Mendelova universita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici. Bakalářská práce Zahradně architektonická studie vybraného městského prostoru

Mendelova universita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici Bakalářská práce Zahradně architektonická studie vybraného městského prostoru Vedoucí práce Ing. Zora Kulhánková, Ph.D. Vypracoval Filip Hendrych Lednice 2012

Prohlášení o autorství Prohlašuji že jsem bakalářskou práci na téma Zahradně architektonická studie vybraného městského prostoru - Modelové území Ortenovo náměstí vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy university v Brně a byla zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici dne 8.5.2012 Filip Hendrych

Poděkování Děkuji své vedoucí práce Ing. Zoře Kulhánkové Ph.D.

Obsah 1. Úvod 2. Cíl práce 3. Metodika 4. Rozborová část 4.1 Vymezení území v rámci ČR a základní informace 4.2 Vymezení území v rámci Prahy 4.3 Stručná historie Holešovice - Bubny 4.4 Historické mapy s vyznačením městské části Praha 7 4.5 Rozbor dopravy v širších souvislostech 4.6 Rozbor důležitých veřejných lokalit a prostranství v širších souvislostech 4.7 Historie 4.8 Historický vývoj - letecké snímky 4.9 Rozbor dopravy 4.10 Rozbor funkcí budov 4.11 Rozbor funkcí členění ploch 4.12 Inventarizace dřevin 4.13 Estetický rozbor 4.14 Rozbor potíží stávající situace 5. Návrhová část 5.1 Koncept návrhu 5.2 Řešení návrhu 5.3 Situace a vizualizace 5.4 Řezopohled 5.5 Vegetace 5.6 Detaily 6. Závěr 7. Abstrakt 8. Prameny 9. Seznam vyobrazení 6 6 6 7 7 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 19 20 22 22 22 25 35 36 37 39 39 40 41 5

1. Úvod Náměstí je přirozenou součástí města, nebo městských částí. Prostor vymezený budovami, částečně nebo úplně. Správně řešený prostor náměstí, je plný života, čilého ruchu, je místem pro lidská setkání a konverzaci, místem odpočinku, nákupů, tržišť a akcí, ať kulturních, nebo informačních. Náměstí je místem, kde bývají často situovány významné veřejné a reprezentativní budovy a tak by si i náměstí mělo klást za cíl být stále v dobré kondici, reprezentativní a upravené. Není zrovna nutné, i když někdy to není na škodu, aby svou krásou a extravagancí přebíjelo okolní budovy. Mělo by být citlivě uspořádané a umístěné do celého prostoru, mělo by být proměnné čase, tak aby stále vyhovovalo potřebám návštěvníků, nutilo je jej využívat a samo žilo. Pro svou bakalářskou práci jsem si vybral Holešovické Ortenovo náměstí, které svůj lesk ztratilo a boj z časem prohrálo. Mám tedy v plánu jeho vnovuvzkříšení. 2. Cíl práce Bakalářská práce má za cíl vypracovat architektonickou studii na téma Zahradně architektonická studie vybraného městského prostoru - Ortenovo náměstí. Klade si za cíl vytvoření estetického a funkčního návrhu řešení náměstí. 3. Metodika Na počátku práce proběhlo seznámení s objektem a jeho okolím, včetně pořízení fotografické dokumentace, zápisků a postřehů. Dalším bodem bylo grafické zpracování analýz na základě terénního šetření, studia knih k danému tématu a získávání dat od Magistrátu Prahy 7. Podrobné vypracování analýz se stalo platformou pro řešení prostoru Ortenova náměstí. 6

4. Rozborová část 4.1 Vymezení území v rámci ČR a základní informace Praha je hlavní a současně největší město České republiky, historická metropole Čech. Leží ve středu Čech na řece Vltavě uvnitř Středočeského kraje, jehož je správním centrem. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších organizací a firem. Do dnešní podoby se vyvíjela jedenáct století. V současnosti se rozkládá na území 496 čtverečních kilometrů a má 1 257 158 obyvatel. Historické centrum města s jedinečným panoramatem Pražského hradu je od roku 1992 památkovou rezervací UNESCO. 4.2 Vymezení území v rámci Prahy Ortenovo náměstí se nachází v severovýchodní části Pražských Holešovic v městské části Praha 7. Obr.1 Lokalizace Prahy v rámci ČR Obr.2 Lokalizace městské části Praha 7 7

