Dr. M. Tyrš: Tam svt se hne, kam síla se nape. Tlocviná jednota Sokol Drásov byla založena v roce 1893, tedy ped 120ti lety. 120 let je pouhý okamžik v etap vývoje svta, kapka v moi asu, v život lidském však dlouhá doba tém tí generací. Kolik událostí, radostí i žalu prošlo za tch 120 let, kolik bouí zmítalo naším starým Drásovem, kolik drahých a blízkých jejichž pozstatky odpoívají za hbitovní zdí, odešlo do nenávratna. Jenom vzpomínky a obas kytice kvt na jejich rovy jsou projevem vdnosti za jejich práci a dílo, které nám tu zanechali. Zakladatelé Sokola zmizeli, tak jako zmizela alej starých lip podél návsi, zmnila se tvá naší vesnice, zmnil se celý život naší spolenosti. A dnešním mladým nástupcm se ani nechce vit, kolik práce a starostí dalo, než se u nás podailo založit tlocvinou jednotu. Uvádíme proto úmysln obšírn na podklad dochovaných písemností trudné zaátky boje nkolika vlastenc z Drásova, kteí koncem 19. století zaali v obci probouzet národní uvdomní v pokrokovém duchu. Vždy heslo Volnost, rovnost, bratrství bylo pokraováním ideí francouzské revoluce a zatuchlý rakouský byrokratismus se houževnat bránil šíení tchto ideí mezi prostý venkovský lid. Proto bylo tolik námitek proti schválení stanov a povolení innosti Sokola v Drásov. Ale nakonec pece jen myšlenka pokroku zvítzila i v Drásov. ZALOŽENÍ TJ SOKOL V devadesátých letech 19. století se poalo vlivem nkolika drásovských oban mezi lidem v obci probouzet národní uvdomní v pokrokovém duchu. Tmto vlastencm nebyla cizí ani myšlenka sokolská, tebaže ve zdejším okrese byla tehdy pouze jedna sokolská jednota, a to v Tišnov. V lét roku 1893 uspoádal tenásko-hospodáský spolek "Skopalík" v Malhostovicích velkou národní slavnost v lese "Brabinka", na kterou pozval i sokolské jednoty z Tišnova a Králova Pole. Sokolové z Tišnova šli na tuto slavnost pšky v kroji, s praporem a hudbou. Doprovázel je velký zástup lidu, který se k nim pidával v jednotlivých vesnicích, kterými prošli. Slavnost byla velkou událostí celého kraje. Okázalé vystoupení sokolské a zejména zdailé provedení veejného cviení vyvolalo velké nadšení pro vc sokolskou v celém okolí, pedevším však v Drásov. Tou dobou scházívalo se v Drásov nkolik pokrokových uitel a rolník, kteí o této sokolské slavnosti s nadšením hovoili. Mezi nimi byl mladý uitel br. Antonín BíIý, len tišnovského Sokola, který podchytil toto nadšení a spolu se skupinou mladých muž se rozhodl založit v Drásov sokolskou jednotu. 20. íjna 1893 byla v Drásov svolána schze, na kterou byli pozváni i inovníci tišnovského Sokola. Vzletná e br. dr. Stolla z Tišnova o významu a poslání sokolstva v eských zemích uinila na úastníky schze tak mocný dojem, že se ihned 30 z nich pihlásilo do sokolských ad. leny se stali také bratí z Malhostovic a ebína. Tím byl dán základ k utváení tlocviné jednoty Sokol a 20. íjen 1893 je právem považován za den založení Tlocviné jednoty Sokol v Drásov. 3. prosince 1893 se uskutenila ustavující schze v hostinci br. Baláka. Této schze se zúastnili dr. Josef Drbal, náelník jednoty tišnovské, místopedseda Zelinka, dr. Václav Bartoníek, vyslaný župou Rastislavovou z Brna. Do ní patil i Sokol Drásov až do roku 1902. Na této schzi byl zvolen prozatímní výbor jednoty. Starostou se stal br. Ludvík Hnát, námstkem br. Karel Balák, náelníkem br. Ed. Bílý z ebína, jednatelem br. Antonín Bílý z Drásova. leny výboru byli zvoleni: Josef Borkovec, Bohumil Horák, Josef Jurka, Josef Kos, František Ryba (všichni z Drásova), Jan Mrkos a Leopold Kratochvil z Malhostovic. Jednota mla název: Tlocviná jednota S o k o l pro Drásov-Malhostovice a sídlem jednoty byl Drásov. Byly projednány i stanovy nové jednoty, které byly 11. prosince 1893 pedloženy ke schválení c. k. místodržitelství v Brn. Stanovy však byly pro njaké formální chyby vráceny pesto, že byly poízeny pesn podle již schválených stanov jednoty tišnovské a rakouský byrokratismus vrací stanovy jednot znovu a znovu, jen aby ustavení jednoty zmail nebo oddálil. Teprve po tvrtém podání byly stanovy dne 29. ledna 1895 pod. 2594 schváleny. Toto protahování schválení stanov a s tím spojené vyšetování mlo však neblahé následky pro jednotu. Nkteí lenové výboru se vzdali svých funkcí, jiní se poali práci v jednot vyhýbat, nkteí lenové z jednoty i vystoupili.jednota však zásluhou br. A. Bílého trvá dále a vyvíjí i innost tlocvinou.
