ANALÝZA POTŘEB OBČANŮ NA ÚZEMÍ OKRESU BENEŠOV

Analýza neprošla jazykovou korekturou ANALÝZA POTŘEB OBČANŮ NA ÚZEMÍ OKRESU BENEŠOV se zaměřením na potřeby občanů v nepříznivé sociální situaci Autor: Mgr. Petra Dobiášová 1

ANALÝZA POTŘEB OBČANŮOKRESU BENEŠOV OBSAH 1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O ŠETŘENÍ... 3 1.1. KONTEXT A CÍLE REALIZOVANÉHO ŠETŘENÍ... 3 1.2. METODIKA ŠETŘENÍ A PRŮBĚH SBĚRU INFORMACÍ... 3 2. ORP BENEŠOV... 4 2.1. SILNÉ STRÁNKY SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA SLEDOVANÉM ÚZEMÍ... 4 2.2. IDENTIFIKACE KLÍČOVÝCH PROBLÉMŮ... 4 2.2.1. Zaznamenané potřeby v oblasti sociálních služeb... 4 2.2.2. Zaznamenané potřeby v oblasti služeb návazných... 10 2.2.3. Ostatní zaznamenané potřeby... 14 3. ORP VLAŠIM... 17 3.1. SILNÉ STRÁNKY SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA SLEDOVANÉM ÚZEMÍ... 17 3.2. IDENTIFIKACE KLÍČOVÝCH PROBLÉMŮ... 17 3.2.1. Zaznamenané potřeby v oblasti sociálních služeb... 17 3.2.2. Zaznamenané potřeby v oblasti služeb návazných... 19 3.2.3. Ostatní zaznamenané potřeby... 22 4. ORP VOTICE... 24 4.1. SILNÉ STRÁNKY SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA SLEDOVANÉM ÚZEMÍ... 24 4.2. IDENTIFIKACE KLÍČOVÝCH PROBLÉMŮ... 24 4.2.1. Zaznamenané potřeby v oblasti sociálních služeb... 24 4.2.2. Zaznamenané potřeby v oblasti služeb návazných... 26 4.2.3. Ostatní zaznamenané potřeby... 27 2

1. ZÁKLADNÍ INFORMACE O ŠETŘENÍ 1.1. KONTEXT A CÍLE REALIZOVANÉHO ŠETŘENÍ Výzkum potřeb občanů ve vazbě k řešení nepříznivých sociálních životních situací je navržen jako jeden z podkladů pro nový Komunitní plán sociálních služeb okresu Benešov. Plánování sociálních služeb pro občany Benešovska vychází z předpokladu, že mají-li být sociální služby pro občany efektivní, je zapotřebí vycházet ze samotné potřebnosti existujících služeb a případně identifikovat služby nové, které pro občany nejsou dostupné, ale jejich potřebnost je danou skupinou obyvatel pociťována. Naše šetření se zaměřilo na zjišťování potřeb a problémů těchto cílových skupin: - osoby se zdravotním postižením a senioři; - děti, mládež, rodina a osoby ohrožené sociálním vyloučením. Závěrečná zpráva popisuje problémové oblasti, které byly v průběhu šetření identifikovány. Přestože bylo hlavním cílem šetření problémové oblasti identifikovat, v rámci popisu některých problematických oblastí byla současně účastníky šetření navrhována i možná řešení, která vycházejí z každodenní praxe a jsou vztažena ke sledovanému území a sledovaným cílovým skupinám. Tyto návrhy a doporučení jsou určeny především k další diskusi v rámci pracovních skupin, nejedná se tedy o obecné závěry. Pokud u popisu některých témat navrhovaná řešení chybí, nebylo v rámci realizovaných diskusí řešení prozatím navrhnuto. 1.2. METODIKA ŠETŘENÍ A PRŮBĚH SBĚRU INFORMACÍ Pro účely našeho šetření jsme použili výzkumnou metodu skupinových diskusí, která patří mezi nejzákladnější metody kvalitativního sociologického výzkumu. Jedná se o moderátorem řízené diskuse, které do hlubší míry zjišťují např. postoje a názory na určité životní situace či společenské jevy. Do šetření byli zahrnuti zaměstnanci sociálních odborů, vyšli jsme z námi ověřeného předpokladu, že tito odborníci velice dobře znají problémy svých klientů a mohou tak tyto problémy zprostředkovat a tedy definovat potřeby námi sledovaných cílových skupin obyvatel. Se zaměstnanci sociálních odborů jsme realizovali 4 skupinové diskuse, které byly vedeny moderátorem dle předem schváleného diskusního plánu. Šetření se celkem zúčastnilo 30 zaměstnanců odborů sociálních věcí městských úřadů Benešov, Vlašim a Votice. Skupinové diskuse byly realizovány v prosinci 2013 a v lednu 2014. 3

2. ORP BENEŠOV ANALÝZA POTŘEB OBČANŮOKRESU BENEŠOV 2.1. SILNÉ STRÁNKY SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA SLEDOVANÉM ÚZEMÍ Síť sociálních služeb na sledovaném území se nastavuje na základě aktuálních potřeb. V tomto ohledu je třeba zmínit význam projektu Podpora procesu komunitního plánování sociálních služeb na okrese Benešov, který byl zahájen ke dni 1.4.2013. Z pohledu účastníků šetření se v území daří nastavit síť sociálních služeb pro cílovou skupinu seniorů a osob se zdravotním postižením. Senioři mohou využít pobytových služeb Domova seniorů Benešov, a terénních služeb Pečovatelské služby okresu Benešov a Farní charity Vlašim. Obyvatelé mohou dále využívat služby Centra adiktologických služeb Magdaléna - Benešov (K-centrum), tato organizace také v území poskytuje služby v rámci svého terénního programu. Osoby bez přístřeší mohou v zimních měsících využít služby Noclehárny Benešov. Organizace Rytmus, o.p.s. v území pomáhá lidem se zdravotním handicapem v jejich uplatnění se na trhu práce. Město výše jmenované organizace podporuje finančně ze svého rozpočtu a také poskytováním vhodných prostor. 2.2. IDENTIFIKACE KLÍČOVÝCH PROBLÉMŮ 2.2.1. Zaznamenané potřeby v oblasti sociálních služeb 2.2.1.1. Zajištění efektivní komunikace poskytovatelů sociálních služeb v území s Odborem sociálních věcí a zdravotnictví o Klienti v sociálních službách. o K úspěšné péči o klienty je nutná nejen provázanost služeb, ale i vzájemná informovanost a spolupráce. o Zaměstnanci sociálního odboru deklarují zájem o efektivní spolupráci s poskytovateli sociálních služeb. V současné době však není nastaven systém vzájemného předávání informací a komunikace. o V rámci šetření jsme zaznamenali několik negativních hodnocení vzájemné spolupráce některých poskytovatelů sociálních služeb v území se zaměstnanci sociálního odboru. 4