4.3 Stručná historie Holešovice - Bubny Bubny Ve 12. století se kolem starého šlechtického dvorce Bubny seskupila malá osada. Její obyvatelé byli vinaři, pastevci nebo rybáři. Někteří se zabývali chovem ovcí (jedna z místních ulic má název Na ovčinách), jiní pěstovali vinné keře na slunných jižních stráních letenského ostrohu. Na horní plošině letenské (po staru nesoucí jméno Letní pole, zkráceně Leteň, Letná) vznikaly tzv. kopaniny. Byly to části vypáleného a vyklučeného lesního porostu, jehož půda byla hnojena a upravována, aby zde po vypěstění brambor mohlo být zaseto travní obilí. Kvůli přílišnému horku a suchu se však věnovaly zemědělství a hospodářsky se orientovaly na nákup a zpracování plodů z protějších vinorodých strání Holešoviček. Obě zakladatelské obce zchudly a jejich venkovská stavení se proměňují v zaostalý rustikální skanzen. (Poslední zbytky těchto staveb bylo možné ještě spatřit v padesátých letech v ulici Partyzánské, V Závětří a Na Zátokách.) Tyto přírodní podmínky ovlivnily stavební, demografický i hospodářský vývoj celého území daleko do budoucna. Spojení Holešovic a Buben obyvatelé záhy odstěhovali do níže položených oblastí v okolí Celá tato oblast byla v rámci sjednocovacích josefínských reforem lužního lesa. Osamělý a opuštěný dvorec Bubny byl násilně roku 1784 začleněna do katastru Holešovic. Vesnice Bubny byla od ohraničen a odstrčen od civilizačního rozvoje. Obec Bubny nadále roku 1869 spojena s Holešovicemi v jedinou obec Holešovicevegetuje jako chudá rybářská a dělnická osada, která se svým Bubny. skromným Dělnickým divadlem a starým pivovarem doznívá na Připojení ku Praze okraji oblastí průmyslového rozmachu. Vojenský a válečný význam Na rozdíl od jiných obcí se představitelé Holešovic-Buben příliš bubenského brodu však ovlivnil i existenci celého příbřežního území nezdráhali, neboť očekávali oboustranný prospěch. Co patrně vltavského meandru. Proto se zde až do nové doby nemohla zapůsobilo na urychlené připojení předměstské části Holešovicprůmyslová výroba pořádně rozvinout. Plavilo se tu dřevo, vařilo Buben k Praze? V hlavách městských stavitelů a zásobovatelů se pivo, časem vznikla i drobná řemeslná výroba ale hlavní totiž rýsovala možnost získat prostor k budování vedlejších průmyslový trend šel jinudy. Vždyť spojení s městským tržištěm hromadných skladišť a úložišť, jejichž potřeba se vzhledem k zaručoval pouze přívoz na rozlehlý, leč nehostinný a pustý ostrov průmyslové revoluci a při přeměně Prahy na moderní město ukázala Velké Benátky (později nazývaný Štvanice), odkud vedly jen dřevěné nejen naléhavá, ale přímo nutná. Šlo o zařízení obecného městského můstky a lávky, spojující drobné ostrůvky na karlínské straně. charakteru, která by nahradila ta dosavadní zastaralá. Především Využití bubenského brodu k účelům válečným trvale zbrzdilo šlo o nová ústřední městská jatka, dále o moderní plynárnu, hospodářský rozvoj obce a ovlivnilo i vývoj starobylého dvoru zlepšený rozvod pitné vody a centrální čistírnu kalů, vycházejících z Bubny. Hospodářství se zde rovnoměrně rozvíjet nemohlo. Jakmile nově zbudované kanalizační sítě. Málokdo z obyvatel sedmé části si začínal dvorec hospodářsky vzkvétat, byl vypálen nebo zničen však uvědomil mohutnost změn, které je čekají. Dříve dosti procházejícími vojsky. Tím prudší a energičtější byl rozvoj v době vzdálené, rozdělené obce se mění v rušnou velkoměstskou čtvrť. průmyslové revoluce. Klidné rustikální prostředí se stává dějištěm průmyslového Holešovice rozmachu se všemi důsledky politickými a demografickými. Sám Na protějším břehu vltavského meandru vznikla rybářská a plavecká právní akt připojení ku Praze byl proveden až překvapivě rychle. osada s prastarou tradicí: nazývala se Holešovice, od holý, Usnesením zemského sněmu ze dne 18. listopadu 1884 byly spojené bezvousý přeneseně i neúrodný. V tomto cípu byly časté obce Holešovice-Bubny připojeny ke Starému a Novému Městu, k záplavy, půda byla písčitá a kamenitá. Žili tu rovněž velkou měrou Menšímu Městu, k Hradčanům, Josefovu a Vyšehradu jako sedmá lidé od vody, rybáři a plavci dřevaři. Tato oblast rozkládající městská část. (1) se na okraji rozlehlého lužního lesa si časem získala pověst prokletého území. (Západnímu cípu, jenž býval kdysi samostatným ostrovem, se zde dlouho říkalo Peklo.) Roku 1228 zde hospodařil královský sedlák Bohumil z Holešovic. Další zprávy praví, že král Jiří z Poděbrad zastavil ves Holešovice za jakési úsluhy svému purkrabímu Hynkovi z Dubé. Část tohoto místa patřila pak kostelu sv. Ducha na Starém městě. Poté je v pozemkových katastrech zapsán Johánek a Koloděj, syn bohatého staroměstského občana a jílovského zlatokopce Martina Rotleva. (Ten vlastnil i sousední Libeň.) Ještě později se obě obce, Holešovice i Libeň, octly ve vlastnictví Davida Jindřicha Černouse. Také plavecká a rybářská obec Holešovice, ležící na severním okraji vltavského ohybu, zůstala osamocena a izolována. Původně zde zbyly jen řídké statky a venkovská stavení, kupící se v ulici Palackého (později Hálkově, dnes z části Partyzánská), které se (1) Pytlík Radko (2004), str. 10, 11, 12, 32, 34 Obr. 3 Praha růst zástavby a vyznačení městské části Praha 7 Obr. 4 Praha růst podle katastru a vyznačení městské části Praha 7 8

4.4 Historické mapy a vyznačení městské části Praha 7 Obr. 5 Mullerova mapa Čech - 1720 Obr. 6 Johann Baptist Homann - 1743 Obr. 7 Matthias Seutter - 1757 Obr. 8 I. vojenské mapování Josefské 1780-1783 Obr. 9 II. vojenské mapování Františkovo 1836-1852 Obr. 10 III. vojenské mapování Františko josefské 1877-1880 Obr. 11 Josef Bělohlav - 1918 Obr. 12 Bloková mapa Prahy 2004 9

4.5 Rozbor dopravy v širších souvislostech Z hlediska širších dopravních vztahů v rámci Prahy i mimo ní je významná oblast Holešovického nádraží, kde se střetává vnitroměstská doprava (tram, bus, metro) s dopravou krajskou a celostátní (bus, vlak). Vzniká tak významný dopravní uzel celoměstského významu. Obr. 13 Širší dopravní vztahy Ortenovo náměstí 10

4.6 Rozbor důležitých veřejných lokalit a prostranství v širších souvislostech Z hlediska dostupnosti veřejných lokalit, je prostor Ortenova náměstí velmi dobře situován. V blízkém okolí jsou dostupné veřejné parky Stromovka, Letná, Ostrov Štvanice a břeh Vltavy od Palmovky k Tróji. Z galerií je to Veletržní palác a galerie Doxx. Z důležiých veřejných prostranství jsou to například prostory Výstaviště nebo Holešovická tržnice. VÝZNAMNÉ PLOCHY ZELENĚ VÝSTAVIŠTĚ VÝZNAMNÁ VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ HOLEŠOVICKÁ TRŽNICE OBJEKTY S FUNKCÍ KULTURY ORTENOVO NÁMĚSTÍ Obr. 14 Významné veřejné lokality 11