Cvií se v sále hostince br. Baláka, a to každou nedli odpoledne 2 hodiny. Po schválení stanov byla na den 3. bezna 1895 svolána nová valná hromada, které se zúastnili 22 bratí. Na schzi pijali pozvání i významní sokolští pracovníci br. Hynek Bulín z Brna, br. Drbal a br. Stoll z Tišnova a jiní bratí z Brna, Králova Pole a Tišnova. Na této valné hromad byla jednota znovu zorganizována a uren podklad k další innosti. Byla schválena výše lenských píspvk: zakládající len ml platit 25 zlatých jednou provždy, len pispívající 2 zlaté 20 krejcar, len inný 1 zlatý 20 krejcar a dorost 60 krejcar ron. Jednota mla 1 lena zakládajícího, 17 len cviících, 17 pispívajících a 13 dorostenc. Bylo stanoveno, že se bude cviit tikrát týdn ve dvou družstvech. Dorost cviil zárove se lenstvem. Byl ustaven i cviitelský sbor: Karel Klouda, Karel Šmeral, Antonín Malásek a Jan Mrkos. Výcvik cviitelského sboru provedli bratí tišnovské jednoty: br. Drbal, Richtr, Rychnovský, Rábo a Zenotti. Ustaven byl i zábavní odbor, jehož vedením byl poven bratr Richtr z Tišnova, který nacvioval hlavn divadla a národní tance, ke kterým se mly zvát i spanilomyslné paní a dvy drásovské. Zizuje se také pvecký sbor, jehož sbormistrem byl zvolen br. Jan Zelbr, naduitel z Drásova. Dále byl zízen fond pro postavení tlocviny a krojová komise. Program byl tedy na tuto dobu obsáhlý. Po valné hromad, na níž byli znovu zvoleni starostou br. Hnát, námstkem br. Fr. Horák z Malhostovic, náelníkem br. K. Balák, jednatelem br. A. Bílý, nastal v jednot ilý ruch. Jednota se pihlašuje do sokolské župy Rastislavovy a je pidlena prvnímu okrsku v Tišnov. Dne 23. ervna 1895 poádá jednota spolu s jednotou tišnovskou své první veejné cviení na "Stráži", které mlo být zárove zkouškou na 3. slet všesokolský v Praze. Z naší jednoty cviilo tehdy 15 bratí na hrazd a na bradlech. Zvláštní vystoupení ml náš cviitelský sbor. Sletová prostná se cviila spolen se leny jednoty tišnovské. Toto veejné cviení se opakovalo také v Malhostovicích. Morální i finanní úspch tchto cviení byl veliký. Hrubý píjem ze cviení v Drásov inil 177 zlatých 63 krejcar, istý zisk 90 zlatých. V Malhostovicích byl hrubý píjem 108 zl. 46 kr. a istý zisk 37 zl. 10 kr. Byl to výnos opravdu znaný, uvážíme-li, že vstupné na cviení bylo 10 kr. a na tanení zábavu 20 kr. První ádná valná hromada jednoty se konala 1. prosince 1895. Starostou byl zvolen br. Karel Balák, námstkem br. Karel Odehnal z Malhostovic, náelníkem br. A. Bílý, jednatelem br. Jan Mrkos z Malhostovic. Po této valné hromad však dochází v jednot k neshodám a v roce 1896 se pomry stále zhoršují. Ukázkou neutšených pomr v jednot je napíklad istý výtžek z prvního plesu jednoty, poádaného 12. ledna 1896, jenž inil pouze 2 zlaté a 7 kr. Na tomto plese tanilo pouze 5 pár. Bhem roku 1896 dochází k dalším nedorozumním mezi lenstvem, které se rozdlilo na nkolik skupin a chystalo v jednot znané zmny. Nejvýznamnjší byla ta, že téme všichni bratí z Malhostovic a ebína z jednoty vystoupili a založili dne 5. ervence 1896 vlastní jednotu v Malhostovicích. Krátce na to dochází k novým neshodám mezi leny jednoty drásovské a starostou br. Karlem Balákem. Br. K. Balák vzdává funkce starosty, z jednoty vystupuje a ta je nucena se z jeho místností vysthovat. A tak se oslabená jednota ocitla bez stechy nad hlavou. Ale sokolství se již mezi lenstvem tak vžilo, že se nevzdává. Neúnavný a obtavý br. Bílý zajišuje jednot písteší v hostinci br. Václava Zichy a pro cviení dvr a klnu v dom br. Josefa Jurky. 17. V dsledku tchto událostí svolává jednota na den 18. listopadu 1896 ádnou valnou hromadu, které bylo pítomno 19 len. Starostou byl zvolen br. L. Hnát, námstkem br. Josef Jurka, náelníkem br. A. Bílý a jednatelem br. Jan Mrkos z Malhostovic, který s nkolika bratry z Malhostovic zstal vrný mateské jednot v Drásov. Po této valné hromad nastává v jednot klid a ta se rychle zotavuje. Pihlašují se noví lenové, a to nejen z Drásova, ale také z ebína, Sentic, Všechovic, dokonce i z Bítýšky, takže jednota ítala 37 len a 13 dorostenc. Poteba vlastní tlocviny je však nezbytná, nebo v dosavadních prostorách nebylo možno cviit a proto se ješt téhož roku - 1896 - jednota dohodla se sborem dobrovolných hasi v Drásov, že spolen postaví Spolkový dm, v nmž by ml hasiský sbor své skladišt a Sokol tlocvinu a sborovnu. Duší a hybnou silou celé akce byl opt br. Bílý, který chodil a pesvdoval leny drásovského obecního výboru o nezbytnosti a prospchu této stavby. Konen se obecní výbor na svém "sezení" dne 27. listopadu 1896 usnáší darovat k tomuto úelu polovinu obecního domu. 64 (staré školy). Zde byla v r. 1897 postavena stará sokolovna. Na stavbu mla jednota pispt ástkou 1200 zlatých, z toho 500 zlatých mla zaplatit hasiskému sboru, což také do 5. 2. 1898 uinila. Zbývajících 700 zlatých, které mla jednota splatit do 10 let, pjila spolku obec drásovská. Zásluhu na uskutenní této stavby mli p. František Ondráek, starosta obce a br.