o Relativně často se stává, že zaměstnanec sociálního odboru klientovi předá kontakt na poskytovatele sociální služby, mnohdy dojedná schůzku, ale již se mu nedostane zpětná vazba, zda klient sociální službu využil či nevyužil, zda mu pomohla, případně, zda byl odkázán jinam. Pokud informace zaměstnanci sociálního odboru získají, ve většině případů je poskytují klienti, informace tak mohou být zkreslené a neúplné. o V rámci našeho šetření jsme zaznamenali snahu ze strany sociálního odboru o vzájemnou komunikaci a setkávání se s poskytovateli sociálních služeb. o V současné době byla již spolupráce a vzájemná informovanost s některými poskytovateli služeb navázána. o Nastavení systému komunikace se všemi poskytovateli sociálních služeb v území. 2.2.1.2. Dostupnost krizového lůžka pro děti a mladistvé o Děti a mládež. o Krizová pomoc je ambulantní nebo pobytová služba na přechodnou dobu. o Dostupnost pobytové krizové pomoci je významným momentem pro kvalitní zajištění pomoci dítěti v rámci sociálně právní ochrany. o Forma pomoci prostřednictvím krizových lůžek je v současné době na sledovaném území nedostupná. o Potřeba krizového lůžka pro dítě je na území ORP Benešov deklarována přibližně dvakrát do roka. o Pokud mají sociální pracovnice k dispozici soudní rozhodnutí, dětské domovy jsou povinny v těchto případech dítě umístit. o V Dětském domově Senožaty je po dohodě možné umístění dítěte na krizové lůžko bez rozhodnutí soudu. o Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s. se sociálnímu pracovníky nespolupracuje, vždy záleží pouze na domluvě se sloužícími lékaři. Za určitých okolností je tak možné dítě do tohoto zdravotnického zařízení na přechodnou dobu umístit. o Problém nastává i v době, kdy se situace prošetřuje. V tuto dobu je dítě pod dohledem zaměstnankyň sociálního odboru, které však zároveň musí vyřizovat formality s jeho dalším umístěním. o Nastavení systému postupu při potřebě umístění dítěte na krizové lůžko. o Zřízení krizového lůžka. 5

2.2.1.3. Dostupnost krizového lůžka pro dospělé ANALÝZA POTŘEB OBČANŮOKRESU BENEŠOV o Dospělí jedinci. o Krizová pomoc je ambulantní nebo pobytová služba na přechodnou dobu. o Dostupnost pobytové krizové pomoci je v některých případech podmínkou pro kvalitní sociální práce. o Forma pomoci prostřednictvím krizových lůžek je v současné době na území nedostupná. o V případě domácího násilí byla v rámci našeho šetření zmíněna nedávná spolupráce s organizací ROSA - centrum pro týrané a osamělé, přesto však na umístění klientka musela několik dnů čekat. o V momentě, kdy je potřeba na lůžko umístit osobu bez přístřeší, sociální pracovníci oslovují Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov, případně některou z léčeben pro dlouhodobě nemocné. o Nastavení systému postupu při potřebě umístění dospělé osoby na krizové lůžko. 2.2.1.4. Dostupnost sociální služby odlehčovací služba pro osoby se zdravotním postižením o Osoby se zdravotním postižením. o Osoby pečující. o Pečující rodina (osoba) má potřebu odpočinku. o V momentě, kdy pečující osoba nemůže krátkodobě pečovat (např. z důvodu vlastní hospitalizace), odlehčovací služba je často jedinou možností, jak danou situaci řešit. o Pečující osoby nemají vždy dostatečné informace o této sociální službě. o V současné době lze využívat služeb několika organizací působících v Benešově (např. Domov pro seniory Benešov či Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s.), ne vždy je však konkrétní služba vhodná pro specifické potřeby jednotlivých klientů, případně není kapacitně dostupná v momentě potřeby. o Využívání stávajících možností. o Zajištění informovanosti pečujícím osobám o této sociální službě. o Zajištění kapacitní dostupnosti této sociální služby. 6

2.2.1.5. Dostupnost sociální služby domov se zvláštním režimem o Senioři. o Osoby s psychiatrickými diagnózami. o Počet seniorů s demencí/psychiatrickými diagnózami se neustále zvyšuje. o Zvyšuje se také počet osob s psychiatrickými diagnózami. o Na území tuto sociální službu poskytuje Domov seniorů Jankov, tato služba je však určena osobám starším 55 let. o Služba domova se zvláštním režimem pro osoby mladší 55 let není na území dostupná. o Sociální pracovnice řeší i případy, kdy pobytová sociální služba není pro klienty finančně dostupná. Problematika finanční nedostupnosti sociálních služeb je obecně u cílové skupiny osob s psychiatrickými nemocemi, případně s demencí a u osob ohrožených sociálním vyloučením vnímána velmi silně (viz. kapitola 2.2.1.6.). o Pro osoby mladší 55 let sociální službu domov se zvláštním režimem v některých případech suplují léčebny dlouhodobě nemocných a psychiatrické léčebny. 2.2.1.6. Problematika finanční nedostupnosti sociálních služeb/pomoci pro specifické skupiny obyvatel o Klienti sociálních služeb. o V současné době se stále více osob či rodin potýká s finančními problémy. o Senioři, osoby se zdravotním postižením (včetně osob s psychiatrickými diagnózami) a osoby ohrožené sociálním vyloučením (především osoby bez přístřeší) ve většině případů nedisponují dostatečnými finančními rezervami. o Výše příspěvku na péči ne vždy odpovídá doloženým potřebám jeho příjemce. o Někteří lidé mají nízké důchody, obávají se využívat sociální služby, pokud nepomáhá rodina, obrací se na své sousedy a známé. o Lidé využívají pomoci rodiny, známých a sousedů. o Lidé využívají bezplatných sociálních služeb, zejména služeb sociální prevence. 2.2.1.7. Dostupnost sociální služby chráněné bydlení pro specifické skupiny obyvatel o Osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům. o Osoby s psychiatrickými diagnózami. o Osoby ohrožené sociálním vyloučením. 7

o Osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům nemají kompetence k tomu, aby zvládly bydlení bez podpory sociálních služeb. o V současné době není pro osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům k dispozici na území Benešovska žádná forma bydlení. o Osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům se současně také velmi často nachází ve velmi tíživé finanční situaci. o Osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům využívají služeb komerčních ubytoven, pokud jejich chování neodpovídá pravidlům stávajícího ubytovacího zařízení, řešením je pouze přestěhování do jiné ubytovny. o I v případě, kdy jsou osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům propuštěny z psychiatrické léčebny a ocitají se bez přístřeší, mohou využít ubytování na komerčních ubytovnách, případně v sociální službě noclehárna. o Zřízení sociální služby chráněné bydlení či podpora samostatného bydlení, která by byla určena výše zmíněné cílové skupině a zohledňovala by jejich finanční možnosti. 2.2.1.8. Zajištění služby sanace rodiny pro obyvatele celého ORP Benešov o Rodiny s dětmi o Prvotním nástrojem úspěchu sociální práce s celou rodinou je účinná terénní práce v přirozeném prostředí klienta. Právě sanace rodiny se zaměřuje na takovouto formu podpory rizikových rodin. o V evidenci Orgánu sociálně právní ochrany dětí Benešov (dále jen OSPOD) je v současné době kolem 50 rodin, u nichž byl soudem stanoven dohled. Zpravidla jde o rodiny, kde rodiče z nejrůznějších důvodů nezvládají péči o své děti. o Ne vždy mají pracovníci OSPOD časový prostor na potřebnou terénní sociální práci. o V Benešově působí služba sanace rodiny, která je zaměřena na ohrožené děti a jejich doprovázení. Tuto službu zajišťuje Mateřské centrum Hvězdička v rámci projektu Podpora sanace rodin z Benešova a okolí, který je podpořen z dotačního programu Rodina a ochrana práv dětí MPSV. V současné době není jasné, zda tuto službu bude možné i nadále z finančního hlediska udržet. o Výše zmíněná služba je však určena pouze obyvatelům města Benešov, dle našich zjištění však více jak polovina rodin, které by tuto službu využily, bydlí v jiném městě či obci ORP Benešov. o Službu sanace rodiny poskytuje Mateřské centrum Hvězdička, v současné době terénní sociální pracovnice dochází do 10 benešovských rodin. 8