4.7 Historie Holešovické Ortenovo náměstí se řadí k těm, které za dobu své existence vystřídalo několik názvů. Po jeho vzniku se v letech 1903-1925 jmenovalo U Uranie podle divadla Uranie, které stálo v zahradě Měšťanského pivovaru v Holešovicích. Dalším v řadě byl v letech 1925-1940 název Holešovické náměstí. Za německé okupace se oficiálně jmenovalo Myslbekovo, po slavném českém sochaři Josefu Václavu Myslbekovy (1848-1922). V letech 1945-1948 se vrátil název Holešovické náměstí. K zásadnímu přejmenování náměstí došlo v roce 1948, kdy se až do roku 1991 jmenovalo Dimitrovovo. Georgi Dimitrov (1882-1949) byl bulharský politik a státník, angažovaný v mezinárodním komunistickém a dělnickém hnutí. Dne 17. prosince 1986 mu byl na tomto holešovickém náměstí slavnostně odhalen pomník, dílo sochaře V. Koštovala. Po změně politických poměrů zmizel v roce 1991 nejen pomník, ale i dosavadní název náměstí. Dnešní název je Ortenovo náměstí, k poctě českého básníka Jiřího Ortena (1919-1941), vlastním jménem Jiří Ohrenstein. (2) Historie školy na Ortenově náměstí Na přelomu 19. a 20. století se na předměstích Prahy předpokládal značný nárůst obyvatel především v Holešovicích se v té době objevovalo mnoho pracovních příležitostí nejen v blízských továrnách, ale i v přístavu. A tak není divu, že následně zde vzniká také potřeba postavit reprezentativní měšťanskou školu. V prosinci roku 1914 proto obecní zastupitelstvo začalo pro novou měšťanku hledat v severovýchodní části Prahy 7 vhodný pozemek. Vybudovat ji na místě, kde nyní stojí, se ale původně nezamýšlelo. Nejprve bylo naplánováno dětské rejdiště na zátokách a škola v Dělnické ulici, a teprve potom se uvažovalo o škole na Holešovickém náměstí. Škola nese jméno T. G. Masaryka, Masarykova. (3) Obr. 15 Historická fotografie Masarykovi školy (2) Virtuální Praha, 2008-2012, [online] (3) Broncová Dagmar, 2004, str.51 12

4.8 Historický vývoj letecké snímky Neobvyklý tvar Ortenova náměstí je zapříčiněn neuskutečněnou blokovou zástavbou, která měla vzniknout v trojúhelníkovém cípu náměstí. Na snímcích z roku 1938, 1953 a 1975 vidíme na trojúhelníkovém cípu snahu o částečné zastavění budovou Sokola. Ta byla posléze odstraněna a dala tak vzniknout náměstí, jak ho známe dnes. Ústřední část náměstí tvoří od roku 1925 budova Masarykovi školy, mění se pouze prostranství (parky) po jejích dvou okrajích. V roce 1938 jsou parky zcela volné s geometrickou úpravou. Posléze vyrostla v severovýchodní části náměstí budova dnešní knihovny, která je patrná již na snímku z roku 1953. Park, který přiléhá k budově školy z druhé strany, byl také předělen a na jeho severní části vyrostla budova a hřiště (fotografie z roku 1975). Kompozice cest po pravé straně školy byla i přes výstavbu knihovny zachována dodnes. Byla jí ubrána pouze její severní část. Po levé straně školy nám původní uspořádání připomíná pouze oválný tvar, který byl zmenšen tak, aby pokryl plochu veřejného hřiště. Kompozice cest v trojúhelníkovém cípu náměstí se od původního stavu zcela liší. Obr. 16 Letecký snímek Ortenova náměstí z roku 1938 Obr. 17 Letecký snímek Ortenova náměstí z roku 1953 Obr. 18 Letecký snímek Ortenova náměstí z roku 1975 Obr. 19 Letecký snímek Ortenova náměstí z roku 2003 13

4.9 Rozbor dopravy Z hlediska dopravy je prostor Ortenova náměstí obklopen a předělen komunikacemi. Nejdůležitější dopravní tepnou jsou čtyřproudé silnice. Jedna z nich dělí náměstí na dvě části a je na rozhraní ulic Vrbenského a U Uranie, další prochází částí ulice Osadní. Části ulice Osadní a ulice U Pergamenky jsou jednosměrné. Ulice Přívozní a Plynární jsou dvouproudé. Křižovatky jsou řízeny světelnou signalizací. V ulici Plynární je přidružena tramvajová doprava a v obou směrech jsou tramvajové zastáky. Pěší provoz na náměstí je nejvíce soustředěn na chodnících po vnitřním okraji náměstí, dále pak směrem k tramvajovým zastávkám. U PERGAMENKY VRBENSKÉHO PLYNÁRNÍ PŘÍVOZNÍ OSADNÍ U URANIE 10m 50m Obr. 20 Rozbor dopravy HRANICE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ BUDOVY AUTOMOBILOVÝ PROVOZ TRAMVAJOVÁ TRASA PĚŠÍ PROVOZ 14

4.10 Rozbor funkcí budov Většinu budov po obvodu náměstí tvoří budovy s obytnou funkcí se službami v parteru, dále budovy čistě obytné, budovy s administrativou, nerušnou výrobou a jedna budova se službami (hotel). Vnitřek parteru tvoří budovy pro veřejnou vybavenost (škola, knihovna) a budova administrativní. Demografie Náměstí z velké části využívají lidé, kteří bydlí v domech soustředěných po obvodu, povětšinou k odpočinku. Největší kumulace lidí se vyskytuje kolem tramvajových zastávek a v místě parku, který je využíván jako hřiště. Dále je velice frekventovaná budova a pozemky školy. Lidé, kteří pracují v administrativních budovách a budovách s nerušenou výrobou, nebo navštěvují knihovnu, náměstím obvykle jen procházejí a nesetrvávají na něm delší dobu. 10m 50m Obr. 21 Rozbor funkcí budov HRANICE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ČISTĚ OBYTNÁ FUNKCE OBYTNÁ FUNKCE SE SLUŽBAMI V PARTERU VEŘEJNÁ VYBAVENOST - ŠKOLA VEŘEJNÁ VYBAVENOST - KNIHOVNA ADMINISTRATIVA, NERUŠIVÁ VÝROBA SLUŽBY - UBYTOVÁNÍ 15

4.11 Rozbor funkčního členění ploch Všechny dopravní komunikace na náměstí jsou zpevněné asfaltovým povrchem. V ulicích U Pergamenky, Přívozní, Plynární a v části ulice Osadní je oboustranné parkování. Další zpevněné plochy na náměstí tvoří chodníky, které jsou z velké části vybetonované a z části je tvoří zámková dlažba. Vnitřek trojúhelníkového cípu náměstí je pokryt trávníkem a parkově upraven stromy a keři. Stejně opatřena je i východní část náměstí. Na západní straně je situovaný prostor, který slouží jako hřiště, jeho povrch tvoří trávníkové a betonové plochy se stromy a keři. U PERGAMENKY VRBENSKÉHO PLYNÁRNÍ PŘÍVOZNÍ OSADNÍ U URANIE 10m 50m Obr. 22 Rozbor funkčního členění ploch HRANICE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ BUDOVY VOZOVKA PARKOVÁNÍ CHODNÍK PARKOVÁ ÚPRAVA HŘIŠTĚ 16