Hnát a Jurka, lenové obecního výboru, kteí penechání staré školy jmenovaným spolkm prosadili. O rychlé vybudování stavby tlocviny se zasloužili lenové Sokola, dorost i žactvo a mnoho drásovských oban, kteí pi budování stavby velmi piln pomáhali a již prací runí, i potahy nebo materiálem. Byla to na tišnovském okrese první tlocvina ve vlastní budov a cviit se zde zaalo 15. íjna 1897. V roce 1897 provedla jednota poprvé okrskové cviení v obecním "Parku", kde vlastními silami upravila vhodné místo na cviišt. To trvale používala pi všech svých veejných cvieních až do roku 1927, kdy bylo zízeno cviišt na staveništi nové sokolovny. V roce 1897 se zúastnilo 12 cvienc jednoty sletu sokolské župy Rastislavovy v Ivanicích a slavnosti kladení základního kamene sokolovny v Tišnov. POD VLASTNÍ STECHOU Získáním vlastní tlocviny zaíná v jednot nový rušný život. Rozvíjí se nejen innost tlocviná, ale i vzdlávací a psobí mocn na probouzející se pokrokové národní hnutí v širokém okolí. Tím se stává obec Drásov první pokrokovou obcí v okrese. lenové jednoty spolupsobí pi zakládání nových jednot v ebín, Bystici, Kuimi, Lomnici, Nedvdici, Senticích a jinde. Pro svoji tlocvinou vysplost se stává jednota známou po celé oblasti župy Pernštejnské, nov vytvoené v roce 1902, v jejímž pedsednictvu pracuje mnoho bratí z Drásova. Otevení sokolovny v Tišnov dne 29. ervna 1898 se zúastnila jednota korporativn i s hudbou. Ve dnech 14. a 15. srpna 1898 se zúastnili lenové jednoty sletu sokolstva v Hodslavicích, konaného na poest "Otce národa" Františka Palackého. Dne 9. íjna 1898 se zúastuje 8 bratí ustavující schze nov zakládané jednoty v Kuimi. V roce 1899 cvií 16 cvienc na okrskovém cviení v Bystici nad Pernštejnem a župním sletu v Husovicích. IV. sletu všesokolského v Praze roku 1901 se zúastnilo 6 cvienc. Dne 8. srpna 1902 se jednota zúastnila prvního sletu župy Pernštejnské v Tišnov. V roce 1906 se koná slet župy Pernštejnské v Drásov. V roce 1907 obesílá jednota slet sokolstva v Prostjov i V. slet všesokolský v Praze. V roce 1910 závodí 6ti lenné družstvo jednoty na krajském sletu v Tišnov. V roce 1912 cvií poprvé na veejném cviení dorost i žactvo jednoty. VI. sletu v Praze se zúastnilo 21 bratí, z toho 12 cviících. Na tomto sletu závodí 6ti lenné družstvo v nižším oddíle a získává diplom. Z jednotlivc závodili: br. Václav Pospíšil (velký diplom), bratí Josef Rašovský, Oldich Klouda a Ferdinand Pindry (malý diplom). V roce 1913 byl ustaven pi jednot ženský odbor, jeho první náelnicí byla zvolena s. Anna Baláková. Dne 7. prosince 1913 oslavuje jednota 20 let trvání závody len vlastní jednoty. Závodilo 5 len vyššího oddílu a 11ti lenné družstvo nižšího oddílu. V roce 1914 oslavy pokraovaly. Dne 8. bezna byla poádána Beseda. Na programu byl zpv, recitace a ísla tlocviná. Slavnosti mly vyvrcholit veejným cviením jednoty 9. srpna 1914. K této slavnosti však již nedošlo, protože zaala l. svtová válka. Dne 28. a 29. ervna 1914 se zúastnili muži i ženy památného "sletu sokolstva v Brn". Brnnský slet, na kterém cviilo pes 4000 cvienc, však nebyl dokonen. Muži odcviili první dva oddíly, když pišel úední píkaz ihned slet ukonit, ponvadž téhož dne byl zastelen v Sarajevu rakouský následník trnu Ferdinand. 26. ervence 1914 vypukla 1. svtová válka, která sokolskou innost znemožnila. OS byla rozpuštna, nkteí inovníci uvznni, majetek OS zabaven. Z naší jednoty nastoupili vojenskou službu 32 muži a 7 dorostenc. Z nich zahynuli ve válce: br. Antonín Brázda, Ludvík Jurneka, Bohumil Konený, Josef Malásek, Karel Rosa, Antonín Pleva, Teodor Šultes a dorostenec Josef Klouda. V eskoslovenských legiích bojovali: - v ruských br. Otmar Jurneka, Jaroslav Pospíšil, Leo Zicha, - Metodj Podal, Ludvík Rašovský v italských - br. Ludvík Jobánek.
V SAMOSTATNÉM STÁT Po památném projevu eských spisovatel o sebeurení národ se jednota zaíná probouzet k životu. Zahajují se cviení žactva a ženských složek, v srpnu 1918 poádá jednota veejné cviení v "Parku" za obrovské úasti obecenstva ze širokého okolí. Potom pišel slavný 28. íjen 1918, den vyhlášení samostatnosti naší republiky. Zaíná cviení všech složek, je svolána valná hromada, na které je zvolen nový výbor jednoty. Starostou se stal br. Josef Borkovec, místostarostou br. Antonín Jurneka, náelníkem br. Josef Rašovský, jednatelem br. Josef Rosa. Náelnicí žen. odboru byla zvolena s. Anna Baláková. Tak pechází vedení jednoty do rukou mladšího lenstva a nastává v ní život podle Tyršova hesla: Vný ruch, vná nespokojenost. Jenomže té nespokojenosti - nesokolské - bylo nkdy píliš mnoho a vždy ke škod jednoty a celku. Do jednoty houfn vstupují noví lenové, z nichž nkteí chápou a provádjí sokolství po svém, a proto dochází k trapným scénám. Teprve rázným zákrokem nkolika starších bratí se káze utužuje a zavádí se pravý sokolský duch, liknaví lenové jsou pidržováni k plnní svých povinností, ti, kdož est sokolskou hrub porušují, jsou z jednoty vyloueni. V noci ze dne 27. na 28. íjna 1919 se zúastnila jednota štafetového bhu s poselstvím prezidentu republiky, a to od "erveného mlýna" až do obce Závist. Mimo to se jednota zúastnila krajských sokolských slet v Jihlav a ve Znojm. V roce 1919 zakládá jednota také odboku ve Všechovicích. Ke konci roku 1919 mla jednota 135 len (100 muž a 35 žen), z toho 40 dorostenc a 90 žák. Byl to nejvyšší stav lenstva za celou dobu trvání jednoty. VII. sletu v Praze v roce 1920 se zúastnili 22 muži, 20 žen a 1 dorostenka. Na sletu závodilo 6ti- lenné družstvo jednoty a dosáhlo 67 procent bod. Sestra Anna Baláková získala v závod ve vyšším oddíle nejvíce bod ze všech závodnic župy Pernštejnské. Sestry se zúastnily také závod v Novém Mst, sletu moravských žup v Kromíži, dorostenky okrskových závod v Kuimi a všude se dobe umísují, vtšinou na 1. a 2. místech. Bratr Stanislav Patloka dobývá 2. místo v župních závodech v šestiboji, Marie a Božena Patlokovy dosáhly pkných výsledk na okrskových závodech v Kuimi. Sokolského zájezdu na Slovensko se zúastnili 3 brati. A tak každoron stoupá úrove úastník závod sletových, župních i okrskových a drásovští sokolové se stali známými svými výkony nejen v žup, ale i v širokém okolí. V roce 1925 pi župních závodech získal br. Jan Patloka ve vyšším oddíle 92,25 % bodu a tím první místo v celé žup. VIII. sletu v Praze roku 1926 se zúastnilo 45 len, z nich 11 muž cviilo prostná, 1 bratr cviení starších, 13 žen, 3 dorostenci a 8 dorostenek. Sletových závod nižšího oddílu se zúastnili br. Jan Patloka, Jaroslav Malásek a Jan Sládek. Župních závod v roce 1927 se zúastnili Jan Sládek, Jaroslav Malásek, Jaroslav Klouda a dorostenci Josef Borkovec, Leopold Brázda a Antonín Brodecký. V roce 1927 byl zízen lehkoatletický odbor pod vedením br. Jana Sládka. Dne 21. ervna 1927 poádá jednota župní slet žactva. Dne 17. 6. 1928 se jednota zúastnila uvítání prezidenta T. G. Masaryka v ebín. Mezisletových závod v Praze v roce 1928 se zúastnili br. Jan Patloka a br. Jaroslav Malásek - oba obdrželi velký diplom. V roce 1929 se jednota úastní zájezdu sokolstva do Plzn a otevení nové sokolovny v Malhostovicích. V roce 1931 se br. František Lazar a František Bedná zúastují mezižupních lehkoatletických závod. IX. sletu všesokolského v Praze roku 1932 se zúastnilo 51 len jednoty. Cviilo 17 bratí mladších, 4 brati starší, 9 žen, 1 dorostenec a 8 dorostenek. Sletových závod se zúastnili br. Jaroslav Klouda, s. Jana Patloková a dorostenka Blažena Brázdová, která získává 17. místo z OS a velký diplom s plaketou. Zaátkem roku 1933 má jednota 138 len (82 muž, 56 žen), z toho 6 dorostenc, 12 dorostenek, 35 žák a 33 žákyn. Z jiných významných akcí nutno pipomenout, že v roce 1925 poslala jednota kámen z místního pískovce o rozmrech 50x30 cm na stavbu pomníku na pam vítzství husit "Na bhání" u Ústí nad Labem. V roce 1926 bylo povoleno zdejší mšanské škole užívat tlocvinu, náadí i letní cviišt pro tlocvik žactva. Správa školy hradí pouze otop a ištní.
