Možnosti profesního uplatnění studentů Vysoké školy polytechnické v Jihlavě

Možnosti profesního uplatnění studentů Vysoké školy polytechnické v Jihlavě Petr Fajmon Bakalářská práce 2009 Vysoká škola polytechnická Jihlava

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 2 ABSTRAKT Tato práce je zaměřena na průzkum studentů Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Teoretická část se zabývá definicí osobnosti a určením jaký je vznik rozdílností mezi jednotlivci. Dále vysvětluje J. L. Hollandovu teorii profesního vývoje a kariérové volby společně s průzkumem vývoje na trhu práce absolventů. Praktická část analyzuje statistické údaje získané od studentů a interpretuje výsledky. Cíl práce je vytvoření profilů typických studentů v oborech Cestovní ruch a Finance a řízení. Klíčová slova: Analýza, trh práce, průzkum, profese, profesní uplatnění, cestovní ruch, finance a řízení, osobnost, osobnostní typy. ABSTRACT This work is focused on a survey of students at the University of Polytechnic in Jihlava. The theoretical part deals with the definition of personality and the determination of what is the emergence of differences between individuals. J.L. Holland further explains the theory of career development and career options, together with the exploration development on the labor market of graduates. Practical analysis of statistical data obtained from students and interpreting the results. Purpose of work is to create profiles of typical students in the fields of Tourism and Finance and Management. Keywords: Analysis, labor market survey, profession, professional application, tourism, finance and management, personality, personality types.

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 3 Poděkování Chtěl bych touto formou poděkovat paní PhDr. Evě Půlkrábkové za trpělivost, cenné rady a odbornou pomoc při zpracovávání bakalářské práce. Dále všem profesorům, kteří byli tak ochotní a poskytli my čas v přednáškových hodinách, abych mohl provést se studenty průzkum. Také bych chtěl poděkovat všem studentům Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, kteří se mnou spolupracovali při vyplňování dotazníků a bez jejichž pomoci by vypracování mé bakalářské práce nebylo možné.

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 4 Prohlašuji, že beru na vědomí, že odevzdáním bakalářské práce souhlasím se zveřejněním své práce podle zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisů, bez ohledu na výsledek obhajoby; byl/a jsem seznámen/a s tím, že na moji bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, zejm. 35 odst. 3; beru na vědomí, že podle 60 odst. 1 autorského zákona má Vysoká škola polytechnická v Jihlavě právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla v rozsahu 12 odst. 4 autorského zákona; Prohlašuji, že jsem na bakalářské práci pracoval samostatně a použitou literaturu jsem citoval. V Jihlavě 20.Května 2009.. podpis diplomanta

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 5 OBSAH: ÚVOD... 7 TEORETICKÁ ČÁST... 8 1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA... 9 1.1 HISTORIE... 9 1.2 PROFIL VSPJ... 9 1.3 AKREDITOVANÉ STUDIJNÍ PROGRAMY... 10 1.3.1 Obor cestovní ruch... 11 1.3.2 Finance a řízení... 12 1.3.3 Počítačové systémy... 13 1.3.4 Aplikovaná informatika... 13 1.3.5 Porodní asistentka... 14 1.3.6 Všeobecná sestra... 14 1.4 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA... 15 2 OSOBNOST... 16 2.1 HISTORIE... 16 2.2 OSOBNOST... 17 Základní témata psychologie osobnosti:... 17 2.2.1 Geneze a utváření osobnosti... 17 2.2.2 Struktura osobnosti... 18 2.2.3 Dynamika osobnosti... 18 2.3 ZDROJE OSOBNOSTNÍCH ROZDÍLŮ... 18 2.3.1 Dědičnost... 18 2.3.2 Kultura... 19 2.3.3 Rodina... 19 2.3.4 Skupinová příslušnost... 20 2.3.5 Životní zkušenosti... 20 2.3.6 Situace... 20 3 HOLLANDOVA TEORIE PROFESNÍHO VÝVOJE... 21 3.1 CHARAKTERISTIKA HOLLANDOVY TEORIE... 21 3.2 DESET ZÁKLADNÍCH TEZÍ... 22 3.3 TYPOLOGIE OSOBNOSTI... 23 3.3.1 R - Realistický typ (realistic)... 23 3.3.2 I - Investigativní typ (investigative)... 23 3.3.3 A - Umělecký typ (artistic)... 23

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 6 3.3.4 S - Sociální typ (social)... 24 3.3.5 E - Podnikavý typ (enterprising)... 24 3.3.6 C - Konvenční typ (convential)... 25 3.4 TYPOLOGIE PROFESNÍHO PROSTŘEDÍ... 26 4 ÚVOD DO PROBLEMATIKY PROFESNÍHO UPLATNĚNÍ... 28 4.1 MNOŽSTVÍ ABSOLVENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL... 28 4.2 NEZAMĚSTNANOST ABSOLVENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL... 30 4.3 PRŮZKUM REFLEX... 31 4.3.1 Postavení absolventů různých stupňů terciárního vzdělání... 31 4.3.2 Platové ohodnocení absolventů... 32 4.3.3 Volba studia... 34 PRAKTICKÁ ČÁST... 35 5 ÚVOD DO PRAKTICKÉ ČÁSTI... 36 5.1 PRŮZKUM... 36 6 ROZDÍLNOSTI MEZI SEMESTRY... 37 6.1 POROVNÁNÍ SEMESTRŮ ŽENY FINANCE A ŘÍZENÍ... 38 6.2 POROVNÁNÍ SEMESTRŮ ŽENY CESTOVNÍ RUCH... 40 6.3 POROVNÁNÍ SEMESTRŮ MUŽI FINANCE A ŘÍZENÍ... 41 6.4 POROVNÁNÍ SEMESTRŮ MUŽI CESTOVNÍ RUCH... 42 7 MOŽNOSTI PROFESNÍHO UPLATNĚNÍ... 43 7.1 ŽENY OBOR FINANCE A ŘÍZENÍ... 43 7.2 MUŽI OBOR FINANCE A ŘÍZENÍ... 45 7.3 ŽENY OBOR CESTOVNÍ RUCH... 46 7.4 MUŽI OBOR CESTOVNÍ RUCH... 48 8 PROFIL STUDENTA... 50 8.1 TYPICKÁ STUDENTKA OBORU FINANCE A ŘÍZENÍ... 50 8.2 TYPICKÁ STUDENTKA OBORU CESTOVNÍ RUCH... 51 8.3 TYPICKÝ STUDENT OBORU FINANCE A ŘÍZENÍ... 52 8.4 TYPICKÝ STUDENT OBORU CESTOVNÍ RUCH... 53 ZÁVĚR... 54 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 56 SEZNAM OBRÁZKŮ... 57 SEZNAM PŘÍLOH... 58