4.12 Inventarizace dřevin Inventarizace proběhla v březnu roku 2012. K práci byla využita metodika dle doc. Šimka (Šimek, 2009). Všechny stromy byly posuzovány jako jedinci. Keře byly zařazeny do skupin a dále posuzovány jako skupiny keřů. Metodika hodnocení jednotlivých stromů Jednotlivým stromům je přiděleno pořadové číslo jedince nebo vegetačního prvku. Po taxonomickém určení dle botanické nomenklatury publikace Hurych Václav, Okrasné dřeviny pro zahrady a parky z roku 2003, následuje doplnění dalších údajů o konkrétních stromech. Jedná se o pěstební tvar, výšku stromu, nasazení báze koruny, průměr koruny a výčetní tloušťku kmene. Poté je možné přistoupit k zařazení stromu do věkového stádia a věkové kategorie. Nakonec zbývají kvalitativní údaje jako vitalita, zdravotní stav, poškození kmene, koruny, výskyt dutin a hnilob, snížení statické stability a v neposlední řadě sadovnická hodnota vyjadřující v podstatě biologický aspekt dendrologického potenciálu jedince. Metodika hodnocení skupin keřů Ke skupině keřů je přiřazen pořadový symbol, taxonomické zařazení v procentech, průměrná výška, plocha, pěstební tvar, zdravotní stav a celkový potenciál skupiny keřů. Výsledky inventarizace Po obvodu náměstí a po obvodu jednotlivých parterů jsou stromy vysázeny ve stromořadích, uvnitř parterů jsou povětšinou ve skupinách, ale i solitery. Najdeme zde stromy téměř ve všech věkových skupinách, převážnou skupinu zde tvoří stromy ve stáří od 30 do 40 let, dále pak stromy od 10 do 20 let věku. Nejvíce se vyskytují stromy se sadovnickou hodnotou 3 s počtem 113 stromů, sadovnickou hodnotu 2 má 35 stromů, nejméně se vyskytuje sadovnická hodnota 4 s 15 stromy. Sadovnická hodnota 1 a 5 se nevyskytují vůbec. Dendrologický potenciál skupin keřů je u 19 skupin nízký a u 5 skupin snížený. Vysoký dendrologický potenciál skupin keřů se zde nevyskytuje vůbec. SK7 59 17 58 44 45 SK2 26 SK3 149 60 SK1 42 43 41 18 57 27 SK4 28 22 56 40 39 25 38 16 55 146 54 145 53 144 147 156 148 155 SK23 153 24 152 151 61 20 23 SK5 150 37 35 36 62 21 154 15 159 158 63 157 160 SK22 SK6 SK8 SK11 14 64 34 13 143 162 52 65 33 79 66 118 19 SK12 12 SK24 161 11 163 10 51 67 32 31 68 29 30 SK9 SK13 9 50 136 SK10 137 69 SK14 8 135 49 78 138 70 134 SK15 48 139 133 71 140 132 72 47 77 74 4 3 SK16 2 1 7 SK17 6 5 131 73 46 130 102 76 129 103 SK20 100 128 101 75 127 97 95 96 99 126 125 87 88 85 89 83 84 86 91 81 90 80 82 SK21 92 SK19 SK18 93 94 98 124 104 106 107 123 108 109 122 110 121 111 112 141 120 113 114 142 119 105 115 116 117 10m 50m Obr. 23 Inventarizace dřevin HRANICE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ BUDOVY TRÁVNÍK xxx STROM SKxx SKUPINA KEŘŮ SADOVNICKÁ HODNOTA JEDNOTLIVÝCH STROMŮ: SADOVNICKÁ HODNOTA SKUPIN KEŘŮ: 2 3 2 3 4 17