o Dále probíhá jednání s Komunitním centrem Říčany o zajištění této služby v rámci celého sledovaného území v rámci projektu Spolu doma Sanačního programu pro rodiny s dětmi. o Zajistit dostupnost této sociální služby i pro následující období. o Rozšířit dostupnost této sociální služby na celé území ORP Benešov. 2.2.1.9. Problematika motivace klientů sociálních služeb o Rodiny v nepříznivé životní situaci. o Osoby v nepříznivé životní situaci. o Klienti v sociálních službách. o Bývalí klienti kurátorů pro děti a mládež v roli rodičů. o Klíčem úspěchu sociální práce s klientem je jeho motivace. o Sociální práce je možná teprve v momentě, kdy se podaří klienta dovést k poznání potřeby změny životního stylu a návyků. To je také podmínka vedoucí ke změně návyků klienta a k odklonu od rizikového chování. o Motivace klienta není snadná a je velmi dlouhodobou záležitostí. o Spolupráci lze klientovi také nakázat, ale snižuje se tím jeho motivace a tedy i výsledný efekt sociální práce. o V praxi se poskytovatelé sociálních služeb a zaměstnanci odboru sociálních věcí a zdravotnictví setkávají s nedostatečnou motivací klientů využívat sociální služby či změnit své životní návyky. o Mnohdy klienti udávají jako důvod, proč např. nevyužijí služby střediska výchovné péče, nedostatek financí na uhrazení dopravy, jelikož nejbližší středisko se nachází v Praze. V některých případech je pro obyvatele ostatních obcí ORP dokonce problém využít služby v Benešově. o Pokud se stane, že sociální služba není k dispozici v momentě potřeby, motivace klienta využít tuto službu se snižuje. o Dle současných možností sociálních pracovníků. o Zajistit kapacitní dostupnost sociálních služeb v momentě, kdy jsou potřeba. o Zajistit možnost jednorázové finanční podpory např. na dopravu klientům v nepříznivé finanční situaci. o Podpora sociálních pracovníků v individuálním přístupu ke klientům. o Podpora terénních sociálních služeb. 2.2.1.10. Podpora zaměstnanců Odboru sociálních věcí a zdravotnictví o Zaměstnanci Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Benešov. 9

o Na pracovníky sociálního odboru je v současné době kladena vysoká pracovní zátěž, která s sebou mnohdy přináší protichůdné povinnosti. Na jednu stranu svým klientům pomáhají, pečují o ně a podporují je, na druhou stranu vykonávají exekutivní a represivní činnost. o Je třeba si také uvědomit, že pracovníci sociálního odboru jsou vystaveni mediálnímu tlaku, kdy jsou veřejnosti představovány jako tzv. Zubaté, tedy ti, kteří vystupují z pozice moci a rodiny trestají tak, že jim odebírají děti. o Klienti očekávají od sociálních pracovníků znalosti nejen v oblasti sociální práce, ale i například v oblasti finanční či právní. o Zaměstnanci sociálního odboru jsou obecně ohroženi syndromem vyhoření. o Zaměstnanci sociálního odboru deklarují potřebu systematického vzdělávání, a to nejen v sociální oblasti, ale i v oblasti právní či finanční. o Motivační program. o Podpora vzdělávání. o Podpora multidisciplinární spolupráce. 2.2.2. Zaznamenané potřeby v oblasti služeb návazných 2.2.2.1. Dostupnost psychologických služeb o Rodiny s dětmi. o Psychologické poradenství je nedílnou součástí zajištění stability rodiny. o Psychologické poradenství poskytuje odbornou psychologickou pomoc, potřeba této pomoci se v současné době neustále zvyšuje. o Na sledovaném území je zaznamenaná především potřeba zajištění dostupné dlouhodobé psychologické práce s celou rodinou. o Komerční služby psychologických poraden jsou pro klienty sociálního odboru ve většině případů nedostupné. o V Benešově se nachází několik komerčních psychologických poraden, jejich služby jsou však placené, pro klienty ve většině případů finančně nedostupné. o Psychologické poradny se na sledovaném území nezaměřují na dlouhodobou systematickou práci s rodinou. o Objednávací lhůty se pohybují v řádu několika týdnů, problém nastává v případě, kdy je potřeba s klientem pracovat okamžitě. o V Benešově sídlí pobočka Pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje a při Základní a Praktické škole Benešov bylo zřízeno Speciálně pedagogické centrum. o Účastníci šetření se shodovali, že v současné době bezplatnou psychologickou péči zastupuje do jisté míry výše zmíněná Pedagogicko-psychologická poradna a Speciálně pedagogické centrum. 10

o V průběhu šetření jsme zaznamenali pozitivní reference na práci pracoviště Pedagogicko-psychologické poradny v Benešově. Tato poradna však řeší pouze problematiku děti a mladistvých, ne celých rodin, a také se zaměřuje na diagnostiku, ne na dlouhodobou práci s klientem. o Rodiny s dětmi dále mohou využít bezplatné služby Speciálně pedagogického centra při Základní a Praktické škole Benešov. Toto pracoviště však poskytuje především poradenské služby při výchově a vzdělávání dětí a žáků se zdravotním postižením (mentálním, kombinovaným). o V některých případech rodinám služby rodinné terapie suplují lékaři, případně sociální pracovníci. o Práci mediátora za určitých okolností také suplují zaměstnankyně sociálního odboru. o Lze využít nabízených komerčních psychologických služeb. o Zajištění pracoviště rodinné terapie, které by bylo úzce navázáno na OSPOD. o Zajištění dlouhodobé systematické psychologické práce s klienty kurátora pro mládež. 2.2.2.2. Dostupnost psychiatrických služeb pro děti a mladistvé o Děti a mladiství. o Z dostupných zdrojů je doloženo, že pomoc dětského psychiatra potřebuje deset procent dětí. Nejčastěji trpí úzkostmi, hyperaktivitou nebo depresemi. o V Benešově mohou rodiče s dětmi navštívit psychiatrickou ambulanci v Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s. o Dále zde pracuje jeden den v týdnu soukromý psychiatr, který nabízí psychiatrickou péči dětem. V současné době však již nepřijímá nové klienty. V jeho časových možnostech není možné zapojení se do mezioborové spolupráce v rámci případových konferencí. o Čekací doba na ambulantní psychiatrické vyšetření se pohybuje v řádu měsíců. Pouze v případě akutní potřeby se tato lhůta zkracuje, pohybuje se pak v řádu jednoho týdne. o Dle současných možností. o Ve spolupráci se zdravotnickými pojišťovnami navýšit kapacity dětských psychiatrů v území. o Pro akutní případy zajistit dostupnou psychiatrickou péči v momentě potřeby. 2.2.2.3. Potřeba multidisciplinární práce s klienty OSPOD o Rodiny s dětmi. 11