Obecná škola cviila v tlocvin již od roku 1898. V roce 1927 byl zízen v jednot "biografický odbor", který dal v roce 1928 do provozu Sokolské kino. Úkol kina ml být vzdlávací, výchovný a zárove finanní. Kino se mlo stát hlavním zdrojem píjm pro postavení nové sokolovny. Oekávaný výsledek se však nedostavil. Zízení a provoz kina pivodily jednot jen hodn trpkostí a starostí a ty byly píinou i velkých nedorozumní mezi lenstvem, zvlášt v letech 1930 a 1931, ímž utrplo nejen pravidelné cviení, ale i káze a duch sokolský. V roce 1928 upsala jednota i jednotliví lenové bezúronou pjku na tlocvinu "Tábor" v Lublani a zasílá 500 K jako dar postiženým zemtesením v Bulharsku. NOVÁ SOKOLOVNA Dosavadní tlocvina nevyhovovala, a proto již v roce 1920 byl v jednot znovu ustaven odbor pro stavbu nové sokolovny. V jeho ele stál br. Karel Šmeral. Stavební odbor provedl mezi obany v Drásov sbírku ve prospch stavby nové sokolovny, která vynesla 11 870 K. Na tu dobu to byl znaný obnos. Obecní výbor daroval jednot, jako výraz uznání její práce, pro stavbu nové sokolovny zdarma pozemek ve "Výbhu" o výme 3 mic. Došlo také k vyrovnání mezi jednotou a obcí o užívání "Spolkového domu". Obec drásovská se zavázala, že v pípad, když se jednota zekne užívacího práva v tomto dom (staré sokolovn), vyplatí jednot na stavbu nové sokolovny píspvek 15 000 K. Dne 3. íjna 1922 koupila jednota od Boženy Bártkové dm. 51 se zahradou za 25 000 K a tím bylo získáno výhodné místo pro definitivní stavbu nové sokolovny. V dsledku toho jednota vrátila obci darovaný pozemek ve Výbhu a obec dala jednot náhradou za tento pozemek 12 000 K. Nyní nastal v jednot vážný zájem o stavbu. lenstvo se staralo o stavební materiál, písek, devo aj. 12. prosince 1931 byla svolána mimoádná valná hromada jednoty, na které bylo pijato usnesení zahájit ihned potebné práce k provedení stavby. Se stavbou se definitivn zapoalo 9. srpna 1932. Dne 28. 8. 1932 byla poádána slavnost "kladení základního kamene" za velké úasti sokolstva i oban z celého okolí. Rozpoet ke stavb vypracoval zdarma br. Richard Krejí ze Sobšic, plány ochotn a zdarma vypracoval br. arch. ing. Emil Ondráek, rzné propoty provedl rovnž zdarma Ing. Alfred Jurneka, oba drásovští rodáci. Stavbu provedli stav. asistent br. Stanislav Patloka a tesaský mistr br. Josef Rašovský. Celkový rozpoet na stavbu inil 247 000 K. Veškeré práce pi stavb provádla jednota ve vlastní režii, o což se staral stavební odbor s pedsedou br. Josefem Borkovcem v ele. Pípravné práce, dovoz materiálu, vykopávky sklep, základ a pod. mlo provést lenstvo samo. Proto valná hromada dne 31. 1. 1932 uložila všem lenm pracovní povinnost dosplí lenové 100 hodin, dorost 50 hodin. Z této pracovní povinnosti se mohl len vykoupit složením 250 K ve prospch stavby. Vtšina len i dorostu této estné povinnosti dostála, pišlo i mnoho jiných oban, nelen jednoty, kteí ochotn piložili ruku k dílu. Pomáhalo i žactvo. Dne 2. ervence 1933 byla nová sokolovna za velké úasti slavnostn otevena. Tím se dostalo jednot nejkrásnjšího daru za 40ti letou práci. Díky obtavosti lenstva i píznivc jednoty vyrostl dstojný stánek, který dodnes slouží tlovýchov i kultue drásovských oban. Otevení nové krásné budovy sokolovny umožnilo rozvinutí všestranné innosti naší tlocviné jednoty. Bohužel o innosti jednoty z let 1933 až do 6. 7. 1949 nejsou zachovány žádné písemné zprávy. Jenom z hlášení o konání výroních schzí a pihlášek na slet lze vrohodn uvést nkterá fakta. Rok 1938 - lenové výboru: Otmar Ondráek, starosta Josef Rašovský, místostarosta František David, náelník Marie Patloková, náelnice Josef Borkovec, jednatel Jindich Panáek, vzdlavatel Emil Jurneka, pokladník
Celé roky 1937 a 1938 byly vnovány píprav nácviku na X. všesokolský slet, který se konal v ervenci 1938. Na slet do Prahy jelo z naší jednoty 12 dorostenc, 12 dorostenek, 25 muž a 37 žen. Z toho ve slavnostním kroji 12 dorostenc, 25 muž a 15 žen. Celkem se sletu zúastnilo 87 len. Pi této píležitosti je nutno pipomenout Dlnickou tlocvinou jednotu v Drásov, která byla založena v roce 1931. Po osudném 15. beznu 1939 se DTJ ocitla v tíživé situaci, na budov vázl dluh a z obavy o další vývoj se vedení DTJ rozhodlo slouit s TJ Sokol. Na naléhání likvidátor DTJ byla budova Dlnického domu kupní smlouvou ze dne 13. dubna 1940 za obnos dluhu pevedena do vlastnictví TJ Sokol. Tímto došlo ke slouení, ale zatímco Sokol byl 12. dubna 1941 rozpuštn a jmní zabaveno, k zákazu innosti DTJ vbec nedošlo. V dalším období nebyl Dlnický dm využíván k tlovýchovné innosti, a proto byl v prosinci 1958 prodán Leopoldu Šrámkovi, který si na míst zbourané budovy postavil rodinný domek. Rok 1940 - lenové výboru: Otmar Ondráek, starosta Josef Rašovský, místo starosta Karel Jurka, jednatel