Legenda - stromy 1 Robinia pseudoacacia 2 Robinia pseudoacacia 3 Ailanthus altisima 4 Ailanthus altisima 5 Tilia cordata 6 Tilia cordata 7 Tilia cordata 8 Morus alba 9 Tilia cordata 10 Ailanthus altisima 11 Ailanthus altisima 12 Ailanthus altisima 13 Ailanthus altisima 14 Ailanthus altisima 15 Ailanthus altisima 16 Acer platanoides 17 Acer platanoides 18 Acer platanoides 19 Acer platanoides 20 Platanus acerifolia 21 Quercus robur 22 Pawlovnia tomentosa 23 Acer platanoides "Globosum" 24 Acer platanoides "Globosum" 25 Acer platanoides "Globosum" 26 Acer platanoides "Globosum" 27 Acer platanoides "Globosum" 28 Acer platanoides "Globosum" 29 Ailanthus altisima 30 Ulmus minor 31 Ulmus minor 32 Ulmus minor 33 Morus alba 34 Ailanthus altisima 35 Ailanthus altisima 36 Pinus nigra 37 Guercus robur 38 Populus balsamifera 39 Populus balsamifera 40 Populus balsamifera 41 Acer platanoides 42 Tilia x euchlora 43 Tilia cordata 44 Fraxinus excelsior 45 Fraxinus excelsior 46 Tilia platyphyllos 47 Tilia platyphyllos 48 Tilia platyphyllos 49 Tilia platyphyllos 50 Tilia cordata 51 Tilia cordata 52 Tilia cordata 53 Tilia cordata 54 Tilia platyphyllos 55 Tilia cordata 56 Tilia cordata 57 Tilia cordata 58 Tilia platyphyllos 59 Tilia cordata 60 Acer platanoides 61 Acer platanoides 62 Acer platanoides 63 Acer platanoides 64 Acer platanoides 65 Acer platanoides 66 Acer platanoides 67 Acer platanoides 68 Acer platanoides 69 Acer platanoides 70 Acer platanoides 71 Acer platanoides 72 Acer platanoides 73 Acer platanoides 74 Robinia pseudoacacia 75 Fraxinus excelsior 76 Acer platanoides 77 Acer platanoides 78 Acer platanoides 79 Acer platanoides 80 Quercus robur "Fastigiata" 81 Quercus robur "Fastigiata" 82 Quercus robur "Fastigiata" 83 Quercus robur "Fastigiata" 84 Quercus robur "Fastigiata" 85 Quercus robur "Fastigiata" 86 Quercus robur "Fastigiata" 87 Quercus robur "Fastigiata" 88 Quercus robur "Fastigiata" 89 Quercus robur "Fastigiata" 90 Quercus robur "Fastigiata" 91 Quercus robur "Fastigiata" 92 Quercus robur "Fastigiata" 93 Quercus robur "Fastigiata" 94 Quercus robur "Fastigiata" 95 Quercus robur "Fastigiata" 96 Quercus robur "Fastigiata" 97 Quercus robur "Fastigiata" 98 Tilia x euchlora 99 Fagus sylvatica "Atropunicea" 100 Salix x seoulcralis 101 Platanus acerifolia 102 Ailanthus altisima 103 Tilia cordata 104 Tilia platyphyllos 105 Tilia cordata 106 Tilia cordata 107 Tilia cordata 108 Tilia cordata 109 Tilia cordata 110 Tilia cordata 111 Tilia cordata 112 Tilia cordata 113 Tilia cordata 114 Tilia cordata 115 Tilia cordata 116 Tilia cordata 117 Tilia cordata 118 Tilia platyphyllos 119 Tilia cordata 120 Tilia platyphyllos 121 Tilia platyphyllos 122 Tilia platyphyllos 123 Tilia platyphyllos 124 Tilia cordata 125 Tilia cordata 126 Tilia cordata 127 Tilia platyphyllos 128 Tilia cordata 129 Tilia platyphyllos 130 Tilia cordata 131 Tilia cordata 132 Tilia cordata 133 Tilia cordata 134 Tilia cordata 135 Tilia cordata 136 Tilia cordata 137 Tilia cordata 138 Tilia platyphyllos 139 Tilia cordata 140 Tilia platyphyllos 141 Tilia platyphyllos 142 Tilia platyphyllos 143 Tilia cordata 144 Tilia cordata 145 Tilia cordata 146 Tilia cordata 147 Tilia cordata 148 Tilia cordata 149 Tilia cordata 150 Acer platanoides 151 Tilia cordata 152 Acer platanoides 153 Populus nigra "Italica" 154 Aesculus hippocastanum 155 Populus nigra "Italica" 156 Tilia x euchlora 157 Aesculus hippocastanum 158 Aesculus hippocastanum 159 Aesculus hippocastanum 160 Aesculus hippocastanum 161 Tilia cordata 162 Acer platanoides 163 Tilia x euchlora Legenda - keře 1 Buxus sempervirens 10%, Ligustrum vulgare 30%, Pyracantha coccinea 10%, Spirea x vanhoutei 50%, Berberis thumbergii 10% 2 Philadelphus coronarius 90%, Ligustrum vulgare 9%, Pyracantha coccinea 1% 3 Sambucus nigra 1%, Pyracantha coccinea 60%, Spirea x vanhoutei 39% 4 Philadelphus coronarius 100% 5 Buxus sempervirens 40%, Juniperus virginiana 15%, Viburnum opulus 15%, Kolkwitzia amabilis 30% 6 Lonicera tatarica 100% 7 Pyracantha coccinea 60%, Berberis thumbergii 40% 8 Forsythia x intermedia 100% 9 Pyracantha coccinea 40%, Symphoricarpos albus 20%, Rybes alpinum 10%, Forsythia x intermedia 30% 10 Syringa vulgaris 100% 11 Potentila fruticosa 50%, Spirea vanhoutei 50% 12 Philladelphus coronarius 40%, Spirea vanhoutei 20%, Forsythia intermedia 20%, Symphoricarpos albus 20% 13 Juniperus sabina 100% 14 Cotoneaster horizontalis 100% 15 Ligustrum vulgare 50%, Ribes alpinum 40%, Fontanesia Phillyeoides 10% 16 Syringa vulgaris 100% 17 Syringa vulgaris 100% 18 Syringa vulgaris 50%, Potentila fruticos 10%, Symphoricarpos albus 20%, Spirea cinera 10%, Weigela sp. 10% 19 Fontanesia Phillyeoides70%, Syringa vulgaris 30% 20 Syringa vulgaris 50%, Lonicera tatarika 20%, Philladelphus coronarus 20%, Spirea vanhoutei 10% 21 Syringa vulgaris 100% 22 Philladelphus coronarius 20%, Spirea vanhoutei 20%, Forsythia intermedia 20%, Symphoricarpos albus 40% 23 Pyracantha coccinea 30%, Symphoricarpos albus 20%, Rybes alpinum 10%, Forsythia x intermedia 40% 24 Forsythia x intermedia 50%, Syringa vulgaris 50% 18

4.13 Estetický rozbor Doba vzniku náměstí (19.st.) vymezuje prostor náměstí blokovou zástavbou a určuje vzhled nejstarších objektů na náměstí. Těchto objektů se secesními fasádami je zde ale jen velmi málo. Převážnou většinu domů zde tvoří zástavba z let padesátých až devadesátých. Některé domy se stejným stylem fasád, jsou řazené do bloků, převážnou většinu však tvoří stylový mix (tzn. fasády rozdílných stylů jsou řazeny vedle sebe bez návazností). Zchátralost a špatná údržba fasád domů, která je převažující, sice nepůsobí příliš útulným dojmem, ale určitě náměstí neubírá na atraktivitě. Důležitým prvkem náměstí určujícím jeho podobu je budova Masarykovy školy. Byla postavená na počátku 20. století a je situovaná uprostřed náměstí. Dvě přiléhající budovy postavené v 90. letech, se ke škole příliš nehodí, ale díky tomu, že jsou obehnány zdí ve stejném provedení jako škola, celý prostor nedělí na jednotlivé části. Ne příliš kladně bych hodnotil použití materiálů na zpevněné plochy (beton, zámková dlažba, velkoformátová dlažba). Nejenom, že se k sobě materiály příliš nehodí, dobrý není ani jejich technický stav. Neestetické je také využití plastových zábran a velké množství reklamních panelů. Další detaily na náměstí, jako jsou nádoby na rostliny a použitý mobiliář, jsou zchátralé a rozmístěné bez jakékoli logiky. Zeleň na náměstí je též umísťována náhodně. Je zde použito velké množství keřů, které celý prostor znepřehledňují. Kladně hodnotím některé vzrostlé stromy. Chaotická a nelogická je kompozice cest na náměstí, která znemožňuje jeho snadnou průchodnost. Obr. 24-27 Skici pohledů na fasády 19

4.14 Souhrn potíží stávající situace - Asfaltové komunikace (rychlý provoz), - nevhodná kompozice cest, - nevhodné uspořádání rostlinného materiálu, - malá prostupnost prostoru, - nepřehlednost prostoru, - zchátralost, - neestetičnost, - nesjednocenost. Obr. 28-33 Fotodokumentace současného stavu 20