o Cílem sociální práce by měla být fungující rodina tak, aby dítě nebylo handicapováno nebo vyloučeno. Tohoto cíle však lze úspěšně dosáhnout pouze za předpokladu efektivní spolupráce zaměstnanců OSPOD, zástupců škol a dětských lékařů. o Pro úspěšné řešení daného problému je také důležitá motivace rodičů. o V současné době zaměstnanci OSPOD pociťují nedostatek zájmu o vzájemnou spolupráci ze strany škol a zdravotnického personálu. o Pokud je spolupráce navázána, velmi často chybí jednotný zájem, vzájemná propojenost a systémovost. o Dle současných možností. o Nastavení vzájemné komunikace. 2.2.2.4. Dostupnost pomoci a péče klientům s psychotickými znaky (s duálními diagnózami) o Děti a mladí lidé od 6 do 19 let. o K úspěšné péči o klienty je nutná provázanost sociálních služeb a zdravotní péče. o V současné době není osobám s duální diagnózou nabízena komplexní a efektivní péče. o Dle současných dílčích možností. 2.2.2.5. Zajištění finančně dostupného bydlení pro sociálně slabé osoby o Rodiny s dětmi. o Senioři. o Osoby se zdravotním postižením. o Osoby v péči veřejného opatrovníka. o Matky samoživitelky v nepříznivé sociální situaci. o Rodiny v nepříznivé sociální situaci. o Osoby ohrožené sociálním vyloučením. o V současné době se stále více osob potýká s finančními problémy. o Byty nejsou často uzpůsobené potřebám seniora/osoby se zdravotním postižením. Senioři ani osoby se zdravotním postižením také ve většině případů nedisponují dostatečnými finančními rezervami, které by jim zajistily řešení nevyhovující bytové situace. o Přílišné rozměry bytu či rodinného domku setrvání seniora v původní domácnosti často znemožňují. o Počet osob/rodin v nepříznivé sociální situaci se neustále zvyšuje. 12

o Je doložená potřeba nízkonákladových malometrážních bytů. o Komerční nájemné je pro některé osoby/rodiny nereálné. Osoby s nízkými příjmy si často nemohou dovolit platit komerční nájemné, stávají se z nich neplatiči a posléze jsou tito lidé ohroženi ztrátou bydlení. o Odchod na ubytovnu není ideálním řešením, bývá finančně náročný, znamená další společenský propad a zvýšené riziko ohrožení ztráty přístřeší. o Azylový dům je na dobu předem určenou, sociální bydlení by mohlo být na dobu určitou, která by se prodlužovala. o Sociální byty člověka nevyčleňují z normálního, běžného života. o Chybí koncepce sociálního bydlení na celorepublikové úrovni. o Nabídka malometrážních, nízkonákladových a bezbariérových bytů je na území nedostatečná. o Senioři se relativně často obrací na zaměstnance sociálního odboru se žádostmi o zprostředkování bytu v domě s pečovatelskou službou, případně o zprostředkování umístění do domova pro seniory. Tito lidé však nepotřebují sociální služby, potřebují řešit pouze bydlení. o Dlouhodobé udržení bydlení v bytech s komerčními nájmy je pro sledovanou skupinu osob nereálné. o Umístění do tzv. domu s pečovatelskou službou. o Zadlužení. o Život v nevyhovujících podmínkách. o Umístění klienta do sociální služby azylový dům. o Odchod na komerční ubytovnu. o Klienti sociální služby azylový dům se stěhují mezi jednotlivými zařízeními z důvodu časového omezení využívání této sociální služby. o Sociálními byty v území disponuje obec Divišov. o Změnit status některých bytů v domě s pečovatelskou službou na tzv. sociální byty. o Nastavit koncepci tzv. prostupného bydlení. 2.2.2.6. Dostupnost právní pomoci 2. o Zaměstnanci sociálního odboru. o V rámci jednání s klienty by zaměstnanci měli mít základní povědomí o problematice dluhů, exekucí a podobně. o Obyvatelé Benešovska, kteří se ocitají v tíživé životní situaci (rozvody, úmrtí v rodině) mohou v současné době zdarma využívat služby občanské poradny, jedná se však pouze o poradenství, případně o jinou formu podpory, ale pro klienty, kteří potřebují pomoc v právních úkonech, je tato služba nedostatečná. V tomto případě se opět vracejí s problémem k zaměstnancům sociálního odboru a žádají je o pomoc. 13

o V rámci české advokátní komory lze využít právní služby zdarma, tato služba je však kapacitně nedostatečná. o Dle současných možností. o Pro zaměstnance sociálního odboru proběhlo v roce 2013 školení Řešení předluženosti osob v teorii a v praxi v délce 24 hodin. 2.2.3. Ostatní zaznamenané potřeby 2.2.3.1. Nastavení spolupráce a komunikace s Nemocnicí Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s. o Děti a mládež. o K úspěšné péči o klienty je nutná vzájemná informovanost poskytovatelů sociálních služeb a zdravotnických zařízení. o V současné době je spolupráce odboru sociálních věcí a sociálním oddělením nemocnice některými sociálními pracovníky hodnocena jako nedostačující. o Zaměstnanci OSPOD nedostávají informace o případných podezřeních na týrání či o podezřelých hospitalizacích. o Na druhou stranu, kurátoři pro dospělé a terénní sociální pracovníci spolupráci se sociálním oddělením nemocnice hodnotili pozitivně. o Dle současných možností. o Nastavení vzájemné komunikace. 2.2.3.2. Nastavení spolupráce a komunikace s Policií ČR o Děti a mládež. o K úspěšné sociální práci s mladistvými klienty je nutná vzájemná informovanost a spolupráce příslušných subjektů. o V současné době je spolupráce odboru sociálních věcí a Policie ČR hodnocena jako nedostačující. o Zaměstnanci OSPOD nedostávají informace o zaznamenaných případech zjištění alkoholu a jiných návykových látek u osob mladších 18 let. o Dle současných možností. 14

o Nastavení vzájemné komunikace. ANALÝZA POTŘEB OBČANŮOKRESU BENEŠOV 2.2.3.3. Nastavení spolupráce a komunikace s Úřadem práce ČR o Obyvatelé ORP. o V rámci současné agendy Úřadu práce se řeší všechny peněžité nepojistné dávky. o Dle účastníků diskuse jsou zaměstnanci Úřadu práce v současné době přetíženi, nemají čas na individuální poradenství, případně na terénní práci. o Na sociální pracovníky se klienti často obrací s problémy, které jsou v kompetenci Úřadu práce. o Ze strany zaměstnanců odboru sociálních věcí a zdravotnictví Benešov je spolupráce s ÚP popisovaná jako spolupráce plná nedorozumění, rozporů a nepochopení. o Nastavení efektivní spolupráce Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Benešov a Úřadu práce, kontaktního místa v Benešově. 2.2.3.4. Nastavení spolupráce a komunikace se základními školami v ORP Benešov o Děti a mládež. o K efektivnímu řešení problematiky dětí a mládeže je třeba multidisciplinární spolupráce, která zahrnuje spolupráci sociálních pracovníků se zástupci školských zařízení. o Nastavení efektivní spolupráce mezi OSPOD a školami je nezbytné ke zdárnému řešení jednotlivých problémů. o V průběhu posledních let byla navázána velmi dobrá spolupráce s některými benešovskými školami. o Stále však některé školy s OSPOD spolupracují pouze na minimální úrovni, ve většině případů se snaží veškeré problémy řešit v rámci svých kompetencí. Zástupci těchto škol OSPOD kontaktují až v momentě, kdy je situace již velmi těžko řešitelná. o Učitelé nejsou připravení na práci s problematickými žáky. Tyto žáky často bez nastavení vzájemné spolupráce předávají do péče kurátora pro mládež. o Stává se také, že pedagogové problémy přechází, jelikož se sami nechtějí dostat do konfliktu s rodiči. o Každý rok sociální pracovnice realizují přednášky pro žáky spolupracujících základních škol v Benešově. o Informace, které od školských zařízení vyžaduje OSPOD v rámci řešení rozvodových případů, jsou často velmi obecné a daným potřebám nevyhovující. 15