František Podal (studující), náelník Marie Patloková, náelnice Jindich Panáek, vzdlavatel Rok 1941 - poslední valná hromada byla konána 19. ledna 1941. Dne 13. dubna 1941 byl Sokol rozpuštn a jeho jmní zabaveno. DOBA OKUPACE Strašnou dobu okupace prožíval velmi tžce celý náš národ. Je samozejmé, že i Sokol se stal pedmtem hluboké nenávisti nacist a byl jednou z prvních organizací, které mly být vyhlazeny pro svj zásadní postoj k boji za svobodu národa. Vždy X. slet v Praze v roce 1938 byl manifestací odvahy a vle chránit vlast a svobodu proti odvkému nepíteli - Germánstvu. Již v roce 1938 se pipravuje podzemní boj, tvoí se odbojné skupiny, shromažují se zbran, mnozí lenové Sokola odcházejí tajn za hranice, aby se po boku spojeneckých armád zúastnili boje proti nenávidným nacistm. Fašisté dobe znali prameny odboje a nebezpeí ukryté v innosti Sokola. Proto pichází v noci dne 13. dubna 1941 rozkaz K. H. Franka k rozpuštní Sokola a zabavení veškerého jeho majetku. Uvádíme doslovn protokol o zastavení innosti naší jednoty: Protokol sepsaný dne 13. dubna 1941 ve vci zastavení innosti tlocviné jednoty S o k o 1 v Drásov. Tlocviná jednota Sokol v Drásov vlastní sokolovnu se cviebním a zábavním sálem na parcele. 219 v Drásov v cen 170 000 K. V sokolovn se nachází vybavené jevišt, tlocviné náadí, projekní aparát zvukového kina, vše v cen asi 47 000 K. Dále vlastní jednota Sokol bývalou tlocvinu DTJ v Drásov, v cen 16 000 K. Na hotovosti má tlocviná jednota Sokol v Drásov 2 300 K, uložených na vkladní knížce u Obanské záložny v Drásov. Na majetku tl. jednoty vázne hypotekární a smnení dluh v ástce 73 000 K u Obanské záložny v Drásov a u Spoitelny msta Tišnova. Spolková úadovna a tlocvina tlocviné jednoty Sokol v Drásov dne 13. dubna 1941 o 4. hodin úedn uzavena. Zábavní sál, jakož i místnosti, ve kterých tl. jednota Sokol provozuje kinematografická pedstavení, byly dále ve smyslu výnosu ponechány v provozu. Klíe od uzavených místností se odevzdávají etnictvu, za úelem pedání tchto okresnímu úadu v Tišnov.
Drásov, 13. duben 1941. Za TJ Sokol jednatel O. Ondráek K. Jurka, starosta Ale ani po rozpuštní Sokola neustává podzemní innost. Podporují se rodiny bratí, uvznných ve fašistických vznicích a koncentraních táborech, konají se sbírky potravin a penz pro rodiny popravených. INNOST JEDNOTY PO ROCE 1945 Osvobození naší vlasti v kvtnu 1945 pineslo nový život i naší tlocviné jednot. Tžká doba okupace zanechala smutné stopy a ztráty na životech i majetku jednoty. Sokolovna byla za války ubytovnou procházejících armád, vnitní zaízení bylo poškozeno. Ihned po osvobození byla budova i cviišt oištno a zaaly cviit všechny složky. Svoji innost zahájily i odbory gymnastický, lehkoatletický, zábavní a divadelní a oddíl kopané. Bohužel písemné zápisy o innosti jednoty z let 1933 až 1948 se nezachovaly. Proto je možné uvést jen kusé zprávy o innosti. K 1. záí 1945 mla jednota 110 len. V roce 1945 a dalších fungoval starý výbor jednoty z dívjších let, jehož starostou byl br. Otmar Ondráek, který zemel 21. ledna 1948. Až do voleb v roce 1951 byl v ele jednoty místostarosta br. Josef Rašovský, jednatelem byl br. Karel Jurka. Od roku 1946 byl náelníkem br. Miroslav Bluša. Rok 1947-24. 3. byly uspoádány okrskové závody žák na lyžích. V dubnu se konaly župní závody dorostu na náadí, 8. 6. okrskové cviení v Mor. Knínicích a 15. 6. župní slet v Tišnov. Z naší jednoty cviilo 17 muž, 13 dorostenc a 12 žák. Rok 1948 - veškerá tlocviná innost byla od roku 1945 zamena k nácviku na XI. slet v Praze, který se konal v ervenci 1948 za velké úasti len i dorostu z naší jednoty. Na tomto sletu mlo lenstvo i dorost nový slavnostní kroj místo tradiního kroje s amarou a holenmi. Muži i dorostenci mli dlouhé kalhoty a bundu ze šedozelené látky, ervenou košili s vázankou a hndý baret. Ženy mly sukni a bundu ze stejné látky. Tento slet byl posledním všesokolským sletem, ponvadž od roku 1948 zaíná reorganizace tlesné výchovy i sportu. Zizují se závodní organizace tlesné výchovy i sportovních oddíl a zavádjí se pro n nové názvy. Tak i v závod MEZ, n. p., Drásov byla založena závodní tl. jednota Sokol MEZ Drásov. V roce 1950 probhla výroní schze za úasti 31 len. V ervnu tohoto roku se konalo veejné cviení jednoty na hišti u sokolovny. V tomto roce bylo také zakoupeno loutkové divadlo pro mládež. Krom tlocviných složek pracovaly odbory lehké atletiky, hokeje a oddíl kopané. Stav lenstva k 31. 12. 