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 7 ÚVOD Pro téma mé bakalářské práce Možnosti profesního uplatnění studentu Vysoké školy polytechnické v Jihlavě jsem se rozhodl z důvodu mé zvědavosti, jelikož jsem chtěl zjistit jaké jsou profesní možnosti studentů první vysoké školy neuniverzitního typu v České republice. A jelikož ze mi zdálo, že daná analýza by mohla mít pro školu přínos. Ve své práci porovnávám současnou situaci na trhu práce z pohledu vstupu nového absolventa a zaměřuji se hlavně na bakalářský typ studia, jenž je v současné době nejvíce se rozvíjejícím v oblasti vysokoškolského učení. Kapitola Osobnost by měla seznámit čtenáře s historií vývoje jednotlivých teorií zabývajících se měřením osobnostních charakteristik. Obzvláště jsem se zaměřil na zdroje osobnostních rozdílů a jaké jsou vlivy, které tyto rozdíly vytvářejí. Kapitola Hollandova teorie profesního vývoje popisuje na jakých základech stojí jeho úvahy a zabývá se popsáním jednotlivých osobnostních typů. Seznamuje také s typologií pracovního prostředí. Kapitola Úvod do problematiky profesního uplatnění se zabývá tím jaký je trend v zemích Evropské unie na poli vysokoškolských absolventů a snaží se nastínit otázky, které stávající stav vyvolává. Velkou část tvoří informace získané z projektu REFLEX. Hlavním cílem této práce je komparace preferenčních voleb povolání u studentů Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a jejich reálných možností uplatnění. Zaměřil jsem se na splnění cílů jimiž je vytvoření profilů studentů v oborech Finance a řízení a Cestovní ruch. A také na vytvoření množiny profesí, pro které mají studenti největší předpoklady. V průběhu budete seznámeni s Dotazníkem volby povolání a plánování profesní kariéry, který jsem při výzkumu použil.

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 8 I. TEORETICKÁ ČÁST

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 9 1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA 1.1 Historie V 50.letech 20.století vzniká v Jihlavě Pedagogický institut a úspěšně se rozvíjí. Po několika letech činnosti však v Jihlavě končí, po zrušení kraje Jihlava v roce 1960 je v následujícím období postupně převeden do Brna. Do uvolněné budovy po Pedagogickém institutu detašuje Vysoká škola zemědělská v Brně své 1.ročníky a stále se rozšiřující výuka zde probíhá několik desítek let až do roku 1994. V roce 1994 se rozhodnutím rektora Vysoké školy zemědělské v Brně ruší detašované pracoviště v Jihlavě a po několika desetiletích působnosti (už i s vizí vzniku Ekotechnické fakulty v Jihlavě) se opět stěhuje do Brna. Na uvolněnou rozsáhlou budovu je vázán vznik Vyšší odborné školy Jihlava. Od prvopočátku je tato škola s pomaturitním studiem budována ve vysokoškolském stylu se záměrem pozdější transformace na veřejnou vysokou školu - za velmi silné podpory Města Jihlavy a později i nově vzniklého Kraje Vysočina. V roce 2004 je Parlamentem České republiky přijat a prezidentem Václavem Klausem podepsán zákon 375/2004 Sb. o zřízení Vysoké školy polytechnické Jihlava. Transformací z VOŠ tak vzniká první neuniverzitní veřejná vysoká škola v České republice a v krátké době jsou akreditovány první studijní obory Finance a řízení a Cestovní ruch. V akreditačním řízení jsou další studijní programy a obory. V roce 2004 za finanční podpory Česko-německého fondu budoucnosti v Praze byla také na Vysoké škole zřízena veřejná Cizojazyčná knihovna. K základním cílům této veřejné knihovny patří podpora výuky cizích jazyků v regionu, sbližování mezi národy, podpora vzájemné kulturní výměny a vybudování odborné části knihovny s cizojazyčnou odbornou literaturou (těžiště angličtina a němčina). 1.2 Profil VSPJ Vysoká škola polytechnická Jihlava (VŠPJ) byla zřízena zákonem č. 375/2004 Sb. ze dne 3. 6. 2004 jako první veřejná vysoká škola neuniverzitního směru. VŠPJ uskutečňuje akreditované studijní programy bakalářského typu a programy celoživotního vzdělávání, včetně Univerzity třetího věku. Obecným cílem studia v akreditovaných studijních programech je poskytnout zájemcům možnost získat profesně orientované vzdělání s výrazně praktickými výstupy.

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 10 Významnou součástí studia jsou týdenní až celosemestrální praxe. Po složení státní závěrečné zkoušky a obhajobě bakalářské práce získává absolvent diplom a titul bakaláře (Bc.) i možnost dalšího studia v navazujících magisterských programech, nebo vzhledem k dobrému jazykovému vybavení možnost studia v zahraničí. Studium v akreditovaných studijních programech trvá 3-3,5 roku a probíhá prezenční formou, v některých oborech rovněž kombinovanou formou. Studijní nabídka se průběžně rozšiřuje tak, jak jsou ve správním řízení akreditovány nové studijní programy a obory. V akademickém roce 2008/2009 studuje na VŠPJ přes 2200 studentů. VŠPJ sídlí ve vlastní budově v centru města u autobusového nádraží a s dobrým spojením na vlakové nádraží. Budova je účelně přizpůsobena pro potřeby studia, mimo jiné jsou v ní jazykové učebny, počítačová hala, studovna a knihovna s více než 30 000 svazky. Škola má vlastní menzu nabízející obědy a večeře, ubytování je možné na vysokoškolských kolejích, anebo lze využít široké privátní nabídky. 1.3 Akreditované studijní programy obor Finance a řízení obor Cestovní ruch obor Aplikovaná informatika obor Počítačové systémy obor Porodní asistentka obor Všeobecná sestra

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 11 1.3.1 Obor cestovní ruch Obor je akreditován již třetím rokem a je společně s oborem Finance a řízení nejvíce zaběhlý. Trvání studia je 3,5 roku a zahrnuje tří týdenní a semestrální praxi, keré je nutno zakončit seminární prací o výkonu dané profese. V rámci studia oboru Cestovní ruch budou absolventi schopni vykonávat a zastat různé činnosti a dovednosti: řídící činnosti podnikatelských a veřejnosprávních subjektů, založení a chod podnikatelského subjektu, organizování práce podřízených, sociální komunikace komunikace v pracovním týmu, koordinace pracovních postupů, také činností různých subjektů (regionu, města) a součinnosti jednotlivých útvarů v podniku odborné činnosti ve službách aktivního a pasivního cestovního ruchu s ohledem na specifika jednotlivých teritorií, národností a zájmových skupin zajišťování základních personálních činností, plánování činností, sestavování rozpočtu a vyhodnocování dosažených ekonomických výsledků využívání integrovaných informačních systémů a dalších informačních technologií při poskytování služeb cestovního ruchu činnosti průvodců a delegátů Výše uvedené dovednosti umožní absolventu pracovat v profesích: asistenti top managementu velkých i středních akciových společností a společností s ručením omezeným v oblasti cestovního ruchu, referenti na středních stupních řízení v oblasti řízení lidských zdrojů, krajských i městských úřadů, manažeři, jednatelé i prokuristé v menších a středních firmách cestovního ruchu, referenti turistických informačních center, průvodci cestovního ruchu a správci kulturních památek, zaměstnanci ve všech oborech cestovního ruchu (cestovní kanceláře, cestovních agentury,ubytovací a stravovací podniky a podniky v jednotlivých oblastech dopravy)