o Dvakrát v průběhu školního roku oslovují zaměstnanci sociálního odboru s nabídkou spolupráce všechny školy v ORP Benešov, celkem tedy 25 škol, z tohoto počtu 8-10 škol na nabídku spolupráce reaguje. o Nastavení efektivní spolupráce OSPOD se všemi školskými zařízeními v ORP. 2.2.3.5. Potřeba zajištění soukromí klientů Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Benešov o Klienti odboru sociálních věcí a zdravotnictví. o Pro sociální práci je třeba respektovat soukromí a intimitu klienta. o Současné prostory sociálního odboru nejsou z tohoto pohledu vyhovující. V jednotlivých kancelářích je vždy přítomno více zaměstnankyň. Rozhovor s klientem tedy nelze vést v důvěrném prostředí. o Sociální pracovníci pro komunikaci s klientem využívají konzultační místnost odboru. o Úprava prostor. 16

3. ORP VLAŠIM ANALÝZA POTŘEB OBČANŮOKRESU BENEŠOV 3.1. SILNÉ STRÁNKY SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA SLEDOVANÉM ÚZEMÍ V rámci našeho šetření jsme zaznamenali snahu postupně rozšiřovat síť sociálních služeb na základě aktuálních potřeb. V tomto ohledu je třeba zmínit význam projektu Podpora procesu komunitního plánování sociálních služeb na okrese Benešov, který byl zahájen ke dni 1.4.2013 a město Vlašim vystupuje v jeho realizaci jako spolupracující město společně s Voticemi. Z pohledu účastníků šetření se v území podařilo nastavit síť sociálních služeb pro cílovou skupinu seniorů. Senioři mohou využít pobytových služeb Domova ve Vlašimi, poskytovatele sociálních služeb, dále Pečovatelské služby okresu Benešov (okrsek Vlašim), služby osobní asistence Farní charity Vlašim. Obyvatelé mohou dále využívat služby občanské poradny zřizovatele Farní charity Vlašim. V území své služby v rámci terénního programu poskytuje organizace Magdalena, o.p.s. Ve Vlašimi se dále nachází Dům pro matku a dítě Diakonie ČCE. Na území také aktivně působí Klub důchodců, Svaz diabetiků Vlašim, Svaz zdravotně postižených Vlašimska, OS zdravotně postižených Podblanicka. Město výše jmenované organizace podporuje finančně ze svého rozpočtu a také poskytováním vhodných prostor. 3.2. IDENTIFIKACE KLÍČOVÝCH PROBLÉMŮ 3.2.1. Zaznamenané potřeby v oblasti sociálních služeb 3.2.1.1. Dostupnost sociální služby noclehárna o Osoby bez přístřeší. o Cílem území by mělo být minimalizovat počet osob přespávajících venku na ulici. o Tato služba je vhodná pro osoby, pro které není momentálně jiná forma ubytování z důvodů administrativních, finančních či časových možná. o Pomocí této sociální služby lze získat informace o sledované skupině osob, tyto osoby lze zároveň zachytit do systému sociální pomoci. o Na území ORP není tato sociální služba dostupná. o Tato služba je dostupná v rámci území okresu, od prosince do března lze využívat sociální služby noclehárny v Benešově. Město Vlašim tuto službu finančně podporuje. 17

o Využití sociální služby noclehárna v Benešově. Služba je pro klienty dostupná v měsících prosinec až březen. o Sociální pracovnice dále spolupracují i s Farní charitou Vlašim. Celoročně tato organizace poskytuje osobám bez přístřeší ošacení, v době mrazu je také možné v jejích prostorách tyto osoby ubytovat. 3.2.1.2. Potřeba terénní práce s rodinou, dětmi a mladistvými o Rodina. o Děti a mládež. o Terénní práce podporuje rodinu nejen v péči o dítě, ale celkově i její funkčnost. o Funkční rodiny jsou předpokladem pro stabilitu daného území. o Službu sanace rodiny by v současné době dle odhadu na sledovaném území využilo nejméně 20 rodin. o V ORP Vlašim je deklarován nedostatek terénních sociálních služeb pro danou cílovou skupinu. o Kontakt zaměstnanců OSPOD s rodinou je z důvodu jejich kapacit mnohdy omezen pouze na činnost kontrolní a represivní, případně pak zaměstnanci OSPOD řeší víceméně až krizové situace. o V rámci území nefunguje multidisciplinární spolupráce při řešení problematiky rodiny. o V rámci možností zaměstnanců OSPOD. o Sociální pracovnice pro dospělé tuto službu částečně suplují, spolupracují s kolegyněmi z OSPOD o Navýšení kapacity na OSPOD. o Podpora multidisciplinární spolupráce. o Podpora a zajištění dostupnosti služby sanace rodiny. o Navázání spolupráce s poskytovateli terénních služeb pro rodiny s dětmi. o V rámci terénní práce s dětmi a mladistvými se zaměřit na problematiku rizikového trávení volného času. 3.2.1.3. Potřeba chráněného bydlení o Osoby se zdravotním postižením o Posláním chráněného bydlení je umožnit dospělým lidem s jakýmkoliv zdravotním handicapem žít podle svých možností, potřeb a přání. o Tato služba je poskytována s možností maximální podpory v samostatnosti klientů. o Důležité je, aby tato služba byla klientům poskytována tak, aby nebyly přetrhány jejich sociální vazby. 18

