává více než 100 %. Průzkum byl proveden v létě 2007, kdy bylo osloveno celkem 3 029 návštěvníků a v zimě 2007 bylo osloveno 2 396 návštěvníků. Z tabulky 1 je zřejmé, že do Jižních Čech celoročně přijíždí za poznávací turistikou nejvíce respondentů (55 % z celkového počtu 5425). Pěší turistika je druhým největším důvodem proč respondenti navštíví tento region. Za cykloturistikou a horskou cyklistikou do regionu přijíždí až 25 % respondentů (s porovnáním celé ČR je to nadprůměr), velký podíl ještě zaujímají vodní sporty a koupání (19 %).
Infrastruktura dobrodružného cestovního ruchu 28 5 Infrastruktura dobrodružného cestovního ruchu Infrastruktura cestovního ruchu je základem pro efektivní rozvoj cestovního ruchu. Informační střediska, standardní ubytovací zařízení, zařízení pro sportovně-rekreační komplexy, sportovní centra a areály, vybavenost zimních i letních středisek, budování turistických tras a cyklostezek, dopravní komunikace a dostupnost turistických regionů, letiště aj. napomáhají ke zkvalitnění základní infrastruktury dobrodružného cestovního ruchu. V této souvislosti zmiňuji internetový portál outdoornet, který slouží jako internetové informační centrum pro sportovce a zájemce dobrodružného cestovního ruchu. Tvoří jej 16 titulů specializujících se na sportovní, rekreační a aktivní cestování. Tento portál shromažduje nejnavštěvovanější internetové stránky týkající se aktivního trávení volného času, sportu a turistiky. Lze zde najít dopravní systém pro turisty a cykloturisty, mapy lezeckých cest, vodácké mapy, kalendář různých závodů a zajímavých akcí, informace o potřebné výbavě, typy na výlety a další. S porovnáním s vyspělými zahraničními destinacemi cestovního ruchu však vybavenost sportovně-dobrodružné infrastruktury a zařízení pro volný čas nedosahuje požadované úrovně. Infrastruktura aktivit dobrodružného cestovního ruchu realizovaných ve vzduchu Např. paragliding, tandemové seskoky, zážitkové lety potřebují ke svému uskutečnění letiště a vhodný prostor bez překážek. Jako příklad letišť uvádím letiště Hosín (Aeroklub České Budějovice), letecký a sportovní areál Raná u Loun, letiště Krnov, Kolín, Příbram, Most, letiště ve Frýdlantě nad Ostravicí, letiště Kunovice u Uherského Hradiště, letiště Zábřeh u Hlučína a letiště Prostějov. Seskoky se provádí např. z těchto letadel: L-410 Turbolet, AN-2, L 60 Brigadýr, Cesna, MI-17 vrtulník a někdy i z horkovzdušného balónu. Let horkovzdušným balonem nemusí být realizován vždy jen na letišti, lokalitou pro tuto aktivitu je např. Kraví Hora nebo přehrada v Brně, Ostrava (výstaviště Černá louka), Praha (Konopiště, Karlštejn). Bungee jumping se obvykle skáče z jeřábů a mostů a to zejména ze Zvíkovského mostu nedaleko Písku a z mostu přes údolí Hačky u Chomutova. Provoz bungee jumping z nejznámějšího Loketského mostu byl ukončen z důvodu výstavby rychlostní komunikace.
Infrastruktura dobrodružného cestovního ruchu 29 Infrastruktura aktivit dobrodružného cestovního ruchu realizovaných ve vodě Tyto aktivity je možné realizovat na horských prudkých řekách, jezerech, přehradách, rybnících nebo v zatopených lomech. Pro kiteboarding, windsurfing je např. vhodná přehrada Lipno. Rafting lze provádět na volné vodě (řeka Jizera, Sázava) a na umělých vodních propustech (Praha, Veltrusy, České Budějovice, Roudnice nad Labem). Potápět se lze v ČR na přehradách, rybnících, lomech a vodních nádržích, ale i v řekách (např. na Vltavě) a zatopených štolách. Infrastruktura aktivit dobrodružného cestovního ruchu realizovaných na zemi Pro aktivity dobrodružného cestovního ruchu, které se vykonávají na zemském povrchu, je mnohdy nutné vybudovat speciální centra, hřiště, dráhy, stezky či terén (např. bobové, cyklokrosové a motokrosové dráhy; paintballová hřiště, lanová centra aj.). Vybudování takové infrastruktury sebou nese vysoké náklady, lze však také čerpat z fondů EU. Tuto možnost využil např. Moravskoslezský kraj pro projekt Beskydská magistrála. Beskydská magistrála tento projekt byl schválen v listopadu roku 2009 a je financován ve výši 92,5 % z prostředků EU. Projekt má zkvalitnit infrastrukturu rekreačních sportů v Beskydech a přilákat zde více turistů v letní i zimní sezóně. Dojde k vybudování a propojení některých běžeckých tras a cyklotras. Bude vytvořen systém orientace pomocí informačních tabulí s mapami, budou dodána zastřešená odpočívadla, lavičky, stojany na kola a lyže, sady nářadí na kola a lyže, elektronické informační panely apod. Stav o aktuálním počasí, dopravním spojení, informace o horské služeb, cykloservisech, skiservisech, polohových souřadnic pro GPS nebo např. obtížnost tras zájemci naleznou na specializovaných webových stránkách. [50]