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 12 1.3.2 Finance a řízení Společně s oborem Cestovní ruch se jedná o první akreditovaná studijní program a proto se dá říct, že je v současné době oborem s největším počtem studentů. Studium trvá 3,5 let a zahrnuje tří týdenní a semestrální praxi, kterou je potřeba zakončit napsáním seminární práce o vykonávané práci. Absolventi z tohoto oboru si osvojí a získají tyto dovednosti: orientovat se v právních normách a předpisech úřadů a firem kvalitně ovládat právní základy vedení účetnictví, daňového práva, obchodního práva, finančního vedení úřadů a firem, vedení účetnictví včetně všech potřebných výkazů s využitím dostupné výpočetní techniky, analyzovat finanční situaci a vyhledat optimální řešení, zvládnout střediskové řízení firmy z pohledu nákladového i manažerského aplikovat marketingové řízení, Výše uvedené dovednosti umožní absolventu pracovat v profesích: asistenti auditorů a daňových poradců, referenti na středních stupních řízení v oblasti financí a účetnictví a v oblasti řízení lidských zdrojů, referenti městských a krajských úřadů, manažeři, účetní a daňoví poradci, jednatelé i prokuristé v menších a středních firmách, na finančních úřadech, v plánovacích, rozpočtových a controllingových útvarech výrobních a obchodních firem, v bankovní sféře a pojišťovnictví, asistenti top managementu akciových společností a společností s ručením omezeným

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 13 1.3.3 Počítačové systémy Obor byl vyučován dříve na VOŠ v Jihlavě a nyní je akreditován s možností ukončení studia s titulem bakalář. Studiem si absolvent osvojí schopnosti a dovednosti potřebné k těmto činnostem: vytváření vlastních uživatelských programů pro potřeby zákazníků a aplikačních programů tvorba www stránek a aplikací, vytváření řídících programů pomocí jednočipových mikropočítačů a programovatelných automatů zajišťování a udržování informačních systémů a počítačových sítí zpracování grafických a multimediálních informací Výše uvedené dovednosti umožní absolventu pracovat v profesích: aplikačního programátora, systémového programátora, správce počítačové sítě, programátora řídicích systémů, správce informačního systému, obchodního manažera v oblasti HW a SW 1.3.4 Aplikovaná informatika Studiem získá absolvent schopnosti a dovednosti potřebné k těmto činnostem: vytváření vlastních uživatelských programů pro potřeby zákazníků, tvorba www stránek a pokročilých webových aplikací, zajišťování a udržování informačních systémů, architekt v oblasti IS, pracovník resp. vedoucí správy počítačové sítě, počítačový grafik, manažer HW, SW firmy. Výše uvedené dovednosti umožní absolventu pracovat v profesích: aplikační programátor, systémový programátor, správce počítačové sítě, správce nebo architekt informačních systémů, obchodník, asistent, manažer v oblasti HW a SW..

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 14 1.3.5 Porodní asistentka Studijní program oboru Porodní asistentka jednoznačně vychází a je definován v zákonu č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů. Budoucí profese obnáší: poskytování zdravotní péče v porodní asistenci, tj. zajištění nezbytného dohledu, poskytování péče a rady ženám během těhotenství, při porodu a šestinedělí, vedení fyziologického porodu, péče o novorozence, ošetřovatelská péče o ženu na úseku gynekologie. 1.3.6 Všeobecná sestra Sestra je vzdělávána a připravována tak, aby byla schopná adaptability k nově vznikajícím podmínkám a požadavkům praxe v základních funkcích, které profese sestry zahrnuje: nezávislou činnost autonomní, závislou kooperativní, funkce sestry v oblasti výzkumu a vývoje, v oblasti plánování, koordinace a řízení ošetřovatelské péče. Možná budoucí profese: Činnost sester, které odpovídají za všeobecnou ošetřovatelskou péči, zahrnuje: péči o jedince všech věkových kategorií, o které je pečováno ve zdravotnických zařízeních lůžkového či ambulantního typu nebo ve vlastním sociálním prostředí jedince, při akutních a chronických poruchách zdraví a při somatických a psychických poruchách.

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 15 1.4 Organizační struktura 1.4 Grafické znázornění organizační struktury školy

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 16 2 OSOBNOST Tato kapitola se zabývá osobností a tím jak se určují osobnostní charakteristiky a tím jaké jsou základní teorie z pohledu historie. Poté probereme osobnost jako celek a určíme určité aspekty, které vedou k osobnostním rozdílům. 2.1 Historie Již od nepaměti vrtalo lidem v hlavě, proč jsou lidé různí. Výsledkem těchto úvah byla snaha o vytvoření určitého konceptu, který by lidi rozdělil do skupin podle specifických charakterových vlastností. Prvopočátky snahy o dělení lidí do skupin jsou zaznamenávány již v antice. První typologie osobností je připisována řeckému lékaři Galánovi z Pergamu. Za jejího duchovního praotce je ovšem pokládán slavný Hippokratés. 1 Hippokratés rozlišoval čtyři základní typy osobností: Sangvinik (člověk vřelý, společenský a veselý), Flegmatik (člověk netečný, neemotivní a klidný), Cholerik (vzteklý, prchlivý a dráždivý), Melancholik (pesimista se sklony ke smutku). Své úvahy založil na převaze základních tělních tekutin. Další teorie více i méně vycházely z těchto základů a až v roce 1907 E. Adickes s názorem, že člověk je rozdělený na 4 světové názory: dogmatický, tradicionální, inovativní a agnostický. Následovala teorie E. Kretschmera, který rozlišoval lidi do skupin podle jejich tělesné stavby. Jedná se o typy: Pyknik (menší postavy, společenský, energicky), Astenik ( hubený, vytáhlý, nedůvěřivý a uzavřený), Atletik ( tělo svalnaté, povaha vyrovnaná), Displastická konstituce (označuje lidi, kteří se nehodí do žádné z výše uvedených variant). Rozšířená a relativně uznávaná je typologie švýcarského psychiatra a psychologa C.G.Junga, který rozlišuje na základě vztahu člověka k vnějšímu světu dva typy, introvertní a extrovertní. Introvert je člověk zaměřený především na sebe, vůči okolí je uzavřený, ve společnosti se necítí dobře a také ji nevyhledává. Extrovert je zaměřen více na vnější prostředí, je otevřený, společensky aktivní. 3 2 přišel 1 ČAKRT, Michal: Typologie osobnosti pro manažery. Management Press: Praha, 2005. str. 14 2 ČAKRT, Michal: Typologie osobnosti pro manažery. Management Press: Praha, 2005. str. 11 3 PŮLKRÁBKOVÁ, Eva: Skripta : Aplikovaná sociální psychologie. Knihovna VSPJ: Jihlava, 2007. str. 3