o Zaměstnanci odboru sociálního a zdravotního se setkávají s případy, kdy osoby se zdravotním postižením nemají zájem využít tuto sociální službu mimo sledované území. o Dle současných možností. o Vyčlenění bytu z bytového fondu města Vlašim, kde by byla poskytována sociální služba podpora samostatného bydlení. 3.2.2. Zaznamenané potřeby v oblasti služeb návazných 3.2.2.1. Problematika zadluženosti, nedostatku financí o Nezaměstnaní. o Klienti sociální služby azylový dům Domu pro matku a dítě Diakonie ČCE, středisko Vlašim. o Senioři. o Podíl obyvatel, kteří se ocitají v nepříznivé finanční situaci, stoupá. o V průběhu posledních třech let zaměstnanci odboru sociálního a zdravotního tento problém vnímají velmi silně. Lidé čím dále více chudnou, nemají auta, nemají finance na benzín, na cestovné. o Senioři se čím dál více potýkají s problematikou exekucí důchodů. Dluhy jsou často způsobené rodinnými příslušníky. Senioři tak v některých případech přichází o své nemovitosti. o Lidé se na zaměstnance odboru sociálního a zdravotního obrací se svými finančními problémy v momentě, kdy už jsou jejich problémy těžko řešitelné. o Zaměstnanci odboru sociálního a zdravotního se často setkávají se situací, kdy se lidé dostávají díky nízké úrovni své právní a finanční gramotnosti do tzv. dluhové pasti. o o V případě seniorů lze využít institut zvláštního příjemce důchodu, sociální pracovníci pak spravují důchody a pomáhají klientům splácet dluhy. o V některých případech, kdy senioři přijdou o vlastní nemovitost, využijí možnosti umístění do domů s pečovatelskou službou. o Pokud se z důvodu zadlužení a exekuce do problému s bydlením dostávají rodiny s dětmi, není možné jim nabídnout jiné alternativní sociální bydlení, matky s dětmi mohou využít sociální služby azylový dům, otec pak některou z komerčních ubytoven. V některých případech celá rodina přechází do nájemného bydlení, toto bydlení je však velmi často dlouhodobě finančně neudržitelné. o V Domě pro matku a dítě Diakonie ČCE se pro klientky sociální služby azylový dům pořádají kurzy finanční gramotnosti. 19

o Zajištění dostupných poradenských služeb. ANALÝZA POTŘEB OBČANŮOKRESU BENEŠOV 3.2.2.2. Potřeby v oblasti zaměstnanosti o Osoby s nízkou kvalifikací. o Příslušníci romského etnika. o Osoby se zdravotním postižením. o Uchazeči o zaměstnání ze sociálně slabého prostředí, případně osoby se zdravotním postižením, jsou v konkurenci ostatních uchazečů znevýhodněni. Bez pomoci a podpory se na trhu práce ve většině případů nejsou schopni uplatnit. o Pokud jsou lidé nezaměstnaní dlouhodobě, klesá jejich motivace, snižují se jejich kompetence a následně pak také jejich šance k uplatnění se na pracovním trhu. o Nezaměstnanost klientů sociálních pracovníků v posledních letech stoupá. o Mezi dlouhodobě nezaměstnanými převažují osoby s nízkou kvalifikací a příslušníci romského etnika. o Mezi osobami romského etnika jsou osoby s nízkou kvalifikací a vzděláním, osoby bez pracovních návyků. Tyto osoby nikdo v regionu nechce zaměstnat, ani jiní Romové. o Dlouhodobou nezaměstnaností jsou dále ohroženi osoby se zdravotním postižením. Zájem o práci deklarují především osoby, kterým byl přiznán invalidní důchod v I. stupni. o Častým problémem, se kterým se sociální pracovníci setkávají, je situace, kdy klienti, kteří mají exekuci z příjmu, nejsou motivováni pracovat, žijí ze sociálních dávek, vykonávají práce tzv. na černo. o Jako problém byl v souvislosti s tímto tématem také uváděn nedostatek volných míst v mateřských školkách. Zaměstnanci OSPOD nemohou ovlivnit přijetí dítěte do školky, a to ani např. v případě, kdy se jedná o matku samoživitelku. o Veřejná služba v území v současné době nefunguje. o Klienti sociálních pracovníků nejsou odesíláni pouze na Úřad práce, ale sociální pracovníci se je snaží přímo zkontaktovat se zaměstnavateli v regionu. Dále jim například pomáhají při sepsání životopisu, případně motivačního dopisu. o Nezaměstnaní mohou dále využít rekvalifikace, které nabízí Úřad práce. Rekvalifikační kurzy ve většině případů probíhají v Praze, často se však stává, že náklady na dopravu nezaměstnaní nemohou uhradit. o Spolupráce se zaměstnanci Úřadu práce. o Zapojení zaměstnankyň odboru sociálního a zdravotního do rozhodování o přijetí či nepřijetí dítěte do mateřské školy. 20

3.2.2.3. Potřeby v oblasti bydlení ANALÝZA POTŘEB OBČANŮOKRESU BENEŠOV o Osoby v nepříznivé sociální situaci. o Osoby ohrožené ztrátou bydlení. o Počet osob v sociálně nepříznivé sociální situaci se stále zvyšuje. o V České republice v současné době neexistuje jednotná koncepce sociálního bydlení. o Komerční nájemné není vždy pro klienty sociálních pracovníků reálné uhradit. o Odchod do ubytovny, případně do azylového domu není vždy ideálním řešením. Rodiny se tak často rozdělí, není to řešení finančních problémů rodiny. o Velmi dobře byla hodnocena spolupráce se Správou městských domů, bytů a nebytových prostor Městského úřadu Vlašim. Pokud rodiny přestávají platit nájemné, o dané situaci jsou informováni sociální pracovníci rodiny se nahlašují. o V jiných případech se lidé na sociální pracovníky obrací pozdě, velmi často až v momentě, kdy se mají vystěhovat. o Sociální pracovníci nabízí klientům pomoc prostřednictvím příspěvku na bydlení (příspěvek vyplácí ÚP). o Senioři využívají ubytování v domě s pečovatelskou službou. o Tzv. sociální byty se v ORP Vlašim nachází v obcích Načeradec, Čechtice a Dolní Královice. o Jednotlivci mohou využít tzv. holobyty ve Vlašimi. o Jednoduše zařízené byty, tzv. sociální byty, ve Vlašimi nejsou. o V případě potřeby matky s dítětem/dětmi (omezeně i v případě celé rodiny) lze využít sociální službu azylového domu. o Dle současných možností. o V současné době nemají města a obce v ORP Vlašim propracovanou koncepci bydlení včetně nastaveného systému prevence ztráty bydlení. o Sociální službu azylový dům poskytuje v území Diakonie ČCE, služby je určena matce s dítětem/dětmi, v současné době jsou také 2 byty k dispozici pro celou rodinu, vč. otce. o Nastavení koncepce sociálního bydlení. 3.2.2.4. Potřeby v oblasti psychologických služeb o Rodiny s dětmi. o Osoby ohrožené domácím násilím. o Neúplné rodiny s dětmi. o Psychologické služby jsou nedílnou součástí podpory stability rodiny. 21

o Dostupná psychiatrická pomoc nemá dostatečné kapacity, které by odpovídaly stávajícím potřebám území. o Na základních školách v území nepracují školní psychologové. o Lidé mohou za psychologickými službami dojíždět mimo sledované území. Mnohdy však ve využití vzdálenější služby brání klientovi jeho finanční situace. o Podpořit vznik školního psychologického pracoviště. o Podpořit vznik detašovaného psychologického pracoviště přímo ve Vlašimi. 3.2.2.5. Zajištění návazných služeb pro klienty sociální služby Dům pro matku a dítě Diakonie ČCE střediska Vlašim o Klienti azylového domu. o Pro klientky azylového domu je velmi důležité, aby se co nejdříve zapojily do majoritní společnosti např. prostřednictvím zaměstnání apod. o Důležité je, aby klientky, které opouští sociální službu azylový dům, měly možnost využít formy návazného bydlení. o V současné době sociální službu azylový dům v Domě pro matku a dítě Diakonie ČCE ve Vlašimi využívá 40 osob z území celé České republiky. o V Domě pro matku a dítě se nachází dvě bytové jednotky určené k ubytování celých rodin. Tuto službu mohou využít pouze osoby trvale žijící v ORP Vlašim. o Děti ubytované v Domě pro matku a dítě Diakonie ČCE navštěvují školu v Načeradci, dopravu zajišťuje Základní škola Načeradec pro tyto děti zdarma. o Matky, klientky sociální služby azylový dům, nemají ve Vlašimi trvalý pobyt, jejich děti tedy nemusí být přijati do vlašimských předškolních či školních zařízení. o Po propuštění ze sociální služby azylový dům s klienty nikdo dále systematicky nepracuje, není pro ně dostupná žádná návazná služba. o Zajistit dostupnost návazných služeb, tak, aby se s klienty azylového domu pracovalo i po jejich opuštění této služby. Hlavním cílem by byla pomoc při jejich osamotňování a začlenění se do běžného života. 3.2.3. Ostatní zaznamenané potřeby 3.2.3.1. Spolupráce s psychiatry v území o Obyvatelé ORP 22