1951-138 muž a 102 žen. 11. února 1951 se konala výroní lenská schze, na které byl zvolen nový výbor jednoty. leny výboru TJ Sokol navrhoval poprvé akní Výbor Národní fronty. V tomto roce bylo v pedsálí sokolovny uskladnno obilí ze státního výkupu. Proto se nemohlo v sokolovn cviit až do vyklizení skladovaného obilí. Krom všeobecné tlesné prpravy byly v innosti pouze oddíly kopané a odbíjené. Dne 14. ledna 1953 se konala v závod MEZ schze zástupc TJ Sokol a zástupc závodu MEZ Drásov, na které se jednalo o slouení tlovýchovy v Drásov. Zástupce závodu zdraznil dvod slouení: vytvoení velkého kolektivu pracujících závodu a vesnice v jednotné tlovýchovné organizaci pod názvem Spartak MEZ Drásov. editel závodu br. M. Konený pislíbil pomoc závodu pi vybudování velkého sportovní stadionu pro všechny druhy sportu, dobudování sokolovny, vystavní bytu pro sokolníka a doplnní tlocviného zaízení. Tyto reorganizaní a možná dobe mínné akce, mly zavést do tlocviných i sportovních organizací duch socialistické výchovy, mly poetn posílit ady našich cvienc i sportovc a oživit jejich innost. Tyto zmny však nepinesly oekávané výsledky a zájem o tlocvik i sport upadal. Dne 6. bezna 1953 se konala mimoádná výroní schze této nové organizace, na které bylo
lenstvem schváleno slouení, nový název Spartak MEZ Drásov a zvolen nový výbor. Dosavadní lenové výboru Sokola Drásov zstávají ve funkcích, za závod byli zvoleni Josef Schnepfenberk námstkem starosty a O. Novák vzdlavatelem. Na jae roku 1954 byla zahájena stavba stadiónu na pozemcích za sokolovnou. KV DSO poskytl jednot Spartak na innost subvenci 40 000 Ks. Dne 28. ervna 1956 byla v Drásov poádána okresní spartakiáda za úasti okolních tl. jednot. V tomto roce byla poízena nová el. rozvodna pro jevišt nákladem 9400 Ks, který uhradil závod MEZ. Také bylo zapoato se stavbou oplocení a výstavbou kabin na fotbalovém hišti,na které poskytl jednot KV TVS 30 000 K. Neutšená politická situace ve spolenosti v letech 1967 1972 se odráží i ve stagnaci innosti jednoty. Teprve v roce 1972 dochází k výraznému oživení innosti TJ Sokol Drásov. Oddíl kopané uspoádal oslavu na poest 30. výroí založení kopané v Drásov. Její souástí byly dvoudenní sportovní slavnosti a sehrání mezinárodního utkání v kopané mužstva Drásov s rakouským fotbalovým klubem OMV Stadlau. Na výroní lenské schzi 16. února 1973 za úasti 58 len byly provedeny volby nového výboru. Návrhy na leny výboru podávají samy jednotlivé oddíly. Nový výbor zaal pracovat ve složení: Doc. Dr. ing. Josef Rosa, DrSc., pedseda Josef Stibrek, místopedseda ing. Miloslava Pokorná, jednatelka Miroslav Bluša, pokladník ing. Antonín Lubina, vedoucí ZTV Miroslav Síta, vedoucí fotbalového oddílu ing. Jií Kuera, vedoucí odbíjené ing. Rostislav Pospíšil, vedoucí ledního hokeje ing. Josef Kadaka, vedoucí kulturn výchovné komise Zdenk Protivínský, správce budov František Kuera, matriká Nastalo znané oživení innosti TJ Sokol. Po nkolikaleté pestávce byl opt ustanoven divadelní odbor, který ve spolupráci se SSM sehrál pi píležitosti MDŽ divadelní hru "Medvd a víla". Byla provedena rekonstrukce vytápní sokolovny s napojením na hlavní rozvod plynovodu v Drásov. V rámci této akce byla provedena i další modernizace vybavení a tlovýchovného zaízení. Na této rekonstrukci ml velkou osobní zásluhu nový pedseda jednoty Dr. Josef Rosa. Odborné práce byly hrazeny z dotace STV a prostedk tlovýchovné jednoty a byly provedeny odbornými firmami. Pípravné práce provedli lenové jednoty bezplatnými brigádami. Byla provedena oprava fasády budovy, u budovy poízen nový kovový plot a brána. Na jevišti sokolovny byla poízena nová oponová dráha s novou oponou a sufitami nákladem 16 167 Ks. Na fotbalovém stadionu bylo dokoneno zábradlí, vymalovány kabiny a vysázeny další stromky. lenové jednoty odpracovali 690 brigádnických hodin. Významn pomohli i lenové místního požárního sboru jak pracovn, tak i finann. Dne 5. ledna 1974 bylo uvedeno ústední vytápní na zemní plyn do provozu, veškeré dokonovací a úklidové práce skoneny a provoz v rekonstruované sokolovn znovu zahájen dne 19. ledna 1974.V tomto roce byla dále provedena výstavba hokejového hišt v rámci sportovního stadionu. V letech 1977 79 byla provedena další nároná akce generální oprava elektroinstalace v budov sokolovny. Souasn bylo vybudováno moderní osvtlení jevišt. Celkové náklady na tuto akci ve výši 320 000 K uhradil STV. Rok 1983 byl ve znamení úprav vnjšího vzhledu budovy sokolovny. Byly provedeny úpravy venkovních omítek jak na sokolovn, tak i na kabinách oddílu kopané. Souasn byla provedena oprava oplechování a nátry oken. Další léta byla naplnna aktivní inností všech oddíl a odbor jednoty v rámci tehdejší STV. Cílem výboru jednoty a všech inných len bylo udržet život v budov sokolovny a hištích volejbalového a fotbalového oddílu. Velké zmny ve spolenosti, které se odrazily i ve sportovním dní, nastaly po historickém 17. listopadu 1989. Zmnil se pohled na celé tlovýchovné hnutí, dochází k rozpadu STV a zaíná se obnovovat innost eské obce sokolské.