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 17 Tato teorie má ovšem mnoho odpůrců, jenž oponují skutečností, že zaměření lidí se s mění podle získávaných životních skutečností v čase a proto se člověk může za svého života přesunout z extrovertního typu spíše k introvertnímu nebo naopak. Proto je tato typologie spíše jen charakteristikou dočasného postoje. 2.2 Osobnost Osobnost je hypotetický konstrukt vyjadřující vnitřní podstatnou dynamickou organizaci lidské psychiky, která determinuje její vnější projevy. 4 Z daného výroku nám jasně vyplívá, že osobnost jako taková je souhrnem veškerého jednání a interakcí s okolím, které je definováno jak fyziologickou strukturou tak i způsobem práce centrálního nervového systému. Základní témata psychologie osobnosti: geneze a utváření osobnosti struktura osobnosti dynamika osobnosti 2.2.1 Geneze a utváření osobnosti Člověk se postupně vyvíjí z biologicky determinovaného individua v sociálně utvářenou bytost a tento vývoj trvá do vytvoření vědomí já v sociálně vztažném kontextu. Tím je myšleno uvědomění si sama sebe a svých charakterových vlastností. Celý vývoj od dětství do dospělosti se nazývá oktogeneze lidské psychiky. Znamená to, že se zde jako rozhodující formativní činitel uplatňuje zejména individuální sociální zkušenost. Za nejdůležitější aspekt lidské psychiky je považována interakce osobnosti a životního (sociokulturního) prostředí, v níž se utváří subjektivní životní prostředí. Interakce jedince s jeho subjektivně pojatým životním prostředím vede k utváření unikátní osobnosti. 4 Půlkrábková, Eva: Skripta : Aplikovaná sociální psychologie. Knihovna VSPJ: Jihlava, 2007. str. 2

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 18 2.2.2 Struktura osobnosti Označuje její vnitřní uspořádání, které je funkční skladbou některých elementů. Elementy struktury osobnosti tvoří psychické vlastnosti osobnosti neboli rysy osobnosti. Na strukturu osobnosti můžeme nahlížet z časového hlediska, z hlediska jejího obsahu (rysová nebo faktorová), v kategoriích osobnostních rysů nebo vývojového hlediska. U pojmu vrstva se jedná o převzetí z geologie a znamená vrstvení vývojově mladších vrstev na vrstvy vývojově starší na úrovni základních psychických funkcí. 2.2.3 Dynamika osobnosti Osobnost je chápána jako dynamická struktura, tj. jako systém, jehož činnost je ovládána vnitřními silami, které se ustavují jako důsledky interakce tohoto systému s organismem na jedné a s vnějším prostředím na druhé straně. Vnitřní psychické síly označujeme pojmem motivy neboli pohnutky, které chápeme jako vnitřní psychologické příčiny chování a jako iniciující činitele motivačních procesů. 5 Téma dynamika osobnosti se v psychologii prolíná s tématem motivace. Dynamika osobnosti je spojena se stálejšími vnitřními dispozicemi motivace chování. 2.3 Zdroje osobnostních rozdílů 2.3.1 Dědičnost Dědičnost se týká těch aspektů osobnosti, které byly určeny při početí. Víra, že genetika je základem osobnosti, je v obecném povědomí hluboce zakořeněna. 6 Je velmi snadné toto dokázat za pomoci výroku, který používaly již naše babičky Jablko nepadá daleko od stromu. Myslím, že každý člověk už takovýto výrok slyšel a nebo jemu velmi podobný. Jedná se totiž o skutečnost, kterou si člověk velmi snadno osvojí. Již v dětských letech kdy si hrajete na pískovišti a vytváříte za pomoci menší nádoby výtvory z písku víte, že pokud do nádoby nasypete písek, listí a pár kamínků. Tak i když výsledný výtvor vypadá pouze jako hromádka písku tak vy jste si jistí tím, že uvnitř jsou ještě ty kamínky a listí. Nemusejí být vidět, ale 5 PŮLKRÁBKOVÁ, Eva: Skripta : Aplikovaná sociální psychologie. Knihovna VSPJ: Jihlava, 2007. str. 2 6 ČAKRT, Michal: Typologie osobnosti pro manažery. 1. vydání. Praha : Management Press, 2005. str. 22

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 19 vy víte že tam jsou jelikož jste je přidávaly do stavebního materiálu. Podobným způsobem pohlížejí i na svoje děti rodiče. Dědičnost je velmi důležitou součástí ve vývoji osobnosti a je stále tím nejdominantnějším aspektem, který vytváří lidskou bytost, ale není tím jediným elementem. 2.3.2 Kultura Kultura znamená odlišné způsoby, jimiž společnost organizuje svůj život. Jako příklad bych uvedl náboženství. Jednotlivci narození do určité kultury jsou vystaveni vlivům různých hodnot, tradic a norem přijatelného a vhodného chování. 7 Kultura definuje kodex norem a hodnot, které člověk shledává správné a podle, kterých se snaží jednotlivci dané skupiny řídit. Vliv kultury je proto znatelný a viditelný, jelikož i pouhým krátkým pozorováním dokážeme poznat rozdílnosti v chování jednotlivých skupin společnosti a nacházíme v nich společné charakterové znaky, které dodržují. 2.3.3 Rodina Rodina je od dětství člověka prvotní socializační skupina na kterou se váže. Počítají se sem nejen rodiče a sourozenci, ale i širší rodina jako sourozenci rodičů, prarodiče atd. Vliv rodičů se projevuje především ve třech oblastech: Na základě svého chování vytvářejí rodiče situace, jenž si děti osvojují a vytváří tak určité typy jejich vlastního chování. Rodiče fungují jako modely chování, vzory, které děti velmi silně ovlivňují jak už pozitivně nebo negativně. Díky systému odměn a trestů si vytváří jedinec obraz o tom co je správné a co špatné. Mezi další faktory ovlivňující vývoj dítěte patří socioekonomický status rodiny, velikost, náboženské vyznání, úroveň vzdělání atd. Není sporu o tom, že dítě ze sociálně slabší rodiny bude mít jiné životní zkušenosti než-li dítě, které otázku peněz nemuselo nikdy řešit. 7 ČAKRT, Michal: Typologie osobnosti pro manažery. Management Press: Praha, 2005. str. 23