Trh dobrodružného cestovního ruchu 30 6 Trh dobrodružného cestovního ruchu 6.1 Současná situace na trhu cestovního ruchu v ČR Podle zkoumání organizace World Travel & Tourism Cound, jejichž úkolem je sestavení tzv. fiktivních satelitních účtů cestovního ruchu, tvořil sektor cestovního ruchu v roce 2006 v České republice hodnoty 68,5 mld. Kč (2,14 % HDP) a zaměstnával 109,3 tis. osob (2,3 % celkové zaměstnanosti). S porovnáním roku 1993 se hodnota produktu cestovního ruchu v ČR zvýšila 2,5 násobně. Tempo růstu produktu cestovního ruchu v ČR bylo ve sledovaném období vyšší než tempo růstu zemí EU. Význam cestovního ruchu v České republice je proto nad celosvětovým průměrem i nad průměrem EU. [42] Tab. 2 Devizové příjmy, výdaje, saldo a podíl příjmů na HDP ve sledovaném období absolutně v mil. Kč. Rok Příjmy Výdaje Saldo Podíl příjmů na HDP v % 2007 133 772,3 73 450,3 90 322,0 3,8 2008 130 738,2 77 518,2 53 220,0 2,7 2009 122 469,9 77 160,1 45 309,8 3,4 2010 (1. - 2. čtvrtletí) 61 079,2 34 176,3 26 902,9 3,4 Zdroj: vlastní tvorba na základě údajů z Ministerstva pro místní rozvoj Z tabulky si lze všimnout, že nejvyšší saldo cestovního ruchu bylo zaznamenáno v roce 2007. Od této doby registrujeme menší pokles, a to i v oblasti příjmů CR. Může se tak dít i z důvodu ekonomické krize, na základě níž si turisté nemohou dovolit tolik cestovat a utrácet. 6.2 Současná situace na trhu dobrodružného cestovního ruchu v ČR a jinde ve světě Dobrodružná turistika je jeden z nejrychleji rozvíjejících se segmentů cestovního ruchu. Velikost trhu je ovšem těžce měřitelná. Vývoj aktivní turistiky ve vyspělých zemích západní Evropy a jinde ve světě, kde vznikají asociace cestovních kanceláří zaměřených na dobrodružnou dovolenou, jde podstatně rychleji než v ČR. Současný stav dobrodružné turistiky v ČR je prozatím na okraji zájmu. Mezi silné stránky a příležitosti pro rozvoj dobrodružného cestovního ruchu v ČR patří různorodost krajiny vhodné pro cykloturistiku, dobré možnosti pro vodní cestovní ruch, vynikající značení a hustá síť turistických tras a stezek, nepřesycenost trhu, zájem o zážitkové cestování, informovanost o možnostech aktivního trávení volného času na veletrzích, nově vznikající informační centra.
Trh dobrodružného cestovního ruchu 31 Naproti tomu existují i fakta, která dobrodružnému cestování v ČR nepřispívají. Např. nekvalitní a infrastruktura cestovního ruchu, znečišťování životního prostředí, nedostatek finančních prostředků, nedostatečná vybavenost sportovně-rekreačních středisek. Fakt, že Česká republika nevlastní velehory, moře, poušť ani polopoušť, jež jsou magnetem pro zážitkovou dovolenou. ČR je také stále vnímaná jako destinace pro kulturní a historické památky s Prahou, jako hlavní návnadou turistů. Experti ze Spojených států odhadli velikost severoamerického trhu na 300 miliard USD ročně. Podle prezidenta americké Společnosti pro dobrodružnou turistiku (Adventure Travel Society) trh stoupá stabilně každým rokem o 8 %. Klientská základna dobrodružného cestovního ruchu v Evropě je podstatně menší než v Americe, ale vykazuje nárůst o 15 % ročně, což je více, než roste turistický hlavní proud. Problémy s přesným měřením velikosti trhu ale zůstávají, protože rozsah aktivit, které se počítají do dobrodružné turistiky, příliš často překračuje hranice do jiných, zavedenějších a dlouhodobějších sektorů cestovního ruchu. [2] Uplynulý rok se nevyznačoval právě pozitivními událostmi pro cestovní ruch, např. světová finanční krize, s tím rostoucí nezaměstnanost, prasečí chřipka, přírodní katastrofy aj. To vše mohlo spotřebitele cestovního ruchu negativně ovlivňovat v rozhodování o koupi produktů dobrodružného cestování. Nicméně v uplynulém roce sektor cestovního ruchu zaměřený na aktivity volného času dosáhl lepších výsledků, než se předpokládalo, a to dokonce, že turisté dali přednost spíše destinacím na kratší vzdálenost včetně cest po tuzemsku. [55] Současná ekonomická krize se méně projevuje na dobrodružné turistice, jelikož zákaznici ji pokládají za součást svého životního stylu, kterého se nechtějí vzdát, a proto se snaží omezovat jinde. Hospodářská krize také prohlubuje zájem o domácí cestovní ruch, ve kterém se skrývá velký potenciál. Lidé šetří, ale dovolenou si odepřít nechtějí, proto vyhledávají v regionech ČR možnosti trávení své dovolené a častěji volí aktivní formu využití svého volného času. Průzkum Eurobarometr ukázal, že zhruba polovina Evropanů hodlá letošní prázdniny strávit ve své domovské zemi, nebo v některém jiném státě 27 členného bloku. [50] Kromě ekonomické krize postupuje změna některých kvalitativních trendů, což opět nahrává podnikání v dobrodružné turistice, neboť turisté mají stále častěji v oblibě zážitkové produkty a vyžadují inovativní a kreativní marketingový přístup. Realizaci nabídky a poptávky uskutečňují subjekty trhu dobrodružného cestovního ruchu, mezi které zahrnujeme prodávající, kupující a zprostředkovatele cestovního ruchu. Do systému trhu dobrodružného CR zařazujeme také objekty CR. Může to být služba nebo jakýkoliv volný statek (např. hory, jezera apod.).