INNOST JEDNOTY V OBNOVENÉ OS PO ROCE 1991 Po obnovení Sokolské župy Pernštejnské pešla i naše tlovýchovná jednota Sokol Drásov jako jeden celek vetn všech inných oddíl k 1. íjnu 1991 do eské obce sokolské. K perušení veškeré innosti a tím i k možnému zániku naší jednoty pi pechodu k OS nedošlo díky rozhodnému jednání lena tehdejšího výboru Zdeka Rašovského.Vstupem do OS nebyly perušeny ani naplánované a rozpracované stavební úpravy a opravy sokolského majetku. V roce 1991 byla dokonena pístavba skladovacích prostor u budovy sokolovny, která byla z velké ásti provedena brigádnicky leny jednoty. leny volejbalového oddílu bylo vybudováno druhé antukové hišt. V roce 1992 byla provedena rekonstrukce parního ústedního vytápní sokolovny na teplovodní systém. Byla provedena výmna kotl vetn rozvod i radiátor a tím došlo ke snížení náklad na vytápní sokolovny.v dalších letech byla provedena výmna ásti stešní krytiny na budov sokolovny vetn klempíských prací. Tyto práce financovala OS. V roce 1997 byla provedena nová fasáda budovy sokolovny vetn nátr oken a dveí. Bylo rovnž upraveno venkovní vstupní schodišt do sokolovny.vtšinu tchto akcí financoval Obecní úad Drásov. V roce 2004 se pistoupilo k ásten výmn oken, od ehož se oekává snížení náklad na vytápní a celkové zlepšení stavu budovy. Je rovnž plánováno nainstalování devné pepážky mezi sálem a jevištm. Na pomocných pracích pi všech stavebních úpravách se vždy velkou mrou podílejí jak lenové výboru, tak i lenové jednotlivých oddíl. Vedle tchto oprav a rekonstrukcí zaízení TJ nelze opomenout bžné každoroní úpravy a opravy jak v budov sokolovny, tak i na hišti kopané a v areálu volejbalového oddílu za sokolovnou. Vedle OS a vlastních prostedk jednoty se významnou mrou na financování innosti a provozu podílí i Mstys Drásov..Zaízení a majetek TJ Sokol Drásov je využíván i jinými organizacemi v obci jak ke kulturním tak i ke sportovním úelm. Dlouhá léta sloužil rovnž žákm místní Základní školy TGM k výuce tlesné výchovy. Nedílnou souástí innosti v tlocviných jednotách byla vždy innost v oddílech a odborech. V drásovské jednot to byly v prbhu let oddíly sokolské všestrannosti, volejbalový, hokejový, šachový, fotbalový, divadelní odbor a v souasné dob tanení klub. Zde pipomeneme strunou historii oddíl ledního hokeje a šachového, které již delší dobu nejsou inné. innost dalších oddíl je uvedena samostatn. ODDÍL LEDNÍHO HOKEJE Hokej se v Drásov zaal hrát v zim v roce 1939. Je tím ovšem myšlen hokej na normálním hišti a s pespolními soupei. Poátky hokeje byly již díve, hrávalo se na dvorech a potoce. Iniciátory založení hokejového oddílu byli Jií Pospíšil a Milan Rosa, tehdy 14letí hoši. První hišt bylo vybudováno za sokolovnou o rozmrech 35x20m a nebylo jednoduché vytvoit lední plochu. Výškový rozdíl mezi horním a dolním rohem hišt byl tém metrový. Zaalo se s poléváním pomocí runí stíkaky, vypjené od hasi, potom pomáhali sami hasii s motorovou stíkakou. Tato pomoc však nebyla dostatená pro velký spád a muselo se pikroit k polévání pomocí konví na vodu. Voda se nosila od studny v zahrádce u sokolovny a je tžko íci, zda bylo víc vody na kluzišti nebo cestou ke studni na nohavicích údržbá. Hlavním poradcem z dosplých pi tchto akcích byl Stanislav Klouda. Mantinely (desky) se shánly u mnoha píznivc zimních sport po Drásov. Mnohdy synové svým otcm prkna doslova ukradli. První zápas se hrál v Drásov na "Ti krále" r. 1939 a ponvadž byl vítzný, získal mnoho fand i pro další léta. Další rok bylo hišt srovnáno a vytvoena plocha 45x22,5m a byl také zaízen vodovod od staré studny. V tomto roce byl založen bruslaský odbor Sokola s prvním vedoucím a zástupcem ve výboru Ladislavem Jurnekou. Na údržbu kluzišt byly hrám vypsány služby na každý den. V pípad napadnutí velké dávky snhu nastupovali všichni hrái. Byly zimy, kdy se sníh musel vyvážet koskými potahy mimo plochu za sokolovnou. Rovnž byly též zakoupeny první dresy. Jinou výzbroj jako hokejové hole, kotoue aj. si
poizovali hrái sami. Také cestovné k sehrání zápas na cizím hišti nebylo hrazeno. V roce 1941 po rozpuštní Sokola byli drásovští hokejisté postaveni ped existenní problém. Na jejich popud byl založen v Drásov sportovní klub. Než došlo k úednímu projednání, hrála se ješt celá sezóna se svolením obecního úadu v Drásov za sokolovnou. V záí 1942 byla podána žádost o pijetí do Svazu ledního hokeje a žádosti bylo vyhovno 3. íjna. Od té doby se hraje první registrovaný hokej v Drásov. Celkem bylo zaregistrováno 23 hrá, z toho 14 len a 9 dorostenc. Je nutno uvést jména tchto hrá, kteí vlastn byli iniciátory a zakladateli hokeje v Drásov. Hrái: Jaromír Andrlík, Ladislav Bluša, Ladislav eška, Vojtch Dolínek, František Kašparovský, Oldich Klouda, Oldich Kühler, Ladislav Malásek, Vítzslav Pospíšil, Jan Roman, Miroslav Rašovský, Zdenk Rašovský, Josef Rosa, Stanislav Zicha. Dorostenci: Karel Jurka, Jaroslav Michek, Lubomír Michek, Karel Kvasnica, Jaroslav Pavlík, Jií Pospíšil, Jií Rašovský, Milan Rosa, Jaromír Vaca. V sezón 1942-43 ml SK Drásov k dispozici 2 mužstva a velká pée byla vnována žákm, kterých bylo 30. V této sezón bylo pro nedostatený rozmr hišt za sokolovnou zízeno kluzišt na fotbalovém hišti na pozemku Miroslava Kloudy. Byla tam vykopána studna, bohužel však s nedostatkem vody a proto se voda musela dovážet z potoka. Dováželi ji obtavci, které