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 20 2.3.4 Skupinová příslušnost Rodina je pouze jednou ze skupin, do kterých člověk patří. Mezi další se počítá například sportovní družstva, škola nebo i pracovní kolektiv. V každé z těchto skupin získává jedinec rozdílné zkušenosti a zážitky, které mají vliv na jeho další vývoj. 2.3.5 Životní zkušenosti Mezi vlivy genetickými, rodinnými a kulturními je v neposlední řadě i vliv životních zkušeností. Jedná se o osobní vnímání jednotlivých situací, které není přímo podmíněno přítomností dalších lidí. Jedná se například o rozvoj sebeúcty, nezklamat a překonat očekávání, mít jistý pocit vlastní hodnoty. 2.3.6 Situace Každá situace vyvolává reakce a lidská osoba relativně neměnná a stabilní může na podobné situace reagovat velmi odlišně. Záleží velmi na přesném rozpoložení člověka při řešení životních situací a pocit chvilkové slabosti při velkém rozhodnutí může změnit smýšlení o vlastní existenci a svých schopnostech. Existují situace s mnoha omezeními, které na naše chování ukládají a díky kterým se člověk chová jinak než-li je mu přirozené jelikož si to daná situace vyžaduje. Například zkouška ve škole, pracovní pohovor atd. Na druhou stranu jsou i situace, které vyžadují minimální míru kontrolování svého chování. Jedná se o večírek s přáteli, procházka v přírodě nebo jim podobné.

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 21 3 HOLLANDOVA TEORIE PROFESNÍHO VÝVOJE Seznámení s Hollandovou teorií profesního vývoje a kariérové volby. Podrobné vysvětlení způsobu rozdělování lidí do skupin podle jejich osobnostních typů a profesních předpokladů. Na principech této teorie stavím i výzkum, který jsem provedl a na základě něhož jsem vytvořil grafické profily studentů. Proto se budu zabývat touto teorií více do detailů, aby byly mé závěry snáze pochopitelné. Hlavním zdrojem informací se pro mě stala publikace Antonína Mezery s názvem Hollandova teorie profesního vývoje a kariérové volby. 3.1 Charakteristika Hollandovy teorie J. L. Holland se domnívá, že proces volby určitého povolání je procesem postupně se rozvíjející osobnostní stejně jako i zájmové rozdílnosti, která postupně vedou k favorizaci jedné skupiny povolání a upřednostňování této skupiny nad ostatní. Výběr dané skupiny je podmíněn osobními zkušenostmi jakož to i fyzickými předpoklady. Probíhá ze souboru šesti profesních tříd a do jisté míry ovlivňuje vlastní osobnostní příslušnost k určité třídě povolání, která pak významným způsobem ovlivňuje celý jeho kariérní vývoj a pracovní mobilitu v dalších letech jeho aktivního života. Hollandova všeobecná teorie osobnosti je založena na nepříliš překvapivém poznatku o vzájemném působení dědičnosti a prostředí,rodiny, společnosti a příležitostí, které se na utváření jedince podílejí.. Holland říká, že pod vlivem obou těchto faktorů dochází u každého jedince k postupnému rozvoji specifických osobnostních vlastností, které mají podobu určité hierarchie či struktury osobních návyků, preferovaných způsobů sociálního chování, sociálních vzorů stejně jako i způsobů řešení sociálních situací, které jedinec řeší specifickým způsobem. 8 Na základě této obecné teorie osobnosti člověk volí určitá povolání, která odpovídají hierarchii či struktuře jeho osobnostních vlastností a zájmů. Díky tomu preferuje určité profese, které jsou schopny uspokojit jeho osobní potřeby. Na základě daných obecných tezí byl Holland přesvědčen o spojitosti mezi osobnostní typologií a typologií pracovního prostředí. Zájmy považuje za jeden z nejvýznamnějších manifestních projevů osobnosti. 8 MEZERA, Antonín: Hollandova teorie profesního vývoje a kariérové volby. Brno, 2005. str. 10

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 22 3.2 Deset základních tezí Holland na základě obecné teorie osobnosti formuluje deset základních tezí své teorie volby povolání a profesionální příslušnosti, které se během dalších dvaceti let staly základem nejen teoretického, ale zejména metodologického výzkumu: Jedince je možné charakterizovat podle jeho podobnosti s jedním nebo několika typy osobnosti. Čím větší je shoda s jedním osobnostním typem, tím spíše jedinec vykazuje rysy osobnosti příslušného typu. Osobnostní typologie má svůj protipól v typologii modelů pracovních prostředí. Každý z osobnostních typů stejně jako modelů prostředí je definovatelný podle charakteru výkonnosti, pozadí a vývoje osobnosti, cílů, hodnot, sociálních preferencí a averzí, vzdělávacích a profesionálních cílů. Prostředí, ve kterém jedinec žije je možné popsat charakteristikou jednoho či více modelů prostředí. Mezi typologií osobnosti a typologií prostředí existuje určitý vzájemný vztah, který umožňuje jistou míru predikce. Volbu povolání lze chápat jako výraz osobnosti jedince. Platnost většiny zájmových testů je založena především na pracovních stereotypech, které převládají v různých povoláních. Tyto pracovní stereotypy mají velmi důležitý psychologický a sociologický význam. Osoby vykonávající povolání v určité profesní skupině, vykazují podobné osobnostní charakteristiky stejně jako i podobný profesionální vývoj. Proto tyto osoby reagují ve stejných situacích podobným způsobem a řeší většinu problémů právě díky podobné osobnostní připravenosti. Spokojenost, stabilita a výkonnost v povolání závisí především na souladu mezi profilem osobnosti a podmínkami pracovního prostředí.

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 23 3.3 Typologie osobnosti Na základě uvedených tezí byla roku 1966 zformulována typologii osobnosti, jejíž součástí je šest základních typů orientovaných na určitý životní styl. 3.3.1 R - Realistický typ (realistic) Jedinci s touto osobnostní orientací jsou aktivní, neurostabilní, vykazují vysokou míru maskulinity, preferující konkrétní, manuálně či technicky náročné činnosti a aktivity například ve stavebnictví, strojírenství, při práci se stroji, jsou nesporně více sportovně založení než zástupci ostatních skupin, v sociální oblasti jsou však méně aktivní a společensky obratní, spíše málomluvní, s tendencí k introverzi, ale sociálně přizpůsobiví, upřímní, nefalšovaní a vytrvalí. Rádi pracují spíše s konkrétními věcmi, předměty a materiály, než s myšlenkami či lidmi. Nesporně dávají daleko více přednost fyzickým aktivitám, nevadí jim práce venku, stejně jako i práce s rostlinami či zvířaty. V hodnotové orientaci dávají přednost spíše materiálním hodnotám. Typickými reprezentanty tohoto osobnostního typu v profesní oblasti jsou takové obory jako například: elektromechanik, strojní mechanik, veterinář, zedník, instalatér, tesař, truhlář, kuchař, mistr praktického výcviku, apod. 3.3.2 I - Investigativní typ (investigative) Jedinci s touto osobnostní orientací jsou preferují analytické, intelektuální a investigativní aktivity a činnosti, uplatňují se ve zvýšené míře zejména ve výzkumu, či vědeckých oborech, kde jsou kladeny zvýšené nároky na zvládání přírodovědných oborů včetně matematiky. Osoby tohoto typu mají spíše vědecké ambice. V týmové spolupráci nemají tendenci vyhledávat vedoucí a dominantní role. Hodnotově jsou orientovaní spíše na oblast celoživotního učení a poznávání. Typickými reprezentanty tohoto osobnostního typu v profesní oblasti jsou takové obory jako například: biolog, chemik, systémový analytik, programátor, laboratorní asistent/ka, lékárník, chirurg, apod. 3.3.3 A - Umělecký typ (artistic) Pro osoby s uměleckou osobnostní orientací je typické originální, intuitivní a imaginativní myšlení, milují tvořivost a tvůrčí umělecké aktivity jako je komponování hudby, stejně jako i hraní na hudební nástroje, tvůrčí psaní, kreslení, malování, či práce s kamenem s hlínou, herectví,