Obr. 34 42 Fotodokumentace současného stavu 21

5. Návrhová část 5.1 Koncept návrhu Návrh je řešením nefunkčního a nevyhovujícího estetického a provozního stavu na Ortenově náměstí. Vznikl ze zjištěných výsledků analýz a klade si za cíl vytvoření nového funkčního prostoru. Jeho řešení částečně vychází z obnovených historických cest, které byly zrušeny při stavbě budov kolem školy. Kvůli těmto stávajícím budovám cesty nikdy nemohou být úplné, a tak jim v druhé části náměstí byly přidány cesty nové, vypozorované z nejfrekventovanějšího pěšího provozu návštěvníků. 5.2 Návrh řešení Prostor náměstí je vymezen budovami, podél kterých vedou komunikace s menší automobilovou a tramvajovou dopravou. Středem náměstí vede čtyřproudá silnice, která společně se školou dělí prostor na tři části. Tyto ulice jsou mírně zapuštěné vzhledem ke zbylému prostoru náměstí, který byl srovnán do jedné úrovně. Všechny pojízdné komunikace, kromě asfaltové čtyřproudé silnice, jsou vydlážděné kočičími hlavami pro zklidnění rychlého automobilového provozu. Čtyřproudá silnice je od pobytových prostorů náměstí oddělena zábranami ve formě tmavých sloupků spojených řetězem. Rozdíl částečně obnovených i nově navržených cest je vytvořen pouze jemným barevným odlišením mozaikové dlažby. Po levé straně náměstí je situován prostor, kde byl přejatý pouze oválný tvar cesty, vnitřek je vyplněn z mlatového povrchu a slouží jako hřiště. Tento prostor je jediný na náměstí, kde je použit trávník. Jsou zde použité také jiné sedací prvky ve formě tmavých oválných placek umístěných kolem kmenů stromů. V trojúhelníkovém prostoru je umístěna kavárna situovaná poblíž tramvajových zastávek. Mobiliář je zde zastoupen soupravou sedacích prvků se stoly a lampami, střed prostoru utváří studna. Ta tvoří společně s mělkým bazénkem s klidnou stojatou vodou a drobnými vývěry, situovaným v části po pravé straně školy, vodní prvky na náměstí. Celé náměstí je obehnané stromořadím, v částech zdvojeném. V těchto stromořadích jsou zastoupeny stromy Sophora japonica, z nových výsadeb jsou zde dále stromy Platanus acerifolia umístěné na konci mlatového hřiště. Na náměstí byly ponechány některé vzrostlé stávající stromy, které stojí uvnitř prostorů. Obr.1 Lokalizace Prahy v rámci ČR 22

Kolem komunikací je použito pouliční osvětlení. V prostorech náměstí je osvětlení řešeno formou nízkých lamp umístěných ve skupinkách s mobiliářem. Tyto lampy jsou opatřeny různě barevnými žárovkami pro vytvoření atraktivních nočních scén. Sedací prvky ve tvaru válce jsou řazené do skupin, ke každé skupině je vždy přiřazen stůl, který může sloužit také jako sedací prvek. Na všech stolech jsou vyryty básně Jiřího Ortena a připomínají tak jeho památku a jméno náměstí. Mobiliář pro kavárnu tvoří duté válce, které mají odstraněné části pláště. Lampy a mobiliář jsou vyrobené z tmavého kovu. Obr.44 Skica mobiliáře Obr.45 Noční skica, barevné osvětlení 23

Obr.46 Skica, pohled na studnu 24

5.3 Situace a vizualizace Situace LEGENDA ZNAČENÍ: HRANICE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ BUDOVY ASFALT - VOZOVKA DLAŽBA - VOZOVKA - KOČIČÍ HLAVY DLAŽBA - CHODNÍK - TYP 1 DLAŽBA - CHODNÍK - TYP 2 MLAT TRÁVNÍK TRAM - ZASTÁVKA TRAM - ZASTÁVKA STROMY - STAV / NÁVRH MOBILIÁŘ BAZÉN S VODNÍM VÝVĚREM STUDNA PĚŠÍ ZÁBRANY 10m 50m Obr. 47 Situace 25

Ptačí pohled Obr. 48 Ptačí pohled 26

TRAM - ZASTÁVKA TRAM - ZASTÁVKA Výřez situace - část 1 LEGENDA ZNAČENÍ: HRANICE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ BUDOVY ASFALT - VOZOVKA DLAŽBA - VOZOVKA - KOČIČÍ HLAVY DLAŽBA - CHODNÍK - TYP 1 DLAŽBA - CHODNÍK - TYP 2 MLAT TRÁVNÍK STROMY - STAV / NÁVRH TRAM - ZASTÁVKA TRAM - ZASTÁVKA MOBILIÁŘ BAZÉN S VODNÍM VÝVĚREM STUDNA PĚŠÍ ZÁBRANY 10m 50m Obr. 49 Výřez situace 1 27

Pohled do první části Obr. 50 Pohled do první části 28

Pohled do první části Obr. 51 Pohled do první části 29

Pohled do první části Obr. 52 Pohled do první části 30

TRAM - ZASTÁVKA TRAM - ZASTÁVKA Výřez situace - část 2 LEGENDA ZNAČENÍ: HRANICE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ BUDOVY ASFALT - VOZOVKA DLAŽBA - VOZOVKA - KOČIČÍ HLAVY DLAŽBA - CHODNÍK - TYP 1 DLAŽBA - CHODNÍK - TYP 2 MLAT TRÁVNÍK STROMY - STAV / NÁVRH MOBILIÁŘ BAZÉN S VODNÍM VÝVĚREM STUDNA PĚŠÍ ZÁBRANY 10m 50m Obr. 53 Výřez situace 2 31

Pohled do druhé části Obr. 54 Pohled do druhé části 32

TRAM - ZASTÁVKA TRAM - ZASTÁVKA Výřez situace - část 3 LEGENDA ZNAČENÍ: HRANICE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ BUDOVY ASFALT - VOZOVKA DLAŽBA - VOZOVKA - KOČIČÍ HLAVY DLAŽBA - CHODNÍK - TYP 1 DLAŽBA - CHODNÍK - TYP 2 MLAT TRÁVNÍK STROMY - STAV / NÁVRH MOBILIÁŘ BAZÉN S VODNÍM VÝVĚREM STUDNA PĚŠÍ ZÁBRANY 10m 50m Obr. 55 Výřez situace 3 33