o Dostupná psychiatrická pomoc nemá dostatečné kapacity. o Na celé Benešovsko je jen jeden dětský psychiatr. o Kapacita psychiatrické péče pro dospělé je také hodnocena jako nedostatečná. o V případě potřeby je možné se obrátit na psychiatrické oddělení v Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, tam zatím v případě potřeby vždy vyšli vstříc. o Lidé mohou za psychologickými službami dojíždět mimo sledované území. Toto řešení je však časově náročné a mnohdy pro klienty časově a finančně neúnosné. o Podpořit dostupnost psychiatrické péče v území. 3.2.3.2. Potřeba spolupráce OSPOD se základními školami o Děti a mládež. o K efektivnímu řešení problematiky dětí a mládeže je třeba multidisciplinární spolupráce, která zahrnuje spolupráci sociálních pracovníků se zástupci školských zařízení. o Nastavení efektivní spolupráce mezi OSPOD a školami je nezbytné k řešení jednotlivých problémů. o V minulosti se věk děti, které byly v péči kurátora pro děti a mládež, pohyboval především mezi 14-16 roky, nyní péči kurátora vyžadují již například některé děti ve věku od 6-7 let. o Spolupráce se školami v území je v současné době hodnocena jako dobrá. o Přesto by se však pedagogové na zaměstnankyně odboru sociálního a zdravotního měli obracet dřív. Školy mají však snahu si spoustu věcí řešit samy. Ne vždy si jsou však schopny s rizikovým chováním žáků poradit. o V září 2013 se ve Spolkovém domě sourozenců Roškotových konalo setkání o kyberšikaně, toto setkání bylo nejen vyučujícími hodnoceno jako velmi přínosné. o Navázat užší spolupráci OSPOD se základními školami formou pravidelných setkání. 23

4. ORP VOTICE ANALÝZA POTŘEB OBČANŮOKRESU BENEŠOV 4.1. SILNÉ STRÁNKY SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA SLEDOVANÉM ÚZEMÍ Účastníci šetření zmiňovali efektivní spolupráci s azylovými domy Dům pro matku a dítě Diakonie ČCE ve Vlašimi a Azylového domu Sv. rodiny pro matky s dětmi v Sedlčanech. Dále pozitivně hodnotili dostupné pečovatelské služby Střediska charitních sociálních služeb ve Voticích, pečovatelské služby Domova seniorů Jankov (pouze pro Jankov a okolí) a Pečovatelské služby Benešov (pouze v DPS Arnoštovice), služby Domova seniorů Jankov a Domova seniorů Vojkov, služby domácí zdravotní péče Farní charity Starý Knín a v souvislosti s problematikou dětí a mladistvých služby Střediska výchovné péče Klíčov. Město Votice tyto výše zmíněné organizace finančně podporuje, přestože se většina z nich nachází mimo území ORP Votice. Účastníci šetření dále také kladně hodnotili spolupráci s dětskými lékaři v území, spolupráci se Základní školou Votice a spolupráci s Městskou Policií Votice. Zaměstnanci sociálního odboru také zmiňovali supervizi, která je jim v současné době poskytována, a která je financována z dotace OSPOD, zaměstnanci také neopomenuli zmínit možnosti, které jim vedení města poskytuje v oblasti vzdělávání. V rámci spolupráce s krajem zaměstnanci OSPOD využívají metodickou podporu OSPOD funguje a aktivity v rámci prevence kriminality. V současné době také v území probíhá realizace projektu Podpora procesu komunitního plánování sociálních služeb na okrese Benešov, který byl zahájen ke dni 1.4.2013 a město Votice vystupuje v jeho realizaci jako spolupracující město společně s Vlašimí. 4.2. IDENTIFIKACE KLÍČOVÝCH PROBLÉMŮ 4.2.1. Zaznamenané potřeby v oblasti sociálních služeb 4.2.1.1. Potřeba terénní práce s rodinou, dětmi a mladistvými o Rodina. o Děti a mládež. o Terénní práce podporuje rodinu nejen v péči o dítě, ale celkově i její funkčnost. o Funkční rodiny jsou předpokladem pro stabilitu daného území. o V ORP Votice je deklarován nedostatek terénních sociálních služeb pro danou cílovou skupinu. 24

o Kontakt zaměstnanců OSPOD s rodinou je z důvodu jejich kapacit mnohdy omezen pouze na činnost kontrolní a represivní, případně pak zaměstnanci OSPOD řeší více méně až krizové situace. o V rámci území nefunguje multidisciplinární spolupráce při řešení problematiky rodiny. o V rámci možností zaměstnanců OSPOD. o Navýšení kapacity na OSPOD. o Podpora multidisciplinární spolupráce. o Podpora a zajištění dostupnosti služby sanace rodiny. o Navázání spolupráce s poskytovateli terénních služeb pro rodiny s dětmi. o V rámci terénní práce s dětmi a mladistvými se zaměřit na problematiku rizikového trávení volného času. 4.2.1.2. Potřeba sociálních služeb pro osoby sociálně vyloučené o Romské etnikum. o Příslušníci romského etnika vyžadují individuální přístup vzhledem k jejich odlišným zvykům a životních stereotypů. o Na sledovaném území se počet obyvatel romského etnika v průběhu posledních let několikanásobně zvýšil. o Nejsou. o Navázání spolupráce s poskytovateli sociálních služeb cílených na romské etnikum. o Navýšení počtu terénních pracovníků při MěÚ Votice. 4.2.1.3. Potřeba sociální služby nízkoprahové zařízení pro děti a mládež o Děti a mládež. o Tato potřeba vyplývá ze statistik, které jsou doloženy kurátorem pro děti a mládež. o V současné době nejsou pro děti a mladé lidi ze sociálně slabých rodin, případně z rodin ohrožených sociálním vyloučením, dostupné jakékoliv volnočasové aktivity. S těmito dětmi se pracuje pouze v rámci školních zařízení, ne v rámci jejich volnočasových aktivit. o Jednání s organizací YMCA Praha. o Efektivní spolupráce s poskytovatelem sociální služby nízkoprahové zařízení pro děti a mládež. 25