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 24 podobně jako i tanec či baletní umění. Lidé, kteří spadají to této osobnostní kategorie milují flexibilitu, nestálost a dynamičnost každodenního života, se všemi jeho radosti i starostmi, které život přináší. Lidé s uměleckou osobnostní orientací jsou komplikovaní, nepořádní, nevázaný a impulzivní, emocionálně ladění, do sebe zahledění tvořiví idealisté, s menší mírou praktičnosti v každodenním životě. Hodnotově jsou orientováni na estetické hodnoty. Typickými reprezentanty tohoto osobnostního typu v profesní oblasti jsou takové obory jako například: hudebník, reportér, malíř/ka, sochař/ka, aranžér/ka, loutkoherec, propagační výtvarník, architekt/ka, učitel/ka angličtiny, designér/ka nábytku, fotograf/ka, apod. 3.3.4 S - Sociální typ (social) Jedinci s touto osobnostní orientací jsou společenští, laskaví, přesvědčiví a družní, ochotní ke spolupráci, sociálně jsou velmi přátelští, se sklonem k altruismu, stejně jako i idealismu. Jejich dominantním osobnostním rysem je nejen extroverze, ale i vysoká komunikativnost spojená s prosociálními, pomáhajícími, vzdělávacími či léčebnými aktivitami zaměřenými na péči, pomoc a podporu ostatních lidí. Jedinci se sociální osobnostní orientací velmi rádi spolupracují s ostatními lidmi na skupinových aktivitách, ale i cílech, které jsou zaměřeny na pomoc, léčbu, poradenství, či vzdělávání dospělých osob stejně jako i malých dětí. Rádi sdílení problémy ostatních lidí, které se snaží řešit, protože jsou ušlechtilí, taktní a ohleduplní. Typickými reprezentanty tohoto osobnostního typu v profesní oblasti jsou takové obory jako například: učitel/ka, poradce, sociální pracovnice, sociální kurátor, personalista, učitel základní školy, zdravotní sestra, rehabilitační sestra, apod. 3.3.5 E - Podnikavý typ (enterprising) Osoby s podnikavou osobnostní orientací jsou ambiciózní, energičtí, sebevědomí, spoléhající se spíše na sebe, dobrodužně ladění, orientovaní na zisk, profit či společenskou úspěšnost, kterou dosahují prostřednictvím ekonomických, organizačních či politických prostředků. Preferují činnosti, které vyžadují vysokou míru argumentace, organizačních schopností, dominance a přesvědčování ostatních lidí. Právě proto jsou úspěšní v takových oblastech jako je obchod, prodej, personální management. V sociální oblasti jsou zaměřeni spíše na dosahování organizačních a ekonomických cílů, než na lidi samotné. Pro svou komunikativnost jsou často stejně tak předurčeni zastávat role mluvčího či politicky angažovaného reprezentanta určité zájmové skupiny lidí.

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 25 Typickými reprezentanty tohoto osobnostního typu v profesní oblasti jsou takové obory jako například: obchodník, nákupčí, manažer, obchodní právník, pojišťovací agent, obchodník s realitami, soudce, obhájce, státní zástupce, apod. 3.3.6 C - Konvenční typ (convential) Jedinci s touto osobnostní orientací jsou vysoce výkonní, se sklonem k vysoké pečlivosti, názorově jsou však konformní a přizpůsobiví, pracovně svědomití, s tendencí k praktičnosti. V sociální oblasti jsou spíše defenzivně ladění a méně společenští. Cítí se daleko lépe v jasně strukturovaném sociálním prostředí, kde jsou mimořádně úspěšní právě pro svou vysokou odpovědnost, přesnost při práci s daty, čísly a mnoha různými informacemi, které kladou požadavky na pečlivost a smysl pro detail. Osoby s tímto osobnostním typem nepostrádají organizační schopnosti, které jsou však schopni plně využít spíše v pracovním prostředí s jasně stanovenými rolemi, pracovními postupy, povinnostmi a úkoly. Typickými reprezentanty tohoto osobnostního typu v profesní oblasti jsou takové obory jako například: sekretářka, bankovní úřednice, mzdová účetní, archivář/ka, matrikář/ka, bezpečnostní technik, správce sítě, pokladní/k, apod. 3.3 Hollandův hexagonální model osobnosti a pracovních prostředí

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 26 3.4 Typologie profesního prostředí Obdobně jako v oblasti osobnostní typologie, zformuloval Holland i pro oblast pracovních prostředí typologii modelů prostředí, ve které konstatoval, že všechna povolání je možné zařadit do šesti profesních skupin, či základních modelů profesionálního prostředí. Tyto modely jsou: Motorické (manuálně technické) profesionální prostředí (realistic / R) Pohybové, manuální, manuálně technické nebo technické činnosti, práce s předměty, stroji, nástroji, rostlinami, zvířaty, pracovní činnosti venku Intelektuální (vědecké) profesionální prostředí (investigative / I) Pozorování, studium, zkoumání, analyzování, vyhodnocování jevů, procesů a řešení problémů, vědecké, intelektuální či mentálně náročné činnosti Umělecké profesionální prostředí (artistic / A) Umělecké činnosti a umělecká tvorba, novátorství, využívání intuice, imaginace, kreativity, práce v nestrukturovaných podmínkách Sociální profesionální prostředí (social / S) Vzdělávání, informační a poradenské činnosti, lékařství, pomáhající činnosti, pomoc lidem, činnosti vyžadující vysokou míru expresivity, empatie a dobrou úroveň komunikace Podnikavé profesionální prostředí (enterprising / E) Řízení, ovlivňování a přesvědčování lidí, výkon, obchod, prodej, zisk, náročné řídící, organizační a ekonomické činnosti Konformní profesionální prostředí (convential / C) Systematická a přesná práce s fakty, čísly, daty; administrativní a počtářské činnosti, které kladou důraz na detaily, přesnost a systematičnost podle pokynů druhých lidí.