Pohled do třetí části Obr. 56 Pohled do třetí části 34

TRAM - ZASTÁVKA 5.4 Řezopohled A-A TRAM - ZASTÁVKA A A Obr. 57 Řezopohled 35

5.5 Vegetace Nové výsadby na náměstí jsou zastoupeny dvěma druhy stromů, prvním, početnějším taxonem je Sophora Japonica, druhým taxonem Platanus acerifolia. Oba taxony výborně snášejí městské prostředí a výsadbu ve zpevněných plochách. Zpevněné plochy jsou na náměstí tvořeny nezpevněnou mozaikovou dlažbou a tak umožňují průsak vody ke kořenům. Dále byly na náměstí ponechány vybrané stávající dřeviny. 9 x Quercus robur Fastigiata 1 x Fagus sylvatica Atropunicea 1 x Tilia x euchlora 1 x Acer platanoides 1 x Platanus acerifolia Taxony v nových výsadbách SOPHORA JAPONICA L. - jerlín japonský / sofora japonská Syn.: Styphnolobium japonicum (L.) Schott Čeleď: Fabaceae Lindl. - bobovité Rozšíření: Jerlín japonský pochází z Japonska a z Číny. V Čechách se pěstuje od roku 1835. Popis: Opadavý strom, dorůstá až do výšky 25 m. Borka hladká, u starších stromů brázditá. Listy mají 3-8 párů lístků, lístky mají čepele eliptické či vejčité až vejčitě kopinaté, špičaté. Květenství tvoří latu, která je složená z 30-65(-80) květů. Květy slabě voní, jsou krémově bílé. Kvete od července do srpna. Plodem je lusk až s pěti semeny, v našich podmínkách ale dozrává pouze výjimečně. Využití: Jerlín je krásný a hodnotný strom. Občas je pěstován ve velkých zahradách, parcích či v uličním stromořadí. Vyžaduje slunné a teplé polohy, jinak je celkem nenáročný.(4) PLATANUS HISPANICA Mill. - platan javorolistý Autor Lubomír Rak <http://botany.cz/cs/kontakt> 4. 7. 2007 13,081x Syn.: Platanus acerifolia (Aiton) Willd., Platanus hybrida Brot. Čeleď: Platanaceae Dumort. - platanovité Rozšíření: Odkud druh pochází, není zcela jasno. Zřejmě je to kříženec mezi druhy Platanus occidentalis orientalis. Nelze ovšem úplně ani vyloučit možnost, že P. hispanica je potomkem nebo derivátem vyhynulého třetihorního druhu P. aceroides (Goepp.) Heer. V současnosti je druh rozšířen prakticky v celé Evropě (mimo severní oblasti). U nás se pěstuje od roku 1835. Popis: Strom dorůstající až 40 m výšky se širokou korunou a silným kmenem. Borka u starších stromů bývá složená z několika vrstev o různé barvě, postupně se odlupuje a tím kmen získává charakteristický vzhled. Čepel listů bývá 3-7klaná, střední lalok o málo delší než široký. Plodenství ježaté o průměru 2,5-3,5 cm, na stopkách po 1-3 kusech. Poznámka: Platan je dlouhověká dřevina, která se dožívá několika set let, má rád hluboké čerstvé půdy, je světlomilný a teplomilný. Namrzá zcela výjimečně, hlavně mladé stromky. Je to hodnotná sadovnická dřevina, která nachází uplatnění v parcích, velkých zahradách i uličním stromořadí. Pěstuje se několik kultivarů, které se liší barvou listů či habitem koruny. Využití: Dřevo platanů se využívá v truhlářství.(5) (4) Rak Lubomír, 4. 7. 2007,[online] (5) Rak Lubomír, 4. 7. 2007,[online] 36

5.6 Detaily Mobiliář Obr. 58 Použitý mobiliář Obr. 59 Použitý mobiliář pro kavárnu Obr. 60 Sedací prvky pod stromy Obr. 61 Skici mobiliáře 37

Dlažba Použité dlažby Obr.62 Mozaiková dlažba 6x6cm tmavší Obr.63 Mozaiková dlažba 6x6 cm světlejší Obr.64 Kočičí hlavy 25x15cm a 20x15cm Návaznosti dlažeb Obr. 65 Kočičí hlavy použité na pojízdné komunikace, mozaika pěší, dlažby oddělené obrubníkem Obr. 66 Rozdíly použitých mozaiek, které na sebe v návrhu přiléhají a člení prostor. 38

6. Závěr Výsledkem práce bylo vytvoření nového modelového řešení Ortenova náměstí do hloubky studie. Návrh respektuje výsledky analýz, zachovává a ctí původní kompozici náměstí ve formě cest, které byly pojednány novým způsobem. Nezasahuje do řešení dopravních komunikací, přidává jim pouze nový lesk v podobě materiálů, které zároveň zpomalují provoz a činí tak náměstí příjemnějším a bezpečnějším místem. Náměstí bylo očištěné od všech zbytečných prvků. Zůstal tak volný prostor, který náměstí dělá čistším a prostorným. Návrh do prostoru vnáší program, ve formě vodních prvků, kavárny, mobiliáře, osvětlení a hřiště. Celý prostor je umístěn pod koruny stromů, které mu poskytují stín v horkých letních měsících, vymezují prostory náměstí a zpříjemňují pobyt návštěvníkům. 7. Abstrakt Bakalářská práce je rozdělena na část rozborovou a část návrhovou. Rozborová část obsahuje nezbytné informace ve formě analýz, které byly potřebné pro zamyšlení nad konceptem řešení a jeho následným zpracováním, které je zaznamenáno v návrhové části. Výsledky jsou zpracované graficky ve formě map, náčrtů, skic, půdorysů, řezopohledů, vizualizací a doplněny písemnou formou. The Abstract The thesis is divided into a part of the analysis and design. Analytical part contains the necessary information in the form of analyzes that were needed to reflect on the concept of solution and its subsequent processing, which is recorded in the design section. The results are processed graphically in the form of maps, drawings, sketches, floor plans, sections, perspectives, and supplemented in writing. 39

8. Prameny Literatura PYTLÍK, Radko. Stručné dějiny Prahy 7: K 120. výročí připojení ku Praze. Praha, Nové Město: Emporius, 2004. ISBN 80-863-46-10-2. BRONCOVÁ, Dagmar. Praha 7 křížem krážem : Knihy o Praze. první vydání. Praha 3: Milpo media, 2004. ISBN 80-903481-1-4. HRŮZA, Jiří, Město Praha: První vydání. Praha: Odeon, 1989. ISBN 80-207-0065-X Web www.virtualni <http://www.virtualni> Praha.cz [online]. 2008-2012, [cit. 2012-05-07]. < <http://virtualni.praha.eu/namesti/ortenovo-namesti.html>> www.czso.cu [online]. 2012, 04-05-2112, [cit.2012-05-07]. <<http://www.czso.cz/>> RAK, Lubomír.WWW.HAVLIS:CZ[online]. 2008, 7-12-2008. [cit.2012-05-07 <http://www.havlis:cz[online]. 2008, 7-12- 2008. [cit.2012-05-07>]. <http://www.havlis.cz/karta.php?kytkaid=223> RAK, Lubomir.WWW.HAVLIS:CZ[online]. 2008, 7-12-2008. [cit.2012-05-07 <http://www.havlis:cz[online]. 2008, 7-12- 2008. [cit.2012-05-07>]. <http://www.havlis.cz/karta.php?kytkaid=223> 40