4.2.2. Zaznamenané potřeby v oblasti služeb návazných 4.2.2.1. Uplatnění se na pracovním trhu osob se zdravotním postižením o Osoby se zdravotním postižením. o Pro plnohodnotný a aktivní život osob se zdravotním postižením je důležité jejich zařazení se do pracovního procesu. o Uplatnění se na trhu práce je důležité nejen z důvodu zlepšení ekonomické situace, ale také z důvodu navázaní nových sociálních vazeb a tedy i jako prevence sociální izolace a sociálního vyloučení. o V rámci šetření nebyla zmiňována jakákoliv podpora na trhu práce cílená na osoby se zdravotním postižením. o Mezi osobami se zdravotním postižením převažují osoby dlouhodobě nezaměstnaní. o Žádná. o Individuální podpora ze strany Úřadu práce. o Podpora tvorby pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením. 4.2.2.2. Dostupnost bydlení pro a osoby se zdravotním postižením o Osoby se zdravotním postižením. o Osoby se zdravotním postižením se v současné době často potýkají s finančními problémy. o Osoby se zdravotním postižením se často dostávají do situace, kdy jejich finanční možnosti neodpovídají nákladům vynaloženým za bydlení a za potřebné sociální služby. o Sociální pracovníci se často setkávají s problémem, kdy není možné klienta umístit do pobytové sociální služby, jelikož klient by tento pobyt klient nebyl schopen uhradit. o Osobě se zdravotním postižením pomoc poskytují rodinní pečující. o Nastavení podpory osobám se zdravotním postižením v oblasti bydlení. 4.2.2.3. Dostupnost bydlení uzpůsobeného potřebám seniorů o Senioři. 26

o Senioři v mnoha případech nežijí v prostředí, které odpovídá jejich možnostem a potřebám. o Někteří senioři se dostávají do situace, kdy jejich finanční možnosti neodpovídají nákladům vynaloženým za bydlení a za potřebné sociální služby. o Senioři mnohdy žijí v příliš velkých bytech či domech, jejichž údržbu již nejsou schopni vlastními silami zvládat. o Pro potřeby seniorů jsou v území vyčleněny tzv. byty v domech s pečovatelskou službou. o Tyto byty jsou však dlouhodobě obsazené. o Umístění do volného bytu v tzv. domě s pečovatelskou službou. o Nastavení podpory seniorů v oblasti bydlení. o Navýšení počtu bytů tzv. zvláštního určení. 4.2.2.4. Spolupráce s psychiatry v území o Děti a mládež. o Osoby v nepříznivé životní situaci. o Osoby v krizi. o K efektivnímu řešení problematiky klientů je třeba multidisciplinární spolupráce, která v některých případech zahrnuje i psychiatrickou péči. o Kapacity psychiatrických ambulancí na sledovaném území nejsou dostačující. o Psychiatrické ambulance na sledovaném území nejsou vždy ochotny přijmout klienta s omezenou svéprávností. o Objednací lhůta na vyšetření v psychiatrické ambulanci je přibližně 3 měsíce. o Ne vždy jsou k dispozici kvalitní zprávy na základě psychiatrických vyšetření, z kterých mohou sociální pracovníci dále čerpat a efektivně s nimi pracovat. o Dle současných možností. o Navýšení kapacit psychiatrických ordinací. 4.2.3. Ostatní zaznamenané potřeby 4.2.3.1. Potřeba spolupráce se základními školami v okolních obcích o Děti a mládež. 27

o K efektivnímu řešení problematiky dětí a mládeže je třeba multidisciplinární spolupráce, která zahrnuje spolupráci sociálních pracovníků se zástupci školských zařízení. o Nastavení efektivní spolupráce mezi OSPOD a školami je nezbytné k řešení jednotlivých problémů. o V průběhu posledních let byla navázána velmi dobrá spolupráce se Základní školou Votice. o Školy v dalších obcích spádového území s OSPOD Votice spolupracují minimálně, ve většině případů se snaží problémy řešit pouze v rámci svých kompetencí. OSPOD pak kontaktují v momentě, kdy je situace již velmi těžko řešitelná. o V současné době probíhá snaha základní školy působících na sledovaném území motivovat ke spolupráci. o Do Komise OSPOD byli pozvání zástupci škol v rámci celého sledovaného území. o Nastavení efektivní spolupráce OSPOD Votice se všemi školskými zařízeními. 4.2.3.2. Spolupráce s Policií ČR o Děti a mládež. o K efektivnímu řešení problematiky dětí a mládeže je třeba multidisciplinární spolupráce, která zahrnuje také spolupráci sociálních pracovníků s Policií ČR. o Nastavení efektivní spolupráce mezi OSPOD a Policií ČR je nezbytné k řešení problému. o V současné době je spolupráce s Policií ČR hodnocená jaké velmi dobrá. Byla však zmiňována pouze spolupráce založená na osobních vazbách. o Do budoucna však panují obavy, zda spolupráce, tak jak je nastavená v současné době, bude fungovat i nadále. o Dle současných možností. o Nastavení efektivní spolupráce OSPOD Votice s Policií ČR. 4.2.3.3. Komunitní plánování v rámci Středočeského kraje o Obyvatelé ORP. o Ne vždy je třeba plánovat sociální služby pouze v rámci menších územních celků, jakými jsou ORP, případně okresy. o Pro uspokojení potřeb všech cílových skupin obyvatel je třeba plánovat v rámci větších územních celků, jakými jsou například kraje. 28

o V rámci žádostí o finanční podporu sociálních služeb se ne vždy ve všech případech vychází ze zjištěných potřeb obyvatel území. V rámci diskuse byl uváděn příklad terénní pečovatelské služby Diakonie Vlašim, která měla být poskytována obyvatelům sledovaného území. o Dle mínění účastníků diskuse, Středočeský kraj nereflektuje výstupy komunitního plánování, území považuje za zasíťované. o Nastavení efektivní spolupráce se Středočeským krajem v rámci plánování a finanční podpory sociálních služeb. 4.2.3.4. Nedostatek zaměstnanců v rámci sociálního odboru o Obyvatelé ORP. o Klíčem úspěchu sociální práce s klientem je podrobné seznámení se s jeho situací a následně jeho motivace. Tato práce spočívá zejména v individuálním přístupu, v poradenství, v doprovázení rodiny, ale také v kontrole její činnosti. o Jedině při důkladné znalosti rodinného prostředí, bytové a finanční situace je možné poskytnout kvalitní poradenství a rodině pomoci při řešení problémů. o Prvotním nástrojem pro motivaci klienta je účinná terénní práce v prostředí klienta. o V průběhu posledních měsíců se snížil počet sociálních pracovníků o 1. o Sociální pracovníci jsou dle mínění účastníků diskuse přetíženi. o Ne vždy mají sociální práce dostatečné penzum času na potřebnou práci s klientem. o U sociálních pracovníků začíná převažovat práce v kanceláři, více se klienti domlouvají na schůzku na úřadě, než se za nimi jezdí do terénu. o Klienti dochází, jelikož narostla agenda, která ubírá čas na šetření. o Standard nezohledňuje nutnost dojíždět za klienty, dojíždění na soud. Nezohledňují se kumulované funkce u OSPOD. o Dle současných možností sociálních pracovníků. Navrhované řešení o Navýšení počtu sociálních pracovníků. o Připravit materiály pro vedení města pro odůvodnění požadavku navýšení počtu sociálních pracovníků. (např. prostřednictvím časových snímků sociálních pracovníků). 4.2.3.5. Prostory Sociálního odboru Votice o Obyvatelé ORP. o Pro sociální práci je třeba respektovat soukromí a intimitu klienta. o Současné prostory sociálního odboru lze popsat jako open space. 29