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 27 3.4 Hollandův hexagonální model pracovních prostředí: Na grafu je vidět jak je celý systém rozdělený čtyři pravidelné části a podle nich je i určeno jak, která skupina na dané podněty pohlíží a jak k nim má blízko. Na příklad je vidět, že skupina Enterprising má k lidem a zacházení s lidmi mnohem blíže než-li například typ Investigative. A naopak typ Investigative je více tvořivý než-li typ Enterprising.

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 28 4 ÚVOD DO PROBLEMATIKY PROFESNÍHO UPLATNĚNÍ Následující kapitola se zabývá situací na trhu práce a problematikou související se vstupem absolventa do pracovního procesu. Porovnání České republiky s ostatními zeměmi unie za pomoci využití výsledků projektu REFLEX. 4.1 Množství absolventů vysokých škol Doba, kdy studium na vysoké škole bylo výsadou pouze malého množství vyvolených je již dávno pryč. V současné době se stává vysokoškolské vzdělání takřka nutností k výkonu práce. Mnoho povolání u kterých dříve postačovalo středoškolské vzdělání s maturitou již vyžaduje minimálně bakalářský diplom. Avšak platové ohodnocení zůstává na stejné úrovni jako dříve. Tento vývoj vede státy k podpoře vysokoškolského učení, jakož to způsob k udržení konkurence schopnosti studentů na celosvětovém trhu práce. Graf 4.1 Počet absolventů vysokých škol Z grafu je zřetelně vidět vývoj v počtu vysokoškolských absolventů. V období od května 2002 do dubna 2004 tak absolvovalo vysokou školu u nás přes 63,5 tisíc student, zatímco v období od května 2005 do dubna 2007 to bylo již přes 93 tisíc. Během pouhých tří let tak došlo k nárůstu téměř o 47%.

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 29 Výrazný nárůst počtu absolventů vysokých škol je způsoben takřka výhradně nárůstem počtu absolventů bakalářských programů. Zatímco období květen 2003 duben 2004 absolvovalo s bakalářským titulem u nás pouze přes 8,5 tisíce lidí, v období květen 2006 duben 2007 to bylo již takřka 24 tisíc. Dále je pak patrná snižující se míra nezaměstnaných absolventů pod 2% v roce 2007. Tento stav je ovšem zapříčiněn vrůstajícím počtem absolventů, kteří dále pokračují ve studiu. Z bakalářského studia jsou to přibližně 2/3 z celkového počtu absolventů. Již několik posledních let patří Česká republika k zemím, kde počet absolventů s terciárním vzděláním roste nejrychleji. Mezi roky 2002 a 2004 se zvýšil zhruba o třetinu. K obdobnému nárůstu došlo mezi zeměmi EU jen v Itálii a v Estonsku. Dnes již čerství absolventi vysokých a vyšších odborných škol tvoří dokonce přes čtvrtinu příslušné věkové skupiny. Jan Koucký a Martin Zelenka definovali ve svojí práci Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2006 9 tři základní otázky, které budou v následujících letech řešit vysokoškolští absolventi. Jak se stávající situace projeví v uplatnění absolventů na pracovním trhu? Stane se z dnešního nedostatku zítra nadbytek? Co mohou od budoucnosti očekávat mladí lidé, kteří se dnes rozhodují, že po maturitě půjdou dále studovat? Jedná se o základní otázky jejichž zodpovězení je otázkou času a v současné době kdy se studenti musejí při studiu připravovat na výkon profesí, které zatím ani neexistují. Jelikož potřeba nových specifických dovedností, které musejí zaměstnanci zvládat se mnění stejně rychle, jako se vyvíjejí nové technologie. Je zodpovězení daných otázek předmětem výzkumu nejedné instituce. 9 KOUCKÝ, Jan. ZELENKA, Martin: 2006. Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2006. SVP PF UK: Praha, str. 5

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 30 4.2 Nezaměstnanost absolventů vysokých škol Na následujícím grafu uvidíte jaká je míra nezaměstnanosti nových absolventů do jednoho roku po ukončení jejich studia. Jedná se o rozdělení podle fakult na kterých studovali. Graf 4.2 Nezaměstnanost absolventů podle fakult Jak je vidět tak ve všech oborech se za 3 roky zlepšila situace oproti roku 2004. Jedná se o minimálně 50% snížení nezaměstnanosti. Což znamená, že již do jednoho roku po ukončení studia si většina absolventů nalezla uplatnění na trhu práce a jen malé procento z nich zůstává nezaměstnaných ať již z důvodů, že nemohou najít adekvátní práci ve svém oboru a nebo jsou nezaměstnaní záměrně. Jedinou výjimkou je umělecká a přírodovědecká fakulta, jelikož se jedná o specifické obory a například absolventi umělecké fakulty potřebují po studiu čas k nalezení pro ně uspokojující práce a proto zůstávají nezaměstnaní delší dobu.

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 31 4.3 Průzkum Reflex V letech 2004 2007 je na evropské úrovni realizován výzkumný projekt Flexibilita odborníků ve společnosti znalostí: Nové požadavky na terciární vzdělávání v Evropě 10, známý pod zkratkou REFLEX. Zabýval se zjištěním odpovědí na tyto otázky: Jaké kompetence potřebují absolventi pro splnění nových požadavků na pracovním trhu? Do jaké míry jednotlivé vysoké školy, fakulty a obory studia tyto kompetence rozvíjejí? Jaké problémy vznikají mezi absolventy, vysokými školami, zaměstnavateli a dalšími klíčovými aktéry a jak mohou být řešeny? Výsledkem tohoto projektu bylo vytvoření databáze, která shrnula veškeré informace o absolventech a studentech vysokých škol v těchto zemích: Česká republika, Finsko, Francie, Itálie, Japonsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švýcarsko a Velká Británie. 4.3.1 Postavení absolventů různých stupňů terciárního vzdělání Výhody, které z terciárního vzdělání plynou, se zvyšují se stupněm dosaženého diplomu. Výhody pochopitelně mají již absolventi vyšších odborných škol a bakaláři, ale podstatně lépe jsou na tom lidé s alespoň magisterskou úrovní vysokoškolského titulu. V neposlední řadě hraje roli také věk. Mladí absolventi vysokých a vyšších odborných škol čelí vyšší nezaměstnanosti a když pracují, pak mají v průměru nižší mzdy než jejich starší kolegové. Neznamená to však, že by zastávali méně kvalifikovanou práci. Naopak, absolventi vysokých škol do 30 let vykonávají v průměru práci dokonce o něco kvalifikovanější, než starší lidé se stejným stupněm vzdělání. Mladí absolventi středních a vyšších odborných škol vykonávají v průměru méně kvalifikovanou práci než jejich zkušenější kolegové s vyšším dosaženým vzděláním. Na grafu 4.3.1 je vidět jak si na tom stojí absolventi vysokých škol ve srovnání s jinými stupni studia. 10 KOUCKÝ, Jan. ZELENKA, Martin: 2006. Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2006. SVP PF UK: Praha, str. 2

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 32 4.3.1 Graf uplatnění na pracovním trhu podle vzdělání 4.3.2 Platové ohodnocení absolventů Platové ohodnocení již není tak významně diferencováno jako tomu bylo dříve. Vysokoškoláci v České republice mají stále v průměru vyšší platy než-li středoškolští studenti nebo absolventi vyšších odborných škol. Tento stav je způsoben stálým nedostatkem vysokoškolských absolventů na určitých pozicích. Ale jedná se o stav, který by se měl během následujících 5 let vyrovnat a již by nemělo jít o tak velké skokové rozdíly. Na grafu 4.3.2 je vidět jak si česká republika v letech 2001 2004 cenila vysokoškolských absolventů vzhledem k průměrné mzdě a v porovnání s ostatními státy.