9. Seznam vyobrazení Obr.1 Lokalizace Prahy v rámci ĆR - zdroj-http://www.eu2009.cz/cz/czech-republic/regions/ Obr.2 Lokalizace městské části- zdroj -http://www.czso.cz/xa/redakce.nsf/ Obr. 3 Praha - růst zástavby a vyznačení městské části Praha 7 zdroj -http://www.praha.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajkapitola Obr. 4 Praha - růst podle katastru a vyznačení městské části Praha 7 - zdroj -http://www.praha.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajkapitola/ Obr. 5 Mullerova mapa čech - 1720- zdroj - http://mapy.vugtk.cz/ Obr. 6 Johann Baptist Homann - 1743- zdroj - http://mapy.vugtk.cz/ Obr. 7 Matthias Seutter - 1757- zdroj - http://mapy.vugtk.cz/ Obr. 8 I. vojenské mapování - Josefské 1780-1783- zdroj-http://oldmaps.geolab.cz <http://mapy.vugtk.cz/> Obr. 9 II. vojenské mapování - Františkovo 1836-1852- zdroj-http://oldmaps.geolab.cz <http://mapy.vugtk.cz/> Obr. 10 III. vojenské mapování - Františko - josefské 1877-1880- zdroj-http://oldmaps.geolab.cz <http://mapy.vugtk.cz/> Obr. 11 Bělohlav - 1918- zdroj -www.hiu.cas.cz/ Obr. 12 Bloková mapa Prahy 2004 - zdroj- www.urm.cz/cs/uzemne_analyticke_podklady Obr. 13 Širší doprava - zdroj -www.urm.cz/cs/uzemne_analyticke_podklady Obr. 14 Významná veřejná lokalitit - zdroj- www.urm.cz/cs/uzemne_analyticke_podklady Obr. 15 Historická fotografie Masarykovi školy BRONCOVÁ, Dagmar. Praha 7 křížem krážem : Knihy o Praze. první vydání. Praha 3: Milpo media, 2004. ISBN 80-903481-1-4. Obr. 16 Letecký snímek Ortenova náměstí z roku 1938-zdroj- wgp.praha-mesto.cz/tms/html/wgp Obr. 17 letecký snímek Ortenova náměstí z roku 1953-zdroj- wgp.praha-mesto.cz/tms/html/wgp Obr. 18 Letecký snímek Ortenova náměstí z roku 1975-zdroj- wgp.praha-mesto.cz/tms/html/wgp Obr. 19 Letecký snímek Ortenova náměstí z roku 2003-zdroj- wgp.praha-mesto.cz/tms/html/wgp obr. 20 rozbor dopravy-vlastní vyobrazení obr. 21 Rozbor funkcí budov-vlastní vyobrazení obr. 22 Rozbor funkcí členění ploch-vlastní vyobrazení obr. 23 Inventarizace dřevin-vlastní vyobrazení obr. 24 Skica pohledu na fasády-vlastní vyobrazení obr. 25 Skica pohledu na fasády-vlastní vyobrazení obr. 26 Skica pohledu na fasády-vlastní vyobrazení obr. 27 Skica pohledu na fasády-vlastní vyobrazení obr. 28 fotodokumentace současného stavu-vlastní vyobrazení obr. 29 fotodokumentace současného stavu-vlastní vyobrazení obr. 30 fotodokumentace současného stavu-vlastní vyobrazení obr. 31 fotodokumentace současného stavu-vlastní vyobrazení obr. 32 fotodokumentace současného stavu-vlastní vyobrazení obr. 33 fotodokumentace současného stavu-vlastní vyobrazení obr. 34 fotodokumentace současného stavu-vlastní vyobrazení obr. 35 fotodokumentace současného stavu-vlastní vyobrazení obr. 36 fotodokumentace současného stavu-vlastní vyobrazení obr. 37 fotodokumentace současného stavu-vlastní vyobrazení obr. 38 fotodokumentace současného stavu-vlastní vyobrazení obr. 39 fotodokumentace současného stavu-vlastní vyobrazení obr. 40 fotodokumentace současného stavu-vlastní vyobrazení obr. 41 fotodokumentace současného stavu-vlastní vyobrazení obr. 42 fotodokumentace současného stavu-vlastní vyobrazení obr. 43 Skica situace-vlastní vyobrazení obr. 44 skica mobiliáře-vlastní vyobrazení obr. 45 Noční skica, barevné osvětlení-vlastní vyobrazení obr. 46 Skica, pohled na studnu-vlastní vyobrazení obr. 47 Situace-vlastní vyobrazení obr.48 Ptačí pohled-vlastní vyobrazení obr. 49 Výřez situace 1-vlastní vyobrazení obr.50 Pohled do první části-vlastní vyobrazení obr.51 Pohled do první části-vlastní vyobrazení obr.52 Pohled do první části-vlastní vyobrazení obr.53 Výřez situace 2-vlastní vyobrazení obr 54 Pohled do druhé části-vlastní vyobrazení obr. 55 Výřez situace 3-vlastní vyobrazení obr.56 pohled do třetí části-vlastní vyobrazení obr. 57 řezopohled-vlastní vyobrazení obr. 58 Použitý mobiliář-vlastní vyobrazení obr.59 Použitý mobiliář pro kavárnu-vlastní vyobrazení obr.60 Sedací prvky pod stromy-vlastní vyobrazení obr.61 skici mobiliáře-vlastní vyobrazení obr.62 Mozaiková dlažba 6x6cm tmavší-vlastní vyobrazení obr.63 Mozaiková dlažba 6x6 cm světlejší-vlastní vyobrazení obr.64 Kočičí hlavy 25x15cm a 20x15cm-vlastní vyobrazení Obr. 65 Kočičí hlavy použité na pojízdné komunikace, mozaika pěší, dlažby oddělené obrubníkem-vlastní vyobrazení obr. 66 Rozdíly použitých mozaik, které na sebe v návrhu přiléhají a člení prostor -vlastní vyobrazení 41