nemohlo nic odradit, v lejtách. Toho roku byly rovnž poízeny nové mantinely za brankou 1 m a po stranách 30 cm vysoké. Hokejové zápasy byly hojn navštvovány fandy z Drásova i blízkého okolí a nebylo zvláštností, aby se jich na utkání dostavilo 200 i více. Ve velkém potu jezdili i s mužstvem na zápasy. Sezóna roku 1943-44 zastihla hokejisty znovu v plné práci a pi budování nového kluzišt na Horicov Klínku. Na zoraném poli nejdíve došlo k zpevnní plochy - ušlapáním celého hišt samotnými hrái. Potom se postavily nové boní mantinely z dvoucoulových fošen. Musela se zbudovat erpací jednotka s vypjeným motorem i pumpou a pípojka na sloup. erpací stanice se penášela denn do sklepa u Stan. Patloky. Dále byla postavena kabina, vetn kabinky pro rozhlasové zaízení zapjené Josefem Ficem. Na závadu ovšem bylo špatné poasí a mírná zima. V této sezón se poídily také nové dresy za 70 kg mouky. Pšenice byla získána po Drásov. Za mouku se též získaly první hokejové rukavice. Za 2 1 vajeného koaku a 100 cigaret byla získána brankáská výzbroj s hokejkou od Lolka Cetlovského z Prostjova. Zde je vidt, jakou cenu mly naturálie v dob války. Tyto akce se provádly v tžké válené dob s nebezpeím, které tuto dobu provázelo. Sezóna 1944-45 byla jednou z nejhorších. Nkolik hrá bylo nasazeno na nucené práce, i situace ped koncem války byla stále horší. Hrály se jen zápasy s nejbližším okolím, znovu, i pes malé rozmry, na hišti za sokolovnou. Pro sezónu 1945-46 se budovalo první osvtlení podle vlastního návrhu. Zhotovení stínidel provedl zdejší klempí Jindra. Pes mnohé pochybnosti nkterých to bylo nejlepší osvtlení v okolí. V roce 1947 zakládá Sokol znovu hokejový oddíl a hrái ze SK pecházejí do tohoto oddílu. Nastává uklidnní a od té doby je hišt za sokolovnou vylepšováno. Je vybudován nový vodovod, nové rekvizity, nové osvtlení a první metrové mantinely. Nejvíc bylo oddílu po finanní stránce pomoženo za innosti Spartaku. V roce 1972 dochází k vybudování nového hokejového hišt v prostorách sportovního areálu za sokolovnou. Na výstavb se podíleli pedevším lenové hokejového oddílu, kteí vybudovali celou hrací plochu o rozmrech 30 x 60 m, instalovali výbojkové osvtlení, vodovodní pípojku z potoka o délce 450 m s píslušným erpacím a postikovacím zaízením, novou elektrickou pípojku zemním kabelem, byly doplnny mantinely a opraveny sít. Na novém hišti byl zahájen provoz 10. prosince 1973. Na výstavb hišt bylo odpracováno 1941 brigádnických hodin v hodnot Bezplatnými službami a materiálem vznikla hodnota Za ostatní služby a materiál zaplaceno Celkem vybudováno nové hokejové hišt v hodnot 30 037 Ks 41 161 Ks 64 446 Ks 135 644 Ks Na akci vybudování hokejového híšt se podíleli bezplatným materiálovým zajištním: JZD Drásov 23 489 Ks Výzkumný ústav stavebních hmot ebín 7 808 Ks
MEZ, n. p. Drásov Silnice, n. p. Tišnov Pískovny Pedklášteí Z prostedk TJ 2 950 Ks 4 700 Ks 684 Ks 1 550 Ks Hokej se hrál pes všechny problémy dlouhou dobu i pesto, že mnohdy bylo na práci jen velmi málo obtavc a byly potíže i s hrái, kterých byl v nkterých sezónách nedostatek, nedošlo však k perušení innosti jako v mnohých jiných, daleko vtších mstech. Je veliká škoda, že se hokejový oddíl v jednot neudržel. Po ukonení innosti oddílu bylo hišt v zimním období využíváno k bruslení veejnosti. Vzhledem k nepíznivým klimatickým podmínkám v dalším období, poklesu zájmu o udržování ledové plochy a v neposlední ad k finanní náronosti udržení ledové plochy, došlo k naprostému utlumení bruslení v Drásov. Tuto plochu zaala využívat TJJ Lucky Drásov a hokejové hišt jako takové již dnes neexistuje. ŠACHOVÝ ODDÍL Šachový oddíl vznikl v naší jednot v roce 1973. Založení oddílu bylo dílem nkolika šachových nadšenc, z nichž je nutno uvést alespo Vladislava Buka, Josefa Brodeckého a Vladimíra Gryce, které vedl Stanislav Patloka. O problémech, se kterými se musel oddíl pi závodní innosti potýkat svdí i skutenost, že na tehdejším okrese Brno-venkov bylo pouze dvanáct, vesms velkých tlovýchovných jednot, které mly šachové oddíly. Po založení oddílu provozovali šachisté svou innost nejdíve v klubovn oddílu kopané, krátkou dobu v pohostinství Pod skálou v ebín a od roku 1977 trvale v jídeln naší sokolovny, kde bylo k dispozici veškeré potebné vybavení a rekvizity. Závodn provozovaný šachový sport je pomrn namáhavý, asov velmi nároný a finann nákladný. Proto byla závodní innost oddíl okresního peboru orientována pevážn za zimní msíce, které byly z hlediska asové náronosti nejvhodnjší. V zimním období bylo vždy i více zájemc o tuto innost ad ostatních oddíl a odbor jednoty. V roce 1983 soutžilo šachové závodní družstvo TJ Sokol Drásov pod vedením Jana Rašovského v tomto složení: Josef Brodecký, Jan Gryc, Pavel Havránek, Vladimír Máka, František Pospíšil, Vlastimil Rašovský a Slavomír Ševík. Nejvtšího úspchu v historii své innosti dosáhl oddíl v mistrovství okresního peboru Brno-venkov v sezon 1978-1979, kdy se umístil na druhém míst tabulky. Do dalšího období vstupovali šachisté s cílem i nadále úspšn reprezentovat naši tlovýchovnou jednotu v mistrovských soutžích. Nepodailo se však rozšíit lenskou základnu, podchytit zájem mládeže a získat další zájemce pro tento druh sportu. Po odchodu vedoucího šachového oddílu Jana Rašovského z Drásova se nepodailo innost udržet a v souasn dob již šachový oddíl v jednot nepracuje.