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 33 Graf 4.3.2 Průměrné mzdy vysokoškoláků Jak je vidět byli jsme zemí, která za vzdělání v průměru platila svým zaměstnancům nejvíce ze všech měřených zemí. Jedinou zemí kde se vzdělaní hodnotilo více je Maďarsko. Tato skutečnost vychází z faktu, že u nás je stále nedostatek vysokoškolsky vzdělaných lidí a proto si firmy těchto lidí cenní více než v jiných zemích. Průměrná mzda vysokoškoláků v české republice je znázorněna na tabulce C 6. Kde je vidět jaké jsou průměrné platy podle dosaženého vzdělání v jednotlivých sektorech.

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 34 4.3.3 Volba studia Jedním z ukazatelů správného rozhodnutí je i například graf 4.3.3 na kterém je vidět do jaké míry se studenti při volbě svého oboru studia cítili naplnění znalostmi, které získali a zda by si příště nevybrali raději jinou školu nebo jiný obor. Graf 4.3.3 Co by studovali, kdyby se znovu rozhodovali? V České republice je více jak 60% studentů po dokončení studia spokojeno s oborem, který studovalo a kdyby se znovu rozhodovali tak by si vybrali stejný. Přibližně 17% by se rozhodlo pro jiný obor na jiné škole. Ať již z důvodu nespokojenosti s formou výuky oboru tak i špatné volby oboru. A pouze malé procento by se rozhodlo vůbec nestudovat. V porovnání s ostatními státy jsme tedy na velmi dobré úrovni a naši absolventi jsou spokojeni s výukou na vysokých školách. Pokud bychom porovnávali například se Španělskem kde jen necelých 50% studentů by studovalo opět stejnou školu se stejným oborem a více jak 10% by se rozhodlo nestudovat vůbec. Toto je způsobeno hlavně menší diferencí v platovém ohodnocení, a proto jsou si ve Španělsku i dělníci schopní vydělat dostatečné množství peněz na uspokojení svých potřeb a další studium je pro ně tedy nepodstatné.

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 35 II. PRAKTICKÁ ČÁST

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 36 5 ÚVOD DO PRAKTICKÉ ČÁSTI Následující část je věnována interpretaci výsledků o studentech Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Je rozdělena pěti částí kde na konci každé z nich uvedu závěry ke kterým jsem na základě průzkumu došel. V závěru jsou vytvořeny profily studentů podle jejich odpovědí na předložený dotazník. Vycházející z nejvyšších průměrných hodnot pro jednotlivé odpovědi. 5.1 Průzkum Ve dnech 2.4.2009 až 26.4.2009 jsem provedl na výše zmíněné škole průzkum u studentů oborů Finance a řízení a Cestovní ruch. Průzkum byl proveden ve druhém a šestém semestru se snahou o zastoupení co možná největšího počtu studentů. Jednalo se o výzkum za pomoci standardního dotazníku volby povolání a plánování profesní kariéry (nadále jen DVP). K výzkumu pouze na těchto oborech jsem se rozhodl z důvodu, že se na škole vyučují nejdéle a také je studuje nejvíce studentů. Paralelně DVP dotazníkem byl ještě proveden průzkum za pomoci internetového dotazníku, který se zabýval preferencemi jednotlivých studentů pro výkon potencionálního zaměstnání a zjišťoval jaký je náhled studentů na okolnosti, jenž by mohly nastat v jejich budoucím povolání. Celkem odpovědělo 224 studentů na DVP dotazník. 137 studentů z druhého semestru a 87 studentů ze semestru šestého. Z toho 158 žen a 66 mužů. Vzhledem k celkového počtu 1027 studentů na výše uvedené vysoké škole v těchto semestrech se jedná o přibližně 21%. Tento počet by mněl podle mého názoru být dostačujícím k vytvoření reprezentativního obrazu o studentech. Druhá fáze dotazníku byla provedena pomocí internetové stránky vspj.euweb.cz kde studenti zadávaly odpovědi na otázky týkající se jejich budoucí profese a jejich pocitů připravenosti k začlenění se do pracovního procesu. Na tento dotazník zodpovědělo 43 mužů a 84 žen. Jelikož tento dotazník nebyl přímo vázaný na dotazník DVP tak je možné, že zde odpovídali i studenti, kteří nedělali dotazník DVP což povede k mírnému zkreslení. I přesto by mněly být informace touto cestou relevantní i když se nejedná o reprezentativní skupinu studentů, protože odpovědělo pouze 12% z celkového počtu 1027 studentů daných oborů.

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2009 37 6 ROZDÍLNOSTI MEZI SEMESTRY Věnuji se statistickému porovnání odpovědí studentů na DVP dotazník, který jim byl na škole předložen. Pokusím se co nejpřesněji interpretovat výsledky ke kterým jsem došel a také způsob jakým jich bylo dosaženo. U porovnávání jsem se zaměřil na rozdělení studentů podle pohlaví, oboru a semestru studia. Výzkum vychází z Hollandovy teorie profesního uplatnění. Pro připomenutí uvedu všech šest typů společně s krátkým popisem. Typologie: R Realistic : řemeslně a technicky zdatný, osoby tohoto typu rádi pracují s konkrétními předměty, zajímají se o nářadí a stoje. rukama a I Investigative : zvídavý a zkoumavý, osoby tohoto typu se velmi rády zabývají duchovními a přírodními problémy. Analyzují, zkoumají. A Artistic : umělecký a tvořivý, osoby tohoto typu rády vytvářejí slovně i tvořivým způsobem. Zabývají se hudbou a kulturou. S Social : vychovávající a pečující, osoby tohoto typu se rády a ochotně starají o druhé lidi. Vychovávají, učí, radí, léčí a dbají o tělesnou a duševní pohodu. E Enterprising : vůdčí a prodávající, osoby tohoto typu motivují, přesvědčují, rády vedou, řídí a organizují. C Convencional : uspořádávající a spravující, osoby tohoto typu pracují rády pořádně přesně a s dobrou organizací, zpravidla v kanceláři.